V Praze protestovalo více než sto lidí proti urychlenému schválení smlouvy o těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Akce nesla název #StopTurów: Peníze se nedají pít. Demonstraci uspořádala organizace Greenpeace. Ta protestuje také proti tomu, že Česko stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie výměnou za finanční kompenzace.

Polsko na základě dohody, kterou počátkem února uzavřelo s českou vládou premiéra Petra Fialy, poslalo Česku smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) jako dohodnutou kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle aktivistů vláda „prodala Polsku právo obyvatel příhraničí na kvalitní život a zachovalé životní prostředí“.

Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Lidé se na demonstraci na pražském Václavském náměstí začali scházet okolo 15:00. Měli s sebou transparenty, například s nápisy „Voda nad zlotý“, „Spolu - pro zisk prodáme vodu Polákům“ či „Uschneš, semínko, holala, může za to Fiala“.
Prach, hluk a prohloubení klimatické krize
Řečníci poukazovali mimo jiné na dopady těžby. „Těžba má velké negativní dopady na životní prostředí, způsobuje odtok vody z českého území, ale také produkuje prach, hluk a prohlubuje klimatickou krizi, protože uhlí se spaluje ve vedlejší uhelné elektrárně,“ řekla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.

Upozornila, že se problém netýká jen českého, ale i německého území. Kritizovala také to, že dohoda byla schválena tajně. „Takto to být nemá, vláda nemá pošlapávat právo na informace,“ dodala Krejčová. Řešením, které by bylo výhrou pro obě strany, by podle aktivistů byla transformace dolu.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím.  Těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra zabraňující odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Valy kvůli hluku, vodě a 45 milionů eur. Česko a Polsko mají smlouvu o Turówu.

Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.

Podmínky pro další těžbu obsažené ve smlouvě podle Greenpeace nestačí k tomu, aby ochránily zásoby vody na české straně hranice. Dohoda je podle aktivistů především ústupkem Polsku. Aktivisté plánují kvůli dohodě podat stížnost k Evropské komisi. Lidé v neděli na demonstraci také mohli podepsat dopis adresovaný komisi. Ten mohou lidé podepsat i na internetu.

X X X

Unijní lídři se sejdou na Pražském hradě, Zeman se chce zúčastnit.

Klíčový summit českého předsednictví Radě Evropské unie se s největší pravděpodobností odehraje na Pražském hradě. MF DNES to zjistila z veřejných zakázek vyhlášených Úřadem vlády. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček následně potvrdil, že již byly podniknuty kroky k zajištění zmíněných prostor. Po nástupu vlády Petra Fialy se přitom mluvilo i o tom, že klíčový summit českého předsednictví by se mohl odehrát i mimo Prahu.

„Záměrem českého předsednictví je pokračovat v zavedené praxi a jeden neformální summit na vrcholné úrovni uspořádat v ČR. Měl by se konat ve slavnostních prostorách Pražského hradu jakožto dlouholetého symbolu české státnosti,“ uvedl v reakci na dotaz redakce Ovčáček.

Neformální summit je akcí na úrovni vlád jednotlivých členských států Unie. „Pan prezident by se jakožto nejvyšší ústavní činitel zúčastnil například slavnostního zahájení,“ doplnil k tomu Ovčáček s tím, že konkrétní téma a datum summitu jsou stále předmětem jednání zainteresovaných stran.

Úřad vlády začátkem února vyhlásil veřejnou zakázku na zajištění cateringových služeb pro summit na Pražském hradě. „Datum, téma a formát summitu během českého předsednictví jsou aktuálně předmětem politického jednání. Z hlediska předvídatelnosti, zákonných lhůt a především nutnosti zajistit průběh akcí jsou činěny kroky k logistickému zajištění a jedním z nich je běžící veřejná zakázka,“ řekl k tomu mluvčí vlády Václav Smolka.

Na summit jsou standardně zváni předsedové vlád či prezidenti všech členských zemí EU. „Pokud dojde ke shodě s předsedou Evropské rady na konání summitu ve formátu EU27+, budou přizváni dotčení lídři,“ doplnil Smolka s tím, že nyní je předmětem politického jednání, jestli se vrcholné setkání uskuteční na Hradě hned při zahájení českého předsednictví, nebo až při zakončení.

Česko bude Radě Evropské unie předsedat v druhé polovině letošního roku. Historicky to bude podruhé, co se na půl roku předsednictví této instituce ujme. Zasedají v ní jednotliví ministři podle agendy, kterou zrovna v rámci unijní politiky projednávají. Česko vedení převezme po Francii 1. července. Když bylo předsednickou zemí v roce 2009 poprvé, jeho premiér vedl i Evropskou radu. Ta už má však od přijetí Lisabonské smlouvy stálého předsedu.

