Už před prezidentskými volbami v USA se hovořilo o tom, že Biden se zasloužil o válku v Iráku a dnes celý svět ví, jak to dopadlo, není tam klid. Když vládl prezident Trump, měl v plánu, že sníží stav vojáků USA v Evropě, část odsune z Německa domů, do USA, a část do Polska. Po nástupu Bidena stále se zajímá o Evropu a vypadá to tak, jako že bude chránit celou EU a možná ve všech zemích budou vojáci USA. Smlouvu o vojenské pomoci USA vyjednává i se Slovenskem, kde je proti tomu dost odpůrců.

Před lety se i ČR ubránila proti tomu, aby v lesích za Rožmitálem směrem na Plzeň nebyli vojáci USA a vojenská základna. Jednalo se o vojenský prostor, kde odpočívali při útěku před RA němečtí vojáci a pak tam byli vojáci Sovětského svazu. Odborníci USA dobře věděli, že je to nejlepší místo, které objevili vojenští experti, dnes Ruska.

Od Ukrajiny dává ruce pryč Německo, protože nepochybně ví, že na Ukrajinu umístit vojáky NATO, je velký nesmysl lidí, kteří zřejmě špatně myslí. To naprosto přeceňují odborníky Ruska po válce s Hitlerem.

Německo má hlavní zájem na tom, aby s Ruskem vycházelo v nejlepší pohodě, protože od Ruska potřebuje plyn a ropu, a proto se také budoval rozsáhlý plynovod a ropovod. Že jde přes Ukrajinu ještě nic neznamená, protože bez ruského plynu a ropy se neobejde ani Ukrajina.

Prezident Ukrajiny už dávno, kdy nastoupil do úřadu. sliboval, že bude jednat i s Putinem. Jak je vidět, je špatný politik, když to nedokázal. Ukrajinu osvobodila RA od Hitlera a dnes Rusko na Ukrajinu nepustí cizí vojska NATO. Tak mohou hovořit jen lidé, kteří už přestávají myslet.

X X X

Putin o Ukrajině: Američané se nás snaží zatáhnout do války, tvrdí

USA se snaží Ruskou federaci vtáhnout do války na Ukrajině. Tvrdí to ruský prezident Vladimir Putin. Říká, že cílem Američanů je využít takový střet k tomu, aby na Rusko mohli zavést další sankce. Rusové v uplynulých týdnech přemístili k ukrajinským hranicím desítky tisíc vojáků a techniky pod záminkou vojenských cvičení.

Putin doposud mlčel, nyní však vystoupil s prohlášením, že USA zcela ignorují ruské výtky směrem k Severoatlantické alianci (NATO) a jejím jednotkám na východě Evropy. „Představte si, že Ukrajina je členem NATO a začne vojenská operace na Krymu,“ pronesl a vzápětí položil řečnickou otázku, zda snad má Rusko jít do války se státy NATO.

Na druhé straně USA a NATO obviňují Kreml, že chce na Ukrajině vyvolat konflikt. V uplynulých týdnech se na ruskou stranu hranic s Ukrajinou přesouvají desítky tisíc ruských vojáků s těžkou technikou.
Rusko kromě toho drží poloostrov Krym, který mezinárodní společenství i nadále považuje za ukrajinské území. Putin je navíc dlouhodobě obviňován z podněcování nepokojů na Donbasu, tedy v části Ukrajiny, kde se před lety ujali moci separatisté. Rusové mají své jednotky také v Podněstří, které oficiálně patří Moldavsku, kde jsou ale u moci také proruští separatisté.

V úterý se americký ministr zahraničí Antony Blinken nechal slyšet, že Spojené státy jsou připravené zabránit konfliktu, „o který nikdo nemá zájem“. Informoval o tom i svůj ruský protějšek Sergeje Lavrova.

X X X

Američané zvou Rusko na inspekci protiraketového štítu ve východní Evropě

Spojené státy sdělily Rusku, že jsou ochotny s ním diskutovat o způsobu, jak by si mohlo ověřit, že se na základnách NATO v Rumunsku a Polsku nenacházejí střely s plochou dráhou letu Tomahawk. A to v případě, pokud by Moskva byla ochotna sdílet podobné informace o některých svých vojenských základnách.

Informovaly o tom agentura Bloomberg a list El País, který se údajně dostal k celému znění písemných odpovědí USA a NATO na bezpečnostní požadavky Moskvy. Publikované dokumenty podmiňují pokrok jednání zmírněním napětí na ukrajinských hranicích.
Španělský deník uvádí, že oba vzkazy odmítají některé z hlavních ruských návrhů, jak ostatně západní činitelé jasně dali najevo i veřejně. Zejména jde o požadavek, aby spojenci poskytli Rusku záruku, že do NATO nikdy nevstoupí Ukrajina. Washington i aliance nicméně navrhují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, plyne z materiálů El País.

„Spojené státy jsou ochotny projednat... reciproční opatření pro transparentnost a reciproční závazky od Spojených států i od Ruska, aby se zdržely nasazení útočných pozemních raketových systémů a trvalých sil s bojovou misí na území Ukrajiny,“ píše se například v údajné americké odpovědi. Washington podle ní chce případné diskuse konzultovat s Kyjevem.
O americkém návrhu jednat o vzájemných kontrolách raketových základen nejdříve informovala agentura Bloomberg, podle níž je cílem rozptýlit obavy Moskvy, že by odpalovací zařízení na východě Evropy mohly být použita proti Rusku. 
Jakákoliv dohoda by však byla možná teprve po diskusi se spojenci, zejména s Polskem a Rumunskem, uvedl jeden ze zdrojů. V příslušné pasáži dokumentu zveřejněného deníkem El País se píše o možných diskusích o „mechanismu transparentnosti“ s předpokladem, že Rusko umožní dohled nad dvěma svými základnami, které si zvolí NATO.

Návrh reaguje na tvrzení Ruska o tom, že USA a NATO by mohly využít systémy protiraketové obrany na východě Evropy označované jako Aegis Ashore k odpálení střel Tomahawk, protože oba druhy zbraní používají stejná odpalovací zařízení. Podle Bloomberg na základnách v Polsku a Rumunsku žádné útočné rakety nejsou, Severoatlantická aliance tvrdí, že Aegis slouží k čistě obranným účelům.

O diskusích kolem „zvyšování transparentnosti“ hovořil už minulý týden americký ministr zahraničí Antony Blinken, když informoval média o doručení odpovědi na ruské požadavky. Zároveň ruské vládě předložilo vlastní reakci NATO, přičemž bylo od počátku poměrně jasné, že hlavní požadavky jsou pro Západ nepřijatelné. Moskva varuje, že v případě jejich ignorování přijdou blíže nespecifikované kroky, zatímco u hranic s Ukrajinou shromažďuje desetitisíce vojáků.

USA a NATO své odpovědi konzultovaly, podle El País jsou nicméně mezi dvěma dokumenty jisté rozdíly. „Hlavním rozdílem mezi dvěma texty je to, že Washington je připraven diskutovat o konceptu ‚nerozdělitelnosti bezpečnosti‘, který OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) schválila na summitu v kazachstánském Nur-Sultanu v roce 2010,“ píše list.

Kyjev se bojí „zrady Západu“. Ústupky v Donbasu národ nepřijme, varuje
Bílý dům ani americké ministerstvo zahraničí se ihned ke zprávám o návrzích adresovaných Moskvě nevyjádřily. Nicméně zdroj obeznámený se situací podle agentury Reuters uvedl, že Spojené státy nabídly pouze jednání o různých obavách Ruska, například o kontrole zbrojení.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden označil americkou reakci za lepší než tu, která přišla od NATO. O situaci v úterý znovu hovořil s americkým protějškem Blinkenem, který podle mluvčího americké diplomacie vyjádřil ochotu pokračovat ve výměně bezpečnostních návrhů. USA i NATO nicméně ve svých písemných stanoviscích z minulého týdne uvádí, že pro jakýkoli úspěch těchto rozhovorů je klíčové, aby Rusko upustilo od agresivních kroků vůči Ukrajině.

X X X

Do východní Evropy zamíří další tři tisíce amerických vojáků, rozhodl Biden

Americký prezident Joe Biden ve středu schválil rozmístění tří tisíc amerických vojáků především ve východní Evropě. Tisíc z nich se už na evropském kontinentu nachází a přesune se z Německa do Rumunska. Do Německa a Polska nově přicestují dva tisíce vojáků. Sdělil to mluvčí Pentagonu John Kirby. Krok uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Rozhodnutí o vyslání dodatečného kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny, u jejíchž hranic Rusko soustředilo na 100 tisíc svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.
Kirby řekl, že většina ze dvou tisíc vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Mluvčí Pentagonu zdůraznil, že je to snaha zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě. 

