Poslankyně ODS Jana Černochová se ráda točí kolem vojáků a policistů. Teď je ministryní armády, takže premiér Fiala by ji měl zadat splnění velice rychlého potřebného úkolu, aby zajistila v ČR pro naše zničené národní hospodářství dostatek řidičů v armádě, kde se vždycky vychovávali. Dělaly to všechny vojenské správy v okresech, protože řadu branců posílali do autoškol na vojenské řidiče. Všichni byli řádně vycvičení s nákladními i osobními vozy a autobusy i u útvarů, protože je vojenské štáby potřebovaly a potřebují i dnes pro úkoly armády u nás a v cizině.

Po vojně mnozí vojenští řidiči nastoupili do dopravních podniků na řízení nákladních vozidel, kamionů, vozidel v zemědělství, ve stavebnictví, v dolech, teplárnách, na řízení autobusů ve městech, krajích, a na zahraniční zájezdy turistů.

Vojáci, armáda, vždycky vypomáhala a vypomáhá ve všech zemích světa, když je třeba. Takové útvary mají Švýcaři, Anglie, Německo, Francie, Austrálie, USA, Kanada, Rusko, Maďarsko a jiné země. Musí je mít i ČR a nesmí politici ČR za každou cenu se snažit každému pomáhat, když má země nahý zadek a je na dně, má miliardové dluhy.

Určitě ani USA, Francie, Anglie, Kanada a další země nejdou do ciziny pomáhat jen tak, že by z toho nic neměly. Polsko už řadu let po Hitlerově válce požaduje od Německa miliardy, jako odškodnění. Nejinak by měla jednat i ČR.

V ČR je mnoho mladých lidi, kluků a holek, kteří by rádi vstoupili do armády. Hlavní štáb armády ČR by měl všechny využít na výuku nových vojenských řidičů, řidiček a další profese, které potřebuje i naše národní hospodářství, jako jsou dopravní firmy, zemědělství, průmysl, hasiči, dřevařské společnosti, zdravotnictví, podniky služeb a podobně. Nesmí to však trvat velice dlouho. Hejtmani krajů a další politici to zaručeně uvítají a ocení.

K armádě vždycky patřil i vojenský útvar železnic, který významné stanice střežil a železnice po celé ČR opravoval, stavěl železniční mosty a nové tratě. Železnice byla dříve velká chlouba i Německa, jako je dodnes i Francie, Švýcarska, Itálie, Japonska, Číny a dalších zemí. Vojenští železničáři byli později zrušeni, nebo omezeni, což byla škoda.

Dnes v celé ČR potřebujeme i nové strojvedoucí, výhybkáře, posunovače, opraváře, vlakvedoucí a další profese, které chybějí a vlaky včas nemohou jezdit. Na železnicích a přejezdech je dnes mnoho nehod, zraněných, mrtvých, a miliony škod. I to by měla armáda pod vedením ministryně Černochové spolu s premiérem Fialovou rychle napravit, a hlavně dodat na železnice nové vojenské strojvedoucí. Bez železnic se ČR neobejde, jako se neobešlo dříve Německo a byla to jeho chlouba, jako je i dnes, a chlouba Francie, Švýcarska a dalších zemí.

Na práci využít i více než 20 tisíc vězňů, kteří stojí miliony korun. Stále se hovoří o tom, že by ve věznicích nemuseli být, kdyby měli náramky. Za poslední léta mělo náramky jen asi 50 vězňů, protože firma z Izraele nedodala kvalitní náramky. Přitom nejlepší zkušenosti s náramky mají ve Francii nebo Anglii, takže proč náramky pro vězně nevyužít z těchto zemí, a vězni by nemuseli být ve vězení, ale doma nebo na pracovištích firem. O to by se měl také postarat rychle premiér Fiala, když chce ukázat lepší život v ČR. Ve Francii exprezident Sarkozy také není ve vězení, ale s náramkem pracuje doma v kanceláři.

X X X

Na Liberecku nevyjely některé autobusy. Kvůli covidu je nemá kdo řídit, říkají dopravci

Stovky cestujících v pondělí marně čekaly na zastávce na svůj autobus. Dopravci totiž zrušili desítky spojů kvůli vysokému počtu řidičů, kteří jsou v izolaci nebo v karanténě kvůli onemocnění COVID-19. Autobusy nejezdily například v Libereckém nebo Pardubickém kraji.
Na některé soupravy čekali marně například cestující na Českolipsku. „Řidiči jsou nemocní, bohužel jsme o tom nevěděli,“ uvedla jedna z nich. „Když to takhle změnili na poslední chvíli, komplikuje to i další věci,“ přidal se další.

„Ještě v noci jsme informovali starosty dotčených obcí, ale bohužel jsme informace nemohli podat dříve, aby se na to cestující mohli připravit,“ vysvětloval náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort dopravy Jan Sviták (SLK). Řidiči chybí například firmě ČSAD Liberec. Ta je krajským dopravcem, který zajišťuje autobusové spojení na Liberecku a Českolipsku.
„Bohužel, a tím se omluvám našim cestujícím, jsme dnes nebyli schopni odjet deset spojů, na zítřek ty služby máme postavené ve sto procentech, ale v té situaci nevíte dne ani hodiny, kdy spadne někdo další do karantény nebo nedejbože neonemocní,“ zmínil předseda představenstva ČSAD Liberec Martin Bobek.

Ve zbylých okresech Libereckého kraje, tedy v Jablonci a Semilech, jezdí autobusy firmy BusLine, té se zatím daří dopravu zajistit. Podle dopravců se ale situace, která se v pondělí stala na Českolipsku, může opakovat kdekoliv a kdykoliv. Autobusů je sice dost, ale často je nemá kdo řídit.

Televize CNN Prima NEWS vás už minulý týden informovala o výpadcích v dopravě na Teplicku, v pondělí vedle Libereckého kraje nejely například ani čtyři desítky spojů na Pardubicku. „Každému dopravci se toto může stát. Je to třeba jen otázka času, těch řidičů je opravdu málo všude, je to systémová věc,“ uvedl mluvčí společnosti BusLine Radovan Vrátný.

X X X

ČSAD Liberec je krajským dopravcem, který zajišťuje autobusové spojení na Liberecku a Českolipsku. Ve zbylých okresech Jablonec a Semily jezdí autobusy BusLine, firmě se zatím daří dopravu zajistit.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) chybí firmě aktuálně asi sedm řidičů, někteří nahlásili nemoc až na poslední chvíli, a dopravce tak nestihl zajistit náhradu. „Pevně věříme, že se to v těch dalších dnech podaří zvládnout lépe, od středy budou prázdninové jízdní řády, takže by situace měla být i díky snížení počtu spojů významně lepší,“ řekl po jednání Krizového štábu Libereckého kraje hejtman.

Před možným ohrožením dopravy kvůli koronavirové nákaze varoval už na konci listopadu majitel dopravní skupiny BusLine Jakub Vyskočil, situace je podle něj velmi vážná.

