Rusko oznámilo, že od středy zastaví palbu a je připraveno utvořit humanitární koridory. Ty povedou z velkých měst, Kyjeva, Černihivu, Sumy, Mariupolu, Charkova a dalších. S Ukrajinou se chce ráno domluvit na trasách a evakuačních plánech. Moskva podobné kroky slíbila i v minulých dnech, klid zbraní nicméně nevydržel.

„Ruská federace 9. března 2022 od 10:00 moskevského času vyhlašuje klid zbraní a je připravena poskytnout humanitární koridory,“ píše se podle agentury TASS v prohlášení podepsaném ruským generálplukovníkem Michailem Mizincevem, který vede mezirezortní koordinační štáb pro humanitární otázky. Informace má Kyjev obdržet do středy 3:00 moskevského času, následovat bude podle ruské strany dohoda na trasách a zahájení evakuace skrze humanitární koridory.

O příměří a humanitárních koridorech jednaly v pondělí při třetím kole rozhovorů delegace Ruska a Ukrajiny v běloruském pohraničí. Koridory ve městech měly fungovat již od úterý. Ukrajina ale odmítla využít jakékoli koridory nabízené Ruskem, které by Ukrajince vedly na ruské nebo běloruské území, odkud ruská vojska na zemi útočí. Podle Kyjeva ruské síly v rozporu s dohodou o humanitárních koridorech dál ostřelovaly ukrajinská města a bránily tak v evakuaci jejich obyvatel.

Ukrajinská agentura Unian v úterý dopoledne informovala, že evakuace začala pouze ve městě Sumy. Podle ukrajinských úřadů se podařilo do večera odvést několik tisíc civilistů.
„Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště,“ uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters evakuaci ze Sum označila za první úspěšný „humanitární koridor“ od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Totéž se nedá říct ani o situaci v přístavním městě Mariupol. Evakuace pomocí humanitárních koridorů měla probíhat v minulých dnech. Opakovaně ji ale narušily útoky ruských vojáků. Humanitární situace ve městě na jihovýchodě Ukrajiny je podle vicepremiérky Vereščukové katastrofální. V ulicích leží mrtvoly, vodu lidé získávají z potoků nebo roztápějí sníh a čím dál častěji se vloupávají do obchodů, aby měli co jíst, popsala agentura AP.

Místostarosta Mariupolu Serhij Orlov stanici BBC řekl, že ruské vojenské síly pokračují v bombardování oblastí, kde se lidé snaží shromažďovat, aby se pak mohli dostat ven z města. Některé silnice jsou podle něj zablokované, další zaminované. Město je bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. Úřady se chystají začít kopat hromadné hroby, píše AP. Na místě čeká asi 200 000 lidí připravených k odchodu.

Ruské útoky podle ukrajinské strany pokračovaly i v úterý. Ruské jednotky opět útočily na civilní cíle. V noci na úterý útoky proběhly na město Suma, Při leteckém bombardování zde zahynulo nejméně 21 lidí včetně dvou dětí. Dalších nejméně 27 civilistů zemřelo podle místní policie za poslední den v Charkově. 
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo podle ukrajinských úřadů přes dva tisíce civilistů včetně několika desítek dětí. OSN zatím potvrdila úmrtí 474 civilistů, z toho 27 dětí a stovky zraněných.

X X X

Uprchlý exprezident Janukovyč vyzval Zelenského k míru za každou cenu.

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který po svém náhlém pádu před osmi lety uprchl do Ruska, vyzval toho současného, Volodymyra Zelenského, aby zastavil za každou cenu krveprolití v zemi.

Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na tiskové konferenci k ukrajinské krizi. (11. března 2014) | foto: Reuters
„Jste osobně povinen zastavit krveprolití za každou cenu a dosáhnout mírové dohody. To se od vás očekává na Ukrajině, v Donbasu a Rusku,“ stojí ve výzvě, kterou v úterý zveřejnila agentura RIA Novosti.

Janukovyč dodal, že by „ukrajinský lid a i partneři Kyjeva na Západě byli za takovýto krok vděční“.
„Chci apelovat na Volodymyra Zelenského prezidentským a dokonce trochu otcovským způsobem. Volodymyre Oleksandroviči, pravděpodobně sníte o tom, že se stanete skutečným hrdinou. Ale hrdinství není okázalé, nejde o boj do posledního Ukrajince,“ prohlásil Janukovyč, o kterém se spekuluje, že Moskva zvažuje jeho opětovné dosazení do čela okupované Ukrajiny.

Janukovyč také napsal, že s bolestí vnímá, co se nyní v jeho vlasti děje, a hluboce soucítí s utrpením, které jsou Ukrajinci nuceni snášet. Zelenského ještě obvinil, že údajně od prvního dne sliboval, že válku zastaví, což je důvodem, proč ho prý celá Ukrajina v tu chvíli podporovala.
Janukovyč se stal terčem masivních protestů v letech 2013 a 2014, když odmítl podepsat dlouho plánovanou asociační dohodu s EU a naopak chtěl Ukrajinu ještě více připoutat k Rusku.

Ze země uprchl za pomoci ruských tajných služeb do Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že bývalému prezidentovi šlo o život, protesty odsoudil jako puč.
V roce 2019 Ukrajina Janukovyče odsoudila v jeho nepřítomnosti za vlastizradu a pomoc vedení agresivní války na třináct let do vězení. Exprezident tehdy obvinění popřel.

X X X

UKRAJINCI POVINNĚ DO BOJE

Jste baby, naznačili pohraničníci prchajícím Ukrajincům květinou k MDŽ

Do ukrajinské armády na obranu vlasti nevstupují všichni Ukrajinci dobrovolně. Mnozí se tomu chtějí vyhnout. Pokud již jsou v zahraničí, nespěchají s návratem. Pokud jsou ještě na Ukrajině, spěchají naopak dost, aby se dostali za hranice.
Nejméně v jednom případě o tom i natočila ukrajinská pohraniční stráž video, uvedla agentura Unian. Mužům vystupujícím ze zadržené dodávky rozdávali vojáci tulipány, aby jim naznačili, že jsou „baby“.

Ukrajinští pohraničníci se snaží těmto útěkům zabránit od chvíle, co prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil mobilizaci veškeré mužské populace ve věku od 18 do 60 let.
Mnozí tátové od rodin proto nanejvýš doprovodí své příbuzné k evakuačnímu vlaku či autobusu, pokud ti míří do bezpečí i za hranice, a pak jdou do náborových středisek.

Jiní, i svobodní, zkoušejí štěstí se dostat ven. U příležitosti Mezinárodního dne žen se je pohraničníci pokusili morálně zahanbit květinami určenými ženám.
Ty to v uniformách ukrajinské armády v některých případech potěšilo, tulipány jim rozdával v úterý například kyjevský starosta Vitalij Kličko. „Veselý jarní svátek vám, našim nejlepším, nejkrásnějším a nejspolehlivějším. Jak těm, které dnes brání Ukrajinu, tak těm, které poskytují zázemí a objímají naše děti,“ zdůraznil Kličko.

