Ruský konzulát na Ukrajině se stal cílem útoku. Terorismus, míní Moskva. Ruský generální konzulát ve Lvově v noci na pátek čelil útoku Molotovovým koktejlem, nikdo ze zaměstnanců úřadu nebyl zraněn. Ruské ministerstvo zahraničí útok označilo za teroristický čin a předvolalo si ukrajinského chargé d’affaires. Od ukrajinských úřadů požaduje omluvu za nedostatečnou ochranu diplomatické budovy, informovala agentura RIA Novosti.

„Je zřejmé, že tak do očí bijící a nepřijatelné jednání bylo výsledkem rusofobní hysterie vyvolané na Ukrajině, a důsledek podněcování nenávisti a nepřátelství vůči Ruské federaci,“ píše se ve zprávě ministerstva zahraničí.
„Očekáváme, že ukrajinské úřady učiní nezbytné kroky ke splnění svých mezinárodněprávních závazků, identifikují a budou stíhat odpovědné osoby a poskytnou záruky, že se podobné incidenty nebudou opakovat?“ uvádí se dál v textu.
Ruská strana očekává také omluvu za to, že Kyjev údajně nesplnil své závazky k zajištění řádné bezpečnost ruského konzulárního úřadu.
Policie ve Lvově už se případem začala zabývat, uvedla agentura Reuters. Případ vyšetřuje jako výtržnictví.

X X X

Ekonom Švejnar: Lepší by bylo vyčkávat. Skok v úrokových sazbách České národní banky je nešťastný

Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta, nejvyšší hodnotu od roku 2008. Důvodem prý je růst inflace. „Vítám snahu národní banky reagovat na inflační tlaky zvyšováním úrokových sazeb na normální úroveň, která ekonomiku ani příliš nepovzbuzuje, ani nebrzdí,“ říká hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. Ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity to považuje za nešťastné řešení.

„Považuji to za předčasné. Do velké míry to může poškodit ekonomiku, zvláště proto, že ostatní banky vyčkávají, připravují opatření a jsou obezřetné, což je správný přístup,“ kritizuje Švejnar pro Český rozhlas Plus přístup ČNB a pokračuje.

„Zvyšování sazeb je správné, když inflace roste ze strany poptávky a ceny rostou, protože není dostatečná nabídka. Tato inflace je ale globální, má příčiny například ve zdražení ropy, zemního plynu a nerostných produktů. Tam centrální banka nemá velký vliv, protože tato inflace přichází zvenčí,“ dodává.
„Kdyby centrální banka nejednala, inflace mohla přeskočit do mzdových vyjednávání, poptávka bude akcelerovat a inflační tlaky půjdou nahoru.

Bureš souhlasí, že problém je na straně nabídky, „Ale to neznamená, že by centrální banka neměla reagovat. Prvotní nárůst inflace skutečně nezastaví, ale může zabránit tomu, aby prvotní inflační šok přeskočil do dlouhodobějších inflačních očekávání,“ věří. 
„Kdyby centrální banka teď nejednala, inflace mohla přeskočit do mzdových vyjednávání, poptávka bude akcelerovat a inflační tlaky půjdou ještě nahoru, dostanou se do očekávání lidí a firem, proti čemuž se bojuje daleko hůře,“ obhajuje strategii centrální banky ekonom Patria Finance.

Švejnar: Podniky chtějí zůstat konkurenceschopné 
Centrální banky ve světě se opatrným postupem snaží zabránit ohrožení chodu ekonomiky, upozorňuje Švejnar.
„Co nejvíc uklidňují trhy a spotřebitele a jsou připraveni zasáhnout. Tím, že se lišíme od našich sousedů v eurozóně, tak silně handicapujeme agresivním zvyšováním úrokových sazeb naše výrobce, protože musí konkurovat podnikům z ostatních zemí, kde mají stále nulovou sazbu,“ upozorňuje a popisuje kolotoč paradoxů.

„Našim podniků dáváme handicap, který je velice negativní. Podniky pak reagují tak, že se snaží zůstat konkurenční a některé zvyšují ceny, protože jim rostou náklady. Tím zase zvyšují inflaci.“

To ale Bureš odmítá: „Naše podniky nejsou v záviděníhodné situaci. Mantra toho, že nabídkové tlaky jsou dočasné a rychle odezní, už ustupuje u velkých hráčů do pozadí. Výjimkou je Evropská centrální banka, která je ale ve velice svízelné situaci, protože balancuje měnovou politiku napříč státy.“
„Podniky reagují tak, že se snaží zůstat konkurenční a některé zvyšují ceny, protože jim rostou náklady. Tím zase zvyšují inflaci.“
Situace v Česku je výrazně odlišná, dodává. „Máme daleko napjatější situaci na trhu práce, takže riziko, že z jednorázové inflace se stane trvalá, je daleko vyšší než třeba v Itálii nebo Francii,“ věří v prospěšnost růstu úrokových sazeb Jan Bureš.
„Všechny naše podniky, protože jsme otevřená ekonomika, soutěží s eurozónou, kde mají firmy teď výhodnější pozici. Proto říkám, že je správné vyčkávat, analyzovat situaci, neukvapovat se. Letošní skok v úrokových sazbách vidím jako nešťastný, je to opravdu tvrdý postih pro podniky,“ shrnuje Švejnar.

X X X

Středula: Čeká nás cenové tsunami. Nebude se týkat jen energií, ale všeho.

S novým rokem další zdražení. Taková je predikce předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly, kterou pronesl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. „Čeká nás cenové tsunami, které si lidé neumí představit. Zatím si myslí, že se to týká jen energií, ale zdražení se ve skutečnosti propíše do všech služeb a výrobků,“ podotkl.

Někteří ekonomové upozorňují, že Čechy v následujícím roce čeká největší utahování opasků od 90. let. „Měli bychom se předzásobit, stejně jako to udělali poslanci a senátoři – šest procent od 1. ledna ze stotisícového základu. To je skvělé,“ konstatoval Středula ironicky a pokračoval s kritikou. „Proč by pak měl někdo někomu sdělovat, že si má utáhnout opasky, když ti, co mají příjmy vysoké, nejsou ochotni to udělat a radí těm, co je mají mnohem nižší, aby tak učinili? Já s tím nesouhlasím,“ sdělil.

Sám avizoval, že zdražení bude výrazné. „Cenové tsunami, které nás čeká, si lidé ještě neumí představit. Zatím si myslí, že se to týká jen energií, ale ve skutečnosti se propíše do všech služeb, do všech výrobků. Čeká nás ještě další skok,“ varoval. Pokud podle něho někdo mluví o utahování opasků, měl by nejprve utahovat ten svůj.

Určité skupině lidí musíme pomoci
„Radit ze 100tisícových příjmů těm, co mají příjmy 20 či 15 tisíc čistého, je opravdu nedůstojné,“ dodal. Jeho slova o „cenovém tsunami“ podpořila i ekonomka Ilona Švihlíková. „Všude vidíme dramatické nárůsty na globálním trhu,“ podotkla. Ekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa doplnil, že situace se zhorší zejména v první polovině příštího roku.
„První polovina bude napínavá, ale je to problém strukturální. Jsou zde skupiny lidí, kterým je nutné pomoci. Minulá vláda chtěla pomáhat všem, například odpouštěním DPH z energií. Spíše by se ale mělo jednat o sociální dávky, které budou adresované. Stejně jako jsme pomáhali někomu, komu spadla střecha, měli bychom pomáhat těm, co mají problémy kvůli drahým energiím,“ myslí si.

Hosté pořadu sdělili i to, co od nové vlády Petra Fialy (ODS) očekávají. „O hospodářské politice v koaliční smlouvě moc nenajdeme. Není tam ani nic o covidu. Co mně, kromě řešení pandemie, u nové vlády chybí, je to, jak chtějí zotavit lidi. Jak pandemie ovlivní ekonomiku a co s tím uděláme. O tom tam není nic,“ sdělila Švihlíková.

Středula byl kritičtější. „Vláda si myslí, že má Arabelin prsten, kterým otočí a vyřeší rozpočet, na kterém se spolupodílela. Co mi však v koaliční smlouvě nejvíce chybí – není tam žádná vize budoucnosti, jen dílčí aktuální problémy nebo přepis jejich plánů. Chybí mi, kam směřujeme. Vláda bude mít řadu problémů, jak ze současné situace, kterou částečně způsobila vláda minulá, tak z toho, co je čeká,“ dodal.

X X X

Japonsko schválilo první tabletu na léčbu covidu. Úřady ji povolily ve zrychleném řízení

Japonské ministerstvo zdravotnictví v pátek schválilo použití tablety k léčbě covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Merck & Co. Molnupiravir se tak stal prvním ústně podávaným lékem proti covidu schváleným v této asijské zemi. Přípravek by měl být podle ministerstva ve zdravotnických zařízeních k dispozici už v pondělí, informovala agentura Kjódó.
Lék by měl podle výrobce fungovat i proti nové nakažlivější variantě koronaviru omikron. Dospělí pacienti s mírnými příznaky nemoci budou lék užívat dvakrát denně celkem pět dní. Japonská vláda se už dohodla se společností Merck na nákupu 1,6 milionu dávek. Prvních 200 000 prášků výrobce rozveze do zdravotnických zařízení v zemi už o víkendu.

Molnupiravir je antivirotikum, které brání množení viru v těle pacienta. Má formu tobolek, což je výhoda proti zatím dostupným lékům na covid, takzvaným monoklonálním protilátkám. Ty se musejí podávat formou infuzí v nemocnicích.
Japonsko už si také objednalo dva miliony dávek tablet od firmy Pfizer, přestože lék ještě v zemi nebyl schválen.

X X X

Konvalinka k omikronu: Na šampaňské to není, ale důvod k optimismu je. I tak je třeba se připravit

Nejnovější studie vědců z britských univerzit naznačují, že je riziko hospitalizace u pacientů nakažených omikronem o desítky procent nižší než u delty. Podle expertů z londýnské Imperial College o 40 procent, podle studie edinburské univerzity až o dvě třetiny. „Máme důvody k optimismu, ale neměly by nám bránit připravit se na to nejhorší,“ reaguje biochemik Jan Konvalinka. „Není to na otevírání šampaňského. Aspoň zatím,“ dodává
.
„Když se to namodeluje současně s mnohem vyšší infektivitou omikronu, může to sice znamenat, že skončí méně lidí v těžkém stavu v nemocnici z nějakého procenta nakažených. Ale nakažených bude mnohem víc. Takže z většího čísla menší procento nám pořád dává docela velká nebezpečí zaplnění nemocnic,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy svůj pohled.
Osobně ale není úplně pesimista. „Kdyby mě někdo přinutil s pistolí u hlavy, abych tady udělal nějakou predikci, jsem na optimističtější stránce. Nemyslím si, že nám hrozí velký průšvih. V každém případě to proběhne velmi rychle a budeme to velmi brzo vědět. Na druhou stranu samozřejmě musíme udělat všechna opatření pro černý scénář a pevně doufat, že k němu nedojde,“ naznačuje.
Přesto podle něj nelze ohrožení českého zdravotního systému vyloučit. „To nebezpečí určitě hrozí,“ konstatuje a vysvětluje:
„Počet nakažených deltou sice klesá, ale je jich stále 7 tisíc, což je jedno z nejhorších čísel na světě. Máme přes 800 lidí na jednotkách intenzivní péče a přes 4 tisíce s covidem v nemocnicích. Zdravotníci jsou unavení, je jich spousta v karanténě. Zdravotní systém tedy není v nejlepším stavu. Jsem spíš optimista, ale o tom, že se na vpád omikronu musíme připravit, není sporu. Když se blíží bouřka, je dobře zavřít okenice a připravit si pláštěnky,“ podotýká.
Začali jsme pozdě
Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj úplně tyto pláštěnky nepřipravila. S očkováním třetí dávkou se začalo pozdě.
„Ačkoliv spousta odborníků upozorňovala na to, že Británie či Izrael velmi agresivně očkují a má to okamžité, dramatické výsledky v nemocnicích na úmrtnosti pacientů. Začali jsme pozdě. Chvíli to vypadalo, že čísla stoupají, ale teď nám zase stagnují. Máme asi 70 tisíc očkovaných denně. Potřebovali bychom nejméně 150 tisíc. Potřebujeme milion naočkovaných každý týden. Na to nemáme,“ přiznává Konvalinka.

Za problém také označuje příliš tvrdá věková kritéria pro možnost očkování posilovací dávkou a rovněž komunikaci, tedy přesvědčování a vysvětlování lidem, jak důležitá a bezpečná je třetí dávka. „A za třetí je tady logistika, o tom mluvíme pořád dokola. Jak očkovací látky dostat nejen do Kotvy v Praze, do O2 Areny, ale také na severní Moravu a do severních Čech,“ popisuje.

Epidemiologická opatření, která přijala současná vláda, nechce Konvalinka příliš komentovat. „Dají se kritizovat vždycky a velmi snadno. Taková opatření, jestli zavírat velké obchody, malé obchody, do kolika hodin má být otevřená restaurace… Vždy najdete argumenty, proč to nedává smysl. Na druhou stranu omikron je tak infekční, že úvahy o tom, jestli sedí u stolu čtyři, nebo šest lidí, mi už připadají irelevantní,“ přiznává.

„Tady je kriticky důležité, co nejrychleji naočkovat takzvaným boosterem co nejvíce lidí. A to nejen ohrožené a ty, kteří chtějí, ale zejména kritickou infrastrukturu státu. A to se neděje tak rychle, jak by mělo,“ konstatuje.

Malinko česká vakcína
Pozitivní zprávou ale podle Konvalinky je schválení nové vakcíny od americké společnosti Novavax. „Je před Vánocemi, tak mám radost, že můžu říct i nějaké dobré zprávy. Po dlouhých testech a překvapivě dlouhém řízení u regulačních orgánů byl Novavax konečně schválen FDA i Evropskou lékovou agenturou. Vypadá to zase na 90% účinnost proti deltě,“ popisuje.
Testy vakcíny trvají dlouho a v době, kdy se nabírali dobrovolníci, ještě omikron nebyl, vysvětluje dále biochemik.
„Čili nemůžeme v tuto chvíli říct nic přesnějšího o účinnosti vůči omikronu. Ale je to trochu jiný typ vakcíny než třeba Pfizer nebo Moderna. Je slušná šance, že bude účinná proti nejrůznějším typům virů. Nevíme jak u omikronu, počkejme si na to. Ale v každém případě je to dobrá zpráva i proto, že se z části vyrábí i za Prahou, takže je to i malinko česká vakcína a budeme k ní mít pravděpodobně dobrý přístup,“ věří.

A přichází, jak říká s další dobrou zprávou: „Objevily se informace, že americký vojenský výzkumný ústav Waltera Reeda připravuje velmi zajímavou také proteinovou vakcínu proti koronaviru, která je předem vymyšlená na to, aby byla aktivní vůči všem možným mutacím včetně omikronu. V první fázi klinického testování vypadá velmi dobře a na jaře by měla být připravena k použití,“ dodává Jan Konvalinka.

X X X

WHO vyšetřuje záhadnou nemoc. Začala se šířit po potopách, podlehlo jí téměř 100 lidí

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá dosud neidentifikovanou nemoc, která se šíří v Jižním Súdánu. Podlehlo jí už téměř 100 lidí, úmrtí jsou podle britské veřejnoprávní televize BBC hlášena především mezi staršími osobami a dětmi do 14 let. Podle Lékařů bez hranic, kteří na místě poskytují humanitární pomoc, zřejmě přispěly k šíření záhadné nákazy nedávné potopy.

První zprávy o šíření nemoci přišly z okresu Fangak ve státě Jonglei. Podle informací jihosúdánského ministerstva zdravotnictví zemřelo na neznámou nemoc 97 lidí. Informaci později pro ABC News potvrdil i okresní komisař Biel Boutros Biel. Podle něj byla poslední obětí starší žena.

Úředníci vypsali také seznam příznaků, mezi něž patří kašel, průjem, horečka, bolest hlavy, hrudi a kloubů, ztráta chuti k jídlu či celková tělesná slabost. Jelikož ale podobné vlastnosti sdílí spousta jiných nemocí, nedaří se jim identifikovat, o jakou nákazu se přesně jedná.

Podle komisaře Biela již Fangak navštívili vyšetřovatelé WHO, své poznatky ale zatím místním autoritám nesdělili. Příliš sdílný nebyl ani Collins Boakye-Agyemang, africký mluvčí Světové zdravotnické organizace. Ve svém prohlášení pro ABC News jen poznamenal, že WHO začala vyšetřovat šíření nemoci již v listopadu, další podrobnosti ale neposkytl.
Britská televize BBC připomněla, že oblast během podzimu zasáhly rozsáhlé potopy. Tým WHO tam podle ní mimo jiné odebíral vzorky od pacientů a testoval místní vodní zdroje na přítomnost cholery. Podle prvních laboratorních zpráv ale byly laboratorní výsledky na infekční bakteriální onemocnění negativní.

V oblasti Fangaku působí několik nevládních organizací, které se snaží poskytnout základní lékařskou péči a zázemí pro rodiny postižené záplavami. Zřizují také mobilní kliniky, kde se mohou léčit lidé se záhadnou nemocí. Podle Lékařů bez hranic způsobily potopy rozsáhlé škody a vytvořily prostředí pro vypuknutí epidemie.

„Lidé nemají dostatek vody, chybí odvoz odpadků a v kanalizaci hnijí mrtvé kozy a psi. Podmínky se dále zhoršují s přílivem dalších příchozích (do humanitárních táborů). Lidé jsou vystaveni vyššímu riziku šíření nemocí přenášených vodou, jako jsou akutní vodnaté průjmy, cholera a malárie,“ uvedla mezinárodní organizace ve svém listopadovém prohlášení.

X X X

NSS: Opatření regulující počet zákazníků v klubech bylo v rozporu se zákonem

Část mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví vztahujícího se k zákazníkům v hudebních či tanečních klubech byla v rozporu se zákonem. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, u kterého opatření napadl brněnský klub Fléda. S ohledem na pandemii koronaviru zavedlo ministerstvo opatření s platností letos od 1. září, přičemž stanovovalo podmínky pro vstup lidí, jejich usazení a vzdálenost. Na konci září pak bylo opatření zrušeno dalším mimořádným opatřením. Reakci ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.

Na rozhodnutí soudu upozornil na webu Deník N. Na soud se obrátily brněnské kluby Fléda, Metro Music a pumelice a také MeetFactory z Prahy. Soudní poplatky ale nakonec zaplatila jen Fléda, u ostatních navrhovatelů soud řízení zastavil. Fléda navrhovala zrušení mimořádného opatření ministerstva ze dne 26. srpna, které stanovovalo podmínky pro vstup lidí do některých vnitřních a venkovních prostor nebo účast na hromadných akcích. Podmínkami pro vstup bylo očkování, prodělání nemoci covid-19 v posledních 180 dnech, nebo podstoupení PCR testu v posledních sedmi dnech, antigenního testu v posledních třech dnech, případně podstoupení testu na místě. Pro případ, že by v průběhu řízení bylo mimořádné opatření zrušeno, bylo navrženo vyslovení dané části v rozporu se zákonem.

Podle soudu bylo opatření v rozporu se zákonem v bodě stanovujícím odstup mezi zákazníky 1,5 metru s výjimkou zákazníků u jednoho stolu, dále v bodě, že provozovatel nemůže pustit do provozovny více lidí, než má míst k sezení, dále že má provozovatel aktivně bránit shromažďování osob ve vzdálenosti menší než 1,5 metru nebo že tancovat mohou pouze osoby splňující určité podmínky jako například test.

Nejvyšší správní soud v odůvodnění uvedl, že napadené mimořádné opatření bylo v rozporu se zákonem. „V těchto částech totiž napadené opatření nemá zákonnou oporu z hlediska oprávnění odpůrce danou oblast tímto způsobem regulovat. Vzhledem ke zrušení mimořádného opatření v průběhu řízení soud vyslovil, že mimořádné opatření bylo v dané části v rozporu se zákonem,“ stojí v usnesení.

„Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí řekl, že podle pandemického zákona jsou nezákonná opatření, která by ukládala povinnosti jako zákaz tance nebo zákaz shromažďování více lidí v klubu navázaný na počet míst k sezení. Nová vláda by se měla odklonit od nezákonných nápadů, jako je zakazovat lidem tanec nebo stanovovat provozovatelům povinnosti, které jsou nevykonatelné nebo nejasné,“ řekl Deníku N advokát klubů Jan Hladký. Podle něj Nejvyšší správní soud naopak ukazuje cestu ke smysluplné regulaci. „Provozovatelé klubů budou rádi spolupracovat na racionálním nastavení podmínek provozu,“ dodal.

X X X

Poradcem ministra spravedlnosti se stal exministr ze Zemanovy vlády Bureš

Poradcem ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se stal bývalý ministr spravedlnosti z vlády Miloše Zemana a bývalý předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš. Na svém webu to dnes oznámilo ministerstvo spravedlnosti.
Sedmašedesátiletý Bureš byl jako nestraník v letech 2001 a 2002 ministrem spravedlnosti v sociálnědemokratické Zemanově vládě.

V letech 2004 a 2005 pak byl ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády v kabinetu Stanislava Grosse (ČSSD). V roce 2003 byl rovněž neúspěšným kandidátem sociálních demokratů na prezidenta.
Soudcem byl Bureš po studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jmenován v září 1980. V roce 1986 vstoupil do KSČ, a to podle svých dřívějších vyjádření kvůli tomu, že chtěl dělat kariéru. Krátce po sametové revoluci v listopadu 1989 z komunistické strany odešel. V minulosti působil například jako soudce Městského soudu v Praze nebo Nejvyššího soudu. V letech 2000 a 2001 byl předsedou pražského Vrchního soudu a do funkce se pak vrátil v roce 2013. Sedmileté funkční období na této pozici mu skončilo loni v lednu.

Blažek byl do funkce ministra spravedlnosti jmenován prezidentem Zemanem 17. prosince. Po nástupu odvolal politického náměstka Tomáše Podivínského a na tento post jmenoval Radomíra Daňhela, který byl náměstek na ministerstvu už v letech 2012 a 2013. Ředitelkou Blažkova kabinetu se má podle serveru Lidovky.cz stát Gabriela Kloudová, manželka bývalého vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Blažek ani Kloudová informaci nepotvrdili.

X X X

Aerolinky v USA a Německu zrušily desítky vánočních letů. Piloti se nakazili omikronem

Nejméně tři velké letecké společnosti musely zrušit desítky letů naplánovaných na vánoční svátky, protože jejich piloti a palubní personál onemocněli koronavirovou variantou omikron, případně jsou v karanténě. Přibližně deset zejména dálkových letů zrušila německá společnost Lufthansa. Téměř stovku letů nemohli v pátek vypravit američtí dopravci Delta Air Lines a United Airlines, informovala agentura AP.

Lufthansa oznámila, že o vánočních svátcích ruší 12 dálkových letů kvůli masivnímu nárůstu nemocnosti pilotů. Ke zrušení letů do Houstonu, Bostonu a Washingtonu dochází navzdory velké rezervě v počtech zaměstnanců připravených pracovat v tomto rušném období. Společnost uvedla, že nemá informace, zda její zaměstnanci onemocněli právě covidem. Své cestující přesunula na jiné lety.

Ve Spojených státech neodstartovaly zhruba dvě stovky letů, důvodem jsou vedle varianty omikron také obavy z nepříznivého počasí, zejména na západním pobřeží. Aerolinky United zrušily více než 100 letů a snaží se přesunout cestující na jiné spoje. U Delty je to zhruba 90 spojů.

„Celostátní nárůst počtu případů omikronu v tomto týdnu měl přímý dopad na posádky našich letadel a na lidi, kteří u nás řídí provoz,“ uvedla společnost United. „V důsledku toho jsme bohužel museli zrušit některé lety a s předstihem informujeme zákazníky, kterých se to týká, aby se dostavili na letiště.“
Delta uvedla, že vyčerpala všechny možnosti a zdroje. Včetně přesměrování a výměny letadel a posádek k pokrytí plánovaných letů.
Nová varianta omikron je podle dosavadních zjištění nakažlivější než varianta delta, která jí předcházela. Omikron už představuje více než polovinu případů v Portugalsku, Británii nebo Spojených státech. S nedostatkem zaměstnanců se podle AP potýkají také policejní sbory v několika zemích, zaměstnanci v nemocnicích nebo v supermarketech.
Španělsko či Británie se pokusily snížit dopad současné vlny pandemie zkrácením povinné karantény, aby se lidé mohli rychleji vracet do zaměstnání. Generální ředitel aerolinek Delta Ed Bastian už dříve vyzval administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, aby přijala stejná opatření, jinak leteckou přepravu ohrozí nedostatek personálu.

X X X

Chcípl PES rozléval polévku. Jako připomenutí „normálního života“

Iniciativa Chcípl PES, která dlouhodobě protestuje proti opatřením spojeným s epidemií covidu-19, rozlévala v pátek na pražském Staroměstském náměstí polévku. Údajně jako symboliku toho, že normální život stále může fungovat.
Polévku zástupci iniciativy rozlévali od 12 do 14 hodin. Na Staroměstském náměstí v Praze měli postavený stánek. Podle zástupce iniciativy Jiřího Janečka byl zájem velký, nějakou dobu se dle jeho tvrzení i stála na polévku fronta.

„Udělali jsme to druhým rokem, je to reakce na absenci tradiční rybí polévky pro bezdomovce, která se dělala řadu let,“ uvedl Janeček. Tradiční rozlévání polévky pořádal v minulých letech pražský magistrát, v uplynulých dvou letech akci zrušil.
Podle Janečka celkem iniciativa využila 66 kilogramů ryb, rozdalo se zhruba 500 porcí. „Celé jsme to rozdali asi za hodinu a čtyřicet minut,“ uvedl.
Rozdávání polévky bylo stejně jako všechny akce iniciativy spojené s kritikou protiepidemických opatření. „Myslím si, že dnes společnost ohrožuje ne covid jako takový, ale to, že je společnost rozdělená na občany s výhodami, na lidi, kteří během pandemie nepřišli ani o korunu, naopak z ní ještě těžili,“ uvedl Janeček.

Druhou skupinou pak mají být neočkovaní a lidé, které opatření ekonomicky postihla. Cílem akce tak podle něj bylo lidi spojit a podpořit pozitivní atmosféru.
Sami organizátoři na místě uvedli, že jde o symboliku toho, že „normální život stále může fungovat“. Doplnili, že budou „stát na straně svobody“. „Naše cesta je jednoduchá, buď vyhrajeme, nebo nás musí zavřít,“ řekli s tím, že už nemají kromě svobody o co přijít.

Iniciativa Chcípl PES sdružuje podnikatele, kteří nesouhlasí s protiepidemickými opatřeními vlády.
Letos v březnu se změnila na politické hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES, které kandidovalo v podzimních parlamentních volbách, ve kterých získalo 0,4 procenta hlasů.
Iniciativa organizovala i několik protestů proti nejnovějším vládním opatřením včetně kontrol covidových certifikátů provozovateli restaurací.

X X X

Odsouzený za vraždu čekal na svobodě a utekl. Němce chytili Nizozemci

Policistům se po pouhých dvou dnech na útěku podařilo dopadnout Ralfa Hörstemeiera odsouzeného za vraždu mladé dívky v roce 1993. Německý občan byl zadržen v Nizozemsku, uvedla německá prokuratura.

Policie podle agentury AP během pátrání po uprchlém muži učinila ojedinělý krok a ve středu veřejnost požádala o jakékoli informace o Hörstemeierovi. Ten byl v lednu odsouzen za vraždu 16leté Nicole Schallaové, která se odehrála před téměř 30 lety. 
Soud ho poslal do vězení na doživotí, muž se ale proti verdiktu odvolal a na výsledek soudního jednání čekal na svobodě, protože podle úřadů nehrozilo riziko útěku. 56letý Hörstemeier si ale v úterý večer sundal elektronický náramek z kotníku a zmizel.
Dopadli ho krátce po půlnoci v bytě v nizozemském Enschede, jen kousek od hranic s Německem. O několik stovek metrů dál bylo nalezeno i auto registrované na jeho snoubenku. Ta se v bytě nacházela spolu s ním.
Nicole Schallaová byla nalezena zavražděná 14. října 1993 asi 30 metrů od autobusové zastávky nedaleko svého domova. 
Podle policie na ni pachatel čekal, znásilnil ji a zavraždil. Ralf Hörstemeier byl zadržen až 25 let po činu na základě nového prozkoumání tehdy odebraných vzorků DNA.

X X X

Neumřu za mřížemi. Italský bandita proslul útěky z vězení, teď ho dopadli

Přelezl sedmimetrovou zeď, skočil z jedoucího vlaku, převlékl se za kněze. Sardinský bandita Graziano Mesina už nejméně desetkrát obelstil bachaře a utekl z vězení. Střídavě na svobodě a za mřížemi strávil celý život. Před tím, než naposledy zmizel, prohlásil, že nechce zemřít zavřený. Nyní ho však dopadli. Legendární zločinec přitom kdysi dostal i milost od prezidenta.

„Ve vězení už jsem strávil příliš mnoho času, víc než pětačtyřicet let. Děsí mě představa, že bych se tam měl vrátit zpět. Nezemřu za mřížemi,“ řekl nepolepšitelný zločinec svému advokátovi loni v létě. A pak znovu uprchl, jako už tolikrát. 
Devětasedmdesátiletý bandita Graziano Mesina je na Sardinii živoucí legendou. Fanynky mu na vrcholu slávy psaly

milostné dopisy a pro mnohé obyvatele ostrova byl v 60. a 70. letech hrdinným mužem z lidu bojujícím proti útlaku shora. Svého času o něm vznikaly písně i filmy. Jeho skutečný příběh je přitom plný krutého násilí, žádný šlechetný odboj.
Syn pasáka dobytka z vesnice Orgosolo se do křížku se zákonem poprvé dostal už ve svých čtrnácti letech poté, co ho nachytali s kradenou pistolí. Tehdy ještě dostal napomenutí. O čtyři roky později si však pro něj policie přišla znovu a už nepřestala. Seznam jeho skutků zahrnuje pokusy o vraždu, vraždu, loupežná přepadení i únosy. 

Třeba v roce 1967, to byl zrovna opět na útěku, na silnici postavil zátarasy a v policejní uniformě unesl bohatého obchodníka s masem. Na výkupném pak vydělal milion eur (v dnešním přepočtu 25 milionů korun). Časem se tento bandita dostal na seznam nejhledanějších zločinců v Itálii a na jeho hlavu byla vypsána i odměna.

Italští bachaři ho ale neuměli udržet v cele, a to ani v té s vysokou ostrahou. O útěk se Mesina pokusil celkem dvaadvacetkrát, z toho nejméně desetkrát se mu to podařilo. Jednou sešplhal po svázaných prostěradlech z nemocničního okna, jindy se převlékl za kněze nebo přelezl sedmimetrovou zeď. Během převozu zase s pouty na rukou skočil z jedoucího vlaku. 

Tři dny se schovával i ve vodovodním potrubí, píše The Times s tím, že kostýmy využíval i při jiných příležitostech. V roce 1970 chtěl vidět fotbalový zápas, a tak se nastrojil jako žena. Ženy ostatně často na svých výletech na svobodu tajně navštěvoval.
Policii naopak údajně pomohl v roce 1992, kdy měl přispět k propuštění uneseného sedmiletého egyptského chlapce Farúka Kassáma. Oficiálně to potvrzené není, nicméně na krátkou dobu mu jeho role zajistila volnější režim v domácím vězení. Dokud u něj policisté nenašli hromadu zbraní a znovu ho nezavřeli.

„Nápadně hezký“ zločinec, který veřejnost za mlada okouzloval svým charismatem i svou inteligencí, se pohyboval střídavě na svobodě a ve vězení celý svůj život. Ukončit to měla milost, kterou mu v roce 2004 udělil tehdejší prezident Carlo Azeglio Ciampi.

Poklidný život podnikatele v turismu však „Grazianeddu“, jak se banditovi také přezdívá, dlouho nevydržel. Naplno se pustil do obchodu s drogami, ovládl jeden z místních gangů a profese průvodce mu sloužila jen jako zástěrka. „Kdy přijede krmivo? Je kvalitní?“ ptal během jednoho z odposlechnutých hovorů.

U soudu se pak bránil s tím, že krmivem skutečně myslel krmivo pro své přátele pastýře. Za pašování narkotik, vydírání a plánování únosu nicméně nakonec dostal svůj poslední odsuzující rozsudek. Třicet let za mřížemi. 

Útěky z vězení: šibal se vydával za inspekci, mafián vsadil na bazuku

Případ se táhl sedm let a poté, co verdikt po několika odvoláních potvrdil Nejvyšší soud, měl Mesina do káznice nastoupit loni v létě. 
Usvědčený vrah a únosce však zmizel neznámo kam. V té době totiž „neseděl“, policii vypršely všechny lhůty, po které mohl být obžalovaný ve vazbě. Mesina proto na rozhodnutí soudu čekal na svobodě.

S podmínkou, že se bude zdržovat doma v Orgosolu, napsala La Repubblica. Stárnoucí bandita k tomu přidával i nepovinné pravidelné ohlašování na policejní stanici. „Aspoň se projdu a s někým si popovídám,“ říkával. Ale když se dozvěděl, že ho znovu zavřou, už se neukázal.

Karabiníci během následného pátrání ťukali i na byty postarších sardinských dam. Žádná někdejšího idola neschovávala, přesto však měli muži zákona hledat o něco lépe. Bandita neodjel ani do pevninské Itálie, ani do zahraničí. Celou dobu byl na Sardinii.
Prchal až do letošního prosince, dopadli jej týden před Vánoci. Na stopu policisty přivedly záznamy z kamer a sledování podezřelých kontaktů. Nakonec speciální jednotky vtrhly uprostřed noci do bytu jednoho manželského páru ve městě Desulo nedaleko Orgosola.
Mesina právě spal a pro případ nouze měl u sebe šest tisíc eur (150 tisíc korun). Při zatýkání ze sebe nevydal ani hlásku, neprotestoval. „Jednali jsme rychle. Byl překvapený. Nestihl se ani zamyslet a už měl pouta,“ popsala podle listu Corriere della Sera policie. Uplynuly ani ne dvě hodiny a zločinec starého střihu seděl v cele ve městě Nuoro. Z tamní věznice údajně ještě nikdo neutekl. Zatím.

X X X

Kalifornskému vinaři požáry ničí hrozny. Pálí z nich unikátní vodku

Rozsáhlé požáry, s nimiž se v posledních letech potýká americký stát Kalifornie, negativně ovlivňují rovněž tamní produkci vína. Vzduch plný kouře a popela totiž propůjčuje hroznům nepříjemnou kouřovitou pachuť, která se podepíše i na výsledném nápoji. Vinař Nicolas Quillé proto přišel s nápadem, že z nepříliš dobře chutnajícího vína vyrobí zajímavou vodku.
Quillé poprvé zaznamenal nepříjemnou pachuť v roce 2017, kdy se požáry přiblížily k okresu Napa. Ten je známým centrem pěstování vína na západě Spojených států. Když se oheň vyskytl v blízkosti jeho vinic i letos, rychle hrozny sklidil. 
Ale bylo pozdě, kouř už chuť plodů poškodil. „Bylo to špatné rozhodnutí. Nebylo to dobré,“ řekl. Namísto toho, aby víno vylil, se však spojil s výrobci destilátů Hangar 1, kteří z vína vyrobili vodku a nazvali ji Smoke Point.
Manažerka Emily Websterová ji popisuje jako „úžasnou vodku, která se velmi snadno upíjí“.

„Textura je velmi pěkná. Je jemná. Skoro jako byste cítili vůni grilování z dálky,“ říká o nápoji také Michael Kudra, barman v luxusní restauraci Quince v San Francisku.
Quilléovo vinařství utrpělo kvůli znehodnocené úrodě značnou finanční ztrátu, možnost přeměnit kouřem nasáklé hrozny ve vodku by však podle něj mohla pomoci vynahradit prodělek při příštích sezonách požárů. 

Jejich intenzita a trvání se v posledních letech výrazně zvyšuje, za tím podle vědců stojí sucho a velká vedra způsobená zřejmě do značné míry změnami klimatu. Peníze, které vinař z prodeje vodky utrží, poputují na podporu místních hasičů.
„Pokud se věci obrátí k horšímu a požáry budou stále divočejší a častější, je to rozhodně možnost, kterou si musíme nechat v záloze,“ míní Quillé.