„Nedostatek řidičů může v krátké době ochromit ekonomiku celého státu, lidé se nedostanou do práce,“ upozornil. I BusLinu chybí kvůli nemoci a karanténám řidiči. „Zatím jsme vždycky dokázali vyjet a zajistit všechny spoje, je to ale za cenu toho, že za volanty autobusů musí zasednout i vedoucí středisek, dispečeři nebo dopravní ředitel,“ doplnil mluvčí společnosti Radovan Vrátný.

Mnoho řidičů autobusů chybí i v Praze, Středočeském kraji, na Ostravsku, jižní Moravě a v dalších krajích ČR. A nejen řidičů autobusů, ale i kamionů, a místo našich firem kamionů budou brzy dovážet zboží kamiony z Bulharska, Rumunska, Ukrajiny a podobně.

Podle dopravců jsou řidiči MHD i příměstské autobusové dopravy vystaveni dennímu kontaktu s velkým počtem lidí všech věkových skupin. Pokud se řidič od cestujících nakazí, tak spousta kolegů, s nimiž třeba trávil pauzu na vozovně, nebo se kterými se potkal, musí do karantény. Zajistit pak všechny linky je velmi náročné. Ne všichni řidiči jsou očkovaní, někteří vakcínu odmítají.

X X X

Lidé bouchali poklicemi u České televize. Vadí jim, jak informuje o covidu

Zhruba 300 až 400 lidí demonstrovalo v pondělí po 17. hodině před budovou České televize na Kavčích horách proti způsobu informování o covidové krizi a za svobodu slova. Účastníci za zvuku sirén a pokliček prošli od hlavní budovy ČT k budově zpravodajství a zpět. Akci pořádala iniciativa Otevřeme Česko - Chcípl pes.

Před budovu televize dorazili lidé vybavení nejrůznějšími nástroji způsobujícími rámus. Demonstrující také provolávali hesla: „Všechny lháře do žaláře“, „Proč nám lžete?“ nebo „Co vám za to dali, abyste nám lhali?“
Řečníci na schodech před vchodem do budovy ČT zmiňovali údajně neobjektivní příspěvky ČT k očkování proti koronaviru a volali po vyváženém informování o epidemii. Účastníci mohli rovněž na místě podepisovat petici proti povinnému očkování.
„Chcípl pes pořádá demonstraci proti lžím a manipulacím ve veřejnoprávných médiích! Vše na místě a vesele s pokličkami,“ vyzval předseda hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES Jakub Olbert již v neděli.
Protestní akce hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES pořádá poměrně často. Hlavním tématem je odpor proti povinnému očkování a restriktivním opatřením v souvislosti s covidem-19.

Asi osm stovek lidí se v sobotu odpoledne sešlo na demonstraci proti povinnému očkování a vládním opatřením proti šíření koronaviru na piazzetě Janáčkova divadla v Brně. Shromáždění s následným pochodem centrem Brna trvalo hodinu. I následný hodinový pochod Brnem se obešel bez incidentů. Týden předtím demonstrovalo na Václavském náměstí v Praze skoro 5 000 lidí.

X X X

Část vědců apeluje na vládu, aby kvůli omikronu prodloužila nouzový stav

Vědci z Učené společnosti ČR žádají vládu o prodloužení nouzového stavu a s ním spojených protiepidemických opatření. V otevřeném dopisu premiérovi Petrovi Fialovi se obávají růstu epidemie covidu-19 kvůli variantě omikron. Podle nich by se nemělo čekat na britské výsledky do konce roku, protože může být v tu dobu už pozdě.

Fiala v minulých dnech uvedl, že jeho kabinet nebude žádat o prodloužení nouzového stavu vyhlášeného předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Stav nouze má skončit o vánočních svátcích. 
Podle Fialy je možné opatření dělat jinými prostředky v souladu s pandemickým zákonem. O případných dalších opatřeních chce Fialův kabinet jednat 29. prosince na základě čerstvých dat o variantě omikron z Velké Británie.

Vědci v dopise uvedli, že pokud bude vláda čekat na vyhodnocení dat z Británie a až poté zasahovat, může vystavit společnost nadbytečnému riziku. „Prodloužení nouzového stavu dávalo šanci, abychom už potřetí nepodcenili pandemickou situaci, a to v době, kdy v evropských zemích na západ od nás již nastoupila vlna výrazně nakažlivější varianty omikron,“ napsali.
Podle nich hrozí opakování scénářů z loňského října, loňské doby předvánoční i letošního října a listopadu. Připomněli, že rozvolnění loni před Vánocemi vedlo poté k dramatickému nárůstu počtu nemocných i zemřelých.

Důsledky opatření přijatých se zpožděním podle vědců dopadají nejen na zdraví a životy jednotlivců, ale také na hospodářský, kulturní a společenský život. 
Denní přírůstky nakažených podle stupně očkování

„Další vlna epidemie při neprodloužení nouzového stavu může znamenat také snížení věrohodnosti nově se konstituujících orgánů vlády. To je to poslední, co v současné době společnost potřebuje,“ doplnili vědci z Učené společnosti, která sdružuje významné vědce působící na českém území.

Žádají proto vládu, aby věc ještě jednou zvážila a učinila kroky umožňující prodloužení nouzového stavu a na něj navázaných opatření. Pod dopis se podepsal mimo jiné předseda rady Učené společnosti ČR a fyzikální chemik Pavel Jungwirth, místopředsedové biochemik Libor Grubhoffer a imunoložka Blanka Říhová. Prodloužení stavu nouze vládě už dříve doporučili také odborníci ze skupiny MeSES kolem epidemiologa Petra Smejkala.

X X X

Flegr tají před veřejností analýzu k omikronu. Předám vládě, nabídl Novotný

Konec nouzového stavu znepokojuje některé odborníky, zejména kvůli šířící se koronavirové variantě omikron. Evoluční biolog Jaroslav Flegr je „zhrozen“ a chce kabinetu poslat analýzu, jejíž podrobnosti veřejnost zatím nemá znát. Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný se nabídl, že mu zprostředkuje cestu přímo do vládních pater.

S nově jmenovanou vládou přichází také jiná řešení ve spojitosti s epidemií koronaviru v České republice. Po prvním zasedání nový premiér Petr Fiala zavrhl prodloužení nouzové stavu, s tím však někteří odborníci značně nesouhlasí vzhledem k nově se šířící variantě omikron a přeplněným nemocnicím.

Před tímto nebezpečím varuje zejména evoluční biolog Jaroslav Flegr, který patří od začátku epidemie mezi podporovatele přísnějších protiepidemických opatření. Na Twitteru v pondělí proto vyzval lidi, aby mu dali kontakt na novou vládu, jelikož potřebuje ministrům doručit důležitou analýzu.