Podobné urážky, které muže označují jako ženy či jim přisuzují ženské vlastnosti, dávají implicitně najevo, že být žena znamená být něčím společensky méně hodnotným než být mužem.
„Není to v pořádku, protože dotyční tímto výrazem označují muže-slabochy, a tak je dehonestují, ale přitom dehonestují i ženy,“ potvrzuje lingvistka Jana Valdrová.

Ženy přitom tvoří až 15 procent ukrajinské armády a řada z nich od roku 2014 i od začátku současného ruského útoku hrdinně brání svou vlast zbraní v ruce.

X X X

Ombudsman Křeček: Máte odlišný názor a hned jste Putinův agent. Fialovi ministři mě okřikl.

Pod palbu kritiky se v posledních dnech dostal ombudsman Stanislav Křeček poté, co na sociální síti zkritizoval ukrajinského prezidenta Zelenského. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS proto hlavu státu válkou zasažené země pochválil za odvahu, za svými slovy si ale Křeček dál stojí. Ombudsmanovi se nelíbilo, jak Zelenskyj mluvil o nerozhodnosti spojenců. České vládě Křeček doporučil, aby se věnovala pomoci běžným lidem a „neokřikovala“ ho. Do debaty se totiž zapojili i členové kabinetu.

„Pan prezident Zelenskyj prokázal určitou odvahu. Jeho kritika NATO je v pořádku. Jenže na shromáždění občanů na Václavském náměstí, které bylo na podporu Ukrajiny, od něj zazněla slova o tom, že za to může naše lhostejnost a naše nejednota. Myslím, že ani občané, ani vláda ČR si nezaslouží, aby o nich někdo říkal, že jsou lhostejní,“ prohlásil Křeček.

Poté zopakoval podobné stanovisko, za které byl před pár dny kritizován: „Pomáháme, jak můžeme. Děláme, co můžeme. Snad může říct někdo trochu odlišný názor. Kam jsme se to se svobodou slova dostali, že na takovýto komentář je obrovská reakce na sociálních sítích. Ministři se k tomu vyjadřují, jako bych řekl já nevím co.“

Křeček čelí kritice za svůj příspěvek o prezidentu Zelenském. „Pomáháme jak můžeme, na úkor vlastních občanů, a ještě se máme nechat urážet? Přestává se mi to líbit,“ napsal o víkendu na Facebooku v reakci na projev ukrajinského prezidenta. Ten Západu vyčítal neochotu uzavřít nebe nad Ukrajinou a zastavit tak bombardování civilistů. Od Křečka se poté distancovala dokonce i jeho zástupkyně Monika Šimůnková.

Ombudsmana nechápou ani ministři

„Prezident Zelenskyj vede svůj národ v hrdinské válce proti agresorovi. Čelí najatým vrahům. A my ho budeme z klidu své kanceláře, s krásným platem a od dobré kávy kritizovat? To je opravdu odvážný postoj,“ reagoval ironicky například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že vláda se zvládne postarat jak o ukrajinské válečné uprchlíky, tak o vlastní občany.
„Toto vyjádření je naprosto mimo. Pan prezident Zelenskyj ukazuje svým osobním příkladem, že je ochránce práv lidí v jeho zemi a ty osobně brání. Pan Křeček zjevně nechápe kontext, je v pozici, ve které nikdy neměl být, bohužel minulá vládní koalice mu to dala jako trafiku,“ nešetřil ombudsmana ani předseda lidovců a ministr práce Marian Jurečka.

„Vím, že to teď pro vládu není lehké, ale ať aspoň ty lidi neokřikuje, jako jsem byl já okřiknut ministry. Je to jedna z tragédií této společnosti, že nedokážeme přijmout odlišný názor. Každý, kdo řekne trochu něco jiného, než jaké jsou titulky v novinách, tak je Putinův agent,“ postěžoval si v reakci na kritiku Křeček.

Ombudsman se odvolává na stížnosti mnoha lidí, kteří mu píší. Podle Křečka si stěžují na to, že vláda jejich problémy dostatečně neřeší. Jde prý zejména o prudký nárůst cen. Stanislav Křeček je ombudsmanem od února 2020, kdy vystřídal Annu Šabatovou.

X X X

Vazby na Kreml zavřely rakouské exministryni v rodné zemi dveře, přesto Putina nadále podporuje

Karin Kneisslová se na poli rakouské diplomacie příliš dlouho neohřála. Ministryní zahraničí byla bezmála dva roky. Své místo v historii si ale zajistit stihla především díky své svatební fotografii, na které tančí valčík s Vladimirem Putinem. Ruský prezident ztratil během dvou týdnů od zahájení invaze na Ukrajinu řadu léty prověřených spojenectví, to s Karin Kneisslovou mezi ně ale nepatří.

Na svatbu by bývalá ministryně zahraničí zřejmě pozvala Vladimira Putina i nyní. Jak sama tvrdí, nic víc než jeho přízeň jí prý nezůstalo. Tedy kromě funkce v dozorčí radě ropného koncernu Rosněfť.
Karin Kneisslová zasedla do kontrolního orgánu polostátního ruského podniku loni. Podle rakouského deníku Kurier jí pozice vynáší statisíce dolarů a bývalá šéfka diplomacie nevidí důvod, proč by se jí teď měla kvůli válce na Ukrajině vzdát.
V rozhovoru pro německou soukromou televizi RTL řekla, že se nedobrovolně ocitla v politickém exilu a musela opustit i rodné Rakousko. Momentálně žije 57letá vystudovaná arabistka ve francouzské Provence, v Rakousku prý už dál zůstávat nemohla. Vazby na Vladimira Putina ji podle jejích slov zavřely dveře k jakékoliv rakouské spolupráci.

Když Karin Kneisslová pronášela v srpnu roku 2018 před stovkami lidí své ano, vedla už rok rakouskou vládu koalice složená z lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ). V čele kabinetu stál nejmladší premiér v Evropě Sebastian Kurz, který od počátku deklaroval svou ambici vytvořit z Vídně most mezi Ruskem a Evropskou unií.

Rakouští Svobodní, strana s krajně pravicovým historickým pozadí, do čela diplomacie Kneisslovou nominovala. Na slavnost ve Štýrsku dorazil nejen její předseda a tehdejší vicekancléř Heinz Christian Strache, ale i samotný šéf vlády Sebastian Kurz. To, že se mezi hosty objevil i Vladimir Putin, byla podle Kneisslové náhoda.

‚Jedna volná pozvánka‘
Jak popsala v televizním rozhovoru, když byl šéf Kremlu na návštěvě Vídně, měla u sebe zrovna jednu volnou pozvánku, a tak mu jí věnovala. Především kvůli němu pak svatební oslavy provázela přísná bezpečnostní opatření a snahy bulvárních novinářů proklouznout dovnitř.