Hrad je určitě možný
Podle někdejšího místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS), který byl odpovědný za přípravu prvního českého předsednictví EU v roce 2009, je čistě věcí předsedající země si určit, kde se summit má konat. „V roce 2009 jsme mimořádné summity pořádali buď v Praze v Kongresovém centru Praha (summity EU–USA, Východní partnerství, Kaspik) nebo v Bruselu (ekonomická krize). Kongresové centrum jsme upřednostnili kvůli kapacitě a logistice. Ale Pražský hrad je samozřejmě možný také (hostil například summit USA–Rusko),“ řekl MF DNES současný europoslanec Vondra.

V Kongresovém centru by se měly během letošního předsednictví uskutečnit neformální ministerské rady. Úřad vlády už na pronájem uzavřel smlouvu, a to za zhruba 30 milionů korun včetně DPH.

Podle komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné je areál Pražského hradu jedním z největších na světě a zahrnuje řadu komerčně pronajímaných reprezentačních prostor. „Navíc mi přijde přirozené, že největší akce předsednictví, které se opakuje jednou za více než 10 let, se bude konat v nejhezčím prostoru, který naše země je schopna nabídnout,“ uvedla.
O možnosti uspořádat summit na Pražském hradě začal s prezidentem jednat bývalý ministerský předseda Andrej Babiš (ANO). Hovořilo se o tom, že by se mohl konat v září.
Co se týče témat summitu, ta se teď dají těžko blíže předjímat. „S půlročním předstihem se dá těžko odhadovat, co bude nosným tématem, summit vždy reaguje na aktuální situaci,“ vysvětluje europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).

Ešus nebo nanoprůmysl. Čím se Češi chtějí při předsednictví EU pochlubit

Premiér Fiala už zmínil, že priority předsednictví je potřeba připravit tak, aby bylo možné prosazovat české zájmy, například v energetické politice. Vedle toho se však může řešit případně i nová mutace covidu a pokračování pandemie nebo krize na Ukrajině. Tématem by podle některých odborníků mohl být i západní Balkán a integrace této oblasti, konkrétně Severní Makedonie a Albánie, do Evropské unie.

„Téma by určitě mělo odrážet hlavní prioritu českého předsednictví. Bude to česká stopa, kterou v Unii zanecháme,“ konstatovala pro MF DNES místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).

České předsednictví Evropské unii začal připravovat bývalý kabinet Andreje Babiše. Vláda jeho ANO a ČSSD loni v srpnu zvýšila původní rozpočet o 200 milionů na 1,4 miliardy korun.
Současná vláda po kritice, že by částka nemusela stačit, zvedla rozpočet předsednictví o dalších 400 milionů.
Prestižní událost by v červenci měl slavnostně zahájit romský klavírní virtuos Tomáš Kačo spolu s PKF – Prague Philharmonia. Koncert se má uskutečnit 8. července v Dvořákově síni v pražském Rudolfinu.

X X X

Putinovi dodal odvahu afghánský debakl, za mě by se to nestalo, míní Trump

Spojené státy se nacházejí ve „velmi špatné pozici“, řekl bývalý americký prezident Donald Trump. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj k možné invazi na Ukrajinu „získal odvahu“, když viděl, co loni předvedly Spojené státy během stahování svých z Afghánistánu. Trump to řekl v televizi Fox News.

Stahovací operaci, kterou loni v dubnu nařídil americký prezident Joe Biden, Trump kritizuje dlouhodobě.
„Myslím si, že Putin vážně chtěl nějakou dobu vyjednávat. Když ale sledoval Afghánistán, to neuvěřitelně špatné stahování, kdy za sebou (USA) nechaly vybavení v hodnotě 85 milionů dolarů, takže ho mohl Tálibán použít. Samozřejmě všechna ta úmrtí. Když to všechno (Rusko) sledovalo, myslím si, že tím získali odvahu,“ vyjádřil se Trump v pořadu Fox and Friends Weekend.

Dodal, že kdyby byl stále prezidentem on, Amerika by se v současné pozici nenacházela. Trump podle svých slov uvaloval sankce proti Rusku nejčastěji. „Nikdo nebyl na Rusko přísnější,“ dodal. Řekl ale, že i přesto s Vladimirem Putinem dobře vycházel a vzájemně se s ním respektoval.

„Je pravděpodobné, že (útok) začne vypálením velkého množství raket a bombardováním,“ řekl v neděli bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Trumpova předpověď a marné telefonáty

Trump měl rovněž pochybnosti o sobotním telefonickém rozhovoru mezi Bidenem a Putinem ohledně situace na Ukrajině. „Nemyslím si, že bude Putin poslouchat,“ řekla bývalá hlava Spojených států. Ještě před událostí v sobotu předpověděl, že z telefonátu nic nevzejde.