Jaroslav Flegr je znám především pro své názory, kdy mnohokrát varoval před hrozivými důsledky dalších vln covidu a nárůstu počtu zemřelých.„Doufám, že je má vláda připravené, protože vážně nevím, jak se to potom bude dělat. Nebudou tisíce mrtvých denně, ale stovky. I to ale stačí,“ řekl Flegr loni v říjnu.

Mírnější, ale nebezpečná
Flegr zároveň varuje, že ačkoliv se zdá, že průběh nemoci po nakažení omikronem je mírnější, tak je tato varianta mimořádně nebezpečná. „Počty nakažených budou mnohem vyšší a nemůžeme si malovat, že bude nižší patogenita. To je optický klam. Ve skutečnosti se stejné počty a procenta lidí z těch nakažených budou dostávat do nemocnic, jako se dostávaly v případě delty,“ doplnil evoluční biolog.

Upozorňuje také na to, že očkování proti nové variantě sice pomáhá, ale ve výrazně nižším měřítku. „Infekční budeme všichni, ať jsme to prodělali, či ne. Jedině ti, co jsou plně naočkovaní a zároveň to prodělali, jsou asi nejvíce chránění,“ zmínil Flegr s tím, že ochrana takových jedinců se však pohybuje jen kolem 70 procent.

Stejného názoru jsou i vědci po celém světě, kteří vybízejí lidi k přeočkování třetí dávkou vakcíny proti covidu, jelikož omikron prostupuje mezi obyvatelstvem v Jižní Africe, Dánsku a Velké Británii. „Omikron se šíří rychlostí, jakou jsme dosud neviděli u žádné z variant,“ upozornil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. 
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) předpokládá, že by měl omikron v Evropě převládat již zkraje ledna. Podle ECDC je nová varianta covidu velmi riziková a opět navýší množství hospitalizovaných a také úmrtí.

Končí legrace. Jestli máte někdo přímé spojení na někoho z vlády (např. na V. Rakušana), hejtmany, důležité úředníky, tak se mi prosím ozvěte do soukromé zprávy nebo na flegr@email.cz. Potřebuji jim doručit důležitou analýzu situace kolem omikronu. Není zatím určena veřejnosti.

Část vědců apeluje na vládu, aby kvůli omikronu prodloužila nouzový stav
Prodloužení nouzového stavu
S verdiktem vlády nesouhlasí i další přední odborníci, kteří žádají o přehodnocení situace. Vědci z Učené společnosti ČR žádají vládu o prodloužení nouzového stavu a s ním spojených protiepidemických opatření. V otevřeném dopisu premiérovi Petrovi Fialovi se obávají růstu epidemie covidu-19 kvůli variantě omikron. Podle nich by se nemělo čekat na britské výsledky do konce roku, protože může být v tu dobu už pozdě.

K zastáncům protiepidemických opatření se vyjádřil i poslanec Patrik Nacher, který propagátory lockdownů označil za takzvané liberály z Prahy, pro které je domovem Twitter.

Také jste si všimli, že největšími zastánci lockdownů, různých omezení, prodloužení nouzových stavů, zastánci různých pesimistických předpovědí a hysterici jsou tzv. liberálové z Prahy, kteří jinak sami často mluví o svobodě. Jejich domovem je třeba tady Twitter
„S ohledem na výše popsanou nejistotu je třeba se již nyní připravit na nutnost zavedení dalších protiepidemických opatření nutných pro “oploštění” vlny a její průběžné brzdění, a počítat s jejich zavedením už před koncem roku, nebo v prvních týdnech roku 2022.“

„Mnoho problémů spojených s velkou vlnou případů varianty omikron spojuje nedostatek zdravotnického personálu, který je třeba strategicky rozdistribuovat mezi odběrová místa pro testy, očkovací místa a nemocnice. Doporučujeme prioritizovat kroky, které umožní doplnění kapacit odborným, ale nezdravotnickým personálem,“ uvádí na svém webu MeSES.

X X X

Lipavského čekají nemovitosti v havarijním stavu. Resort řešení odkládá

Před novým ministrem zahraničí Janem Lipavským stojí mimo jiné úkol, který má blíže ke správě nemovitostí než k diplomacii. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu mnohé budovy jeho resortu v zahraničí jsou v havarijním stavu a je poměrně dost akutní to začít už řešit.
Resort postupoval při výstavbě a rekonstrukcích zastupitelských úřadů nekoncepčně. Budovy zastupitelských úřadů zůstávají i po letech ve špatném či havarijním stavu, upozornil NKÚ ve své zprávě na základě prověrky hospodaření MZV v letech 2016 až 2020.
Ministerstvo podle kontrolorů řešení oddaluje nebo mění, což znamená i náklady navíc. Prověrka také zjistila, že resort při nákupu vozidel diskriminoval možné dodavatele. 

NKÚ zkontroloval vzorek osmi stavebních akcí v hodnotě 225 milionů korun a čtyř akcí na pořízení 344 vozidel za téměř 300 milionů korun.
Vysokou ekonomickou zátěž pro státní rozpočet představuje podle kontrolorů například budova zastupitelského úřadu (ZÚ) v Berlíně. 

„MZV od roku 2006 využívá pouze 30 procent objektu, který je navíc ve špatném technickém stavu, což s sebou nese další výdaje navíc,“ uvedl NKÚ. 

Resort situaci řeší od roku 2000, v roce 2011 chtěl budovu prodat a za více než 400 milionů korun pořídit nové sídlo. V roce 2017 pak ale ministerstvo změnilo plány a navrhlo rekonstrukci stávajícího sídla za téměř 865 milionů korun, což schválila vláda. Ani po 21 letech však není otázka ZÚ v Berlíně vyřešena, podotkli kontroloři.

V havarijním stavu je budova Stálé mise ČR při OSN v New Yorku. „Prohlídky ukázaly, že v ní například padají okna, vyskytují se v ní myši a švábi či trpí poruchami elektroinstalace,“ popsali stav kontroloři. 
S rekonstrukcí objektu počítá MZV od roku 2013, nezačalo s ní ale, údržba a opravy přitom v letech 2016 až 2020 stály podle NKÚ 32 milionů korun.

V případě ZÚ ve Washingtonu MZV rozhodlo v roce 2007 s ohledem na havarijní stav budovy o stavbě nového objektu. V roce 2011 uvedlo, že výstavba nové budovy je oproti rekonstrukci výrazně efektivnějším řešením, protože ani investicí do oprav v řádu stovek milionů korun se nepodaří odstranit všechny technické a bezpečnostní problémy.

„Navzdory tomu od roku 2020 resort plánuje rekonstrukci za více než 280 milionů korun. Za přípravu výstavby nové budovy přitom MZV zaplatilo již přes 20 milionů korun,“ zjistil NKÚ.
Kontroloři se také zaměřili na nákupy služebních vozidel. MZV podle prověrky porušilo zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace tím, že v zadávací dokumentaci uvedlo konkrétní značku a typ vozidla. 

