Za prezidenta Husáka, když hořelo, bylo třeba pomoci ve zdravotnictví, v průmyslu, zemědělství, stavebnictví nebo v jiných rezortech, vystartovali tam brigády úředníků z ČSFR, ze státních podniků, vlády, poslanci. A nikdo nic nenamítal, neměl námitky. Některé úřady i podniky dokonce na celý rok uzavřely dohodu o spolupráci. Např. lidé z ČKD Prahy jezdili na Státní statky Šumava, Cheb, Ostraváci na Státní statky Bruntál a podobně. Dnes potřebují pomoc ve válce s covidem nemocnice v celé ČR a mnohé polikliniky, praktici. A pomoc nutná i během Vánoc. Ať všichni politici poznají sami, co je to za těžkou a zodpovědnou práci.

Zdravotníci očekávají, že jim nový premiér Fiala okamžitě pomůže a politici je vystřídají i o Vánocích. Aspoň poznají, jaké to je když se musí pracovat v nemocnicích i o svátcích.
Do zdravotnictví by měl okamžitě vyslat bez dlouhých řečí premiér Fiala brigády poslanců, senátorů, vládních úředníků, lidí z krajů a podobně. Nechat na pokoji studenty medicíny, protože potřebují studovat, neboť potřebujeme i další schopné lékaře.

Fiala by se měl postarat i o to, aby vystartovali na odklízení sněhu, náledí a další zimní práce lenoši. Za dr. Husáka každý musel pracovat, nikdo se neflákal, a tak se naučil spolehlivému pracovitému životu. Nikdo také nespal pod mostem, protože podniky měly vlastní ubytování pro pracovníky. To je kultura Západu, kde lidé v Holandsku, Belgii i jinde už před 30 lety v roztrhaných kalhotách a bundách pobývali v ulicích, a teď je to u nás. Bezva, co?

Demokracie nikoho neuživí, a tak by měl podle toho i profesor Fiala jednat, chovat se a nařizovat zlepšení. Pomůže to i k likvidaci covidu. Ve válce nemůže být žádné slitování, protože v ČR už je na 50 tisíc mrtvých covidem. Dokáže to profesor Fiala zlepšit? Zamezí umírání lidí?

X X X

PRAKTICI JEDOU NA HRANĚ

Fungují na plné obrátky a začínají se přehřívat. I tak by šlo popsat současný stav v ordinacích praktických lékařů v České republice. Nová vlna covidu je zaměstnává více než kdy dříve, v nejhůře postižených oblastech jedna ordinace řeší i 100 kontaktů s pacienty za den, pracovní doba se dostává na 10 a více hodin. Obrovský zájem je i o očkování, v minulém týdnu praktici podali vakcínu více než 80 000 lidem. Počet ordinací, které se do očkování zapojily narůstá, s čímž roste také počet podaných dávek – příští týden praktici očekávají překročení 100 000 podaných dávek. Stále jsou však přetížení řadou administrativních činností, která jejich činnost brzdí. I proto žádají Ministerstvo zdravotnictví o dočasné odložení méně důležitých úkonů, které by jim uvolnilo ruce pro efektivnější boj s pandemií.

Největší nápor v tuto chvíli v ordinacích praktických lékařů vytváří podávání 3. dávky vakcíny proti covidu. Ta podle nich tvoří zhruba dvě třetiny všech podaných vakcín. „Do očkování se dosud zapojilo již 2800 ordinací praktických lékařů, které v minulém týdnu podaly více než 82 000 dávek. Počet zapojených ordinací stabilně narůstá a intenzivně pracujeme na tom, aby se jich zapojilo ještě více. Předpokládáme, že již tento týden praktici budou aplikovat zhruba 100 000 dávek týdně, z toho asi 65 000 posilovacích dávek. To vše ovšem za předpokladu, že se nezhorší epidemie a nebudeme mít více neodkladné práce s pacienty. Nezbytně nutně potřebujeme, aby nás ministerstvo oprostilo od zbytečné
administrativy a dalších odložitelných činností. Zatím o to marně žádáme,“ říká Mgr. Jakub Uher, národní koordinátor Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR.

Volnou kapacitu na 50 000 očkování denně, kterou avizovali praktici na jaře, nyní v době extrémní zátěže jejich ordinací podle něj rozhodně nemají. „Nacházíme se ve zcela jiné situaci, kdy lékaři řeší veškerou péči o ambulantní pacienty s COVID-19 a ostatními respiračními infekty. Praktici testují, pečují o nemocné pacienty, řeší karantény a izolace, očkují proti chřipce a pneumokokům,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda SPL ČR. Praktičtí lékaři podle něj musí plnit i další své povinnosti, jako je posudková činnost. Tu by podle něj nyní bylo rozumné odložit. „I v době covidové epidemie musíme dál vykonávat závodní prohlídky nebo k nim sepisovat výpisy z dokumentace.

Také se musíme zabývat činností pro ČSSZ, to znamená řešit obvyklou agendu invalidních důchodů, posuzování závislosti nebo ZTP. Nevyhneme se ani vyšetřením k posouzení zdravotní způsobilosti pro řízení motorových vozidel u seniorů nebo pro zbrojní průkazy. U všech těchto vyšetření nás tlačí lhůty a hrozí sankce za jejich nedodržení. Přitom jsou to činnosti, které nejsou nezbytné a jejich odložení by praktikům uvolnilo kapacity pro péči o nemocné a pro očkování proti COVID-19. Stačilo by k tomu rozhodnutí vlády, které by v nouzovém stavu tyto povinnosti o několik měsíců odložilo, stejně, jako se tomu stalo vloni na podzim a letos na jaře,“ říká MUDr. Petr Šonka.

Maximální nasazení praktických lékařů potvrzuje i MUDr. Jiří Bartoš z Moravské Nové Vsi, člen SPL. „V současné chvíli jsme velmi přetížení, covid a s ním spojená agenda zabírá velkou porci naší činnosti, ošetříme stovky pacientů týdně. Bohužel nás zpomaluje veškerá byrokracie, ať už jsou to žádanky na testy nebo při vypisování neschopenek,“ říká lékař, jehož ordinace se navíc stále vzpamatovává z následků červnového tornáda. „Na rostoucí zájem o očkování posilující dávky a množství vyžadovaných činností jsme museli reagovat prodloužením ordinačních hodin. Nechceme odkládat běžnou péči jako dispenzární a preventivní prohlídky, navíc u některých chronických pacientů to ani nejde. Musela jsem proto najmout další sestru a budeme možná otvírat i některou sobotu jen na očkování. Tento týden očkujeme cca 60 pacientů, na následující máme objednáno zhruba 100, možná zvládneme i trochu více,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z Prahy 6 a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Mgr. Vojtěch Šprdlík, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Nebojte se mluvit s lékařem, nabádá pacientská organizace revmatiky

Rozhovor často odkládají z obavy, že je revmatolog nepochopí, a zbytečně dlouhé roky trpí. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto lidi s revmatoidní artritidou učí, jak o své nemoci s lékaři mluvit a kdy je vhodné odborníka změnit. 
Využívají k tomu např. speciální dotazník pro přípravu k návštěvě u lékaře nebo rozhovor trénují na speciálních workshopech.

– Pavlína (36) ze Smilovic u Mladé Boleslavi – juvenilní revmatoidní artritidu jí lékaři diagnostikovali ve 14 letech, otekly jí klouby tak, že se nemohla ani pohnout, v nemocnici na kapačkách strávila čtvrt roku. Poté se jí nemoc ozývala v pravidelných atakách, jednou už si myslela, že to nezvládne, nemohla se ani otočit v posteli, jaké měla bolesti. Nakonec jí pomohla změna revmatologa a nasazení biologické léčby, to jí zásadně změnilo život k lepšímu – pracuji na plný úvazek, běhá třikrát týdně 10 kilometrů, chodím pravidelně cvičit do posilovny, zároveň se díky léčbě dostala do stavu, kdy mohla porodit dítě a zvládá mu být plnohodnotným rodičem. K tomu jí pomáhá i otevřená komunikace se svým revmatologem. 

– Jana (33) z Pelhřimova – revmatoidní artritida se u ní projevila před pěti lety, když s manželem plánovali založit rodinu. Začaly jí otékat prsty a do dvou týdnů nemoc zasáhla všechny klouby v těle od kotníků až po ramena. Její praktik ji hned odeslal k revmatologovi. S lékařem se dohodli, že zpočátku bude mít jen částečnou léčbu, protože se nechtěla vzdát šance mít dítě. Hned po porodu ji lékař nasadil léky na potlačení imunity, ty ale nefungovaly, proto ji následně zařadil do studie biologické léčby. Ta Janě hned zabrala, nemoc tak zvládá dobře. Mgr. Veronika Ostrá PR Specialist

X X X

HEJTMANI K OČKOVÁNÍ, ŽÁDNÁ ILUZE, OČKOVÁNÍ NELZE ZVLÁDNOUT BRZY

Tisková informace hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka k videokonferenčnímu jednání hejtmanů a primátora hlavního města Praha s ministrem zdravotnictví v demisi, zástupci Centrálního řídicího týmu, krajských hygienických stanic a s dalšími aktéry

Během dnešního dne, úterý 30. listopadu 2021, se uskutečnilo další videokonferenční jednání představitelů Asociace krajů ČR s ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem, zástupci Centrálního řídicího týmu, krajských hygienických stanic a s dalšími aktéry.