A skutečně více než hodinový telefonický rozhovor mezi americkým a ruským prezidentem nepřinesl žádné podstatné změny. Biden v něm apeloval na Putina, aby si uvědomil, že by s sebou ruská invaze na Ukrajinu přinesla „rozsáhlé lidské utrpení“, a varoval ho, že protiopatření Západu budou pro Moskvu velmi tvrdá. ​
Z rozhovoru však nezískal žádný náznak toho, že by Putin byl připraven polevit ze svého tlaku na Ukrajinu. Pořád je možné, že v příštích dnech  ruská vojska do země vpadnou.

Odchod z Ukrajiny a možná invaze
Joe Biden v pátek vyzval Američany k neprodlenému opuštění Ukrajiny. S evakuací občanů USA, kteří nestihnou komerční lety a vydají se pozemními komunikacemi, mají pomoci američtí vojáci, kteří na ně čekají v Polsku u hranic s Ukrajinou.
Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února. Moskva dlouhodobě popírá, že by se na Ukrajinu chystala zaútočit.

X XX

USA ochranou každého kousku NATO připomněly, že za Ukrajinu bojovat nebudou

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v neděli fakticky připomněl hranici vlivu Západu, když podotkl, že Spojené státy budou chránit každý centimetr území Severoatlantické aliance. Do té Ukrajina, které hrozí ruská invaze samozřejmě nepatří. Diplomaticky však dodal, že USA zachovají Ukrajině podporu i v případě konfliktu.

Sullivan také zopakoval rovněž dřívější varování americké vlády, podle níž může přijít ruský vojenský výpad na Ukrajinu v podstatě kdykoliv v následujícím týdnu. Nepotvrdil nicméně zprávy některých médií o tom, že americké tajné služby očekávají invazi ve středu.

„Budeme bránit každý centimetr území NATO, každý centimetr území (spadajícího pod) článek pět,“ řekl Sullivan televizi CBS s odkazem na ustanovení z aliančních smluv, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny. „Domníváme se, že Rusko toto sdělení chápe,“ dodal.

„Nedokážeme dokonale předpovědět který den, ale již nějaký čas říkáme, že jsme v prostoru, kdy může invaze (...) Ruska na Ukrajinu začít kdykoliv,“ řekl pak Bidenův poradce stanici CNN. Rusko podle něj v poslední době posouvá svoje jednotky stále blíže k ukrajinským hranicím a je proto schopné spustit rozsáhlou vojenskou operaci „velmi rychle“. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho má nyní Rusko u hranic přes 100 tisíc vojáků.

„Zajistíme, abychom předkládali světu co nejtransparentněji a nejjasněji to, co vidíme a sdíleli tyto informace co nejvíce můžeme,“ řekl poradce.
Podle Kirbyho nyní nejsou žádné známky toho, že by chtěl ruský prezident Vladimir Putin mírnit napětí kolem Ukrajiny, Sullivan však stále možnost diplomatického řešení situace nevyloučil. „Nevidím mu ale do hlavy,“ řekl o šéfovi Kremlu.
Západní země Rusku dlouhodobě hrozí ostrými sankcemi v případě útoku na Ukrajinu. Moskva nicméně dlouhodobě popírá, že by se na sousední zemi chystala zaútočit a hovoří o západní hysterii.

Ukrajina rovněž často zmírňuje předpovědi západních zemí, prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu například řekl, že americká varování před nadcházejí ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá. Biden se dnes chystá situaci probrat se Zelenským po telefonu.

X X X

Invaze se zalekli i staří jestřábi. Putin by měl rezignovat, žádají

​Ruští generálové ve výslužbě kritizují prezidenta Vladimira Putina kvůli napětí, které vyvolává situace na Ukrajině. Rusko by se podle nich nemělo pouštět do invaze, v boji by totiž zůstalo proti spojeneckým armádám Západu osamoceno. Generálové v otevřeném dopise také vyzývají k Putinově rezignaci, označili ho za „neschopného a zkorumpovaného“.

​Předseda organizace vysloužilců, takzvaného Všeruského důstojnického shromáždění, penzionovaný generálplukovník Leonid Ivašov, zveřejnil na konci ledna na webových stránkách organizace výzvu prezidentovi a občanům Ruské federace. Ostře formulovaný dopis vydaný jménem organizace je zakončen výzvou, aby Putin odešel do penze.
„My, ruští důstojníci, požadujeme, aby prezident Ruské federace odmítl trestnou politiku vyprovokování války, v níž by bylo Rusko samo proti jednotným silám Západu (…), a aby odešel do důchodu,“ stojí v dopise.