„Tento požadavek ničím relevantním nezdůvodnilo,“ upozornila kontrola. Resort takto pořídil šest vozidel za 5,2 milionu korun, čímž podle NKÚ porušil rozpočtovou kázeň. Ministerstvu také kontroloři vytkli to, že výkazy provozu vozidel za několik let, které jsou základním předpokladem pro hodnocení efektivnosti, nebylo schopno dohledat.
U repatriací občanů na začátku covidové pandemie na jaře 2020 nenalezl NKÚ nedostatky. Na tyto repatriace vynaložilo MZV 127 milionů korun.

X X X

EU stopla výcvik vojáků ve střední Africe. Končili pod velením ruských expertů

Evropská unie pozastavila výcvik vojenských jednotek ve Středoafrické republice (SAR). Velitel výcvikové mise připustil, že část vojáků se dostala pod kontrolu ruských žoldáků známých jako Wagnerova skupina, která má být napojena na Kreml. Kvůli podezření z porušování lidských práv na tyto jednotlivce EU uvalila sankce.

„Vzhledem ke kontrole, kterou žoldáci z Wagnerovy skupiny mají nad středoafrickými ozbrojenými silami, Evropská unie se s respektem k mezinárodnímu humanitárnímu zákonu rozhodla dočasně přerušit svou výcvikovou misi,“ oznámil velitel výcvikové mise ve Středoafrické republice Jacques Langlade de Montgros.

Podle něj tato skupina vojáky nasazuje ve svých vojenských operacích. „Dočasným přerušením naší činnosti se chceme vyhnout jakémukoli překrytí s činností těchto žoldáků a ujistit se, že nebudou využívat středoafrické vojáky, kteří prošli naším výcvikem,“ dodal velitel.
„Ve Středoafrické republice sloužilo asi sedm desítek instruktorů z osmi členských zemí EU a pěti neunijních států. Nyní se vrátili domů a do SAR se nevrátí, dokud unie nebude mít jistotu, že je nebudou využívat žoldáci Wagnerovy skupiny“, uvedl de Montgros. Česko se mise neúčastní.

V roce 2013 vypukl ve Středoafrické republice nepřehledný konflikt různých místních náboženských skupin. V současnosti proti sobě stojí především povstalci napojení na bývalého prezidenta Françoise Bozizého, na něhož je vydán zatykač kvůli údajným vraždám a mučení, a vládní síly prezidenta Faustina-Archanga Touadéry.

Evropská unie cvičí provládní síly, Touadéra ale též uzavřel smlouvu s Ruskem, které do oblasti vyslalo na pomoc vládním jednotkám přes tisícovku neozbrojených instruktorů. Francie a OSN tvrdí, že část ruských instruktorů pochází právě z Wagnerovy skupiny. Moskva dlouhodobě odmítá jakékoliv napojení na skupinu.

Bohaté zásoby uranu a diamantů
Středoafrická republika je podle statistik OSN jednou z nejchudších zemí světa. Má přitom bohaté zásoby zlata, uranu a diamantů. Podle zprávy zahraničního oddělení EU právě přírodní zdroje jsou důvodem zájmu Ruska o oblast.
„Současný model rozmístění aktiv Wagnerovy členů skupiny pokrývá všechny životně důležité části na západě a ve středu země,“ kde se nacházejí „životně důležité těžební oblasti“, píše se v zprávě.

Rozhodnutí přišlo krátce poté, co EU minulý týden uvalila na osm lidí a tři subjekty spojené Wagnerovou skupinou sankce. Unie se shodla na tom, že členové skupiny mají na svědomí mimo jiné mučení, vydírání či vraždy. Vedle Ukrajiny působila či působí skupina také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.
EU se nyní obává, že Wagnerova skupina by mohla začít cvičit vojáky i v jiných afrických státech, v Mali, Nigérii či Mosambiku. Proti ruským aktivitám v Africe též razantně vystupují Spojené státy, podle nichž destabilizují oblast.

X X X

Německo nemá dost vakcín, varuje nový ministr. Politika, brání se CDU

Německo nemá dostatek vakcín, aby dokázalo udržet tempo probíhající očkovací kampaně. K takovému závěru došel nový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Podle kritiků vina padá na hlavu jeho předchůdce v úřadu, exministra Jense Spahna, který nezajistil dávky dostatečně včas.

„Nemáme dostatek dávek vakcíny,“ prohlásil Lauterbach po auditu zásob očkovacích látek, které má Německo k dispozici. „To překvapilo spoustu lidí. Včetně mě,“ dodal. Německo tak nebude v prvních tři měsíce příštího roku kvůli chybějícím vakcínám schopno dostát tempu současné očkovací kampaně, míní audit nového ministra.
List Business Insider s odvoláním na interní propočty tamního ministerstva zdravotnictví tvrdil, že zemi chybí nejméně 60 milionů dávek. Ministr zdravotnictví později upřesnil, že se jedná o asi 20 milionů. 

„V tomto týdnu můžeme dodat 1,2 milionů dávek vakcíny BioNTech celému Německu, následující týden 800 tisíc a pak dalších 1,2 milionů,“ uvedl minulý týden Lauterbach. „Více jich jednoduše není. Už saháme do rezerv,“ vzkázal.
Nedostatek vakcín podle něj značně ohrožuje probíhající „opravdu dobrou“ očkovací kampaň. Jako jiné státy i Německo vyzývá občany ke třetí dávce, která je má ochránit pod rychle se šířící variantou omikron.

Mluvčí Křesťankodemorkatické CDU Tino Sorge, z jejíchž řad se rekrutoval právě ministr Spahn, však tvrdí, že dávek je dostatek. Ke konci roku by mělo být k dispozici více než deset milionů dávek vakcíny Pfizer/BioNTech a 40 milionů moderny.
Sorge obviňuje Lauterbacha z toho, že hraje cílenou politickou hru. „Lauterbach křičí, že hoří, aby si mohl hrát na hasiče. I když ví, že žádný oheň nehrozí,“ uvedl.
Nový ministr zdravotnictví ale trvá na svém. „Přál bych si, aby údaje předložené CDU byly správné,“ řekl. „Nyní se pokouším nouzově koupit vakcíny z východoevropských zemí.“ Vakcínu od BioNTechu chce koupit od Rumunska, Rumunska, Polska a Portugalska.

Nová vláda oznámila, že koupí více než 90 milionů dávek vakcíny od BioNTechu za 2,2 miliardy eur. Berlín chce 80 milionů dávek získat prostřednictvím programů EU, dalších 12 pak nakoupit na otevřeném trhu. Ministr zdravotnictví uvedl, že 35 milionů dalších dávek Moderny bylo objednáno přímo od výrobce se schválením EU.
Lauterbach zdůrazňuje, že z nedostatku neobviňuje svého předchůdce. „Ale musíme si nalít čistého vína,“ dodává.

