Velvyslankyně Milada Horáková, kterou poslal na smrt prokurátor a soudce Urválek, se narodila před 120 lety. Urválek si nakonec vzal život, oběsil se. Měl dva syny, z nichž jeden si vzal advokátku, která v roce 1968 v Brně i v dalších letech ochotně pomáhala lidem v nouzi. Poslankyně parlamentu Válková prý o Urválkově zvěrstvech nic nevěděla, ale ochotně s ním vymýšlela další právní opatření.

Válková, jako ministryně spravedlnosti, neudělala nic ani pro propuštění Kajínka z vězení, jemuž prezident Zeman dal později milost. Jedině ministr spravedlnosti, dnešní předseda ÚS dr. Rychetský, podal stížnost pro porušení zákona v případě Kajínka.

X X X

Rusko stáhlo přes 10 000 vojáků do kasáren. Část z nich cvičila u Ukrajiny.

Rusko stáhlo do posádek stálého umístění přes 10 tisíc vojáků, kteří se zúčastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech blízko Ukrajiny. Oznámil to jižní okruh ruských ozbrojených sil. Kyjev a západní metropole v posledních týdnech obviňují Rusko, že hromadí v blízkosti Ukrajiny armádní jednotky a zvažuje novou agresi. Moskva to důrazně popírá.

Mezi regiony poblíž Ukrajiny, z nichž se nyní ruské jednotky vracejí do kasáren, jsou Krasnodarský kraj, Rostovská a Volgogradská oblast a také Krym, který Rusko zabralo Ukrajině v roce 2014. Kolik vojáků se od Ukrajiny při této příležitosti stáhne, ale není zřejmé.

Další vojáci se totiž vracejí do kasáren i ze Stavropolského kraje, z Astrachaňské oblasti, ze severního Kavkazu, ale také v Arménii, Abcházii a Jižní Osetii.
Armáda navíc neupřesnila, do jakých kasáren budou uvedené jednotky po skončení manévrů stažené.

X X X

Před 120 lety se narodila Milada Horáková. Co psala v dopisech z cely smrti?

Milada Horáková se narodila před 120 lety, 25. prosince 1901, její rodiče Čeněk a Anna Královi ale tehdy nemohli tušit, jak tragicky se uzavře osud dcery. Horákovou popravil komunistický režim ve vykonstruovaném procesu 27. června 1950, bylo jí 48 let. „Komunisté se chovali podobně jako nacisté, když pozůstalým nevydávali dopisy z cely smrti. Příbuzní popravené Milady Horákové je dostali až v roce 1990,“ porovnává obě totality historik Jan B. Uhlíř.

Bylo to vánoční dítě. Milada Horáková se narodila v Královských Vinohradech 25. prosince 1901. Tehdy to bylo samostatné město za hranicemi Prahy, dnes je to nedílná součást širšího centra hlavního města, takzvaná Velká Praha vznikla až v roce 1922. Otcem Milady byl Čeněk Král (1869–⁠1955) a matkou Anna Králová rozená Velíšková (1874–⁠1933). Rodina tehdy žila v činžovním domě, který bychom dnes našli v Rumunské ulici číslo 18/22, na počátku 20. století to však byla Vávrova ulice. Název dostala po vinohradském starostovi Čeňku Vávrovi, který městu vládl v letech 1863 až 1873.

Sourozence jí vzala spála
Milada byla pokřtěna ve vinohradském kostele sv. Ludmily 4. ledna 1902. Vysoká úmrtnost dětí na infekční nemoci tehdy těžce postihla i rodinu Králů, Miladina starší sestra Marta i mladší bratr Jiří zemřeli již v dětství na spálu. Dnes se přitom spála úspěšně léčí antibiotiky, nejčastěji penicilinem, ten byl ale objeven až v roce 1928. Dospělosti se v rodině Králů dožila jen Milada a o její 16 let mladší sestra Věra.