Použití vojenské síly proti Ukrajině podle generála zpochybňuje existenci Ruska jako státu. Ivašov tvrdí, že pokusy přinutit lidi, aby milovali Rusko a jeho vůdce prostřednictvím ultimát a hrozeb, jsou nesmyslné a velmi nebezpečné. Boje si na obou stranách mohou vyžádat desítky tisíc životů, členové NATO Rusku vyhlásí válku, míní generál. Z Ruska a Ukrajiny tento tlak vytvoří smrtelné nepřátele, dodal.

Tento dopis byl zveřejněn na několika ruských webech, jeden ze serverů také poskytl asi půlhodinový rozhovor s bývalým generálem. Video má asi milion zhlédnutí, což značí, že se Ivašovova výzva ke zrušení invaze na Ukrajinu těší velké politické podpoře.

Bývalý generál přitom není žádný příznivec Západu či demokrat. Zůstal politicky aktivní jako extrémní, antidemokratický aktivista. V roce 2003 založil své Všeruské důstojnické shromáždění, které sestává z několika podobně smýšlejících extremistů. Jejich ideologie je směsicí sovětské nostalgie, náboženské ortodoxie a vlasteneckého konzervatismu, píše server The New Voice of Ukraine.

X X X

Bavorský premiér Söder poslal Fialovi dopis. Chce zlepšovat vztahy s Českem a navrhuje řadu programů
.
Bavorský premiér Markus Söder chce dál zlepšovat vztahy s Českou republikou. Uvedl to v dopise adresovaném českému premiérovi Petru Fialovi. Söder se v dopise, z něhož ve čtvrtek cituje bavorský deník Passauer Neue Presse, vyslovil pro brzké setkání s českým ministerským předsedou i pořádání pravidelných mezivládních konzultací. Nastínil také konkrétní projekty spolupráce například v oblastech dopravy, moderních technologií a školství.
Mnichov 10:34 10. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

​„Při vědomí odpovědnosti za minulost a se společným pohledem do budoucnosti“ je podle šéfa bavorské zemské vlády třeba „sousedsky dále rozvíjet vztahy“. Proto se chce brzy setkat s Fialou, aby mohla být zahájena „další etapa bavorsko-českých vztahů“.
Podle Passauer Neue Presse (PNP) navrhuje šéf bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) v dopise společnou bavorsko-českou strategii sousedství. Jde například o výstavbu dopravních a datových spojení, posílení hospodářského jádra Evropy, společnou odpovědnost za životní prostředí a přírodu, další sbližování příhraničí, překonávání jazykových bariér a kontakty mládeže.
Konkrétně Söder píše, že musí být více než 30 let po pádu železné opony „konečně odstraněny historicky podmíněné mezery v železniční a silniční síti mezi Bavorskem a Českem“.

Kromě toho má být na „5G koridoru Mnichov-Praha“ umožněn rychlý přeshraniční datový provoz, jak je to plánováno také u 5G koridoru mezi Mnichovem a italskou Bolognou.

‚Sítě excelence‘
Spojit síly by podle Södera měly Česko a Bavorsko také při přechodu na klimatickou neutralitu a digitální změnu. Bavorský premiér navrhuje, aby se „nejlepší hlavy z Bavorska a Česka spojily v bavorsko-českém programu výzkumné excelence a spolupracovaly zejména na technologiích budoucnosti, jako jsou umělá inteligence, kvantová technika, robotika a letectví a kosmonautika“.

Kromě toho mají vysoké školy napříč hranicemi vytvářet „sítě excelence“ se společnými nabídkami studia či semestrálními pobyty v sousední zemi, zakotvenými ve studijních plánech. Ještě letos by si Söder přál uspořádat bavorsko-český hospodářský summit.
Bavorský premiér si umí představit také například vícejazyčná příhraniční zdravotnická centra, která by poskytovala přeshraniční péči o pacienty. Překonány mají být také jazykové bariéry.

„Ploty jsou dávno odstraněny, ale přirozenou překážkou zůstává jazyk. Pokud máme posílit jazykové dorozumění, mělo by být osvojování jazyka podporováno systematickým, přeshraničním postupem napříč všemi druhy škol s dlouhodobým cílem bavorsko-české závěrečné zkoušky,“ píše dále Söder.

Kritika jaderného úložiště
Kriticky se však Söder podle agentury DPA vyjádřil k plánovanému konečnému úložišti jaderného odpadu v blízkosti společných hranic. Bavorsko je „rozhodně proti plánům na výstavbu českého konečného úložiště jaderného odpadu v bavorsko-české příhraniční oblasti“, zdůraznil Söder.

Podle něj to zmaří snahy o zachování jedinečného životního a přírodního prostoru v oblasti Bavorského lesa a Šumavy. Söder varoval před trvalým narušením života v regionu a poukázal na velký odpor obyvatelstva.
PNP píše, že předchozí bavorský premiér Horst Seehofer se zasloužil o „chytrou a citlivou“ normalizaci vzájemných vztahů, což se mimo jiné projevilo otevřením bavorské zastupitelské kanceláře v Praze.

Do poněkud nevýhodné pozice se však vztahy podle bavorského listu dostaly kvůli koronavirové pandemii a během vlády kontroverzního českého premiéra Andreje Babiše, i když i za něj si obě vlády nabízely koronavirovou pomoc a nemocniční lůžka.
Söder ve svém dopise v zájmu urychlení přeshraničního sbližování a vyřešení otevřených otázek navrhuje konání pravidelných vládních konzultací, na nichž by byly předkládány požadavky všech rovin správy a vlády.
Kromě toho Söder poukázal na sérii komunálních konferencí, které Bavorsko v roce 2021 pořádalo v příhraničí a které mají ve společném bavorsko-českém formátu pokračovat i letos. „Vhodný rámec by mohl vytvořit společný bavorsko-český komunální sněm,“ navrhl bavorský politik. Kromě toho se vyslovil pro „nový bavorsko-český výměnný program pro úředníky“.

X X X

Zažaluje Česko Brusel kvůli Babišovu střetu zájmů? Úředníci se neshodli, rozhodnutí nechají na vládě

O tom, zda Česko zažaluje Evropskou komisi kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) bude nakonec rozhodovat vláda, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Žalobu chtěly tuzemské úřady podat skrze dotaci pro firmu Fatra z koncernu Agrofert, kterou Brusel odmítl proplatit. Byť to mohly udělat už během posledního půl roku, ministerstvo průmyslu tak neučinilo. Nyní se úředníci dohodli, že připraví materiál pro vládu a verdikt nechají na ní.
Praha 5:00 13. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

​První únorový pátek se sešli zástupci hned několika ministerstev. Téma schůzky bylo jasné: zažalovat Evropskou komisi kvůli tomu, že neproplatila dotaci firmě z Agrofertu?
Nebylo to poprvé, co nad tímto rozhodnutím debatovali. Poprvé se tak ale dělo za nových ministrů.

Vysocí úředníci se přesto neshodli, zda stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie podat. Domluvili se alespoň na tom, že by se měl pro vládu připravit materiál se všemi informacemi, které jsou pro rozhodnutí potřebné. Finální verdikt by pak měl vyjít právě z jednání kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS).

„Přípravu materiálu pro jednání vlády má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto poskytovatel zmiňované dotace,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Dodal, že úředníci resortu pro místní rozvoj spolu s těmi z ministerstva financí a ministerstva zahraničí budou materiál připomínkovat.
„Za ministerstvo financí můžeme potvrdit, že ministerstvo průmyslu má na starosti přípravu materiálu pro vládu v této oblasti,“ řekla pro změnu mluvčí Anna Vasko.
„Státní aparát placený z peněz daňových poplatníků nemá sloužit soukromému byznysu, ale občanům Česka. To říkáme dlouhodobě, a tak budeme přistupovat k veškerým sporům mezi Českou republikou a Evropskou komisí.“

​Mluvčí resortu průmyslu Marek Vošahlík přiblížil, že jsou dvě varianty přípravy.
„Buď se jedná o společný materiál resortů, kdy mají uvedené resorty před jeho finalizací a předložením možnost podklad připomínkovat, nebo se jedná o materiál ministerstva průmyslu a resorty dostanou zmíněný materiál v rámci meziresortního připomínkového řízení,“ nastínil.

Pro připomenutí: tuzemské úřady se loni v létě rozhodly požádat Evropskou komisi o proplacení zhruba 750 tisíc korun pro společnost Fatra, která spadá do koncernu Agrofert. A to navzdory skutečnosti, že holding měl v Bruselu kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) stopku.

Udělaly to s jediným cílem: získat k žádosti o platbu zamítavou odpověď, tedy rozhodnutí, které by následně mohly zažalovat u Soudního dvora Evropské unie.
Samotná závěrečná zpráva auditu, která porušení zákona o střetu zájmů konstatovala, totiž zažalovat nejde. A české úřady se závěry nesouhlasí.

Standardní postup?
Server iROZHLAS.cz se snažil zjistit, zda není takový postup výjimečný. Běžně totiž o přípravě a podání žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie rozhoduje resort, jehož se sporná dotace či rozhodnutí týká. Poté připraví tzv. návrh na podání žaloby, který vláda schválí, nebo zamítne.

DOTACE PRO FATRU

Dotace se od počátku vymykala. Ministerstvo průmyslu ji schválilo v únoru 2019, tedy jen pár týdnů poté, co v Česku auditní mise ke střetu proběhla. Pozornosti Bruselu nejdříve unikla a neupozornily na ni ani české úřady, když měly. Existenci projektu přiznaly až v květnu 2020. Evropská komise ji vyhodnotila jako v rozporu se zákonem o střetu zájmů. V únoru 2021 proplatily navzdory závěrům auditu dotaci ze státní kasy. V květnu to zdůvodnily tím, že Fatra poslouží jako „pilotní projekt“ na otestování střetu zájmů.