Z jednání bych rád zdůraznil některé body, které se týkají všech regionů včetně Karlovarského kraje.
Především bych chtěl poděkovat všem starostům našich měst, kde se na poslední chvíli kvůli vyhlášeným opatřením v rámci nouzového stavu nemohly uskutečnit v plném rozsahu dlouhodobě připravované vánoční trhy, za respektování těchto opatření. V některých městech ČR hbitě přejmenovali představitelé měst vánoční trhy na farmářské a umožnili tak jejich pokračování, aniž by v celé šíři vnímali dopad takového jednání, které je v tuto chvíli zvlášť v epidemií velmi postižených krajích nepřijatelné.

Uvědomuji si, že to pro starosty není jednoduché, protože lidé s vánočními trhy počítali a těšili se na ně, s přípravou jsou spojeny nemalé výdaje, pro mnoho prodejců je to existenční problém. Poděkování patří všem, kteří vzali opatření jako fakt a nesnažili se je obejít. Ne všude k tomu ale přistoupili stejně, proto hejtmani vyzvali ministerstvo zdravotnictví, aby hledalo právní nástroje, kterými zamezí obcházení platných nařízení. Nejednoznačná opatření ze strany státu navíc vyvolávají nedůvěru lidí v jakékoliv další nutné kroky proti šíření epidemie koronaviru.

Trváme jako hejtmani na tom, aby očkování malých dětí ve věkové skupině 5+ probíhalo v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Dětští lékaři své malé pacienty odmala očkují i jinými vakcínami, dobře znají jejich rodiče, proto není žádoucí, aby byly děti očkovány v neznámém prostředí očkovacích center, které jsou navíc na hraně personálních možností. Všem praktických lékařům pro děti a dorost v našem regionu jsem zaslal dopis s prosbou a apelem na to, aby se do očkování zapojili a pomohli tak proočkovat tuto věkovou skupinu. Očkování dětí by mělo začít v lednu 2022. Zároveň vyzýváme MZ ČR, ať aktivně hledá způsob pro větší zapojení praktických lékařů do systému očkování.

Nesmírně si vážím všech praktiků a ambulantních specialistů, kteří se i přes svou další práci na očkování podílejí. Z celkového množství vyočkovaných dávek v našem kraji od počátku očkování ale mají praktičtí lékaři celkový podíl na vakcinaci zatím jen 18,7 procenta. Přitom právě v těchto chvílích mohou praktici významně posílit celý očkovací systém a ulevit tak kolegům zdravotníkům z nemocnic i dalším lékařům, kteří už vakcinaci provádějí.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch také vyčíslil momentální počty lidí, kteří mají nárok na 3. posilující dávku očkování. Dále vstupují do systému i ti zájemci o očkování, kteří zatím očkovaní nebyli, nebo nemají vakcinaci dokončenou. V našem kraji takzvaně před závorou čeká na očkování 371 lidí, ovšem jen jednotky z tohoto počtu jsou senioři ve vysokém věku.
Čísla zájemců o očkování ale budou narůstat, proto jsme apelovali na MZ ČR, aby směrem k veřejnosti nevytvářelo iluzi, že očkování lze zvládnout velmi krátkém časovém úseku, protože z krajů unisono zní, že na velký nápor v očkovacích centrech nemáme zatím dostatečné lidské zdroje. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

Povinnému očkování ne, burcuje petice. Dokument obsahuje nepravdy, varují experti

V Česku vznikly petice pro i proti povinnému očkování proti covidu-19, podepsaly je desetitisíce lidí. Vyplývá to z informací o peticích, které lze podepsat na internetu. V jedné z nejvíce podporovaných, nazvané Deklarace lékařů, označují její autoři přístup státu k neočkovaným za omezování svobody a nátlak vůči skupině osob. Portál Manipulátoři.cz označil některá tvrzení za nepravdy.

K středeční druhé hodině odpolední ji podepsalo zhruba 770 lékařů a dalších zhruba 18 tisíc lidí. 
Podle webu Manipulátoři.cz je petice, která se šíří na sociálních sítích, podporovaná dezinformačními weby, jako jako AC24, Pravý prostor, nebo Pravdivě.eu. V analýze petice rozporuje například část, v níž se píše, že vakcínám proti covid-19 skončí klinické testování až v roce 2023. Klinické studie přitom už byly dávno dokončeny. Dalším problematickým sdělením je tvrzení, že vakcíny jsou genetické. To neplatí například pro AstraZenecu či Johnson & Johnson. To už ale samotný dokument neupřesňuje. 

Ministerstvo zdravotnictví vedené končícím ministrem Adamem Vojtěchem (ANO) navrhuje, aby očkování bylo povinné pro vybrané profese a lidi nad 60 let, které covid-19 více ohrožuje.
„Medicínský problém je v současnosti zneužíván k prosazování politických a ekonomických cílů za současného omezování svobody a diskriminování jedné skupiny lidí,“ píše se v úvodním slově k deklaraci. Její autoři se ohrazují proti podle nich jednostrannému informování médií nebo vyjádřením vedení České lékařské komory.

„Na základě zveřejněných dat je zcela zřejmé, že očkování nemá efekt na vytvoření kolektivní imunity. Musí jasně zaznít, před čím očkování může chránit a kde selhává. Komu očkování jednoznačně doporučit a u koho je nejen zbytečné, ale potenciálně rizikové,“ uvádí text, jehož úvodními signatáři je 11 lékařů, z nichž pět je praktických lékařů, dále kardiologové, homeopat nebo odborník na tělovýchovné lékařství. Jde ale pouze o zlomek lékařů, kteří dokument podepsali, celkově jich totiž odborná komora eviduje více než 55 tisíc.
Podle dřívějších vyjádření vakcinologů a imunologů kolektivní imunita vzniká při proočkování dostatečné části populace a u každé nemoci je jiná. U varianty delta by podle nich bylo třeba proočkovat přes 90 procent populace.

Mezi podepsanými lékaři se objevili dlouhodobí odpůrci očkování. Například celostní lékař Jan Hnízdil, epidemiolog Jiří Beran, senátorka zvolená za obvod Most a dětská neuroložka Alena Dernerová nebo dětská lékařka Anna Urbanová, jejíž leták o tom, proč odmítá děti očkovat, se také velmi šířil na sociálních sítích.

Chcípl pes i SPD také mají petice
Zástupci politických subjektů, které neúspěšně kandidovaly do Sněmovny, Chcípl PES, Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) nebo Volný blok, jsou autory petice proti povinnému očkování, kterou podepsalo k dnešnímu odpoledni asi 31 tisíc lidí. Petici proti současným protiepidemickým opatřením vytvořilo i hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury, k dnešnímu dni má asi 2 700 podpisů.

Denní přírůstky nakažených podle stupně očkování
V polovině listopadu se objevila také první petice na podporu povinného očkování. Její autor, mikrobiolog Petr Šebo se domnívá, že menšinová skupina odmítačů očkování blokuje návrat k normálnímu životu pro všechny ostatní. „Neočkovaní pacienti plnící nemocnice a jednotky intenzivní péče odčerpávají obrovské sumy ze solidárního zdravotního pojištění. Blokují zdravotnické kapacity potřebné pro poskytování péče jiným nemocným. Oddalují nutné operace trpících pacientů. Vyčerpávají zdravotnické kapacity a ohrožují jiné pacienty, chronicky nemocné a staré,“ uvedl. Jeho petici podepsalo přes 5 800 lidí.

Všechny tři patří na serveru Petice.com, který umožňuje založení elektronické petice na jakékoliv téma, mezi pět nejpopulárnějších za poslední týden. Podle poradny expertní skupiny Frank Bold ale elektronické petice nelze považovat za petice podle petičního zákona, na které musí úřady reagovat, protože postrádá fyzické nebo elektronické ověřené podpisy. Může tak sloužit k upozornění orgánů na záležitost, která podle signatářů vyžaduje nápravu.

Počty nově hospitalizovaných podle stupně očkování
Nová vláda koalic Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a PirSTAN zatím jednotné stanovisko k povinnému očkování neřekla. Kandidát na ministra Vlastimil Válek (TOP 09) ho spíše odmítá.
Očkování proti covidu-19 začalo v ČR před koncem loňského roku jako dobrovolné. Odpor proti povinnému očkování mají zejména neočkovaní lidé, kterých je v Česku v současné době asi 37,8 procenta populace. Z lidí nad 12 let, pro které jsou nyní vakcíny schválené, je to 29,7 procenta.

Jejich podíl ale od konce října klesá. Zatímco na konci září bylo registrováno k očkování nebo už očkováno 6,3 milionu lidí (58,7 procenta), k poslednímu listopadu to bylo 6,7 milionu (63,1 procenta). Mezi evropskými zeměmi patří Česko podle dat Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) spíše k horším, země západně od ČR mají nad 70 procent a k východu proočkovanost klesá.