Horákovou to neskončilo. V Ostravě padly čtyři rozsudky smrti měsíc po její popravě
Čeněk Král pracoval jako disponent pro slavnou tužkárnu v Českých Budějovicích a často se uvádí, jak velký vliv měl na vývoj názorů a myšlení dcery Milady. Byl to oddaný český vlastenec a po roce 1918 i velký ctitel prezidenta Masaryka. Milada vystudovala práva a od roku 1929 byla členkou Československé strany národně socialistické (ČSNS), angažovala se ale především v ženském hnutí (Ženská národní rada).

V roce 1927 se provdala za Bohuslava Horáka, se kterým měla dceru Janu. Hned po nacistické okupaci v březnu 1939 se pak i s manželem angažovala v odboji (Petiční výbor Věrni zůstaneme), už v srpnu 1940 ji proto zatklo gestapo.
Prošla Pankrácem, Terezínem, Drážďanami a konce války se dožila v nacistické věznici Aichach v jižním Bavorsku. Po únoru 1948 protestovala proti násilné transformaci Československé strany národně socialistické v Československou stranu socialistickou, kterou plně kontrolovala komunistická strana. Do nové strany odmítla vstoupit a udržovala kontakt s představiteli národních socialistů v exilu.

Také proto si je režim vybral jako exemplární oběti pro vykonstruovaný proces. Ten pro Horákovou skončil trestem smrti, rozsudek byl vynesen 8. června a popravena byla 27. června 1950.

Dopisy doručené až v roce 1990
Dopisy, které Horáková psala na Pankráci v cele smrti, však příbuzní dostali až po sametové revoluci. „To je další z důkazů, jak byl komunistický režim podobný tomu nacistickému,“ říká CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na protektorátní dějiny.

S popravou Milady Horákové souhlasil i Emil Zátopek. Protestoval Albert Einstein
V současné době bádá v archivních spisech Lidového soudního dvora v Berlíně, tento soud během války poslal na smrt 617 protektorátních občanů, všichni byli popravení v berlínské věznici v Plötzensee. Ve spisech, kterým zatím historici nevěnovali téměř žádný zájem, občas nachází i poslední dopisy obětí napsané krátce před popravou. Listy, které nebyly rodinám umučených dodnes odeslány. „Cenzura je nedovolila odeslat pozůstalým často jen kvůli několika slovům kritiky vězeňských poměrů či zpochybnění rozsudku,“ vypráví badatel Uhlíř.

Podobně jako nacisté se chovali i komunisté. „Přitom v době popravy žili otec, sestra, manžel i dcera Milady Horákové. Těm všem i dalším příbuzným a přátelům žena adresovala deset dopisů na rozloučenou, které ale byly doručeny až v roce 1990,“ říká historik. Otec Milady Horákové Čeněk Král zesnul v roce 1955, manžel Bohuslav v roce 1976. Nikdy si tak nepřečetli ani list, který jim na Pankráci napsala Milada 24. června 1950 a z něhož přinášíme ukázku:

„Moji milovaní, četla jsem kdesi nedávno, že dopis je jako světlo a paprsek hvězdy. Přichází k lidem a ozařuje je často, když už jeho zdroj dávno vyhasl a neexistuje. A přece je lidem z něho jasno a svítí jim. Tak to bude i s tímto mým listem. Budu Vás hladit a líbat svými slovy i tehdy, když už ruka, která ho píše fyzicky, bude od Vás vzdálená. ‚Neplačte pro mne příliš,‘ říká Kožík v jedné své básničce, kterou jsme čítali v nemocniční cele v Malé pevnosti terezínské. Prosím Vás, přečtěte si tu básničku spolu s tímto dopisem a jednejte podle slov, která jsou tam obsažená. Opravdu neplačte a svoje srdce nemučte smutkem. Je to mé vroucí přání, prosím Vás, splňte je!“

X X X

Komunista Gorbačova hodil komunisty RVHP přes palubu, když přijel do Prahy, komunistů si už nevšímal

Gorbačov s Bushem zařídili převrat v ČR, SR, Německu, Putin to dodnes Gorbačovovi nemůže odpustit.
Den, kdy nad Kremlem místo rudé vlajky zavlála trikolora. Před 30 lety se rozpadl Sovětský svaz
Přesně před třiceti lety rezignoval první a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. Ukončil sice zbrojní závody a studenou válku, Sovětský svaz jako takový ale zachránit už nedokázal, přestože věřil v opak. Den po Gorbačovově odchodu z funkce schválil nejvyšší sovět deklaraci o rozpuštění Sovětského svazu. Ten tak po bezmála sedmdesáti letech definitivně zanikl.