Putin pronesl k novomanželům řeč v němčině, vyzval Kneisslovou k tanci a po valčíku se dočkal od tehdejší ministryně zahraničí poklony. I když v ten den uzavřený manželský sňatek mezi Kneisslovou a podnikatelem Wolfgangem Meilingerem je už minulostí, spojenectví, které se pod Alpami zrodilo s ruským prezidentem, dál trvá.

V roce 2019 se vláda Sebastian Kurze rozpadla poté, co se v německých médiích objevilo video, na kterém vicekancléř Strache nabízel domnělé příbuzné ruského oligarchy spolupráci, výměnou za přízeň médií sliboval státní zakázky. Vicekancléř rezignoval a země začala opět směřovat k předčasným parlamentním volbám, které znovu ovládl mladý Kurz, stranu Svobodných ke správě země ale už nepřizval.

Kneisslová o své angažmá přišla. Vrátila se tak ke své dávné aktivitě v médiích. Zatímco na přelomu tisíciletí přispívala svými komentáři do deníků jako Die Presse nebo Die Welt, vydala se jiným názorovým směrem a stala se komentátorkou státem podporovaného kremelského kanálu Russia Today. Z něj už vedla přímá cesta do Rosněftu.

Nyní se ke kritikům Vladimira Putina nepřidává. V rozhovoru pro RTL řekla, že přece i útoky dronů v Iráku nebo v Afghánistánu způsobily spoustu utrpení. Sankce uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině jsou podle Kneisslové velmi přísné. „Vždyť už teď neexistují žádná letecká spojení s Moskvou z Evropy nebo Severní Ameriky.

Kneisslová ale není sama, kdo se výplatní pásky z Moskvy nechce vzdát. Rakouský exkancléř Wolfgang Schüssel dál zůstává v dozorčí radě ruské společnosti Lukoil a bývalý německý ministerský předseda Gerhard Schröder je šéfem dozorčí rady Rosněfti a v létě má usednout do stejného orgánu v Gazpromu.

X X X

Kolem uprchlíků z Ukrajiny se začínají rojit mafiáni, varuje Středula.

Ženy s dětmi prchající z Ukrajiny se na trh práce velmi těžko umisťují. Zároveň musí mít stejné podmínky jako čeští zaměstnanci. Ve vysílání CNN Prima NEWS na to upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ten také varoval, že kolem běženců se začínají rojit mafiáni.

Podle Středuly je nutné si uvědomit, jací uprchlíci do České republiky přichází. „Jsou to ženy s dětmi, a to samozřejmě je jeden ze segmentů, který je velmi problematicky umístitelný na trhu práce. Ne proto, že by pracovat nechtěly, ale primárně proto, že se starají o děti nebo o nemocné. Proto je situace daleko citlivější,“ vysvětlil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Představa, že by okamžitě někdo přišel do práce, je naivní. Je možné, že se to někomu podaří, ale nutno zdůraznit, že to musí být za naprosto stejných, totožných podmínek jako pro české zaměstnance. Pokud by se v tomto udělala chyba, mohlo by to mít nedozírné důsledky do společnosti,“ varoval odborový předák.

Pozor na mafiány
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů také upozornil, že kolem uprchlíků se začínají objevovat mafiáni. „První naše obava je ta, že už se kolem lidí, kteří prchají z Ukrajiny před válkou, začínají rojit lidé, kterým se nedá říct jinak, než mafiáni. Lidé, kteří tzv. nabízejí zprostředkování práce, ale hlavně myslí na svůj zisk,“ řekl Středula.

„Rádi bychom, aby vláda zakázala možnost zprostředkování práce přes agentury práce v tomto velmi vážném období tak, aby mohli dosáhnout toho, že když seženou práci, která bude důstojně odměněna, aby práce byla přímo u zaměstnavatele, nikoliv přes zprostředkovatele, který je dřív nebo později o něco obere,“ uzavřel.

Do Česka už kvůli ruské invazi přišlo více než 100 tisíc lidí. Strop pro maximální přijetí utečenců z Ukrajiny je zhruba 250 tisíc, přiznal v úterý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten také uvedl, že lhůta pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii by se měla prodloužit ze tří na 30 dnů. Ve středu o tom bude jednat vládní kabinet.

X X X

Vláda ruší EET, vynucovací opatření státu pozbydou účinnosti.

Ministerstvo financí navrhlo zrušit zákon o elektronické evidenci tržeb (EET). Zastaví se všechna započatá řízení o režimech EET. Celní správa a Finanční správa zastaví řízení o přestupcích. Opatření k nápravě pozbydou účinnosti. Pokud by stát EET nezrušil, platila by povinnost on-line sledování tržeb od ledna 2023 pro všechny poplatníky pracující s hotovostí. Účtenky přidělené státem nemusíte vracet, stojí rovněž v návrhu.

Vyplývá to z návrhu ministerstva financí na zrušení zákona o EET. Návrh je předložen na jednání vlády dne 9. března 2022. Kromě zrušení EET obsahuje návrh pět odstavců přechodných ustanovení, které říkají, že řízení o povolování různých režimů v EET se zastavují, vynucovací opatření ztrácejí právní účinky, poplatník nemá povinnost vracet bloky účtenek státu a nevydané bloky se pro stát stávají nepotřebnými hmotnými věcmi.

Kromě zákona o EET ruší stát rovněž zákony navazující
„Cílem nové právní úpravy je zrušení povinností obsažených v zákoně o evidenci tržeb jako celku a tím i zrušení celé této veřejnoprávní regulace. Zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. Tento závazek vyplývá z programového prohlášení vlády,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Pokud stát nic neučiní, EET začne platit pro všechny
V současnosti je platnost zákona o elektronické evidenci tržeb dočasně pozastavena do 31. prosince 2022. Podle důvodové zprávy k tomu došlo kvůli pandemii covid-19, na základě rozhodnutí během nouzového stavu v roce 2020 a posléze změnou zákona.

Pokud by nyní stát nejednal, zákon o EET by platil nikoli jen pro část, nýbrž pro všechny daňové poplatníky pracující s hotovostí od ledna 2023. „Podle platného právního stavu tedy vznikne od 1. ledna 2023 povinnost evidovat tržby všem poplatníkům bez ohledu na druh jejich činností. Část z poplatníků tedy toliko obnoví evidování tržeb, které již praktikovala před pandemií (resp. část z nich nikdy nepřestala praktikovat), druhá část bude muset evidenci tržeb nově zavést, tedy také nést iniciační náklady s tím spojené,“ vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.