Agentura Reuters napsala, že do Rumunska odjede tisíc vojáků z jednotky, která je nyní v německém Vilsecku, do Polska zamíří 1 700 vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základny bude tři sta vojáků přesunuto do Německa.
„Je důležité, že panu (ruskému prezidentovi Vladimirovi) Putinovi a světu důrazně ukážeme, že Spojeným státům a spojencům na NATO záleží,“ prohlásil Kirby.
Žádní američtí vojáci však podle něj nebudou posláni na Ukrajinu. Je to signál světu, že Američané stojí za svými spojenci, řekl s tím, že v případě potřeby mohou USA rozhodnout o dalších přesunech. „Nedokážu přesně předpovědět, jak se věci budou vyvíjet. A právě proto, že to nemůžeme předvídat, chceme být připraveni,“ dodal.

Jednotky, jež nově USA posílají do Evropy, nepatří k 8 500 vojákům, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.
Televize CNN oznámila, že vojáci budou operovat na základě bilaterálních dohod s hostitelskými zeměmi, protože NATO zatím neaktivovalo mnohonárodnostní jednotku. Spojené státy mají své vojáky v Evropě i mimo krizové časy. V Německu je 35 tisíc amerických vojáků, v Polsku další čtyři tisíce a v Rumunsku devět set.

„Je to důrazný projev amerického odhodlání a dodatek k jiným nedávným příspěvkům Spojených států k naší sdílené bezpečnosti, k čemuž patří osm a půl tisíce vojáků uvedených do pohotovosti pro případné zapojení do jednotky rychlé reakce NATO a rovněž přítomnost letadlové lodi USS Harry Truman, která je pod velením NATO ve Středozemním moři,“ sdělil Stoltenberg.

X X X

Utopené migranty má na svědomí Británie, využívá levné pracovníky, řekl Macron

Ve středečním rozhovoru pro regionální deník La Voix du Nord vznesl francouzský prezident Emmanuel Macron jasná obvinění proti britské migrační politice. Podle něj nese právě Spojené království odpovědnost za každého migranta, který se utopí v Lamanšském průlivu.
Macron v rozhovoru mimo jiné obvinil Londýn z pokrytectví, protože neumožňuje žádnou legální cestu do země, ale zároveň závisí na špatně placené práci vykonávané přistěhovalci, kteří se do země dostali ilegálně. Britská ministryně vnitra Priti Patelová vzápětí jeho komentáře odsoudila.

Šéf Elysejského paláce uvedl, že má v úmyslu zvýšit tlak na britského premiéra Borise Johnsona, aby pro žadatele o azyl vytvořil legální cestu do Británie. „Morální odpovědnost za ty, kteří zahynuli na moři, nenese Francie, ale Britové, kteří odmítají reagovat,“ prohlásil.

Když loni v Lamanšském průlivu zahynulo po převrácení lodi 27 lidí, Johnson vyzval Macrona k navrácení migrantů, kteří do Británie vstoupili ilegálně. Podle premiéra by je to odradilo od riskování životů na člunech. 
Macron návrh odmítl. Prosazuje dohodu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím, podle níž by byli někteří migranti po připlutí do Velké Británie posláni zpět, výměnou za britský příslib, že vpustí stejný počet žadatelů o azyl.

Macron uvedl, že ekonomika Spojeného království závisí na špatně placené práci nelegálních přistěhovalců. „Britové nadále používají systém z 80. let, který řídí ekonomickou migraci pokrytectvím,“ prohlásil. Zopakoval také, že migrační tábory podél pobřeží Lamanšského průlivu zmizí, až když Spojené království otevře své hranice.

Macron v rozhovoru zdůraznil potřebu koordinovat boj proti ilegální migraci na úrovni celé evropské sedmadvacítky. Migrace se podle něj musí opět stát politickým tématem, na němž se podílí vedoucí představitelé, jako jsou ministři a hlavy států.

Operace Red Meat. Johnson nasadí proti migrantům v La Manche armádu
Dodal, že EU musí investovat do společných hranic, vytvořit společný registrační postup pro cizince vstupující do schengenského prostoru a sladit práva na azyl. Posledním bodem, kterým se má zabývat, jsou mechanismy návratu do zemí původu, uvedl Macron. Francie je v první polovině letošního roku předsednickou zemí Rady EU.

Patelová v reakci na Macronova slova uvedla, že se mýlí, když tvrdí, že britská migrační politika povzbuzuje migranty, aby riskovali své životy při překračování Lamanšského průlivu. „Macronovy komentáře jsou špatné. Francouzskou vládu plně informujeme o práci, kterou britská vláda vykonává,“ řekla ministryně.

X X X

Ekonom Mertlík: Daňový poplatník není sprostý podezřelý, ale klient. A může udělat chybu

Vládní politici říkají, že se blíží konečné dohodě o podobě státního rozpočtu, podle opozičního hnutí ANO ale rozpočtové provizorium už teď poškodilo Českou republiku. Ekonom Pavel Mertlík namítá, že několikaměsíční rozpočtové provizorium investice neohrožuje a rozpočet prý bylo nutné přepracovat.

„Jedním z důvodů je absolutní výška naplánovaného deficitu, který urychloval tempo zadlužení. To sice v mezinárodním srovnání není vysoké, je okolo 40 procent HDP, ale tempo zadlužování je fatální a neudržitelné,“ zdůrazňuje bývalý ministr financí a současný rektor Škoda Auto Vysoké školy.

Pokud by prý platil původně navržený rozpočet, vedlo by to podle Mertlíka ke škodám.

Nová vláda Petra Fialy (ODS) navíc slíbila, že bude řešit těžkou fiskální situaci, která vznikla vinou nezodpovědnosti předchozího kabinetu. „Kdyby to prostě rok nechala být, tak to je špatně,“ poznamenává.
Mertlík se obává toho, že kabinet nebude mít dostatečný prostor pro snižování výdajů, protože například zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace dost dobře nelze vzít zpět.

„Snížení výdajů napříč kapitolami o pět nebo deset procent je taková nejjednodušší metoda a někdy i jediná možná, pokud nemáte jasný přehled o tom, které veřejné výdaje jsou efektivní. To se obávám, že v současné době nikdo nemá,“ podotýká.
Jasné tak je, že vládní úspory povedou k útlumu ekonomické aktivity.
„Reformy, výdajové škrty a zvyšování daní je ideální dělat v dobrých dobách a připravit se tak na budoucí krizi. A nejsme v tom výjimeční, bohužel. Když léčba přichází v době, kdy tu už nemoc je, tak dočasně způsobuje její prohloubení. Ozdravení přijde později,“ doplňuje.

Zvyšování daní?

Mertlík naopak kritizuje vládu za to, že nechce zvyšovat složenou daňovou kvótu mimo úprav některých spotřebních daní: „Ujišťování vlády považuji za nerealistická, nekonzistentní a možná velmi škodlivá budoucnosti.“

„V předloňském roce jsme byli svědky zrušení takzvané superhrubé mzdy, což já osobně považuji za zcela správné. Ale ne tak, že není nahrazena jinou formou zdanění fyzických osob tak, aby ten výnos zůstal stejný. Nyní jsme v situaci, kdy daňový výnos není schopen pokrýt běžné a investiční výdaje, které země potřebuje,“ upozorňuje.

Podle Mertlíka proto hrozí, že vláda bude nucena škrtat i ve věcech, kde to není vhodné. Měla by si proto co nejdříve připravit analýzu zbytečných výdajů a přijít s jasným plánem, jak bude sestavovat rozpočet na rok 2023.
Vidí prostor ke zvyšování majetkových daní, které jsou ve srovnání se zahraničím v Česku extrémně nízké. Neměla by se také rušit elektronická evidence tržeb (EET), připouští ale, že čeští daňoví poplatníci jsou v mezinárodním srovnání disciplinovaní.

„Je důležité si to nepokazit, protože za tím je vztah občanů ke státu. A pokud jsou ke státu loajální, tak ty daně platí, byť neradi. Tato důvěra v posledních letech eroduje, a to je třeba zastavit,“ zdůrazňuje.
Souvisí s tím i kultura chování správců daní – daňový poplatník není sprostý podezřelý. „Je to klient, který plní svoji povinnost. Může při tom udělat nějakou chybu. A teprve když se přijde na to, že ta chyba nebyla náhodná, tak může nastoupit represe. Rozhodně ne naopak. Bohužel tady došlo k šílené změně, kterou bude potřeba rychle napravit. A to je součást prostě z úkolů této vlády,“ dodává.