Kritika bývalého ministra zdravotnictví
Jeho kolega ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), ministr práce Hubertus Heil, nebyl už tak diplomatický. Předchozí administrativu obvinil, že nebyla ohledně množství vakcíny k dipozici upřímná. Stejná kritika zaznívá nyní i od FDP, která náleží do vládní koalice.

Exministr Spahn opakovaně tvrdil, že Německo má více než dostatek očkovací látky pro všechny. „Posilující kampaň neselže kvůli nedostatku dávek vakcíny,“ řekl během své poslední tiskové konferenci na začátku prosince.
Podle listu Bild on i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si v listopadu nechali proklouznout mezi pristy opci na další dávky vakcíny Pifzer/BioNTech. Podle smlouvy s BioNTechnem si EU může objednat více vakcín v krátkém čase tři měsíce předem, to se ale nestalo, tvrdí bulvární list.

Nedostatek očkovacích látek rozčilil a znechutil i německé lékaře. „Když to slyšíte, nemůžete tomu uvěřit,“ řekl například prezident německé lékařské asociace Klaus Reinhardt. Podle šéfa Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven Andrease Gassena je to „katastrofický signál“ vyslaný těm, co s pandemií bojují s plným nasazením.

Německo má v současnosti nižší míru proočkovanosti než jiné státy. Podle statistik portálu Bloomberg proočkovanost v Německu dosahuje 70 procent, zatímco v Itálii je proočkováno skoro 75 procent populace a ve Francii téměř 80 procent.

X X X

Johnson s kolegy u vína. Na veřejnost unikla další kompromitující fotka

Britská vláda musí vysvětlovat další případ možného porušení protiepidemických restrikcí. A to poté, co se v médiích objevila fotografie premiéra Borise Johnsona, jak sedí u vína s několika dalšími lidmi na zahradě svého sídla v Downing Street. Podle vlády nešlo o společenskou událost.
Snímek zveřejněný v neděli deníkem The Guardian zachycuje sešlost z poloviny loňského května, kdy v Británii platila přísná opatření spojená s první vlnou epidemie covidu-19.

Na fotografii je vidět terasa, kde u dvou stolků s láhvemi patrně vína sedí Johnson, jeho manželka Carrie Symondsová a šest dalších mužů, v pozadí na trávníku pak stojí v hloučku dalších devět lidí. 
V té době však byla v celé Anglii zakázána setkání více než dvou lidí z různých domácností, byť pravidla pro kontakty na pracovišti byla volnější. Osobní schůzky se ovšem měly konat pouze v případech, kdy je to „naprosto nutné“.

Novým incidentem tak pokračuje politická bouře, kterou spustily na přelomu listopadu a prosince informace o večírcích vládních pracovníků či členů Konzervativní strany z konce loňského roku, kdy se Británie nacházela ve svém druhém lockdownu. 

Média přinesla zprávy nejméně o pěti podezřelých událostech, přičemž asi největší pozornost poutala údajná vánoční besídka v Downing Street z 18. prosince. 
Johnson jakékoli porušení pravidel odmítá a nařídil interní vyšetřování. Záhy ale odstoupil šéf státní správy Simon Case, který stál v čele šetření. A čelí podezření, že se sám účastnil sešlosti v rozporu s protikoronavirovými opatřeními.
Downing Street v reakci na první informace o květnovém incidentu tvrdila, že šlo o pracovní setkání. Po zveřejnění fotografie se v pondělí k věci vyjádřil ministr spravedlnosti Dominic Raab, podle něhož nešlo o společenskou událost. „Byli to pracovníci, kteří si dávali skleničku po nabitém programu pracovních schůzek,“ uvedl ve vysílání televize BBC.

Vláda novou kauzu vysvětluje v době, kdy v Británii prudce rostou počty nakažených a kdy Johnsonův kabinet zvažuje další zpřísnění karanténních opatření. Podle opozice ovšem premiér ztratil „morální autoritu“ na to, aby stál v čele boje proti koronaviru. 
„Předseda vlády nám vytrvale ukazuje, že se neohlíží na pravidla, která zavádí pro všechny ostatní,“ reagovala na nejnovější vývoj zástupkyně lídra Labouristické strany Angela Raynerová.

X X X

Blažek podpořil ČAK v požadavku na změny zákona o advokacii

Nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se chce počátkem ledna setkat v Brně s představiteli Unie státních zástupců. Zamíří také na Nejvyšší státní zastupitelství a na Nejvyšší soud i Nejvyšší správní soud. Uvedl to po dnešním jednání s vedením České advokátní komory (ČAK).

To, že se dnes setkal právě se zástupci profesní organizace advokátů, označil Blažek za symbolické. Sám je totiž advokátem, ač má nyní kvůli činnosti v politice výkon advokacie pozastavený. ČAK dnes podpořil v požadavku na změny zákona o advokacii. „Přislíbil jsem maximální možnou součinnost,“ řekl.

Předseda ČAK Robert Němec doplnil, že novela má zvýšit ochranu důvěrnosti vztahu advokáta s klientem. Zároveň by měla – i vzhledem k aktuálním zkušenostem z pandemie – umožnit, aby advokáti mohli na svých sněmech rozhodovat distančním způsobem.
S vedením ČAK dnes Blažek řešil i kauzu odposlechů v bohunické vazební věznici, kde soud podle informací EkonOmického deníku povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů plošné odposlouchávání výslechových místností. Komora už dříve zdůraznila, že pokud obviněný nemůže mluvit se svým obhájcem důvěrně, jde o porušení jeho ústavního práva na obhajobu i na spravedlivý proces. „Je potřeba se tím zabývat,“ souhlasil ministr.

Blažek dodal, že s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem by rád jednal jednak o situaci v soustavě státního zastupitelství, jednak o plánované novele zákona, která má upravit délku funkčního období vedoucích státních zástupců. V tomto týdnu se chce spojit také s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou a domluvit si schůzku i s ním, ceskajustice.cz

X X X

Náměstek Podivínský končí na ministerstvu spravedlnosti

Politický náměstek Tomáš Podivínský končí na Ministerstvu spravedlnosti. České justici to potvrdil nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Dnes jsem ho odvolal, ale nebylo v tom nic osobního. Je to ale jediná možnost, jak si sem vzít některé lidi co nejdříve,“ uvedl s tím, že jeho místo obsadí v nejbližší době.

Kariéra Podivínského byla v minulosti spjata s Milošem Zemanem. Ten ho v roce 2013 prosadil do funkce ministra životního prostředí. Později díky Zemanovu souhlasu vycestoval na post českého velvyslance v Německu. Na ministerstvo spravedlnosti jej přivedla Marie Benešová, která hledala náhradu za Jana Kohouta, který post jejího politického náměstka zastával před Podivínským.