Sledování podnikatelů on-line ztratilo smysl
Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, pandemie změnila poměry ve prospěch elektronických plateb tak razantně, že sledování příjmu hotovosti on-line už stát ani nepotřebuje. „Primárním úkolem evidence tržeb po zásahu Ústavního soudu bylo zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách v okamžiku, kdy daná tržba vznikne. V souvislosti s pandemií covid-19 došlo v podnikatelském segmentu k významným změnám, především prudkému nárůstu bezhotovostních plateb – pro rok 2017 se počítalo s 20% podílem bezhotovostních plateb, pro rok 2025 se odhaduje až 80 %. Pro rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 %.“

K nepotřebnosti EET vedly i další zásahy státu: Institut paušální daně, který zavedla Babišova vláda, zvýšení slevy na poplatníka a zrušení superhrubé mzdy, které odhlasovala Babišova vláda s tehdejší opozicí a nynější vládou a zvýšení limitu pro platbu DPH na 2 miliony, ke kterému se chystá Fialova vláda.
Tyto nástroje znamenají, že malí podnikatelé, kteří třeba měli dříve důvod zatajovat tržby, tento důvod ztratili. Efekt zákona nyní spočívá jen v byrokratizaci podnikání a vyšších nákladech, byť si mohou podnikatelé odepsat 500 Kč za provoz EET.

Přesto návrh obsahuje odhad, podle kterého by EET v roce 2023 přinesla 4,2 miliardy, tuto částku návrh uvádí jako odhad ponížení státního rozpočtu s tím, že by k němu mohlo dojít. Zrovna tak by ale mohlo dojít k navýšení příjmu státního rozpočtu, jak postupuje marginalizace hotovostních plateb.
Naopak, stát ušetří za náklady na provoz systému: „Celkové snížení výdajů po ukončení provozu evidence tržeb činí cca 463 mil. Kč ročně,“ stojí v důvodové zprávě.

Účtenku ve zvláštním režimu stát už nikdy nezavede
Zrušení povinnosti evidovat přijímanou hotovost on-line bude mít další důsledky. „Zrušení zákona o evidenci tržeb bude mít za následek, že orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky zastaví řízení o přestupcích podle zákona o evidenci tržeb podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, protože skutek již nebude přestupkem,“ stojí doslova v důvodové zprávě.

To konkrétně obsahuje čtvrté přechodné ustanovení: „Stanoví se, že spolu se zrušením zákona o evidenci tržeb pozbývají právních účinků všechna opatření k vynucení nápravy, která byla uložena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nebyla do uvedeného dne zrušena,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Podnikatelé – poplatníci nebudou muset nikam a nikomu vracet účtenky, které musely odebírat od státu respektive od správce daně. To se týká těch podnikatelů, kterým byl povolen tzv. zvláštní režim, ve kterém nehlásili tržby on-line, nýbrž vydávali zákazníkům státem certifikované účtenky. Podnikatelé si účtenky budou moci ponechat.

„Využití bloků účtenek jiným způsobem nezakládá riziko jejich zneužití. Zákon o evidenci tržeb bude zrušen jako celek a požadavek na vystavení účtenky ve zvláštním režimu nebude nikdy realizován,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě k tomuto bodu. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Dokud se bude na Ukrajině válčit, energetický problém nevyřešíme, míní Niedermayer

Růst cen energií a nyní i paliv. To jsou další efekty války na Ukrajině, které se kromě migrace promítají do Česka. Přesto jsou podle ekonoma Luďka Niedermayera (TOP 09) protiruské sankce správným krokem. Bývalý viceguvernér České národní banky to řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

Válka na Ukrajině dopadá ekonomicky i na Evropskou unii. Výrazně se zvedají ceny energií či pohonných hmot. Velkým hráčem na trhu je totiž v případě obou komodit Rusko. Například zástupci USA navrhují, aby Západ zakázal dovoz veškeré ruské ropy na své území. Názory lídrů EU se ale v případě sankcí různí. Podle Luďka Niedermayera je nezbytné především to, aby válka skončila.

„Otázka je, zda si Západ může dovolit neudělat vše pro to, aby válku zastavil. Je jasné, že energetický problém se nevyřeší bez toho, aniž by se nevyřešila válka na Ukrajině. Když bude konflikt pokračovat, budou umírat tisíce lidí. Panika se bude šířit,“ varoval Niedermayer ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj by Evropská unie k nákupu energií měla přistoupit kolektivním způsobem.

„Cena plynu určuje cenu elektřiny. Volám po tom, abychom na dodávky plynu koukali jako celek, tedy jako Evropská unie. Plyn by se mohl distribuovat podobně jako vakcíny proti covidu. Nemělo by se stát, aby některé země pocítily dopad minimálně a jiné maximálně,“ podotkl europoslanec. V případě pohonných hmot je podle něj situace méně komplikovaná.
Náklady na plyn meziročně vzrostly až desetkrát, ceny elektřiny stouply na trojnásobek. Ceny ropy od začátku roku vykazují růst o více než 65 procent. Niedermayer se rovněž domnívá, že by současná krize mohla vést k přehodnocení odmítavého postoje Česka k přijetí eura.

X X X

Polsko předá své letouny Američanům. Nebylo to dojednané, oznámily USA

Polsko uvedlo, že je připraveno okamžitě a bezplatně předat všechna svoje letadla MiG-29 vládě USA na základně Ramstein v Německu. Mohla by je dostat Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj o poskytnutí bojových letadel opakovaně žádá. Rozhodnutí Polska nabídnout USA své stíhačky však nebylo předem dojednané, řekla náměstkyně šéfa americké diplomacie Nulandová.

Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny svoje stíhačky MiG-29, uvedl v úterý na Twitteru mluvčí ministerstva zahraničí ve Varšavě Lukasz Jasina.
„Po konzultacích vlády a prezidenta je Polsko připravené bezodkladně a bezplatně přemístit všechny svoje letouny MiG-29 na základnu Ramstein a předat je k dispozici vládě Spojených států,“ napsal Jasina. 
Podle portálu gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, jejíž armáda jimi také disponuje. 
Bezprostředně po oznámení Varšavy však nebylo jasné, jak se k návrhu staví Washington. Vysoce postavený vládní zdroj televize CNN uvedl, že administrativa nabídku zaregistrovala a nemá k ní co říci. Z následného vyjádření náměstkyně šéfa americké diplomacie Victorie Nulandové vyplývalo, že USA polská iniciativa zaskočila.

„Pokud vím, tak to s námi nebylo předem konzultováno, že plánují tato letadla dát nám,“ uvedla Nulandová při slyšení v Senátu. „Těším se, až se po skončení tohoto slyšení dostanu zpět ke svému stolu a uvidím, jak budeme na tento návrh reagovat,“ citovala ji agentura Reuters.

Varšava vyzývá i další spojence
Polsko se zároveň obrátilo na Spojené státy, aby mu dodaly použitá letadla s podobnými vlastnostmi. V uplynulých dnech se v této souvislosti hovořilo o amerických stíhačkách F-16, které už nyní polské letectvo využívá. Varšava také vyzvala další členské země aliance, které letadla MiG-29 vlastní, aby se zachovaly podobně. Disponuje jimi také Slovensko a Bulharsko.

Polsko Ukrajinu vojensky podporuje. Poslalo jí obranné zbraně, ale stíhací letouny jí dodat nechce, protože přímo není stranou konfliktu. „Jakákoliv rozhodnutí o dodávkách útočných zbraní by mělo dělat NATO na základě jednomyslnosti“, řekl dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. „Proto jsme připraveni dodat všechny naše MiGy-29 do Ramsteinu, ale nechceme podnikat nějaké kroky samostatně, protože, jak už jsem řekl, nejsme stranou v této válce,“ vysvětlil šéf polské vlády.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken o víkendu řekl, že se USA „velmi aktivně“ zabývají plánem, podle něhož by Američané případně darované migy nahradili Polsku stíhačkami F-16. Kancelář polského premiéra ale záhy sdělila, že o takovém záměru neuvažuje.
Agentura Reuters píše, že američtí zákonodárci se v pondělí snažili přimět administrativu prezidenta Joea Bidena, aby se postarala o předání letadel z Polska a dalších zemí východní Evropy na Ukrajinu.

X X X

Zelenskyj ochotný řešit budoucnost Donbasu. Rusko slíbilo klid zbraní

Ukrajinský prezident Zelenskyj naznačil, že ruské požadavky týkající se Krymu a separatistických republik nejsou zcela neřešitelné. Moskva mezitím opět plánuje klid zbraní a humanitární koridory z ukrajinských měst.
„Jsem připraven vést dialog, ale nejsme připraveni na kapitulaci,“ odpověděl v rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC News Volodymyr Zelenskyj na otázku, zda je Ukrajina připravena splnit požadavky Ruské federace.

Výměnou za konec války by měl Kyjev podle představ Moskvy uznat poloostrov Krym jako součást ruského území, přiznat nezávislost separatistickým republikám na východě Ukrajiny a vzdát se ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“.
Směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) má přitom Ukrajina zakotvené v ústavě. Její změnu, která byla iniciativou bývalého prezidenta Porošenka, si v roce 2019 odhlasoval přímo ukrajinský parlament.

„Ohledně tématu NATO jsem vychladl už před delší dobou, když jsme pochopili, že není připravené Ukrajinu přijmout. Aliance se bojí kontroverzních věcí a konfrontace s Ruskem,“ pokračovala s odpovědí ukrajinská hlava státu. „Nikdy jsme nechtěli být zemí, která o něco prosí na kolenou, a takovou zemí ani nebudeme. Nechci být takovým prezidentem.“

Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství ve svých řadách v roce 2008, stejně jako druhé bývalé sovětské republice Gruzii. Kdy, jak a zda do uzavřeného kruhu vstoupí, však NATO již tehdy neupřesnilo. Ukrajina je tak dodnes pouze partnerem aliance a nemůže využít její základní principy, jako je například závazek ke kolektivní obraně.

Co se týče zbylých dvou požadavků Ruské federace, tedy uznání anexe Krymu a nezávislosti donbaských republik, Ukrajina je podle Zelenského ochotna diskutovat a najít kompromis. „Co je pro mě důležité, je to, jak se v těchto oblastech bude žít lidem, kteří chtějí být součástí Ukrajiny,“ sdělil prezident. „Putin musí začít komunikovat místo toho, aby žil v informační bublině bez kyslíku.“

Rusko uznalo nezávislost vzbouřeneckých donbaských republik 21. února, tři dny na to jeho armáda vtrhla na ukrajinské území. Moskva republiky uznala v hranicích původní ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, jejich části ale zůstávají pod kontrolou ukrajinské vlády, a to i po ruské invazi.
Celý konflikt na Ukrajině však propukl již v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Část luhaňské a doněcké oblasti ovládli proruští separatisté a drželi ji mimo přímou kontrolu ukrajinské vlády.

Kromě již zmiňovaných požadavků mělo Rusko nově také přijít s návrhem, aby Zelenskyj formálně zůstal v úřadu, post tamního premiéra by však padl do rukou proruského ukrajinského politika Jurije Bojka. Na Twitteru o tom s odkazem na jedince obeznámené s vyjednáváním napsal novinář z investigativní skupiny Bellingcat.

O ukončení bojů na Ukrajině již třikrát jednali ruští a ukrajinští vyjednavači, zatím však bez znatelných výsledků. Dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Rusko zavedení koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě úterní evakuace města Sumy však doposud skončily neúspěchem.
Podle nejnovějších informací ovšem Rusko od středečních 10:00 moskevského času zastaví palbu a je připraveno v dohodě s Ukrajinou utvořit koridory vedoucí z měst Kyjev, Černihiv, Sumy, Mariupol, Charkov a dalších. S odvoláním na ruské úřady o tom informovala agentura TASS. Bližší informace prý Moskva zašle ve středu brzy ráno ukrajinské vicepremiérce Iryně Vereščukové.

X X X

Na Ukrajině nejsou vojáci základní služby, jen profesionálové, tvrdí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že do „speciální vojenské operace“ na Ukrajině nebyli nasazeni žádní vojáci základní služby či příslušníci záložních jednotek, ale jen profesionálové. Ruská hlava státu se tak vyjádřila u příležitosti Mezinárodního dne žen, kdy se obrátil na své krajanky.

„Dovolte mi zdůraznit, že vojáci, kteří vykonávají vojenskou službu, se neúčastní a nebudou účastnit bojových akcí. Nedojde ani k dodatečnému povolávání záložníků,“ prohlásil ruský vůdce ve videoposelství u příležitosti 8. března, které na svých webových stránkách zveřejnil Kreml.
„Zadané úkoly řeší pouze profesionální vojáci. Jsem přesvědčen, že spolehlivě zajistí bezpečnost a mír pro ruský lid,“ pokračoval.
„Rád bych oslovil matky, manželky, sestry, nevěsty a přítelkyně našich vojáků a důstojníků, kteří nyní bojují a brání Rusko během speciální vojenské operace. Chápu, jak se bojíte o své blízké a milované. Můžete na ně být hrdé, stejně jako je na ně hrdá celá země,“ dodal Putin s tím, že starost si o své vojáky dělá celé Rusko.

Putinova slova jsou v rozporu se svědectvími z Ukrajiny, z níž kolují po internetu videa, fotky i zvukové záznamy většinou již zajatých ruských vojáků, u nichž je patrné, že jsou hodně mladí, nezkušení a demoralizovaní.

K údajným nasazeným profesionálům se už v únoru vyjádřil podle webu Daily Beast ruský svaz matek ruských vojáků, podle kterého se celé pluky vojenských odvedenců vyslaných na cvičení k ukrajinským hranicím přeměňovaly před invazí na profesionální. Proti brancům odmítajícím podepsat příslušní dokumenty bylo prý použito násilí.
Podle nejnovější bilance ukrajinského generálního štábu zahynulo od začátku invaze 12 tisíc ruských vojáků.

„Ani během nejtěžších zkoušek Velké vlastenecké války nic nemohlo zabránit ruským mužům vyznávat lásku svým ženám. Tato láska sloužila jako podpora a inspirace,“ řekl rovněž Putin.
Putin přislíbil matkám samoživitelkám z nízkopříjmových skupin dodatečné příplatky na děti, a to ve věku od osmi do 16 let.

X X X

Německá kontrarozvědka může označit AfD za podezřelou z extremismu, členy smí odposlouchávat.

Německá kontrarozvědka smí označit celou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za podezřelou z krajně pravicových aktivit. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl správní soud v Kolíně nad Rýnem. Verdikt znamená, že kontrarozvědka ke sledování představitelů AfD může použít všech zpravodajských postupů včetně odposlechů.

Spolkový Úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, se v roce 2020 rozhodl na celostátní úrovni sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Kontrarozvědka později jako takzvaný podezřelý případ označila celou AfD, což následně uniklo do médií.
AfD, která je v Německu často označována jako populistická až krajně pravicová, se proti tomu ostře ohradila. Soud se loni v březnu strany předběžně zastal a až do skončení soudního řízení celostátní sledování kontrarozvědce zakázal.
Rozpor s německou ústavu
Soud v úterý konstatoval, že ve straně existuje dostatek indicií o skutcích v rozporu s německou ústavou. Podle něj to Spolkový úřad pro ochranu ústavy dostatečně prokázal ve znaleckých posudcích a důkazních materiálech.
Ačkoli bylo Křídlo strany formálně rozpuštěno, jeho protagonisté mají ve straně i nadále značný vliv, uvedl soud.

Soud projednával celkem čtyři žaloby proti kontrarozvědce, přičemž AfD uspěla se dvěma: Soud jí dal za pravdu v žalobě proti tomu, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy veřejně uvedl, že Křídlo má 7000 členů. Podle soudu pro to není dostatek důkazů.

Kontrarozvědce rovněž neprošla klasifikace Křídla jako proudu s krajně radikálními postoji. Soudu v této věci sdělil, že toto označení je po rozpuštění Křídla nepřípustné, neboť předmět zkoumání musí formálně existovat.
Naopak neuspěla čtvrtá stížnost AfD, která se domáhala zrušení klasifikace mládežnické organizace strany Mladá alternativa (JA) jako podezřelé z krajně pravicových aktivit. Podle soudu v rámci Mladé alternativy skutečně existují dostatečné náznaky protiústavních snah.

Proces doprovázel velký zájem médií i veřejnosti, soud proto rozhodl z epidemických důvodů slyšení uspořádat v prostorách veletržního střediska.

X X X

Jágr prosí Čechy, aby nešikanovali Rusy: Je mi smutno, neházejme všechny do stejného pytle

Prosím, neházejme všechny do stejného pytle, reagoval na Instagramu hokejista Jaromír Jágr na článek CNN Prima NEWS. V něm zoufalí Rusové žijící v Česku popsali, že kvůli válce na Ukrajině stále častěji čelí slovním útokům i šikaně. A to přesto, že za ruskou invazi nemohou a s ruskou vládou nesouhlasí.

„Je mi smutno, když to čtu. Prosím, i přes vše, co v poslední době vidíme a zažíváme, zůstaňme slušní lidé. Neházejme všechny do stejného pytle. Nedělejme druhým to, co odsuzujeme u jiných,“ apeloval Jágr.

„Jen můj názor. Vím, že ne všichni se mnou souhlasí,“ dodal slavný hokejista. Po úterním zápase Kladna se Spartou CNN Prima NEWS dodal, že ho mrzelo, když se o šikaně Rusů žijících v Česku dočetl. Podobné případy ale ve svém okolí nepozoruje. „Jsem pravoslavné víry, takže v našem kostele se setkává spousta Ukrajinců a Rusů a žádný problém jsem vyloženě neviděl,“ zmínil.

Reagoval tak na článek CNN Prima NEWS, kde Rusové žijící v Česku popisují, že v posledních dnech čelí útokům. Například Ruska Valeria K. přiznala, že se bojí na veřejnosti mluvit svým jazykem a že registruje na sociálních sítích nenávistné příspěvky o Rusech. Simona D., která pochází z Uzbekistánu, kde se mluví rusky, dokonce popsala i několik příhod, jak byli Rusové v jejím okolí slovně napadáni a stali se v tuzemsku terčem šikany.

Nenávistné nápisy se množí i na dveřích českých kaváren či lékařských ordinací. „Ruské a běloruské okupanty neobsluhujeme,“ visí například v češtině i ruštině na dveřích kavárny v Praze na Žižkově. K nápisu jsou připojené i další „pokyny“ pro občany Ruska. „Před vstupem do bistra nejdříve slušně pozdravte. Než se vám začnu věnovat, sami jako první řekněte, že jsou Putin a Lukašenko masoví vrazi. Pak se za ně omluvíte a budete se stydět. Poté si můžete teprve objednat,“ diktuje podnik ruským zákazníkům.

Přestáváme ošetřovat ruskou verbež
Podobně nenávistný vzkaz ruským občanům vyslala i jedna pražská lékařská ordinace. „Rusákům vstup zakázán,“ uvádí cedule na dveřích. „Od dnešního dne s okamžitou platností v rámci morálního postoje přestáváme ošetřovat ruskou verbež. Ani to u nás nezkoušejte,“ varuje ruské občany nápis.

K tomu, aby lidé neútočili na Rusy žijící v Česku, už několikrát vyzval například i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nebo premiér Petr Fiala (ODS). Ten v pořadu Partie televize CNN Prima NEWS zároveň apeloval na to, aby za chování ruského režimu nepykaly děti. Nenávist kvůli válce se totiž šíří i na školách.

Hokejisté Kladna a Sparty odehráli v úterý poslední zápas základní části extraligy. Zápas se ale konal netradičně na hřišti soupeře, tedy v pražské O2 areně místo v Chomutově, kde mají Rytíři dočasný azyl. Oba týmy se totiž dohodly na přeložení do největší hokejové haly, aby mohlo přijít co nejvíce diváků. Výtěžek ze vstupného a dalších akcí během utkání půjde na podporu uprchlíků z Ukrajiny.

„Je mi hrozně líto, když vidím, jak lidi prchají z Ukrajiny a vezmou si jednu tašku. Matky a děti se loučí s jejich otci, kteří jdou bojovat. Nevědí, jestli se ještě někdy uvidí, a věří, že svět se o ně postará. I to byl důvod, proč jsme šli hrát ten zápas,“ vysvětlil poté, co Sparta porazila Kladno 4:1. Rytíři se chystají na baráž. Podle Jágra jsou ve stejné situaci, jako když se vojáci chystají do války, a nevědí, co tam čekat.

Nešťastný ze situace na Ukrajině byl i kapitán pražské Sparty Filip Chlapík. „Ale nejsme politici, jsme sportovci, a tohle je naše práce. Takže při zápase na nic jiného nemyslím. Ale poslouchat o válce je nepříjemné a já jsem rád za každou pomoc, kterou můžeme udělat,“ řekl po zápase Chlapík.

X X X

FERI OD PEKAROVÉ DO BASY? NECHALI HO NA HOLIČKÁCH, NENAŠLI MU HOLKU NA SEX

Ferimu hrozí až 10 let za znásilnění dítěte. Prokážu nevinu, reagoval.

Policie obvinila Dominika Feriho ze znásilnění. Stíhání zahájila v pondělí, zatím je ve vyšetřovací fázi. V případě odsouzení Ferimu hrozí až deset let vězení. Je totiž stíhaný i pro trestný čin znásilnění spáchaného na dítěti. V tomto případě bylo podle policie oběti 17 let. Exposlanec na Instagramu napsal, že prokáže svou nevinu.

O stíhání v úterý informovala Česká televize. „Dne 7. března 2022 zahájil policejní orgán trestní stíhání jedné fyzické osoby pro jednání, které bylo kvalifikováno jako trestný čin znásilnění. V předmětné věci bude nadále pokračovat přípravné řízení trestní, a to ve fázi vyšetřování,“ potvrdil redakci iDNES.cz mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Dodal, že „neboť je přípravné řízení ze zákona neveřejné, nelze k věci v současné době poskytnout žádné bližší informace.“ Cimbala také připomněl, že na obviněnou osobu je nutné nadále hledět podle zásady presumpce neviny, o případné vině a trestu rozhodne jenom soud. 

Pražští policisté Feriho při oznámení stíhání rovněž nejmenovali. „V případě odsouzení hrozí pachateli až desetiletý pobyt za mřížemi, jelikož je stíhání vedeno i pro trestný čin znásilnění spáchaný na dítěti,“ sdělil mluvčí Jan Daněk.
„V tomto případě mluvíme o dítěti jako o osobě, která dovršila sedmnáctý rok věku,“ doplnil později.

Trestní zákoník
§ 185 Znásilnění
(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.

Sazbou dva až deset let vězení bývají podle trestního zákoníku potrestáni pachatelé znásilnění na osobě nezletilé, ale starší 15 let. U dítěte mladšího 15 let činí sazba pachateli pět až dvanáct let za mřížemi.
Podle serveru Aktuálně.cz ze zdrojů blízkých vyšetřování je případných obětí víc, ale méně než pět. „Ne všem ublížil stejnou intenzitou, u některých zůstalo u pokusu,“ uvedl web.
Feri se hodlá právně bránit
Dominik Feri obvinění nepřímo potvrdil na svém Instagramu, kde se vyjádřil. „Po 9 měsících konečně nastal posun. Prokážu svou nevinu tak jako doposud ve všech ostatních případech v této věci. Doufám, že s vámi brzo budu komunikovat jako dřív,“ napsal bývalý poslanec. Deníku N doplnil, že proti stíhání podává stížnost.

Feri čelí obvinění, že měl v minulosti na domácích večírcích sexuálně zneužít několik studentek. Média přinesla loni v květnu svědectví dívek, které poslance viní z toho, že je v opilosti i přes výslovný nesouhlas přinutil k pohlavnímu styku.
„Vlezl ke mně do sprchy a začal se nevybíravě dožadovat sexu. Tlačil na mě. Nemohla jsem odejít, protože mi zatarasil cestu. Pořád mi opakoval, že to bude jenom trochu, že to bude jen chvíli a moje odmítání ho vůbec nezajímalo,“ popsala průběh jedna z obětí znásilnění studentka Markéta.

Po zveřejnění článku exposlanec připustil, že se v některých momentech svého života zachoval nevhodně, nepatřičně a negentlemansky. Obvinění ze sexuálního násilí na ženách nicméně zásadně odmítl.
„Není pro mě většího pocitu potupy a osobního selhání než se ohlédnout zpět na situace, kdy jsem se zachoval nevhodně. Všechna taková selhání mě mrzí a upřímně se za ně omlouvám,“ napsal ve svém vyjádření v květnu.

Zatarasil dveře, donutil mě k sexu. Feri po obvinění oznámil rezignaci

Následně kvůli aféře rezignoval na poslanecký mandát. Už předtím opustil i stranu TOP 09, která ho k tomu vyzvala. Měl také v plánu sám se bránit údajným nařčením soudní cestou. 
„Rezignuji na mandát poslance a nebudu se účastnit podzimních voleb. Nechci, aby lživé a manipulativní články v médiích poškozovaly mé nejbližší okolí ani mé kolegy. Bránit se proti nim budu soudní cestou,“ napsal.

„Pro nás kauza skončila odstoupením Dominika Feriho. Nyní je to věcí justice,“ sdělil novinářům mluvčí vlády Václav Smolka. TOP 09 je součástí koalice Spolu, jež je ve vládě společně s Piráty a STAN.

Policie začátkem června minulého roku oznámila, že zahájila úkony trestního řízení v případu Feriho. Prověřování podle něj policie vede pro podezření ze spáchání některého z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Policisté zároveň vyzvali případné poškozené, aby je kontaktovaly.
Nejmladší poslanec v historii
Feri vstoupil do politiky v roce 2014, kdy se v 18 letech stal zastupitelem za TOP 09 v Teplicích. Na další metu dosáhl o tři roky později. Uspěl ve volbách do Sněmovny a ve 21 letech se stal nejmladším poslancem v historii. Na pražské kandidátce TOP 09 přitom figuroval až na posledním 36. místě, téměř 15 tisíc preferenčních hlasů ho však posunulo až do Sněmovny.
Během pandemie koronaviru se stal hvězdou sociálních sítí. Část mladých lidí během krize získávala aktuální informace pouze z jeho profilu na Instagramu, kde pomocí žlutých vykřičníků vysvětloval často nepřehledná vládní opatření. Díky tomu loni v únoru překonal, jako třetí Čech v historii (po fotbalistovi Petru Čechovi a moderátorovi Leoši Marešovi, pozn. red.), na této síti hranici 1 milionu sledujících. V současné době ho však sleduje asi 876 tisíc profilů. 

X X X

Královna Alžběta II. už zřejmě nebude žít v Buckinghamském paláci

Od začátku koronavirové pandemie žije královna Alžběta II. (95) na hradě Windsor. Podle britských médii se už zřejmě nevrátí žít natrvalo do Buckinghamského paláce v Londýně. Ten by ale měl zůstat centrální základnou monarchie.
Britská královna má několik domovů. Kromě Buckinghamského paláce či hradu Windsor tráví svátky a prázdniny na panství Sandringham, ráda vyjíždí na skotský zámek Balmoral.

Podle listu Sunday Times je nepravděpodobné, že by se panovnice, která nedávno oslavila sedmdesát let na trůnu, někdy natrvalo vrátila do nejslavnějšího londýnského sídla. Mluvčí Buckinghamského paláce nicméně zprávy nekomentoval.
Královna pokračuje v plnění oficiálních povinností online z hradu Windsor, který je vzdálený asi třicet tři kilometrů od Londýna. Alžběta II. na hradě přijímá také návštěvy. Na prvním osobním setkání po nedávném překonání covidu se sešla s kanadským premiérem Justinem Trudeauem.

Když před šesti lety dvůr oznámil, že Buckinghamský palác projde dlouhotrvající rekonstrukcí, která bude stát v přepočtu kolem jedenácti miliard korun, královna měla v sídle zůstat i během oprav. Změnilo se to po vypuknutí koronavirové pandemie. Podle médií se nyní cítí pohodlněji na hradě, kde žila s princem Philipem až do jeho smrti loni v dubnu.
Královna by ale měla vyjíždět do Londýna. Už 14. března zřejmě navštíví bohoslužbu u příležitosti Dne Commonwealthu. Ve Westminsterském opatství se má také na konci měsíce sloužit bohoslužba za prince Philipa. V létě by pak měla panovnice na balkonu Buckinghamského paláce sledovat každoroční přehlídku Trooping the Color, což jsou červnové oslavy jejích narozenin.

X X X

Žádná senzace, Afričané z Ukrajiny míří domů. Slovenská policie vyvrací hoaxy

Do Evropy nemíří Ukrajinci, ale migranti z Afriky, kteří chtějí pobírat dávky. To je typický příklad dezinformací šířících se v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Na Facebooku je proto neúnavně vyvrací slovenská policie. „Tvrzení, že tu zůstanou různí migranti z Afriky, je postavené na vodě,“ dodává. I proto začala natáčet příběhy jednotlivých migrantů, kteří se nyní snaží dostat zpět domů.

Jak se na hranice dostal, popisuje na videu například student medicíny z Kamerunu: „Situace neustále eskalovala, tak jsme se museli přemístit do bezpečí, a proto jsem tady. Byl jsem na Ukrajině rok,“ popsal s tím, že bylo velmi těžké dostat se pryč, protože utíkalo spoustu lidí.

„Musel jsem 24 hodin stát bez přestávky ve vlaku, než jsem se sem dostal. Uvidím, jak se situace vyvine, protože bych se chtěl vrátit a pokračovat ve studiu. Když se nezlepší, budu se muset vrátit do své rodné země, do Kamerunu,“ dodal. 

Záběry s příběhy uprchlíků tmavé pleti začali zveřejňovat slovenští policisté v návaznosti na řadu hoaxů, které se objevují. „Neustále se šíří dezinformace o tom, jak se nám tu promenádují neukrajinští uprchlíci, kteří nemají s válkou nic společného. Povíme vám šokující informaci: Na Ukrajině žili, pracovali a studovali i černoši nebo Arabové,“ uvádí.

Vzdělání na Ukrajině je totiž kvalitní a školné je v přepočtu nižší než jinde v Evropě, takže si ho mohou dovolit studenti z chudších zemí. Během míru tak nebylo výjimečné v přednáškových halách potkat Indy, Nigerijce nebo Maročany. Cizinci přitom pomáhali také ukrajinské ekonomice, když se po studiích rozhodli zůstat a vykonávat své povolání.

Nebojte se, všechno si platí sami. I jídlo na fotkách. Omlouváme se za ironický podtón, ale u takovýchto statusů se setkáváme s výčitkami, kdo to celé platí, a už nevíme, jak na to racionálně reagovat

Slovenská policie
Modlím se za mír, potřebuju studovat
„Pocházím z Nigérie. Studuji v Ternopilu Národní lékařskou univerzitu. Válka eskalovala a způsobila chaos. Oznámili nám, abychom opustili ubytování. Bylo to velmi stresující, něco, co nechcete zažít. Na hranicích kolabovala spousta studentů kvůli zimě i hladu,“ vypráví další mladý muž tmavé pleti. 

„Bylo to zmatečné, ale byl jsem přijatý a povolili mi vstup, zachází se mnou vlídně. Až bude na Ukrajině mír, chci se vrátit a pokračovat ve studiu. Modlím se za mír, ať je mír. Nemůžu zůstat déle, potřebuju studovat,“ uzavírá.
Policisté také přidávají fotografie z evakuačních letů, například Indů. Pod jednou z fotek stojí popisek, který ilustruje někdy až přehnaně hysterickou situaci: „Nebojte se, všechno si platí sami. I jídlo na fotkách. Omlouváme se za ironický podtón, ale u takovýchto statusů se setkáváme s výčitkami, kdo to celé platí, a už nevíme, jak na to racionálně reagovat.“

Na protiuprchlické rétorice si totiž nyní staví kampaň ultrapravicové strany, například Ľudová strana Naše Slovensko v čele se Stanislavem Mizíkem a Marianem Kotlebou. Kotlebovci zároveň jako jediní odmítli odsoudit agresi Ruska vůči Ukrajině. Nyní místo toho vykreslují situaci na hranicích jako příliv nelegálních migrantů. Tyto narativy přebírají také četné dezinformační servery, a dále se tak šíří mezi lidmi.

Policie proto neúnavně vysvětluje, že na Ukrajině uvázli nejen domácí Ukrajinci, ale i cizinci, kteří tam buď dlouho či krátce žili, pracovali, byli na dovolené nebo studovali. „Jelikož se nad Ukrajinou nedá létat, tak musí využít nejbližší hraniční přechody. Například první černoši se objevili na hranicích už v pátek, což jste mohli vidět i na našich fotografiích. Takže pohyb osob různých národností je při útěku z válečné zóny naprosto normální,“ uvedli na své stránce zaměřené na hoaxy a podvody.

Zároveň podotýkají, že nejvíce neukrajinských migrantů pochází z Maroka. „Tvrzení, že tu zůstanou různí migranti z Afriky, je postavené na vodě,“ dodávají. Den předtím opustili Slovensko například také uprchlíci z Libye.
Polícia Slovenskej republiky

SENZÁCIA SA NEKONÁ: DOMOV ODLIETAJÚ AJ PRVÍ MAROČANIA

Najviac neukrajinských migrantov pochádza z Maroka. Práve teraz z Bratislavy odlieta prvý repatriačný let do Maroka. Téza o tom, že nám tu ostanú rôzni migranti z Afriky je postavená na vode.

Na Slovensko do pondělního rána vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země celkově přes 128 tisíc lidí. Podle dostupných informací jde hlavně o uprchlíky z Ukrajiny, především ženy a děti. Kromě nich na Slovensko utekly před ozbrojeným konfliktem i tisíce občanů členských států EU a dalších zemí. Ti do vlasti pokračovali i prostřednictvím repatriačních letů.

O azyl nebo status dočasného útočiště, jenž umožňuje na Slovensku přístup na trh práce a k neodkladné zdravotní péči, zatím požádal jen zlomek těchto uprchlíků. Mnoho Ukrajinců po útěku na Slovensko pokračovalo například za rodinami do dalších zemí včetně Česka.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od začátku ruského útoku z Ukrajiny uprchlo do zahraničí 1,735 milionu lidí, oproti neděli se počet lidí utíkajících před válkou zvýšil o 200 tisíc. Nejvíce utečenců míří do Polska, kam se podle UNHCR uchýlilo již více než milion Ukrajinců. Podle Mezinárodní organizace pro migraci své domovy muselo kvůli bojům opustit i na sedm milionů lidí, kteří zatím zůstali na Ukrajině. Polícia Slovenskej republiky.