Petr Fiala určitě není špatný člověk, ale nesmí podléhat emocem, které ho vedou k uspokojení všech neschopných přátel, které má kolem sebe. Už udělal velkou chybu, když do čela parlamentu postavil neschopnou svéráznou Pekarovou, která jedná, jako někde na tržišti nebo u táboráku na Orlíku a kritizoval ji i exprezident Klaus. Fiala je premiér ČR, za což je určitě rád, protože je to jeho nejvyšší šance v jeho životě. Ale musí si uvědomit, že musí myslet na víc než 10 milionů lidí ČR, kteří od něho očekávají zlepšení života v zemi.

Kdyby sám zkusil žít ročně za 10, nebo 20 tisíc měsíčně, pak by hovořil a jednal úplně jinak, tvrdí odborníci. Když sám má na 200 tisíc měsíčně, zapomíná na hladové, lidi bez domova, bez bytů a nemocné, kteří řadu měsíců čekají na operace v nemocnicích, ale nic se nelepší. Jeho ministr zdravotnictví Válek, jehož si vybral, lidem v ĆR nepomáhá. protože zdravotnictví nerozumí, ale spíš posílá další lidí do hrobu.

Premiér Fiala se nesmí dívat vpravo nebo vlevo, a nesmí myslet na přátele, ale hlavně si vybrat nejlepší odborníky kolem sebe do vlády a na zodpovědná místa. Zatím to neudělal a má velké problémy, jako je ministr Válek, ale určitě i další, kteří se dosud neprojevili a nedělají nic pro zlepšení, jako je ministr Síkela, kde zaostává ekonomika v průmyslu. Síkela je bankéř, ale ne odborník na průmysl, stavebnictví a další obory, které přinášejí ročně do ČR miliardy. Nelze stále čekat, že se to zlepší. Pokud to nepůjde, hned, Síkelu vyměnit. I v době války s covidem nelze nic odkládat na další období. Každého promarněného dne je škoda.

X X X

Fialův hazardní kartový maniak Válek, hraje karty i v Senátu, místo léčení lidí

Pan ministr Válek tady, v Senátu, hraje karty, stěžoval si na Válka místopředseda Senátu.

S neobvyklou kritickou připomínkou k ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi vystoupil při projednávání novely pandemického zákona místopředseda Senátu za klub Starostové a nezávislí Jan Horník. „Pan ministr hraje celou dobu karty. To je vidět, jak si nás váží,“ postěžoval si Horník. „Padlo červené eso?“ ptal se Válka ironicky.

„Mě to mrzí, tohle osočení. Já se chystám na závěrečné vystoupení,“ ohradil se Válek. „Omlouvám se, pokud máte pocit, že nesleduji diskusi,“ dodal.
„Nikoho jsem neosočil, pouze jsem konstatoval pravý stav skutečnosti. Aby se někdo stavěl k projednávání zákona tak, že celou dobu znuděně hrál karty, to nejen do horní komory, ale do parlamentu nepatří,“ pokračoval Horník.
Válek trval na tom, že je schopen zopakovat každé slovo, které předtím při vystoupeních senátorů zaznělo a že vyřizoval pracovní agendu.
Senátor Láska zveřejnil fotku jako důkaz, pak se kál

Na Válkovo karetní zaujetí si ale na Twitteru stěžoval i senátor Václav Láska a přidal i fotografii jako důkaz, že ministr nemluvil pravdu, když popíral, že v horní komoře při vystoupení senátorů hraje na mobilu karty.

„Dneska jsem chtěl s ministrem Válkem v Senátu diskutovat o pandemickém zákoně. Dokonce jsem ho od řečnického pultíku oslovoval. Ptal jsem se. Ale vůbec nereagoval. Jen koukal do telefonu. Myslel jsem, že řeší neodkladné ministerské záležitosti. Ale jak se ukázalo, bylo to jinak,“ napsal na Twitteru. Tweet později smazal.

Šéf Senátu Miloš Vystrčil spor Horníka s Válkem ukončil tím, že požádal o hodinovou polední přestávku. Argumentoval tím, že ministrovi zdravotnictví viditelně není dobře.

Do senátora Lásky se kvůli jeho fotografii, jak tráví Válek jednání v Senátu, pustil na Twitteru bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jistě. Hrát si s mobilem by se v Parlamentu nemělo. Jen podotýkám, že se mi nikdy nestalo, aby mi někdo vyfotil displej mobilu a umístil to na sítě. To neudělal nikdo ani z ANO či KSČM, natož z koalice. Jsou totiž věci, které své cti dbalý chlap neudělá,“ napsal Kalousek.

Láska se po polední pauze ministrovi zdravotnictví v Senátu za zveřejnění fotografie na Twitteru omluvil. Řekl, že než člověk něco takového udělá, má o tom vždy nejprve přemýšlet. Svou omluvu umístil i na Twitter.

Omlouvám se ministru Válkovi za zveřejnění fotky jeho mobilu. Jednal jsem ve zkratu, kdy jsem byl rozčílený z toho, že pan ministr nereagoval na mé oslovení od pultíku. Nicméně zveřejňování fotky něčího mobilu není to, jak bych se chtěl jako politik prezentovat. Takže omlouvám se
Později odpoledne se omluvil Válkovi i místopředseda Senátu Horník. Řekl, že ho ministr přesvědčil tím, když byl schopen interpretovat to, o čem jednotliví senátoři mluvili.

X X X

Politolog varuje před rozvratem státu: Kvůli covidu tu masově pácháme sebevraždu

Politolog a prorektor Metropolitní univerzity v Praze Jan Bureš vystoupil s drsnou kritikou státu, veřejnoprávních i soukromých médií a odborných elit kvůli jejich chování během pandemie. Podle něj stát zásadně zasáhl do lidské intimity, což veřejnost dlouho nezažila, dokonce ani v poslední fázi komunistického režimu.

Jan Bureš tvrdí, že selhala i média, která pomáhala mezi lidmi vytvářet strach a z lidí s opačným názorem udělala hlupáky. „Pácháme tu dobrovolně sebevraždu.“
„Zejména ta nejvlivnější média, tedy veřejnoprávní, zvala do diskusí mnohem častěji pouze jednu názorovou skupinu,“ říká Bureš. „Tato skupina podporovala tvrdá opatření, a to často i nevybíravými argumenty, výhrůžkami a výzvami: zůstaňte doma, bojte se, je to nebezpečné, když se nenaočkujete, tak umřete,“ uvedl.

Umlčet oponenty
„A vůbec nebyl zpočátku dáván hlas lidem, jejichž názor se z dlouhodobého hlediska možná ukáže jako pravdivý. Tedy těm, kteří od začátku kritizovali opatření, nebo je považovali za přehnaná,“ míní politolog.
A když média začala zvát i druhou stranu, prý manipulovala s tím, co říká. „Například sestříhají rozhovor tak, že z toho daný odborník vyjde s prominutím jako hlupák nebo jako lehkovážný člověk, který podceňuje riziko. Často se vás rovnou zeptají, jestli jste nebyli na demonstracích proti vládním opatřením s Danielem Landou. Jako by neexistovalo právo chodit na jakékoliv demonstrace,“ míní.

„Řada opatření, která byla v průběhu minulých dvou let přijímána, se dotýkala zcela intimních otázek lidského života,“ pokračuje expert. „Třeba,  že musíte nosit roušku, že vás nepřímo nutí k očkování, které má sice nějaký efekt, ale zároveň je zpochybňováno jako experimentální a vakcína zatím není definitivně schválena.“

Politolog varuje před rozvratem státu: Kvůli covidu tu masově pácháme sebevraždu

„Většina států světa radikálně zasáhla do intimity lidí. A to je něco, co jsme tady hodně dlouho nezažili. Dokonce ani v poslední fázi komunistického režimu a to nepochybně přispělo k dalšímu štěpení veřejnosti a ke zvětšení konfliktu uvnitř společnosti,“ myslí si prorektor Metropolitní univerzity.

Pokles důvěry v média i stát
Podle Bureše byla opatření během pandemie nepřiměřeně přísná. Dopadla velmi těžce na ekonomiku, lidskou psychiku, na vzdělávací systém, kulturu, sport i na zdraví lidí. Přibylo velké množství obézních dětí, zanedbala se prevence.
Politolog připouští, že druhá část společnosti může být přesvědčena o tom, že covid-19 skutečně představoval velmi vážné nebezpečí. „Ale pokud se chceme dostat k nějakému řešení, budeme potřebovat celou řadu odborných analýz, jaké dopady na nás vládní opatření skutečně měla. Musíme se z toho poučit,“ dodává.

A poučit se podle něj musejí také média, která už opakovaně selhala v minulosti. Politolog uvedl několik příkladů jejich pochybení. Zmínil například televizi CNN v roce 2001, která začala po útoku na Světové obchodní centrum v kraulu vysílat slogan: Amerika je ve válce. Tomu se následně přizpůsobili i politici a administrativa prezidenta George W. Bushe.
BBC pak později veřejně podpořila britského premiéra Tonyho Blaira v jeho snaze podpořit americkou invazi do Iráku na základě nepravdivého tvrzení, že v této zemi byly nalezeny zbraně hromadného ničení.

Během pandemie se podle Bureše v ČR zejména zpočátku veřejnoprávní média přidala na stranu těch, kteří děsili veřejnost a vyvolávali mezi lidmi strach. „A to přesto, že už v březnu 2020 někteří odborníci vydávali první prohlášení, ve kterých říkali, že ta reakce vlád i médií je velmi přehnaná, že je neadekvátní hrozbě této nemoci.“

Prorektor Metropolitní univerzity si myslí, že důsledkem tohoto stavu je výrazný pokles důvěry občanů v média a hlavně ve stát. „Lidé přestali věřit tomu, že státy mají schopnost řešit věci racionálně. Že vláda nemá schopnost odůvodnit svá rozhodnutí. Vždyť se podívejte na to, kolik opatření ministerstva zdravotnictví byla zrušena soudem,“ uvedl.

Rozvrat autority státu

„Riskujeme tu naprostý rozvrat autority státu, který je způsoben tím, že občané si zkrátka řeknou, že opatření jsou jen cárem papíru a většina těch opatření je nesmyslná,“ varuje. „Takže je nebudou dodržovat. A dokonce se obávám, že si velká část občanů řekla, že tohle je vlastně jediná cesta, jak začít žít normálně. Že nebudou čekat až někdo opatření zruší, ale že si je zruší sami tím, že nebudou opatření respektovat.“

Problémem je podle něj i to, že ve veřejném prostoru jsou odpůrci restrikcí nálepkováni jako extrémisté. „V tomto kontextu pojem extremismus podle mě úplně ztrácí svůj původní význam. Našli byste mnoho lidí, kteří za extremisty považují spíše některé zdravotnické funkcionáře, jako je prezident České lékařské komory, který by neustále utahoval šrouby a udržoval lockdowny,“ vysvětlil.

Politologovi se rozhodně nelíbí, když se na demonstracích používá šibenice. „Když přinesete na demonstraci šibenici, která je symbolem vraždy, trestu smrti, zabití člověka, tak je to určitě vyjádření velmi radikálního názoru. Na druhé straně, jak zní jedno přísloví, jedna facka ještě není fašismus. Dovozovat z toho okamžitě, že každý, kdo přinese na demonstraci šibenici, je extremista, který je schopen násilí reálně uskutečnit, to je, myslím, přehnané.“

Společnost dobrovolně páchá sebevraždu

„Lidské dějiny se prostě neodehrávají podle učebnic ústavního práva nebo politologie, jak bychom si často přáli,“ míní politolog. „Odehrávají se naopak podle učebnic dějepisu. Symboly šibenice jsme viděli při velkých změnách, ve středověku, ve francouzské revoluci, v devatenáctém století, při řadě dalších revolucí. To není vůbec nic nového.“ 
„Pokud jde o pandemickou krizi, já myslím, že tady společnost opravdu masivně a dobrovolně páchá sebevraždu, která není nutná od chvíle, kdy jsou tady vakcíny. V tu chvíli podle mě pandemie skončila,“ míní. 

X X X

Je to facka vládní koalici, hodnotí opozice debakl pandemického zákona v Senátu

Bývalý premiér Andrej Babiš a šéf SPD Tomio Okamura považují čtvrteční zamítnutí novely pandemického zákona Senátem za prohru vládní koalice. Norma je podle nich paskvil. Premiér Petr Fiala to bere jako zpětnou vazbu, koalice podle něj bude řešit další postup. V Senátu, kde mají strany vládní koalice pohodlnou většinu, zákon neprošel o jediný hlas. ​
Bývalý premiér Andrej Babiš považuje zamítnutí novely za prohru vládní koalice, norma je podle něj paskvil. „Je to velká prohra vládní koalice, vlastní gól,“ napsal Babiš. V Senátu je většina senátorů zvolena za strany nynější vládní koalice.
Podle Babiše koalice ve Sněmovně opozici přetlačila na sílu, své senátory už ale přesvědčit nedokázala. „Ten zákon je paskvil. Jsem zvědavý, jestli teď bude chtít vláda bojovat dál, nebo to prostě vzdá a otevřeně přizná, že je to další věc, kterou nezvládla,“ doplnil šéf hnutí ANO.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se plně se potvrdilo tvrzení jeho hnutí, že je pandemický zákon zmetek a je potřeba ho zrušit. Hnutí SPD, které v Senátu zastoupení nemá, obstruovalo schvalování novely pandemického zákona v Poslanecké sněmovně i přes vyhlášený stav legislativní nouze zhruba 35 hodin.

Senát odmítl pandemický zákon. Bez něj chtěl Válek žádat o nouzový stav

„Hlasování vládních senátorů, kteří mají v Senátu většinu, ukazuje, že je koalice v rozkolu a premiér Fiala nemá podporu ani u svých senátorů,“ vyjádřil se Okamura.

Koalice bude řešit další postup

Ministra zdravotnictví Vlastimila Válka výsledek v Senátu mrzí. Předpokládá, že Sněmovna rozhodnutí přehlasuje, pak by nebylo potřeba vyhlásit nouzový stav.
Za zpětnou vazbu považuje rozhodnutí Senátu, kde má vládní koalice většinu, premiér Petr Fiala z ODS. „Je to pro nás zpětná vazba. Nadále jsme přesvědčeni, že čeští občané lepší právní rámec pro zvládání pandemie potřebují. V následujících dnech budeme v koalici řešit další postup,“ sdělil.

Také podle vicepremiéra a ministra vnitra a šéfa STAN Víta Rakušana Česko potřebuje normu, která pomůže lépe zvládat pandemii a další krizové situace. „Je mi líto, že se nám o tomtéž nepodařilo přesvědčit také Senát. To, že zákon neschválil, mě mrzí, ale respektuji to: i to patří ke skutečné demokracii, kde vláda není ‚automatem na moc‘,“ uvedl. Věří ale, že Sněmovna normu nakonec přijme.

Senát ve středu zamítl spornou novelu, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu.

Dušek: Vrchol epidemie je za námi, počet těžkých případů neeskaluje

V Senátu mají většinu strany vládní koalice, jejich zákonodárci ale hlasovali na rozdíl od Sněmovny nejednotně. Výbory se už ve středu na stanovisku k předloze neshodly. Zatímco zdravotnický výbor ji podpořil, ústavně-právní doporučil zamítnutí.
Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu, která by rovněž uzákonila nařizování karantény nebo izolace krátkou textovou zprávou, znovu posoudí Sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Válek ve středu uvedl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Přislíbil, že ohledně vydávání restrikcí bude zdrženlivý.

X X X

JAK ZASÁHNE FIALA? VŠICHNI MUSÍ PRACOVAT JAKO ZA DR HUSÁKA?

Kvůli výrokům o Romech chce ředitel Romodromu usilovat o odvolání ombudsmana Stanislava Křečka.

Ředitel občanského sdružení Romodrom Nikola Taragoš chce usilovat o odvolání ombudsmana Stanislava Křečka z funkce, uvedl web Romea.cz. Křeček veřejně zopakoval v blogu Aktuálně.cz svůj názor na to, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit, což jsou často Romové, si mohou za svou situaci sami, nemají žádnou snahu ji změnit a devastují jeden poskytnutý byt za druhým. Ombudsmana však nejde odvolat, jeho volební období je šestileté, uvádí na webu Kancelář veřejného ochránce práv.

Křeček čelil kritice kvůli svým výrokům vůči romské menšině už v minulosti. Odpor se u části odborné veřejnosti zvedl i v době volby ombudsmana, jímž se stal v únoru 2020. Do funkce ombudsmana navrhuje prezident a Senát a volí jej poslanci. Křečkovým odpůrcům vadí zejména názory, které označují za rasistické.

Křeček nyní uvedl, že příslušníci romské menšiny si mohou za svoji situaci sami a nemají snahu cokoliv změnit u sebe ani u svých dětí. S tím Taragoš zásadně nesouhlasí. „Vzhledem k dosavadním výrokům pana Křečka se necítíme dostatečně zastoupeni v rámci jeho pozice a budeme usilovat o jeho odvolání,“ řekl Taragoš.

„My se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme a je vidět, že v případě projektů na podporu bydlení, kde sociálně slabým klientům zajišťujeme standardní bydlení, odchází následně zhruba polovina lidí z dávkového systému. Stávají se ekonomicky aktivními, to znamená, že už nečerpají ze systému, ale naopak do něj přispívají. A mění se jim i další vrstvy života, ve vztahu ke vzdělávání dětí a tak podobně,“ popsal své zkušenosti Taragoš.

Uvedl také příklad z Moravskoslezského kraje, kde se podařilo zabydlet několik rodin, díky čemuž se sedm dětí vrátilo z ústavní výchovy. Jelikož náklady na jedno dítě v ústavní péči činí měsíčně 25 až 30 tisíc korun, jedná se podle Taragoše o roční úsporu nákladů státu přes 2,5 milionu korun. Neřešené problémy vyloučených lokalit naopak podle něj zvyšují náklady státu na řešení kriminality a dalších negativních jevů.

Organizace Romodrom poskytuje menšinám pomoc a snaží se jejich situaci řešit tak, aby nebyly závislé na sociálních dávkách a mohly se začlenit do společnosti.
Podle Taragoše nejsou Křečkovy výroky ojedinělé. „Již loni jsme na jeden z jeho útoků reagovali společně s dalšími organizacemi otevřeným dopisem Evropské komisi,“ uvedl Taragoš a dodal, že odpověď komise bude brzy zveřejněna. Pokud Křeček sám neodstoupí, mandát mu vyprší v únoru 2026, tedy v roce, kdy mu bude 88 let.

X X X

Kdo ty domy zbořil, kdo je počmáral? Křeček odmítl kritiku Romodromu

Kritiku nezaznamenal a za svými výroky si stojí. To ve čtvrtek uvedl veřejný ochránce práv Stanislav Křeček k reakcím na jeho výroky o vyloučených lokalitách a jejich obyvatelích, kteří si podle něho za svou situaci mohou sami. Snaha o jeho odvolání, kterou vyslovil ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš, podle Křečka pouze svědčí o jeho neznalosti právního řádu.

​Ombudsman Stanislav Křeček k situaci Romů ve vyloučených lokalitách zveřejnil v úterý text na blogu portálu Aktuálně.cz. Za to sklidil kritiku od ředitele organizace Romodrom Nikoly Taragoše. Šéf organizace uvedl, že Křeček problematice nerozumí, a Taragoš bude usilovat o jeho odvolání. 

„Pokud jde o mé odvolání, tak pan ředitel jenom prokazuje neznalost právního řádu a právní reality v České republice. Ombudsman nemůže být odvolán, pokud nespáchá úmyslný trestný čin, takže to jen svědčí o tom, jak málo je hoden a zorientován v právním řádu. Což se projevuje i v tom jeho vyjádření,“ řekl Křeček na dotaz iDNES.cz.
Kdy je veřejný ochránce práv odvolatelný podle zákona:
§ 3
(1) Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv činností ve veřejné správě.
(2) Výkon funkce ochránce je neslučitelný s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.
(3) Ochránce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí.
(4) Po dobu výkonu funkce se ochránce, pokud podléhá branné povinnosti, nepovolává k vojenské činné službě nebo se mu vojenská činná služba přeruší; vojenské cvičení takto zameškané se promíjí.

Kritiku na sociálních sítích ombudsman nezaznamenal. „Naopak jsem si všiml masivního souhlasu,“ sdělil Křeček. Za svými slovy si dle svých slov stojí. „Za výroky, že vyloučené lokality vznikají, že je někdo tvoří, si samozřejmě stojím. Je to očividná záležitost, se kterou si musíme poradit. Mně jde jenom o to, aby nevznikaly a aby to tak nepokračovalo,“ sdělil veřejný ochránce práv.

„Jestli se někdo nastěhuje do nějaké lokality, a vzápětí ji svým chováním vytvoří jako vyloučenou, tak čí je to vina, kdo ty domy zbořil, kdo je počmáral, kdo zdevastoval ty dveře? Každý obyvatel a každý starosta vám řekne, kdo to udělal. Ti obyvatelé, kteří tam bydlí, nikdo jiný to nemohl udělat. Takže pokud si toto nepřiznáme, tak se k tomu řešení prostě nedostaneme,“ vysvětlil Křeček.

Nikola Taragoš: Kvůli opakujícím se útokům proti Romům budeme usilovat o odvolání Stanislava Křečka z funkce. Ombudsman sociálně vyloučeným lokalitám nerozumí, jde o populismus V
Podle Křečka je důležité problém pojmenovat, potom se může začít řešit. „Nepokračovat to může jedině, pokud nazveme věci správnými jmény. Pokud budeme tvrdit to, že to jsou chudí lidé, tak se nikdy k řešení tohoto problému nedostaneme,“ sdělil.

Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom
„Je to tak bohužel proto, že jsou tito lidé vylučování ze společnosti právě kvůli své etnicitě. A tady vidíme velké nepochopení a neodbornost pana Křečka. Upřímně si myslím, že nejde jen o neodbornost, ale je tam velká část populismu,“ uvedl ve středu Taragoš pro portál Romea.cz .

Ombudsman se kontroverzně o Romech vyjadřoval už dříve. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí. V rozhovoru pro Českou televizi upozornil, že nepočítá Romy mezi aktivní menšiny usilující o soužití s většinou. Za jejich práva ale prý mluví kdekdo.
Tehdy také popřel, že by v úřadu nehájil práva Romů. „Myslím si ale, že i oni by měli aktivně přispět k tomu, aby nebyly vyloučené lokality,“ uzavřel.

Loni v únoru vyzvali zástupci 16 lidskoprávních organizací a pět členů vládní rady pro záležitosti romské menšiny v otevřeném dopise tehdejšího premiéra Andreje Babiše, aby se distancoval od výroků Křečka na adresu Romů. Podle nich veřejný ochránce práv svými vyjádřeními posiluje protiromské předsudky, rozdmýchává nenávist a znevažuje svůj úřad.