X X X

SOUDKYNĚ LEHKÁ Z ÚSTÍ, KTERÁ ŘÍDILA OPILÁ, U NS NEUSPĚLA

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé soudkyně Lehké, řídila pod vlivem alkoholu

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalé ústecké soudkyně Markéty Lehké, která dostala podmínku a peněžitý trest za řízení pod vlivem alkoholu. Vinu odmítala. Pravomocný rozsudek pro ni znamenal konec v justici. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, odůvodnění zatím nezpřístupnil. Výsledek potvrdila Šárka Tampová, místopředsedkyně Okresního soudu v Mostě, který se případem zabýval jako první instance.

Mostecký soud původně vyměřil Lehké desetiměsíční podmíněný trest, odvolací Městský soud v Praze snížil trest na čtyřměsíční vězení podmínečně odložené na 18 měsíců. Zákaz řízení snížil ze dvou let na rok a půl. Lehká navíc musí zaplatit peněžitý trest 100.000 korun.

Hlídka Lehkou podle obžaloby zastavila v prosinci 2019 poté, co sledovala její jízdu v Mostě. Při dechové zkoušce policisté ženě naměřili 1,8 promile alkoholu. Po pěti minutách naměřená hodnota činila 1,75 promile. S krevním testem Lehká nejprve souhlasila, následně odmítla.

U mosteckého soudu Lehká v minulosti uvedla, že si vzala léky na kašel a bolest v krku. Znalec obžaloby však vyloučil, že by naměřené hodnoty způsobily léky. Obhajoba neúspěšně poukazovala na nesprávné provedení dechové zkoušky.
„Jsem připravená přijmout odpovědnost za skutek, který jsem spáchala, ale ne za ten, který jsem nespáchala,“ uvedla Lehká u odvolacího soudu. Původně měl její odvolání řešit ústecký krajský soud, jehož byla Lehká místopředsedkyní. Vrchní soud v Praze proto rozhodl, že se odvoláním bude zabývat Městský soud v Praze.
Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) Lehkou už dříve dočasně zbavila funkce. Pravomocné odsouzení čin znamenalo definitivní odejmutí taláru.

X X X

Do čela NSS právník a politolog Karel Šimka

Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenuje předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimku. Kontrasignaci potvrdil také premiér Petr Fiala, podle něhož je Šimka respektovanou osobností. Plzeňský rodák Šimka působí na NSS již od roku 2005, jako soudce začínal na Okresním soudu Praha-západ. Na NSS vedl nějaký čas jako soudce i oddělení analytiky, je členem rozšířeného senátu a kompetenčního senátu, od roku 2016 předsedá kárnému senátu pro řízení se soudci.

Karel Šimka vystudoval práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, titul JUDr. získal na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (UK). Je také doktorem politologie z Fakulty sociálních věd UK. Právo studoval také na Právnické fakultě Univerzity v Pasově.

V justici začínal v roce 1998 jako justiční čekatel na Krajském soudu v Praze, absolvoval také stáž na tehdejším správním úseku Vrchního soudu v Praze. Soudcem byl jmenován prezidentem Václavem Havlem v roce 2001, přidělen byl k Okresnímu soudu Praha-západ, kde měl na starosti exekuční a civilní agendu.
Dosud působí také na akademické půdě, je členem oborové rady doktorského studijního programu Teoretické právní vědy – Finanční právo a finanční věda na PF UK v Praze, člen Vědecké rady Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze a člen Vědecké rady Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Přednáší na Vysoké škole CEVRO. Obdržel titul Právník roku 2017 v oboru správního práva.

V odborné obci jsou ceněna jeho rozhodnutí především v oblasti daní, z poslední doby pak rozhodnutí ohledně zajišťovacích příkazů. Jím vedený kárný senát vydal také rozhodnutí, v němž se postavil proti populistickému volání po tom, aby se soudci uzavírali před společenskými styky. „Představa, že soudce se uzavře před okolním světem ve vší jeho pestrosti a složitosti do jakési klausury, a tím se stane nestranným a nezávislým, je nepochybně naivní“, stojí v odůvodnění rozhodnutí, jímž jím vedený kárný senát zprostil kárného obvinění soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslava Veselého.

Tímto rozhodnutím ovšem dodnes vyvolává u některých svých kolegů negativní emoce. Krátce před svým jmenováním také čelil kampani v médiích, že on sám je „společensky nezdrženlivý“.
Šimku čeká řešení problému s přetížeností NSS. On sám je stoupencem mírného navýšení počtu soudců v kombinaci se stážemi a dočasným přidělením. Je znám jeho názor, že noví soudci NSS by měli přicházet jak z justice, tak i z jiných oborů práva, především z advokacie. V minulosti byl proti specializovaný senátům, proto nelze předpokládat, že by rušil současný systém rozvrhu práce NSS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Soud zrušil podmínku očkování nebo prodělané nemoci v restauracích a hotelech

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil v aktuálně platném opatření povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Zásah soudu je časově odložený o sedm dní. Poté budou moci využívat stravovací a ubytovací zařízení všichni lidé, kteří aktuálně nevykazují příznaky onemocnění, včetně neočkovaných proti covidu-19. Do té doby má ministerstvo zdravotnictví prostor reagovat na rozhodnutí soudu, které bude během dneška dostupné na úřední desce.

Pandemický zákon podle soudce Petra Mikeše podobnou regulaci restaurací a hotelů neumožňuje. Zákon o ochraně veřejného zdraví by sice regulaci umožňoval, avšak jen za situace, kdy ohniskem choroby je celá země a podezřelým z nákazy každý její občan. Ministerstvo však v odůvodnění opatření z konce loňského roku, tedy už za ministra Vlastimila Válka (TOP 09), s takovou argumentací nepřišlo.

Časový odklad účinnosti zdůvodnil Mikeš vážností současné epidemické situace. „Je nedobrá, zvládání průběhu epidemie není v rukou moci soudní, ale výkonné, my jen zkoumáme zákonnost opatření. Chtěli jsme dát ministerstvu zdravotnictví prostor, aby na situaci mohlo reagovat,“ řekl Mikeš. Ministerstvo buď může prokazovat, že situace je extrémně špatná a celá země je ohnisko covidu-19, anebo by musela vláda vyhlásit nouzový stav a regulaci restaurací a hotelů zajistit krizovým opatřením.

Pokud si účastníci řízení vyzvednou rozsudek během dneška, nabude účinnost příští týden ve středu o půlnoci.
Aktuálně platným opatřením, které se týká řady dalších oblastí maloobchodu a služeb, se soud zabýval na podnět ženy z Brna. Vyhověl jen některým jejím argumentům. Nelze však vyloučit, že v budoucnu škrtne také další části opatření, obdržel asi deset jiných návrhů. „Minimálně jeden jde velmi podrobně do odborných podkladů, ze kterých ministerstvo zdravotnictví vycházelo. Nemůžu tedy vyloučit, že rozsah zrušení opatření bude ještě větší,“ doplnil Mikeš. Prozatím zůstává v platnosti třeba regulace obchodních center, kadeřnictví nebo bazénů, kde lze opatření založit na pandemickém zákoně.

Z rozsudku také vyplývá, že cílem nynějších ministerských opatření nemá být nepřímé nucení lidí k očkování. „Tím by se totiž z dobrovolného očkování stalo prostřednictvím mimořádného opatření očkování povinné, neboť osobám neočkovaným by nezbývalo nic jiného, než se nechat naočkovat, pokud by chtěly běžně žít,“ řekl Mikeš.

X X X

Vojáci neuspěli s žalobou proti povinnému očkování, chyběl totiž konkrétní rozkaz

Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele se soudkyní Vierou Horčicovou odmítl v pondělí žalobu pěti vojáků na Ministerstvo obrany ČR (MO) proti povinnému očkování. Vojáci se domáhali u soudu ochrany před nezákonným zásahem, který spatřovali v nařízeních náčelníka Generálního štábu a velitele vzdušných sil. Podle soudu ovšem chyběl konkrétní důkaz o rozkazu, který by těmto vojákům očkování nařizoval.

