Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit režim devizových intervencí ve druhém až třetím čtvrtletí příštího roku. Důvodem bude především fakt, že inflace se dostane na dvouprocentní cíl ČNB již na počátku roku 2017. Kurz koruny bude podle odhadů ihned po konci intervenčního režimu rozkolísaný, na konci roku 2017 by mohl být podle odhadů mezi 25,50 až 26,50 Kč za euro.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 22. prosince zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017: Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. ČNB také uvedla, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.

"Nadále očekáváme ukončení kurzového závazku ČNB ve druhém čtvrtletí příštího roku, a to z titulu akcelerující inflace, která na začátku roku 2017 překročí dvouprocentní cíl ČNB," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Rovnovážný kurz koruny podle něho je kolem 25,50 Kč za euro, což je i hodnota, ke které bude kurz koruny podle něj postupně mířit. "Ačkoli předpokládám po konci závazku posílení koruny, nedomnívám se, že by posílila pod úroveň 25,50 Kč za euro, to je totiž pravděpodobně i hranice, pod kterou by ČNB kurz koruny nepustila a začala by opět intervenovat," dodal.

Pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu ČNB v polovině příštího roku se v kontextu domácího ekonomického vývoje výrazně zvyšuje i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka. ČNB hraje do karet podle něj vývoj inflace i mezd. "Osobně jako nejpravděpodobnější termín vnímám třetí čtvrtletí roku 2017," uvedl.

Těsně po konci kurzového závazku může koruna velmi rychle posílit až k hladině 25 Kč/EUR: Výraznějšímu posílení ovšem bude podle něj bránit ČNB. Po odeznění prvotního šoku očekává, že se do konce roku 2017 kurz stabilizuje na průměrných 25,70 Kč/EUR, což je hodnota koruny z doby před spuštěním intervencí v listopadu 2013.

Vyloučit však podle Nováka nelze ani variantu, že koruna po ukončení intervenčního režimu krátkodobě posílí, a následně zamíří zpět k hladině 27 Kč/EUR. "Zde vycházím z předpokladu, že po ukončení intervenčního režimu dojde nejprve k výběru zisků zahraničními investory a následnému odlivu spekulativního kapitálu z ČR, což povede k oslabení koruny," uvedl.

Analytik ČSOB Petr Dufek odhaduje, že ČNB opustí kurzový závazek už ve druhém čtvrtletí příštího roku. "Jeho konec ale nebude znamenat konec intervencí. ČNB sice přestane bránit úroveň 27 korun za euro a koruna pravděpodobně posílí, centrální banka ale bude případným nadměrným ziskům české měny bránit," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Očekává, že koruna po konci kurzového závazku posílí směrem k úrovni 26,10 Kč/EUR, ale v druhé polovině příštího roku uzavře kolem úrovně 26,50 Kč/EUR.

Konec kurzového závazku přitom podle Dufka ČNB doprovodí zavedením záporných úrokových sazeb, aby omezila příliv spekulativního kapitálu. Tento nástroj ovšem zatím podle vyjádření představitelů ČNB není na pořadu dne.

Konec devizových intervencí až ke konci příštího roku po parlamentních volbách přitom nevylučuje například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb v ČR. Bankovní rada ČNB proto rozhodne o exitu až po parlamentních volbách, předpokládejme v listopadu 2017 na čtvrté výročí kurzového závazku," uvedla.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

V ROCE 2017 STOUPNE EXPORT?

Export tuzemských firem stoupne v příštím roce podle odhadu společnosti Deloitte o šest procent v běžných cenách. Zásadním momentem pro exportéry bude ukončení intervencí ČNB a potřeba vyrovnat se se silnějším kurzem. Letos vývoz podle očekávání podnikatelských svazů dosáhne nového rekordu přes 4 biliony korun. Mimo EU ale míří již jen přes 16 % českého exportu a toto číslo se dál pomalu snižuje.

"Naši exportéři prokázali v posledních letech schopnost získávat zakázky a mají určitě předpoklady překonat jak rekordní čísla z roku 2015, tak i očekávaná rekordní čísla z roku 2016. Případné posílení koruny však výsledek exportu v korunovém vyjádření zbrzdí," uvedl ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu Lukáš Martin. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka bude klíčovým momentem pro český vývoz v příštím roce očekávané ukončení kurzového závazku ČNB, které exportním firmám dávalo zdarma zajištění proti kurzovým rizikům. "Nyní se budou muset exportéři opět naučit pracovat s tímto faktorem," uvedl Marek.

ČNB naznačila, že k ukončení intervencí dojde někdy kolem poloviny příštího roku: "Minimálně ještě počátkem příštího roku bude tedy trend růstu českého exportu ovlivněn nízce nastaveným kurzem koruny," dodal Martin. Zkušení exportéři po ukončení intervencí na kurzu podle Hospodářské komory neprodělají, neboť si své kurzy zajistili v bankách. Narovnání kurzu však logicky znamená i zdražení pro zahraniční odběratele. Udržení stávající míry zisku bude proto podle komory znamenat opět tlak na úsporu nákladů v podnicích, ať již v oblasti lepší organizace výroby či inovací.

BRZDA VÝVOZU FIREM

"Prvním je katastrofální nedostatek pracovní síly na trhu práce, tj. i příčina zastavení a do budoucna poklesu exportu. Tím druhým postupné chladnutí poptávky ze zahraničí," uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle Hospodářské komory je hlavním problémem tuzemského exportu orientace na země EU. Podíl unijních zemí na celkovém vývozu dosáhl za letošních deset měsíců již 83,8 procenta. "Snahou státu je nacházet pro exportéry nové trhy a diverzifikovat tak tuzemský vývoz. Problém je, že proklamovaná diverzifikace exportu probíhá jen na papíře," dodal viceprezident komory Bořivoj Minář.

Podíl EU na českém vývozu roste: Je to dáno především kvůli problémům na některých rozvíjejících se trzích a klesajícím exportům do těchto zemí. "Příkladem je Rusko, které procházelo recesí a vývoz z ČR do Ruska kvůli recesi, nízkým cenám komodit a sankcím letos klesá již čtvrtým rokem v řadě," dodal Marek.

Nedaří se také vyvážet vyspělejší produkty a ne pouze polotovary jako nyní. Podíl vyvezeného zboží s vyšší přidanou hodnotou je podle asociace poslední dva až tři roky konstantní. "Oproti hodnotám před pěti roky mírně klesá. Příčinou je růst dodávek dceřiných podniků matkám (předávací ceny, polotovary, zisk až na finálním výrobku)," řekl Otto Daněk.

FINSKO OTESTUJE ZARUČENÝ PŘÍJEM

Finská vláda od příštího roku zkušebně zavede takzvaný všeobecný základní příjem. Vybraná skupina 2000 nezaměstnaných občanů bude od státu místo podpory v nezaměstnanosti dostávat po dobu dvou let bez jakýchkoli podmínek 560 eur (přes 15.000 Kč) měsíčně. Finsko se tak stane první zemí na světě, která otestuje zaručený příjem na celonárodní úrovni. Úřady chtějí zjistit, jestli lze touto cestou zjednodušit sociální systém a motivovat více k práci.

Krátce před Silvestrem se 2000 náhodně zvolených nezaměstnaných Finů dozví, že je úřady do experimentu zařadily. Účast v něm nelze odmítnout, informoval dnes server deníku Süddeutsche Zeitung. Podpora v nezaměstnanosti činí přibližně 550 eur měsíčně, napsala televize ARD na svém webu. Vybraní příjemci této dávky ve věku 25 až 58 let dostanou nově 560 eur měsíčně. Tyto peníze nebudou podléhat zdanění, nebudou nijak účelově vázány a nebude o ně nutné žádat. Příjemci o ně navíc nepřijdou, pokud si vedle nich zajistí i přivýdělek.

Úřady doufají, že projekt zvýší motivaci nezaměstnaných k práci. Helsinky také očekávají, že sníží papírování spojené s dosavadním systémem podpor v nezaměstnanosti. Státní sociální pojišťovna Kela po roce posoudí, zda se má experiment rozšířit. Projekt je součástí volebních slibů, se kterými přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä.

Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht. Na celostátní úrovni ale garantovaný příjem pro všechny občany odmítli na začátku června v referendu ve Švýcarsku. Podle návrhu měl činit 2500 franků (asi 61.000 Kč) měsíčně bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, anebo je nezaměstnaný. Na druhou stranu chtělo Švýcarsko zrušit veškeré sociální dávky, podpory a příspěvky. /r/