Velký zájem očekává Creditas vedle běžného účtu zejména o spořicí účet s celkovým úročením 1,1 % ročně a termínovaný vklad se sazbou až 2,5 % ročně. Největší tuzemská záložna Creditas se od 1. ledna 2017 stane bankou. V nabídce služeb se soustředí na běžný účet, spoření a transakce v cizích měnách. V pátek o tom informoval mluvčí Creditasu Ivo Měšťánek.

Konstrukce nabídky pro drobnou klientelu má podle předsedy představenstva Creditasu Vladimíra Hořejšího cíl být pro klienty jejich hlavní bankou pro platební styk a výhodné zhodnocování úspor. "Základem jsou proto atraktivní sazby pro spoření a běžný účet s širokou škálou nástrojů obsluhy," dodal.

Creditas bude poskytovat běžný účet a základní služby zadarmo. Zdarma bude rovněž karta a pět výběrů ze všech bankomatů, vedení účtu, příchozí i odchozí platby v korunách či obsluha na pobočce. Vedení firemních účtů bude u Creditasu rovněž zdarma. Nyní záložna poskytuje cizoměnové služby více než dvěma tisícovkám klientů. Během roku 2017 s rozšířením licence přinese zajišťovací instrumenty pro úroková rizika a termínové operace pro měnová rizika.

Záložna Creditas vznikla v roce 1996 v Třebíči. Po změně jména a přemístění centrály do Olomouce v roce 2010 se stala jednou z nejrychleji rostoucích záložen v ČR. Na podzim měla 14 poboček a bilanční sumu převyšující 10,9 miliardy korun. Objem poskytnutých úvěrů dosáhl v pololetí 7,7 miliardy Kč, objem vkladů 9,5 miliardy Kč. Většinový podíl v Creditasu drží miliardář Pavel Hubáček.

ANONYMNÍ VKLADNÍ KNÍŽKY KONČÍ

Na anonymních vkladních knížkách České spořitelny, jejichž výplata skončí definitivně s rokem 2016, je stále 1,785 miliardy Kč. Zájem o výplatu na konci roku vzrostl, jen za dnešek si lidé nechali vyplatit z téměř 2 000 knížek celkem 7,7 milionu Kč. "Celý tento týden pozorujeme nárůst ve výběrech, v předchozím období lidé rušili v průměru 500 knížek denně, v posledních dnech se zájem o vyzvednutí vkladů zdvojnásobil až ztrojnásobil. Poslední den pro výplatu je sobota, klienti mohou ještě přijít do našich víkendových poboček," uvedla mluvčí spořitelny Klára Pačesová

Platnost anonymních vkladních knížek podle zákona o bankách skončila na konci roku 2002: Česká spořitelna lhůtu pro výplatu peněz několikrát prodloužila. Podle zákona promlčené vklady propadají bance a banka je nemusí vyplácet. Česká spořitelna se rozhodla věnovat peníze české společnosti prostřednictvím Nadace Depositum Bonum, kterou v roce 2012 založila. Nadace se s vkladem 1,45 miliardy Kč stala největší nadací v ČR. Zaměřuje se na zlepšení úrovně vzdělání, zejména v technických a přírodních vědách.

Z částky, kterou Česká spořitelna do nadace v roce 2013 nepřevedla, vznikla rezerva pro klienty, kteří si ještě přijdou vyzvednout vklady i po zákonem daném termínu. Ke konci září 2016 tvořila tato rezerva zhruba 260 milionů Kč. Zbytek rezervy, tedy tuto částku sníženou o vyzvednuté vklady do konce roku 2016, převede spořitelna opět do majetku Nadace Depositum Bonum. V závěru roku 2002, kdy skončila platnost anonymních vkladních knížek, evidovala banka anonymní vkladní knížky s objemem 120 miliard Kč.

V EU EURO POUŽÍVÁ 19 ZEMÍ

Přinášíme základní fakta k 15. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU). Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

Zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (oba leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro používá používá 337,5 milionu občanů EU.

Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino: Británie a Dánsko mají výjimku ze Smlouvy o EU, takže se jako jediní dva členové unie k eurozóně připojit nemusí. Zatímco Dánsko je již součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky, Británie letos odhlasovala v referendu odchod z EU.

Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence: Mimo jiné se jedná o deficit rozpočtu veřejných financí nižší než 3 % hrubého domácího produktu (HDP), měna země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.

Pravidla stanovená paktem stability ale většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti jak se sankcím vyhnout. I samotné udělení pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU. V důsledku světové finanční krize byla EU nucena pravidla zpřísnit - přijetím takzvaného Paktu rozpočtové kázně (též fiskální pakt).

Fiskální pakt byl přijat na mimořádném summitu EU 30. ledna 2012: Týž rok 2. března ho podepsalo 25 zemí EU, vyjma Británie, ČR a Chorvatska, jež tehdy ještě nebylo členem EU. V platnost vstoupil 1. ledna 2013. Česká vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU až 24. března 2014. Nejedná se o smlouvu, ale jen o mezivládní dohodu, platnou pro země eurozóny.

Přistoupit k ní mohou i další země EU, jež ji budou muset dodržovat až s přijetím eura. Světová finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr.

Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů: Jedná se konkrétně o Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM). EU také začala budovat bankovní unii. Ta má stát na třech pilířích: jednotná pravidla pro banky (stran jejich kapitálu, pojištění vkladů aj.), jednotný bankovní dozor (vykonává ECB od loňského listopadu) a jednotný řešící mechanismus (SRM), jehož jádrem je záchranný bankovní fond (SRF).

V platnost vstoupil letos 1. ledna a podle schváleného opatření bude obsahovat 55 miliard eur (1,49 bilionu Kč). Od ledna 2013 je stálým předsedou schůzek ministrů financů EMU, tzv. panem euro, Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Před ním tuto funkci zastával od ledna 2005 Jean-Claude Juncker. Před rokem 2005 řídil schůzky ministrů financí EMU vždy ministr financí země, která právě předsedala EU.

PRAŽSKÉ LETIŠTĚ ODBAVILO 13MILIONTÉHO CESTUJÍCÍHO

Letiště v Praze v pátek odbavilo 13miliontého cestujícího a dosáhlo tím nového rekordu v počtu přepravených lidí. Stal se jím Jan Kohoutek, který přiletěl do Prahy se snoubenkou z Istanbulu po dnešní deváté hodině ráno. Letiště o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Loni největší české letiště odbavilo 12,03 milionu lidí. Nejvíce cestujících, 12,6 milionu, odbavilo v roce 2008.

"Máme za sebou velmi náročný rok, a ačkoliv tomu zprvu prognózy nenasvědčovaly, věřil jsem, že 13 milionů cestujících již letos dosáhneme. Na celkovém čísle se projevil i provozně velmi silný prosinec a my tak můžeme ambiciózní výsledek konce roku oslavit dokonce o den dříve," uvedl Václav Řehoř, předseda Českého Aeroholdingu, do kterého pražské letiště patří. Za první tři prosincové týdny bylo odbaveno 812 702 cestujících

To je o 18,7 %meziročně více. Závěrečný měsíc roku se tak stal nejúspěšnějším prosincem v historii letiště, uvedla firma: Loňských 12,03 milionu odbavených cestujících představuje meziroční růst o 7,9 procenta. V pololetí letošního roku letiště odbavilo bezmála 5,6 milionu cestujících, meziročně o 355.000 osob více. Zhruba třetinu tvoří podle lidé z Česka. Z pražského letiště v Ruzyni se lidé dostanou bez přestupů do 105 míst ve 39 zemích světa./r/