Vojáci spatřovali nezákonný zásah ve sdělení hlavní hygieničky MO z 15. prosince 2021, dále v nařízení náčelníka generálního štábu z 21. prosince 2021 a v nařízení velitele vzdušných sil z 28. prosince minulého roku. V žalobě tvrdili, že na základě nich jim nadřízení mají ukládat povinně se očkovat, první dávka měla být povinně provedena do konce ledna. Dokonce uvedli, že je jim vyhrožováno kázeňským postihem či trestním stíháním, pokud tento rozkaz neuposlechnou. Dále popsali, že jsou omezováni již nyní: nesmí jíst společně s ostatními v jídelně či že jsou jim neodůvodněně snižovány odměny.

MO ve vyjádření k žalobě uvedlo, že sdělení hlavní hygieničky resortu k očkování nenutí, jedná se pouze o informativní sdělení k vyhlášce, která povinné očkování pro určité skupiny teprve zavádí. Obě nařízení, tedy náčelníka Generálního štábu a velitele vzdušných sil, jsou jen pokynem jednotlivým armádním složkám. Žalobcům tedy nic konkrétně nenařizují, nehrozí jim tedy konkrétní újma, kterou ani neprokazují.

Sdělení, opatření i nařízení žalobou napadená byla podle MO navíc vydávána ve veřejném zájmu, kterým je akceschopnost armády, která by byla ohrožena v případě rozšíření pandemie v jejích řadách.
Zároveň ministerstvo upozornilo, že je v legislativním procesu změna vyhlášky, která má povinné očkování proti COVID-19 zrušit.
Na výzvu soudu k doplnění žaloby pak vojáci uvedli, že vláda sice 19. ledna rozhodla o zrušení povinného očkování, avšak oni jsou k němu nadále svými nadřízenými nuceni. Mělo jim být ústně sděleno, že mají nařízení velitele vzdušných sil považovat za rozkaz s tím, že první dávku očkování musí dostat do konce ledna.
Upozornili na rozhodnutí MS v Praze, který 17. ledna vydal předběžné opaření, jímž provedení povinného očkování u jiných vojáků letky zakázal. Na základě tohoto opatření soudu pak velitel zrušil již vydané konkrétní rozkazy vůči vojákům, kteří se měli podrobit očkování 26. ledna.

Podle pondělního rozhodnutí soudu však v tomto případě vojáci nedoložili, že by vůči nim směřoval konkrétní rozkaz jejich nadřízeného, aby se podrobili očkování. Sami uvedli, že se jednalo o neformální pokyny s tím, že závazná jsou pro ně nařízení náčelníka Generálního štábu a velitele vzdušných sil.
Sama neformálnost není podle soudu pro posouzení zákonnosti rozhodující, klíčové je tento úkol specifikovat, tedy datem, místem a původcem. Stejně tak to platí i pro tvrzení ohledně znevýhodnění, která je mají k očkování přinutit. I ta mohou při jejich doložení představovat nezákonný zásah.

Obě žalobou napadená nařízení pak podle soudu přímo proti vojákům nesměřují, ukládají pouze povinnosti jejich nadřízeným. Nezákonný zásah, pokyn či donucení by představoval až konkrétní rozkaz velitele vůči žalobcům, pak by ovšem takové jednání nebylo možné přičítat žalovanému, v tomto případě MO, neboť ten podle názoru soudu není tím služebním orgánem, který donucující rozkaz vydal. Za donucující akt nelze podle soudu považovat ani sdělení hlavní armádní hygieničky, které je pouhým informačním či metodickým pokynem.

V tomto je situace odlišná od zmíněného případu, v němž MS 17. ledna vydal předběžné opatření, neboť zde byly rozkazy konkrétním velitelem nejen vydány, ale také zaneseny ve služební knize. Zde však chybí nejen ten, kdo měl, byť neformální, rozkaz vydat, kdy k tomu mělo dojít, ale především důkaz o pokynu k očkování.

„Městský soud shrnuje, že nařízení obou velitelů nesměřují přímo vůči žalobcům, ale vůči jejich velitelům. Již výše pak bylo uvedeno, že bez alespoň konkrétních tvrzení o tom, že na základě těchto nařízení bylo žalobcům ze stran jejich velitelů očkování fakticky nařízeno (byť by tak bylo učiněno neformálně) nelze pak dovozovat, že by byli žalobci nuceni se očkovat proti COVID-19, a že by těmito pokyny byli fakticky zasaženi ve svých právech,“ odmítl žalobu MS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

LEVNĚJŠÍ PHM A POTRAVINY V POLSKU

Benzin za 28, kýta za 49 korun. Poláci si pohráli s DPH a Češi se vydali na nájezdy
Litr Naturalu 95 se v úterý u polských pump prodával za 28,71 Kč, tolik stál třeba na benzince Orlen v Chałupkách nedaleko Ostravy. U severních sousedů se totiž od 1. února snížily daně, DPH u pohonných hmot z 23 na 8 procent. A u základních potravin bylo DPH dokonce na půl roku zrušeno. Jak toho začali využívat šetřiví Češi, sledoval za hranicemi reportér CNN Prima NEWS.

Z hranic katastru města Ostravy je to k benzinové pumpě v polských Chałupkách pět kilometrů. V úterý odpoledne tu na pohonné hmoty čeká dlouhá řada aut s českými registračními značkami. Kolona začíná už na silnici a způsobuje nemalé problémy při průjezdu obcí. „Cena je skvělá, naberu i do kanystrů,“ svěřuje se jeden z českých řidičů ve frontě.

Raději se neptám, jak velké ty kanystry jsou. I když jsou obě země součástí Schengenu, přes hranice se v přenosných nádobách může přepravit maximálně 20 litrů pohonných hmot. Jinak hrozí tučná pokuta, čeští celníci ovšem osobní vozy zastavují jen zřídkakdy.

Aktuální cena Naturalu 95 (Efecta 95) v Chałupkách u pumpy řetězce Orlen je výhodná. Na české straně se u jedné z levnějších čerpacích stanic tankuje za 36,40 Kč, v Polsku stojí litr benzinu 28,71 Kč. A nafta úplně stejně. Rozdíl oproti české pumpě činí asi osm korun za litr. Pro přesnost uvádím i cenu v polské měně, za litr benzinu se v Chałupkách platí 5,26 złotého. Platbu provádím bankovní kartou a za pár minut mi přichází email od České spořitelny v tomto znění: „Dobrý den, aktuální kurz pro platbu kartou 1. 2. 2022 v 14:44 je PLN/CZK 5,466.“

Kurz a DPH – dva důvody nízkých cen
Česká koruna zpevňuje. A když zároveň polská vláda zahýbe s DPH, výsledkem je radost českých zákazníků, kteří v Polsku ušetří. Złoty je pro majitele korunových účtů nejlevnější od roku 2000. Zásadním důvodem, proč v Polsku stojí benzin jen něco přes 28 korun, jsou ale změny v DPH. Polská vláda od 1. února snížila DPH u pohonných hmot o 15 procent, tedy z 23 na 8 procent. „Byl bych blbý, abych to nevyužil,“ svěřuje se řidič Tomáš, který žije v Ostravě. K levnému „ropnému prameni“ v Chałupkách to má ze svého bydliště kousek. „Teď jsem to měřil, je to přesně 12,3 kilometru. Cesta do Polska se mi mnohokrát vyplatí.“

Společná hranice České republiky s Polskem měří 796 kilometrů. A všude v pohraničí teď začínají nájezdy na levné pohonné hmoty. Připojují se i Slováci a Němci, ti všichni ukrojí část ze „státní dotace“, kterou se vládní kabinet ve Varšavě snaží zkrotit vysokou inflaci. Respektive dopad drahoty na řadové Poláky. „Cílem snížení daně na pohonné hmoty je zachovat v peněženkách Poláků co nejvíce peněz,“ zdůvodnil premiér Mateusz Morawiecki radikální slevu na pumpách. Populistická vláda si chce udržet voliče, levnější pohonné hmoty mají snížit náklady na dopravu do zaměstnání i výdaje živnostníků či zemědělců. Polští vládní politici ale pomáhají i šetřílkům za hranicemi.

V Polsku chudne i střední třída
„Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere,“ vzpomenu si na české přísloví. A hned se mi vybaví i další: „Z cizího krev neteče.“ Zároveň se za směr svých úvah zastydím. Polsko totiž čelí ekonomické krizi a dramatickému zdražovaní energií i potravin. Drahota se stala každodenním tématem nejen těch nejchudších, ale zasáhla i střední třídu. Meziroční růst spotřebitelských cen se v prosinci vyhoupl na 8,6 procenta, což je největší skok za posledních dvacet let. „Zdražování už dokonce zákazníky nutí ke změnám ve skladbě potravin, takže musí nakupovat levnější produkty,“ čtu si v úterní reportáži deníku Gazeta Wyborcza, noviny jsem koupil právě u benzinové stanice v Chałupkách.