Vláda podle Blažka musí nejdříve schválit novou systemizaci. Na resortu by měli fungovat dva političtí náměstci. Jeden za ODS a TOP 09 a druhý za STAN a Piráty.
Změny se podle Blažka na ministerstvu nebudou týkat ekonomických oddělení a v pozici náměstkyně sekce dohledu a justice zůstane Klára Cetlová. Nový ministr by také rád zřídil pozici náměstka pro zahraničí a Evropskou unii. „Nejen kvůli našemu předsednictví, ale také bych byl rád, aby se věnoval vztahům s Polskem a Maďarskem,“ řekl Blažek v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici, který vyjde již v úterý. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Pobočka plzeňského soudu by měla být podle návrhu kraje v Chebu

Pobočka Krajského soudu v Plzni by měla být podle návrhu Karlovarského kraje v Chebu. Změny chce kraj dosáhnout novelou zákona o soudech a soudcích, který obdržela Sněmovna. Platný zákon předpokládá zřízení pobočky krajského soudu v Karlových Varech. Její vznik není podle krajských politiků z finančních důvodů s ohledem na potřebu výstavby nové budovy reálný.

„Jedinou možností, jak v dohledné době přiblížit výkon soudnictví občanům Karlovarského kraje, je vybudování pobočky v budově Okresního soudu v Chebu, který má pro tento účel dostatek volných prostor,“ stojí v důvodové zprávě. V Chebu by měla být podle ní plnohodnotná pobočka se všemi hlavními soudními agendami.

Náklady na opravu prostor v budově chebského okresního soudu by činily podle zdůvodnění kolem 200 milionů korun. Pobočka krajského soudu by zabrala zhruba polovinu prostor, v dalších by bylo okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba, píše se v materiálu.
Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.
Krajských soudů je osm. Nekopírují rozdělení státu na samosprávné kraje, kterých je 14.

X X X

V Německu podle šéfa kontrarozvědky roste počet pravicových extremistů

V Německu roste počet krajně pravicových radikálů a s rostoucím počtem extremistů se zvyšuje i jejich ochota k násilí. V rozhovoru s médii skupiny Funke to řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang, jehož instituce funguje jako německá civilní kontrarozvědka. Příznivců krajní pravice v Německu podle výročních zpráv BfV přibývá každý rok, svůj podíl na tom má i pandemie nemoci covid-19. Naopak počty levicových radikálů se nijak zásadně nemění.
„Konkrétní čísla ještě zmiňovat nemohu,“ řekl Haldenwang. „Tendence je ale jasná. Počet pravicových extremistů stoupá a s nimi i připravenost k násilí,“ uvedl s tím, že problémem je další radikalizace sympatizantů krajní pravice a odpůrců karanténních omezení.

„U pravicových extremistů, kteří tíhnou k násilí, a u radikalizovaných kruhů protestujících proti covidovým opatřením nelze vyloučit žádný scénář,“ řekl Haldenwang. Poznamenal, že mezi debatováním o násilných akcích a skutečnými násilnými akcemi je sice rozdíl, ale tento rozdíl je možné snadno překročit. Jako příklad zmínil zářijový případ ze západoněmeckého města Idar-Oberstein, kde muž odmítající nosit roušku zastřelil zaměstnance čerpací stanice. Muž vystřelil poté, co mu pokladník nechtěl prodat pivo, protože neměl chráněné dýchací cesty.

„Takové iracionální výbuchy násilí ze zloby či pocitů bezmocnosti nejsou v budoucnu nepravděpodobné,“ řekl Haldenwang.
Šéf kontrarozvědky také poukázal na to, že v Německu se sice již nekonají masivní demonstrace proti karanténním omezením, jako tomu bylo loni v Berlíně či Stuttgartu, počet protestů se ale zvýšil a rozšířil po celém Německu. Demonstrace se konají často bez ohlášení a spontánně. Cílem hněvu odpůrců protiepidemických opatření jsou mimo jiné odborníci, zdravotníci, politici a novináři.

Terčem neohlášených demonstrací se nedávno stala saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má v této spolkové zemi na starosti také zdravotnictví a boj s pandemií. Demonstranti se po setmění s loučemi sešli před domem Köppingové, což politici včetně kancléře Olafa Scholze kritizovali jako nepřípustné. Podobné akci čelil na počátku roku i saský premiér Michael Kretschmer, kterého skupina protestujících zaskočila při odklízení sněhu před jeho domem. Radikální odpůrci očkování proti covidu-19 také na šifrované komunikační síti Telegram diskutovali o možné Kretschmerově vraždě. Policie následně několik podezřelých zadržela.

Německé ministerstvo vnitra dlouhodobě označuje krajně pravicovou scénu za největší hrozbu pro bezpečnost země. Podle výroční zprávy BfV, která vyšla letos v červnu, evidovaly úřady v roce 2020 v Německu 33.300 pravicových radikálů, z nichž 13.300 bylo ochotno uchýlit se k násilí. Levicových extremistů je v Německu podobný počet, jejich ochota k násilnostem je ale nižší.
Nebezpečí podle Haldenwanga představují také islámští radikálové. Řekl, že v nadcházejícím roce by mohlo vězení opustit mnoho lidí, kteří si odpykávají trest po návratu z řad teroristické organizace Islámský stát (IS). „Musíme vědět, co se ve věznicích děje a které další osoby se radikalizují,“ dodal s tím, že řada navrátilců od IS se svých radikálních postojů nevzdává.

X X X

Počet migrantů vystoupal na úroveň před pandemií, o azyl v EU za měsíc žádalo 71 200 osob

Počty migrantů z Afriky a Asie se znovu vrací na úroveň před pandemií. V září poprvé požádalo o azyl v EU 71 200 osob. Od srpna se o 72 procent zvýšil počet žadatelů z Afghánistánu, Iráčanů, kteří přicházejí žádat o azyl z Běloruska a ze zemí s liberalizovanou vízovou povinností: Gruzie, Severní Makedonie, Albánie. Uznání žádostí Afghánců je rekordních 86 procent. Třetí největší skupinou jsou Turci.

Uvádí to Evropská agentura pro podporu azylu EASO ve svých posledních statistikách za září 2021. Agentura upozorňuje, že kromě členských zemí EU jsou do statistiky a srovnávacích grafů zahrnuty Švýcarsko, Norsko a rovněž ještě Velká Británie.

Migrace jako před pandemií
Klíčová zjištění pak uvádí: „V EU+ bylo v září 2021 podáno 71 200 žádostí o mezinárodní ochranu, což je o čtvrtinu více než v srpnu. Poprvé od začátku pandemie COVID-19 počet žádostí překročil poslední úroveň před pandemií.“
Počet žádostí Afghánců se značně zvýšil, z přibližně 10 000 v srpnu na 17 300 v září (+ 72 %). Zdaleka největší skupinou žadatelů v EU+ byli proto Afghánci, kteří žádali téměř dvakrát více než Syřané. Zatímco afghánští občané žádali o azyl nejvíce od září 2016, míra žádostí byla méně než polovina historického maxima v listopadu 2015, stojí v poslední analýze EASO za září 2021.
EASO vypracovává analýzy vždy tři měsíce nazpět.