Úřady ale odmítají, že by byl případ něčím zvláštní. „Jedná se o standardní postup vycházející ze Statutu vládního zmocněnce,“ uvedl mluvčí resortu průmyslu Vošahlík. Stejně se vyjádřila také Lenka Do, mluvčí ministerstva zahraničí, pod nějž vládní zmocněnec spadá.

Ministerstvo ale přesto na jednání vlády nechystá návrh žaloby. „V souvislosti s touto věcí připravuje ministerstvo průmyslu materiál, na základě kterého vláda rozhodne o dalším postupu,“ uvedl k tomu Vošahlik.
Kdy by se měl dokument na Úřad vlády dostat, není jasné. Úředníci resortu průmyslu, který nyní vede Jozef Síkela (za STAN), na to mají zhruba dva měsíce. „Ministerstvo si je vědomo lhůty na začátku dubna tohoto roku. Všechny kroky jsou směřovány s cílem tuto lhůtu dodržet,“ dodal.

‚Protibabišovská‘ vláda
Strany současné vládní koalice patřily k velkým kritikům bývalého premiéra Andreje Babiše i střetu zájmů, který konstatovali auditoři Evropské komise. Současný premiér Petr Fiala se přitom už dříve vyjádřil ve smyslu, že zájmy soukromých firem - tedy ani koncernu Agrofert - hájit nehodlá.

„Státní aparát placený z peněz daňových poplatníků nemá sloužit soukromému byznysu, ale občanům Česka. To říkáme dlouhodobě, a tak budeme přistupovat k veškerým sporům mezi Českou republikou a Evropskou komisí,“ napsal už dříve serveru iROZHLAS.cz.
Šance na podání žaloby tedy se současnou vládou značně klesly. Žalobu přitom bylo možné podat už mnohem dříve. V srpnu loňského roku Brusel v dopise napsal, že u dotace pro Fatru takzvaně pozastavuje platební lhůtu. To prakticky znamenalo, že odmítl dotaci proplatit.

Ministerstvo financí tehdy v tiskové zprávě oznámilo, že „díky tomuto dopisu Česká republika získala žalovatelný akt, který bude moci být Českou republikou napaden s cílem získat rozsudek Soudního dvora EU.“ Proč tedy tehdy žalobu skutečně nepodala? To oficiálně nikdo nevysvětlil.

U pozastavení platební lhůty je ale podání žaloby komplikované. Popsal to v analýze, na kterou už dříve upozornil server iROZHLAS.cz vládní zmocněnec při soudu Martin Smolek. „Žaloba proti aktu, kterým dochází k přerušení platební lhůty, tedy nemůže reálně dosáhnout sledovaného účelu (získání odpovědi na to, zda je výklad paragrafu 4c zákona o střetu zájmů zastávaný komisí správný, či nikoli, pozn. red.),“ napsal v dokumentu.

Na podzim proto poslalo Evropské komisi ministerstvo průmyslu neobvyklou žádost. Chtělo po ní za žádost o proplacení okamžitě vystavit pokutu, jak v  minulosti zjistil iROZHLAS.cz. Tu by bylo možné zažalovat snáze, jenže unijní úředníci to před několika týdny odmítli.

X X X

Lékaři odhalili dva nenápadné příznaky omikronu. Více si na ně stěžují ženy

S covidem žijeme už přes dva roky a čím dál tím častěji se vyskytují jeho varianty, které je mnohdy těžké rozeznat od běžného nachlazení. Patří mezi ně i omikron. Odborníci upozorňují na dva symptomy, které se právě u této varianty začínají objevovat stále častěji. O které se jedná?

Ačkoli vakcína chrání před závažnějšími riziky covidu, nemocí se stále můžete nakazit. Odborníci naznačují, že existují dva stále častěji se projevující příznaky, které mohou být známkou toho, že je člověk na omikron pozitivní. Jedná se o únavu a mdloby.

Pocit únavy může gradovat i do slabosti nebo bolesti svalů, hlavy, a dokonce rozmazaného vidění a ztráty chuti k jídlu. Lékařka a předsedkyně Jihoafrické lékařské asociace Angelique Coetzeeová, která jako jedna z prvních na výskyt omikronu upozornila, uvedla, že právě únava byla už od začátku jedním z hlavních příznaků této varianty.
Společnost WebMD provedla mezi pacienty s covidem průzkum, ze kterého vzešlo, že únavou v období od 23. prosince do 4. ledna trpělo 40 procent žen. U mužů to byla jedna třetina.