Čeští Vietnamci slaví rok Tygra. První den v novém roce nesmí plakat ani uklízet

Reportáž v hlavním opozičním deníku líčí, že střední třída je kvůli zdražování potravin donucena měnit životní styl. Ve Varšavě je to třeba výrazně poznat v prodejnách, které se zaměřují na farmářské potraviny. „Zákazníci mění priority. Otevřeně mi říkají, že zásadním kritériem nákupu pro ně začíná být cena, nikoliv kvalita,“ cituje deník Jana Jungsta, majitele řetězce s farmářskou zeleninou a ovocem. „Část obchodů budu muset brzy zavřít, snížit cenu potravin na úroveň supermarketů si nemohu dovolit,“ říká obchodník.

Ohroženy nejsou jen prodejny s nadstandartní kvalitou potravin, ale i majitelé večerek a vesnické koloniály. Tam všude jsou potraviny dražší než v diskontech. Věrným zákazníkům to dosud nevadilo, teď raději zamíří do supermarketů, které pořád nabízejí zajímavé akční slevy. Reportér deníku Gazeta Wyborcza uvádí, že inflace žene stále větší počet zákazníků ze střední třídy třeba do levného řetězce Biedronka.

Strhující ceny, kam se podíváš
Polská vláda se stoupající náklady na jídlo rozhodla od 1. února řešit zrušením DPH na základní druhy potravin. Výše DPH ovšem činila jen 5 procent, takže nejde o spásonosnou úlevu. Stát nicméně prodělá kalhoty, slevy na DPH u pohonných hmot, elektřině a vytápění i dočasně zrušená DPH u potravin či hnojiv připraví státní rozpočet odhadem o 15 až 20 miliard złotých (až 90 miliard Kč).

Nejbližší dickont Biedronka ve směru z Ostravy se nachází v obci Gorzyce, je to sem od hranic 5 kilometrů. V době mé úterní návštěvy tvoří většinu zákazníků Češi, polštinu snad slyším jen od prodavaček. Řetězec Biedronka v letácích propaguje, že díky dočasnému zrušení DPH snižuje ceny potravin celkem u 3 000 položek. A majitelé sítě si dali tu práci, že u každé potraviny, která nebude půl roku podléhat DPH, je pečlivě vyznačeno: „Teraz VAT 0 %.“ V překladu: „Teď DPH 0 %.“ Polský termín pro daň z přidané hodnoty zní v originále ještě složitěji než ten český: Polskie regulacje podatku od towarów i usług. Zkratka se ovšem používá v anglické podobě. VAT: Value-added tax.

V Biedronce je výrazně levněji než v českých diskontech. „Vyplatí se ta kotleta, taťko?“ Slyším mezi regály. Není to sice kotleta, ale kýta, nákup se však vyplatí. Akční cena činí 49 Kč za kilogram kýty. Podobně strhující jsou i další slevy. Kilogram kuřecích špalíčků za 27 Kč. Kilogram sekané z plecka za 47 Kč. Stehna z krůty 41 Kč, také za kilo. Králík, 101 Kč za kilogram. Máslo za 35 Kč (250 g). Camembert za 21 Kč (120 g). A tak dále.

Pro Čechy prý bude ještě levněji
Nejsem ovšem reklamním agentem sítě Biedronka a toužím z toho českého nájezdu co nejrychleji dezertovat. Zároveň nechci být podezřelý, když obchod opustím s prázdným košíkem, tak namátkou sahám do regálu s vakuovaně balenými potravinami. Vybírám si kachní stehna na brusinkách, dva kusy v balení za 83 Kč. U pokladny se na účtence opět objeví údaj, že DPH je 0.00 %. „V Polsku může být pro Čechy brzy ještě o něco levněji. Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu totiž zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou,“ předvídá Lukáš Kovanda z Národní ekonomická rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank.

Pro Polsko to nejsou pěkné vyhlídky. A sousedovo neštěstí by šetřivé Čechy asi mělo i trochu trápit. Často se totiž stává, že krize jedné ekonomiky v důsledku poškodí i hospodářskou stabilitu sousedů. Mnohé zboží, které Češi při nákupu v Polsku považují za levné, je už pro řadového Poláka drahé. Mzdy jsou nižší, náklady na bydlení a energie pak často vyšší než v České republice. „Jedním z nejrychleji zdražujících potravinových produktů je maso. Zákazníci ze svých košíků postupně vykazují nejdražší hovězí, ale brzy to bude i vepřové,“ prorokuje novinářka Edyta Bryła z deníku Gazeta Wyborcza. A krize prý vyvrcholí, až budou muset Poláci váhat i nad nákupem kuřete na nedělní oběd.

X X X

Jednací maraton o pandemickém zákonu skončil. Sněmovna novelu přijala po téměř 36 hodinách

Poslanci na svém osmém zasedání přijali novelu pandemického zákona. Jednání trvalo dva dny a noc, velkou část debaty vyplnili zástupci SPD, kteří přednášeli nové body či dělali obstrukce. Pro předlohu hlasovalo 70 ze 122 přítomných poslanců, proti jich bylo 52. Hnutí ANO a SPD byly proti. Nutnost zákona obhajovala vláda zaváděním případných dalších protikoronavirových opatření.

Novela počítá s tím, že proti koronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona budou moct zahrnout omezení širšího okruhu činností než teď. Úřady budou moct například nařídit testování na covid-19 podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Nařízení izolace nebo karantény budou například moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je novelizace nutná kvůli tomu, že platnost dosavadního zákona končí 28. února a poté by chyběla zákonná opora pro přijímání protiepidemických opatření. „Pandemický zákon je příprava na to nejhorší, nic víc, nic míň,“ prohlásil.
Zákon nyní dostanou k posouzení senátoři. Hnutí SPD uvedlo, že chystá proti novele ústavní žalobu.

X X X

Vlnu omikronu už můžeme přirovnat k sezonním infekcím, míní Roháčová

Podle primářky Hany Roháčové můžeme aktuální vlnu epidemie covidu způsobenou variantou omikron přirovnat k sezonním respiračním infekcím, které jsou pro toto zimní období typické. Podle lékařky je nákaza variantou omikron velmi podobná infekcím horních cest dýchacích.

Plošné testování ve školách a zaměstnání, které je povinné i pro zdravé a bezpříznakové lidi, nemá smysl, uvedla primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka v Praze Hana Roháčová. Vláda poté ve středu odpoledne rozhodla, že testování ve školách a firmách skončí 18. února.

Roháčová na dotaz, zda se současná vlna epidemie covidu dá přirovnat ke chřipkové epidemii, řekla: „Já si myslím, že skutečně už jsme tam.“ Podle ní se varianta omikron chová „krotčeji“ než předchozí varianty, a to především ve srovnání s deltou, která Česko zasáhla loni na podzim. Nákaza omikronem je podle ní podobná infekcím horních cest dýchacích.

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocní Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jana Kynčla ale není možné obě epidemie jednoduše porovnávat, protože u chřipky se nezjišťuje počet nakažených, jen hospitalizace a úmrtí v nemocnici. Její případy mohou kvůli dominanci koronaviru lékařům unikat. Podle Kynčla je to tím, že na rozdíl od předchozích variant koronaviru nepostihuje dolní cesty dýchací, ale právě ve větší míře jen horní.

Primářka nechce používat srovnání s chřipkou, lidé si podle ní pojmem chřipka zvykli označovat všechna možná respirační onemocnění. „Ale tak tomu není, chřipková sezona je zhruba tři měsíce v roce. (...) Za ty tři měsíce je hlášeno zhruba 1500 úmrtí. Chřipka je skutečně těžké onemocnění a bohužel je stále podceňována, co se týká očkování,“ poznamenala. Nynější epidemii covidu tedy přirovnává k respiračním infekcím, které se vyskytují sezonně a jsou typické pro nynější období. Srovnat se podle ní dá i s dopadem těchto infekcí na těžký průběh a hospitalizace.

„Očkování proti covidu dále také přispívá k tomu, že onemocnění ve většině případů nepřejde do závažné podoby, proto v současnosti tvoří většinu nemocných se závažným průběhem neočkovaní. Jde tedy o kombinaci vlastností virů a efektu proočkovanosti a promoření,“ uvedl Kynčl. Už dříve odborníci při srovnávání obou epidemií připomínali také dlouhodobé následky po nákaze koronavirem, takzvaný long covid. Po chřipce většinou následky nevznikají.

