Prezident Miloš Zeman se v neděli v Pekingu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Na jednání ho doprovodila skupina českých ministrů spolu s hokejistou Jaromírem Jágrem či s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem. Poradce českého prezidenta Jie Ťien-ming, kterého čínské úřady vyšetřovaly kvůli podezření z hospodářské kriminality, není podle Zemana ve vězení.

Zeman na začátku jednání řekl, že není žádná jiná země, kam by jezdil tak často. Do Číny přicestoval již popáté. Čínskému prezidentovi poté představil část delegace. Zmínil představitele firmy Home Credit, která v Číně poskytuje půjčky, nebo Jágra, který by se mohl stát jednou z tváří zimních olympijských her pořádaných Pekingem v roce 2022.

Jágr poletí se Zemanem do Číny, tamnímu hokeji chce pomoci před olympiádou

Poté zmínil, že je spokojen s jednáními s čínskou společností CITIC, která v Česku převzala projekty firmy CEFC. Zakladatel CEFC, a zároveň poradce prezidenta Zemana, Jie Ťien-ming je v Číně vyšetřován kvůli hospodářským deliktům. Podle Zemana není ve vězení.

„Byl jsem informován, že můj poradce není ve vězení. Jestliže není ve vězení a jestliže naopak vyjednává právě se společností CITIC o odkupu některých majetkových podílů, tak z toho logicky vyplývá, že je na svobodě,“ řekl Zeman.
Dodal, že se nesetkali, protože nebyl čas.

Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka měly být hlavním tématem setkání prezidentů například české investice v Číně. Zeman je podle něj chtěl podpořit, hovořit chtěl ale také o čínských investicích v České republice. Mluvčí zmínil například formu PPP projektů, do kterých se zapojují soukromí investoři. Premiér Andrej Babiš nedávno navrhnul, aby čínské firmy tímto způsobem postavily úseky dálnice D3 vedoucí z Prahy na České Budějovice.

V české prezidentské delegaci byl také Tykač, jehož energetická skupina Sev.en Energy v neděli v Pekingu uzavřela dohodu s firmou China Huaneng Group, jednou z nejvýznamnějších čínských energetických společností.

Na jednání Zemana doprovodili i ministři dopravy Dan Ťok, průmyslu a obchodu Marta Nováková, kultury Antonín Staněk, životního prostředí Richard Brabec a zemědělství Miroslav Toman. Přítomen byl i Zemanův poradce Martin Nejedlý, prezident společnosti Škoda China Ralf Hanschen a Pavel Nedvěd, který je ambasadorem čínské fotbalové ligy.

Na závěr přijetí v pekingské Velké síni lidu končící ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková podepsala dvě memoranda. Jedno počítá se vznikem nové pobočky agentury CzechTrade, druhé aktualizuje seznam bilaterálních projektů obou zemí v rámci projektu nové Hedvábné stezky. Týkají se například spolupráce při výrobě lehkých sportovních letadel, výstavby logistického centra či zřízení zákaznického centra Home Credit v Číně. Zeman se pak také setkal se členem stálého výboru politbyra vládnoucí Komunistické strany Číny Wang Chu-ningem. Prezidenta ČR zajímaly Wangovy názory na čínský boj proti korupci.

PAPEŽ DÁVÁ PŮL MILIONU DOLARŮ NA UPRCHLÍKY Z MEXIKA DO USA

Papež František daroval půl milionu dolarů, přibližně 11,5 milionu korun, na migranty ze Střední Ameriky, kteří na cestě do Spojených států zůstali v Mexiku. V sobotu večer o tom informoval Vatikán. Peníze podle serveru BBC pocházejí z fondu katolické církve Peter’s Pence, který po celém světě shromažďuje prostředky z církevních sbírek.

Vatikán ve svém sdělení uvedl, že migranti životně potřebují pomoc, protože globální média o ně začínají ztrácet zájem. „V roce 2018 přišlo na mexické území v šesti karavanách celkem 75 tisíc lidí. Ohlášeny jsou další skupiny,“ sdělila kancelář fondu.

„Ti lidé jsou v úzkých, nemohou se dostat do Spojených států, jsou bez domova, bez živobytí. Katolická církev tisíce z nich ubytovala v hotelech v diecézích nebo v náboženských kongregacích a poskytuje jim základní potřeby od bydlení až po ošacení,“ dodala. Darovaná částka bude rozdělena mezi mezi 27 projektů v 16 diecézích a mezi mexické náboženské sbory.

Papež v minulosti kritizoval záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit na jižní hranici USA na ochranu před migranty zeď. Washington vyvíjí na mexickou vládu tlak, aby takzvané karavany lidí ze Střední Ameriky směřující na sever zastavila. Ti tvrdí, že utíkají před chudobou a násilím. Trump karavany začal nazývat ohrožením americké bezpečnosti a pohrozil, že Spojené státy vyšlou na hranici s Mexikem ozbrojené vojáky.

Mexické migrační orgány v neděli podle agentury AP vrátily letadlem do Hondurasu 104 migrantů. Minulý týden mexičtí úředníci zadrželi téměř 400 migrantů, kteří procházeli jihomexickým státem Chiapas a snažili se dostat do USA, napsal zpravodajský server BBC.

TRUMP UPOZORŇUJE NA NAROZENINY MELANIE

Facebook v pátek deaktivoval sérii reklam, které šířil volební štáb amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby upozornil na narozeniny první dámy Melanie Trumpové. Sdělení obsahovalo formulaci „pozor dámy“. Porušovalo tak zásady sociální sítě, která nepovoluje, aby uživatel v reklamách uváděl osobní vlastnosti, tedy například pohlaví osob, na něž cílí. Trumpův volební štáb kampaň upravil tak, aby pravidlům vyhovovala.

Facebook zakročil až poté, co na porušení zásad ve čtvrtek upozornil novinář Judd Legum na svém webu Popular Information. „Asi 12 hodin poté, co byl tento článek zveřejněn, potvrdil zástupce Facebooku, že stovky reklam Trumpovy kampaně porušovaly pravidla. Facebook uvedl, že reklamy deaktivoval,“ napsal Legum.

Melania Trumpová

Série reklam jménem amerického prezidenta cílila na ženy ve státě Texas následujícím sdělením:
„Naše fantastická první dáma Melania zítra slaví narozeniny a já pro ni chci udělat něco výjimečného. Naším cílem je, aby milion Američanů podepsal přáníčko a popřál Melanii vše nejlepší.“ Každá z reklam sponzorovaných skupinou Trump Make America Great Again Committee byla adresována „dámám“ v jistém texaském městě.

Zásady pro inzerci na facebooku však neumožňují „uvádět či naznačovat osobní vlastnosti“ adresátů. Reklama je tak například může nabádat, aby se seznámili se seniory, formulace „seznamte se s dalšími seniory“ je však nepřijatelná.
Knihovna reklam

Z facebookové „knihovny reklam“ je patrné, že Trumpova kampaň nyní v materiálech, které se týkají narozenin první dámy, vypustila původní oslovení a nahradila jej prostým „Pozor!“ V dalších materiálech určených pro voliče ve státě Missouri podle Popular Information doplnil volební štáb titulek o slova „...a pánové“.

Facebook loni ohlásil přísnější regulaci politické reklamy na své platformě, avšak není zcela jasné, jak monitoruje dodržování pravidel o jejím obsahu. Legumovi společnost sdělila, že její systém pro kontrolu reklam „se opírá především o automatizované nástroje, které srovnávají reklamy s příslušnými pravidly“. Trumpův tým prý provozovatel sociální sítě upozornil, aby svou inzerci zásadám přizpůsobil.

„Jaký je ale smysl pravidel Facebooku, jestliže nejsou vymáhána ještě před publikací? Za aktuálního stavu vám v nepravděpodobném případě, že vás chytnou, řeknou, abyste problém napravili. Nic vás nenabádá k tomu, abyste pravidla dodržovali od začátku,“ komentoval záležitost Legum.

ROZSUDKY ONLINE? SOUDCI SE OBÁVAJÍ VÍCE PRÁCE

Ministerstvo spravedlnosti chystá převratnou změnu – rozhodnutí soudů budou veřejně k dispozici na internetu. Do roku 2020 alespoň v civilních řízeních. Soudy ovšem mají obavu, že budou kvůli publikování přetížené prací. Ze zveřejněných rozsudků totiž musí zmizet citlivé údaje, jako jsou například jméno či adresa účastníka soudního sporu.

Soudy v Česku čeká internetová revoluce. Více než desítky tisíc rozsudků, které ročně vynesou, budou muset zveřejňovat na internetu. Počítá s tím plán ministerstva spravedlnosti. Vznikne jakýsi „Google pro soudní rozsudky“.
Lidé si několika kliky budou moci na webu najít, jak dopadly podobné spory, jako jsou ty, které zrovna vedou. A porovnat, jak různé soudy rozhodují. Nebo si rozmyslet, jestli žalobu podat, když ostatní v podobných věcech neuspěli.

Ministerstvo si navíc od záměru slibuje, že soudci budou pod větším dohledem. A nebude se tak stávat, že soud v Plzni rozhodne v podobném případě výrazně jinak než v Brně. A když se to stane, budou tím lidé u nadřízených soudů moci jednoduše argumentovat. Soudy tak budou předvídatelnější.

„Ke zveřejňování judikatury ministerstvo přistupuje i z důvodu zlepšení dostupnosti judikatury nižších soudů odborné veřejnosti a také z důvodu posílení transparentnosti soudního rozhodování,“ uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Do roku 2020 chce ministerstvo zveřejňovat pouze pravomocná rozhodnutí v civilních řízeních. Trestní věci zatím ne. „Pokud se postupy osvědčí, budeme uvažovat o rozšíření na další agendy,“ řekl Řepka. Dodal také, že zveřejnit rozsudky soudů zpětně resort neplánuje.

Dobrý nápad, ale...

Experti plán oceňují. „Už dlouho se mluví o tom, že by se měly ve větší míře rozsudky zveřejňovat. Je to bohulibý projekt a pro ministerstvo velká výzva,“ řekl autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

„Zveřejňování rozsudků zvýší transparentnost soudní moci a předvídatelnost práva. Bude se ale muset vytvořit důkladná metodika a logika anonymizace a rozlišování rozsudků,“ doplnil. Plán ministerstva má však i háčky. Není to totiž poprvé, co o něčem takovém resort mluví. Zatím také není jasné, kolik bude celý nový elektronický systém stát. Jasno o tom chce mít ministr Jan Kněžínek do konce roku.

Přestože se má záměr ministerstva v první fázi dotknout hlavně krajských a vrchních soudů, iDNES.cz oslovila všechny soudy, co na plánovanou změnu říkají. Reagovala třetina. Byť záměr publikovat verdikty online považují obecně za dobrý, všechny svorně tvrdí, že se obávají přílišného návalu práce na už tak přetížené soudní úředníky. A to zejména kvůli tomu, že budou muset rozsudky před zveřejněním zbavit osobních údajů, tedy začernit jména nebo adresy.

„Máme obavu, že by se jednalo o značnou administrativní zátěž, na kterou nemáme personální kapacity, a rozhodně by nebylo v silách Městského soudu v Praze už vzhledem k počtu rozhodnutí,“ uvedla například mluvčí Markéta Puci.
Ministerstvo argumentuje tím, že by to měly řešit počítače. Soudy mají používat speciální nástroj, který bude sám prohledávat text a označovat konkrétní slova s citlivými údaji. „Podle našich dosavadních zkušeností nástroje tohoto typu fungují s přesností okolo devadesáti procent,“ uvedl Řepka. Jenže i takto anonymizovaný dokument musí zkontrolovat zaměstnanec soudu.

Pro soudy, které ročně vydají desítky tisíc rozhodnutí, to bude velký nápor na administrativu. Ministerstvo ale nepočítá s tím, že by jim přidalo peníze na další zaměstnance. Naopak chce, aby soudy šetřily.

„Rozhodujeme za rok cca v 2 500 věcech trestních odvolání, dvojnásobku civilních odvolání, vedeme přibližně 13 000 insolvencí, v našem obvodu jde o několik desítek tisíc prvoinstančních občanskoprávních věcí, několik tisíc trestních věcí. V tuto chvíli je nám avizováno seškrtávání provozních nákladů, snaha o úspory v personální oblasti a podobně,“ vypočítává Miroslav Sedláček z Krajského soudu v Plzni.

Soudy navíc poukazují na to, že v některých případech nestačí u rozhodnutí anonymizovat pouze jména. Někdy logickým spojením získaných údajů i z jiných zdrojů by bylo možné i přes anonymizování rozsudku účastníky řízení dohledat.
Ten jediný se přišel jen ohřát

Nicméně dle viceprezidenta Soudcovské unie Petra Černého lidé obecně nemají zájem o soudní řízení, které se jich netýká. Za jeho dvacetiletou praxi se mu stalo jen jednou, že do jednací síně přišel někdo, kdo neměl nic společného s účastníky řízení nebo to nebyl novinář. „A přišel jen proto, že čekal na autobus a venku byla zima,“ uvedl.
„Co se týče odůvodnění zveřejňování rozhodnutí soudů, jež spočívá v možnosti kontrolovat jejich rozhodovací činnost veřejností, toto bych nepřeceňoval,“ dodal Černý.

Jak vyplývá z průzkumu iDNES.cz, rezervovanější vůči plánu ministerstva jsou i některé okresní soudy. „Pokud se jedná o mediálně sledovanou kauzu, je účel zřejmý – informovat v co možná nejvyšší míře veřejnost o způsobu jejího vyřízení. V ostatních případech není smysl uveřejňování všech rozhodnutí již tak zřejmý,“ uvedl mluvčí mělnického soudu Jindřich Špergl. Snaha rozsudky zveřejňovat přitom existuje už od roku 2011. Databáze, ve které by soudy měly publikovat některá svá významná rozhodnutí, je ale dodnes poloprázdná.

SYN KLAUSE HLEDÁ NÁZEV STRANY ZA LITR RUMU

Václav Klaus mladší v neděli uveřejnil výzvu na svém facebookovém profilu, v níž prosí lidi, aby mu pomohli vymyslet název nové strany. Okolo dvanácté odpoledne se zapojilo okolo tří tisíc uživatelů. Někteří z nich ironicky navrhují názvy jako Strana Svobodného Selského Rozumu (SSSR) či Klaus Klaus Klan (KKK).

„Počasí má být nijaké – možná zůstanete doma. Napište mi prosím do komentářů, jak by se měla podle vás jmenovat nová strana, kterou zakládáme,“ uvedl Klaus. Tvořivosti se podle něj meze nekladou. Výherci přislíbil poslanec litr rumu. O výzvě jako první informoval portál Novinky.cz.

Status do nedělních dvanácti hodin okomentovalo více než tři tisíce lidí. Kromě uživatelů navrhujících skutečné názvy se jiní uchylují k ironii. „Dal bych Strana Svobodného Selského Rozumu (SSSR),“ píše uživatel vystupující pod jménem David Punči Punčochář. „Klausova Strana Čech a Moravy,“ uvádí pak Roman Máca.

Specialista na sociální sítě Michael Skřivan zase nabídl název Klaus Klaus Klan (KKK). „Vzhledem k okolnostem, za kterých vzniká, by se mohla jmenovat Klaustrofobie,“ komentuje pak uživatel Miroslav Waidinger. Sociolog a protiislámský aktivista Petr Hampl navrhuje název se zkratkou „VK“, například Vlasteneckou koalici. „A neměla by mít v názvu žádné slovo, které odrazuje normální lidi (například konzervativní),“ dodává Hampl. Karel Kocek zase navrhuje „Národ sobě“.

Poslance Václava Klause mladšího vyloučili spolustraníci z ODS v polovině března (celý text k přečtení zde). „Václav Klaus mladší svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozuje dobré jméno ODS a dělá to i přesto, že byl několikrát varován, poté co dostal něco, co jsme nazvali žlutou kartou,“ uvedl tehdy šéf strany Petr Fiala. O pár týdnů později Klaus oznámil, že zakládá novou stranu, kterou představí veřejnosti po květnových volbách do Evropského parlamentu.

KONTROLA MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, DALY ŠKOLÁM NA ODMĚNY?

Ministerstvo školství se chystá kontrolovat, jak kraje rozdělily školám peníze na růst platů a zda se k učitelům dostaly i slibované odměny. Do nich měla letos putovat třetina přidávaných peněz. V příštím roce by to měla být polovina, v dalším období pak ještě větší podíl. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekl ministr školství Robert Plaga.

Podle Plagy v roce 2015 dostali učitelé vše formou tarifů. Letos do základu putovaly dvě třetiny přidávané sumy a třetina do tarifů. „Pro příští rok není představa dvě ku jedné, ale to, co půjde do tarifů, půjde i do netarifní části,“ uvedl Plaga.
V dalším období by podle něj měl podíl odměn ještě růst a přidávání do tarifů by mělo být naopak menší. Je podle něj potřeba vytvořit prostor pro ředitele, aby měli netarifní prostředky a oceňovali kvalitní učitele.

Plaga slíbil učitelům peníze. V roce 2021 budou podle něj brát 45 tisíc

Proti tomu jsou odbory. Před zahájením vyjednávání s vládou se nechaly slyšet, že pro příští rok budou žádat rozdělení celé sumy jen do základu.

S přidáváním na odměny místo do tarifů souhlasí i nezařazený poslanec Václav Klaus mladší. Ředitelé tak podle něj budou moci lépe „ohodnotit klíčové kantory“. Klaus uvedl, že učitelům se však výdělek zvedá jen formálně. Zvýší se jim sice základ, ale odměny jim klesnou. „Sypeme do školství 40 miliard navíc, učitelé dostanou zas zbytky, jestli vůbec,“ řekl v Partii Klaus. Podle něj výdaje na regionální školství v posledních dvou letech vzrostly o 44 procent, avšak učitelům se tak plat nenavýšil.

„Drtivá většina ředitelů je slušných a má zájem, aby škola fungovala. A ví lépe než ministerstvo, komu má přidat a komu ne,“ dodal. Odbory si stěžují na to, že se k učitelům slibované peníze na odměňování nedostaly. Poukazují i na to, že ředitelé škol často odměny rozdělují až na konci roku a k platu je každý měsíc nepřidávají.

Platy učitelům stoupnou později a méně, vláda peníze dělí na dvě části

Ministr plánuje vyrazit do krajů a kontrolovat, jestli peníze školám přidělily. Sumu totiž přerozdělují. Podle Plagy má systém financování nedostatky, není vyvážený a měl by se zpřehlednit. Rozpočet školství činí letos i s evropskými dotacemi zhruba 205,7 miliardy korun, což je zhruba o 30 miliard víc než loni. Na růst platů učitelů v regionálním školství se má letos proti loňsku vydat o 13,5 miliardy korun víc. V příštích dvou letech by to mělo být kolem 23 miliard.

Vláda ve svém programu slíbila, že platy učitelů i neučitelských profesí do konce volebního období v roce 2021 zvednou proti roku 2017 nejméně o polovinu, tedy na 150 procent. U pedagogů by to mělo být asi 46 tisíc korun. Loni měl učitel v průměru 35 089 korun hrubého měsíčně. Proti roku 2017 si polepšil o 10,9 procenta, tedy nejvíc za poslední roky. Průměrná hrubá mzda v zemi loni vzrostla o 8,1 procenta na 31 885 korun.

SMRT Z PŘEPRACOVÁNÍ, V INDONÉSII ZEMŘELO PŘES 270 ČLENŮ VOLEBNÍCH KOMISÍ

Deset dní poté, co Indonésie uspořádala největší jednodenní volby na světě, zemřelo více než 270 členů volebních komisí, převážně na nemoci z vyčerpání. Způsobit ji měly dlouhé hodiny práce při ručním sčítání milionů hlasovacích lístků. Země, kde žije 260 milionů obyvatel, chtěla snížit náklady a ve volbách 17. dubna poprvé spojila prezidentské, parlamentní i místní volby.

Do přibližně 800 000 volebních místností přišlo hlasovat 80 procent ze 193 milionů oprávněných voličů a každý z nich vyplnil pět hlasovacích lístků. S odvoláním na vyjádření volební komise o tom informovala agentura Reuters.

Členové volebních komisí museli počítat hlasovací lístky ručně. Do sobotní noci zemřelo na nemoci způsobené přepracováním 272 z nich a dalších 1878 onemocnělo, uvedla volební komise. Ministerstvo zdravotnictví vydalo 23. dubna oběžník, v němž vyzvalo zdravotnická zařízení, aby nemocným členům komisí věnovala co největší péči, ministerstvo financí nyní pracuje na odškodnění rodin zesnulých.

V NEPÁLU TISÍCE LIDÍ MALOMOCNÝCH

Ačkoli Světová zdravotnická organizace prohlásila malomocenství před dvaceti lety za úspěšně vymýcené, každý rok naroste počet nemocných po celém světě o více než dvě stě tisíc případů. Prioritou je včasná diagnóza, která může předejít znetvoření a zachránit životy. Podle odborníků však žijí po celém světě miliony lidí s nediagnostikovanou leprou.

Čtrnáctiletá Paniya Sardarová si jednoho dne všimla zvláštního znaménka na noze o velikosti dětské dlaně. Rodiče ji kvůli světlé a necitlivé skvrně odvezli k lékaři nedaleko nepálského města Biratnagar, kde dostala tinkturu a prášky s ujištěním, že se brzy uzdraví. O tři měsíce později se však znaménko proměnilo v hlubokou otevřenou ránu. Léky ani masti nezabíraly.

„Byl to velký puchýř a nemohli jsme ho ničím vyléčit,“ popisuje dívčin otec Sita Sardar, podle kterého rána nezmizela ani po půl roce. Následovalo další vyšetření, při kterém lékaři diagnostikovali lepru, tedy jednu z nejstarších zaznamenaných nemocí. „Nechápala jsem, proč se to stalo zrovna mě,“ popisuje dívka.

Není však sama, po celém světě stále existují malomocní, a to navzdory stanovisku Světové zdravotnické organizace (WHO), která označila lepru před dvaceti lety za eliminovanou hrozbu. Také nepálská vláda před deseti lety oznámila, že se jí podařilo dosáhnout potřebných cílů, aby lepru odstranila.

V roce 2016 bylo leprou nakaženo několik lidí v africkém Malawi:

Tato tvrzení však podle kritiků vedla k přerušení výzkumů malomocenství a k těžšímu odhalování nových případů i snížení kvality zdravotní péče určené pacientům jako je Paniya. Jen v Nepálu žijí podle odborníků tisíce lidí s nediagnostikovanou leprou. Po celém světě jich mohu být dokonce miliony.

„Lidé věří, že je tato choroba vymýcena. Přesto se stále objevují nové případy. Čím lépe budete hledat, tím víc jich najdete. A my se nesnažíme hledat pořádně,“ konstatuje profesor Cairns Smith z britské univerzity v Aberdeenu.
Lepra je infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Mycobacterium leprae. Choroba je léčitelná a při včasné diagnóze lze zabránit znetvoření. Navzdory reputaci o silné nakažlivosti je proti malomocenství imunní téměř 95 procent světové populace. Velmi nakažlivá je pouze kožní forma, která vytváří vředy.

Každý rok přibude více než dvě stě tisíc nemocných leprou

„V závislosti na druhu lepry trvá různou dobu, než je možné rozpoznat klinické příznaky a symptomy. Může to být pět i deset let,“ popisuje dermatolog Mahesh Shah z kliniky v nepálském Lalitpuru. Každý rok eviduje WHO na celém světě přibližně dvě stě tisíc nových případů lepry.

Spinalonga: ostrov malomocných, v němž zvítězila touha po životě

Od chvíle, kdy lékaři Paniye nasadili správnou léčbu, daří se dívce lépe. Nemoc ji však nevratně poškodila nervy na rukou a znetvořila obličej. Právě takovým případům chce WHO zabránit, a do příštího roku by chtěla dosáhnout nulové invalidity u dětských pacientů.

Pomoci se snaží také nepálská organizace Leprosy Mission, která provádí preventivní vyšetření v ohrožených komunitách. „Pokud lékaři někomu diagnostikují lepru, jdeme a vyšetříme rodinné příslušníky i sousedy,“ popisuje její ředitel Shovakhar Kandel. Navzdory osvětě však zůstává lepra podle listu The Guardian v Nepálu zdrojem společenského vyloučení, nemocní často končí na ulici.

Přesto už Nepálci nevěří, že lepru sesílají na lidi bohové a přístup vůči malomocným se postupně obrací k lepšímu. V nepálském Yadavu však stále existuje leprosárium, ve kterém žije více než 350 lidí s touto nemocí. „Nemocní jsou segregováni a odtrženi od rodiny. Rehabilitace těchto lidí by vyslala signál, že je to špatně,“ uzavírá Kandel.