Dalším příznakem toho, že můžete mít omikron, jsou mdloby. Nová zpráva z Německa ukázala, že covid vyvolával u několika pacientů opakované mdloby. Německé noviny Ärztezeitung uvedly, že lékaři vidí mezi mdlobami a omikronem jasnou souvislost.

Odborníci často hovoří i o dalších devíti nejčastějších příznacích, které se u plně očkovaných objevují: rýma, bolest v krku, kýchání, bolest hlavy, kašel, nevolnost, bolesti svalů, kožní vyrážka, průjem.
Díky mírné povaze příznaků je tak pro lidi obtížné odlišit covid od běžného nachlazení. Podle profesora Tima Spectora totiž v současnosti přibližně 50 procent nemocných představuje nakažené covidem.

Omikron versus delta
Omikron stojí za nejvyššími přírůstky nově nakažených téměř po celém světě. Ačkoliv ve většině případů nezhoršuje zdravotní stav pacientů natolik jako předchozí delta, šíří se mnohem rychleji. „Infekce kmenem omikron bude pravděpodobně mírnější než infekce kmenem delta, přičemž riziko hospitalizace je přibližně o 60 až 80 procent nižší než u kmene delta,“ prohlásila už v prosinci hlavní hygienička Nového Jižního Walesu Kerry Chantová i přesto, že tam omikron v té době představoval 80 procent případů covidu.

Nechápu, proč děti přeočkovávat, když nemáme data. Pediatrička se diví postoji Válka

Možné problémy s omikronem mohou zažít zejména senioři nebo lidé s chronickými chorobami. „Přestože ve většině případů covidu způsobeného variantou omikron postačí domácí léčba obvyklými léky, je vhodné, aby lidé znali své rizikové faktory. Mezi ně patří především věk nad 65 let, obezita, cukrovka, vysoký tlak, chronické plicní onemocnění, závažné onemocnění srdce, jater či ledvin nebo závažná porucha obranyschopnosti, užívání léků, které snižují imunitu, a probíhající onkologická léčba,“ upozornil předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý.
Sundejme roušky

Někteří odborníci volají po konci opatření. „Jsem zastáncem rozvolnění. Mělo přijít jednoduše proto, že opatření podle mého názoru nefungují,“ řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS stínový ministr zdravotnictví, lékař a poslanec hnutí ANO Julius Špičák. „Bohužel určitě budou případy (úmrtí) narůstat, o tom není sporu, ale na to rozvolnění, nebo nerozvolnění nemá vliv. Má na to vliv nízká úroveň vakcinace,“ dodal Špičák.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ve hře, že od března budou platit opatření minimálně, prakticky jen nošení respirátorů. „Myslím si, že jaro už bude bez roušek. Bude to každopádně během března. Jestli to bude na začátku nebo na konci, to nechci spekulovat. Pokud ale bude trend takový, jaký je, myslím si, že 15. března by se mohly dát pryč,“ predikoval ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula.

X X X

Stovky historických důlních děl v Krušných horách zajišťují kvůli bezpečnosti báňští záchranáři

Báňští záchranáři společnosti Severní energetická už nemohou provádět svou činnost v hlubinných šachtách, protože na Mostecku už takové nejsou. Soustředí se proto na zajišťování a také částečnou renovaci historických důlních děl v Krušnohoří na Mostecku, Chomutovsku a Teplicku. Kromě toho, že případné propady půdy a staré jámy zabezpečí, snaží se o to, aby se o nich návštěvníci Krušných hor také něco dozvěděli.
Most 15:00 13. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Hančlova štola před zabezpečením | Zdroj: Hlavní báňská záchranná stanice Most
„Hlavní důvod je zabezpečit to důlní dílo proti vstupu nepovolaných osob,“ popisuje ředitel báňské záchranné služby v Mostě Radim Slabák, proč se báňští záchranáři starají o historická důlní díla.
 
Stovky historických důlních děl v Krušných horách zajišťují kvůli bezpečnosti báňští záchranáři
Nebezpečné jsou hlavně staré jámy a štoly, u kterých hrozí propad. „Nejsou vidět, protože jsou pod nějakou vrstvou zeminy. Může dojít k propadu, když je to hodně tence pod povrchem, a když člověk půjde, může tam spadnout taky,“ vysvětluje Slabák.

Historické štoly lákají ke vstupu například malé děti. Podle Slabáka je ale takový vstup do neznámé šachty hazardem se životem.
„Když je někde otevřená štola v lese, tak ty nepovolané osoby, které tam vstoupí, tak neví, jaké nebezpečí jim hrozí. Může tam být třeba nedýchatelné ovzduší – s tím jsme se zrovna nedávno setkali,“ doplňuje Radim Slabák.

Příběhy od díle
Proto záchranáři štoly a jámy znepřístupní. Navíc i osadí místo plotem, který do přírody zapadne lépe než obyčejná drátěnka. Navíc také o historickém důlním díle napíší i příběh, který si pak okolo jdoucí mohou přečíst.

„My tady na báňské záchrance jsme téměř všichni z toho hlubinného dobývání. Jsou tady většinou kluci, co mají už něco za sebou a jsou to srdcaři. Snažíme se, když už to důlní dílo likvidujeme, aby to opravdu dobře vypadalo – aby, když tam přijde nějaký neznalý člověk, tak aby se mu to líbilo,“ shrnuje ředitel báňské záchranné služby v Mostě Radim Slabák.
Společnost Severní energetická chce letos společně s Destinační agenturou Krušné hory zmapovat historická důlní díla, která už prošla rukama záchranářů. Nejvíc jich je zatím na Teplicku.

„V závěru loňského roku dokončili naši báňští záchranáři renovaci a uzavření starých důlních děl Mikulášova štola, Hančlova štola a jáma Gebutchisty. Všechna tato místa jsou na Cínovci,“ říká mluvčí společnosti Eva Maříková.
Historických důlních děl jsou v Krušnohoří stovky, možná tisíce. Zanedlouho se báňští záchranáři pustí do šachet nedaleko Horního Jiřetína na Mostecku nebo u Bžan na Teplicku.

X X X

Konvoj svobody se přesouvá do Belgie. V Kanadě demonstranty rozhánějí pomocí slzného plynu

Konvoj svobody má po Paříži namířeno do hlavního města Belgie. Tam protest proti očkování, stejně jako ve francouzské metropoli, zakázali. Právě v Paříži byla situace napjatá až do noci. Slzný plyn, obušky, zatýkání i pokuty. Nepřekročili ale policisté své pravomoci? Prefektura už zahájila vyšetřování.

Slzný plyn, nože, kladiva a kanystry. I tak to vypadalo v sobotu v Paříži. Několik stovek aut konvoje svobody se i přes kontroly probojovalo do města a tisíce lidí vyrazily do ulic. Policisté měli jasný rozkaz: zabránit zablokování provozu. A slzným plynem nešetřili. Policie v Paříži rozdala přes 500 pokut, zadržela kolem stovky lidí a 81 jich zůstává ve vazbě. Teď se na demonstranty a vyostřené situace připravuje Belgie.

Zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Konvoj svobody, kterým se inspirovali i ve Francii, odstartoval v Kanadě. Tam kamiony dodnes paralyzují centrum Ottawy. Velký problém způsobuje i blokáda mostu Ambassador mezi Kanadou a USA. Soud ale rozhodl, že kamiony musí most opustit. V sobotu tak policisté zahájili vyklízecí akci. „Ať nás klidně odtáhnou, nebudeme klást odpor, nebude žádné násilí,“ uvedl jeden z účastníků s tím, že má právo dané ústavou, že protestovat může a nikdo to nemá popírat..

V Ottawě zavládl chaos. Starosta vyhlásil nouzový stav, demonstrace prý ohrožují občany

Většina řidičů pak měla po domluvě odjet, hrozilo jim i zabavení vozidla. Protestující ale zůstávají a důležitý hraniční most je pořád uzavřený.
Vše začalo v Kanadě

Protesty a blokády začaly v Kanadě před asi třemi týdny kvůli nesouhlasu demonstrantů s požadavkem povinného očkování pro řidiče kamionů mířících do USA. Stovky řidičů kamionů vyrazily v takzvaném konvoji svobody do velkých kanadských měst, zejména do metropole Ottawy a zaparkovaly svoje stroje na důležitých křižovatkách a v ulicích v centru města, čímž zablokovaly tamní dopravu.

V pondělí pak skupina demonstrantů postavila svoje kamiony, dodávky a auta rovněž do cesty dopravě přes Ambassador Bridge spojujícím Detroit a Windsor, čímž narušily regionální ekonomiku. V oblasti má mimo jiné svoje továrny řada automobilek, které musely v mnoha případech omezovat a zastavovat výrobu kvůli nedostatku dílů.

Do situace se pak ke konci pracovního týdne vložil i Bílý dům, který vyzval kanadskou vládu, aby využila veškeré pravomoci k zprůchodnění klíčového hraničního přechodu.

O víkendech vypukly větší protesty v Ottawě, kterých se zúčastnily asi 4 000 lidí, a také v ekonomické metropoli Torontu, kde jich byla asi tisícovka. Demonstranti rovněž zablokovali pobřežní dálnici na západním pobřeží Kanady na úseku vedoucím ke kanadsko-americkému pomezí. Již dříve zastavili provoz na dalších dvou menších přechodech v provinciích Alberta a Manitoba.
Jen zablokování přechodu přes Ambassador Bridge podle odhadů firmy IHS Markit mohlo přivodit kanadským a americkým firmám ztráty až v hodnotě 850 milionů dolarů (18,4 miliardy korun).