Chřipka nezmizela, laboratoře jen nemají vzorky. Praktici nespolupracují, tvrdí
I když se nedá odhadnout, jaká situace bude za měsíc, zda nepřijde nějaká nová varianta koronaviru, podle Roháčové by mohlo dojít poměrně brzy k rozvolňování. Připomněla, že podobným směrem se ubírají některé jiné země. „Řada států od těch opatření ustupuje, protože chce co nejdřív vrátit společnost do normálního života,“ poznamenala.

Roháčová je také proti plošnému testování, které je nyní povinné ve školách i zaměstnání. Podle ní vede k řadě problémů. „U zdravých a bezpříznakových osob podle mě nemá smysl,“ řekla ještě před středečním rozhodnutím kabinetu. Ten rozhodl, že testování ve firmách a školách skončí v pátek 18. února. Roháčová by doporučila testování těch, kteří mají nějaké potíže. „Ale plošné testování ve školách nebo v zaměstnáních nepovažuji v současné době za přínosné,“ dodala.
Pro ukončení plošného testování se v minulých dnech vyslovili také například jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) či epidemiolog Roman Prymula.

Podle Kynčla je trochu paradoxní, že v současnosti víme o velkém množství lidí, kteří jsou pozitivně testování na koronavirus a nemají příznaky, ale případy chřipky mohou unikat. Prozatím jich laboratoře SZÚ podle zpráv o letošní epidemii nahlásily jen jednotky případů, kde se vyskytuje virus chřipky typu A. Ústav proto vyzývá, aby u lidí s příznaky negativně testovanými na covid-19 vyšetření na chřipku zvažovali.

„Mohou nám unikat případy chřipky, o kterých vůbec nemusíme tušit a přitom lidé jsou zjevně nemocní a někteří i hospitalizováni, jen u nich chřipka není zvažována a tedy ani není vyšetřována. Pro tuto domněnku svědčí skutečnost, že v posledních dvou týdnech byla chřipka potvrzena u několika hospitalizovaných osob, kde lékaře napadlo provést cílené vyšetření na chřipku, které bylo následně pozitivní,“ dodal.

Chřipka ve světě zabije ročně 650 tisíc lidí, covid-19 za dva roky způsobil smrt již téměř 5,7 milionu lidí. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) informovalo, že v posledním týdnu loňského roku bylo v EU hlášeno jen 43 případů chřipky na jednotkách intenzivní péče, přičemž v Česku leží aktuálně na JIP s covidem 213 lidí.

Zpočátku pandemie se koronavirus a chřipka často porovnávaly, podle odborníků ale počty zachycených případů nelze srovnávat. Nákazy se vykazují jinak, u respiračních infekcí je dohromady devět diagnóz. U chřipky se navíc laboratorně testují jenom vážné průběhy. U covidu-19 se naopak za prokázanou nákazu považuje jen ta, kde pozitivitu potvrdili v laboratoři.

X X X

Plánované operace nabírají skluz. Na výměnu kloubní endoprotézy si počkáte i rok

Covid výrazně ovlivnil plánované operace v celém Česku. Pacienti se musí obrnit trpělivostí a na zákroky dlouho čekat. Některé nemocnice na západě Čech mají operační plány plné téměř až do konce roku. A to je teprve začátek února.

Ne měsíce, ale dokonce roky. Plánovaná operativa nabrala kvůli covidu, kdy se prováděly jen akutní operace, skluz.
„Dělali jsme dřív za den 16 až 20 plánovaných výkonů, teď jsme tak na těch šesti. Na sledované operace, což jsou endoprotézy, máme čekací dobu do dvou let,“ říká přednosta Kliniky ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice v Plzni Tomáš Pavelka.
Nejdéle se čeká na kloubní endoprotézy

Dřív se na podobné zákroky čekalo ve Fakultní nemoci v Plzni osm měsíců. U artroskopických operací to bylo jen několik týdnů. „Skluz jsme nemohli vyrovnat, protože stále je to omezení a samozřejmě bude záviset, kdy budeme moct začít pracovat a jak dlouho, jestli zase nepřijde další omezení,“ pokračuje Pavelka.

Podobná situace je i v dalších nemocnicích. „Nejdelší čekací lhůty jsou na kloubní endoprotézy – tam se to pohybuje okolo půl až tři čtvrtě roku,“ říká mluvčí Mulačovy nemocnice Eva Milerová.
V Mulačově nemocnici v Plzni se plánovaná operativa zastavila na tři čtvrtě roku po dobu celého trvání pandemie. „Plán operací máme plný až téměř do konce roku 2022. Odložených čekatelů na naše ortopedické operace jsou desítky,“ říká mluvčí Eva Milerová.

To byl i případ Karla Rychtáře. Výměny pravého kyčelního kloubu se po dlouhém čekání dočkal až teď. „Čekal jsem rok a půl,“ popsal pacient. Situaci na sálech komplikuje také personální podstav. Zdravotníci jsou v pracovní neschopnosti, v karanténě, anebo se starají o členy rodiny.

X X X

„Fackovacího“ Jurečku vyzvali experti, aby se vymezil proti násilí na dětech.

Experti na vzdělávání vyzvali v otevřeném dopise ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby odsoudil násilí na dětech a podpořil osvětu. Reakci vyvolala Jurečkova slova o fyzickém trestání dětí. Česko je v EU jednou z posledních čtyř zemí, které fyzické tresty dětí nezakazují.

Dopis odmítající bagatelizaci násilí na dětech podepsaly tři desítky zástupců vzdělávacích institucí či nadací. Podpis připojilo do středečního poledne také téměř 2 tisíce lidí.
Nesouhlasné reakce vyvolala nedávná Jurečkova vyjádření v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Ministr řekl, že není správné uzákonit, že rodič nemůže ve výjimečné situaci ve výchově dát pohlavek či „lepnout jednu na zadek“. Zásadní je podle něj odlišovat nepřiměřené násilí a akt k vymezení mantinelů, o kontextu mají rozhodovat soudy. Jurečka zmínil, že je svým rodičům vděčný za to, že v pravý okamžik dostal facku.

Hledáte svůdné prádlo?Prohlédněte si naši nabídku, využijte dopravu zdarma a potěšíme Vás i dárkem k objednávce!
„Je nezodpovědné jakýmkoliv způsobem schvalovat, povzbuzovat a podporovat násilí vůči dětem. A je skandální, aby člen vlády, který má hájit práva dětí, veřejně vyjádřil souhlas s jejich bitím,“ sdělily psycholožka Jana Nováčková a autorka projektu Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková. Spolu s šéfkou nadace Ashoka ČR a Slovensko Pavlínou J. Hořejšovou dopis iniciovaly.

Podle signatářek a signatářů je nutná prevence, vzdělávání a osvěta. Míní, že by politici měli přispívat k větší citlivosti k násilí na dětech. S Jurečkou souhlasí v tom, že není účelné definovat přiměřenost trestu. „Jakkoliv můžeme mít pochopení pro to, že někomu ujede ruka, musí být současně jasné, že je to selhání, za něž se má dítěti dostat řádné omluvy, tak jak taková selhání napravujeme ve vztazích mezi dospělými,“ uvedli pisatelé. 

Poukazují na to, že po bití dítě neopakuje nežádoucí chování z přesvědčení, ale ze strachu. Z trestů se učí, že je možné konflikty řešit násilím a ubližovat jiným, pokud je silnější, jsou přesvědčeni signatáři. Zmiňují jiné výchovné metody. Negativní dopady fyzického trestání dokládají na řadě výzkumů. Očekávají, že se s daty ministr seznámí a zasadí se o osvětu.

V Česku zákon tělesné tresty u dětí nezakazuje
Zákaz platí podle mezinárodního serveru na podporu ukončení fyzického trestání ve 23 státech EU. Jako první ho uzákonilo v roce 1979 Švédsko, zatím jako poslední v roce 2019 Francie. Od roku 2010 je v Polsku, od roku 2005 v Maďarsku, od roku 2000 v Německu či od roku 1989 v Rakousku.

Zákaz bití a jiného fyzického týraní doporučoval republice v minulosti výbor OSN pro práva dítěte. Před 12 lety ho navrhoval i stejně zaměřený vládní výbor. Na jeho doporučení pak krátce poté přišla s návrhem tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, ale neuspěla

V roce 2019 při 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte někdejší ombudsmana Anna Šabatová řekla, že Česko by zákaz mělo zvážit. Podle výkazů ministerstva práce řeší sociální pracovníci v posledních letech ročně přes 500 případů tělesného týrání dětí.

