Světové agentury oznamují, že Německo odmítlo zákaz dovozu ruské ropy a plynu. Je to pochopitelné, protože Německo je velmoc Evropy a nenechá si radit od USA, nebo dalších bezvýznamných zemí. Kancléř Scholz je rozumný a prozíravý politik, který spíš myslí na to, aby v Evropě byl klid zbraní a spolupráce se všemi klidnými zeměmi v Evropě i světa.

Německo válku už zažilo a nechce ji znovu zažít. Když věnovalo miliardy eu na vybudování plynovodu a ropovodu z Ruska, nenechá ho v klidu, nevyužitý. To by mu lidé Německa neodpustili. Chtějí dostatek levného plynu a ropy, jako další země v Evropě a světa.

X X X

Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí odmítl výzvy USA a Ukrajiny, aby se součástí mezinárodních sankcí staly zákazy dovozu ruské ropy a plynu. Uvedl, že bez nich se Evropa neobejde.

„Evropa záměrně vyňala dodávky energie z Ruska ze sankcí,“ řekl Scholz podle severu Politico. „V tuto chvíli nelze zajistit energii pro Evropu k vytápění, dopravě, výrobě elektřiny a pro průmysl jiným způsobem,“ vysvětlil Scholz, proč Evropa nezakáže dovoz ropy a plynu z Ruska. „Má zásadní význam pro poskytování veřejných služeb a každodenní život našich občanů,“ uvedl kancléř.

VELMOC NĚMECKO NEBUDE POSLOUCHAT UKRAJINU A DALŠÍ ZEMĚ, MÁ VLASTNÍ STRATEGII A ROZUM, ŘÍDÍ I EU

Ukrajinská vláda s podporou řady amerických i evropských politiků tvrdila, že Západ musí ukončil import ruské ropy a plynu, aby se tak zastavilo financování války proti Ukrajině.
Scholz uvedl, že jeho vláda i evropští partneři „měsíce tvrdě pracují“, aby našli alternativy k ruským dodávkám, ale dodal, že „to nemůže být přes noc“.

CENA PLYNU V EVROPĚ ROSTE VÁLKOU NA UKRAJINĚ, TO SCHOLZ NECHCE, VÁLKU BRZY SKONČIT

Kancléř vystoupil den poté, co americký ministr zahraničí Anthony Blinken v neděli řekl, že USA a EU „aktivně jednají“ o zákazu dovozu ruské ropy. Japonsko se k nim mělo podle místních médií přidat.

Benzin už za 50 korun, vláda zváží stropEkonomika
Maďarský ministr financí Mihaly Varga pravil, že by jeho vláda nepodpořila žádné sankce na ruskou energetiku.
V pondělí zmínil, že už stávající sankce uvalené na Rusko poškodily maďarskou ekonomiku.

X X X

Zakážete ropu, odstřihneme vás. Rusové pohrozili zavřením plynovodu Nord Stream 1

Při ruském náletu na město Sumy zahynulo minimálně 18 lidí včetně dvou dětí. Rusové chystají velký útok na Kyjev a zapojí do něj elitní jednotky, informoval ukrajinský generální štáb. Během bojů v Charkově byl zabit ruský generálmajor Vitalij Gerasimov. Ruské konvoje se zasekly před Kyjevem. Rusko otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1.

Ruská armáda vystupňovala ostřelování měst ve střední, severní a jižní části Ukrajiny. Podle ukrajinské strany ruské jednotky střílí i do civilistů. Představitelé Charkova uvedli, že při ostřelování byla poškozena televizní věž a obytné čtvrti. Po bombardování v Žitomiru hoří ropný sklad, uvedl The Kyiv Independent.
Podle vyjádření ukrajinského ministerstva obrany byl v bojích u Charkova zabit ruský generálmajor Vitalij Gerasimov, náčelník generálního štábu a první zástupce velitele 41. armády Centrálního vojenského okruhu. Gerasimov se zúčastnil druhé čečenské války, války v Sýrii či anexe Krymu.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko uvedl, že na přístupových cestách do Kyjeva je poměrně velké množství ruských vojáků a vojenského vybavení. Při nočním náletu na město Sumy pak zemřelo více než deset obětí včetně dětí.
Rusko by zároveň jako odvetu za sankce mohlo Evropu odstřihnout od dodávek plynu přes Nord Stream 1. „V souvislosti s uvalením zákazu na Nord Stream 2 máme plné právo přijmout odpovídající rozhodnutí a uvalit embargo na čerpání plynu přes plynovod Nord Stream 1. Zatím ale takové rozhodnutí nepřijímáme,“ cituje Reuters ruského vicepremiéra Alexandra Novaka.

Bojkot ruského vývozu plynu? Nemáme jiný způsob, jak zajisti zásobování energiemi, říká Scholz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ostřejší sankce proti Rusku. Nutný je podle něj bojkot ruského vývozu, a to včetně ropy a plynu. S takto rázným postupem ale nesouhlasí Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze nemá Evropa náhradní řešení.

„V současné době neexistuje žádný jiný způsob, jak Evropě zajistit zásobování energiemi pro vytápění, mobilitu, zajištění elektřiny a průmysl,“ uvedl v pondělí Scholz. To je podle něj důvod, proč Německo podporuje cílené sankce, ze kterých jsou záměrně vyjmuty dodávky energií.
Kancléř řekl, že Evropská unie sice hledá alternativy, ale překonání energetické závislosti na Rusku nebude rychlé. „Nestane se tak přes noc,“ dodal.

X X X

RINGO ČECH: MILOŠ MI KDYSI SLÍBIL VYZNAMENÁNÍ, SOBOTKA TOMU BRÁNIL

Odmítnutí účasti na slavnostním předání státních vyznamenání je neslušné gesto, rozzlobil se v pořadu 360° zpěvák a bývalý politik František Ringo Čech. V pondělí na Pražský hrad nedorazili například šéfka Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09) nebo předseda Senátu Vystrčil (ODS). Ringo Čech podle svých slov na státní vyznamenání čekal tři roky, přestože mu jej jeho přítel Miloš Zeman slíbil. Proti byl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), prozradil ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zeman ve Vladislavském sále na Pražském hradě předal státní vyznamenání za loňský a předloňský rok několika desítkám osobností. Ceremoniálu se zúčastnili i bývalí politici či členové vlády, z pozvaných odmítli přijít kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Podle zpěváka, někdejšího politika a Zemanova příznivce Františka Ringo Čecha ale lidé nepochopili smysl státních vyznamenání. Odmítnutí účasti na ceremoniálu označil za neslušné gesto.

„Ta ocenění nedává Miloš. Nevezme si život, pokud tam budou chybět protestující. Vzal jsem to tak, že mi to vyznamenání dává společnost. Aby někdo dělal body na takové hanebnosti, kór v této těžké době? Kdy máme prezentovat jednotu? Oni by toho Miloše nejradši zastřelili, kdyby mohli a kdyby nebyli srabi,“ rozčiloval se v pořadu 360°.

Sám Ringo Čech údajně čekal na své vyznamenání od Zemana tři roky, protože ocenění „blokoval“ tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Miloš mi říkal: Já ti ho dám, Ringo. Sobotka ti ho nechce dát,“ odtajnil zpěvák. Medaile se tak od prezidenta měl dočkat až poté, co se účastnil předvolební sešlosti sociálních demokratů.

Zeman a Putin? Chovali se tak všichni
Herec rovněž odmítl kritiku politiků i části veřejnosti, že by se Zeman choval příliš prorusky. „Chovali se tak všichni prezidenti. To bahno, které se hází na Miloše Zemana, je nespravedlivé. Stejně se choval Václav Klaus nebo Petr Nečas. Co si sami nevyjednáme, to nebudeme mít,“ hájil postoje hlavy státu, která doposud stranila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Prý šlo vždy o ekonomické zájmy země.

Co se týče invaze na Ukrajinu, tu ve vysílání odsoudil. Sám nečekal, že Putin přistoupí k válečnému výpadu. „Byl jsem z toho vyvedený z míry, jsem pořád. Je buď v koncích, nebo mu přeskočilo,“ konstatoval v pořadu 360°.

X X X

Odpusťte lidem DPH na elektřinu, plyn i teplo, vyzval vládu expremiér Babiš

Bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš vyzval vládu, aby za první polovinu letošního roku odpustila lidem daň z přidané hodnoty za elektřinu, plyn a teplo. Vybídl ji také, aby lidem odpustila DPH na vodné a stočné. Chce, aby prodloužila těžbu uhlí v OKD o tři roky až do roku 2025 a přestala mluvit o konci těžby uhlí v roce 2033.
„My jsme byli zvoleni proto, abychom pomáhali a starali se o české občany,“ řekl Babiš ve svém pravidelném pořadu Čau lidi.
To, že má jeho ANO s vládou absolutní shodu v pohledu na Ukrajinu a na konflikt, který vyvolalo Rusko, podle Babiše neznamená, že jeho hnutí nebude kritizovat vládu za její rozpočtovou a daňovou politiku, protože je podle Babiše nerealistická.

„Rozpočet je špatný a vláda bohužel pro naše lidi nedělá vůbec nic,“ tvrdí Babiš.

„Znovu žádáme vládu, aby odpustila poplatky za obnovitelné zdroje, to dědictví solárního tunelu. 7 miliard platí občané, 12 miliard zaměstnavatelé.  Žádáme vládu, aby odpustila DPH na elektřinu, plyn a teplo od ledna do června 2022. Je to řádově 12 miliard,“ řekl bývalý premiér. Pokud vláda odpustí DPH na vodné a stočné, půjde o necelé 2 miliardy korun.
Kvůli cenám plynu, které letí nahoru a kvůli válce, kterou vyvolalo Rusko tím, že napadlo Ukrajinu, by podle šéfa ANO měla být o tři roky prodloužena těžba uhlí v OKD, která měla už letos skončit. Znamenalo by to, že by stát vytěžil díky prodloužení této těžby 6 milionů tun uhlí.

„Přestaňme mluvit o konci těžby uhlí v roce 2033,“ vyzval šéf ANO kabinet Petra Fialy. K úvaze vládě nabídl i to, aby zastropovala ceny nafty a benzinu na 35 korun na litr i ceny elektřiny a plynu.

X X X

Vláda pracuje jen ve středu, rozčílil se Babiš. Ministra Síkelu označil za nekompetentního.

Rapidně se zvyšující ceny energií a pohonných hmot měla vláda řešit už dávno. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru zároveň označil ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN) za absolutně nejhoršího a nekompetentního ministra.

Opozice podle Babiše přišla s celou řadou návrhů, jak řešit rostoucí ceny energií a pohonných hmot. „Navrhli jsme jasně – odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, to je 19 miliard, snížení DPH na elektřinu, plyn a topení od ledna do června 2022 na nulu, to je 12 miliard. Také odpuštění DPH na vodné a stočné, to jsou dvě miliardy a okamžitě zastropování nafty a benzinu na 35 korun za litr,“ nastínil Babiš.

Distributorům by se podle něj také mohlo odpustit DPH. Vláda, která přišla také s několika návrhy, jeho doporučení projedná. „Pan ministr Síkela (ministr obchodu a průmyslu za STAN –⁠ pozn. red.) je absolutně nekompetentní, nejhorší ministr. Už dávno měl nakupovat zemní plyn. Zásobníky jsou na 16 procentech. Celá Evropa nakupuje,“ rozčiloval se Babiš. Redakce CNN Prima NEWS ministra oslovila s žádostí o reakci, zatím ale nereagoval.

Vláda se neshodne
Kabinet Patra Fialy (ODS) už některé varianty řešení zdražování nastínil. Ve hře je například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy DPH a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka, což v pořadu Partie Terezie Tománkové přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Mohlo by to podle něj vést k nakupování zásob a dalšímu tlaku na růst cen. Ještě před vypuknutím války uvažoval nad kompenzací z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH. U domácností chtěl Síkela například posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou.
Vláda má v plánu návrhy projednat ve středu. Podle Babiše je to ale pozdě. „Vláda je pomalá, neakční, vysílá signály a zvažuje. Už dávno měla zasedat, proč čeká na středu? Říkali jsme jim to minulý týden a konečně už pochopili, co mají dělat. Je mi to líto, ale kdybych byl ve vládě, tak tohle dávno bylo vyřešeno,“ dodal v pořadu K věci. Redakce CNN Prima NEWS požádala mluvčího vlády Václava Smolku o reakci, zatím ale nereagoval.

Babiš zopakoval, že je potřeba nakupovat zemní plyn. „Nevím, na co čeká, jdou stále malým tempem. Oni totiž pracují jen ve středu, v pondělí a pátek se asi nepracuje a dělají vládu jen ve středu. Měli by konečně zabrat,“ obul se do vlády.

X X X

Ani střední třída nezvládne platit trojnásobné ceny plynu, míní energetik

Velkoobchodní cena plynu v pondělí vystoupila na historický rekord, na vině je ruská invaze na Ukrajinu. Plyn přitom proudí stále stejně jako před ruskou invazí, ale trh se stále obává přerušení dodávek, které by vyhnalo ceny ještě výše. „Pokud se rusko-ukrajinský konflikt nevyřeší do léta, musela by vláda přejít na válečnou ekonomiku s regulačními zásahy,“ říká v rozhovoru ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor.

Před rokem byly ceny plynu na úrovni 20 eur za megawatthodinu, nyní je to 345 eur, což jsou více než desetinásobky. Trojnásobně vyšší velkoobchodní cena plynu se promítne do cen koncových. 

Jak se projeví aktuálně rostoucí ceny plynu? Jak ho pocítí odběratelé, domácnosti? 
Dodavatelé nebudou určitě zdražovat hned, ale v koncových cenách se to určitě dříve nebo později promítne. Zvyšování cen nás odběratele dřív nebo později nevyhnutelně dostihne. Nedomnívám se ovšem, že by se ceny plynu pro koncového zákazníka ztrojnásobily. Ovšem velkoobchodní ceny by mohly dále růst, pakliže by došlo k přerušení dodávek ruského plynu. Ceny se pak mohou vyšplhat do astronomických výšin. 

Současné ceny převyšují náklady na LNG (zkapalnění zemní plyn) i náklady současných dodavatelů plynu. Ta cena zkrátka vyjadřuje riziko a následky nedodávky plynu. Cena už s náklady dodávky plynu nemá už nic společného.
Netroufám si říci, kam by se ty ceny vyšplhaly, protože nemáme v historii precedentní případ. Nemáme konkrétní příklad, že by se kompletně zastavily dodávky plynu z Ruska. Trh už totiž v předstihu reaguje absolutní přerušení plynu a nikdo neví, zdali na to dojde ze strany Ruska, nebo sankcemi ze strany Evropské unie a USA.

Pokud by velkoobchodní ceny stále rostly, mohl by do regulace cen vstoupit stát?

Nejen Česká republika, ale celá Evropa si nemůže dovolit promítat momentální velkoobchodní ceny do koncových cen. V takovém případě bude potřeba zásahu vlády. Ta by musela sáhnout po nějakých regulacích, plošných opatřeních, tak aby ceny byly odběrateli akceptovatelné, ale hlavně únosné. Ani střední třída by nebyla schopna platit trojnásobné ceny plynu, za které se nyní plyn obchoduje. 

Máme vůbec nějakou zásobu plynu, jako u ropy?

Bohužel žádné strategické zásoby plynu nemáme, proto jsou ceny plynu tak vyšponované a extrémní. Například v době pandemie měli dodavatelé plynu nadbytek a ceny velmi nízké. 
Zásoby plynu Evropa, potažmo Česko, nikdy nepotřebovala, protože dodávky plynu nikdy nebyly přerušené, to se ovšem nyní bude muset změnit. Máme pouze podzemní zásobníky, které ovšem slouží k vykrývání sezonních nerovnoměrností. Tyto zásobníky nejsou stavěné na to, aby pokryly úplné přerušení dodávek plynu. A plyn v zásobnících vydrží do konce topné sezony, nebo pro zranitelné odběratele, jako jsou domácnosti, nemocnice, sociální zařízení a podobně.

Mohly by extrémní ceny plynu způsobit krach nějakého dodavatele plynu?

Ano, bezpochyby ano. Po pádu Bohemia Energy nepřetržitě žijeme v období velmi vysokých cen plynu, s troškou úlevy v lednu a v únoru. Ceny v prvních dvou měsících byly na úrovních pod 100 euro na MWh. Obchodníci ovšem neměli čas akumulovat finanční rezervy a od podzimu jsou pod stálým finančním tlakem. Je více než pravděpodobné, že při tak extrémních cenách by nevyhnutelně došlo k dalšímu odevzdávání licencí a krachu obchodníků.

Ropa, plyn, kovy, pšenice. Válka dále šponuje rekordní ceny surovin

A šlo by spíše o ty menší z dodavatelů, nebo by mohly být v ohrožení i dodavatelé poslední instance?

Doufejme že u dodavatelů poslední instance takový případ nehrozí, mají totiž dobré finanční zázemí. A v případě nějakých finančních obtíží by se mohli obrátit na úvěrové společnosti, které by jim bez problémů půjčily. U menších obchodníků by to ovšem problém být mohl, banky by jejich financování posuzovaly již velmi striktně.

Jak často dodavatelé nakupují plyn. Za jaké ceny obchodují?

Na rok 2022 má již většina dodavatelů plyn nakoupený, většinou ze 80 až 90 procent, zbývající plyn pak nakupují právě za aktuální ceny. Ti velcí dodavatelé jsou nyní nuceni v období extrémně vysokých cen nakupovat také na rok 2023. 
Pokud by se válečná situace protáhla na měsíce a ceny byly extrémně vysoké po několik měsíců, roztočila by se inflace v dvouciferných hodnotách. Bankéři se budou pokoušet inflaci srážet, ale rostoucí ceny energií jdou přesně proti jejich snahám. A já tam nevidím jiné než makroekonomické východisko, než dočasné zapomenutí na snižování rozpočtového schodku. Největší naděje, jak vyřešit energetickou krizi, je ukončení války na Ukrajině. Ceny energií jinak budou nadále stoupat.

Můžeme tedy vůbec očekávat něco pozitivního (v kontextu energií)?

No, příliš toho není, ale určitě přežijeme topnou sezonu. Mezitím se budeme, nechci říct úplně modlit, ale doufat, aby se během jara a léta vyřešil válečný konflikt. A pokud by se to nevyřešilo, museli bychom přejít v celém rozsahu na válečnou ekonomiku s regulačními zásahy státu, kdy ceny nebude utvářet trh.

X X X

Obsazení elektráren je pro ruskou armádu klíčové. Může je využívat v jednáních, hodnotí odborníci

Na konci minulého týdne obsadila ruská armáda Záporožskou jadernou elektrárnu. Teď se blíží k další – Jihoukrajinské jaderné elektrárně. Proč ruská armáda na energetické zdroje cílí? „Musíme vycházet z toho, že probíhají jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Jestli Rusko nedosáhne svých cílů vojensky, má i díky tomu možnost další eskalace. Má zkrátka eskalační dominanci,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz Nikita Odintsov z Ústavu mezinárodních vztahů.

Ruská armáda od pátku drží pod kontrolou největší ukrajinskou jadernou elektrárnu – Záporožskou. Jejímu obsazení předcházelo ostřelování, kvůli kterému propukla v celé Evropě obava z možného úniku radiace.
Strach uklidňovala ve vysílání Radiožurnálu třeba jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„K zasažení reaktoru je daleko, protože přece jen jsou ty bloky vybavené plnotlakými kontejnmenty, ochrannými obálkami, které jsou třeba projektovány na to, aby odolaly pádu stíhačky Suchoj nebo zásahu raketou země-země. To znamená, že opravdu by k zasažení reaktoru musel být veden velmi cílený a velmi intenzivní útok,“ vysvětlila Drábová.
Kontrola zdrojů
Záporožská elektrárna se šesti jadernými reaktory se řadí mezi největší v Evropě. Je jednou ze čtyř jaderných elektráren v zemi a společně s nimi vyrábí více než polovinu veškeré ukrajinské elektrické energie.

„Je tam ve čtyřech elektrárnách celkem 15 reaktorů, z toho 13 VVER-1000 – tedy temelínské velikosti – a 2 VVER-440 –dukovanské velikosti. Elektřina z jádra činí asi 54 procent výroby elektřiny na Ukrajině. Což je opravdu hodně,“ vysvětluje odborník na energetickou bezpečnost a politiku Tomáš Vlček z Masarykovy univerzity. 

Podle něj se proto nejde dívat na ruský postup pouze jako na snahu získat kontrolu nad jadernými elektrárnami. Jde obecně o snahu kontrolovat dodávky energie. „Je to standardní vojenská operace zaměřená na kontrolu nad dodávkami nejen elektřiny, ale i vody, obecně infrastrukturou,“ vysvětluje Vlček.

Ukrajina je teď podle odborníka v takzvaném „ostrovním režimu“, tedy, že dodávky elektřiny jsou omezeny pouze na území Ukrajiny. „Každé obsazení významného energetického zdroje proto znamená, že nepřítel má kontrolu nad touto elektřinou a může manipulovat s její dodávkou,“ upozorňuje.

Stupňování tlaku
Jak Vlček dodává, jaderná energetika ovšem nenabízí mnoho možností pro manipulaci s dodávkami elektřiny. „V případě jaderné energie je vlastně pouze jediná možnost, a to elektrárnu vypnout. Pokud bychom se bavili o nějaké změně výkonu, tak to ty elektrárny úplně neumí,“ vysvětluje.

K vypnutí elektrárny ale zatím nedošlo. Jak podotýká Nikita Odintsov z výzkumné skupiny pro energetickou politiku Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, Rusko zatím výrazně neničí ani jiné objekty kritické infrastruktury. Pouze se je snaží získat pod kontrolu.

„Zatím nedošlo k žádnému útoku, ať už kybernetickému nebo fyzickému, který by vedl k výraznému přerušení dodávek elektřiny a blackoutu na Ukrajině. To je pozitivní. Musíme ale vycházet z toho, že probíhají jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. A Rusko, jestli nedosáhne svých cílů vojensky, má díky tomu i možnost další eskalace. Má zkrátka eskalační dominanci,“ vysvětluje Odintsov.

Jako možnou „páku“ při vyjednávání vidí zábor elektráren také odborník na bezpečnost a energetiku Ústavu mezinárodních vztahů Martin Laryš. „Mohou to využít při vyjednávání. Když se ostatně podíváme, jak ruská vojska postupují na Ukrajině, ale i v jiných konfliktech, tak mají v oblibě používat metodu rukojmích. Vidíme to třeba na tom, že neposkytují humanitární koridory civilistům, nebo je cynicky směřují pouze do Ruska. Jde pouze o vylepšování vyjednávacích pozic, na základě využití civilistů, jako rukojmích,“ přibližuje Laryš.

To je ostatně podle něj i důvod, proč Rusko zatím elektřinu nevypíná. A dodávky elektřiny do ukrajinských měst výrazně neomezuje. Výpadky elektrické energie by přitom mohly Ukrajině způsobit značné problémy.
„Je to třeba chápat jako komplex. Ve chvíli, kdy nebudete mít ve městech elektřinu, budete muset posílat do ulic víc a víc zdrojů, třeba právě členů teritoriální obrany, aby bránili chaosu, rabování a tak dále. Jde o lidi, kteří by mohli být za běžných okolností využití třeba na frontě. Zkrátka by šlo o vytváření chaosu,“ vypočítává Laryš.

Možnost odstávky
Hypotetické vyřazení elektrického proudu na Ukrajině by bylo podle Tomáše Vlčka poměrně snadné pomocí útoku na transformátorové stanice nebo dráty elektrického vedení. Zábor elektráren je ale z hlediska invazní armády lepší pro kontrolu země.
„Když zničíte transformátorovou stanici, tak dokud ji neopravíte nebo nepostavíte, tak budou velké problémy s dodávkami. Zatímco, když obsadíte elektrárnu, tak můžete daný zdroj kontrolovat. A když poté obsadíte celý region, tak se můžete poměrně rychle vrátit do ‚normálního‘ života,“ vysvětluje Vlček.

„Vypnutí“ jaderné elektrárny je přitom podle odborníka poměrně rychlý proces. „Jde vypnout prakticky za vteřinu, musejí to ale dělat experti. Ten následný proces je poměrně náročný, musí se kontrolovat její dojezd, chlazení. A tam je důležité, aby ta elektrárna měla vlastní dodávku elektřiny. Musejí to dělat lidé, kteří ví, co dělají,“ popisuje Vlček.

Je třeba proto mít zajištěný kvalifikovaný personál. I kdyby odmítli přistoupit na podobný krok Ukrajinci, mohli by Rusové situaci řešit příjezdem odborníků z Ruska. 
„Většinou je to tak, že na každém bloku jsou tři směny po třech lidech, kterým se říká ‚obsluha blokové dozorny‘. Tak je to pro každý blok. Například v Záporožské elektrárně je bloků šest, v Jihoukrajinské tři. K tomu je ještě záložní směna. Obecně budou ale schopny blok nouzově obsluhovat malé desítky lidí. Pokud si Rusové dovezou vlastní lidi z ruských elektráren, nebudou mít s provozem žádný problém. Jde o sovětskou technologii,“ říká odborník.

Zásobování z Evropy
Na hrozby omezení dodávek energií na Ukrajině už reagovaly členské státy Evropské unie a to podporou návrhu na synchronizaci evropské energetické sítě s tou ukrajinskou. 

Podle Vlčka se o něco podobného už delší dobu snaží také pobaltské státy, které jsou také napojeny na elektrickou síť s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem. „Jde ale o poměrně náročný proces, třeba i časově zdlouhavý, takže si nedovedu představit, že bychom to vyřešili třeba během týdne,“ vysvětluje.

Problémem podle něj může být třeba množství energie v síti. „Je třeba si uvědomit, že spotřeba a výroba se musí v každém okamžiku rovnat. Je tam nějaký operátor, který to zajišťuje. No a když byste najednou měli připojovat velké území, tak vám to samozřejmě ovlivní tu frekvenci a vzniká riziko pro celou síť. Ten proces je tedy postupný a vyžaduje i stavbu nové infrastruktury na hranicích,“ uvádí Vlček.

I proto podle něj není energetická pomoc v rámci konfliktu na Ukrajině snadná. „Pozitivní ale je, že Ukrajina je už teď propojena přenosovými linkami z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska o velké kapacitě – 220 i 400 kV linky. Evropa by tak byla schopna do nějaké míry Ukrajinu elektřinou zásobovat,“ podotýká.

Podle Martina Laryše se bude vše odvíjet od vývoje situace na bojištích, přesto by napojení na evropskou síť nezavrhoval. „Nemůžeme zatím ani vyloučit, že se ruská armáda k dalším objektům této kritické infrastruktury nedostane. Že si třeba na té ukrajinské obraně vyláme zuby a bude hledat jiná řešení. Každopádně Evropa by měla hledat možnosti, jak Ukrajině tu situaci ulehčit, ale primárně se zaměřit na politicko-vojenský aspekt, aby k tomu, k čemu může při obsazení jaderných elektráren dojít, vůbec nedošlo.“

X X X

HAVLÍČEK: ROZPOČET FIALY HRA NA ÚSPORY

Rozpočet vlády byla hra na úspory. Už teď víme, že je mrtvou liškou, říká Havlíček.

Rozpočet nepočítal s enormní energetickou krizí a válkou na Ukrajině. Podle bývalého ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) je proto plán na letošní rok už bezcenný. „Rozpočtová rezerva je dopředu vyčerpaná, protože to od vlády byla jen hra na úspory. Teď jí to dobíhá. Ve čtvrtek budeme schvalovat rozpočet ve třetím čtení a víme, že už teď je mrtvou liškou,“ konstatoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) apeloval na to, aby vláda a opozice táhly v této situaci za jeden provaz.
Reklama
Česko kromě energetické krize čelí i vysokým cenám pohonných hmot, které rapidně vzrostly s válkou na Ukrajině. „Musíme se připravit na všechny varianty, které přijdou. Nevyčítám vládě, že nemá připravená opatření na pohonné hmoty, protože vystřelily v posledním týdnu. Nyní je třeba připravit opatření, například zastropování nebo snížení DPH,“ uvedl v pořadu 360°.

Nenavyšujte marže, žádá pumpaře šéf státních rezerv. K cenám mají přistupovat uvážlivě

Větší problém však vidí v cenách elektřiny a plynu. „Uvědomme si, že ceny jsou desetinásobně vyšší než před rokem. Nyní vládě vyčítáme to, na co jsme upozorňovali. Problém není jen v zákonech, které nám vláda shodila ze stolu, ale také v rozpočtu,“ pokračoval. Podle něj je plán hospodaření státu koncipován tak, že je na hraně. „A to i díky trikům, které se v něm dělaly. Není tam rozpočtová rezerva, už dopředu je vyčerpaná, protože to byla jen hra na úspory,“ kritizoval opoziční poslanec.

Právě to podle Havlíčka vládu nyní dobíhá. „Nemá prostor na to, aby se mohly zařídit podpory v energiích, ať už přes DPH jako to dělá Polsko nebo odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, jako to má Německo. Ve čtvrtek budeme schvalovat rozpočet ve třetím čtení a víme, že už teď je mrtvou liškou,“ zdůraznil.

X X X

Dodržujte pravidla, jak vás učila maminka. Exnáměstek Maláčové přijal trest

Bývalý náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Jan Baláč přijal v kauze IT zakázky na výplatu dávek dvouletou podmínku, peněžitý trest 500 tisíc korun a pětiletý zákaz výkonu funkcí ve státní správě. Jeho dohodu se státním zástupcem v pondělí pravomocně schválil soud. Devětatřicetiletého manažera uznal vinným z pletich při zadání veřejné zakázky a z přípravy ke zneužití pravomoci.

Baláč na ministerstvu působil za bývalé ministryně Jany Maláčové (ČSSD). „Ve své pozici náměstka pro IT jsem vždy jednal v dobré víře a v zájmu občanů i státu. Bohužel mé jednání v jednom případě nebylo v souladu se zákonnými pravidly. Nesledoval jsem žádný vlastní prospěch, chtěl jsem vyřešit mnohaletý patový stav, do kterého se ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dostalo a ve kterém neexistovalo žádné zákonné řešení pro další provoz IT systému,“ zdůraznil Baláč u pražského městského soudu s tím, že celé situace lituje.

Kvůli systému pro vyplácení dávek zasahovala na MPSV policie v únoru 2020. Následně obvinila Baláče a šéfa ministerského oddělení bezpečnosti informací Karla Macka. Ten se na vině a trestu nedohodl a soud začne jeho skutek tento měsíc projednávat v hlavním líčení.

„Nikdy by mě to nenapadlo“
Macek podle obžaloby nabízel úplatek nebo náhradní zakázky za to, že se firma DXC Technology (dříve Hewlett-Packard) stáhne z výběrového řízení. O věci poté podle pondělního rozsudku jednal i Baláč, a to s někdejším náměstkem na MPSV Robertem Baxou, který přešel právě do DXC.

„V situacích, které byly předmětem vyšetřování, mě nikdy nenapadlo, že bych se mohl pohybovat mimo zákonný rámec. Na soukromých schůzkách jsem neříkal nic jiného, než co jsem mnohokrát předtím komunikoval veřejně,“ sdělil k tomu v pondělí Baláč.

Náměstek Maláčové přijal v kauze IT za 500 milionů dohodu o vině a trestu

Kriminalisté původně vyčíslili hrozící škodu na 555 milionů korun jako částku, o kterou byla nabídka DXC levnější než nabídka druhého uchazeče, firmy OKsystem. Podle státního zástupce ale škoda nevznikla a po Baláčovi ji v pondělí nevyžadoval ani zmocněnec ministerstva.

Počítačový systém, jímž se řídí vyplácení sociálních dávek, vytvořil a spravuje OKsystem už od 90. let. Od roku 2017 mělo mít ministerstvo podle plánů systémy nové, dosud je ale nemá. Smlouvu s OKsystemem tak několikrát prodlužovalo. Za stav informačních systémů a závislost na jediném dodavateli sklízí MPSV dlouhodobě kritiku.

„Přeji mým nástupcům, aby z této složité situace dokázali najít cestu ven. Jsem přesvědčen, že je to v zájmu nás všech daňových poplatníků. Stále věřím, že si Česko zaslouží moderní a rychlý systém rozdělování rodičovské, příspěvku na péči a bydlení a dalších dávek sociální podpory,“ vzkázal Baláč, který si dle svých slov vzala ponaučení, že se pravidla mají dodržovat tak, jak každého učí jeho maminka.

Česká justice v minulosti potrestala kvůli IT zakázkám I někdejšího prvního náměstka MPSV Vladimíra Šišku. Policie ho stíhala v pěti různých věcech, soudy ho uznaly vinným ve dvou případech: zmanipulování ministerských zakázek pro firmu Fujitsu a vydírání firmy Oksystem. Uložily mu čtyřleté vězení. Kvůli Šiškovým kauzám rezignoval v říjnu 2012 ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

X X X

Čína si chválí pevné vztahy s Ruskem. Chce jednání, Ukrajině pošle pomoc

Čínský Červený Kříž poskytne Ukrajině humanitární pomoc „co nejdříve“ to bude možné, oznámil čínský ministr zahraničí Wang I bez bližších detailů. Vyřešení konfliktu na Ukrajině podle něj vyžaduje klid a racionální uvažování. Ruskou-čínské vazby jsou podle něj pevné jako skála a žádná třetí strana do nich nemá právo vstupovat.

Čína podle Wanga byla vždycky k dění na Ukrajině „objektivní a férová“. Vyzval k pokračování jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Cílem by měla být dlouhodobá stabilita v regionu, dodal.
Čína po zahájení invaze odmítla válečné operace Rusů odsoudit. Vyzvala Západ, aby respektovala ruské „legitimní bezpečnostní otázky“, přičemž obvinila především USA, že „přilévají olej do ohně“ a další země je následují.

Podle Wanga jsou příčiny ukrajinské krize „komplexní“ a nestaly se přes noc. „Vyřešení komplexních problémů vyžaduje klid a racionální myšlení, spíše než přilévání oleje do ohně a posilování rozporů,“ zopakoval čínský postoj ministr.
Čínsko-ruské vztahy ministr označil za pevné jako skála, přičemž jsou podle něj otevřené širším možnostem pro kooperaci. „Naše kooperace nepřinese jen výhody a blahobyt dvěma národům, ale je též prospěšná celému světu,“ řekl Wang I. Nehledě na to, jak bude nebezpečná mezinárodní situace, obě strany si zachovají strategickou sílu, dodal.

Co se týče čínsko-amerických vztahů, Čína má podle ministra veškeré právo zaujmout „nezbytná opatření“, aby pevně bránila svá vlastní práva. Zdrojem napětí mezi Čínou a USA je tradičně ostrov Tchaj-wan, který Čína považuje za vzbouřenou provincii a nárokuje si jej za svůj. Ministr dále osočil USA, že svou indo-pacifickou strategií vytváří „exkluzivní klub“.
Ministr řekl, že je příkladem dvojího standardu zaměňovat Tchaj-wan s Ukrajinou, protože Tchaj-wan je domácí záležitost pro Čínu, zatímco Ukrajina je spor mezi dvěma zeměmi. „Viděli jsme, že někteří lidé zdůrazňovali princip suverenity v otázce Ukrajině, ale pokračují v podrývání čínské suverenity a teritoriální integrity v otázce Tchaj-wanu. To je nahý dvojí standard,“ řekl s jasným odkazem na USA.

Wang doufá, že se EU přidá k Číně v protestu proti nové studené válce. Naznačil, že „některé síly“ nechtějí stabilní vztahy mezi EU a Čínou a snaží se všemi silami vykreslit Čínu jako riziko. Peking je momentálně v hlubokém diplomatickém sporu s Vilniusem kvůli umožnění Tchaj-wanu zřídit si v Litvě fakticky velvyslanectví.

X X X

Nejdražší za poslední roky. Zájem o uhlí v Evropě roste, zásoby ale klesají

Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize zvyšují v Evropě zájem o uhlí. Jeho cena je aktuálně nejvyšší od roku 2006, zásoby má Evropa naopak nejnižší za poslední roky. Jedním z největších producentů uhlí na světě je ale Rusko.
Reklama
Poptávka po uhlí v Evropě se dále zvyšuje. Jeden z největších světových producentů – Rusko – exportovalo v roce 2021 kolem 223 milionů tun. Válka na Ukrajině ale nyní vyvolává obavy, jak to bude s dodávkami uhlí dál. Od začátku roku zdražilo „černé zlato“ už asi o 150 procent.

Místo odstávky uhelných elektráren jedou nyní ty tuzemské kvůli energetické krizi i válce na plný výkon. V lomu Vršany je největší zásoba hnědého uhlí v České republice. Těžit by se tady mohlo až do roku 2053. Vagóny denně odvezou přes 10 tisíc tun uhlí do elektráren a tepláren.

„Těžíme nejvíc, jak je to v současné situaci možné, všechny naše stroje jedou na maximum a naše uhelné elektrárny a teplárny jedou na plný výkon,“ popisuje Eva Maříková, manažerka komunikace těžařské společnosti Seven Energy. Dodává, že zatím nad navýšením cen uhlí nepřemýšlí.
Seven Energy se současně rozhodla, že chce mimo jiné pomoci se zmírněním dopadů současné krize. Její majitel Pavel Tykač na to věnuje 100 milionů korun, které by měly pomoci ukrajinským uprchlíkům.

„Díky tomuto daru budeme schopni pomoci daleko většímu množství žen, dětí, ale samozřejmě i sirotkům, kteří prchají před ukrajinskou válkou,“ uvedla podnikatelova manželka Ivana Tykač, spoluzakladatelka nadace Women for Women. „Připravili jsme také volná pracovní místa pro ženy z Ukrajiny a pro ženy, které tady už se svými manžely byly a manželé se museli vrátit na frontu a ony tady zůstaly bez prostředků,“ dodala.

Podle ekonoma Štěpána Křečka je Česko na rostoucí energetickou krizi v rámci možností připraveno. „Jsme připraveni lépe než mnoho jiných zemí. Pořád máme relativně nízké zadlužení, prostor dělat sociální programy. To, že budeme z energetické krize přecházet do energetické megakrize, je pravděpodobné,“ upozornil v pořadu.

X X X

Putinova utajovaná milenka utekla do Švýcarska? Se čtyřmi dětmi se ukrývá v chatě?

Zatímco Vladimir Putin vede válku, jeho blízcí si hlídají bezpečí. To se má týkat i prezidentovy údajné milenky Aliny Kabajevové. Bývalá gymnastka se skrývá se čtyřmi malými dětmi na chatě ve Švýcarsku, píše web Page Six.
Rytmická gymnastka a olympijská vítězka Alina Kabajevová má s ruským prezidentem údajně čtyři děti. S nimi se prý skrývá v soukromé chatě ve Švýcarsku, informoval zdroj webu Page Six. „Zatímco Putin útočí na Ukrajinu, na nevinné občany a způsobuje uprchlickou krizi, jeho rodina je ukrytá v soukromé a bezpečné chatě někde ve Švýcarsku,“ řekl nejmenovaný zdroj.

Vztah i potomky s Kabajevovou prezident v minulosti sice popíral, podle média skutečnost ale jen tají veřejnosti.
Na prezidenta má vliv
Politolog a bývalý profesor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě Valerij Solověj tvrdí, že má Kabajevová na Putina zásadní vliv. „Alina je schopna ovlivňovat jeho rozhodnutí,“ řekl pro Daily Mail.

Předpokládá se, že Putin má s vyznamenanou gymnastkou dva syny a dvě sedmileté dcery-dvojčata. Zároveň vychoval dvě dospělé dcery – šestatřicetiletou Mariu a pětatřicetiletou Katerinu. Z předchozího vztahu se Světlanou Krivonogichovou, která je nyní spolumajitelkou jedné z velkých ruských bank, údajně vzešla také nyní osmnáctiletá Jelizaveta Krivonogichová. I to však Kreml popřel.

Zatímco utajovaná milenka by měla být ve Švýcarsku, svou rodinu má prezident Vladimir Putin blíž. Podle ruského politologa ukryl ostatní členy své rodiny v „podzemním městě“ na Sibiři. Luxusní bunkr se nachází v Altaji a byl navržen pro ochranu v případě jaderné války. Tvrdí to rovněž Solověj.

Politolog, který říká, že má zasvěcené kontakty v Kremlu, pravděpodobně myslí rozlehlou horskou daču, kterou údajně zhruba před deseti lety postavil energetický gigant Gazprom v Ongudajském okrese Altajské republiky, sibiřské oblasti sousedící s Mongolskem, Čínou a Kazachstánem.