O azyl v EU žádají i Turci a Tunisané
Třetí největší skupinou žadatelů byli podle EASO Turci. „Další nárůst žádostí Iráčanů byl částečně způsoben nelegální migrační cestou přes Bělorusko. Podstatně více žádostí bylo zaznamenáno v září u několika hlavních národností. Kromě Bangladéšanů, Pákistánců a Venezuelanů sem patřili také občané některých zemí v blízkosti EU+, zejména Albánci a Tunisané,“ uvádí se v aktuální analýze.
Celkově bylo podáno 3 000 žádostí o azyl mladistvými bez doprovodu, což je nejvíce od roku 2016, uvádí se v analýze.
Úřady v EU stále nevyřídily 798 400 žádostí

Úřady v EU vydaly v září celkem 40 500 prvoinstančních rozhodnutí, přičemž bylo dosaženo nejvyšší míry uznání  – kladného vyřízení žádostí od loňského srpna, a to 41%. Toto číslo je způsobeno vysokou mírou uznání žádostí občanů Afghánistánů, která slovy agentury EASO činí „rekordních 86%“.

Ve všech případech, ve kterých bylo zahájeno řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany, zůstalo na konci srpna v EU+ nevyřízeno přibližně 798 400 případů. Na konci září bylo v prvním stupni projednáváno, avšak neukončeno přibližně 394 300 případů. Podíl případů nevyřízených do šesti měsíců se blížil polovině případů v prvním stupni, uvádí se v analýze.

Na vině je Afghánistán a Bělorusko
Podle analýzy EASO Afghánci zůstali v září největší skupinou žadatelů, když žádali o azyl téměř dvakrát více než Syřané (9 100). Syřané byli největší skupinou žadatelů o azyl v EU, Švýcarsku, Norsku a Velké Británii každý měsíc po dobu sedmi let až do července 2021. „Velký nárůst afghánských žádostí v září částečně odrážel evakuace, které následovaly po srpnovém převzetí moci Talibanem nad Afghánistánem, protože mezi příjezdem a podáním žádosti o azyl může uplynout určitý čas. Většina žádostí Afghánců byly tedy první žádosti asi 13 70), což se od srpna zvýšilo o 60 %. Zbytek (3 600) byly opakované žádosti ve stejné zemi EU+,“ stojí v poslední analýze EASO.

O azyl žádají desetitisíce lidí Foto: Pixabay
„Z poměrně už tak vysoké úrovně se dále zvýšil počet žádostí Iráčanů (2 900, + 7 %), částečně kvůli nelegální migrační trase přes Bělorusko, kde jsou Iráčané největší skupinou. K tomu přibyli Venezuelané (1 800, + 41 %), kteří žádali o azyl nejvíce od října 2020, čímž se jasně odchýlili od sestupného trendu, který převládal po většinu pandemie COVID-19. Dosud uvedené národnosti tvořily v září 10 hlavních skupin žadatelů. Společně představovaly téměř dvě třetiny všech žádostí podaných v EU+,“ uvádí doslova analýza.

Podle EASO „pozoruhodný vývoj mimo skupinu 10 hlavních národností zahrnoval ztrojnásobení žádostí občanů Severní Makedonie (přibližně 1 300 + 245 %) a také rostoucí počet žádostí Kolumbijců (1 100 + 51 %) a Egypťanů (780 + 38 %) a Arménů (420, + 110 %)“.

O deset tisíc více než před pandemií
V důsledku rostoucího počtu žádostí od řady osob hlavních národností bylo září prvním měsícem od začátku pandemie, kdy celkový počet žádostí překročil poslední předpandemickou úroveň v lednu a únoru 2020, kdy bylo podáno přibližně 65 700 respektive 61 400 žádostí, uvádí dále analýza EASO.

„Úroveň počtu žádostí o azyl v září byla ve skutečnosti nejvyšší od listopadu 2016. Stojí za zmínku, že k tomuto vývoji významně přispěli žadatelé z vízově liberalizovaných zemí, kteří dohromady představovali asi 11 200 žádostí v září, oproti 8 000 v srpnu. Tato skupina zahrnuje občany Albánie, Gruzie a Severní Makedonie, jakožto i řady zemí Latinské Ameriky, a zejména Venezuelané a Kolumbijci podávají v posledních měsících stále více žádostí v EU+,“ uvádí EASO v analýze.

Přesto se podle EASO podíl žádostí ze zemí s liberalizací vízového režimu (16 % v září) téměř nevrátil na úroveň před pandemií (asi 30 %). Celkový počet podaných žádostí zahrnoval relativně mnoho opakovaných žádostí (nejméně 9 600, + 41 % od srpna), které podali především Afghánci a občané Severní Makedonie. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Čeští vědci našli genovou mutaci, která způsobuje závažnou dědičnou nemoc

AA amyloidóza je nepříliš časté, ale velmi závažné onemocnění, které může vést k fatálnímu selhání ledvin. Zpravidla vzniká jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. V posledních letech se ale zvyšuje podíl pacientů, u kterých se tato nemoc objevuje bez zjevné základní příčiny, což znemožňuje jejich léčbu. Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po 16 letech vytrvalého pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by za AA amyloidózu mohla být v těchto případech odpovědná. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.

„AA amyloidóza je nemoc, při které v důsledku dlouhodobého zánětu dochází k nadměrné produkci specifické bílkoviny – sérového amyloidního A proteinu (SAA1). Bílkovina se následně shlukuje a ukládá v různých orgánech těla a významně zhoršuje jejich funkci. Zdaleka nejčastěji jsou postiženy ledviny,“ vysvětluje jeden z hlavních autorů výzkumu MUDr. Jakub Sikora, Ph.D., z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Dodává, že léčba pacientů s AA amyloidózou dosud spočívá výhradně v kompenzaci jejich základního onemocnění.

Existuje ale relativně rostoucí skupina pacientů s AA amyloidózou, kteří žádným chronickým zánětlivým nebo infekčním onemocněním netrpí. Pacienty, u kterých základní diagnóza chybí, lékaři nemají, jak léčit. Jde přitom o život ohrožující onemocnění, které, když je neléčené, vede k chronickému selhání ledvin, nedostatečné výživě, závislosti na dialýze, mnohdy opakovaným transplantacím ledvin, a nakonec k úmrtí.

„Spekulovalo se, že u některých z těchto pacientů by AA amyloidóza mohla být dědičná a vznikat v důsledku mutací přímo v genu SAA1. Pro tuto domněnku ale nebyly žádné důkazy. Zhruba v roce 2006 oslovila naši vědeckou skupinu v tehdejším Ústavu dědičných metabolických poruch profesorka Zdeňka Vernerová z Ústavu patologie 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady s nálezem AA amyloidózy u jedné pacientky, jejíž vzorky ledvin a štítné žlázy vyšetřovala. Základní klinická příčina vysvětlující ukládání SAA1 u nemocné, ale chyběla. Podobné onemocnění u dalších pacientčiných příbuzných vyvolávalo podezření z dědičné povahy amyloidózy v rodině. Prof. Vernerová nás se svojí typickou vitalitou požádala, ať případ geneticky objasníme,“ vzpomíná dr. Sikora.