Moskva s obavami, ale i s nadějí. Tak podle svých slov opouštěl nejvyšší post Sovětského svazu Michail Gorbačov, když se 25. prosince 1991 v přímém přenosu obrátil k národu. Oficiálně sice přestal Sovětský svaz existovat až o den později. Přesto už krátce po jeho rezignaci nad Kremlem místo rudé vlajky se srpem a kladivem zavlála ruská trikolora.
 
30 let od Gorbačovovy rezignace
Vladimir Poljakov strávil v součtu osm let v jižní Africe jako zpravodaj státní agentury TASS. Kromě běžných zpráv, určených pro široké masy, tehdy zpracovával i ty, které mířily výlučně k nejvyššímu stranickému vedení. Krátce po Gorbačovově odchodu z nejvyššího úřadu se stal jeho mluvčím a zůstává jím dodnes. Už bezmála třicet let.
Jejich cesty se ale nepřímo protnuly ještě dřív, než se vůbec poznali osobně. „Ráno měl vždycky na stole několik složek dokumentů a jednou z nich byly svodky agentury TASS. Každý den je četl. Stejně jako všechny ostatní materiály,“ připomínal rutinu někdejšího sovětského prezidenta.

Za jeho zády
Hned několikery noviny denně podle něj Gorbačov čte dodnes. Jinak ale musel omezit svůj program. V nemocnici teď tráví nepřetržitě skoro dva roky. Jeden z posledních, komu poskytl obsáhlý rozhovor, byl dokumentarista Vitalij Manskij. Přinesl intimní portrét muže, který kdysi změnil svět, dnes ho ale trápí chřadnoucí zdraví, osamělost po smrti milované ženy i tíha někdejších rozhodnutí.

„Dneska všichni za všechno viní Gorbačova. Postupně, kousek po kousku se snaží mu odejmout všechny úspěchy,“ řekl jeho mluvčí. „V první řadě, skončila studená válka. Kolik let přitom trvala? A kolik prostředků spolykala?“ namítl. „Nebylo možné vše udělat ideálně. Svět něco takového ještě neznal: přechod ze socialismu kamsi. Bylo to poprvé.“

Gorbačov přitom čelil opakovaně i zradám z vlastních řad. Nejdřív se ho v srpnu 1991 pokusilo zbavit moci při puči konzervativní komunistické křídlo. Zkraje prosince pak lídři Ruska, Ukrajiny a Běloruska – Boris Jelcin, Leonid Kravčuk a Stanislav Šuškevič – za jeho zády v takzvané Bělověžské dohodě stvrdili konec Sovětského svazu a místo něj dali vzniknout Společenství nezávislých států
.
Jelcin už popíjel v kanceláři
Michail Gorbačov do posledních okamžiků věřil, že Sovětský svaz by bývalo bylo možné zachránit. A nepřestal v to věřit dodnes, říká jeho mluvčí. Trojice lídrů z Bělověže měla podle něj naspěch s tím, aby se tehdejšího sovětského vůdce zbavili. „Nepřemýšleli o svazu, o zemi, jaderných zbraních, armádě a tak dále,“ myslí si Poljakov. Sám Gorbačov jejich kroky považoval za protiústavní. Nic už s tím ale nezmohl. U moci už byli jiní.

Před 30 lety zanikl Sovětský svaz. Gorbačov se o rozpadu dozvěděl později než Bush
„Když se Michail Sergejevič setkal s Jelcinem v Kremlu – když se domlouvali na předání jaderného kufříku a tak dále – bylo všechno domluvené, kdy a jak se co odehraje. Po této schůzce jel Michail Sergejevič domů a ráno měl mít rozhovor s japonskou televizí u sebe v kanceláři,“ popisuje Poljakov poslední okamžiky sovětského prezidenta v úřadu. „Volal mu ale jeho poradce, aby mu řekl, že v ní už Boris Nikolajevič popíjí se svými přáteli.