X X X

Turecký chlapec chtěl, aby mu otce propustili z vězení. Lobboval za Erdogana

Prezident je nejlepší, dejte mu svůj hlas, vykřikoval na víkendovém mítinku v tureckém Trabzonu malý chlapec. Lídra hlavní opoziční strany CHP také nazval zrádcem. Za jeho zády v tu chvíli stál turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s politiky své strany. Později vyšlo najevo, že hochovi slíbil milost pro jeho uvězněného otce. Za zneužití dítěte v politické kampani proto nyní Erdogan čelí kritice.

Prezident Erdogan a několik členů jeho vládní strany v neděli v černomořském městě Trabzon zahajovali investiční projekt. Na pódium před několika stovkami lidí v jednu chvíli vyzvedli desetiletého chlapce, s nímž si chvíli povídali a pak mu dali autíčko. 
Chlapec začal z pódia mávat a posléze do mikrofonu, který mu podal prezident, mimo jiné zvolal, že lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu je „zrádce“. Ukázal také na Erdogana se slovy: „On je nejlepší, dejte mu hlasy.“ Poté se ještě prezidentovi pochlubil, že má doma medaili z neupřesněného sportu.

Video z mítinku pak kolovalo po internetu a řada lidí ho odsoudila jako zneužívání dětí v politické kampani. „Politika v naší zemi nikdy nedosáhla dna, až teď to dokázal Erdogan,“ kritizoval vládní stranu opoziční poslanec Ali Mahir Başarir. 
Zmíněný šéf opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kiliçdaroglu krátce poté přes sociální sítě vyzval lidi, aby video nesdíleli. „A nemluvte o tom chlapci špatně, je to ještě dítě,“ dodal. Také opoziční starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu incident odsoudil, podle něj je neetický a nemorální.

Chlapec navíc později v místní televizi řekl, že svých slov lituje. Uvedl také, že prezident mu slíbil, že udělí milost jeho otci, který je už několik let ve vězení. „Tatínek mi moc chybí. Čekám na něj, až vyjde z vězení. Doufám, že pan prezident dodrží slovo,“ citovala hocha agentura Bianet.

Ať mi radši Alláh zláme obě ruce. Chudnoucí Turci se odvracejí od Erdogana

Turecko čekají příští rok prezidentské volby a Erdoganova popularita klesá i kvůli zhoršující se ekonomické situaci. Země se potýká s rekordní inflací, která v prosinci v meziročním srovnání vystoupala na 36 procent, a překonala tak i očekávání analytiků. 
Šlo o nejvyšší údaj za téměř dvacet let. Zhruba stejně dlouho vládne zemi Erdogan, který byl od roku 2003 premiérem a od srpna 2014 je prezidentem. Podle prosincového průzkumu jeho vládnutí nyní schvaluje 38,6 procenta obyvatel, napsal opoziční server Ahval.

X X X

DCERA GOTTA DOMINIKA O TÁTOVI

Nechápu, proč to táta udělal. Gottová před odletem do Finska překvapila novou informací

Dominika Gottová před pár dny odletěla zpět do Finska. V Česku pobyla pouhé dva týdny. Během této krátké doby stihla zhlédnout dokument o svém zesnulém otci Karlu Gottovi. Dvakrát nadšená z něj ale nebyla. Nechápe, co jejího otce přimělo k tomu, aby ho vůbec natočil.
Dokument Karel zachycuje poslední rok života legendárního Českého slavíka Karla Gotta. „Nechápu, jak se mohl táta nechat natáčet v situacích, které jinak celý svůj profesní život veřejnosti ukazovat nechtěl,“ svěřila se deníku Aha! Gottová.

„Třeba v situacích, kdy mu berou krev, nebo mu není dobře, jak chřadne, jak nemá hlas… Sakra, proč to udělal?“ podivila se se slzami v očích Gottová. Podle ní se její otec na veřejnosti vždy ukazoval v plné síle. „Byl neuvěřitelně statečný, to je v tom filmu vidět. Ale nebyl to už on, protože vážně nikdy nechtěl, aby lidé viděli, že ho něco trápí,“ popsala dcera známého hudebníka. Dokument už nechce vidět. „Celý jsem ho probrečela,“ přiznala

Nejdu z extrému do extrému
Gottová ve filmu odmítla účinkovat. A svého rozhodnutí nelituje. V dokumentu se objeví pouze na fotografii z dětství a záběrech z pohřbu v katedrále sv. Víta. „Jsem ráda, že tam záběry z našeho posledního setkání nejsou, vypadala jsem příšerně,“ uzavřela.

Do Finska měla Gottová odcestovat tuto sobotu. Vrátila se za svým manželem, hudebníkem Timem Tilkkim. Manželé nedávno prodělali krizi, kterou rozpoutaly Timovy milenky, alkohol i finanční problémy. Vše je však podle Gottové zažehnáno. Finský kytarista prý vydělává a v březnu se opět chystá na turné v Jižní Americe.

Gottové se zřejmě podařilo zvítězit i nad svými démony. Ve Finsku se totiž léčila ze své závislosti na alkoholu a prášcích na spaní. Nyní to vypadá, že má celou situaci konečně pod kontrolou. „Nejdu z extrému do extrému, už prostě žádné divoké večírky, ale občas sklenka vína, pivo. Ale mám to pod kontrolou,“ uvedla před pár dny ve vysílání CNN Prima NEWS Gottová.

X X X

ODEŠLA POPULÁRNÍ HEREČKA ITÁLIE VITTIOVÁ

Zemřela „dívka s pistolí“ Monica Vittiová. Proslavila se v Antonioniho filmech

Italská herečka Monica Vittiová, která se zapsala do dějin kinematografie ztvárněním hlavních rolí ve filmech režiséra a svého času i životního partnera Michelangela Antonioniho, zemřela ve věku 90 let. Oznámil to italský ministr kultury Dario Franceschini.
„Sbohem Moniko Vittiová, sbohem královno italského filmu. Dnešek je opravdu smutný den, odešla velká umělkyně a velká Italka,“ uvedl ministr v prohlášení podle agentury AFP. Na veřejnosti se naposledy objevila v roce 2002 na pařížské premiéře divadelního muzikálu o zvoníkovi od Matky Boží. Později se u ní projevila Alzheimerova choroba, kvůli které se stáhla do soukromí.
Monica Vittiová se narodila jako Maria Luisa Ceciarelli v Římě. Herectví se věnovala od dospívání. Svou první roli před kamerou, tehdy ještě bezejmennou, si vyzkoušela v roce 1954. Průlomovou se pro 27letou herečku stala komedie Le Dritte režiséra Maria Amendoly.

Vittiová ztvárnila na filmovém plátně pestrou škálu postav od psychologických portrétů moderních ženských hrdinek až po komediálně laděné postavy temperamentních žen. Později se prosadila také na poli scenáristickém a režijním. Výrazná byla její role ve filmu Dívka s pistolí z roku 1968.
Za své herecké výkony získala celkem pět prestižních ocenění David di Donatello, sedm italských Zlatých glóbů a Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách. 

S Antonionim jako režisérem se poprvé setkala při natáčení filmu Dobrodružství, který na festivalu v Cannes v roce 1961 vyvolal velmi rozporuplné reakce. Dnes je ale pro svůj novátorský přístup řazen ke klenotům filmového plátna. Vittiová, která za roli v Dobrodružství dostala na Berlinale cenu za nejlepší ženský herecký výkon, hrála i v Antonioniho dalších třech proslulých dílech z první poloviny 60. let - Noc, Zatmění a Červená pustina, které dohromady tvoří takzvanou

„tetralogii citů“. Díky ní herečka, jež udivovala svou netypickou a tajemnou krásou, dosáhla mezinárodní proslulosti.
Když se s Antonionim krátce po svých pětatřicátých narozeninách rozešla, tak rychle dokázala, že její herecký rejstřík je širší a obsáhne i komické polohy. Ať už to bylo ve filmové parodii Josepha Loseyho Modesty Blaise či v satirické komedii Dívka s pistolí režiséra Maria Monicelliho. „Moniku jsem znal dobře a věděl jsem, že má fantastický smysl pro humor a sebeironii. Tak jsem ji jen trochu popostrčil,“ prohlásil o Vittiové před lety v rozhovoru pro Lidové noviny Monicelli.

Ani v té době ale Vittiová nezanevřela na dramatické role, důkazem jsou třeba filmy Tosca, Tereza zlodějka nebo Ve státním zájmu. V roce 1974 se mihla v malé roli i ve filmu Přízrak svobody, jen aby mohla pracovat se slavným režisérem Luisem Buňuelem. V 80. letech se všestranná umělkyně začala uplatňovat také jako scenáristka a režisérka. Se svým novým životním partnerem režisérem a fotografem Robertem Russem napsala scénář a hrála hlavní roli v jeho komedii Flirt (1983).

V roce 1986, po více než dvacetileté pauze, se opět objevila na jevišti ve hře Neila Simona Podivný pár.
Vittiová, která byla v roce 1984 oficiálním hostem filmového festivalu v Karlových Varech, obdržela za své herecké výkony řadu ocenění. Jejím posledním celovečerním filmem bylo Scandalo segreto z roku 1989, který i režírovala a podílela se na scénáři. Na veřejnosti se naposledy objevila v roce 2002 na pařížské premiéře divadelního muzikálu o zvoníkovi od Matky Boží, později se u ní projevila Alzheimerova choroba, kvůli které se stáhla do soukromí.

X X X

Sexem nejvíc žije Amerika. Česko je osmnácté, říká světový žebříček

Snažil se zjistit, která místa na světě žijí nejvíc trendem péče o sexuální spokojenost. Žebříček proto zkoumal, kde se muži a ženy nejvíc zajímají o sexuální zdraví, hračky, o porno, o uspokojení. Vévodí mu Spojené státy, Austrálie a Spojené království, Česko je osmnácté.

Předmět výzkumu, který podstoupil tým prodejce kosmetických prostředků Lookfantastic, přitom není možné vymezit ani snadno, ani příliš úzce. „Nejste-li si jistí, co sexuální wellness znamená, nejste sami,“ přiznává například portál Gr8ness.
Pomoci může definice sexuálního zdraví Světové zdravotnické organizace. Naznačuje, že sexuální spokojenost je stavem pocitu fyzického, emočního, mentálního a sociálního zdraví ve vztahu k sexualitě. Neznamená pouhou nepřítomnost nemoci, absenci dysfunkcí. Zahrnuje nejen přístup k příjemným a bezpečným sexuálním zážitkům podle vlastních preferencí, ale též právo na obecné zdraví, na rovnost, respekt.

Česko osmnácté
Výzkumný tým se pokusil změřit, jaký vztah mají k sexuálnímu zdraví světová města a země skrze analýzu vyhledávání v Google. Sledoval, nakolik se lidé tam či jinde zajímají o masturbaci pro sebeuspokojení, o testy na sexuálně přenosné choroby pro vlastní ochranu, o klipy na portálu Pornhub a show pro vzrušení na OnlyFans, kolik nakoupili erotických pomůcek. A rovněž prostě i to, jak do vyhledavače zadávali samotný termín „sexuální wellness“. Jak se jeho trendu drželi.

Když všechna hlediska výzkumníci propojili, žebříčku kralovaly Spojené státy, vděčí za to především zájmu o heslo „sexuální wellness“ a enormní přítomnosti na OnlyFans. Druhá byla Austrálie, třetí Spojené království následované Německem, Kanadou, Itálií, Francií, Španělskem, Nizozemskem a Ruskem. Výzkum prozrazuje, že západoevropská města tlačilo kupředu vyhledávání termínu „masturbace“, Londýn poté též masivní vyhledávání na Pornhubu.
Orgasmická meditace mění mozek, zjistila studie

Má vliv na činnost mozku, upravuje jeho funkční propojení. Ovlivňuje jeho oblasti související s koncentrací, se stavem plynutí mysli nazývaným „flow“. Průlomová studie prokázala sílu netradiční orgasmické meditace. Podle autora také podpořila hypotézu, že lidské spirituální praktiky vyrostly ze sexuálních.

Česko se vešlo do první dvacítky, skončilo osmnácté, před ním ovšem uspělo například Irsko na jedenáctém místě, Polsko na třináctém, Rumunsko na patnáctém.
Do žebříčku měst, kde je patnáct metropolí, se Česko nedostalo. Vévodí mu Londýn, za ním skončilo Melbourne. Poté dominuje Amerika a její New York City, Los Angeles, Houston, Chicago. Dále jsou města z Austrálie a Spojeného království. Metropole jiných zemí se do patnáctky nedostaly.

Rumunsko přichází na chuť erotickým hračkám
Kromě celkového žebříčku podle zemí a měst výzkum prozrazuje i to, jak dopadla měření skrze jednotlivá kritéria. Jde-li o vyhledávání na Pornhubu, vítězí zájem obyvatel Londýna a Paříže, v patách jim jsou muži a ženy New Yorku, Los Angeles, Milánu, Sydney, Říma, Houstonu, Melbourne a Madridu.
Pandemická doba přála prodeji sexuálních pomůcek, všechny průzkumy potvrzují, že lidé podmínky poznamenané izolacemi, karanténami a omezeními sociálních kontaktů využívali k sólovým výletům do říše vlastních sexuálních prožitků. Následkem pandemie byl nově objevený zájem o masturbaci, sebeuspokojení, sexuální hračky a trend sexuálního wellness, píše zpráva o výzkumu. 

Zemí, do níž se zvýšený zájem o erotické pomůcky otiskl nejvíc, bylo přitom Rumunsko, mezi lety 2019 a 2021 tam prodeje pomůcek skrze Lookfantastic stouply o 21 tisíc procent, následují Spojené státy s 19 500 procent, Irsko, Spojené království a Kanada pak už zaznamenaly nárůst pod 10 tisíc procent.
Největší zájem byl o vibrátory, na druhém místě skončily svíčky pro intimní atmosféru, poté se umístily kondomy bez latexu, lubrikátory, masážní oleje, afrodiziakální vůně, masážní přístroje.

X X X

V Guineji-Bissau překazili pokus o převrat, zemřelo při tom 11 lidí

Jedenáct lidí včetně čtyř civilistů zemřelo při úterním pokusu o státní převrat v Guineji-Bissau proti prezidentovi Umarovi Sissokovi Embalovi. Prezident, který vyvázl bez úhony, ze snahy o svržení vlády obvinil osoby spojené s pašováním drog. V hlavním městě země se v úterý několik hodin ozývala střelba z okolí prezidentského sídla.

„Vláda lituje ztráty jedenácti chrabrých mužů. Byli mezi nimi vojáci i příslušníci polovojenských sil a čtyři civilisté,“ oznámil mluvčí vlády Fernando Vaz podle agentury AFP. První zprávy hovořily o smrti čtyř útočníků a dvou příslušníků prezidentské stráže.
„Někteří jedinci, kteří se zapojili do tohoto zbabělého a barbarského činu, už byli vyšetřováni kvůli pašování drog,“ řekl Embaló, který při nástupu k moci v roce 2020 slíbil zakročit proti nelegálnímu obchodu s narkotiky a proti korupci v zemi. Útočníci podle jeho slov nechtěli jen provést převrat, ale také „zabít prezidenta, premiéra a ministry“.

Prezident Umaro Sissoco Embaló promluvil už v úterý na videu zveřejněném na facebookovém profilu svého úřadu. Tehdy řekl, že bezpečnostní síly v Guineji-Bissau zastavily „útok na demokracii“. Také podle něho byli někteří lidé zatčeni, kolik jich bylo, však neuvedl.
Během úterka se od vládního komplexu ozývala intenzivní střelba. Prezident tam tou dobou řídil zasedání vlády. Později se ale na účtech na sociálních sítích spojovaných s Embalem objevily příspěvky, že situaci v zemi má pod kontrolou vláda a že se do Bissau vrací klid.

Převrat v Burkině Faso. Prezident je neznámo kde, svět žádá jeho propuštění
Informace o možném pokusu o převrat v Guineji-Bissau vyvolaly znepokojení jak Africké unie, tak Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Je to druhá událost tohoto druhu v západoafrickém regionu během dvou týdnů. Armáda se před několika dny násilím chopila moci v Burkina Fasu. Od srpna 2020 vojáci podnikli převrat také v Mali a v Guineji.
Politická nestabilita provází vývoj v Guineji-Bissau po celá desetiletí. Od získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974 tato země zažila devět pučů nebo pokusů o něj.

Guineu-Bissau, která má asi 1,5 milionu obyvatel, léta trápí korupce a pašování drog. Podle informací agentury AP se tato africká země stala začátkem nového tisíciletí známým přepravním bodem pro kokain mířící z Latinské Ameriky do Evropy. Nahrávala tomu korupce a nízká míra vymáhání dodržování zákonů.