Průlomový objev přinese pacientům šanci na diagnózu a léčbu
Tehdy začalo mnohaleté, takřka detektivní pátrání po dalších členech této rodiny, ať už žijících, nebo zemřelých, a hledání jejich společné genetické mutace, která by mohla nadprodukci bílkoviny způsobovat. Vědci dohledávali staré pitevní protokoly a tkáňové vzorky zemřelých příbuzných. Žijící členy rodiny z různých částí republiky se postupně podařilo svolat na Kliniku nefrologie 1. LF UK a VFN, kde je pak začala klinicky sledovat a léčit prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.

„Pacientům jsme zkoušeli nejprve nasadit nespecifickou léčbu, která u řady nemocných s amyloidózou může zmírnit projevy onemocnění, dále kortikosteroidy a v některých případech i imunosupresiva. Nic z toho ale nevedlo ke snížení produkce bílkoviny a omezení projevů nemoci, navíc léčba byla spojena s nepřiměřenou toxicitou,“ přibližuje prof. Ryšavá.
Lékaři monitorovali čtyři generace několika větví rodiny. Někteří z jejích členů v průběhu času na onemocnění zemřeli, u dalších se AA amyloidóza postupně rozvinula. „Podstatné je, že jsme po 16 letech komplexního klinického sledování, analýz tkání a proteinů a nakonec i celogenomovém sekvenování u všech pacientů v rodině identifikovali sdílenou příčinnou mutaci v genu SAA1, která významně zvyšuje produkci této bílkoviny. Našli jsme tak jako první na světě rodinu, ve které se AA amyloidóza dědí na podkladě mutace přímo v genu SAA1,“ zdůrazňuje dr. Sikora.

Ukázalo se navíc, že pro tyto pacienty, respektive pacienty s takto dědičnou AA amyloidózou může existovat účinná léčba. Prof. Ryšavá jim experimentálně nasadila monoklonální protilátku tociliziumab (lék v současnosti také používaný v léčbě covidu-19) blokující regulátor imunitní reakce – cytokin interleukin 6, „Jelikož víme, že ve vzniku AA amyloidózy hrají klíčovou roli dva cytokiny – interleukin 1 a interleukin 6 – bylo logickou volbou zkusit zablokovat signalizaci některým z nich, a tím se pokusit onemocnění ovlivnit. Už první pacientka lék velmi dobře tolerovala a poměrně rychle se její stav zlepšil,“ říká prof. Ryšavá.

Vedle uvedených pracovišť z České republiky byli v posledních fázích k projektu přizváni i experti z Mayo Clinic a Wake Forest School of Medicine v USA. Výsledkem je průlomový objev, publikovaný v prestižním časopise Kidney International, který části pacientů s AA amyloidózou bez jasné příčiny dává do budoucna šanci na diagnózu i léčbu.

„Osobně si myslím, že tato zjištění povedou k rychlejší diagnostice a identifikaci dalších nemocných s AA amyloidózou, u kterých nejsme schopni odhalit základní vyvolávající onemocnění. Dnes je to 15–20 procent všech pacientů s AA amyloidózou. Správná molekulární diagnóza u nich pomůže zahájit léčbu dříve, než dojde k masivnímu ukládání bílkoviny do tkání. Podávání tocilizumabu je částečně efektivní, ideální by ale bylo zahájit vývoj léků cílených přímo na SAA1 či jiné (dosud neidentifikované) mutované geny na bázi monoklonálních protilátek či malých interferujících RNA,“ uzavírá prof. Ryšavá. Mgr. Lukáš Malý, Oddělení komunikace 1. LF UK, redaktor

X X X

SKORO TŘI STOVKY STŘEDOŠKOLÁKŮ POSÍLILY NEMOCNICE A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ NA OSTRAVSKU

Celkem 290 žáků krajských zdravotnických škol se zapojilo do pomoci v nemocnicích a sociálních zařízeních v regionu. Ředitelé škol přeložili plánovanou souvislou praxi žáků na dřívější termín v souvislosti s aktuální neutěšenou epidemiologickou situací, ale také na základě výzvy kraje.

„Vláda ČR vyhlásila na konci listopadu nouzový stav, díky tomu je možné studentům zdravotnických oborů nařídit pracovní povinnost. Jsem rád, že jsme se v této vlně pandemie zatím bez tohoto kroku obešli. Děkuji všem ředitelům středních škol, kteří reagovali na personální potíže nemocničních či sociálních zařízeních i na naši výzvu, kterou jsme začátkem měsíce ředitelům škol zaslali. Díky tomu v nemocnicích a domovech v našem kraji pomáhají skoro tři stovky mladých lidí, věřím, že jsou vítanou posilou,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.
V nemocnicích či sociálních zařízeních v Moravskoslezském kraji na praxi či brigádu nastoupili žáci krajských zdravotnických škol v Ostravě, Krnově, Opavě, Frýdku-Místku a Karviné. Pomáhali studenti oborů Praktická sestra, Diplomovaná všeobecná sestra a Sociální činnost.

„Nebylo vůbec jednoduché rozhodnout, zda vyslat žáky 3. ročníku do provozu nemocnice po roce distanční výuky a s tak malými zkušenostmi z praktického vyučování, které zatím mají. Ale všichni jsme pochopili naléhavou potřebu nemocnice a domova pro seniory a rozhodli jsme se konat. Odborné učitelky dělají všechno pro to, aby žáci vyslaní na souvislou praxi obstáli,“ řekla ředitelka Střední zdravotnické školy ve Frýdku-Místku Ludmila Pavlátová s tím, že z jejich školy pomáhalo 57 budoucích sestřiček a 23 žáků oboru Sociální činnost.

Nejvíce praktikantů vyslala ostravská Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická. V nemocnicích nastoupilo 51 budoucích praktických sester a 124 studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra.
„Jsme si vědomi, že posunutí praxe může znamenat, že žáci ještě nemají všechny potřebné kompetence a znalosti, které by normálně uplatnili na konci školního roku. Přesto považujeme aktuální výpomoc studentů za důležitou a přínosnou.

Mnohé organizace se totiž potýkají s personálními potížemi, pracovníci jsou přetížení a unavení. Jak se říká, mladá energie jim může nejen pomoci, ale také je povzbudit,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny.
Na souvislou praxi v nemocnicích a sociálních zařízeních nastoupili žáci středních škol: Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, Střední zdravotnická škola, Frýdek-Místek, Střední zdravotnická škola, Karviná, Střední zdravotnická škola, Opava, Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava
Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí