Zelenskyj jedná s politiky světa, jako kdyby byli jeho kamarádi a museli ho poslouchat a splnili bez řeči všechny jeho požadavky. Požaduje po nich hlavně zbraně, jako kdyby to bylo zboží za pár korun, ale nikoliv za miliardy. Nikdy snad politiky světa nežádal o to, aby se snažili spolu s ním dojednat konec bojů s Ruskem a nebyli zranění, mrtví a miliardové škody ukrajinských měst a obcí, a přes 4 miliony Ukrajinců nemuselo prchnout do ciziny.

Ukrajinský velvyslanec napadl prezidenta Německa Steinmeiera

Frank-Walter Steinmeier už desítky let vytváří pavučinu kontaktů s Ruskem, řekl v rozhovoru pro list Tagesspiegel ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. "Pro Steinmeiera byl a zůstává vztah s Ruskem něčím zásadním, dokonce posvátným, ať se děje co se děje, ani agresivní válka zde nehraje hlavní roli," řekl velvyslanec.

„Z pohledu Putina neexistuje žádný ukrajinský národ, žádný jazyk, žádná kultura, a tedy žádný stát. Zdá se, že Steinmeier sdílí názor, že Ukrajinci ve skutečnosti nejsou tématem,“ řekl Melnyk. Ukrajinský velvyslanec nedávno zrušil svou účast na koncertu s ruskými sólisty v paláci Bellevue, sídle německého prezidenta v Berlíně. Na dotaz k tomu Melnyk odpověděl, že „citlivost je pro Steinmeiera cizí slovo, alespoň ve vztahu k Ukrajině. Podle diplomata případ s koncertem nebyl chybou. Bylo to vědomé rozhodnutí. "Z mého pohledu byl koncert jasným signálem směrem k Moskvě a ukázal Putinovi: tady držím pozici," zdůraznil Melnyk.

Ukrajinský diplomat podotýká, že Německo má ve vztahu k Rusku stále příliš mnoho vlastních zájmů, jako je závislost na plynu, ropě a uhlí, což vedlo k Steinmeierovo jednání jako šéfa úřadu spolkového kancléře a později jako ministra zahraničí. „Steinmeier po desetiletí vytváří pavučinu kontaktů s Ruskem. Podílí se na tom i řada lidí, kteří jsou součástí současné vlády,“ zdůraznil Melnyk s poukazem na zahraničněpolitického poradce kancléře Olafa Scholze Jense Plötnera a státního tajemníka Spolkového ministerstva zahraničních věcí Andrease Michaelise. Jde prý také o mnoho německých velvyslanců.

V polovině letošního února přitom ovšem Steinmeier jako znovuzvolený prezident Německa vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ustoupil od vojenských hrozeb vůči Ukrajině a hledal diplomatické řešení konfliktu . „Apeluji na prezidenta Putina: Sundejte Ukrajině smyčku z krku! Spolupracujte s námi, abychom našli způsob, jak udržet mír v Evropě, “řekl tehdy Frank-Walter Steinmeier. Tato slova okomentoval i ukrajinský velvyslanec. Podle jeho názoru jsou „nejednoznačné“, protože nenaznačují výzvu k nové dohodě, ale pouze „uvolnit smyčku, aby Ukrajina mohla volně dýchat“.
Útok velvyslance Melnyka na prezidenta hostitelské země je v diplomacii něčím mimořádně neobvyklým./agentury, vasevec.cz/

X X X

Vysoká podpora Ukrajinců nemůže vydržet. Z války je mi špatně, říká velvyslanec Perebyjnis.

Podpora Ukrajinců nemůže vydržet na tak vysoké úrovni, to je zákon přírody, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Podle něj si ale Češi musí uvědomit, že ve válce na Ukrajině lidé bojují za celou Evropu?

Reagoval tak na slova primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti), který v neděli na koncertě k podpoře Ukrajiny na pražské Letné upozornil, že po šesti týdnech může přijít vyčerpání tématem.

X Primátor Hřib připustil, že po šesti týdnech může přijít vyčerpání tématem. Podle některých odborníků i příspěvků na sociálních sítích u Čechů navíc pomalu opadává vlna solidarity k běžencům. Pozorujete něco podobného?

To je zákon přírody. Taková podpora nemůže konstantně vydržet na stejně vysoké úrovni. Lidé se z takových věcí stahují a začínají se ptát: „Dobře, Ukrajinci mají nějakou válku, ale proč kvůli tomu musím platit víc za pohonné hmoty zrovna já?“ Je to přirozené.

Na druhou stranu to, co se děje na Ukrajině, se netýká jen nás? Doufám, že Češi rozumí tomu, že bojujeme nejen za nás, ale i za celou Evropu. Takže by i celá Evropa měla obětovat něco pro to, abychom mohli v budoucnu žít jako demokratické společnosti s demokratickými hodnotami, které všichni uznáváme.

X Množí se podle vás v Česku i nenávistné nálady vůči uprchlíkům nebo jde jen o pár výkřiků na sociálních sítích?

Nenávist nepozoruji. Myslím, že většinou jsou Češi vstřícní, za což jim jsem moc vděčný.

X Na nedělní koncert byli zvaní především běženci, jejich komunita se tam podle organizátorů měla stmelit. Některé organizace jim tam navíc pomáhaly například s hledáním práce. Co na podobné akce říkáte?

Jsem vděčný lidem, kteří nás přišli podpořit. Jsem vděčný i Ukrajincům, kteří přišli. Ti měli možnost dozvědět se ve stáncích o pomoci, kterou mohou v České republice dostat. Dokonce jsme tam měli stánek i my, konzulát Ukrajiny, kde naši lidé poskytovali informace ukrajinským občanům ohledně otázek, které mnohdy řešíme. Je skvělé, že se takové akce konají.

X Jsou v Česku i další podobná místa, kde se může uprchlická komunita stmelovat?

Určitě, takových je hodně. Například ukrajinské spolky, kterých je v Česku víc než dvacet, organizují hodně podobných událostí. Každý den se koná několik akcí věnovaných podpoře Ukrajiny, kde zároveň mají Ukrajinci možnost poznat i Čechy.

X Předpokládám, že běžencům v Česku se snažíte pomoct i vy. Jak funguje vaše spolupráce s vládou?

Samozřejmě. S českými ministry jsem jak v telefonním, tak i osobním kontaktu každý den a řešíme otázky spojené s Ukrajinci. Ať už se týkají ubytování, školství nebo zdravotnictví.

X Na Ukrajině máte stále rodinu. Jak se cítíte v posledních týdnech, kdy tam probíhá válka?

Je mi špatně. Rusko zahájilo válku proti mé zemi a zabíjí mé spoluobčany.

X X X

Je mi ctí nazývat tě přítelem, píše Zeman Orbánovi. Bojujete i za Západ, míní Klaus.

Viktoru Orbánovi poblahopřál k vítězství v parlamentních volbách prezident Miloš Zeman. „Jednoznačné vítězství, kterého se Ti ve volbách již popáté dostalo, je pro mě důkazem dlouhodobé důvěry, jíž se těšíš ze strany svého národa,“ napsal. Také exprezident Václav Klaus poslal maďarskému premiérovi gratulaci. „Není to jen obyčejné volební vítězství, je to vítězství v současném boji o budoucnost západního světa,“ uvedl.

Prezident Miloš Zeman zaslal v úvodu telegramu Viktoru Orbánovi pogratuloval k přesvědčivému vítězství v maďarských parlamentních volbách. Vyzdvihl, že jsou to právě voliči, a nikoliv média či nadnárodní instituce, kdo je hlavním arbitrem každodenní práce politiků, a jsou to právě oni, kdo vystavuje účet za tuto práci.

„Maďarský lid Tě podporuje, protože si je vědom toho, že vždy kladeš maďarské zájmy na první místo a služba vlasti Ti je posláním. Tak dlouhé období v čele země je v nynějších časech neustálých změn evropským unikátem a mně je tudíž ctí, že Tě mohu nazývat svým přítelem,“ pokračuje prezident ve svém blahopřejném dopisu.

Zeman doplnil, že vztahy obou zemí se těší výborné úrovni a úspěšně se rozvíjí i vzájemná spolupráce v EU a NATO, přičemž prioritou musí zůstat spolupráce v rámci V4. Je dále přesvědčen, že střední Evropa disponuje velkým potenciálem k prohloubení vzájemné kooperace bilaterálně i na mezinárodních fórech. „Doufám, že budeme mít ještě do konce mého mandátu příležitost se sejít, abych Ti mohl pogratulovat k Tvému úspěchu osobně,“ uzavírá Miloš Zeman.
Je to vítězství nás všech

Blahopřejný dopis vítězi maďarských voleb zveřejnil také bývalý prezident Václav Klaus. „Dovolte mi vyjádřit blahopřání k vašemu přesvědčivému vítězství ve včerejších volbách. Ne jen blahopřání, ale i výraz mé neskonalé radosti,“ uvedl v dopise.
„Není to jen volební vítězství, je to vítězství – bohužel ne konečné – v současném boji o budoucnost západního světa. Je to vítězství vaše, vítězství vašeho národa a země, vítězství nás všech,“ píše Klaus.

„Jsem přesvědčen o tom, že právě toto vítězství vám umožní mluvit v Evropě hlasitěji, což je v současnosti něco, co Evropa (myšleno Evropská unie) potřebuje více než kdy jindy. Vaše vítězství je také velice důležité pro střední a východní Evropu, kde současné progresivistické hlasy podkopávají tolik potřebnou kooperaci v rámci Visegrádské čtyřky,“ dodává Klaus.
Klaus také vyzdvihl Orbánův přístup k válce na Ukrajině. „Co se týče ukrajinské války, váš hlas rozumu také odráží velkou důležitost v současné evropské debatě,“ vzkázal exprezident.

Maďarského premiéra za jeho postoj k ruské agresi na Ukrajině kritizují z mnoha členských zemí Evropské unie, neboť nepovolil dodávky zbraní Ukrajině přes své území. Podle Orbána by to pouze přispělo k rozšíření konfliktu i na tu část Ukrajiny, která ještě nebyla zasažena válkou.
Bývalý český prezident také uvedl, že doufá, že se co nejdříve společně setkají v Budapešti.

X X X

Maďarské volby, Orbánovo drtivé vítězství, sázka na mír i selhání průzkumů

Předvolební průzkumy a odhady většiny expertů predikovaly mimořádně vyrovnaný souboj vládního uskupení Viktora Orbána a široké opoziční koalice. Stalo se ovšem něco zcela jiného. Orbán v nedělních volbách zvítězil počtvrté v řadě zcela drtivě, dokonce ještě posílil svou už tak v podstatě neomezenou pozici vládce Maďarska. Proč se tak stalo a co o situaci v Maďarsku víkendové volby ukázaly?

Mírotvůrce versus váleční štváči
Válka na Ukrajině se stala nejsilnějším a vládními i opozičními politiky nejakcentovanějším tématem voleb. Kdo si ale myslel, že Orbánovi jeho dlouholeté přátelské vztahy s Vladimirem Putinem srazí volební výsledek, mýlil se. Orbán se svojí stranou Fidesz prezentoval svůj chladný postoj k Ukrajině ne jako stranění Rusku, ale jako snahu zachovat v Maďarsku – a potažmo i v Evropě – mír a uchránit Maďary od „účasti ve válce“. Absurdní argument? Možná, nicméně zafungoval.

Oficiálně sama sebe maďarská vláda vykreslila jako neutrální, nestranící ani jedné z válčících zemí. „Maďarsko se nechce zapojit do této války, proto nespustí transporty zbraní přes své území a nepošle na Ukrajinu zbraně. Pomůže však lidem utíkajícím před válkou a poskytne jim humanitární pomoc,“ vyhlásil v týdnech před volbami maďarský vládní kabinet. Tento postoj působil na tradiční evropské spojence, včetně Maďarsku jindy politicky velmi blízkého Polska, jako červený hadr na býka. Maďary však jejich premiér přesvědčil, že mají domácích problémů dost a „do války v cizí zemi se nemá smysl plést“.
Orbánovi ale nestačilo prezentovat sebe sama jako mírotvůrce. Kampaň vládní garnitury silně akcentovala i líčení politiků opozičního slepence stran (v němž se sešla pestrá politická reprezentace dvou levicových stran, dvou stran zelených, liberálního hnutí a radikálního nacionalistického hnutí Jobbik), jako válečných štváčů riskujících, že svou silnou podporou Ukrajiny uvrhnou svět do třetí světové války. Opozice navíc této rétorice nahrávala tím, že se prezentovala silně

proukrajinsky i proevropsky. Což vzhledem ke smýšlení velké části Maďarů jasně nahrálo Orbánovi. Podle předvolebních sociologických průzkumů si polovina obyvatel Maďarska myslí, že za válku na Ukrajině může nejen Rusko, ale i Ukrajina, a naprostá většina z nich je proti výraznější intervenci Evropy v rusko-ukrajinském konfliktu.
Zelenskyj jako narušitel voleb

Zatímco k rusko-ukrajinské válce se Orbánova vláda vyjadřovala před domácím publikem neutrálně (publikum evropské vnímalo Maďarsko spíš jako spojence Ruska), z ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si Viktor Orbán udělal terč, na který v kampani několikrát silně a ostře střílel. Osobní výměna invektiv se mezi oběma lídry odehrála týden před volbami a odstartoval ji on-line projev Zelenského v Evropské radě.

„Poslouchej, Viktore. Víš, co se děje v Mariupolu. Prosím tě, jestli můžeš, zajdi na vaše nábřeží. Podívej se na ty boty. A uvidíš, jak se v dnešním světě může masové zabíjení opakovat,“ vzkázal tehdy Zelenskyj maďarskému premiérovi. Odkazoval přitom na památník zvaný Boty na břehu Dunaje připomínající kruté vraždění především židovských obětí fašistickou maďarskou Stranou Šípových křížů během druhé světové války.

Orbán se pustil do Zelenského

Orbánova reakce na sebe nenechala dlouho čekat. V rozhlasovém interview pro Rádio Kossuth Zelenskému vzkázal: „Jsem právník. Pracuji se znalostmi, které jsem nasbíral ve světě práva. Někdo, kdo je herec, pracuje se znalostmi, které získal jako herec. Nevidím na tom nic zvláštního.“ Přímý útok na (ne)kompetentnost ukrajinského prezidenta ale téměř okamžitě Orbánovi vrátili uživatelé sociálních sítí a média na celém světě. Právnické vzdělání má totiž i Zelenskyj. Herectvím se začal živit až po studiích na univerzitě.

Ani po přesvědčivém volebním vítězství Orbán na Zelenského nezapomněl, naopak. V povolebním projevu totiž ukrajinského prezidenta zahrnul do seznamu nepřátel, jejichž útokům musela před volbami vládní strana čelit. „Toto vítězství si budeme pamatovat do konce života, protože jsme museli bojovat proti obrovskému množství odpůrců,“ řekl Orbán podle televize CNN. Mezi tyto odpůrce zařadil krom maďarské opozice a ukrajinského prezidenta i světová média a Evropskou unii. A na tuhle notu maďarští voliči prostě slyší. Narativ „proti všem“ je historicky silně zakořeněn v národní mentalitě, nejčastěji se opírá o podpis trianonské smlouvy z roku 1919, která z kdysi mocných a územně silných Uher „udělala“ relativně malé Maďarsko.

Pomoc médií i slabý lídr opozice

Ukrajina a válka na jejím území byla sice nejsilnějším, ale rozhodně ne jediným tématem předvolebního souboje Orbánovy vlády se sjednocenou opozicí. A s domácími tématy si Orbán v kampani poradil mistrně. V předvolebním čase si mohl v podstatě neomezeně vládnoucí premiér dovolit ukázat, že myslí na blaho a prosperitu svých Maďarů. V zemi došlo k zastropování cen některých potravin a benzínu, vláda znatelně přidala důchodcům a pokračovala také ve své politice odporu vůči migrační strategii Evropské unie. „Realita imigrace není v Bruselu, ale na maďarské hranici, na polské hranici a v italských přístavech. Musíme se vypořádat s problémy, které se objevily, a změnit pravidla,“ prohlásil v prosinci 2021.

S propagací předvolebních témat pomáhala maďarské vládě do značné míry i tamní média. A taková pomoc je znát – provládní sdělovací prostředky totiž v Maďarsku tvoří téměř 80 procent trhu. Opoziční poslanci se před volbami opakovaně nechávali slyšet, že ve veřejnoprávních médiích dostala opozice za celou předvolební dobu „jen pět minut vysílacího prostoru“.

Ohromné vítězství, je vidět až z Bruselu. Orbán podle části výsledků slaví vyhrané volby

Za selháním opozice ale rozhodně není jen malý prostor v médiích. Jak kampaň gradovala, začalo se ukazovat, že opoziční lídr Peter Marki-Zay asi nebyl nejšťastnější volbou. Kupil nesmyslné výroky, často i protikladné, a na rozdíl od energického Orbána zvyklého na předvolební stres, lídrovi opozice viditelně docházely síly. Ke konci kampaně už Marki-Zay několikrát vystoupil v kampani sám, zatímco jeho koaliční partneři pořádali vlastní mítinky. Selhání opozičního lídra asi nejlépe ilustruje fakt, že Marki-Zay prohrál i ve městě Hódmezővásárhely, kde vedl kandidátku a kde také působí jako starosta.

Selhání průzkumů i expertů

Nepřesnost průzkumů veřejného mínění už dnes asi překvapí jen málokoho. Hlasování o brexitu v roce 2016, vítězství Donalda Trumpa ve stejném roce, Andrej Babiš se svým ANO jen krůček od volebního vítězství v parlamentních volbách v roce 2013, nebo porážka Jiřího Drahoše Milošem Zemanem v prezidentských volbách roku 2018. To jsou jen některé z mnoha dobře zapamatovatelných voleb poslední doby, v nichž selhaly průzkumy a analýzy.

Nicméně tak obrovský rozdíl mezi odhady z průzkumů a volebním výsledkem, jaký přineslo nedělní hlasování v Maďarsku, je unikátem. Důvody mohou být různé, od špatné metodiky průzkumů až po neochotu Orbánových voličů hlásit se veřejně k podpoře vlády.

Až do posledních chvil před otevřením volebních místností předpovídaly průzkumy vyrovnaný souboj nebo Orbánovo vítězství o zhruba dvě procenta. Realita? 53,3 procenta hlasů pro vládní koalici Orbánovy strany Fidesz s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou. A pouhých 34,9 procenta hlasů pro širokou koalici „protiorbánovských stran“. Opozice dokonce prohrála ve dvou okresech v Budapešti, což se zdálo ještě nedávno v podstatě nemyslitelné.
Průzkumy v tom nicméně „nebyly samy“. O tom, že volební klání bude dramatické a vyrovnané, mluvila i řada expertů a zahraničních médií (včetně toho našeho).

Drtivost vlastního vítězství pravděpodobně překvapila i samotného Orbána, dala mu ovšem mimořádnou šanci dotáhnout svou vizi o silném a na Evropské unii méně závislém Maďarsku. Zatímco mnoha evropským politikům a médiím Orbánovo vítězství zkazilo den. Jak se Viktor Orbán se svým čtvrtým vládním obdobím popasuje a zda jsou opodstatněné obavy části Evropy, že se Maďarsko definitivně odklání z cesty demokracie a svobody, ukáže až čas.

X X X

Prezident Zeman chce, aby se advokát Poledník stal ústavním soudcem. Rychetského mrzí, že nenavrhl ženu.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát advokát Petr Poledník. Žádost o souhlas s jeho jmenováním doručila prezidentská kancelář do Senátu na konci března. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Ústavní soud je personálně oslabený po odchodu soudkyně Kateřiny Šimáčkové na konci loňského roku, kdy nastoupila u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

U soudu je nyní obsazeno 14 z 15 míst, v sestavě zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. „Pana doktora Poledníka osobně neznám, nevím, zda se ve své dosavadní profesní kariéře věnoval ústavnímu právu, ani zda v této oblasti za sebou má nějakou publikační činnost. Předpokládám ovšem, že tyto otázky budou předmětem ‚screeningu‘ při projednávání jeho nominace Senátem Parlamentu České republiky,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Velice mne však mrzí, že pan prezident nenominoval na uvolněné místo u Ústavního soudu ženu, přičemž v právnické veřejnosti je nepochybně celá řada kvalitních žen. Nejeví se mi jako optimální situace, kdy mezi 15 soudci Ústavního soudu bude pouze jedna žena,“ doplnil předseda soudu.

„Velice mne však mrzí, že pan prezident nenominoval na uvolněné místo u Ústavního soudu ženu, přičemž v právnické veřejnosti je nepochybně celá řada kvalitních žen. Nejeví se mi jako optimální situace, kdy mezi 15 soudci Ústavního soudu bude pouze jedna žena,“ doplnil předseda soudu.

Bývalý místopředseda České advokátní komory Poledník tuto funkci zastával v letech 2005 až 2021. Působí mimo jiné u rozhodčích soudů při Hospodářské a Agrární komoře a Slovenské obchodní a průmyslové komoře. Je také členem rozkladové komise antimonopolního úřadu pro veřejné zakázky, uvádí se v žádosti.

Sedmdesátiletý Poledník v advokacii působí od roku 1976 po absolvování Právnické fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně. Nemá specializaci, ale zvýšený zájem věnuje trestnímu právu. Je také členem Slovenské advokátní komory. „Složení soudcovského sboru by mohl obohatit jako odborník z aplikační praxe bez úzkého zaměření,“ uvedl v žádosti prezident Zeman.

Nového soudce či soudkyni navrhuje hlava státu. Ke jmenování potřebuje získat souhlas Senátu. Horní komora o tom bude rozhodovat v tajných volbách. Poledník se předtím bude moci představit senátorům například na jednání ústavně-právního výboru.

V rozhovoru pro Českou justici Poledník v minulosti hovořil například o tom, že společenské vnímání advokáta již není na čelních příčkách žebříčku.
Hrad už dříve uvedl, že s nominací na uvolněné místo po Šimáčkové počká na nového ministra spravedlnosti, kterým je od loňského prosince brněnský právník Pavel Blažek (ODS).

Zatím poslední nominaci na ústavního soudce Senát schvaloval předloni v lednu. Jeho souhlas získal tehdejší předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Obsadil mezi ústavními soudci místo po Janu Musilovi, který v roce 2019 rezignoval ze zdravotních důvodů. Šámala v čele Nejvyššího soudu nahradil Petr Angyalossy.

Kdo je Petr Poledník (70)?
Datum narození: 13. listopadu 1951
Vzdělání: absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1976)
Současné zaměstnání a funkce: advokát, rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
Po maturitě krátce pracoval jako stavební dělník; v advokacii působí od poloviny 70. let, od roku 1980 jako samostatný advokát; věnuje se všeobecné praxi, intenzivněji pak právu trestnímu; řadu let se angažuje ve vedení České advokátní komory, mezi roky 2005 a 2021 byl jejím místopředsedou, pověřeným řízením pobočky v Brně; od roku 1993 je také členem Slovenské advokátní komory

– Věnuje se také pedagogické činnosti, působí jako zkušební komisař u advokátních zkoušek a přednáší na školeních ČAK. V současnosti je externím členem vědecké rady Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
– Působí také v Unii obhájců (je členem kontrolní komise) a Jednotě českých právníků. Angažuje se také v obecně prospěšní společnosti Po stopách Lichtenštejnů, je členem představenstva akciové společnosti Grandhotel Pupp Karlovy Vary.
– Jako předseda komise mimo jiné zkoušel při advokátní zkoušce expremiéra Stanislava Grosse, který při prvním pokusu v březnu 2008 neuspěl. „Uchazeč u advokátní zkoušky celkově neuspěl (…). Pokud se ale na příští termín připravíte, budete úspěšný,“ řekl tehdy Poledník podle serveru Aktuálně.cz. Později zkoušel například i bývalého místopředsedu ODS a exministra vnitra Ivana Langera, ceskajustice,cz

X X X

Žalobce zamítl stížnost příbuzných po zemřelých na hranicích kvůli odložení vyšetřování politiků KSČ.

Obvodní státní zastupitelství v Praze 1 dne před necelými dvěma týdny zamítlo stížnost skupiny lidí, jejichž příbuzní zahynuli či byli zraněni na československých hranicích před rokem 1989. Ti si stěžovali na to, že Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu odložil trestní věci podezřelých členů předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vydal loni 25. srpna usnesení, ve kterém konstatuje, že 17 prověřovaných členů předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) nespáchalo zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, když se jako vrcholní představitelé totalitní moci podíleli na úmrtích na československých hranicích před rokem 1989.

Proti tomuto usnesení si podali stížnost občané Německa, jejichž členové rodiny na hranicích zahynuli či byli zraněni: Thomas Bartsch, Christa Brunies, dříve Tautz, Siegfried Karl Fröbel, Jürgen Seifert, Astrid Schmidt a Carola Tautz-Bär
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zastavil mimo jiné trestní stíhání těchto bývalých členů předsednictva ÚV KSČ:

Podle názoru ÚDV i Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 jmenovaní žádný zločin nespáchali.
Důvodem stížnosti bylo to, že v případě dvou podezřelých (Eugen Erban a Ludvík Svoboda) byla věc odložena jen kvůli tomu, že Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (dále jen Pakt) se stal pro Československo účinným 23. 3. 1976 a dotyční byli členy předsednictva ÚV KSČ jen do 15. 4. 1976.

Navíc nebylo prokázáno, že by ode dne účinnosti předpisů OSH-I-1 a OSH-I-2 (tj. 23. 12. 1974) byli seznámeni s jakýmkoli případem použití střelné zbraně Pohraniční stráží proti narušitelům státní hranice.
K tomu poškození sdělili, že všichni členové předsednictva ÚV KSČ nesli plnou odpovědnost za systém, který byl na československých hranicích nastaven, a to po celou dobu, kdy byli členy tohoto předsednictva.

„Skutečnost, že Pakt nerespektovali jenom 3 týdny, je nijak nemůže vyvinit. Stejně jako zloděje nemůže vyvinit, že kradl jen po dobu 3 týdnů,“ stojí ve stížnosti sepsané právním zástupcem poškozených Lubomírem Müllerem.
„I když nebylo prokázáno, že by v době od 23. 12. 1974 do 15. 4. 1976 byli seznámeni s jakýmkoli případem použití střelné zbraně proti narušitelům státní hranice, ani to je nemůže vyvinit. Nesli totiž plnou odpovědnost za to, jak je celkový systém nastaven, a jestli se s jeho důsledky (tj. konkrétními případy, k nimž v průběhu let docházelo) neseznámili, je to jejich vina.

Stejně tak ředitele podniku nemůže vyvinit, když bezpečnostní předpisy na dílnách jsou zpracovány tak, že opakovaně dochází k vážným pracovním úrazům, ale ředitel se s protokoly o úrazech neseznámil. U Ludvíka Svobody byla jeho odpovědnost umocněna ještě tím, že jako prezident republiky byl od 30. 3. 1968 do 28. 5. 1975 vrchním velitelem ozbrojených sil,“ stojí dále ve stížnosti.

Podle žalobce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Tomáše Jarolímka nejsou stížnosti důvodné. Usensení vydal 25. března 2022.
„K námitkám poškozených lze uvést, že podezřelým Eugenu Erbanovi a Ludvíku Svobodovi bylo členství v předsednictvu ÚV KSČ skutečně ukončeno ke dni 4. 1976, přičemž Pakt vstoupil v účinnost dne 23. 3. 1976. V této době pouhých 3 týdnů mohli těžko ovlivnit právní předpisy upravující oprávnění použití střelné zbraně za strany příslušníků Pohraniční stráže a nelze tedy dovozovat jejich zavinění s ohledem na zločin zneužití pravomoci úřední osoby trestního zákoníku či jakýkoliv jiný trestný čin,“ odůvodnil zamítnutí stížností žalobce Tomáš Jarolímek.

Zároveň podle žalobce nebylo prokázáno, že by v tomto krátkém časovém úseku došlo k jakémukoliv zranění či usmrcení na státních hranicích, které by mohlo být následkem jejich případného deliktního jednání a které by jim mohlo být přičítáno.

„Ohledně podezřelých Ing. Václava Hůly, doc. Ing. Ivana Knotka, CSc., Ing. Miroslava Štěpána, CSc., RSDr. Karla Urbánka a Miroslava Zavadila nebyla věc odložena jen kvůli tomu, že by chyběli na schůzích, při nichž bylo referováno o zákrocích Pohraniční stráže proti Františku Faktorovi a Johannu Dickovi, ale že v daném období vůbec nebyli členy předsednictva ÚV KSČ. Těžko lze

dovozovat, že měli povinnost se seznámit se zápisy všech schůzí předsednictva ÚV KSČ z doby, kdy jeho členy dosud nebyli, a to dokonce několik let zpětně. Zároveň nebylo zjištěno, že by o střelbě či úmrtí na hranicích byli obeznámeni jiným způsobem,“ napsal dále Jarolímek.
A dodal, že jelikož nebyla shledána nesprávnost výroku napadeného usnesení, ani nebyly
zjištěny vady řízení, které jeho vydání předcházelo, byly stížnosti poškozených dle trestního řádu jako nedůvodné zamítnuty.

Zasáhl Ústavní soud
ÚDV a státní zástupci případy související s úmrtími a zraněními na hranicích odkládají či zastavují takřka v každém případě. Nicméně v pátek 3. prosince vyhlásil Ústavní soud nález ve věci bývalého předsedy československé vlády Lubomíra Štrougala (nar. 1924) a bývalého federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara (nar. 1930), kterým zrušil rozhodnutí o zastavení jejich trestního stíhání. To bylo vedeno kvůli tomu, že se s ohledem na své postavení spolupodíleli na usmrcení a zranění osob na státní hranici. Podle znaleckého posudku ale nejsou (navzdory svému právnickému vzdělání) schopni chápat smysl trestního řízení.

Ústavní soud poukázal na to, že ustanovení znalci byli úzce spojeni s minulým režimem, v podstatě byli ideologicky podřízení posuzovaných. Je proto možné považovat je za podjaté.
Na minulost znalců upozornil po obsáhlém pátrání před časem Ekonomický deník.

Širší dopad tohoto nálezu na sebe nenechal dlouho čekat.
První, koho zasáhl, je bývalý ideologický tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Jan Fojtík (nar. 1928), proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání sice samostatně, nicméně prakticky z totožných důvodů.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu později navrhl Fojtíkovo stíhání zastavit, avšak státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Tomáš Jarolímek dne 7. prosince oznámil, že „v reakci na [shora zmíněný] nález Ústavního soudu … bude ve věci přibrán nový znalec za účelem posouzení duševního stavu obviněného“.
„Vážený pane doktore, v reakci na nález Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 1886/21 bude ve věci přibrán nový znalec za účelem posouzení duševního stavu obviněného.
S pozdravem Mgr. Tomáš Jarolímek v. r., státní zástupce,“ napsal právnímu zástupci poškozených Lubomíru Müllerovi

žalobce Tomáš Jarolímek.
Zdá se tedy, že ústavní nález ve Štrougalově a Vajnarově kauze nasadil „vyšší laťku“ k vypracovávání znaleckých posudků a k výběru nestranných znalců tak, aby byla řádně garantována práva obviněných i poškozených.
„Vysoký věk je třeba v rámci trestního stíhání určitě zohlednit, ale sám o sobě neznamená neschopnost vnímat smysl trestního stíhání. To lze doložit na příkladu Aloise Vocáska (1896-2003), který až do své smrti ve věku 107 let vedl vehementně právní bitvu za své očištění ve vztahu k trestu doživotního žaláře z roku 1946. (Viz článek Luďka Navary: Poslední legionář své jméno očistit nestihl),“ napsal k vývoji případu Lubomír Müller.

Stručné a podobné posudky
Nálezem Ústavního soudu se obsáhle zabývaly sdělovací prostředky v České republice i v Německu. Média si však v nálezu nepovšimla dvou zásadních bodů, z nichž vyplývají důležitá zjištění.
Štrougalův právní zástupce Vlastimil Rampula navrhoval ústavní stížnost zamítnout s tímto odůvodněním:
„Městské státní zastupitelství se v napadeném usnesení vypořádalo s argumenty stěžovatelů, přičemž toto usnesení obstálo i před Nejvyšším státním zastupitelstvím, neboť nejvyšší státní zástupce nevyužil možnosti dle § 174a trestního řádu a nezrušil toto usnesení jako nezákonné.“

Je pravda, že Nejvyšší státní zástupce proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které vyznělo ve Štrougalův a Vajnarův prospěch, nic nenamítal. Jednoduše zůstal v této věci nečinný.
Ústavní soud přesto shledal porušení základních práv všech šesti poškozených občanů Spolkové republiky Německo.
Z toho vyplývá, že i když se toho, komu bylo ublíženo, nezastane ani nejvyšší státní zástupce, může se poškozený (byť by to byl cizinec) obrátit na Ústavní soud.

Ústavní stížnost se zabývala hlavně otázkou podjatosti znalců s ohledem na jejich minulost.
Ústavní soud se však vyjádřil i ke kvalitě znaleckých posudků:
„Znalecké posudky týkající se obviněných Štrougala a Vajnara jsou… …v hodnotící části velmi stručné, a navíc jsou závěry ve vztahu k oběma obviněným do značné míry podobné. Tyto skutečnosti vrhají stín pochybnosti na to, zda byl u těchto obviněných skutečně proveden důkladný a individuální přezkum duševního stavu.“

Nově ustanovení znalci tedy nebudou moci předchozí znalecké posudky jen „opsat“.
Z toho pak vyplývá, že všichni účastníci řízení mají právo nejen na to, aby ustanovení znalci nebyli zatíženi svou vlastní minulostí, ale i na to, aby znalecké posudky byly zpracovány nezaujatě, s největší pečlivostí a individuálním přístupem.

Odkládá se
Trestní oznámení podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Na základě tohoto oznámení policie začala některé bývalé představitele KSČ a komunistické vlády stíhat.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale začal postupně stíhání odkládat. Odůvodnil to především úmrtím bývalých komunistických potentátů.

Naposledy úřad zastavil stíhání člena předsednictva ÚV KSČ Ladislava Adamce. Po dlouhá léta také vykonával významné vládní funkce. Od roku 1969 zastával post místopředsedy české vlády. Od března 1987 do října 1988 byl předsedou české vlády, poté do prosince 1989 předsedou federální vlády.

Ačkoli Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dospěl k závěru, že Adamcovo provinění je nepochybné, trestní stíhání proti němu nemůže být vedeno, protože v roce 2007 zemřel.
Trestní stíhání bylo zastaveno u vícera zemřelých. Ale i u dvou žijících, protože podle policie a státního zastupitelství nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání. Jde o Lubomíra Štrougala (nar. 1924), a Vratislava Vajnara (nar. 1930). Proti zastavení trestního stíhání podali poškození, resp. jejich pozůstalí, ústavní stížnost, o níž není dosud rozhodnuto.
Vůči těmto představitelům KSČ bylo stíhání kvůli úmrtí na hranicích zastaveno, protože zemřeli.

Odpovědnost se dále prošetřovala u dalších, dosud žijících členů předsednictva ÚV KSČ; dosud žijících federálních ministrů vnitra a jejich náměstků, odpovědných za ochranu státních hranic; dalších osob, které by mohly mít přímou odpovědnost za úmrtí a zranění na hranicích; vojenských prokurátorů, kteří tehdy měli řádně vyšetřit případy úmrtí a zranění na hranicích.

Na dotaz portálu Česká justice z vydavatelství Media Network, které vydává i Ekonomický deník, zda žalobce prověřil, jestli podezřelí nejsou držiteli například řidičského či zbrojního průkazu, pak odpověděl šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek záporně.

Stejně tak Lelek odpověděl zamítavě i na otázky ohledně toho, zda byli či jsou podezřelí kvůli závažnému psychickému onemocnění například zbaveni svéprávnosti. Zaznělo hned několikrát ne a na otázku, zda žalobce inicioval po zjištění duševního stavu obviněných například návrh na zbavení či omezení svéprávnosti či jiného omezení způsobilostí k právním úkonům, a pokud ne, tak z jakých důvodů, Lelek odvětil: „Nebyly shledány zákonné podmínky k tomuto postupu.“

Česká justice si proto požádala o anonymizovanou verzi posudků na Štrougala a Vajnara, ale šéf žalobců Prahy 1 Lelek je odmítl poskytnout.
„Poskytnutí podrobnějších informací o duševním stavu obviněných by nepřípustně zasahovalo do práva na soukromí těchto osob. V dané trestní věci nebyl zkoumán duševní stav obviněných v době trestného činu, jehož spáchání jim bylo kladeno za vinu, nýbrž aktuální jejich duševní stav (tj. duševní stav po více jak 30 letech uplynuvších od spáchání trestného činu),“ odepsal České justici na žádost dle zákona o poskytování informací Jan Lelek. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Kellner pád vrtulníku přežil. Zemřel při dlouhém čekání na záchranu

Petr Kellner pád vrtulníku loni v březnu přežil. Zemřel až během čekání na záchranu. S odkazem na vyšetřovatele na to upozornil aljašský zpravodajský portál Anchorage Daily News. Nehoda se stala v březnu loňského roku, kromě Kellnera přišli o život další čtyři lidé.

Miliardář a zakladatel skupiny PFP Petr Kellner a jeho průvodce Gregory Harms podle původních informací tragicky zahynuli při pádu vrtulníku na Aljašce. Stroj tehdy narazil do ledovce, jediným přeživším nehody byl snowboardista David Horváth.
Podle zprávy federálního soudu v aljašském Anchorage ale Kellner s Harmsem samotný pád přežili. Zemřeli až během čekání na pomoc. Informoval o tom portál Anchorage Daily News s odkazem na vyšetřovatele.
Kellner pád vrtulníku přežil, zemřel až během „čekání na záchranu“, informuje Anchorage Daily News. Harms měl rovněž nehodu přežít, podle informací serveru utrpěla dvojice vážná zranění.

Soudní dokumenty příčinu smrti dvou mužů nezmiňují. Jak dlouho byli po pádu stroje naživu a jestli by při rychlejší reakci záchranářů mohli mít šanci na přežití rovněž zpráva neupřesňuje.
Vrtulník se zřítil v oblasti ledovce Knik na Aljašce 27. března, když vezl skupinu lyžařů. Z šesti lidí přežil nehodu jen Horváth. Kromě Kellnera a Harmse zemřel také druhý průvodce Sean McManamy, pilot Zachary Russell a francouzský snowboardista žijící v Česku Benjamin Larochaix.

Podle deníku The New York Times tehdy skupina využila vrtulník, protože plánovala lyžovat mimo sjezdovky. O pádu stroje se aljašská státní policie dozvěděla až po třech hodinách.

Horváth firmu provozující helikoptéru žaluje
Horvátha vytáhli záchranáři z vrtulníku až šest hodin po nehodě. V nemocnici snowboardista strávil více než týden. Přišel o všechny prsty na levé ruce a několik prstů na ruce pravé, důvodem bylo dlouhé čekání na záchranu v mrazu. Anchorage Daily News upozornil na to, že v té době bylo v horách deset stupňů pod nulou.

Horváth nyní žaluje firmu Soloy Helicopters, která vrtulník provozovala. Tvrdí, že společnost reagovala na havárii příliš pozdě, mezi posledním obdrženým signálem od helikoptéry a upozorněním záchranářů na mimořádnou situaci totiž uplynuly asi dvě a půl hodiny.

Horváthova americká právnička Tracey Knutsonová v žalobě popisuje, čím si musel český snowboardista a Kellnerův fotograf projít. „Byl uvězněný v pomačkané helikoptéře, která byla plná sněhu, leteckého paliva a krve,“ stojí v dokumentu.
Na společnost Soloy Helicopters míří také další žaloba podaná jménem partnerky horského vůdce Harmse a jeho dítěte, která tvrdí, že pilot helikoptéry neměl na podobné lety dostatečné zkušenosti a provozní firma neměla patřičný dohled nad svým strojem a příliš pozdě upozornila na jeho zmizení.
Firma Soloy Helicopters v prohlášení uvedla, že nemůže komentovat probíhající soudní spory. Horváthovu žalobu se však podle sdělení snaží vyřídit mimosoudním vyrovnáním, jehož detaily nechtěla komentovat.

X X X

Odstřižení plynu? Hrozí pohroma, blackout a rozpad společnosti, předpovídá ekonom Křeček.

Pokud by Rusko opravdu „uzavřelo kohouty“ a zamezilo dodávky plynu do Evropy, přišlo by „jen o své příjmy“. V Evropě by ale mohla nastat pohroma v hospodářství, která by vyústila v rozpad společnosti. Upozornil na to ekonom a poradce české vlády Štěpán Křeček v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

„Jsme v situaci asymetrických dopadů. Rusko by uzavřením dodávek plynu přišlo jen o své příjmy, my bychom měli pohromu v hospodářství. Někde by mohl vypuknout blackout, který by vedl k rozpadu společnosti,“ varoval Štěpán Křeček.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných nepřátelských zemí musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Své varování však odsunul, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizovány až koncem dubna nebo začátkem května.

Debatuje se, zda by se evropské státy neměly odpojit od ruského plynu a ropy samy. „Byl by to pro nás obrovský problém, museli bychom určit priority, jako poslední by šly určitě domácnosti a kritická infrastruktura. Ostatní struktury bychom museli odpojovat částečně,“ uvedl Křeček.

Podle něj musí Česko vytvářet plán bez závislosti na Rusku třeba v horizontu pěti let. Do té doby musíme zajistit dodávky z jiných zemí, pracovat se zásobníky a spoléhat na alternativní zdroje energie.
Musíme připravovat krizové scénáře
Ruská plynárenská společnost Gazprom v sobotu oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Německá divize má ale pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Podle energetického experta Jiřího Gavora nebude Gazprom plně zastavovat svou těžbu. „Je ale mnoho vrtů, kde těžba lze zastavit pootočením kohoutků. To, co Gazprom dováží to Evropy, je navíc necelá čtvrtina jeho těžby,“ dodal.
A Flourish hierarchy chart
Rusko by tak zastavení dodávek tolik nebolelo. „Bohužel pro nás by to opravdu mohlo provést. Musíme si uvědomit, že odstřižení není tak jednoduché a musíme se připravit na následky jako Německo, které zpracovává krizové scénáře,“ apeloval na české politiky.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a hnutí ANO Karel Havlíček v nedělní Partii varoval, že pokud by Putin opravdu dodávky plynu do Evropy zastavil, má Česko zásoby na 20 až 25 dnů. „Nebyl bych tak klidný jako vláda. Vyčítám jí, že nedokoupila na náš návrh strategické zásoby do zásobníku. Nákup odmítla v době, kdy tam bylo 15 %, teď máme 11 %,“ uvedl.

X X X

Škoda už zná nového šéfa. Schäfera po dvou letech nahradí odchovanec Porsche

Automobilka Škoda Auto oficiálně potvrdila, že Klaus Zellmer se k 1. červenci 2022 stane předsedou představenstva značky. Nahradí dosavadního šéfa Thomase Schäfera, který převezme k 1. červenci funkci předsedy představenstva značky Volkswagen, zároveň se stane členem koncernového představenstva a bude řídit skupinu objemových značek.
S odvoláním na své zdroje informaci o tom, že se stane novým šéfem Škody právě Zellmer, už v pátek uvedl německý magazín Automobilwoche. Zellmer v současnosti působí jako člen představenstva značky Volkswagen, odpovídá za oblast prodeje, marketingu a poprodejních služeb.

Dosavadní předseda představenstva Škody Schäfer se na pozici provozního ředitele již od 1. dubna 2022 věnuje operativnímu řízení značky Volkswagen. Škodu definitivně opustí na konci června. Do čela české automobilky přišel 3. srpna 2020, z funkce tak odejde téměř po dvouletém působení. V březnovém rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) uvedl, že chce, aby si mateřský koncern Volkswagen vybral pro vybudování továrny na automobilové baterie Českou republiku.

„Thomas Schäfer provedl automobilku Škoda bezpečně dvěma extrémně obtížnými roky a zároveň prostřednictvím strategie Next level – Škoda strategy 2030 formuloval jasný plán do budoucnosti. Škoda Auto je nyní elektrifikovanější, digitálnější a více mezinárodní než kdy předtím,“ uvedl předseda dozorčí rady Murat Aksel.

Absolvent studia podnikové ekonomiky Klaus Zellmer zahájil svou profesní dráhu v roce 1997 jako asistent člena představenstva ve společnosti Porsche AG. V roce 2015 byl Zellmer jmenován prezidentem a generálním ředitelem společnosti Porsche Cars North America v americké Atlantě. Od 15. září 2020 je Klaus Zellmer členem představenstva značky Volkswagen.

X X X

Dvě miliardy dolarů. Řecko splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu poslední část dluhu.

Řecko splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu poslední část svého dluhu ve výši dvou miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 44 miliard korun. V pondělí to oznámil ministr financí Christos Staikuras. Řecko si od MMF a Evropské unie půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (v současnosti kolem 6,4 bilionu Kč) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi, uvedla agentura AP.

„Tím se zavírá kapitola otevřená v květnu 2010, kdy Řecko požádalo fond o finanční pomoc,“ uvedl ministr financí Staikuras.
Předčasné splacení poslední tranše, kterou mohly Atény uhradit do roku 2024, podle ministra vyšle pozitivní signál finančním trhům a ušetří řecké státní kase desítky milionů eur. Řecko chce splatit i další půjčky, které má vůči unijním věřitelům a dosáhnout dalších úspor na výdajích na obsluhu dluhu.

Řecko v letech 2010 až 2018 od MMF a Evropské unie čerpalo zhruba 260 miliard eur půjček, protože se Atény nacházely na hraně státního bankrotu. Řecké vlády ale musely zavést tvrdé rozpočtové škrty, zvýšit daně a realizovat privatizace, což vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti a chudoby.
Od roku 2018 si země půjčuje na finančních trzích. S dluhem ve výši 189,6 procenta hrubého domácího produktu zůstává Řecko nejzadluženějším státem Evropské unie.

X X X

Ledecká si pořídila bydlení u Vltavy za 35 milionů. Peníze putují k legendě Liverpoolu.

Byt v atraktivní lokalitě s krásnými výhledy má dvě patra, dvě ložnice i koupelny a také neskromnou terasu a celkově se rozkládá na ploše 187,3 metru čtvrtečních. Ledeckou měla nemovitost vyjít na bezmála 35 milionů korun. Upozornil na to deník Blesk, který využil údaje z katastru nemovitostí.

Trojnásobná olympijská vítězka se stala majitelkou velkých prostor ve čtvrti Nové Město na konci listopadu. Jelikož se rozbíhala sezona a ona sama závodila, zplnomocnila svoji matku Zuzanu, aby podepsala kupní smlouvu. Zajímavé je, že na dokumentu se u prodávajícího objevilo slavné jméno Patrik Berger. Někdejší fotbalista Liverpoolu, Borussie Dortmund i pražských „S“ se za gigantickou sumu „zbavil“ bytu, který patřil také jeho manželce Jaroslavě.

Z někdejšího domova to 27letá Ledecká nemá do nového daleko – bydlela totiž na Starém Městě.
K nákupu nemovitosti se jistě hodily prize money, na které si v posledních sezonách přišla díky mnoha povedeným výkonům na sjezdovkách po celém světě. Byť ani součet sportovních odměn za celou kariéru nemohl kompletně pokrýt cenu bytu. Pro orientaci, za uplynulý ročník si v nezdaněné podobě vydělala na lyžích 2,1 milionu, na snowboardu především díky zlaté medaili z olympiády v Pekingu 2,8 milionu korun.

Zároveň se sama Ledecká v minulosti nijak netajila tím, jak je udržování a posouvání úspěšné kariéry nákladnou záležitostí. Každý měsíc musí vygenerovat 1,2 milionu na výplaty pro svůj početný tým, s čímž jí samozřejmě pomáhá řada sponzorů.

X X X

Hasiči pátrali ve shořelém Mynářově srubu po trezoru. ‚Něco se hledalo a nenašlo,‘ říká starosta Osvětiman.

Vyšetřování požáru srubu v Osvětimanech na Zlínsku, který patřil firmě vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře, pokračuje. Policisté stále pracují se třemi verzemi: že mohlo jít o nedbalost, technickou závadu nebo úmysl. Dobrovolní hasiči, kteří spáleniště prohledávali, Radiožurnálu prozradili, že hledali trezor nebo jeho obsah. Ten měl ze srubu zmizet před požárem.

Hasiči a muži v montérkách vytahují z trosek zčernalé kusy trámů a třídí je. Kriminalisté v civilu vše prohlížejí, další prohrabávají hromady popela. Hledají stopy, které by objasnily, proč minulý týden v noci na úterý vyhořel v Osvětimanech dřevěný srub patřící firmě vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře.

„Zůstaňte před tou páskou, sem nesmíte,“ zakřičí muž v červené bundě a ukazuje na policejní pásku ležící na zemi. Pak vystoupá po svahu podél sjezdovky k penzionu Malovaný, který je rovněž součástí areálu v majetku Mynářovy firmy.
„Zas…ní novináři,“ křikne další muž ze vchodu do penzionu a hned zmizí uvnitř. Novináře tu v oblibě nemají.
Policisté ani místní dobrovolní hasiči zpočátku mluvit nechtějí. Později jsou ale ochotnější a prozrazují, že na spáleništi hledali věci, které údajně zmizely z trezoru uvnitř srubu. Někteří dobrovolní hasiči mluvili dokonce o tom, že hledali celý trezor.

‚Vědělo se, že tam je‘
„My jsme ho při tom prvotním zásahu nenašli. Vědělo se, že tam je, já jsem pak ten den ráno odjížděl do práce, kolegové tam zůstali celý den a asistovali kriminálce při hledání,“ popsal Radiožurnálu jeden z místních dobrovolných hasičů, kterého reportéři navštívili doma. Kvůli probíhajícímu vyšetřování nechtěl své jméno zveřejnit.

„Kluci pak hledali s kriminálkou celý den, ale trezor nebo ten obsah nenašli,“ dodal.
O trezoru mluvili i jeho kolegové. Jejich verzi pak neurčitě potvrdil také starosta Osvětiman Aleš Pfeffer (SPOZ). „Něco se tam hledalo a nenašlo,“ řekl tajemně. Víc toho říct nechtěl.
Radiožurnál oslovil i Vratislava Mynáře, jestli se ze srubu skutečně ztratil trezor a co bylo jeho obsahem. Ten ale nebral mobil a na SMS neodpověděl. Pro rádio Frekvence 1 v úterý k požáru uvedl, že nemohlo jít o náhodu.

Informace o údajně zmizelém trezoru nebo jeho obsahu nechtěl komentovat ani jednatel Mynářovy firmy Miroslav Červenka: „Je to předmětem šetření, takže se k tomu nemůžu vyjádřit.“
Podobně odpověděla i mluvčí uherskohradišťských policistů Milena Šabatová. „Na objasnění uvedeného případu intenzivně pracujeme a analyzujeme veškeré získané poznatky a stopy. S ohledem na probíhající vyšetřování v tuto chvíli nebudeme poskytovat bližší informace.“

Čidlo zachytilo pohyb
Proč začalo hořet, vyšetřovatelé hasičů a policie teprve zjišťují. Pracují se všemi možnými verzemi, tedy že mohlo jít o nedbalost, technickou závadu nebo úmysl. Zajímavé ovšem je, kdo a za jakých okolností hasiče k požáru přivolal.
Bylo to přesně ve 2.31, když se na jejich lince rozdrnčel telefon s oznámením, že v rekreačním areálu na okraji Osvětiman hoří. „Oznámila nám to bezpečnostní agentura,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí hasičů Zlínského kraje Roman Žemlička.
Podle zjištění Radiožurnálu šlo o bezpečnostní agenturu GAN z nedalekého Uherského Hradiště. Ta původně nevyjela ke srubu kvůli požáru, ale proto, že v době, kdy stavení mělo být prázdné, čidlo uvnitř zachytilo pohyb. A spustilo alarm.
„Naše společnost GAN do zmíněného objektu na základě požadavku vlastníka instalovala pouze elektronický zabezpečovací systém detekující pohyb osob, nikoliv však protipožární systém. Náš systém byl tedy v tomto případě určen primárně k zamezení pohybu nežádoucích osob,“ přiblížila Magda Pekařová, mluvčí skupiny Synot, jíž je bezpečnostní agentura součástí.

„Systém spustil alarm ve chvíli, kdy došlo uvnitř budovy k pohybu,“ uvedla Pekařová. O jaký pohyb šlo, není jasné. „Mohl být způsoben důsledkem vysokého žáru a pádu části vybavení. Naše hlídka proto přivolala hasiče i policii a současně poskytla veškerou součinnost a možné důkazy,“ dodala.
Co přesně spustilo alarm, kriminalisté teprve zjišťují.

Hořet nejspíš začalo v bytě
Není zatím úplně jisté ani to, ve kterých místech budovy začalo hořet. Dobrovolní hasiči, které oslovili reportéři Radiožurnálu v Osvětimanech, se ale přiklánějí k tomu, že s největší pravděpodobností vznikl požár v Mynářově podkrovním bytě.
„Je pravděpodobné, že to šlo odsud. Protože právě v těchto místech to bylo nejvíc zničené. Když jsme přijeli na místo, třeba v přízemí kolem vstupu byla dvě okna a ta porušená nebyla a sklo začalo praskat žárem, až když jsme začali hasit,“ popsal jeden z dobrovolných hasičů.

Právě v třípokojovém bytě v podkroví vyhořelé budovy Mynář se svou rodinou obvykle trávil víkendy. Ten poslední před požárem tady ale nebyli – podle blízkého přítele rodiny zůstali v Praze kvůli nemocnému synovi.
V pondělí byla hospoda ve srubu pro veřejnost zavřená, tak jako obvykle mimo zimní sezonu. A v noci na úterý stavení shořelo.

Škoda za 20 milionů
Mynářův blízký přítel tvrdí, že se v domě nedělala žádná údržba, žádné opravy, kvůli kterým by omylem mohlo dojít k požáru. A v podkrovním bytě podle něj nebylo nic, co by samo mohlo způsobit například zkrat.
„Žádné přímotopy, žádné plynové zařízení, nic takového,“ řekl. Podle něj jsou jasné indicie, že to bylo úmyslně založené. „Jsem přesvědčen, že jiný závěr vyšetřování mít nebude.“

Škodu hasiči nejprve vyčíslili na 15 milionů korun, po upřesnění ji nakonec předběžně odhadli na 20 milionů.
Celý srub je zničený, shořely i vystavené trofejní úlovky. Hasiči a policisté odebrali ze spáleniště vzorky, které teď budou zkoumat. V obci kamery nejsou, v areálu sice ano, ale ty vyšetřovatelům nejspíš nepomohou, protože podle informací Radiožurnálu zabírají jiná místa.