X X X

Putin je přesvědčený, že Západ okupuje Ukrajinu a místní vláda je loutková, vysvětluje rusista Glanc

Srocování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou znepokojuje státníky napříč Evropou i amerického prezidenta. Podle rusisty a vysokoškolského pedagoga Tomáše Glance je ale Vladimir Putin přesvědčen o tom, že je to právě Západ, který působí na Ukrajině nepřátelsky vůči Ruské federaci: „Je to něco, co ve svém eseji nazval projektem Antirusko – má jít o to vyvolat k Rusku nenávist.“

Podle tohoto výkladu je Ukrajina obětí manipulace Západu. „Vladimir Putin je přesvědčený, že Ukrajina je okupována Západní Evropou a Spojenými státy. Že Ukrajina není samostatný stát, ale jakási loutková nomenklatura západního světa, který vyvolal převrat, revoluci na Majdanu. A že došlo k nucené změně identity,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus Glanc.
Tomáš Glanc, rusista a vysokoškolský pedagog
„Zajímavý je ještě určitý demografický moment – samostatná Ukrajina představuje pro nynější ruské vedení hrozbu, že se zmenší počet představitelů takzvaného ruského národa. Do něj má patřit kromě Ruska také Bělorusko a Ukrajina,“ dodává.

Vyostření situace, ke které od poloviny prosince 2021 došlo, už v zásadě splnilo jeden z cílů Kremlu – vrátit Rusko do pozice světové supervelmoci, komentuje rusista Glanc.
„Prezidenti evropských států a hlava USA denně telefonují a řeší cvičení na rusko-ukrajinských hranicích. Už to je triumfální.“

Tomáš Glanc
„Po této linii už celá kampaň byla úspěšná. Několik týdnů jsme svědky toho, jak si prezidenti nejdůležitějších evropských států a hlava USA denně telefonují a řeší cvičení na rusko-ukrajinských hranicích. Už tento moment je triumfální.“
Rusista ale připomíná, že Putinovi nejde jen o pozici Ruska v mezinárodní politice. 

„Ve hře je status Ruska, tedy o kulturně-civilizačně-etnický status, který vychází z ideologií 19. století. Zároveň je tu energetická situace. A celá tato kampaň začala ve chvíli, kdy Německo mělo novou politickou elitu a z ruského hlediska měla být slabá, nerozhodná,“ shrnuje Glanc.

Plán neexistuje
Pokud jde o další kroky Kremlu, Glanc se domnívá, že neexistuje žádný předem daný plán.
„V krátkodobé perspektivě se uvidí, čeho se podaří dosáhnout – zda rozvrátit jednotu Západní Evropy, přimět další státy, aby uvažovaly o vystoupení z Evropské unie, nebo rozklížit relativní jednotu ukrajinského vedení.“

Host Barbory Tachecí proto apeluje na politiky, aby neopomíjeli možná rizika, která se dotýkají i dalších států. „To, co je trestuhodné, je ignorantství. Ukrajina je velice blízko. I na našem území máme spoustu ukrajinských spoluobčanů.“
Za správný postoj považuje Glanc demonstraci ozbrojené síly. „Ozbrojená solidarita je naprosto na místě. S politikou appeasementu máme v Evropě špatné zkušenosti,“ připomíná.

Černý Petr
Ruský generálplukovník v záloze Leonid Ivašov otevřeně vyzval prezidenta Putina, aby se zřekl „zločinné politiky provokování války“ a odstoupil. Přestože v zemi panuje atmosféra strachu a za projevy kritiky hrozí perzekuce, Ivašov se podle Tomáše Glance o svůj život bát nemusí. „Je to člověk, který nemá žádný relevantní vliv na dění ve veřejném prostoru,“ vysvětluje Glanc.

Obecně ale platí, že „černý Petr“ v podobě pronásledování může padnout prakticky na každého, upozorňuje rusista. Právě tak je totiž budováno ovzduší strachu a obav.
„Stačí, když se to stane jednotlivcům – politických vězňů v Rusku není obrovské množství. Ale atmosféra je poznamenaná tímto vědomím o bezpráví a vědomím, že není možné se právní cestou ospravedlnit nebo hájit.“

X X X

Dialog němého s hluchým, prohlásil ministr Lavrov po jednání se šéfkou britské diplomacie Trussovou

Rusko má na výběr pokračovat v diplomatických jednáních, nebo v agresivním hromadění vojska u hranic Ukrajiny, řekla šéfka britské diplomacie Liz Trussová po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Moskvě. Rusko má podle diplomatky ještě čas ukončit svou agresi vůči Ukrajině, která podle ní podkopává mezinárodní postavení země a posiluje odhodlání a jednotu NATO. Lavrov vzápětí uvedl, že Rusko upřednostňuje diplomatické řešení.

„Agrese ze strany ruské vlády a pokusy o přeměnu minulosti vážně podkopávají mezinárodní postavení Ruska. Tyto činy mají ve skutečnosti za následek posílení odhodlání NATO a odklon ukrajinského lidu od Ruska,“ řekla Trussová na tiskové konferenci v Moskvě.
Podle Lavrova ruská strana opakovaně a podrobně vysvětlovala svůj postoj a uvedla argumenty, které dokazují neopodstatněnost obav z invaze na Ukrajinu. Rusko nikomu nevyhrožuje a Západ postoje Moskvy nevnímá nebo je ignoruje, uvedl Lavrov.

Kritizoval také snahu Evropské unie vydat společný dokument, ve kterém se skryjí nuance jednotlivých národních postojů.
Po slovech činy
Lavrov potvrdil, že Moskva dostala oficiální odpověď Evropské unie na své požadavky. Mezi ně patří také příslib NATO, že mezi své členy nepřijme Ukrajinu. Moskva ukrajinské členství v obranné alianci považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti, Západ naopak zdůrazňuje právo každé suverénní země na výběr spojenců.

„Kolektivní reakce Evropské unie na ruské bezpečnostní návrhy by vedla ke ztroskotání rozhovorů,“ varoval Lavrov.
Trussovou prý Lavrov ujistil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Ukrajinu. Po slovech však podle ní ještě musí následovat činy, podotkla Britka.
„Nevidím žádný jiný důvod, proč by mělo být na ukrajinských hranicích rozmístěno 100 000 vojáků, kromě toho, že ohrožují Ukrajinu. Pokud to Rusko myslí s diplomacií vážně, musí tyto vojáky přesunout a upustit od vyhrožování,“ řekla Trussová.

‚Politováníhodný požadavek‘
Lavrov britský požadavek na stažení vojsk označil za „politováníhodný“. Kterákoliv suverénní vláda na světě má podle něj právo pořádat si vojenská cvičení v rozsahu a délce, jaké uzná za vhodné. Ruská vojska se po ukončení cvičení, stejně jako vždy, vrátí na svou základnu, dodal Lavrov.

Británie se chce za každou cenu vyhnout konfliktu, podotkla Trussová.

Britská diplomacie ve čtvrtek odpoledne předloží parlamentu novou legislativu o sankcích vůči Rusku, uvedla agentura Reuters.
„Předkládáme legislativu, která rozšíří kritéria pro určení sankčního režimu vůči Rusku. Jako ministr pro Evropu jsem podepsal legislativu, kterou předložíme parlamentu a která by měla vstoupit v platnost dnes odpoledne,“ uvedl James Cleverly před zákonodárci.

Britsko-ruská jednání se odehrávají v době, kdy se západní představitelé snaží zmírnit bezpečnostní krizi kolem Ukrajiny. Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba 100 000 vojáků a další vyslalo do Běloruska na ve čtvrtek zahájené společné cvičení.
Rusko tvrdí, že vojáky přesouvá kvůli armádním cvičením, a prohlašuje, že má obavy o vlastní bezpečnost.

X X X

Kodiaq pardubického hejtmana najel za tři roky 250 tisíc, kraj koupí nový vůz

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický mění po třech letech svůj služební vůz. Podle krajského úřadu Škoda Kodiaq Sportline za 1,1 milionu korun s nájezdem bezmála 250 tisíc kilometrů dosloužila. Krajští radní minulý týden rozhodli o nákupu nového auta.

Když na jaře 2019 Pardubický kraj kupoval pro hejtmana Martina Netolického (3PK) nové škodovácké SUV Kodiaq Sportline, politik varoval, že jezdí opravdu hodně. Teď se ukázalo, že měl pravdu.
Netolický za necelé tři roky podle informací krajského úřadu najezdil se svým služebním vozem bezmála 250 tisíc kilometrů. 
Počet kilometrů najetých služebními řidiči je v podmínkách Pardubického kraje mimořádný, je to více než 200 kilometrů každý den včetně svátků. Hejtman dojíždí do práce z České Třebové do Pardubic. 
„Je to údaj od řidičů. Jen z Pardubic do České Třebové je to nějakých 65 kilometrů a například já jsem při cestách po regionu ve čtvrtek a v pátek najel přibližně 550 kilometrů za dva dny,“ uvedl mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Připomněl, že čtyřkolka podnikla mimo jiné i cestu do Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

„Trávím v autě hodně svého času, ročně je to 80 až 100 tisíc kilometrů,“ uvedl Netolický před třemi roky.
„Stávající vozidlo, které využívá hejtman Pardubického kraje, vykazuje vzhledem k dosavadnímu nájezdu kilometrů značnou poruchovost, opravy jsou stále častější a finančně velmi nákladné,“ uvedla vedoucí kanceláře ředitele krajského úřadu Jana Haniková, pod kterou spadá i oddělení autoprovozu.

Podle ní nemělo smysl vůz dál opravovat. „Po vyhodnocení několika posledních zásadních oprav jsme i po konzultacích s odborníky naznali, že při frekvenci využívání vozidla je nejlepší variantou pořízení nového automobilu,“ uvedla. Pardubický kraj koupí stejný typ vozu, kterým hejtman dosud jezdí.  

„V případě hejtmana, který je zároveň předsedou krajské bezpečnostní rady, což na vozidlo klade obecně zvýšené nároky, pro nás bylo důležité, aby se jednalo o vůz s pohonem všech čtyř kol. Přestože jsme poptali prodejce různých značek, obdrželi jsme nabídky pouze na vůz Škoda,“ uvedla Haniková. Cena  nového SUV mladoboleslavské automobilky podle ní mírně přesáhne 1,1 milionu korun. 

X X X

Nikdo se k Blažkovi nepřihlásil, aby mu dělal mezinárodního náměstka
.
Do výběrového řízení, ve kterém ministerstvo spravedlnosti hledá odborného náměstka pro mezinárodní a evropskou spolupráci, se nikdo nepřihlásil. Do působnosti hledaného náměstka mají přitom spadat i záležitosti spojené s předsednictvím v EU, kterého se Česko ujme od července. Úřad proto vyhlásil druhé kolo výběrového řízení.

Lhůta pro podání přihlášek končila 30. ledna. „Do v lednu vyhlášeného výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. Proto bylo vyhlášeno druhé kolo výběrového řízení s termínem do 14. února,“ uvedl mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Post náměstka pro mezinárodní a evropskou spolupráci je nový. Vznikl na základě systemizace, která platí od 1. ledna a která přinesla v souvislosti s nástupem vlády Petra Fialy reorganizaci dosavadních ministerských sekcí. 
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek už dříve uvedl, že mezinárodní náměstek by se měl věnovat vedle českého předsednictví také vztahům s Polskem či Maďarskem.

Na ministerstvu má působit celkem pět odborných a dva političtí náměstci. Ostatní pozice už úřad obsadil. Justiční sekci nadále vede Klára Cetlová, legislativní Michal Franěk. Ekonomickou sekci řídí Radomír Daňhel, na vězeňství dohlíží bývalý šéf Vězeňské služby Petr Dohnal. Politickými náměstky jsou Antonín Stanislav a Karel Dvořák.

X X X

Drsné prostředí českých věznic. Odsouzení se mlátí židlemi i vraždí rukojetí od kbelíku

Hodil po spoluvězni kovovou židlí a těžce ho zranil. K dvanáctiletému trestu za vraždu tak ve středu soud přidal vězni z karvinské věznice dalších pět let za mřížemi. Není to ojedinělý případ. Odsouzení se vzájemně napadají často. Mnohdy přitom volí opravdu kuriózní zbraně.

Život za mřížemi je drsný. Sdílet celu s dalšími odsouzenými, vrahy a násilníky, z nichž mnozí mají psychické potíže, je zřejmě jen pro silné povahy. V karvinské věznici to vyústilo v útok železnou židlí. „Přišel na celu a já jsem ho slušně oslovil, aby odešel, on se vytočil a dostal jsem židlí. Je to blázen, není člověk, ale psychopat,“ popsal napadený. Útok skončil těžkým zraněním a agresor za něj ve středu dostal pět let.

Orodovat za něj přišla i jeho sestra. „Zavřeli ho v osmnácti letech, a když vyjde z výkonu trestu, co bude? Nikde ho nevezmou do práce,“ řekla sestra obžalovaného vězně s tím, že se ve věznici několikrát pokusil o sebevraždu.
Tohle ale není jediný případ drsného napadení vězně. Jiný z vězňů, odsouzený za vraždu šroubovákem, vzal v kuchyňce rychlovarnou konvici a horkou vodu vylil na hlavu spícímu spoluvězni.

Z cely číslo 12 se pak začal ozývat hlasitý křik. Dozorci přiběhli na celu, a když viděli opařeného muže, okamžitě volali sanitku, která ho odvezla na popáleninové centrum. „Nechce se mi o tom mluvit, neměli jsme žádný spor,“ komentoval poškozený. Za útok vařící vodou z konvice dostal vězeň ostravské věznice devět let.

Agresivita mezi vězni bují i v jiných věznicích. V dalším, poměrně nedávném případě, dokonce vězeň v hradecké vazební věznici muže zavraždil. Také poměrně kuriózním způsobem. Nejprve ho měl škrtit a pak vzal údajně rukojeť kbelíku a tu mu zarazil do krku.

X X X

Vhodným kandidátem na nového předsedu ÚS je podle Rychetského Šámal

Vhodným kandidátem na nového předsedu Ústavního soudu by podle Pavla Rychetského, který má v čele soudu končit příští rok, byl ústavní soudce Pavel Šámal. Rychetský to v rozhovoru zveřejněném na serveru Info.cz odůvodnil mimo jiné tím, že Šámal se již osvědčil ve vedení Nejvyššího soudu a dokáže „harmonizovat“ soudcovský kolektiv.

Rychetský je předsedou ÚS od srpna 2003 a před časem uvedl, že se v roce 2023 nebude ucházet o další desetileté funkční období. „Předsedou toho soudu by bylo vhodnější, aby jím byl například pan profesor Šámal, který tam má za sebou dost dlouhé působení a který se osvědčil i jako předseda Nejvyššího soudu. Je to člověk, který umí nejen dobře soudit, ale i dobře soudcovský kolektiv harmonizovat,“ uvedl Rychetský na dotaz Info.cz, kdo by jej měl ve funkci předsedy ÚS nahradit.

O příštím předsedovi soudu už ale nebude rozhodovat současný prezident Miloš Zeman. Kdyby tomu tak bylo, Rychetský, jak uvedl, by Šámalovo jméno coby vhodného kandidáta do čela soudu veřejně neuváděl. Prezidentovi vyprší druhý pětiletý mandát v březnu 2023, podle ústavy už nemůže znovu kandidovat.

Šámal rozšířil řady ústavních soudců v roce 2020. Předtím byl předsedou Nejvyššího soudu, v jehož čele stál od roku 2015. Je jedním z nejuznávanějších českých odborníků na trestní právo a byl mimo jiné hlavním autorem trestního zákoníku, který vstoupil v účinnost v roce 2010. Podílel se také na zajištění členství ČR v EU a na činnosti Legislativní rady vlády. Už dříve ale připustil, že jeho handicapem je členství v předlistopadové komunistické straně. „Považuji to za určité selhání ve svém životě. Celou svou činností jsem se snažil, abych to napravil,“ řekl před dvěma lety. Dodal, že do KSČ vstoupil na počátku kariéry i pod vlivem zkušeností z rodiny. „Nechci říkat, že to bylo vlivem rodičů, bylo by mi trapné se takto omlouvat,“ uvedl Šámal.

X X X

Předseda Lanžhotský: Delegace některých činností ze soudců na asistenty je vítaná

Přenesení některé soudní agendy ze soudců na asistenty by přivítal předseda Krajského soudu v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský. Delegace některých činností ze soudců na asistenty by podle něj mohlo vést ke zefektivnění práce soudů, uvedl dnes. Jednou z věcí, kterou by se měl zabývat vnitřní audit justice, je právě opodstatněnost přenesení činností na asistenty. Podle Lanžhotského po vnitřním auditu soudy volají již delší dobu. Případný personální audit v justici uvítal také předseda ostravského krajského soudu Petr Novák.

„V oblastech, ve kterých to právní předpisy připouští, již nyní ve východočeské justici vykonávají činnost asistenti nebo justiční čekatelé. Pro možnost dalšího přesunu agendy, za předpokladu posílení počtu asistentů na soudech, mohou být závěry vnitřního auditu směrodatné,“ uvedl pro ČTK Lanžhotský.

Justici čeká vnitřní audit, který by měl mimo jiné ukázat, kolik soudců konkrétní soudy potřebují. Revize by měla také odhalit, jak se proměnila soudní agenda a zda část z ní například nedokážou zvládnout asistenti, kteří jsou pro stát levnější než soudci. Po úterní schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) řekl prezident Soudcovské unie (SU) Libor Vávra.

Audit by měl podle Lanžhotského také stanovovat reálnou náročnost výkonu jednotlivých agend. „Očekávám, že jeho závěry mimo jiné doloží existenci činností ve výkonu soudnictví, které současná systemizace opomíjí, typicky rozhodování a některé úkony v exekučním řízení,“ uvedl dnes..

Doufá také, že poznatky z auditu přispějí k doplnění mezer, které současná systemizace justice vykazuje, a stanou se podkladem pro spravedlivé nastavení výkonu justice reflektující požadavky na ni kladené.
Soudcovská unie (SU) chtěla, aby audit provedla nezávislá firma. Náměstkyně Klára Cetlová ale podle prezidenta SU Libora Vávry na úterním jednání sdělila, že se pro tento záměr nepodařilo získat peníze z evropských fondů.

Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák případný personální audit v justici vítá. S kolegy z řad dalších předsedů soudů se o podobném kroku baví delší dobu. „Bylo by dobře, aby ministerstvo zjistilo data, o která by se dalo při stanovení personálních potřeb soudů opřít,“ uvedl. Dodal, že z takového auditu by pak mělo vycházet při stanovení počtu soudců na jednotlivých soudech. „Věřím, že pak by potřeba personálního zajištění pro nás vyšla lépe, než je současná situace“ doplnil s tím, že audit by přinesl i personální stabilitu.
Případné přenesení části agendy na asistenty je podle Nováka reálné. Splněny ale musí být dvě podmínky – dost asistentů a soulad se zákonem danými procesními postupy.

X X X

Chováte se k nám jako dobyvatelé, vyčetl mexický prezident Španělsku

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador vyčetl Španělsku, že se k jeho zemi chová jako k dobývanému území a že by Mexiko a Španělsko měly „dát pauzu“ ve vzájemných vztazích. Později dodal, že je chce ale uklidnit, nikoliv přerušit. Madrid vyjádřil nad výroky překvapení.

Ve středu López Obrador uvedl, že vztahy mezi Mexikem a Španělskem nejsou dobré a potřebovaly by pauzu. Výrok vyvolal otázku, zda se Mexiko chystá přerušit diplomatické vztahy s evropskou zemí. To ale hlava Mexika ve čtvrtek popřela. „Nemluvil jsem o přerušení,“ prohlásil López Obrador s tím, že je nutné situaci uklidnit.

Mexický prezident Madridu vyčítá, že přistupuje k jeho zemi jako k „území k dobytí“. López Obrador kritizuje působení dvou španělských energetických firem Repsol a Iberdola, jež vstoupily na mexický trh po jeho liberalizaci v minulé dekádě. Podle něj obě firmy vydělávají na úkor mexické státní energetické skupiny Pemex.

López Obrador Španělsko také dlouhodobě kritizuje za jeho koloniální minulost. V roce 2019 například vyzval španělského krále Felipeho VI., aby se omluvil za násilnosti, které páchali v Mexiku a dalších zemích španělští dobyvatelé od 16. století. Podle kritiků však mexický prezident chce těmito výroky jen odlákat pozornost od aktuálních problémů v zemi.
Středeční výroky Madrid překvapily. Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares uvedl, že mexický prezident výrok pronesl při tiskové konferenci, takže podle něj nepředstavuje „oficiální postoj“ americké země. Vztahy s Mexikem jsou podle něj strategické.

Španělsko na konci ledna vydalo svůj souhlas s novým mexickým velvyslancem v Mexiku Quirinem Ordazem. Na takzvaný agrément ale diplomat musel čekat skoro pět měsíců, což podle deníku El País vyvolalo spekulace o problémech ve vzájemných vztazích.
Španělsko je jedním z hlavních ekonomických partnerů Mexika. Španělské firmy jsou druhým největším zahraničním investorem v zemi, podotýká El País. Na druhé straně Mexiko je největší zemí, kde je španělština hlavním jazykem.

X X X

ESLP: Česká republika musí zaplatit újmu Rusovi, kterého rok a půl držela v detenci

Česká republika zaplatí nemajetkovou újmu 7 500 euro Rusovi s trvalým pobytem v ČR, který byl kvůli žádosti o vydání do Ruska držen v detenci od května 2016 do listopadu 2017. Občan v Rusku obžalovaný z podvodu požádal v ČR následně o azyl. Kvůli souběhu řízení o azylu a extradici strávil v tuzemském vězení 18 měsíců. Poté byl vydán do Ruska. České soudy nekonaly a nereagovaly, uvedl v odůvodnění Evropský soud pro lidská práva.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl 3. února 2022, že Česká republika nepřiměřenou délkou obou řízení a detence porušila Článek 5 – Právo na svobodu a bezpečnost, jehož článek 1 říká, že nikdo nesmí být vězněn bez soudu s výjimkou „zákonného zatčení nebo jiného zbavení svobody osoby, aby se zabránilo jejímu nepovolenému vstupu na území nebo osoby, proti níž probíhá řízení o vyhoštění nebo vydání“.  Taková řízení se však musí odehrávat podle zákona a v přiměřených lhůtách.

Obžalován v Rusku dostal trvalý pobyt v ČR
Pan Komissarov se narodil v roce 1968 v Nižnym Novgorodě. V roce 1998 přicestoval do České republiky, oženil se s Češkou, se kterou má dítě, s další partnerkou pak má dvojčata. V roce 2000 obdržel povolení k trvalému pobytu, uvádí fakta o stěžovateli Evropský soud pro lidská práva.

V roce 1999 byl ovšem Komissarov obžalován v Rusku z podvodu. V letech 2005 – 2014 poslalo Rusko České republice několik žádostí o vydání, avšak v ČR jim nebylo vyhověno z formálních důvodů. Teprve v roce 2015 rozhodl Městský soud v Praze, že Komissarov může být vydán na základě záruk. Ústavní stížnost proti extradici podaná panem Komissarovem byla odmítnuta pro nepřípustnost v březnu 2016.

Schváleno, neprovedeno, neskončeno

Dne 16. května 2016 byl pan Komissarov vzat do vazby. Den poté požádal o azyl v České republice. Dne 15. listopadu 2017 byl předán ruským úřadům na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze.  Mezitím se rok a půl odehrávalo azylové a vydávací řízení. Složitost případu popsal i Evropský soud pro lidská práva.

„V projednávané věci byl stěžovatel po schválení vydání soudem a povolení vydání ministrem spravedlnosti České republiky dne 17. května 2016 umístěn do vazby až do vydání. Následujícího dne stěžovatel podal žádost o azyl, která bránila jeho vydání. Následně byl stěžovatel informován o tom, že proces přípravy na jeho vydání byl zastaven až do řízení o azylu. Soud proto uznává, že zadržení stěžovatele před vydáním nemůže být jako takové považováno za svévolné, protože bylo způsobeno tím, že jeho vydání již bylo schváleno, ale nemohlo být provedeno před skončením azylového řízení, jak od roku 2013 stanoví praxe Ústavního soudu, což Soud nemůže než uvítat,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

Lhůty byly překročeny čtyřnásobně

Evropský soud pro lidská práva poté analyzuje situaci z hlediska konkrétních lhůt. „Pro situace, kdy řízení o vydání a řízení o azylu probíhá souběžně, stanoví tuzemské právo samostatné lhůty pro vyřízení žádosti o azyl a doručení rozhodnutí příslušnými orgány. V každém případě musí být rozhodnutí přijato ,bez zbytečného odkladu´, což je dle judikatury příslušného Nejvyššího správního soudu míněno případ od případu v řádu dnů či týdnů, nejpozději do šedesáti dnů pro posouzení žádosti o azyl správním orgánem a šedesát dnů pro každý ze dvou stupňů příslušnosti, pokud je rozhodnutí přijaté na základě výše uvedeného posouzení předloženo soudu,“ uvádí ESLP v rozhodnutí.

„Tyto lhůty byly v daném případě značně překročeny: Správní rozhodnutí o zamítnutí žádosti stěžovatele o azyl bylo vydáno až po osmi měsících – tedy čtyřikrát déle, než je maximální přípustná lhůta stanovená vnitrostátním právem; lhůty, ve kterých byla věc projednávána na dvou samostatných soudních instancích, rovněž překračovaly příslušné stanovené lhůty. Řízení o udělení azylu tak trvalo téměř sedmnáct měsíců namísto šesti měsíců, jak stanoví tuzemské právo,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí Soudu.

ESLP zkritizoval české soudy

Takový přístup hodnotí Evropský soud pro lidská práva značně kriticky. „Podle názoru Soudu v tomto případě přísné lhůty pro posouzení žádostí o azyl představují důležitou ochranu proti svévoli. Tudíž jak podle vnitrostátního práva, tak podle Úmluvy byly vnitrostátní orgány povinny prokázat požadovanou péči.

„Vnitrostátní orgány však závažné průtahy v řízení neuznaly ani na ně nereagovaly, a to navzdory stížnostem stěžovatele ohledně těchto průtahů. Zejména rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 13. prosince 2016 bylo vydáno v okamžiku, kdy azylové řízení stěžovatele překročilo více než trojnásobek nejvyšší lhůty stanovené tuzemským právem pro posouzení žádostí o azyl, a dokonce překročilo celkovou lhůtu šesti měsíců pro posouzení žádostí o azyl jako zákonem maximální přípustnou délku,“ stojí doslova v rozhodnutí.

Evropský soud pro lidská práva proto konstatoval, že Česká republika porušila Článek 5 Úmluvy. Panu Komissarovovi musí do tří měsíců na jeho účet uhradit 7 500 euro konvertovaných na ruskou měnu jako náhradu za vniklou nemajetkovou újmu. Dále musí ČR zaplatit náklady řízení ve výši 1 600 euro. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Bělorusové s Rusy zahájili obří cvičení vojsk u hranic s Polskem, Litvou a Ukrajinou

Běloruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila společné vojenské cvičení s vojáky z Ruska. Vojska obou zemí nacvičují obranu před napadením zvenčí. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Ria Novosti. Do akce může být zapojeno až 30 tisíc ruských vojáků, konkrétní počty ale nejsou oficiální.

Podle Severoatlantické aliance jde o nejmasivnější rozmístění ruských sil v Bělorusku od konce Studené války, píše BBC. Desetidenní cvičení dále zvyšuje napětí mezi Ruskem a Západem, který se obává možné ruské invaze na Ukrajinu.
„Dne 10. února začala na kombinovaných vojenských cvičištích ozbrojených sil Běloruské republiky druhá etapa prověřování sil reakce svazového státu v rámci společného cvičení Spojenecké odhodlání 2022,“ cituje ruská agentura prohlášení ministerstva.

Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou - členskými státy NATO - a také u jižních hranic s Ukrajinou. V rámci první etapy cvičení, která již skončila, vojáci trénovali ochranu důležitých státních a vojenských objektů nebo obranu vzdušných hranic.

Do cvičení jsou podle agentur zapojená i čtyři vojenská letiště v Bělorusku. Druhá etapa cvičení potrvá do 20. února.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na zprávu o rusko-běloruských manévrech označil přesuny ruských jednotek kolem hranic Ukrajiny za „psychologický nátlak“.

„Myslíme si, že hromadění vojáků v blízkosti našich hranic představuje prostředek psychologického nátlaku ze strany našich sousedů,“ prohlásil Zelenskyj podle tiskové zprávy prezidentské kanceláře. Není to podle něj nic nového. „Pokud jde o rizika - existují od roku 2014, roku anexe Krymu Ruskem a začátku konfliktu se separatisty podporovanými Moskvou na východě Ukrajiny, a nikdy nepřestala,“ dodal prezident. 

Rusko chystá ukázku síly v Černém moři, na manévry tam míří šest lodí

Také podle Spojených států cvičení vyvolá jen další napětí při jednáních o krizi na Ukrajině, uvedla ve čtvrtek večer mluvčí bílého domu Jen Psakiová. Západní země už několik týdnů varují, že Rusko má podél své hranice s Ukrajinou desetitisíce vojáků a upozorňují na možnou ruskou invazi sousední země.

Moskva podobná obvinění odmítá. Tvrdí také, že se ruští vojáci po desetidenním cvičení v Bělorusku vrátí zpět do Ruska. Tento týden to řekl nejdříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, ve čtvrtek to zmínil i ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Za nějakou dobu západní země zjistí, že rusko-běloruské cvičení skončilo a že se ruské jednotky vrátily na ruské území. A pak se kolem toho zvedne velký halas s cílem dokázat, že Západ dosáhl u Ruska snížení napětí,“ prohlásil šéf ruské diplomacie po jednání s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou v Moskvě.

X X X

Washington hlídá gazpacho, zuřila republikánka. Spletla si polévku s gestapem

Republikánská kongresmanka Marjorie Taylorová Greeneová spustila ve středu vlnu vtipů na sociálních sítích poté, co v televizním rozhovoru mluvila o „gazpacho policii“ hlídkující v ulicích Washingtonu. Politička ze státu Georgia si totiž popletla proslulou proslulou španělskou polévku gazpacho s gestapem – brutální tajnou policií z nacistické Třetí říše.

„Nejen, že máme v hlavním městě vězení, které připomíná gulag, ale teď tu máme ještě gazpacho policii Nancy Pelosiové, která špehuje členy kongresu. Špehuje naši práci, naše zaměstnance i americké občany,“ řekla Greenová s odkazem na předsedkyni Sněmovny reprezentantů.
Přešlapu se dopustila v rozhovoru pro krajně pravicovou televizní stanici One America News. Proč si myslí, že Pelosiová vytvořila policejní sbor dohlížející na pořádek v srdci Washingtonu, ale Greenová moderátorovi nevysvětlila.

Její poznámka o gulagu pak byla reakcí na tvrzení výtržníků, které policie zatkla v souvislosti s útokem na Kapitol z loňského ledna. Zadržení si totiž stěžují, že washingtonská věznice je v otřesném stavu a panují v ní nelidské podmínky včetně nedostatečného přístupu k lékařské péči.

Záměna tradičního španělského pokrmu a nacistické tajné policie, která proslula svou krutostí, na sociálních sítích okamžitě vyvolala vlnu reakcí.
„Gazpacho je studená rajčatová polévka. Gestapo je nacistická policie. Ani jedna z těchto věcí není správná,“ utahoval si z Greenové na Twitteru politický komentátor stanice NBC News Jake Sherman.

„Jak se MTG opovažuje obviňovat gazpacho, když všichni víme, že skutečným viníkem je vichyssoise,“ vtipkovala moderátorka Emily Brandwinová s odkazem na chlazenou smetanovo-bramborovou polévku, kterou Američanům představil v roce 1917 francouzský šéfkuchař.
„Zajímalo mě, proč všichni ve Washingtonu tweetovali o gazpachu a teď mám z toho chuť na večeři,“ přidala se novinářka Sarakshi Raiová z politického magazínu The Hill. Uživatelé Twitteru také okamžitě přispěchali s řadou memů, ve kterých si z Greenové dělali legraci.

„Drahá MTG, gazpacho policii jsem vytvořil v roce 1993, abych se ujistil, že do mé milované polévky nikdo nebude přidávat tabasco, jalalpeños nebo další podivné věci! Prosím, neobviňujte nikoho jiného než mě. Zastavte se kdykoli na skleničku. Nezapomeňte si roušku a očkovací průkaz,“ napsal na Twitteru známý šéfkuchař José Andrés.

Není to poprvé, co se Greenová stala předmětem kontroverzí. Loni v červnu například přirovnala povinnost nosit roušky ve vládních budovách ke hrůzám holocaustu a Pelosiovou nařkla z nacistických metod. 
Je známá také jako zastánkyně konspirační teorie QAnon. Ta v různých obměnách tvrdí, že exprezident Donald Trump stojí v čele tajného tažení proti spolku demokratických politiků a hollywoodských a podnikatelských elit, který uctívá Satana a zneužívá děti. Kvůli šíření dezinformací o covidu-19 pak Greenová letos v lednu přišla o účet na Twitteru.

X X X

Rána pro Olgu Menzelovou, zemřel její blízký přítel. Skvělý a mladý člověk, truchlí

Od smrti milovaného manžela Jiřího neuběhl ani rok a půl a Olga Menzelová prožívá další ztrátu blízkého. Na sociálních sítích truchlí za svého přítele Samiho. O jeho smrti informoval její partner a archeolog Miroslav Bárta, se kterým má dvouletého syna Alberta. „Skvělý a tak mladý člověk,“ smutní producentka.

Smrt legendárního českého režiséra Jiřího Menzela byla pro jeho manželku Olgu těžkou ranou. Po více než roce se však potýká s další ztrátou blízkého. „Nikdy nevíš, co bude zítra. Tak skvělý a tak mladý člověk. Samí, ať máš hezký obláček,“ napsala filmové producentka na svém Instagramu, uvedl web Blesk.cz.

Na sociálních sítích o smrti společného přítele informoval její partner Miroslav Bárta, který s kamarádem Samim pravděpodobně pracoval na archeologických vykopávkách. Jako vzpomínku sdílel video, na kterém si jeho kamarád v písku hraje s Bártovým synem Albertem. „Poslední výlet se Samim. Cestuj opatrně můj drahý příteli. Odpočívej v pokoji,“ připsal archeolog.
Olga Menzelová sdílí dojemné video. Režisér vypadal i na sklonku života šťastně

Jak jejich přítel zemřel, Menzelová ani Bárta neinformovali, v komentářích však po jednom dotaze producentka nastínila, že mohlo jít o selhání srdce. „Asi srdíčko. Už je na Boží pravdě. Těžko tomu věřit, jsme tady jen na chvíli,“ dodala.
Po kritice přišla antidepresiva

Od smrti jejího manžela uplynul více než rok. O legendárního režiséra, který stojí za snímky jako Postřižiny, Vesničko má středisková, Slavnosti sněženek nebo oscarovým dílem Ostře sledované vlaky, se starala od listopadu roku 2017. Tehdy se Menzel potýkal s meningokokovou infekcí.

Poslední chvíle prožil doma, se svými blízkými. Společnost mu kromě manželky Olgy dělala i jejich dcera Eva Marie. Nyní již sedmiletá dívka však není jediným potomkem producentky. S režisérem Jaroslavem Brabcem má třináctiletou Annu Karolínu a s archeologem Bártou dvouletého Alberta.

Narození nemanželského syna strhlo vlnu kritiky. Menzelovi však byli upřímní a režisér své manželce jiné vztahy toleroval. Menzelová dokonce pro web iDnes.cz uvedla, že spolu všichni skvěle vycházeli. Smrt režiséra v září 2020 a následné osočování fanoušků však bylo pro producentku příliš, nakonec sáhla po antidepresivech.

X X X

Jan Koller promluvil o proslulé párty s prostitutkami na pokoji číslo 433

Fotbalista Jan Koller (49) zavzpomínal na své krušné začátky u fotbalu a také na proslulou párty s prostitutkami na hotelovém pokoji číslo 433 v březnu 2007, kdy fotbalisté z národního týmu slavili po porážce s Německem v hotelu Praha narozeniny Tomáše Ujfalušiho.

Tu historku zná téměř každý. Novináři tenkrát sledovali fotbalisty a kromě oslav do rána zachytili příjezd několika prostitutek na recepci, kde za ně oslavenec dopředu zaplatil údajně čtyřicet jedna tisíc korun. „Já jsem na recepci byl, to je pravda, ale nic jsem neplatil. A ta částka také absolutně nesouhlasí,“ hájil se pak Ujfaluši.
Národní tým tehdy dostal za porušení disciplíny pokutu milion korun a reprezentace při dalších srazech vyměnila hotel Praha za jiná místa.

„Ten hotel už je zbouraný, tam zůstaly všechny vzpomínky. Já tam byl, a nebyl. Opustil jsem po zápase nedovoleně hotel – prohráli jsme, tak jsem nechtěl být na hotelu a jel jsem ke kamarádovi na pivko. Takže jsem se tomu vyhnul. Ale já bych tam nebyl ani tak,“ dušuje se bývalý český reprezentant Jan Koller, který drží rekord v počtu vstřelených gólů. „Ano, padesát pět gólů v reprezentaci je zatím rekord. Ale já jsem měl štěstí na spoluhráče, kteří mě zásobovali přihrávkami. To bylo snadnější, než to mají útočníci dneska. Mají to těžší, než jsme to měli my.“

Fotbalista říká, že mu nikdo zářnou kariéru nepředpovídal. První ligu totiž dřív pil, než hrál. „Nejdřív jsem si život prožil a propil, až pak jsem začal hrát profesionální fotbal. Většina kolegů to má naopak,“ přiznal v primáckém pořadu 7 pádů Honzy Dědka.

Profesionálnímu fotbalu se začal věnovat až v dospělosti, předtím si prošel běžnými pracemi. „Ani na vojně mě nechtěli na fotbal. Strávil jsem rok a půl v kuchyni, škrábal jsem brambory, vytíral podlahy. Práce všeho druhu. Hrál jsem jen pro radost, když mě pustili,“ prohlásil.

Když se rušilo Československo, třídil dokonce mince v jednom skladu banky. „Prošla mi už tenkrát rukama spousta milionů. V té době jsem hrál v Milevsku čtvrtou ligu. A když jsem v Praze třídil mince, dostal jsem šanci v B týmu Sparty a dostal jsem první smlouvu. Bral jsem teda míň peněz než v té bance za třídění mincí. Ale byl to splněný sen a pomalu jsem naskočil do profesionálního fotbalu,“ vzpomínal na začátky fotbalové dráhy Koller.

Část kariéry pak strávil v německém Dortmundu. Na ten ovšem nemá nejlepší vzpomínky. Během pěti let ho totiž pětkrát vykradli. „Každý rok jednou. Já už jsem pak ani nezamykal. Chodili ke mně jak do obchoďáku, klíčky od všeho jsem nechal na věšáku. Měl jsem tam koženou sedačku, tak si vyřezávali kůži ze sedačky, když už neměli co ukrást. Ale byli aspoň slušní, že si počkali, až nebudeme doma. Já nedržím rekord, byl tam hráč, kterého vykradli
třináctkrát. Lewandowski, skoro nejlepší hráč světa, to měl horší, toho vykradli před zraky manželky a dítěte, manželku svázali,“ šokoval Koller.