Gorbačov se ještě jednou pokusil o politický návrat v roce 1996. Jako kandidát na ruského prezidenta ale tehdy dostal jenom půl procenta hlasů. Mnozí Rusové mu tehdy i dnes nedokázali odpustit rozpad Sovětského svazu. Vyčítají mu, že prý jen tak vydal Německo, Polsko, Československo a další státy z područí socialistického bloku.
Odpovídal na to často: a komu? Německo přece Němcům, Polsko Polákům, Československo Čechům a Slovákům.

X X X

Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby
 
"Velká část (afghánské) ekonomiky zkolabovala a mnoho lidí trpí hladem," prohlásila Baerbocková. Podle ní některé rodiny prodávají své dcery, aby měly peníze na jídlo. Podle ministryně během zimy bude humanitární a potravinovou pomoc potřebovat až 24 z 38 milionů obyvatel Afghánistánu.

Ve středu Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci, jež umožňuje Afghánistánu poskytovat humanitární pomoc. Německo podle Baerbockové dá prostředky výlučně agenturám OSN a nevládním organizacím. Německo se chce příští rok vrátit do země s vlastním personálem. "Nejedná se ale o legitimizaci nebo uznání vlády Tálibánu," uvedla Baerbocková. Řekla, že nemá v úmyslu navštívit Kábul, ale že němečtí diplomaté udržují otevřené komunikační kanály s Tálibánem.

Německá vláda chce také ulehčit úřední postupy pro přesídlení lidí z Afghánistánu. V zemi je stále zhruba 15.000 osob, kterým Německo slíbilo možnost se přestěhovat. Jedná se o bývalé spolupracovníky německé armády a německých institucí a jejich blízké. Volnější by měla být například pravidla pro určení blízkých rodinných příslušníků. "Nezapomněli jsme na ně," uvedla Baerbocková. Podle předchozích informací v souvislosti s nástupem vlády Tálibánu evakuovalo Německo z Afghánistánu přes 5000 lidí.

X X X

Manžel mi velmi chybí, přiznala Alžběta II. v emotivním vánočním proslovu

Britská královna Alžběta II. přednesla v sobotu tradiční vánoční projev. V emotivním proslovu vzpomínala pětadevadesátiletá panovnice na zesnulého manžela, prince Philipa, a vyzvala k oslavám svátků. Mnohé tradice se podle královny dají dodržovat i v době svázané protiepidemickými opatřeními.

„Je známý tím, že špatně snáší komplimenty jakéhokoli druhu. Musím však zmínit, že mi byl po celé roky oporou a spolehlivým partnerem. Já, jeho rodina, Spojené království i mnohé další země mu dluží mnohem víc, než by on sám kdy nárokoval.“
Tato slova o princi Philipovi zazněla ze záznamu na úvod královnina vánočního poselství, které odvysílaly britské televize. Pocházejí z projevu, který měla panovnice při oslavách diamantového jubilea své vlády v roce 2012, druhá část je pak ze starší řeči, kterou si královna připravila na slavnost konanou na počest královské zlaté svatby v roce 1997.

„I když jsou Vánoce pro mnohé svátky štěstí a spokojenosti, pro ty, kteří ztratili své milované, mohou být náročným obdobím. Obzvláště tento rok chápu, proč tomu tak je. V měsících, které následovaly po smrti mého milovaného Philipa jsem čerpala velkou útěchu z vroucnosti a náklonnosti lidí, kteří ocenili jeho život a práci,“ řekla Alžběta II. ve vánočním proslovu, jehož tradici zahájil v roce 1932 její dědeček Jiří V.

Kromě slov o zvídavosti, pracovitosti a intelektu vévody z Edinburgu a jeho schopnosti odlehčit svérázným humorem i mnohé velmi vypjaté situace, uctila královna památku prince Philipa královna také připnutou broží. Stejnou, jakou nosila i na svatební cestě v roce 1947. Na stolku panovnice nechyběla ani společná fotografie s manželem.

„I přesto, že manžel mně i celé mé rodině velmi chybí, vím, že by si přál, abychom si Vánoce užili,“ řekla Alžběta II. Během proslovu zmínila také odlišnost letošních vánočních svátků, které se stejně jako ty loňské nesou v duchu restrikcí a proticovidových opatření. Ani ta však podle královny nebrání věnovat se mnoha tradičním zvykům a zvyklostem.
Alžběta II. pochválila během proslovu také angažovanost svého syna prince Charlese a vnuka prince Williama na nedávném klimatickém summitu COP26 ve Skotsku.

Vánoční poselství bylo pro královnu, která letos několikrát čelila zdravotním problémům, nejvýznamnějším veřejným vystoupením od podzimu. Kvůli nemoci covid-19 letos výrazně omezila svůj vánoční program. Svátky slaví na hradě Windsor u Londýna, namísto východoanglického sídla Sandringham, kde v tomto ročním období pobývá obvykle.
Princ Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou Alžbětou II. ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

Alžběta II. vzpomíná na prince Philipa: Po celé roky mi byl oporou
Britská královská rodina dodržuje o vánočních svátcích celou řadu tradic. Jednou z nich je i zvyk královny Alžběty II. obdarovat všech svých 550 zaměstnanců. Každému, kdo pro ni pracuje, předává o svátcích tradiční britský pudink. Dříve ho objednávala v obchodě Harrods nebo Fortnum & Mason, v posledních letech jej nakupuje v Tesku. 

Lidé, kteří pro královnu pracují delší dobu, od ní navíc každoročně dostávají vánoční poukázku. Dárek vždy obdrží všichni od nejvýše postaveného personálu, přes zahradníky a zaměstnance, kteří pomáhají v královské domácnosti.
Britská policie zatkla v sobotu devatenáctiletého ozbrojeného muže, který pronikl na pozemky hradu Windsor. Podle
policie se muž nedostal do žádné z budov a během několika chvil byla spuštěna příslušná bezpečnostní opatření.

X X X

Útok na královnu Alžbětu II.: Na hrad Windsor pronikl ozbrojený muž, policie ho zatkla

Britská policie v sobotu zatkla 19letého údajně ozbrojeného muže, který pronikl na pozemky hradu Windsor. Informovala o tom zpravodajská televize Sky News. V sídle nedaleko Londýna tráví Vánoce královna Alžběta II. Podle policie muž nepronikl do žádné z budov a během několika chvil byly spuštěny příslušné bezpečnostní procesy.

Britská policie uvedla, že členové královské rodiny byli o incidentu informováni a veřejnosti nic nehrozí. Policie doplnila, že dotyčný muž ze Southamptonu byl zadržen kvůli podezření z nedovoleného vstupu na chráněné místo a z držení útočné zbraně.
„V tuto chvíli zůstává ve vazbě,“ řekla policejní komisařka Rebecca Mearsová. Ze sdělení však není jasné, jakou přesně zbraň u sebe muž měl.
Pětadevadesátiletá Alžběta II., která na Windsoru strávila většinu covidové pandemie, zůstává na hradě kvůli pandemii i přes zimní svátky, ačkoli obvykle v tuto dobu pobývá na svém východoanglickém sídle Sandringham.

Vánoce na Windsoru slaví společně se synem Charlesem, jeho manželkou Camillou a dalšími příbuznými.
Incident se stal kolem 8:30 místního času (9:30 SEČ) a nezdá se, že by narušil jakékoli plány královské rodiny. Charles, Camilla a další členové rodiny byli dopoledne zachyceni fotografy při příjezdu do kaple sv. Jiří v hradním komplexu, uvedla agentura Reuters.

Bezpečnostní incidenty u britských královských rezidencí nejsou časté. Nejvážnější z doby panování současné královny se stal v roce 1982, kdy vetřelec vyšplhal po zdi Buckinghamského paláce a dostal se až do místnosti, kde ležela Alžběta II. v posteli.
V roce 2016 se muž, který byl už dříve odsouzen za vraždu, přiznal k tomu, že neoprávněně vnikl do ochranné zóny kolem Buckinghamského paláce a ptal se, zda je královna doma.

X X X

Omikron hází vidle do silvestrovských oslav. Omezení už dopadla na Londýn či Paříž

Londýn, Paříž, Rio de Janeiro a možná dokonce New York. Varianta koronaviru omikron se už začala podepisovat na tom, jak budou v těchto městech vypadat nadcházející silvestrovské oslavy. Úřady omezují větší shromáždění a nastavují limity i ve vnitřních prostorech, aby zabránily vznikům větších ohnisek covidové nákazy.

Bujaré oslavy k přivítání nového roku budou muset obyvatelé světových metropolí letos opět oželet. Ve strachu z šíření varianty omikron už úřady zrušily slavnosti na londýnském Trafalgarském náměstí. Tam se o půlnoci mělo sejít šest a půl tisíce lidí. Koupené lístky na oslavu teď ale všichni nechají doma.

„Kvůli nárůstu počtu případů nákaz koronavirem jsme přijali těžké rozhodnutí zrušit novoroční oslavy na Trafalgarském náměstí. Bezpečnost obyvatel Londýna musí zůstat na prvním místě,“ konstatoval londýnský starosta Sadiq Khan na Twitteru. Nový rok tak v ulicích hlavního města bude vypadat stejně pustě jako vloni.

Silvestrovské veselí na newyorském náměstí Times Square si naopak zřejmě vychutnají pouze očkovaní. I ti ovšem musí chvátat. Večírek si na náměstí užije pouze 15 tisíc návštěvníků, tedy asi čtvrtina oproti běžné kapacitě. Na co nesmí oslavující zapomenout, jsou roušky. „Chceme ukázat světu, že New York našel způsob, jak uspořádat oslavy bezpečně a zodpovědně,“ obhajoval restrikce Tom Harris, prezident sdružení Times Square Alliance.

Obyvatelé Paříže už nyní vědí, že je letos nečeká tradiční ohňostroj ani koncerty na Elysejských polích. Novoroční oslavy proběhnou v chudší podobě také třeba v italském Římě nebo brazilském Rio de Janeiru.

Ovšem i nad New Yorkem stále visí velký otazník. Rozhodnutí vedení města se může na poslední chvíli změnit, proto nedočkaví místní již nyní navštěvují gigantické hodiny na Times Square nyní. „Jsme si vědomi toho, že se čísla mění, takže budeme připraveni. Starosta slíbil rozhodnutí do Vánoc,“ doplnil na závěr Harris.

X X X

Pálit dřevo jen kvůli energii? Klimaticky jedna z nejhorších věcí vůbec, vysvětluje expert

Lesy jsou důležitým pomocníkem ve zvládání klimatické změny. Spotřebovávají uhlík, proměňují ho na dřevo a produkují kyslík. Ukazuje se však, že zásadně záleží na tom, jak s dřevem pak naloží člověk.
„Když to zjednoduším, tak strom baští uhlík a z něj staví své tělo. Takto nám stromy i další rostliny mohou pomoci řešit problém klimatické změny,“ vysvětluje Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
 
České lesy už několik let více oxidu uhličitého vypustí než zadrží a proto rozhodně nepřispívají k ochraně klimatu
Takzvaná biomasa stromu je z padesáti procent tvořena právě uhlíkem. „Na planetě je stále velké množství lesů a ty jsou úložištěm uhlíku. Biomasa, o kterou les naroste, je větší, než procesy, které vedou k uvolňování oxidu uhličitého zpět do atmosféry. Tak nám stromy pomáhají,“ přibližuje Svoboda.

„Ale každý živý organismus musí jednou zemřít a při smrti stromu se uhlík začne při rozkladu uvolňovat zpátky do atmosféry. Hrozně moc proto záleží, jestli strom pokácíme a co z něj uděláme, nebo jestli ho necháme jen v přírodě zetlít. A tady se bilance mohou zásadně lišit.“ 

Z hlediska boje proti klimatické změně je zásadní chránit stávající lesy, zvláště pralesy. „Když tyto vykácíme – často tak, že se les vypálí –, tak uvolníme ohromné množství uhlíku do atmosféry a vytváříme tím neuvěřitelně velký uhlíkový dluh, který bude splacen růstem nového lesa za 150 let. Ale tolik času nemáme,“ apeluje Svoboda.

„Klimatickou změnu potřebujeme řešit v kontextu třiceti až padesáti let, abychom předešli tomu nejhoršímu. Uvažujme tedy, jak nám lesy mohou pomoci. A ukazuje se, že první je chránit stávající lesy před destrukcí, vypalováním, neúměrnou těžbou.“
A když už se kácí, je třeba využít dřevo tak, aby se uhlík hned nedostal do atmosféry. „Pálení lesů je okamžité uvolnění oxidu uhličitého do atmosféry. Když budeme sázet stromy, tak ty začnou maximum uhlíku poutat až za třicet čtyřicet let,“ vysvětluje Svoboda.
Se dřevem je třeba nakládat velmi rozumně – jako s každým omezeným zdrojem. „Nesmí se s ním plýtvat. Když už ze dřeva něco děláme, měl by to být produkt, který nebude mít velkou environmentální stopu,“ doporučuje Svoboda a dodává, že „cokoliv, co používáme krátkodobě, na jedno použití, cokoliv, s čím plýtváme a co vyhazujeme, má velkou environmentální stopou.“

Vyrubeme les v Africe
Česká republika má regulované lesní hospodářství založené na tom, že každoroční těžba ve všech lesích je nižší než přírůst dřeva. „Tento systém platí pro pár evropských zemí, ale ne pro většinu zvláště rozvojových států v Africe, jižní Americe nebo Asii,“ připomíná Svoboda. 

A někdy neplatí ani v zemích jako Kanada nebo Rusko, kde jsou často těžby tak rozsáhlé, že dochází k destrukci a odlesňování. „Pokud navíc většina dřeva jde na palivo, tak se okamžitě veškerý uhlík vrací zpět do atmosféry a klimatické změně to nepomáhá.“
„Ukazuje se, že pálení dřeva na energetické účely je jedna z nejhorších věcí, které lze udělat. Světově se proti pálení biomasy zvláště z lesů zvedl obrovský vědecký odpor, protože existuje celá řada dat, že to přispívá ke klimatické změně,“ přibližuje vědec.
Pálení dřeva není klimaticky neutrálním, Svoboda uvádí příklad: „Do Evropy přivezeme tanker naplněný štěpkou z primárního lesa třeba z Afriky, který jsme tam vyrubali a způsobili jsme tak obrovský uhlíkový dluh, že se splatí za dvě staletí.“
„Tuto biomasu pak spálíme tady v Evropě a budeme se chlubit a bít v prsa, jakou máme zelenou a obnovitelnou energii, ale celkový uhlíkový dluh je pořád negativní,“ upozorňuje Svoboda.

A doplňuje odlišný příklad: „V Čechách se vytěží hospodářský smrkový les a podstatnou část dřeva využijeme jako stavební materiál, takže se uhlík třeba na sto let uloží například v rodinném domě. Takové využití dřeva pomáhá mitigovat klimatickou změnu, protože  mezitím v hospodářském lese naroste nový les, který poutá další uhlík.“

Bohužel podle dat se jen malá část dřeva využívá na stavební produkty, pozastavuje se vědec. „Světově se velká část dříví využívá na produkty s krátkou trvanlivostí, řádově roky. Podívejte se jen, kolik potřebujeme papírových produktů a obalových materiálů. Tam je návratnost uhlíku do atmosféry řádově rok až čtyři roky.“

„Maximalizací využívání těchto krátkodobých produktů rozhodně nepřispíváme klimatu, protože jen zvyšujeme tlak na těžbu dříví  jiných regionech a naše masová konzumace produktů založených na papíru nebo na dřevě má negativní dopad na klimatickou změnu,“ uzavírá Miroslav Svoboda.

X X X

Zdražují úroky z prodlení. Kolik si připlatí dlužníci po zvýšení základní sazby ČNB?

Středeční rozhodnutí České národní banky zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta se rychle projeví ve zdražení úvěrů, zejména hypoték. Úroky brzy přesáhnou pět procent. Projeví se to však také v rekordním nárůstu sazeb úroku z prodlení od 1. ledna na takřka 12 procent. Lidé si tak připlatí skoro 800 korun navíc.
Reklama
„Po zvýšení základní sazby ČNB je prakticky jisté, že k 1. lednu 2022 bude sazba činit jako nyní 3,75 procenta. To je přitom důležité z hlediska výpočtu úroku z prodlení. Od roku 2014 výše úroku z prodlení odpovídá úrovni základní sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tak bude od 1. ledna 2022 nejspíše odpovídat 11,75 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Úrok z prodlení je platba, která náleží věřiteli, pokud dlužník nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj peněžitý závazek (tzv. prodlení), ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
Zmíněná sazba bude podle Kovandy určující pro celé první pololetí 2022. Určující pro první pololetí je totiž vždy základní sazba ČNB k 1. lednu navýšená o oněch osm procentních bodů. Určující pro druhé pololetí je zase vždy základní sazba ČNB k 1. červenci navýšená o osm procentních bodů.

Sazba vzroste o více než tři procenta. Hodnota úroku z prodlení tak bude nejvyšší od roku 2014. „Ve druhém pololetí 2021 činí sazba úroku z prodlení 8,5 procenta a je tedy o 3,25 procentního bodu nižší, než bude od 1. ledna 2022. V letošním prvním pololetí sazba úroku z prodlení představovala jen 8,25 procenta. Od roku 2014 se přitom sazba úroku z prodlení pohybovala vždy v pásmu od 8,05 do 10 procent. Sazba 11,75 procenta bude tedy suverénně nejvyšší.

Dlužníci a opozdilci by s tím měli počítat.
Částka naroste o téměř 800 korun
Jak se to tedy projeví v peněženkách dlužníků? „Pokud se například v prvním pololetí 2022 opozdí osoba samostatně výdělečně činná s úhradou daně z příjmu ve výši 300 tisíc korun o měsíc – čili o 30 dní – a bude se jí tedy úrok z prodlení započítávat za 27 dní (první tři dny prodlení se úrok z prodlení neuplatňuje), bude částka úroku z prodlení odpovídat 2 608 korunám. Letos v prvním pololetí by to přitom bylo jen 1 831 korun, tedy o 777 korun méně,“ přiblížil Kovanda.

X X X

Britové mají strach z omikronu a nevychází. Místa plná života se proměnila v města duchů

Města napříč Velkou Británií byla v průběhu štědrovečerních oslav nezvykle prázdná. Angličané se na popud vlády a lékařů rozhodli o svátcích zůstat doma, aby se vyhnuli nákaze variantou omikron, která se ve Spojeném království rapidně šíří. Nezájem zákazníků o sváteční oslavy představuje pro řadu podniků velké ztráty.

Podle webu Daily Mail byly anglické metropole v průběhu pátečního večera téměř vylidněné. Část hospod se kvůli nezájmu zákazníků rozhodlo o štědrovečerní noci vůbec neotevřít. Podobné situaci čelili restauratéři napříč celou Anglií. Očekává se, že páteční úpadek zájmu bude představovat velkou ztrátu pro restauratér
y.
Prázdné bary a ulice
Před oblíbeným podnikem Fibre ve městě Leeds, který o Štědrém večeru běžně překypuje návštěvníky, se v průběhu páteční noci netvořily žádné fronty. Většina populárních míst v okolí Northern Quarter a Printworks zůstala rovněž nezvykle prázdná.

Vliv na nezájem o sváteční oslavy by mohl mít podle webu Daily Mail anglický lékař a profesor Chris Whitty, který Britům doporučil, aby přes svátky omezili společenské kontakty. Bary a noční kluby sice vláda neuzavřela, lidé se však rozhodli zůstat doma, aby se vyhnuli nákaze covidem a nemuseli trávit svátky v izolaci.

Podle posledních údajů Národní zdravotní služby (NHS) bylo 22. prosince v Londýně hospitalizováno 386 nových pacientů s koronavirem, což představuje 92% nárůst oproti minulému týdnu. Britská vláda by kvůli stoupajícím číslům nakažených mohla zavést nová omezení i na Silvestra.