X X X

Pirátské čistky pokračují. V ohrožení je bojovník za uznávání protilátek

Ondřej Dostál, pirátský odborník na zdravotnické právo, má podle předsedy strany Ivana Bartoše problém. Zvažuje se proto jeho odvolání z poradního vládního týmu Pirátů. Dostál na Twitteru pravidelně zveřejňuje statistiky nakažených, kteří covid prodělali, a kteří ne. Podle Bartoše tím podněcuje k zpochybňování vědeckých názorů.

Podle Bartoše se zabývají Dostálem, který bojuje za uznávání protilátek proti covidu, příslušné orgány Pirátů. 
Dostál na sociálních sítích pravidelně zveřejňuje data týkající se epidemie, která podle Bartoše využívají dezinformační weby. Ze statistik, které Dostál zveřejňuje, například vyplývá, že velkou část nově nakažených tvoří očkovaní, kteří se před tím koronavirem nenakazili.

„Člen vládního týmu v rámci své gesce a kompetencí reprezentuje politiku strany v dané oblasti a jako takový je zodpovědný za to, že je tato politika skrze jeho osobu vnímána správně,“ uvedl Bartoš. 

Brutální kampaň je dno, motivovat k očkování jde i jinak, míní Pirát Dostál
Dostál v úterý na Twitteru uvedl, že se v něčem s Bartošem shoduje, a v něčem ne. „Jsme dospělí a umíme s tím žít. Pokud se části Pirátů nelíbí moje data či názory, je to jejich problém. Možná mě vyhodí, ale určitě neumlčí. Výklad práva a zveřejňování dat tady dostanete vždy bez politikaření,“ napsal.

Dostál je nezpochybnitelný odborník na zdravotnické právo, doplnil Bartoš. „Ve složité politické roli člena vládního týmu se dlouhodobě pohybuje takovým způsobem, že to vyvolává obavy mezi značnou částí našich voličů i odborných kapacit a vede ke zpochybňování vědeckých názorů, o které se boj s pandemií opírá,“ dodal.

Nechci Dostála za ministra zdravotnictví. Piráti řeší neočkovaného kandidáta
Dostál patřil před volbami spolu s pardubickou radní Michaelou Matouškovou ze STAN a senátorem Karlem Zitterbartem za STAN ke kandidátům koalice Pirátů se Starosty a nezávislými na ministra zdravotnictví. Krátce před volbami upoutal pozornost tím, že nechtěl sdělit, zda je očkovaný proti covidu-19. Později na svém blogu uvedl, že vzhledem k opakovaně změřené přítomnosti protilátek očkován není.

Napětí uvnitř České pirátské strany je od nečekané ztráty většiny mandátů ve Sněmovně po volbách trvalé.
V úterý z ní vystoupil zastupitel Prahy 9 Petr Daubner, Pirátem byl čtyři roky. Za jeho rozhodnutím stojí údajná proměna strany, kterou při svém vstupu považoval za liberálně středovou. Vnitrostranická nálada se však změnila, podle Daubnera byl mnohem více slyšet názor extrémních levicových politiků.

Místopředseda Pirátů Martin Kučera v pondělí rezignoval na všechny stranické funkce. Za jeho rozhodnutím stojí převážně osobní důvody, uvedl na pirátském fóru. V předsednictvu strany byl od roku 2020, v hlasování o vstupu do vlády však nezastával jasný názor.

X X X

Kraje bez fakultních nemocnic potřebují pro provoz velkých očkovacích center pomoc státu

v návaznosti na iniciativu nazvanou „Naočkujme milion lidí posilující dávkou za týden a pomozme našim zdravotníkům“ prosí Pardubický kraj, aby stát pomohl s navýšením očkovacích kapacit formou státního očkovacího centra v krajích, kde nejsou fakultní či vojenské nemocnice, protože ty krajské jsou zatížené péčí o covidové pacienty, testováním a očkováním. Pro Pardubický kraj by tato výzva znamenala přibližně 10 tisíc dávek denně, což je o čtyři tisíce více, než byla maximální červnová očkovací kapacita. V této souvislosti je také nutné intenzivní zapojení praktických lékařů a ambulantních specialistů.

„Chápu dnešní prohlášení premiéra v demisi a designovaného premiéra jako deklaratorní výzvu směrem k urychlení očkování. Pokud by však byla myšlena vážně, tak je nutné se zaměřit na to, kdo bude toto očkování provádět. Od samého počátku očkování upozorňujeme na to, že není možné porovnávat rychlost a kapacity očkování v jednotlivých krajích, protože podmínky jsou nesrovnatelné. Jsou kraje, které nemají fakultní ani vojenské nemocnice, jejichž fungování zajišťuje stát a mají nesrovnatelně větší personální kapacity. Například jen Fakultní nemocnice Hradec Králové má podobný počet zaměstnanců jako všech pět našich nemocnic akutní lůžkové péče. Naše nemocnice musejí od počátku řešit naprosto vše. Starají se o běžné pacienty, covidové pacienty, provádějí testování a očkování,“ řekl hejtman

Netolický. „Kapacity navyšujeme maximálně, nemůžeme je ale navyšovat donekonečna, protože zaměstnanci v nemocnicích jsou vyčerpaní. Neumíme tak v tuto chvíli našimi personálními kapacitami zajistit návrat na očkovací kapacity z června letošního roku, kdy jsme očkovali přes šest tisíc dávek za den. Zítra však budeme mít jednání se všemi našimi organizacemi tak, abychom mohli zvýšit kapacity, jak jen to bude možné. Na druhou stranu kapacity musí odpovídat zájmu. Podle oficiálních dat není v tuto chvíli velký počet čekajících takzvaně před závorou. V jednotlivých okresních městech to jsou spíše desítky, což je zvládnutelné ve velmi krátkém čase,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Ten na ranním videokonferenčním jednání hejtmanů s vládou požádal, aby stát krajům pomohl s provozem
velkokapacitních očkovacích center. „Pokud chceme naočkovat v krátkém čase co největší množství lidí v celé republice a jsme vyzýváni k tomu, abychom otevírali opět velkokapacitní očkovací centra ve sportovních halách a na výstavištích, tak za nás kraj prosím, aby stát zajistil personální kapacity na toto očkování, protože zaměstnanci našich nemocnic mají dost své práce. Navíc si musíme uvědomit, že podle státem schválené očkovací strategie jsme již na jaře měli přejít do decentralizované fáze očkování, kdy měla být zodpovědnost za očkování převedena do standardního režimu, tedy na síť praktických lékařů tak, jak je prováděna standardní vakcinace,“ řekl hejtman Netolický. Dominik Barták

X X X

Imunolog: Proti omikronu zřejmě nebudou monoklonální protilátky účinné

Současné léky na covid-19, takzvané monoklonální protilátky podle imunologa Zdeňka Hela zřejmě nebudou účinné proti variantě koronaviru omikron. Na tuto novou variantu covidu budou pravděpodobně i méně účinné stávající vakcíny, řekl už v minulých dnech například šéf firmy Moderna. Nová varianta se zatím prokázala v Česku u jedné ženy cestující z Namibie.

„Monoklonální protilátky od firmy Regeneron a pravděpodobně i od firmy Eli Lilly zřejmě nebudou účinné proti variantě Omikron. Zprávy nejsou překvapivé. Omikron obsahuje mutace na místě specifického vázání těchto protilátek,“ napsal v úterý na Twitter imunolog Zdeněk Hel.

Odborníci už dříve uvedli, že nová varianta, kterou popsaly laboratoře v Jihoafrické republice, je specifická právě vysokým počtem mutací. Prozatím je o jejích dopadech málo informací, dosavadní záchyty ale ukazují možnou vyšší nakažlivost a zřejmě i lehčí průběhy nákazy.

Denní přírůstky nakažených podle stupně očkování
První případ nákazy variantou omikron byl v České republice potvrzen v pondělí. Žena z Liberce se nakazila v Africe. Spolucestující z Prahy se podle výsledků testů pražské hygieny nenakazili.
„Kontakty ženy, u níž se potvrdila varianta covidu omikron, se trasují prioritně. Všichni, kdo s ní byli v Africe, jsou v izolaci,“ řekl k situaci ministr vnitra Jan Hamáček.

Konec pandemie, či hrozba pro vakcíny? Čím je mutace omikron mimořádná
Monoklonální protilátky jsou v Česku dostupné od března. Kvůli variantě delta se už jejich podávání upravovalo, lék od firmy Eli Lilly bamlanivimab se od září doplňuje další látkou etesevimab. Kvůli velkému počtu rizikových nakažených, kterým mohou být protilátkové léky podávány, hlásily některé nemocnice v posledních týdnech jejich nedostatek. Minulý týden se do ČR dostalo deset tisíc dávek darovaných z Německa, další z běžné objednávky se očekávají kolem 10. prosince.

Bude třeba upravit vakcíny?
Už dříve výrobci vakcín deklarovali, že je možné očkovací látku v případě výskytu nové varianty upravit. Kvůli variantě delta se neměnila, protože vykazuje i nadále vysokou ochranu před hospitalizací a vážným průběhem nemoci.

Zdravotní pojišťovny připravily další kroky, které mají podpořit očkování proti covidu-19. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vysílá do velkých firem očkovací týmy, první vyjedou v pondělí na Vysočině. Druhá největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) podpoří finančně mobilní týmy, které naočkují alespoň čtyři její pojištěnce za den, a Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) zase praktické lékaře, kteří budou své pacienty očkovat v domácím prostředí. Pojišťovny o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.

Cena za covid. Léčba pacienta na JIP může vyjít téměř na milion
Monoklonální protilátky se podávají lidem už nakaženým, chrání je před vážným průběhem. Určeny jsou ale jen pro rizikové osoby, starší 65 let a chronické pacienty s nemocemi ledvin, srdce nebo dalšími diagnózami. 
Jedna infuze stojí zhruba 60 tisíc korun. Přibližně podobnou částku, 53 tisíc korun, zdravotní pojišťovna platí za týden pobytu pacienta s covidem-19 na běžném lůžku, na jednotce intenzivní péče pak téměř 440 tisíc korun.

X X X

Souvislost s HIV pozitivním a omikronem je nepravděpodobná, tvrdí lékař

Podle německého imunologa Carstena Watzla se nová mutace koronaviru omikron mohla v Africe vyvinout u lidí s HIV. Vedoucí HIV Centra Fakultní nemocnice Bulovka David Jilich však v pořadu Interview na Prima CNN News upozornil, že se jedná o dva různé viry. „Byť jako viry mají shodné vlastnosti, tak v případě covidu a HIV těch podobností není mnoho,“ reagoval lékař.
Na možnost, že nová mutace covidu se mohla vyvinout u HIV pozitivního člověka upozornil i ředitel Institutu genetiky na londýnské univerzitě UCL Francois Balloux. Ten si všiml „nezvyklé konstelace“ mutací této varianty. Podle něj to naznačuje, že se vyvinula v těle člověka s narušenou imunitou, „možná u neléčeného pacienta s HIV nebo AIDS“.

Český lékař David Jilich však v pořadu Interview na Prima CNN News uvedl, že mu to přijde nepravděpodobné.
„Je přirozenou vlastností virů mutovat. Tedy měnit svůj genetický materiál. Ty mutace mohou měnit vlastnosti viru. To znamená zvyšovat či snižovat jeho agresivitu nebo citlivost k léčbě a vakcínám. Ale takováto souvislost covidu a HIV... neviděl jsem nic, co by to prokazovalo či vylučovalo. Nepřijde mi to úplně pravděpodobné,“ řekl lékař.

Ten také přiblížil, jak v době epidemie vypadá péče o HIV pozitivní pacienty. „Snažíme se, aby péče o pacienty HIV nebyla vůbec omezena. Nicméně čeho se nejvíce bojíme je personální věc, že bude muset část personálu být přidělena jinam,“  podotkl v pořadu lékař.

Místo sil dochází především optimismus
Ten rovněž řekl, že lékaři z HIV centra jsou součástí pohotovostní služby, kdy například při nočních službách pomáhají s péčí o covidové pacienty. „Na covidových odděleních je situace nelehká. Je náročná psychicky pro pacienty i lékaře. Ale není to nová situace, máme s ní zkušenosti,“ podotkl Jilich s tím, že místo sil dochází především optimismus. 
„Na jaře jsme péči o HIV pacienty omezili, ale nikoliv zastavili. Ta péče nesmí být zastavena. Vzhledem k tomu, že velká část péče se dá naplánovat, tak se dá i omezit,“ vysvětlil Jilich, který doufá, že v následujících týdnech omezena péče o HIV pacienty nebude.

Konec pandemie, či hrozba pro vakcíny? Čím je mutace omikron mimořádná
Podle lékaře většina zaléčených HIV pacientů nemá imunitní poruchu. „Zdá se, že riziko nakažení covidem či komplikovaného průběhu je srovnatelné s běžnou populací. Odpovídá jak věkovým kategoriím, tak rizikovým faktorům, jako je obezita či vysoký tlak,“ popsal lékař. 

Podle něj v posledních měsících počet preventivních testů a nových záchytů HIV pozitivních vrací do běžných čísel. „Pro odhalení HIV je nutný cílený test. Bezpříznakové období může trvat řadu let, rychlost rozvoje je individuální,“ podotkl Jilich. Podle jeho slov bylo doposud v Česku odhaleno přes čtyři tisíce lidí. Někteří z toho však již opustili Česko či zemřeli.
„Hovoříme o tom, že v současné době se v Česku pohybuje zhruba tři tisíce osob s prokázanou HIV infekcí. Při této příležitosti však zdviháme prst nad asi 400 až 450 lidmi, kteří zde žijí, ale o HIV pozitivitě nevědí,“ dodal lékař.

X X X

Výzkum 1. LF UK odkryl skutečné požadavky českých pacientů na telemedicínu

Pacientské organizace představily strategii rozvoje telemedicínských služeb pohledem pacientů, která vznikla ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) a za podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Českému zdravotnictví strategický dokument k telemedicíně dosud chyběl.

Pandemie covidu-19 si vyžádala dočasné omezení přímého poskytování zdravotních služeb ve všech segmentech zdravotní péče. Poskytovatelé zdravotních služeb byli nuceni přejít na distanční způsob komunikace s pacienty, který do té doby využívali jen velmi omezeně. Ukázalo se, že telemedicína, tedy poskytování zdravotních služeb na dálku pomocí informačních a komunikačních technologií (ICT), je oborem s velkou perspektivou a stane se trvalou součástí českého zdravotnictví. V současné době se telemedicínou zabývá v různých institucích několik pracovních skupin, které však nejsou vzájemně koordinovány.

Výzkum potřeb pacientů v oblasti telemedicíny
Pacienti, na něž budou mít nově zaváděné telemedicínské služby zásadní dopad, očekávají telemedicínu kvalitní, bezpečnou a komplexně regulovanou. Proto nově založená Národní asociace pacientských organizací (NAPO) na základě spolupráce s 1. LF UK připravila Strategii distanční péče perspektivou pacientů. Strategie vychází z výsledků výzkumu 1. LF UK, který zahrnoval rozhovory s pacienty, dotazníkové šetření mezi členy pacientských organizací v rámci projektu Akademie pacientských organizací (APO) a kulaté stoly s experty z řad lékařů a farmaceutů, státní správy, zdravotních pojišťoven, zástupců poskytovatelů zdravotních služeb, farmaceutických společností a pacientských organizací, které byly podpořeny AIFP.

„Farmaceutický průmysl dlouhodobě podporuje rozvoj digitalizace a elektronizace českého zdravotnictví, a to zejména v oblastech klinických studií a hodnocení účinnosti moderních terapií. Během pandemie se navíc mnohokrát ukázalo, že bez možnosti telemedicíny nelze některé typy léčby efektivně využívat,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M, výkonný ředitel AIFP.

„Pozitivním zjištěním tohoto výzkumu je, že 82 % pacientů angažovaných v pacientských organizacích je silně motivováno k využívání informačních a komunikačních technologií při čerpání zdravotní péče a mají pozitivní očekávání v souvislosti s rozvojem telemedicíny. Naše závěry však poukazují na současnou nepřipravenost zdravotnického systému na poskytování zdravotních služeb distanční formou. Téměř polovina z motivovaných pacientů má i určité obavy z pochybení zdravotníků při péči na dálku a obavy o bezpečnost sdílených dat,“ zdůrazňuje hlavní autorka výzkumu
MUDr. Mgr. Jolana Kopsa Těšinová, PhD., přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK. Jak dále uvádí, je nutné počítat také s tím, že 18 % pacientů nechce telemedicínu v budoucnu využívat z důvodu velkých obav, znalostních a technických bariér. I experti upozorňují, že telemedicína musí být zaváděna s respektem k aktuálním požadavkům a možnostem příjemců péče.

„Jako učitelé budoucích lékařů vnímáme velmi silně potřebu naučit mediky, jak prostřednictvím digitálních technologií s pacienty nejen správně, bezpečně a efektivně komunikovat, ale také jim v distančním prostředí poskytnout adekvátní péči. 1. lékařská fakulta již zavedla předmět Informační

technologie, telemedicína a virtuální realita, kde mohou medici správné formy komunikace nacvičovat. Chtěli bychom ale postupy více systemizovat do jakési sady zásad telekomunikace pro lékaře,“ předpokládá děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.

První strategie rozvoje telemedicíny v ČR
Strategie distanční péče perspektivou pacientských organizací (tzv. „Pacientské desatero“), které vychází z výsledků výzkumu 1. LF UK, je prvním strategickým dokumentem svého druhu v České republice. Dává přehled důležitých aspektů, které je v telemedicíně potřeba systémově uchopit. Předkládá deset bodů, které se týkají organizačně-technického zajištění, způsobu práce lékaře nebo farmaceuta s pacientem, úhrad tohoto druhu služeb i podpory digitální gramotnosti.
Dokument byl prezentován na konferenci Digitální medicína (nejen) pro pacienty, kterou v Praze 30. listopadu uspořádala 1. lékařská fakulta UK a AIFP. V závěru konference se zúčastněné instituce přihlásily na výzvu NAPO ke spolupráci na naplnění jednotlivých oblastí Pacientského desatera (jednotlivé závazky jsou prezentovány v závěru záznamu tiskové konference na adrese: https://bit.ly/TKtelemedicina).

Strategie distanční péče perspektivou pacientských organizací (tzv. „Pacientské desatero“)

1. Právní jistota
Pacienti potřebují jistotu, že jsou citlivá data o jejich zdravotním stavu zabezpečena a že je lékař na dálku léčí stejně dobře, jako by byli u něj v ordinaci. Proto je nutné novelizovat existující zákonné normy a připravit nové tak, aby existoval jednotný právní rámec pro zabezpečení a odolnost citlivých dat a aby stejné podmínky platily pro všechny poskytovatele telemedicínských služeb. Poskytovatel musí mít odpovědnost za to, že léčba je poskytována lege artis.

2. Organizace péče
Pacienti potřebují snadno zjistit, zda jejich lékař poskytuje telemedicínské služby. Požadují funkční rezervační systémy a nechápou, proč jim lékař nebere telefon nebo proč musejí na vyšetření čekat. Z toho důvodu by měl existovat seznam poskytovatelů telemedicínských služeb a popis rozsahu jejich služeb, který jsou povinni zveřejňovat. Je žádoucí, aby existoval standardní proces digitální medicíny, aby se pacienti nemuseli u každého lékaře učit jiný systém.

3. Bezpečné technologie
Pacienty zajímá, kam odcházejí data například z jejich glukometru a kdo všechno se k nim dostane. Proto požadujeme zavedení závazného standardu technické vybavenosti poskytovatele distanční digitální služby a systému certifikace ICT technologií, komunikačních systémů a aplikací.

4. Správná komunikace vzdáleným přístupem
Vyšetření na dálku probíhá jinak než v ordinaci, kde lékař pacienta vidí a řadu informací může získat vlastním pozorováním. Pacienti mají obavu, že nedokážou lékaři podat správné informace o svém stavu. Zdravotničtí pracovníci i pacienti budou potřebovat průpravu v efektivní digitální komunikaci. K tomu jim pomohou strukturované dotazníky před i při vyšetření a uživatelské návody.

5. Autonomie pacientova rozhodování
Někteří pacienti se obávají, že přijdou o možnost navštívit lékaře v ordinaci. Nejsou si také jisti, jak se budou moci na dálku rozhodovat, například zda budou moci léčbu odmítnout. Proto musejí být stanovena jednotná pravidla poskytování telemedicínských služeb s ohledem na autonomii pacientova rozhodování, například jednotný standard pro pacientský souhlas.

6. Ochrana soukromí pacientů
Pacienty zajímá, jak si lékař na dálku ověří jejich totožnost a zda je u takové formy vyšetření bude moci doprovázet například člen rodiny. Musí být stanovena jednotná pravidla poskytování telemedicínských služeb s ohledem na ochranu soukromí, zejména v otázce nakládání se zdravotnickou dokumentací.

7. Úhradový standard
Pro pacienty je zásadní, které telemedicínské výkony bude hradit pojišťovna a zda si případně budou moci za službu připlatit, aby nemuseli vážit cestu do ordinace. Systém úhrad pro telemedicínské výkony musí být transparentním proces založeným na HTA (hodnocení zdravotnických technologií) za účasti pacientských organizací. Zdravotní systém by měl poskytovatele motivovat k telemedicínským službám a zachovat dostatečný časový prostor pro komunikaci lékaře a pacienta.

8. Distanční péče i v lékárenství
Pacientům vadí obíhat lékárny, chtějí svůj lék na předpis dostat domů zásilkovou službou. V takovém případě ale potřebují vědět, na koho se mohou obrátit s dotazy ohledně užívání. Zavedení distančního výdeje léků na předpis je žádoucí, ovšem při zachování bezpečnosti, kvality a dostupnosti. Pacient ale musí nadále mít možnost rozhodnout se, jaký druh výdeje léků využije.

9. Digitální gramotnost
Určitá rezervovanost vůči novým digitálním systémům je patrná u pacientů i zdravotnických pracovníků. Rozvoj telemedicíny vyžaduje zavedení školicích a motivačních programů. Pacientské organizace jsou připraveny významně se do zvyšování digitální gramotnosti zapojit.

10. Budoucnost
Pacienty zajímá, kam až se může telemedicína rozvíjet a jaké nové dovednosti pro ni budou potřebovat. Proto očekáváme, že ministerstvo zdravotnictví připraví s účastí pacientských organizací dlouhodobou strategii digitálního zdravotnictví a stát bude finančně podporovat jak vědu a výzkum v oblasti telemedicíny, tak vzdělávání a rozvoj digitální gramotnosti zaštiťované pacientskými organizacemi. Oddělení komunikace 1. LF UK, tisková mluvčí 1. LF UK, redaktorka

X X X

Ostravská státní zástupkyně kraje Tittková řídila opilá, skončila ve funkci

Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) Petra Tittková skončila ke konci letošního září ve funkci. Byla totiž pravomocně odsouzena za trestný čin řízení pod vlivem návykové látky. Tittková v dubnu minulého roku spáchala dopravní nehodu ve stavu těžké opilosti.

Tittkovou shledal v květnu letošního roku vinou z řízení pod vlivem návykové látky Okresní soud v Ostravě, který jí uložil trest 12 měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem. Odvolání na konci září zamítl Krajský soud v Ostravě.
Tittková požití alkoholu nezapírala, u soudu se za své jednání omluvila. Popsala, že po alkoholu sáhla v důsledku stresu, neboť se bála o zdraví svého blízkého rodinného příslušníka. „Udělala jsem velkou chybu, psychicky jsem nezvládla tehdejší situaci s koronavirem a nouzovým stavem,“ vypověděla plačící žalobkyně s tím, že její osmdesátiletý otec jí osudné ráno řekl, že se necítí dobře a má teplotu. V kanceláři se pak napila vodky, kterou měla ve skříni. Od nehody prý abstinuje a vyhledala odbornou pomoc.

Na Tittkovou podal dvě kárné žaloby vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan. První z nich, za požití alkoholu na pracovišti, projednal v prosinci kárný senát NSS, který schválil dohodu v podobě snížení platu o 20 % na 10 měsíců. Senát přihlédl především k dobrým hodnocením práce Tittkové jejími nadřízenými. Konstatoval také, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že samotné požití alkoholu na pracovišti nemusí automaticky znamenat okamžité ukončení pracovního poměru a musí se vždy přihlížet ke všem okolnostem.

Projednávání té druhé, která byla spojena s řízením motorového vozidla ve stavu toto činnost vylučujícím, kárný senát přerušil. A to právě s ohledem na probíhající trestní řízení. Toto kárné řízení nyní kárný senát zastavil.
Pro státní zástupkyni Tittkovou to nebylo první kárné řízení, v němž hrál roli alkohol. Dopravní nehodu pod vlivem způsobila již v roce 2005. Tehdy jí ovšem kárný senát Nejvyššího soudu potrestal snížení platu. Je ovšem třeba zdůraznit, že během dalších 15 let nebyl s Tittkovou žádný problém a její nadřízení její práci hodnotili velmi pozitivně. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

DR BLAŽEK SE BRÁNÍ, ODMITÁ, ŽE BYL VYŠETŘOVÁN

Blažek po jednání se Zemanem: je nutné řešit znalce i státní zastupitelství.
Kandidát na ministra spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po jednání s prezidentem Milošem Zemanem odmítl, že by byl vyšetřován kvůli korupci či manipulacím s městským majetkem v Brně. O tom, že policie Blažka podezírá, psaly tento týden server Aktuálně.cz a deník Hospodářské noviny (HN). Prezident poslanci ODS poradil, aby se nenechal novináři udolat, doplnil Blažek. Za priority resortu považuje řešení situace soudních znalců či novelu zákona o státním zastupitelství.

Aktuálně.cz a HN uvedly na základě anonymních zdrojů, že Blažka podezřívá policie z podílu na korupci a manipulaci s městským majetkem v Brně. Už loni v létě tato média uvedla, že o zapojení Blažka a dalších politiků ODS do korupce vypovídal stíhaný bývalý starosta Rojetína na Brněnsku Pavel Hubálek. Blažek dnes řekl, že neexistuje žádný případ „Blažek“, ale pouze kauza „Hubálek“.

Se Zemanem záležitost krátce probrali. „Pan prezident je informován. Zemanovsky mi poradil, ať se nenechám v žádném případě udolat českými novináři. Já mu slíbil, že nenechám,“ uvedl. Prezident se podle něj nezmínil o tom, že by kvůli mediálním informacím měl problém s Blažkovou ministerskou nominací. Blažka opakovaně podpořil předseda občanských demokratů a designovaný premiér Petr Fiala.

Blažek mluvil s prezidentem zhruba hodinu. „Bavili jsme se o stavu české justice, názor prezidenta je kritičtější než můj, ale to je myslím dlouhodobě známá věc,“ uvedl. Nutno je podle něj řešit situaci kolem soudních znalců. „Odmítají tu práci vykonávat v podmínkách, které jsou dnes,“ vysvětlil. Potřebná je podle něj i novela předpisu o státním zastupitelství, byť nemusí být složitá a dlouhá. Zavést by se měla funkční období vedoucích státních zástupců a výraznější by měla být odpovědnost státních zástupců za pochybení.

Zeman byl po dlouhé hospitalizaci a i navzdory nákaze covidem-19 ve formě, řekl Blažek. Na debaty s ministry je velmi dobře připraven. „Ty rozhovory pro nikoho nebudou jednoduché a jen tak formální,“ řekl. Debatu absolvovali kvůli izolaci prezidenta přes mikrofon a zábranu z plexiskla.

X X X

Zemřel bývalý disident, novinář a politik Petr Uhl, bylo mu 80 let

Ve věku 80 let zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň a dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv.
O úmrtí Petra Uhla informovala agenturu ČTK jeho manželka, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.
Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář. „Petr Uhl byl ředitelem Československé tiskové kanceláře v dramatických porevolučních dobách. V této funkci položil základy jejího přechodu ze státní na veřejnoprávní agenturu,“ řekl dnes generální ředitel ČTK Jiří Majstr.

Uhl později mnoho let působil jako komentátor deníku Právo, do kterého přestal přispívat v roce 2015. Poté psal do internetového Deníku Referendum a dalších internetových médií.
Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77, stál také u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. V 90. letech byl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou v roce v roce 2006 kandidoval do Sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva, zasedal také v Radě České televize.
Uhl se nikdy netajil svými levicovými postoji a zastával názory, které nebyly vždy populární, například v otázce poválečného odsunu Němců. „Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny,“ prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV.

Ve vězení se Petr Uhl poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty.
V roce 1971 Uhl, souzený spolu s dalšími v jednom z prvních politických procesů po roce 1968, odešel od soudu se čtyřletým nepodmíněným trestem za podvracení republiky. Po propuštění pracoval mimo jiné jako projektant a koncem roku 1976 se zařadil do okruhu autorů Charty 77 i mezi její první signatáře. Nedlouho poté spoluzakládal také Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

Právě pro činnost ve výboru byl Uhl odsouzen podruhé, pětiletý trest si odpykal na Mírově a ve Vinařicích. Po propuštění pracoval až do svého posledního zatčení jako topič. Naposledy byl uvězněn 19. listopadu 1989 kvůli rozšíření zprávy o údajné smrti studenta Martina Šmída na demonstraci na Národní třídě. Jeho stíhání bylo zastaveno o týden později.
Uhl byl držitelem celé řady ocenění, například Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysokých vyznamenání polských, německých či francouzských. V roce 2018 obdržel při předávání novinářských cen Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 Cenu Opus Vitae za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost. S Annou Šabatovou měli tři děti.

X X X

Ostrava připomene Světový den boje proti AIDS
 
První prosincový podvečer se do červené barvy zahalí ostravské dominanty, nejvyšší radniční věž v České republice a most Miloše Sýkory. Spolu s dalšími subjekty tak město připomene Světový den boje proti AIDS. V rámci osvětových aktivit symbolicky upozorní na problematiku HIV v regionu i zásadnost prevence, přičemž na den 1. prosince 2021 je v regionu připravena série akcí. Lidé, ohrožení HIV infekcí se mohou otestovat na několika místech, anonymně i bezplatně. Nicméně cílem aktivit je také zvýšit informovanost o této nemoci. Zájemci se mohou více informací dozvědět v rámci on-line kampaně mediků, která podpoří i sbírku na podporu činnosti České společnosti AIDS pomoc z. s. Gabriela Pokorná, tisková mluvčí

X X X

Zákaz vstupu k hranici bude možný i bez výjimečného stavu, schválili v Polsku

Polští poslanci v úterý schválili novelu zákona o ochraně hranice, jež umožní i po vypršení výjimečného stavu zakázat pobyt v pohraničním pásmu, a to pouhým nařízením ministra vnitra. Senát a ombudsman tvrdí, že novela odporuje polské ústavě.
Poslanci, mezi kterými má většinu vládní tábor, zamítli všechny změny navržené senátory, mezi kterými má naopak převahu opozice. Zákon následně podepsal prezident Andrzej Duda, uvedl server Onet s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře.

Novela umožní i po vypršení výjimečného stavu zakázat pobyt v pohraničním pásmu nařízením ministra vnitra. Vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku.
Výjimečný stav, který o půlnoci na středu skončil, nedovoloval v pohraničním pásmu pobývat novinářům, ochráncům lidských práv a humanitárním organizacím. Ve zprávách o dění na hranici, kde mezitím přišlo o život více než deset migrantů, jsou tak média z polské strany odkázána téměř výlučně na úřední zdroje.

Senát a ombudsman pokládají novelu za odporující polské ústavě, protože omezuje právo občana pohybovat se po území vlastní země a právo na informace. Navíc ministr vnitra získává novelou větší pravomoci než hlava státu: smí totiž fakticky vyhlásit výjimečný stav v části země, napsal na svém webu opoziční list Gazeta Wyborcza. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle deníku předstírá, že problém nevidí a tvrdí, že na posouzení ústavnosti je v Polsku jedině ústavní soud.
Lukašenko: Problém s migranty letos vyřeším
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko řekl, že jeho země se do konce roku pokusí problém s migranty na své západní hranici vyřešit. Slíbil to v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Kurdská rodina dny mrzla u hranice v bahně, do Evropy ani letos nepronikla

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.
„Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu,“ uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože „humanitární koridor“ vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Brusel: Migranty budete moci držet déle
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace.
Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.

Měl jsem jídlo a má rodina za plotem ne. Iráčan v Polsku pomáhá migrantům
Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU se žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér unie odmítla, komise se chystá vyjít vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.
Podle návrhu, který bude schvalovat kolegium komisařů, by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní. Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom komise počítala s 12 týdny.

Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico nemají zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Podle zastánců by však měla přesvědčit zmíněné státy, aby se ujaly alespoň nejzranitelnějších migrantů, kteří živoří na hranicích v mrazivém počasí.

X X X

Hitem Vánoc mezi hudebními nástroji bude objev youtuberů kalimba. Překvapily i foukací harmoniky.

Možná vás to zaskočilo stejně jako tisíce jiných rodičů v Česku. Vaše dítě si přeje pod stromeček hudební nástroj, o kterém jste dosud zřejmě neměli ani ponětí. Jedná se o kalimbu neboli prstové piano. Relativně levný africký nástroj, jež dokáže vyloudit příjemný zvuk známý z meditační nebo etnické hudby, je nyní hitem influencerů na sociálních sítích. Prodejci díky tomu hlásí, že meziroční nárůst prodaných kusů letos přesáhne neuvěřitelných 700 procent. Překvapením vánočního trhu je však i zvýšená poptávka po foukacích harmonikách.

„Když se nám letos začaly zvedat prodejní čísla kalimby, nedokázali jsme si to zpočátku vůbec vysvětlit. Až po pečlivé analýze jsme přišli na to, že kalimbu proslavily sociální sítě. Malé africké nástroje přitom před pár lety znal málokdo. Nyní jsou obrovským hitem především u mladé generace. Meziroční nárůst prodaných kusů podle našich údajů přesáhl 700 %,“ popisuje Filip Černý, ředitel marketingu ve společnosti Kytary.cz, jenž má na českém trhu hudebních nástrojů více než padesátiprocentní podíl.

Kalimbu, na kterou se hraje tak, že se pomocí palců rozeznívají jednotlivé kovové plíšky a tím vzniká příjemný zvuk, lze pořídit v cenové relaci od tří stovek po zhruba čtyři tisíc korun. Může sloužit k doprovodné nebo sólové hře a cenu určuje především kvalita dřeva, ze kterého je konkrétní model vyrobený. Součástí balení je většinou kromě samotného nástroje také manuál, který srozumitelně seznámí s nástrojem a se základní technikou hry, dále pak ladící kladívko, čistící hadřík, samolepky na klávesy a cestovní pouzdro.

Statistiky prodejců poukazují i na další malý nástroj, o který je před Vánocemi velký zájem. Jde o foukací harmoniku. Ta rovněž zažívá skutečnou renesanci. Na aktuálních turné je používají například David Koller, Anna K., Marpo nebo Divokej Bill. K nástroji, který v 60. letech vzkřísila generace amerických písničkářů, a který byl populární i u domácí generace folkařů kolem skupiny Šafrán či Vladimíra Mišíka, se zřejmě vrací i mladá generace. „Zájem o foukací harmoniky vzrostl meziročně o neuvěřitelných 67 procent,“ potvrzuje Jan Škarda, produktový specialista na dechové nástroje.

I z tohoto důvodu vychází na českém trhu na Vánoce snad první učebnice školy na foukací harmoniku pro děti nazvaná Harmonica Made Easy for Kids. K vydání ji připravil přední český hráč na tento nástroj Matěj Ptaszek. „S nadsázkou říkám, že učebnice je pro děti od 6 do 100 let. V publikaci se hravou formou dozvíte nejen, jak správně držet foukací harmoniku a jak pracovat s dechem, ale rovněž se naučíte více než třicet krásných lidových písniček i vánočních koled a jako třešinku na dortu Ódu na radost,“ popisuje Ptaszek. Obsahem a zaměřením je podle něj učebnice rovněž vhodná pro umělecké školy i hodiny hudební výchovy na základních školách.

Kromě klasických kytar a pian, které se před Vánocemi prodávají spolehlivě každý rok, letošní statistiky napovídají, že obrodu zažívají i dechy a smyčce, kde se meziroční nárůsty prodaných kusů pohybují kolem 160 %. „Týká se to jak nástrojů pro úplné začátečníky, tak i studentských modelů a v neposlední řadě i mistrovských nástrojů. Nástroj pro profesionálního hudebníka se často pohybuje v řádu nižších stovek tisíc korun a zájem o tuto cenovou kategorii nebývale roste,“ uzavírá Jiří Würtherle, Obchodní ředitel společnosti Audio Partner s. r. o.ROMAN HELCL

X X X

Ruští demografové zaznamenali další antirekord.

Během posledních dvanácti měsíců zemřelo přes 2 400 000 lidí, nejvíc od druhé světové války. Na vině je pandemie koronaviru a přetížení zdravotního systému, mezi Rusy však dál panuje hluboká nedůvěra k vakcinaci.
Chmurná čísla zveřejnil v úterý deník Vědomosti: počet úmrtí od loňského prosince do konce listopadu překonal dosavadní smutný rekord z roku 2003, kdy zemřelo 2 370 000 lidí.

Horší čísla byla zaznamenána jen během Velké vlastenecké války: v letech 1941 až 1944 byla úmrtnost dvakrát až třikrát vyšší. Jak nedávno informoval stejný list, její poslední pamětníci dnes rychle odcházejí ze světa: od letošního dubna do října zemřela čtvrtina veteránů Velké vlastenecké války.

Čistý úbytek populace za posledních dvanáct měsíců se blíží jednomu milionu, což je nejvíce za posledních dvacet let. Hlavní příčina je jasná: pandemie koronaviru. Během listopadu s covidem umíralo průměrně
1 222 lidí denně.
Problémem je, že ruské covidové statistiky nejsou kvůli specifické metodologii počítání mrtvých zcela spolehlivé, lepší je sledovat nadměrnou úmrtnost. Tedy srovnání počtu lidí, kteří v daném období zemřeli v předcházejících letech, s počtem zemřelých v době pandemie.

Lékaři ji nechali ve výkalech. Rus se přestrojil, aby pomohl babičce s covidem
Měsíc stará analýza listu The Financial Times ukázala, že v Rusku od začátku pandemie zemřelo o 753 000 lidí více než v předchozích srovnatelně dlouhých obdobích. To je téměř čtyřikrát více, než jsou oficiální počty úmrtí s covidem zveřejněné ruskými úřady.
Čísla nadměrné úmrtnosti ovšem reflektují i nepřímé oběti pandemie: například lidi s jiným onemocněním, kterým se kvůli přetížení systému nedostalo patřičné péče. Podle listu Vědomosti se jejich celkový počet za posledních dvanáct měsíců blíží 200 000.

Na nárůstů mortality se projevilo i stárnutí populace: zatímco na počátku loňského roku žilo v Rusku 32,8 milionu lidí starších šedesáti let, letos v lednu to bylo o osm set tisíc víc. O několik tisíc narostl také počet lidí, kteří podlehli závislosti na drogách nebo alkoholu.

Převládá apatie
Nejhorší epidemickou situaci vykazovalo Rusko na konci třetího listopadového týdne, od té doby počty nakažených a zemřelých mírně klesají. Podle všeho se projevil efekt celostátní covidové dovolené, kterou na počátku minulého měsíce na týden vyhlásil prezident Vladimir Putin. Některé regiony ji navíc samy prodloužily.
Přetrvávajícím problémem je ovšem nízká proočkovanost populace. V zemi, která jako první na světě vyvinula vlastní vakcínu, dostalo druhou dávku jen 45 procent obyvatel a úřady si marně lámou hlavu, jak zbytek národa k vakcinaci přesvědčit.
Rusové si karanténu užívají. Doma obsadili hotely, v zahraničí okupují pláže
Očkování odmítají dokonce i někteří zdravotníci. „Nenechám se očkovat. Ne, dokud mě nezlomí a nepřinutí mě násilím. Nevidím důvod, proč bych to měl dělat, neexistují žádné záruky, že je to bezpečné,“ řekl počátkem listopadu agentuře Reuters záchranář Roman Stěbakov z města Orel.

Tlak shora podle sociologů narazil na rostoucí nezájem vůči společenským zájmům a tradiční skepsi vůči státním strukturám: průzkumy nezávislého centra Levada uvádějí, že čtyřicet procent Rusů nedůvěřuje vládě. Podezíravost dál živí fakt, že Sputnik V dosud neprošel schválením Evropské agentury pro léčivé přípravky.
Vladimir Putin se nechal v březnu naočkovat za zavřenými dveřmi a teprve v létě prohlásil, že dostal Sputnik. Nepopulární rozhodnutí jeho režim přehodil na regionální politiky, kteří tak nyní čelí rostoucí nevoli. Například v Čeljabinsku se v pátek do budovy místního parlamentu pokusil vtrhnout dav protestující proti povinnosti prokázat se covid pasem ve veřejné dopravě.

Rusko vyzkouší Sputnik V jako nosní sprej. Nezvládá počty nakažených
Někteří Rusové pěstují vakcinační turistiku: cestují na Západ, kde se nechají naočkovat látkami Pfizer nebo Moderna, které jsou v Rusku nedostupné. A doufají, že ruské úřady začnou zahraniční certifikáty uznávat. Jiní se snaží restrikce ošulit: na černém trhu od léta bují byznys s falešnými očkovacími certifikáty.

Převládající přístup se dá popsat jedním slovem: apatie. „Obyvatelstvo se tváří, jako kdyby se nic nedělo, nebo že ho to už nezajímá. A lidé mezitím umírají jako mouchy. Je to katastrofa,“ uvedl pro Financial Times nezávislý demograf Alexej Rakša, který kvůli veřejné kritice oficiálních statistik přišel o místo ve státním úřadu Rosstat.  

X X X

Zimní program města Ostravy pro osoby bez přístřeší

Nízké noční teploty v zimních měsících vedou opět k zahájení tzv. Zimního programu města Ostravy pro pomoc osobám bez přístřeší. Město ze svého rozpočtu dlouhodobě podporuje nestátní neziskové organizace, které se vedle poskytování širokého spektra potřebných sociálních aktivit podílejí i na zajišťování sociálních služeb k řešení problematiky osob bez přístřeší. „Zimní program“ je v Ostravě realizován pravidelně v každém zimním období a stejně tomu bude také letos bez ohledu na koronavirovou situaci. Program je spuštěn v případě nepříznivého počasí, kdy se noční teploty blíží nule stupňů Celsia a dojde k naplněnosti kapacit stávajících nocleháren.

V Ostravě žije přibližně 800 osob bez přístřeší, polovina z nich přebývá v sociálních zařízeních a druhá polovina se povětšinou, a to převážně přes den, zdržuje na ulici. V současné době je v Ostravě k dispozici 749 míst pro osoby bez přístřeší. Jedná se o 415 míst v azylových domech (168 pro muže a 247 pro ženy, resp. pro ženy s dětmi), jejich kapacita bývá většinou naplněna. Dále jsou k dispozici noclehárny s kapacitou 110 míst, nízkoprahová denní centra s kapacitou 110 míst a domovy se zvláštním režimem Domov Přístav s kapacitou 85 míst a domov se zvláštním režimem Domov Přístav II, s kapacitou 29 míst.

Letos dojde v rámci „Zimního programu“ k navýšení zmíněné kapacity 749 míst o dalších 40 lůžek a 60 židlí, kde je možno ve teplém prostředí přečkat chladnou noční dobu. I přesto, že se v zimním období zájem o nabízené sociální služby zvyšuje, jsou v současné době kapacity zařízení dostačující. V zimním období probíhá také intenzivnější terénní sociální práce, při níž sociální pracovníci vyjíždějí do lokalit s větší koncentrací osob bez přístřeší. Poskytují jim poradenství a odkazují na organizace, kde mohou přenocovat nebo dostat teplé jídlo a nápoje.

„Zimní program“ realizuje město Ostrava ve spolupráci s Charitou Ostrava a Armádou spásy v ČR. Problematice osob bez přístřeší se v Ostravě věnují i další nestátní neziskové organizace: Diakonie ČCE, Centrum sociálních služeb Ostrava, o. p. s., Centrum sociálních služeb Poruba, p. o., Nová Šance, z. s., nebo Služby Dobrého Pastýře.

„V roce 2021 byly uvedené sociální služby (azylové domy, noclehárny, domovy se zvláštním režimem a nízkoprahová denní centra) podpořeny z rozpočtu města Ostravy v celkové výši 16,8 milionů korun. Na zajištění zimního programu pro rok 2021 byla vyčleněna částku 350 tisíc korun. Díky dobře propracované sociální politice města je tak zajištěno, že v Ostravě žádný člověk bez domova nemusí zůstat bez pomoci na ulici, “ uvedl Zbyněk Pražák, náměstek primátora. Gabriela Pokorná, tisková mluvčí

X X X

Olomouc investuje do obnovy vodovodů a kanalizací, v příštím roce začne stavět i sušárnu kalů

Téměř 87 milionů korun půjde v roce 2022 do obnovy vodohospodářské infrastruktury v Olomouci. Peníze chce město investovat do oprav, rekonstrukcí a rozvoje vodovodů a kanalizací. V příštím roce začne i s výstavbou moderní nízkoteplotní sušárny kalů za bezmála 185 milionů.

Nová sušárna vznikne v areálu olomoucké čistírny odpadních vod na Nových Sadech v místě současného překladiště kalů. Celkové náklady stavby přijdou na téměř 184,7 milionu korun. Město bude muset dát z vlastního tři čtvrtiny, pouze 38,2 milionu korun pokryje dotace. Stavba má být hotová v průběhu roku 2023. V příštím roce město proinvestuje náklady ve výši 65 milionů korun, zbývající část zaplatí v roce 2023.

„Po uvedení nového zařízení do provozu nás konečně přestane obtěžovat každoroční zápach z polí. Kaly z čističky už totiž zemědělci přestanou zaorávat na polích v okolí města jako hnojivo, ale nově budou využity k výrobě tepla. Díky investici tak zajistíme ochranu životního prostředí, vody i zdraví lidí a splníme požadavky nové legislativy,“ popsal primátor Mirek Žbánek. Od 1. ledna 2023, kdy nové ustanovení vyhlášky Ministerstva životního prostředí vstupuje v platnost, bude totiž mnohem těžší vyvážet odpad z čistíren na pole nebo do kompostáren. „Ze strany provozovatele tepelného hospodářství města už jsme dostali závazek stoprocentního energetického využití produkovaného sušeného kalu při výrobě tepla pro obyvatele na Olomoucku,“ zdůraznil primátor.

Kromě obří investice do moderní nízkoteplotní sušárny kalů připravuje město i další projekty a investice, které zajistí obnovu a rozvoj vodovodní a kanalizační sítě ve městě. „V příštím roce uskutečníme například rekonstrukci kanalizace v ulici Opletalova za téměř šest milionů korun i kotelny na čističce odpadních vod na Nových Sadech. Tam investované peníze představují částku téměř patnáct milionů,“ popsal majetkoprávní náměstek primátora Matouš Pelikán. V roce 2022 bude pokračovat i projekční příprava obnovy vodohospodářské sítě, která je součástí projektů na rekonstrukci komunikace a inženýrských sítí v ulici Šantova a taky v ulicích Holická, Sladkovského, kde má přijít na řadu rekonstrukce kanalizace a vodovodu v rámci stavby nové cyklostezky. Město v příštím roce zahájí taky projekční přípravu rekonstrukce odlehčovací komory v městské části Holice, v ulici Brunclíkova.

Na příští rok počítá návrh rozpočtu i s částkou ve výši bezmála 2 miliony, které zamíří na menší opravy, údržbu a monitoring kanalizačních sítí, čištění a úpravu vodotečí i drobných vodních toků. V plánu je například údržba vtokového objektu včetně propustku v ulici Zolova, údržba dešťové zdrže v Droždíně, údržba protipovodňové mříže na Nemilance nebo oprava a čištění Hamerského náhonu včetně záchytné jímky. „Na další roky pak připravujeme další rozsáhlé investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury. Jedná se například o rekonstrukci kanalizačních stok v ulici Dělnická, rekonstrukci vodovodů v ulici Machátova a na třídě 17. listopadu,“ doplnil primátor Žbánek.

Do obnovy vodohospodářské infrastruktury míří také prostředky od provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Společnost Moravská vodárenská každoročně realizuje opravy a udržovací práce ve výši kolem 35 až 38 milionů korun. Ta už oznámila i konečné ceny vodného a stočného na Olomoucku pro rok 2022. Mírné zvýšení reflektuje inflaci, růst cen energií i stavebních nákladů. Při průměrné spotřebě se změna ve čtyřčlenné olomoucké domácnosti promítne v řádech desetikorun měsíčně. Na určení a vývoj ceny vodného a stočného má vliv spotřeba vody, zvyšování cen vstupů a do modelu se promítá i výše nájemného vlastníků infrastrukturního majetku, včetně nájemného Vodohospodářské společnosti Olomouc. Mgr. Jana Doleželová, mediální komunikace

X X X

UMĚLCI S  HENDIKEPEM DOSTALI CENU HEJTMANA OSTRAVSKA

Cena hejtmana Moravskoslezského kraje pro umělce s hendikepem je udělována od roku 2004. Ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Ostravě oceňuje hendikepované umělce za jejich tvorbu, ať už ve výtvarné či jiné oblasti. Kvůli pandemii koronaviru se slavnostní udílení cen konalo v komorním duchu bez doprovodného programu a výstavy.

„Umění je pro hendikepované jedním ze způsobů, jak se mohou podělit se svým osudem. Mohou vyjadřovat, co cítí, co je těší nebo z čeho mají obavy. Vznikají tak zajímavá a mnohdy hodnotná díla, která si zaslouží pozornost. Zdravotní postižení se v našem kraji týká zhruba desetiny občanů. Naší povinností je snažit se tyto lidi podpořit a pomoci jim, aby se cítili plnohodnotnou součástí naší společnosti. I proto v roce 2004 vznikl dokument Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že Ceny hejtmana pro umělce s hendikepem jsou udělovány u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených.

„Je velká škoda, že se letos kvůli covidu nemůže konat výstava Svět kolem nás. V předchozích letech na ní mohli návštěvníci galerie vidět nejen díla, která dostala cenu, ale i další výtvory, které vznikly v rámci dílen a workshopů určených právě pro lidi, kterým život ovlivňuje hendikep. Projekt Svět kolem nás, na kterém spolupracuje řada neziskovek, finančně podporuje Moravskoslezský kraj,“ řekl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, který ocenění osobně předával.

Projekt Svět podle nás umožnil v roce 2021 lidem s různým typem zdravotního hendikepu pravidelné vzdělávání v oblasti umění, ke kterému mají jinak omezený přístup. V rámci projektu se v prostorách Domu umění, nebo ve spolupracujících organizacích, uskutečňovaly pravidelné výtvarné dílny, muzikoterapie a terapie zpěvem pro dospělé s postižením zraku a dospělé s duševním, mentálním a kombinovaným postižením. Během letošního roku se uskutečnilo více než 25 výtvarných dílen, 28 muzikoterapeutických dílen a 10 terapií zpěvem.

„Problematika hendikepu je pro Galerii výtvarného umění v Ostravě nesmírně důležitá. Lidem s hendikepem se s podporou Moravskoslezského kraje intenzivně a opakovaně věnujeme už mnoho let. Z důvodu jarního uzavření Domu umění pro veřejnost a kvůli protiepidemickým opatřením v průběhu roku však byla letos četnost dílen značně omezena,“ prozradil ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě Jiří Jůza, který komorním oceňováním v ostravském Domě umění provázel.

OCENĚNÍ:
Cena hejtmana Moravskoslezského kraje pro umělce s hendikepem
1. místo: Tereza Muroňová za zpěv a hru na klávesy (finanční ocenění 25 tisíc korun)
2. místo: Jiří Kolúch za obraz „Bílá Opava“ (finanční ocenění 15 tisíc korun)
3. místo: Milan Hyžík za obraz „Kůň“ (finanční ocenění 10 tisíc korun)

Čestné uznání

Jiří Matoušek za sérii obrazů „Roční období s enkaustikou“
Stanislav Ryšánek za obraz „Papoušci v přírodě“

Tereza Muroňová studuje 2. ročník Střední školy prof. Zdeňka Matějčka ve třídě pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Její vášní je hudba, ať už je to poslech, zpěv či hraní na klávesy. Ke kvadruspastickému postižení všech čtyř končetin má spoustu přidružených diagnóz. Je ale nezdolná a má chuť stále poznávat nové věci. Kromě umění se věnuje lyžování na monoski, ale má i holčičí záliby, jako je móda nebo líčení.

Jiří Kolúch se na svět dívá pouze jedním okem, a i to je od jeho třiceti let značně poškozené. Jeho ateliérem je kuchyň, tvořit může pouze ve chvílích, kdy do ní svítí slunce. Olejomalbou se zabývá již dvacet let. Je samouk, nikdy nenavštěvoval žádný kurz malování. Jeho oblíbeným tématem jsou vodní toky, v nichž se soustředí hlavně na proměnlivou vodní hladinu. Ta je znázorněna i na jeho oceněném díle Bílá Opava (plátno 90 x 110 cm). Jeho díla byla na několika výstavách, k vidění jsou například i na webu Galerie umění PP.

Milan Hyžík je klientem SANTÉ Havířov – centra ambulantních a pobytových sociálních služeb. Kromě malby balakrylem (oceněné plátno „Kůň“, 50 x 70 cm) se věnuje i technice linorytu. Ve volném čase chodí na dlouhé procházky, ve stacionáři se rád věnuje sportu, stolnímu tenisu, fotbalu nebo plavání. Také rád sleduje cestopisy, sportovní akce nebo hudební pořady v televizi. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí