...zahájí „mírovou operaci“: Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety. Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. Z Putinova výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu vstoupit. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky v pondělí večer podepsal dohody o spolupráci.

Ukrajina historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky

V projevu označil Ukrajinu za uměle vytvořenou zemi bez vlastní státnosti, za loutku v rukou USA, za stát řízený oligarchy, ve kterém vzrůstá přítomnost „neonacistů“. 
Obvinil při tom Kyjev, že vraždí občany Donbasu. „Jak dlouho to ještě budeme snášet?“ zeptal se řečnicky. 
Uplynulo doslova pár hodin a Kreml oznámil nynější mírovou misi. Z Putinova výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu vstoupit, podotýkají agentury AP a DPA.

Regiony kontrolované povstalci na Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny. Kyjev hlásí desítky případů ostřelování z druhé strany takzvané linie dotyku, jakož i mrtvé a raněné.

Pondělní uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině, uvedl dříve deník The New York Times. Připomíná, že lídři Moskvou podporovaných separatistů si nárokují i území na východní Ukrajině, která aktuálně kontroluje ukrajinská armáda.
Není navíc zřejmé, v jakých hranicích Putin nezávislost Donbasu uznal. Tedy zda mluvil jen o samozvaných republikách, nebo celém regionu na východě Ukrajiny.

X X X

Putin: Za případné krveprolití ponese zodpovědnost Ukrajina. Provádí genocidu milionů lidí

Ukrajina na východě země, tedy na území ovládaném donbaskými separatisty, provádí genocidu a chce zde učinit bleskovou válku. Taková obvinění ve svém pondělním televizním projevu vznesl ruský prezident Vladimir Putin. Za případnou válku podle něj ponese odpovědnost právě Kyjev. Putin po svém projevu podepsal výnos o uznání nezávislosti separatistických republik Doněck a Luhansk.

Putin se ve svém projevu tvrdě opřel do ukrajinské vlády a zároveň se jasně postavil na stranu separatistů. „Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?“ uvedl ruský prezident a počínání Ukrajiny na východě země označil za „genocidu“.

Současnou Ukrajinu prezident označil za americkou kolonii, území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minska a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.

Ukrajinská revoluce v roce 2014 s přízviskem Majdan, která vedla ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, nepřiblížila podle Putina Ukrajinu k demokracii. „Byl to státní převrat a nacionalisté zavedli Ukrajinu do propasti občanské války,“ prohlásil ve vysílání Putin s tím, že Ukrajina je od té doby silně rozdělená. Tezi o radikálech u moci a teroru a pogromech v ukrajinských městech dokládal případem upálení desítek proruských aktivistů v Domě odborů v Oděse na jihu Ukrajiny v květnu 2014.

Ruská hlava státu mimo jiné uvedla, že Ukrajina sama o sobě nemá žádnou vlastní státnost a vznikla jen díky SSSR a Vladimiru Leninovi. Ten ji podle Putina činili vytvořil „na účet Ruska, odtržením historických ruských území“, a to i s ruským obyvatelstvem. „Na první pohled se to zdá šílenstvím, ale bolševici se chtěli udržet u moci doslova za každou cenu,“ tvrdil Putin s tím, že podobně postupovali i Leninovi následovníci.

Dále dodal, že hojně propíraný poloostrov Krym, který Rusové před lety anektovali, Ukrajině náležel jen kvůli tomu, že jí ho v 50. letech dal tehdejší vůdce SSSR Nikita Chruščev. Stejně tak Putin zdůraznil, že i jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, „býval historicky součástí Ruska“.

Ukrajina si může zajistit jaderný arzenál, říká Putin
Putin se ve svém projevu také opřel do ukrajinského hospodářství. „Téměř šest milionů Ukrajinců, tedy 15 procent celkové populace, bylo nuceno hledat práci v zahraničí,“ pokračoval ruský prezident s tím, že Rusko i se samostatnou Ukrajinou po rozpadu Sovětského svazu vždy spolupracovalo čestně, s přihlédnutím k ukrajinským zájmům. Sousedům podle něj poskytlo pomoc v řádu stovek miliard dolarů.

Ale Ukrajinci podle ruského prezidenta chtěli všechna práva a privilegia, ale nic na oplátku neposkytli a naopak se dopouštěli „krádeže plynu“. Nakonec v Kyjevě „krajní nacionalismus brzy dosáhl podoby neonacismu“. Civilizační výběr Ukrajiny ve prospěch Západu má podle Putina jediný cíl – uchovat v západních bankách miliardy, které oligarchové ukradli prostým Ukrajincům.

Ruský prezident vyjádřil také obavy z toho, že se Ukrajina podle něj snaží zajistit vlastní jaderný arzenál. Doplnil, že k tomu má Ukrajina blízko vzhledem k jadernému dědictví od SSSR.
Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se podle něj jen mění prezidenti a poslanci, ale „nemění se podstata agresivního režimu“, a tak je nezbytné „neprodleně uznat nezávislost lidových republik“, Na závěr svého projevu pak podepsal výnos, kterým nezávislost separatistických republik na Donbasu uznal.

X X X

O uznání nezávislosti povstaleckých republik rozhodneme dnes, oznámil Putin.

Členové ruské bezpečnostní rady se při dnešním jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v televizním přenosu, prohlásil, že rozhodnutí přijme dnes.
Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800 tisíc ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před "genocidou". Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.

"Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida," řekla. "Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat," dodala.
"Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat," zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.

V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie ve kterých má Rusko nyní své jednotky. "Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal," argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal "lidové republiky".

"Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko," prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. "Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat," zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění "lidových republik" do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.

Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik dnes znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání "lidových republik" již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.

Bezpečnostní záruky
Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další "trestná výprava" Kyjeva do Donbasu, poznamenal Putin na úvod porady.

Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.

Smutné příběhy od ukrajinských hranic: ostřelování, strach, primitivní podmínky
Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje, varoval Šojgu.

Soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic budí v Kyjevě i v západních zemích obavy z ruské invaze. Kreml dnes odmítl odpovědět na dotaz, zda zasáhne v Donbasu, pokud o to tamní separatisté požádají, upozornila agentura Reuters.
Západ v posledních dnech se rostoucí naléhavostí varuje před možností ruské invaze na Ukrajinu. Rusko u hranic se svým sousedem shromáždilo desítky tisíc vojáků, možnost invaze ale dlouhodobě odmítá.

X X X

Porušení mezinárodního práva, hřímá Západ.

Rozhořčené ohlasy vyvolal projev prezidenta Vladimira Putina v ruské státní televizi k situaci na Ukrajině. Britský premiér Johnson řekl, že ruské uznání separatistických republik je porušením mezinárodního práva. Zároveň zmínil, že má k dispozici rozsáhlý balíček sankcí. Biden se chystá zakázat Američanům ekonomické styky s donbaskými republikami. Fiala uvedl, že Česko stojí za Ukrajinou.

Americký prezident Joe Biden brzy podepíše exekutivní nařízení zakazující Američanům investovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny nebo zde obchodovat. Sdělil to Bílý dům poté, co ruský prezident Vladimir Putin učinil kroky k uznání nezávislosti dvou takzvaných lidových republik na Donbasu. 
Bidenova kancelář zároveň ohlásila další odvetné kroky a uvedla, že tyto reakce nespadají mezi sankce připravované pro případ ruského vpádu na Ukrajinu.

„Prezident Biden brzy vydá exekutivní příkaz, který zakáže nové investice, obchod a financování v podání amerických osob do nebo z ukrajinských regionů DNR a LNR, případně v nich,“ uvedla mluvčí Jen Psakiová za použití anglických zkratek pro dvě neuznávané republiky. „Tento exekutivní příkaz také poskytne pravomoc uvalit sankce na jakoukoli osobu odhodlanou operovat v těchto částech Ukrajiny,“ pokračuje Bílý dům.

Zároveň avizoval, že brzy přijdou další opatření související s dnešním krokem Ruska. Veškeré tyto reakce jsou přitom doplňkem k „rychlým a tvrdým ekonomickým sankcím, které jsme připravovali ve spolupráci se spojenci a partnery pro případ, že by Rusko opět vtrhlo na Ukrajinu“.

„Unie bude reagovat sankcemi proti ruskému uznání nezávislosti ukrajinských regionů. Ruský krok je křiklavým porušením mezinárodního práva stejně jako minských dohod,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v prohlášení uvedlo, že důrazně odsuzuje rozhodnutí Ruské federace o uznání nezávislosti tzv. Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Jde o zjevné porušení Charty OSN, Minských dohod a Budapešťského memoranda z roku 1994. Po nezákonné okupaci a anexi Krymu v roce 2014 jde o další krok, kterým Ruská federace dlouhodobě pošlapává základní principy mezinárodního práva a své vlastní závazky týkající se územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny.

X X X

Ukrajina je historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělním projevu uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Tu během svého výletu do historie označil za zemi, která nemá tradici opravdové státnosti a jako stát ji vytvořili bolševici. Ukrajinu podle něj ovládají oligarchové, Spojené státy i neonacisté. Později večer nařídil ruské armádě zahájit misi v donbaských republikách. Cílem má být zajištění míru.

Ve večerním projevu Putin řekl, že Ukrajina je dávné ruské území a že moderní Ukrajinu vytvořilo komunistické Rusko. „Ukrajina je integrální součástí naší historie,“ prohlásil s tím, že „bolševik Lenin znevýhodnil Rusko“ a že bylo Rusko při rozpadu Sovětského svazu okradeno.
Během historického výkladu například zmínil, že Rusové kdysi přišli o poloostrov Krym. Ten si pak v roce 2014 během anexe pod Putinovým vedením znovu přivlastnili. I Stalin Rusku podle prezidenta odebral další oblasti. Na názor na geopolitické změny se přitom „obyčejných lidí nikdo neptal“. 

V minulosti se ruští komunisté dopustili „věcí horších než chyb“, domnívá se Putin. „Po rozpadu Sovětského svazu to začalo být víc než očividné,“ dodal. „Chcete dekomunizaci? My vám ukážeme, co to je,“ pronesl s dovětkem, že odstraňovat pomníky Lenina nestačí.

Postěžoval si, jak se postkomunistická Ukrajina k Rusku chová. Rusko prý s Ukrajinou vždy otevřeně spolupracovalo, ale ukrajinští lídři chtěli „všechny dobré věci bez jakýchkoliv povinností“. Ruský prezident následně obvinil Ukrajinu, že v minulosti ukradla Rusům zemní plyn a strategické suroviny využívá k vydírání Moskvy.

Na Ukrajině podle něj vzrostla přítomnost „neonacistů“. „Ukrajinské autority se nakazily virem nacionalismu a korupce,“ řekl také Putin, podle nějž „Ukrajina nikdy neměla tradici skutečné státnosti“. Proto se prý musí spoléhat na ostatní země, jako jsou Spojené státy.

Rusko a bojovníci separatistických republik v Doněcku a Luhansku mohou navzájem využívat svoje vojenské základny, vyplývá z dohod o vzájemné spolupráci podepsaných Vladimirem Putinem. Rusko také bude podporovat finanční a bankovní systém obou kvazistátů. Dohody by měly platit deset let.

Putin mluvil i o tom, že „Ukrajině vládnou oligarchové“ a že ve skutečnosti jde jen o rozdělení majetku. Připomněl i prodemokratické demonstrace na Majdanu a označil je za protistátní převrat. Ukrajinu má za destabilizovanou. Lidé jen přežívají, řekl v projevu.

Požár v Oděse z května 2014, při kterém zemřely desítky lidí a který zdatně využila ruská propaganda, pak podle něj nebyl dodnes potrestán, „přitom jméno viníka všichni známe“. Prezident se prý osobně zasadí o to, aby byli viníci potrestáni. Dále si postěžoval, že je na Ukrajině umenšován ruský jazyk či že chce Kyjev zničit ruskou pravoslavnou církev moskevského patriarchátu.

„Ukrajina plánuje vyvinout vlastní jaderné zbraně. Má jaderné technologie ještě z dob SSSR,“ řekl také. „Pořídit si taktické zbraně bude pro Ukrajinu mnohem jednodušší než pro jiné země, při pomoci ze zahraničí. To nesmíme opomenout,“ pokračoval s tím, že to přinese ohrožení pro Rusko.

To prý přinese i přijetí Ukrajiny do NATO. Ruský prezident se mimo jiné zmínil i o ukrajinské ústavě. Ta podle něj nedovoluje vojenské základny ostatních států na ukrajinském území. „Bylo nám slíbeno, že se NATO nerozšíří na východ. Ale stal se opak,“ kritizuje Putin, podle nějž nebyly ruské bezpečnostní požadavky vyslechnuty.

Putin se prý kdysi ptal tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona na možnosti vstupu Ruska do NATO. Odpověď podle něj byla velmi zdrženlivá. „Spojené státy v NATO nepotřebují tak velkou zemi, jakou je Rusko,“ řekl občanům. 
„Otázka vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance už je předem rozhodnutá, je to otázka času,“ domnívá se Putin, podle nějž se pak zvýší riziko takzvaného preemptivního (předem něčemu zabraňujícího) úderu na Rusko, který bude veden z ukrajinského území. 

V současnosti probírané západní sankce se podle Putina na Rusko uvalí, ať už krize dopadne jakkoliv a záminky pro jejich uvalení mohou být i vymyšlené, dodal. „S Ukrajinou to nemá nic společného,“ říká s tím, že Rusko má právo na odvetná opatření. „Nikdy se nevzdáme své suverenity, svých zájmů a hodnot,“ varuje.

„Situace na východě Ukrajiny je opět kritická,“ míní Putin. Ukrajina podle něj nemá zájem dodržovat Minské dohody. Prezident také obvinil Ukrajinu, že vraždí obyvatele Donbasu. „Jak dlouho to ještě budeme snášet? (...) Rusko uzná suverenitu a nezávislost Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky,“ potvrdil konečně.
Na východě Ukrajiny prý probíhá genocida. Následně Putin požádal parlament, aby rozhodnutí uznat nezávislost separatistických republik podpořil. Nakonec dohodu o spolupráci podepsal spolu s předáky obou regionů.

Rozhodnutí Kreml zveřejnil předem
Putin dříve uvedl, že se Rusko snažilo vyřešit konflikt v Donbasu mírově, ale za nynější situace je podle něho nutné zvážit nezávislost povstaleckých republik. Kreml v pondělí večer už před projevem zveřejnil, že Putin výnos o nezávislosti donbaských republik podepíše.

Členové bezpečnostní rady se na schůzi vyslovili pro uznání nezávislosti obou separatistických oblastí. Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800 tisíc ruských občanů, které je nutné ochránit před genocidou páchanou prozápadní vládou v Kyjevě. 
„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida. Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. 

„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ten v pondělí také vyzval svou německou kolegyni Baerbockovou, aby Berlín přinutil Ukrajince zaujmout konstruktivní postoj.
„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil pak bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady.

Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila. V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie ve kterých má Rusko nyní své jednotky.
„Nemáme na výběr, musíme republiky uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu. Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.

„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění „lidových republik“ do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.
Podle odborníka na moderní Rusko Marka Galeottiho je otázkou, zda se bude rozhodnutí o ruském uznání nezávislosti obou republik týkat separatistických oblastí ve stávajících hranicích, nebo celého Donbasu. Druhá možnost znamená válku v plném rozsahu, míní.

Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.

Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje, varoval nepodloženě Šojgu.

Britové: K Ukrajině pořád přijíždějí další vojáci
Britská vláda navzdory ujišťování ze strany Moskvy pozorovala v posledních 48 hodinách další nárůst počtu ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic. Při pondělním projevu v Dolní sněmovně to uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Putina vyzval, aby vyloučil útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Podle Wallace existují „silné argumenty pro obavy, že prezident Putin je stále rozhodnutý pro invazi“. Londýn v posledních dvou dnech zaznamenal i přesouvání sil „ze shromaždišť do potenciálních útočných pozic“.
„Toto hromadění jednotek provází množící se operace pod falešnou vlajkou, propagandistické kousky a šíření fiktivních obvinění v ruských médiích. Tohle nejsou kroky, kterými by ruská vláda naplňovala své opakované deklarace o tom, že nemá v úmyslu vpadnout na Ukrajinu,“ řekl Wallace.

Německý kancléř Olaf Scholz pak v telefonátu s Putinem kritizoval ruské plány uznat ukrajinská území pod kontrolou separatistů jako nezávislé státy. „Takový krok by byl v jasném rozporu s minskými dohodami o mírovém vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny a byl by ze strany Ruska jednostranným porušením těchto úmluv,“ řekl Scholz šéfovi Kremlu. 
Kancléř rovněž Putina vyzval k okamžitému zmírnění napětí a ke stažení ruských vojsk z ukrajinsko-ruské hranice. „Zdůraznil, že nyní je důležité obzvláště na východě Ukrajiny dodržovat příměří,“ řekl kancléřův mluvčí. Podle Scholze nese Rusko za situaci na východní Ukrajině obzvláštní odpovědnost.

O situaci na ukrajinských hranicích by měl Putin jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem, ovšem pouze pod podmínkou, že Putin do té doby Ukrajinu nenapadne. Datum summitu by měl vyjednat 24. února ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Šéf ruské diplomacie datum setkání potvrdil.
„Z iniciativy prezidenta Volodymyra Zelenského jsem oficiálně požádal členské státy Rady bezpečnosti OSN, aby okamžitě podle článku 6 budapešťského memoranda zahájily konzultace s cílem projednat naléhavá opatření zaměřená na deeskalaci, jakož i praktické kroky k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ píše na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí

Rusko hlásí diverzanty. Fake, říká Kyjev
V centru Doněcka bylo v pondělí slyšet několik výbuchů. Jejich povaha je nejasná, uvedla agentura Reuters.
Rusko v pondělí také přišlo s tvrzením, že jeho pohraničníci zabránili diverzní skupině z Ukrajiny v narušení ruské hranice a zabili při tom pět lidí. Agentura Interfax citovala ruskou armádu, která uvedla, že byla palbou z protitankových střel zničena dvě ukrajinská ozbrojená vozidla. 

„V důsledku střetu bylo zničeno pět narušitelů hranic Ruské federace ze sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedlo velitelství Jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil. Agentura podotýká, že pohraniční stráž si vyžádala posily z okruhu k operačnímu krytí hranic. Armáda uvedla, že nikdo z Rusů nebyl zraněn. Šéf ruské zpravodajské služby FSB později uvedl, že zajali jednoho člena údajné diverzní skupiny.
Kyjev vzápětí zprávu odmítl jako falešnou. Oznámil, že v Rostovské oblasti, kde k incidentu údajně došlo, nebyly žádné ukrajinské síly přítomny, uvádí agentura Reuters. 

Lídři separatistů žádají o pomoc
Úřady samozvané Doněcké lidové republiky už dříve podle listu Kommersant sdělily, že na její území pronikla ukrajinská „diverzní“ skupina, která se podle nich snaží dostat k hranici s Ruskem. Naopak Kyjev uvádí, že na separatisty ovládanou východní Ukrajinu přijeli žoldnéři, kteří mají ve spolupráci s ruskými silami organizovat provokace.
Lídři povstaleckých Doněckých a Luhanských lidových republik na východě Ukrajiny požádali ruského prezidenta, aby uznal jejich nezávislost. O totéž žádají šéfa Kremlu i ruští poslanci. 

Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu, uvedl Putin na úvod porady, který v přímém přenosu vysílal ruská televize. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že Ukrajina u separatistických regionů shromáždila vážné množství vojáků a může se pokusit vzít území silou. 
Představitelé separatisté žádají Moskvu i o materiální podporu. Velitel lidové milice doněckých separatistů Eduard Basurin řekl, že potřebují od Ruska morální a finanční pomoc. „Vojenská pomoc je také nezbytná, v určitých oblastech,“ dodal.
Nepřátelská palba zabila ukrajinského civilistu
Nepřátelská palba v pondělí zabila civilistu v osadě Novoluhanske a zranila čtyři ukrajinské vojáky, uvedla ukrajinská média s odvoláním na armádní štáb. Později uvedla, že zemřeli dva vojáci.
Kyjev a separatisté se navíc v posledních dnech obviňují z provokací. Ruská tajná služba FSB prohlásila, že blíže neurčený typ střely z Ukrajiny v pondělí zasáhl a zničil stanoviště pohraničníků v ruské Rostovské oblasti. Informovala o tom agentura TASS. 

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel, že by za incident mohla ukrajinská strana a uvedl, že se jedná o další provokaci ruských tajných služeb.
Při incidentu týkajícím se stanoviště ruských pohraničníků, který se podle FSB odehrál 150 metrů od hranic Ruska s Ukrajinou, nebyl nikdo zraněn. Ruská agentura Ria Novosti zveřejnila video, na kterém je vidět zničený malý přístřešek. 
Agentura Reuters podotkla, že na videu není žádná střela. Podle ní ukrajinská armáda už dříve obvinila Rusko z vytváření falešných záběrů projektilů, u kterých tvrdí, že jsou ukrajinské.

TASS informuje rovněž mimo jiné o minometném ostřelování nemocnice v Doněcku. Případné zraněné zprávy nezmiňují. Podle Interfaxu město zůstalo bez vody kvůli ostřelování městské čistírny.
Pod palbou se ocitl i ukrajinský ministr
„Jsme připraveni na jakýkoliv scénář,“ řekl ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskij v sobotu novinářům při návštěvě vojáků a inspekci bunkrů u osady Novoluhanske. Tímto scénářem se krátce poté stala překvapivá minometná palba, podotýká agentura AP.

Na záběrech z místa je vidět ministra utíkajícího spolu se svou eskortou i novináři před údery separatistických sil do svých vozidel. Nikdo nebyl zraněn. Podle Monastyrského byla terčem armáda, nikoliv on.
V noci pokračovala i evakuace civilistů, zejména žen a dětí, z obou samozvaných republik. Podle oznámení úřadujícího ruského ministra pro mimořádné situace Alexandra Čuprijana od pátku dorazilo z této oblasti na ruské území asi 61 000 obyvatel.

X X X

EXMINISTR ZAHRANIČI SVOBODA: MEZI RUSKEM A UKRAJINOU MUSÍT DOJÍT K DOHODĚ

Každý musí couvnout, jinak to skončí fiaskem. Svoboda načrtl možné scénáře na Ukrajině

Mezi Ruskem a Ukrajinou musí dojít ke kompromisu. Alternativou je podle exministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) otevřená válka. Důležité podle něj také bude, zda Západ dokáže zůstat jednotný. Rozdělit ho totiž může například otázka plynovodu Nord Stream 2. Svoboda to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Premiéru Petru Fialovi (ODS) také poradil aktivní komunikaci s Francií. Mimo jiné proto, že po Francii převezme Česko v polovině roku předsednictví v EU.
Vladimir Putin a Joe Biden se zřejmě sejdou kvůli krizi na Ukrajině na mimořádném summitu. Prezidenti Ruska a USA by měli k jednacímu stolu usednout ve čtvrtek. „Každý musí trochu couvnout. Pokud se to nestane, skončí to fiaskem. Pak je scénář buď otevřená válka, nebo to, že se problém unaví, bude se o tom psát méně a méně a zůstane status quo na dlouhou dobu. Summitu se dočkáme. Kompromis je cesta k míru,“ hodnotí poslední vývoj na Ukrajině bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Místo konání summitu zatím není známo. „Bude se hledat nějaké kompromisní místo. Putin se nebude chtít setkat na území, které je výrazně atlantické. Odhaduji, že to bude Švýcarsko nebo nějaká země, která není členem NATO. To ale spekuluji, netuším,“ dodal Svoboda. Z evropských zemí nejsou v NATO kromě Švýcarska také například Finsko, Švédsko nebo Irsko.

Macron jako most mezi Ruskem a USA
Podle Svobody je důležité, aby byl Západ v současné době jednotný. „Zatím je v Západu velká jednota. Vidím trhlinu u plynovodu Nord Stream 2. Otázka energie je vážné téma, které ji může rozdělit,“ upozornil bývalý šéf diplomacie na rozdílné postoje zejména Německa a USA ke stavbě „druhé linky“ klíčového plynovodu.

I proto se snaží být prostředníkem v jednáních mezi Ruskem a Západem zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který má navíc před prezidentskými volbami. „Snaží se o to. Macron chce předvést, že je lídr, který umí udělat most mezi Washingtonem a Moskvou, protože pak v prezidentských volbách musí ukázat, že je hybatelem. Nyní mu v Evropě nikdo nekonkuruje,“ přiblížil Svoboda.

„Francie také má mimo jiné zájem vrátit zpátky jadernou energii mezi čisté zdroje. Má velkou ambici se zapsat jako země, která řídila Evropu v čase krize. Na to Macron potřebuje úspěch,“ dodal. Francie je totiž v těchto měsících navíc předsedající zemí EU.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Evropa jen krok od války. Ministerský předseda přitom minulý týden neodjel na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, kde byla současná krize hlavním tématem, protože se v Česku jednalo o pandemickém zákonu.
„Také jsem dělal chyby a myslel jsem si, že domácí scéna je důležitá a musím být doma. Pak se ukázalo, že téma války a míru, boje proti terorismu a vytváření osobních vztahů s lídry Evropy je důležitější než nějaká debata ve Sněmovně, byť ji nechci bagatelizovat. O Evropě se rozhoduje ne v Poslanecké sněmovně, ale na těchto setkáních,“ upozornil Svoboda.

Situace je vážná, má ale řešení

„Myslím si, že náš premiér by měl mít velmi časté schůzky s francouzským prezidentem. Dnes předsedá EU Francie, pak my. Mělo by být vidět, že náš premiér je ten, který komunikuje se současným lídrem jako budoucí lídr,“ radí bývalý ministr zahraničí.
Prezident Miloš Zeman je přesvědčen, že k žádné válce nedojde a aktuální situace je „blamáž“ amerických tajných služeb. S tím Svoboda nesouhlasí. „V žádném případě nejde o blamáž tajných služeb USA. Situace skutečně reálně vážná je. Má ale řešení. Nechci se pořád opakovat – bez kompromisu dohoda není možná. Celý svět ví, a ví to i Rusko a Ukrajina, že zahraniční politiku dělá vláda. Co si myslí prezident, je zajímavé, ale to je všechno,“ uzavřel někdejší několikanásobný ministr.

X X X

Truth Social. Američané už mohou psát „pravdy“ na Trumpově nové sociální síti

Uživatelé v USA si mohou od pondělí z obchodu App Store společnosti Apple zdarma stáhnout aplikaci, která jim umožní přístup na novou sociální síť mediální společnosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Aplikace se nazývá Truth Social a je ve svém fungování velmi blízkou kopií sociální sítě Twitter.

Právě Twitter byl oblíbenou platformou bývalého šéfa Bílého domu do doby, než mu sociální síť krátce po nepokojích v sídle Kongresu z loňského 6. ledna zablokovala účet. Učinila tak proto, že podle ní Trump svými příspěvky podněcoval násilí.
Bývalý prezident po útoku svých příznivců na Kapitol a po konci svého mandátu přišel o účty rovněž na sítích Facebook a YouTube. Exprezident dlouhodobě kritizuje velké technologické společnosti a tvrdí, že umlčují konzervativní hlasy.
Jeho spor zejména s vedením společnosti Twitter se vyhrotil po prezidentských volbách z listopadu 2020, po nichž Trump mimo jiné opakovaně bez důkazů psal o volebních podvodech, které se mu nepodařilo prokázat. Twitter jeho nepravdivá tvrzení buď skrýval, nebo doplňoval odkazy na vyjádření volebních činitelů, kteří výskyt nesrovnalostí popírali. Trump a jeho podporovatelé v této souvislosti začali mluvit o cenzuře.

„Představte si velký venkovní stan na svatbě vašeho nejlepšího přítele. Kdo tam je? Kombinace různých rodin ze všech koutů Spojených států a zbytku světa. Strýček Jim z Atlanty je hrdý libertarián. Teta Kellie z Texasu je zarytá konzervatička. Váš bratranec John z Kalifornie je tvrdý liberál. A hádejte co se stalo? Všichni jsou pospolu, mají se skvěle a sdílejí svoje různé pohledy na svět. Ačkoliv spolu občas nesouhlasíme, vítáme tyto rozmanité názory a silné diskuze, které s sebou přináší,“ píše se v popisku aplikace na App Store.

Uživatelé na nové sociální mohou posílat krátké příspěvky, které se v aplikaci označují jako „pravdy“, jež mohou další lidé sdílet, označit srdíčkem nebo na ně reagovat.
Trump měl před zrušením účtu na Twitteru téměř 89 milionů sledujících uživatelů. Na sociální síti proslul díky svým často velmi útočným příspěvkům, jež se mnohokrát omezovaly jen na několik slov napsaných velkými písmeny. Svoje politické oponenty pravidelně označoval urážlivými přezdívkami.

Za aplikací Truth Social stojí firma Trump Media & Technology Group (TMTG), podle níž má nová sociální síť skoncovat s „politickou diskriminací“ a má být prostředkem boje proti vlivu velkých technologických firem. Podle agentury Reuters není zcela jasné, kdo rychlý růst společnosti financuje.

Mám vlastní sociální síť, oznámil Trump. Má se postavit tyranii konkurentů

Šéf firmy a bývalý kongresman Devin Nunes v neděli stanici Fox News řekl, že na síť nyní začínají přicházet první uživatelé. Cílem společnosti je dosáhnout plného provozu platformy v USA do konce března. Nunes podle Reuters na sociální síti v první den jejího fungování naléhal na již přihlášené uživatele, aby sdíleli co nejvíce příspěvků, fotografií a videí a co nejvíce diskutovali.

Podle pozorovatelů zatím není příliš jasné, jak bude nová platforma moderovat obsah příspěvků, za což Trump a další konzervativci nejvíce kritizují technologické společnosti. Sociální síť Parler, na kterou se na začátku loňského roku soustředila pozornost řady pravicových politiků a voličů jako na alternativu Twitteru, se kvůli sdílení násilného obsahu dostala do problémů s technologickou společností Amazon Web Services (AWS), která hostila její servery. AWS ze svých serverů Parler odstranila a ta pak byla asi měsíc off-line, než našla nového poskytovatele připojení.

Amazon vypnul servery sociální síti, kterou využívali stoupenci Trumpa

Web Fox News s odkazem na obeznámený zdroj napsal, že síť Truth Social nehostí servery AWS ani jiných velkých technologických společností, provoz jí údajně zajišťuje pravicově zaměřená kanadská firma Rumble.
Trump se nicméně vlivu velkých technologických firem zcela vymanit nemůže. Uživatelé v USA chodí na sociální sítě z drtivé většiny z chytrých mobilních telefonů, přičemž v podstatě všechny nyní používají operační systémy iOS od Applu či Android o Googlu. Do nich si uživatelé instalují aplikace pomocí obchodů App Store, respektive Google Play. Obě firmy přitom mohou rozhodnout o vyškrtnutí některých aplikací ze své nabídky, pokud určitým způsobem poruší jimi stanovená pravidla, což se loni na čas stalo právě Parleru.

X X X

Ruští vojáci v Bělorusku pijí vodku a prodávají naftu. Odchod se odkládá

Ve stanech v lese popíjejí vodku, na prodej nabízejí přidělenou naftu a s opatrností si hlavu nelámou. Tak se podle jednoho z obyvatel běloruského města Chojniki chovají ruští vojáci, kteří tam přijeli na společné rusko-běloruské cvičení. To mělo skončit v neděli, podle Minsku však odchod ruské armády závisí „na stažení sil NATO ze zemí u Běloruska a Ruska“.
„Hodně pijí a prodávají spoustu nafty. Žijí ve stanech,“ popisuje pro Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) obyvatel běloruského městečka Chojniki, jak se projevuje přítomnost ruských vojáků v tamních lesích. Zhruba sto kilometrů od nich už leží Ukrajina.

Rusové se na místním nádraží objevili před týdnem. Mnozí si během vykládání techniky s bezpečností práce hlavu nelámali a podle zdrojů z běloruských železnic zůstávali na kolejích například i ve chvíli, kdy byl 200 metrů od nich přijíždějící vlak. Nechybělo prý málo a strojvedoucí museli zatáhnout za záchrannou brzdu, aby je nepřejeli.

Vojáci také na nádraží v Chojniki podle kanálu Telegram poškodili nakládací rampy a další vybavení. „Často během vykládání techniky házeli věcmi. A když skončili, hodně toho po nich zbylo – vesty, helmy, výstroj,“ pokračují zdroje Telegramu s tím, že železnice byla doslova zasypaná odpadky. 

„Na úseku dlouhém tři kilometry byly každých dvacet metrů stolitrové pytle na odpadky, láhve od vodky, prázdné plastové sudy od piva a obaly od sušenek,“ píše a přidává komentář od anonymního diskutéra, podle nějž tam běloruské dráhy měly v sobotu vyslat svou úklidovou četu, která nepořádek „po našich bratrech“ zlikviduje.

Běloruský opoziční server Charta97, který dění v zemi popisuje z Polska, pak přináší i další komentáře Bělorusů k chování ruských vojáků. Potvrzují, byť anonymně, že se nad tamními stanovými městečky vznáší alkoholový opar. „Brzy začnou za vodku vyměňovat i své zrezivělé tanky,“ zní jeden z příspěvků.

„Žádná ofenziva nebude. Tanky ani další stroje se vůbec nespustí, palivo se už dávno proměnilo v alkohol, stejně jako měsíční příděly jídla. Opilí Burjati buď spí ve svých koloniích, nebo nahánějí kuřata, která ještě běloruští zemědělci nestihli schovat,“ píše další.
Někteří vojáci se údajně zvou k místním ženám, prý aby se „mohli osprchovat“. „Tato nízká forma života se snaží ostatním vnutit svůj pohled na svět. Na všechno přitom pohlíží přes skleničku s drinkem. Kde se objeví Rusové, tam přijde i chudoba, opilství a všeobecný úpadek populace,“ míní Bělorusové. Žerty si přitom tropí nejen z alkoholismu ruských vojáků.
Během cvičení údajně jeden z ruských obrněných vozů naboural do nákladního vozu místních zemědělců, kteří právě převáželi brambory. „Válka ještě nezačala, ale oni už mají ztráty,“ baví se lidé. „Tak už i brambory jsou s nimi ve válce,“ žertují také. Vážněji míněné příspěvky pak nadávají na ruského prezidenta Vladimira Putina i na ruskou náturu. 

Vysvětlují, že jinak cvičení ani vypadat nemohlo. „Svezli je z celého Ruska. Jsou demoralizovaní, pijí a nemají zájem bojovat, protože moc nechápou, proč by měli. Nikdo se jich neptal, jestli se jim chce nebo ne. Nemusíte být profesor, abyste pochopili, že Evropa je na pokraji velkého konfliktu a Bělorusko je v jeho epicentru. Blíží se prudké změny a pro nás je nejdůležitější, abychom je přežili,“ cituje Charta97.

Cvičení mělo skončit v neděli
Ruští vojáci měli cvičení v Bělorusku ukončit v neděli, na brzký odchod to však nyní nevypadá. Minsk prohlásil, že bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. 
Běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení pokračuje. „Jednotky ruské armády se vrátí do svých stálých posádek pouze tehdy, kdy pro to vznikne objektivní potřeba a až se rozhodneme,“ uvedl náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič. 

Blíží se „mnichovský okamžik“. Putin předloží poslední nabídku, říká odborník

„V nemalé míře to bude také záviset na našich západních protějšcích. Síly a technika rozmístěné ve východoevropském regionu, včetně blízkosti Běloruska... jsou jedním z faktorů, které ovlivňují vývoj situace,“ dodal. Bělorusko sousedí s několika členskými státy Severoatlantické aliance – Polskem, Lotyšskem a Litvou. Na jihu má společnou hranici s Ukrajinou.
Společné rusko-běloruské manévry začaly 10. února a měly skončit po deseti dnech. Západ odhaduje, že Rusko umístilo v Bělorusku kolem 30 tisíc vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev, který se nachází jen několik desítek kilometrů jižně od běloruských hranic. Moskva takový záměr popřela.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v pondělí řekl, že Kyjev stažení ruských vojsk z Běloruska nečekal. „Předpokládali jsme, že ruské vojsko po svých cvičeních Bělorusko neopustí,“ uvedl s poznámkou, že jejich přesun trval z východu Ruska několik týdnů, což podle něj nebylo proto, aby tam „deset dní cvičili a pak se vrátili“.

Rusko má seznam Ukrajinců, které chce zabít či poslat do táborů, tvrdí USA

Ukrajinský ministr obrany rovněž uvedl, že hrozba ruské agrese vůči Ukrajině je dál vysoká. V současné době mají ruské jednotky u hranic 127 tisíc vojáků v pozemní složce a pokud se připočtou námořní a letecké síly, je to 147 tisíc vojáků, uvedl Reznikov podle serveru RBK Ukrajina. Rusko podle něj pod záminkou cvičení také zvyšuje počet válečných lodí v Azovském moři.

Šéf ukrajinského resortu obrany zároveň nevěří, že by se ruské jednotky umístěné v Bělorusku mohly zmocnit Kyjeva. „Podle našich údajů, je tam devět tisíc příslušníků ozbrojených sil Ruské federace plus technika, vybavení, včetně raketových zbraní a tak dále,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda.
Takový kontingent nestačí k útoku na ukrajinskou metropoli, míní ministr. „Zní to směšně,“ dodal s tím, že Rusko využívá tamní rozmístěné vojáky ke strašení.

X X X

Další problém olomouckých žalobců v Brně. Soud vrátil případ, který předcházel kauze Stoka

Po potížích žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se známou kauzou Stoka u brněnského krajského soudu se objevuje další problematická záležitost. Jiný senát brněnského krajského soudu totiž nepřijal obžalobu v dalším případu, který kauze Stoka přecházel. Soud případ, který dozoroval žalobce Miroslav Stoklásek, známý mimochodem z další známé kauzy – Vidkun – vrátil. Zatím ale není jasno, jestli soudní senát kauzu, v níž figurují mimo jiné i někdejší detektivové ÚOOZ, vrátil k došetření nebo rozhodl dokonce ještě jinak.

Desátého února proběhlo neveřejné jednání senátu brněnského krajského soudu, vedeného Ditou Řepkovou, v kauze s policejním krycím jménem Krov. Krov předcházel známější kauze Stoka a některá jména se objevují v obou zmíněných případech.
Žalobce Miroslav Stoklásek z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (dříve věc dozoroval Roman Kafka – pozn. red.) v Krovu obžaloval 28 lidí, převážně bývalé brněnské policisty a podnikatele. Kauza byla popsána tak, že brněnské podsvětí měly před zákonem dlouhodobě chránit úniky z policejních databází.

Jak už Ekonomický deník předeslal, soud v této věci rozhodl v neveřejném předběžném projednání. Z databáze Infosoud vyplývá, že senát předsedkyně Dity Řepkové věc postoupil jinému orgánu. Znamená to, že hlavní líčení zatím vůbec neproběhne. Soud věc vrátil takzvaně k došetření nebo rozhodl jinak. Jak, zatím není jasné.

„Předmětem jednání dne 10. 2. 2022 ve věci 48 T 5/2021 bylo předběžné projednání obžaloby, jednání proběhlo neveřejně. Z ohledem na neveřejný průběh Vám bližší informace o vydaném usnesení mohu poskytnout až poté, co bude usnesení vyhotoveno a doručeno všem účastníkům soudem I. stupně. Tento postup může trvat i několik týdnů,“ sdělila Ekonomickému deníku asistentka předsedy brněnského krajského soudu soudu a tisková mluvčí Klára Belkovová.
Nastupuje ÚOOZ
Kauza s krycím názvem Krov začala 17. prosince 2014, kdy brněnská policie na základě výpovědi expříslušníka ÚOOZ Stanislava Švábenského (po odsouzení k šestiletému trestu za vynášení informací spáchal v srpnu 2015 sebevraždu – pozn. red.) u soudu spustila prověřování neznámého pachatele kvůli podezření z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a ohrožení utajované skutečnosti.

Primární informace zněla, že zaměstnanec Krajského státního zastupitelství v Brně má poskytovat informace podnikateli Petru Pavlu Bezděkovskému. Bezděkovský si měl podle policie objednat vraždu expolicisty Michala Tofla. V roce 2012 se oběsil v olomoucké vazební cele.
Jen na okraj, mimořádně zajímavé je, že Švábenský následně to, co řekl před soudem, odmítl zopakovat do policejního protokolu.
Devatenáctého března 2015 si ale spisový materiál vyžádal k postoupení vedoucí expozitury ÚOOZ v Brně Richard Ohnoutka (dnes náměstek NCOZ – pozn. red.) a to i přes to, že ÚOOZ nebyl příslušný ve věci konat. K předání došlo na základě takzvané dohody mezi služebními funkcionáři.

V dubnu detektivové ÚOOZ ustanovili jako podezřelou z úniků administrativní pracovnici státního zastupitelství Terezu Čoupkovou.
V červnu pak detektivové přes vůz, který Čoupková používala, zjistili, že je partnerkou jejich bývalého kolegy z ÚOOZ – podnikatele v bezpečnostním sektoru – Michala Ratajského.
A začali mapovat podnikatelské aktivity Ratajského a jeho kontakty a kamarády. V posledním odstavci úředního záznamu je uvedeno, že „v rámci operativně pátrací činnosti bylo zjištěno, že se Ratajský zaměřuje na získávání informací z probíhajících trestních řízení a nabízí služby týkající se ovlivňování trestního řízení“.

A to prý za úplatu. Tato informace ale nebyla podložena žádným konkrétním důkazem, například výslechem, nebo jiným zjištěním. Konstatoval to pouze bývalý kolega Ratajského – detektiv ÚOOZ Miroslav Šťastný.
Na základě jen pouhých čtyř úředních záznamů a konstatování policisty z ÚOOZ na deseti řádcích bylo v červnu 2015 rozšířeno zahájení úkonů trestního řízení na Terezu Čoupkovou a Michala Ratajského pro podezření z přečinu přijetí úplatku, přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a ohrožení utajované skutečnosti.

A jde se odposlouchávat
Čtrnáct dní na to byl případ delegován z Městského státního zastupitelství v Brně na Vrchní státní zastupitelství Olomouc. A to přes to, že ve věci nebylo věcně ani místně příslušné.
Zde je ještě nutné připomenout, že vedoucí expozitury ÚOOZ v Brně Richard Ohnoutka, který si spisový materiál vyžádal, je bývalým dlouholetým kolegou Michala Ratajského. Podle svědků z řad policie se měl Ohnoutka o Ratajském častokrát vyjadřovat velmi negativně a s hodně osobním přídechem.

Také je důležité připomenout, že původní prověřování údajných úniků od policie směrem k podnikateli Bezděkovskému nebylo nikdy prokázáno, a vyšetřování bylo přeloženo z jedné expozitury Generální inspekce bezpečnostních sborů na jinou, a nakonec odloženo.
Najednou však detektivové ÚOOZ přišli s ničím nepodloženým tvrzením o úplatku. A pomalu se začalo schylovat ke sledování telekomunikačního provozu a odposlouchávání.
23. srpna 2015 byl vydán návrh na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu Terezy Čoupkové i Michala Ratajského.   

Hned den na to podává detektiv ÚOOZ Miroslav Šťastný státnímu zástupci návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na Michala Ratajského.
Připomeňme, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu má být až poslední možností, kterou by měl policejní orgán využít v rámci úkonů trestního řízení. V  tomto konkrétním případě  byla podána žádost na základě pouhých čtyř úředních záznamů. 

K samotnému Ratajskému v žádosti detektiv Šťastný uvedl: „Ve vztahu k těmto zjištěním a s přihlédnutím k osobě podezřelé Terezy Čoupkové je zřejmé, že Čoupková tyto lustrace na základě žádosti nebo na základě zaúkolování ze strany další osoby, která takto získané informace využívá pro svoji potřebu. Bylo zjištěno, že osobu, která v duchu výše popsaných skutečností podezřelou Terezu Čoupkovou úkoluje je její přítel Michal Ratajský.“ 

V další části odůvodnění je zopakováno konstatování policisty Šťastného z úředního záznamu 29. června. V posledním odstavci napsal, že „v rámci operativně pátrací činnosti bylo zjištěno, že se Ratajský zaměřuje na získávání informací z probíhajících trestních řízení a nabízí služby týkající se ovlivňování trestního řízení a to za úplatu“.

Tato informace opět ve spise není podložena žádným konkrétním důkazem. 
Další důležitou skutečností je, že uvedený odposlech schvalovali dva letití kolegové Ratajského z expozitury ÚOOZ v Brně, tedy podjatí – Otakar Dobeš a Richard Ohnoutka. Dobeš se podle řady svědků účastnil i neformálních setkání a společenských akcí pořádaných Michalem Ratajským.  

Příkaz k odposlechu a záznamu pak vydal místně nepříslušný Okresní soud v Olomouci.  
Odposlech byl prováděn až do května roku 2017, tedy celkem dva roky a 5 měsíců. Měly jím být získány „skutečnosti významné pro trestní řízení, tohoto účelu vzhledem k povaze prověřované trestné činnosti a k předpokládanému konspirativnímu chování podezřelých nelze dosáhnout jinak.“ Šlo o klasický policejní phising: tak dlouho se bude odposlouchávat, až se něco najde
Jak soud rozhodl při předběžném projednání obžaloby bude zřejmé až poté, co bude jeho rozhodnutí doručeno obžalovaným a jejich právním zástupcům.

A zase El-Talabani
Kauza Krov je předchůdcem známějšího případu s krycím názvem Stoka. Spojující postavou je především podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani, který ve Stoce figuruje jako spolupracující obviněný.
El-Talabani je známou postavou brněnské šedé zóny. Předloni v červnu odsouzen ke čtyřem letům vězení v kauze rozsáhlých podvodů. Přestože byl jednou ze dvou klíčových postav a organizátorů rozsáhlých podvodů s DPH, dostal jen čtyřletý trest.
„Bílí koně“ v této kauze si vyslechli přitom tresty ve výši sedmi let. V prospěch El-Talabaniho se tehdy odvolal žalobce Radek Mezlík (před tím, než odešel na úřad evropského žalobce, dozoroval taktéž kauzu Stoka – pozn. red.), který byl přesvědčen, že spolupracující organizátor odešel od soudu s příliš tvrdým verdiktem. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Útěk z vily po Havlovi? Bývalá první dáma si pořídila luxusní byt za 17 milionů.

Bývalá první dáma Dagmar Havlová sice léta bydlí v lukrativní pražské čtvrti na Ořechovce, podle zjištění deníku Blesk však loni koupila nemovitost za téměř 17 milionů. Zrekonstruovaný byt v Mánesově ulici na Vinohradech by mohl sloužit jako její další útočiště. V minulosti totiž řešila před svým domem „nezvané návštěvy“.

Nový byt, který herečka pořídila, se nachází v Mánesově ulici na Vinohradech. Podle zjištění deníku Blesk má asi 100 metrů čtverečních a bývalá první dáma za něj zaplatila téměř 17 milionů korun.
Vše mělo být placeno z jejího účtu bez jakékoli hypotéky. Byt si pořídila loni na jaře. Havlová na dotaz deníku, zda se do bytu hodlá nastěhovat, nereagovala. Nejen její fanoušci nyní spekulují, zda si byt pořídila jako investici nebo chce utéct ze střešovické vily, ve které žila s bývalým prezidentem Václavem Havlem.

Chtěla utéct pozornosti?

Havlová si totiž už v minulosti na sociální sítích stěžovala, že se před jejím domem promenádují „turisté“ a uvedla, že „není žádné muzeum“. Skupinku několika lidí si měla natočit na telefon a umístit ho na sítě. Příspěvek však už nyní na Instagramu není k dispozici.
Loni v červnu na její kritiku reagoval spolek Prázdné domy, který se zajímá o architekturu. „Přiznáváme, že kolem její vily jsme prošli právě my, ale jsme přesvědčeni, že nic špatného neděláme. Po vycházkách spolek Prázdné domy chodí již několik let a nestydí se za to. Zajímá nás architektura, historie, umění a samozřejmě mluvíme i o slavných osobnostech, které v domech žily,“ napsal spolek na Facebooku.

Dodal také, že se vždy chová kultivovaně, slušně a s respektem k lidem, kteří v domech bydlí. Oproti Havlové se však najdou i tací, kteří skupinku „turistů“ pozvou na zahradu, aby se mohli na budovu podívat lépe.
„U vily jsme stáli dvě až tři minuty, nikoliv 20 minut, jak se píše, potom jsme pokračovali dál, protože Ořechovka je domů s příběhem plná. Když se objevila ruka za záclonou, která nás natáčela na mobil, opravdu jsme zamávali, protože jsme to nepovažovali za akt nevole,“ vysvětlili tehdy.

X X X

Ekonomka: Vyléváme vaničku i s miminkem. Konec daňových výjimek by zasáhl nejchudší.

Zrušení daňových výjimek, jak navrhuje prezident Miloš Zeman, problém s financemi nevyřeší. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli ekonomka Helena Horská a bývalý premiér Jan Fischer. Horská uvedla, že se tím dají ušetřit maximálně desítky miliard, přičemž je třeba vzít v potaz, že polovina výjimek má sociální charakter.

„Daňové výjimky podle dat z roku 2018 tvoří 500 miliard korun. Je to velká částka, nicméně polovina jsou výjimky se sociálním charakterem jako slevy na poplatníka nebo na dítě. Můžeme se soustředit třeba na sníženou sazbu DPH, která k výjimkám patří. Tam by se dalo získat 50 miliard,“ navrhla Horská.

Česko loni kvůli covidu přišlo o 240 miliard. Daň za ekonomický model, tvrdí expert

Jenže zrušení snížené sazby DPH by podle ní opět nejvíce dopadlo na ohrožené skupiny obyvatel. „U výjimek se dají najít maximálně desítky miliard korun, které by neměly dopad na ohrožené rodiny,“ konstatovala. „Vylili jsme vaničku i s miminkem. Nemůžeme někde jen tak jednoduše škrtat, protože se to projeví u výdajů. Když budeme škrtat úlevy v příjmech, tak budeme mít zvýšené sociální výdaje,“ dodala ekonomka.

S návrhem na zrušení všech daňových výjimek přišel v pátek prezident Miloš Zeman, když vystoupil ve Sněmovně během jednání o státním rozpočtu. Nová vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje schodek „pouze“ 280 miliard, předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO) měl v plánu deficit o 97 miliard vyšší. Fialův tým chce ušetřit například na provozních výdajích nebo na platech.

„V rozpočtu zrušení daňových výjimek není a já to pokládám za velkou chybu. Kdyby Sněmovně a vládě nechyběla odvaha, máte přebytkový rozpočet a splácíte dluhy. V čem je problém? Za každou daňovou výjimkou stojí lobbistická, někdy až mafiánská skupina, která si jednou kdysi dávno tuto výjimku vyvzdorovala,“ prohlásil v pátek prezident.
Fischera Zeman nepřekvapil.

Bývalého premiéra Jana Fischera Zemanova slova nepřekvapila, protože je říká opakovaně. Odstraňování výjimek stojí podle Fischera za analýzu, problém systémové konsolidace financí však neřeší. „Musíme si uvědomit, že nerovnosti v naší společnosti se spíše prohlubují, rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími jsou stále zřetelnější. Paušálním odstraněním daňových výjimek bychom smetli i možnost sociálních úlev,“ uvedl.

A Flourish chart
V debatě mezi odborníky došlo i na téma inflace. Ta v meziročním srovnání růstu spotřebitelských cen dosáhla 9,9 procenta, nejvíce od července 1998. „Prostoru pro optimismus moc není. V dalších měsících určitě budeme kolem 10 procent, možná i přes. Nerad prognózuji, ale snížení inflační dynamiky můžeme očekávat až ke konci roku,“ předpověděl Fischer.
Horská naopak tak negativní nebyla. „V únoru, a možná i březnu, bude inflace nad 10 procenty, ale s příchodem jara a letní sezony by měla pozvolna zpomalovat. I na konci roku se však udrží na úrovni, na kterou jsme nebyli desítky let zvyklí,“ podotkla.

X X X

Pan prezident je svým zdravím mimozemšťan, řekl Babiš o Zemanovi

Nadšení nad zlepšením zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana vyjádřil ve svém pořadu Čau lidi šéf opozičního hnutí ANO, bývalý premiér Andrej Babiš. „Projev pana prezidenta byl neuvěřitelný. Když si vzpomenu, v jakém stavu byl, když jsem ho viděl v Lánech a to, co říkal v pátek spatra, to je zázrak a pan prezident je svým zdravím mimozemšťan,“ tvrdí Babiš.

Zeman v pátek vystoupil ve Sněmovně při projednávání návrhu státního rozpočtu se schodkem 280 miliard korun.
Prezident byl v Ústřední vojenské nemocnici v Praze od 10. října do 25. listopadu. Do nemocnice byl převezen krátce po sněmovních volbách s potížemi způsobenými nespecifikovaným onemocněním. Podle chirurga Pavla Pafka má chronické jaterní onemocnění.

Návrh rozpočtu, který předložila vláda Petra Fialy, není podle prezidenta Zemana protiinflační a prorůstový. „Škrtat výdaje dokáže cvičený foxteriér,“ uvedl Zeman. Uměním je podle něj najít i příjmy.
„Jel ty svoje mantry, daňové výjimky, ne ve všem souhlasím. Problém této vlády je, že neví, že má řešit příjmy. Zatím dělají jenom tupé škrty a jak říká pan prezident, škrtá vláda v rozpočtu jako cvičený foxteriér,“ prohlásil Babiš v Čau lidi. 
Vláda spolu s ČNB tlačí zemi do recese, tvrdí Babiš

„Tato asociální vláda ve spolupráci s Českou národní bankou tlačí zemi do recese a bude to skutečná katastrofa,“ tvrdí expremiér a šéf ANO.
Vyzval vládu, aby ukázala úspory 77 miliard korun v rozpočtu, o nichž hovořil. „Já bych je rád viděl,“ řekl Babiš a doporučil vládě Petra Fialy, jak by měla rozdělit 62,2 miliardy korun,  které jí spadly do klína díky výběru DPH. 

S příštími rozpočty čeká vládu hodně práce, shodují se ekonomové

Celkem 21 miliard korun by podle Babiše měla dát důchodcům na mimořádnou valorizaci. „Vraťte lidem jízdné, to je 1,6 miliardy. Vraťte lidem platy, které jsme navrhovali, to je pět miliard,“ vybídl vládu.  
Dalších 19 miliard korun by mělo podle Babiše pokrýt odpuštění poplatku kvůli obnovitelným zdrojů a dalších 10,8 miliardy odpuštění DPH na energie za šest měsíců pro živnostníky i další občany. Pět miliard by dal na kompenzace podnikatelům.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun prošel v pátek ve Sněmovně prvním čtením hlasy poslanců pěti vládních stran. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS mluvil o tom, že bude nutné zeštíhlovat stát a redukovat agendu, kterou stát vykonává. „Stát musí být štíhlý a bude štíhlý,“ řekl premiér Petr Fiala.

Celkové příjmy rozpočtu mají být podle návrhu Fialovy vlády 1 613,2 miliardy korun a výdaje 1 893,2 miliardy korun. Stát má podle vládou navrženého rozpočtu hospodařit od dubna. Výši schodku nepodpořili poslanci opozičního ANO a SPD. „Lepší špatný rozpočet, než rozpočtové provizorium,“ řekla ale také exministryně financí Alena Schillerová z ANO.

X X X

Opata končí v čele Generálního štábu, nástupce hledám mezi generály, řekla ministryně

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla v pondělním pořadu 20 minut Radiožurnálu, že současný náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata nemá zájem pokračovat ve funkci. Podle Černochové je jmenování nového náčelníka vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci v Evropě klíčové. Jméno nového šéfa Generálního štábu by mělo být známo nejpozději na konci dubna.
Černochová v pořadu na Českém rozhlasu uvedla, že v uplynulých dnech řešila s prezidentem Milošem Zemanem jméno nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Současnému náčelníkovi Alešovi Opatovi končí jeho mandát v květnu a měl by možnost si svoje současné angažmá prodloužit. „S generálem Opatou jsem se sešla, zeptala jsem se, zda chce ve funkci pokračovat a on mi sdělil, že zájem nemá,“ uvedla ministryně. 

Nového šéfa Generálního štábu hledá Černochová v nejbližším okolí úřadujícího generála. „S pomocí pana Opaty jsme začali hledat nového náčelníka. Hledám mezi vojáky, kteří mají hodnost generála,“ dodala Černochová.
Vzhledem k současnému mezinárodnímu dění, kdy eskaluje konflikt na Rusko-ukrajinských hranicích je podle Černochové důležité, aby měla republika v čele generálního štábu silnou osobnost. „Čeká nás celá řada bezpečnostních výzev,“ říká ministryně obrany.

„Kandidátů do funkce může být samozřejmě více, ale já mám v hlavě dvě, tři jména. Pokud se na nich shodnu i s panem Opatou, tak je předložím prezidentovi Zemanovi,“ řekla ministryně. Podle jejich slov je důležité, aby jméno nového náčelníka bylo známo minimálně dva měsíce před tím, než bude uveden do funkce. 

„Na přípravu projednání nového šéfa musí mít čas sněmovní i senátní výbor a musí to být projednáno s prezidentem a vládou. Musí dojít k předání agendy, která není úplně jednoduchá,“ dodala. Jmenování nového náčelníka by mělo proběhnout u příležitosti dne ozbrojených sil, který připadá na 30. června. 

Server Lidovky.cz již minulý týden uvedl několik možných jmen, o kterých se spekuluje, jako o možných kandidátech do čela generálního štábu. Mezi nimi by mohl být současný šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka, či jeden z Opatových zástupců - Miroslav Hlaváč, nebo Jaromír Zůna. Podle informacích z Ministerstva obrany se skloňuje i jméno pilota gripenu a šéfa čáslavské letecké základny Jaroslava Míky.

X X X

Porcování milionů fotbalového svazu. Peníze šly k šampionovi v aerobiku i lidem souzeným za vydírání.

Radiožurnál zjistil, u koho skončily miliony, které bývalé vedení Fotbalové asociace ČR zaplatilo za podezřelou zakázku na dezinfekci stadionů. Plynuly ke známému fitness trenérovi Davidu Hufovi a lidem souzeným v minulosti za vydírání podnikatelů v kauze tzv. Zádamského gangu.
Z jejich účtu ve stejné době odešlo dva a půl milionu do klubu 1. FK Příbram fotbalového bosse Jaroslava Starky. Radiožurnál to zjistil z dokumentů o převodech peněz. Starka odmítl komentovat, jestli šlo o peníze ze sporné fotbalové zakázky.
Fotbalová asociace zaplatila v roce 2020 bezmála 10 milionů korun za dezinfekci klubových šaten. Dohodnutá práce ale byla podle kontrolorů extrémně předražená a navíc nebyla provedena ani z poloviny.

Akce Dezinfekce měla být jedním z nejrozsáhlejších projektů fotbalové asociace: svaz chtěl vydezinfikovat šatny a chodby v 90 klubech po celém Česku. Zakázku za 10 milionů korun zadala v červnu 2020 dezinfekční firmě Tymich.
Revizní a kontrolní komise ale přišla na to, že částka byla mimořádně přemrštěná a firma navíc odvedla práci jen v necelé polovině klubů. Přesto vyfakturovala práce ve všech klubech a svaz jí celou sumu proplatil. Případ řeší detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Na spornou zakázku upozornil na konci roku 2020 server Seznam Zprávy. Radiožurnálu se nyní podařilo zjistit, u koho peníze z podezřelé akce Dezinfekce skončily. Částka 9 890 000 korun od fotbalového svazu totiž nezůstala na účtu firmy Tymich, ale proudila dál – a to dvěma směry.

Největší část, přesně 4 740 000 korun, dorazila k známému fitness trenérovi, mistru Evropy a světa ve sportovním aerobiku Davidu Hufovi. Konkrétně na účet jeho úklidové firmy 4cleanPrague.
‚Předplatba‘ pro Hufa
Huf informaci potvrdil. „Já jsem prostě získal subdodávku,“ řekl s tím, že s firmou Tymich měl na zakázce spolupracovat. Jenže, jak sám přiznal, práce ve skutečnosti neodvedl. A podle zjištění Radiožurnálu ani nemohl, protože mu v té době chyběly potřebné certifikáty – neměl materiál ani proškolené zaměstnance.
Za co tedy dostal zaplaceno? Huf přišel s nezvyklým vysvětlením, že bezmála pět milionů korun dostal za práce, které měl odvést až někdy v budoucnu.

„Chystalo se zboží, chystali se lidi a školení pro nové pracovníky. To jsou poměrně drahé záležitosti. Takže my jsme se dohodli, že bude nějaká předplatba mezi dvěma obchodními subjekty, a řekli jsme si, že budeme pracovat až na další etapě,“ vysvětloval.

O jakou „další etapu“ mělo jít, není úplně jasné. Podle Revizní a kontrolní komise FAČR, která celou zakázku prověřila, totiž firma Tymich mezitím poslala svazu faktury s tím, že už provedla všechny nasmlouvané práce ve všech klubech. I v těch, ve kterých podle kontrolní komise žádná dezinfekce neproběhla.

Čtyři miliony řemeslnické firmě
Druhý proud peněz z dezinfekční fotbalové zakázky mířil od firmy Tymich na účet malé řemeslnické firmy Proparts group zaměřené na topenářské, instalatérské, zednické a malířské práce. Z dokumentu, do kterého měl Radiožurnál možnost nahlédnout, vyplývá, že to byly přesně čtyři miliony.
Majitel firmy Tymich Jiří Tymich to nevyvracel. Když se ho redakce zeptala, proč jeho firma poslala skoro pět milionů Hufovi a čtyři miliony Proparts group, odpovědět odmítl a rychle hovor ukončil: „Nebudu se k tomu vyjadřovat, děkuji, na shledanou.“
Komentovat to nechtěl ani majitel Proparts group, řemeslník Pavel Simandl z Klášterce nad Ohří. „Já vám k tomu nebudu vůbec nic povídat. Necháme toho, jo? Já se o žádných věcech, co se týče podnikání, nebavím,“ reagoval podrážděně a rozhovor rázně ukončil.

X X X

ZÁDAMSKÉHO GANG
Pavel Simandl a Petr Zádamský jsou známí ještě z jiného případu. V minulosti stáli před soudem jako obžalovaní v kauze takzvaného Zádamského gangu. Členové skupiny podle obžaloby vydírali podnikatele na Karlovarsku, chtěli po nich peníze za ochranu a těm, kteří platit nechtěli, ničili provozovny, napadali hosty v jejich podnicích, vyhrožovali likvidací jejich dětí a celých rodin.

Údajný šéf skupiny Milan Zádamský podle obžaloby dokonce zavřel jednoho podnikatele do klece se lvem. Nejdůležitějšími pobočníky Zádamského byli podle vyšetřovatelů právě jeho bratr Petr Zádamský a bratranec Pavel Simandl. Soudy je však nakonec kvůli rozporům ve výpovědích svědků zprostily obžaloby.

Do loňského listopadu byl Simandlovým společníkem ve firmě Proparts group jeho bratranec Petr Zádamský. Reportér Radiožurnálu zastihl v domku na okraji malého městečka na Karlovarsku jen jeho manželku.
„Dnes tady není a počítám, že se tady objeví až tak za dva měsíce,“ uvedla s tím, že její manžel je v zahraničí a ani ona s ním není v kontaktu. „A muž by se s vámi vůbec nebavil,“ dodala.

Na dotaz, jestli bylo běžné, aby si firma jejího manžela zadávala reklamu na fotbalovém stadionu, řekla, že „to asi bylo přes pana Simandla“. Firma je podle ní aktuálně nečinná. „Oni tu firmu uspali,“ doplnila.
Dva a půl milionu do Příbrami
Z dokumentů o finančních transakcích vyplývá, že někdo vybral v hotovosti 1,3 milionu korun a dalších 2 420 000 korun šlo na účet fotbalového klubu 1. FK Příbram. Oficiálně mělo jít o platbu za reklamu.

Je ale otázkou, proč by malá řemeslnická firma z pomezí Chomutovska a Karlovarska utrácela dva a půl milionu korun za reklamu ve 150 kilometrů vzdálené Příbrami. Navíc když v minulosti podle dvou posledních účetních závěrek hospodařila se stotisícovým ziskem nebo i půlmilionovou ztrátou. Ani to ale nechtěl Simandl komentovat.

Prezident příbramského klubu Jaroslav Starka na dotaz Radiožurnálu nejprve tvrdil, že o ničem neví. „Vůbec nevím, o čem mluvíte. Nevím, co jsme dostali. To máte větší přehled než já,“ řekl. Slíbil ale, že zjistí, za co klub peníze dostal.

Ve smluvenou dobu ani v dalších dnech už ale mobil nebral a na dotazy nereagoval. Mluvčí klubu Tomáš Větrovský pak poslal jen SMS: „Klub se nebude vyjadřovat.“
Že mohlo jít o peníze z akce Dezinfekce, naznačuje zajímavá okolnost. Když nakonec fotbalová asociace rozhodla o tom, že firma Tymich má většinu inkasovaných peněz ze zakázky na dezinfekci vrátit, klub 1. FK Příbram poslal peníze zpět společnosti Proparts group. Ta pak částku poslala firmě Tymich, kde se sešly peníze i od Davida Hufa. A vše následně putovalo zpátky na účet FAČR.

Případ přesto nekončí, zabývají se jím detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. „Náš útvar se případem zabývá. Je v procesním stadiu prověřování, tedy není zahájeno stíhání proti konkrétní osobě. Více informací nemohu poskytnout,“ potvrdil mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej.

Když podniká rodina a přátelé
Radiožurnál zjistil, že zakázku a peníze z akce si dělila skupina lidí, které pojí příbuzenské nebo kamarádské vztahy. Zakázku s fotbalovou asociací domlouval zápasník MMA a fitness trenér Pavel Simandl mladší. Ten je totiž zetěm Jiřího Tymicha ze stejnojmenné firmy, která zakázku dostala.
Tymich stěžejní roli svého zetě potvrdil serveru Seznam Zprávy: „To můj zeťák, který začíná podnikat. On jednal. Dal jsem mu volnou ruku, chce v tomto oboru podnikat, jedná a získává zakázky… To je pražská záležitost, já jsem u sebe v Jablonci. On měl plnou moc, aby jednal.“

Zápasník Simandl je zároveň synem majitele Proparts group Pavla Simandla staršího. Právě ten objížděl kluby a dezinfikoval útroby stadionů, jak Radiožurnálu potvrdil tehdejší předseda kontrolní komise FAČR Zdeněk Šimek.
Fitness trenér David Huf přiznal, že také on se dostal k zakázce přes Pavla Simandla mladšího. „Je to můj bývalý kolega z fitnessu, znali jsme se jako trenéři, jenže přišla covidová doba, kdy trenéři měli té práce mnohem míň. Bavili jsme se, co kdo dělá: já, že mám ‚úklidovku‘, on, že dělá s tchánem. Tam vznikl nápad si vypomoct,“ popsal.

Pavel Simandl mladší nechtěl své aktivity v kauze Dezinfekce komentovat. „Já mám tady k tomu ještě nějaké věci, ale nechci se k tomu vracet. Vůbec nějaké spojování mě s tím, prostě nechci, nemám vůbec potřebu. Myslím, že všechno důležité bylo řečeno a takhle bych to asi ukončil,“ řekl. Po poznámce, že právě on je důležitou postavou celého případu, reagoval: „Vy jste neodbytný, ale já už budu končit.“ A zavěsil.

Další otázky Radiožurnálu zaslané v SMS – proč se na údajné subdodávce dohodl s firmou 4cleanPrague, ačkoli neměla potřebná osvědčení, jak se vůbec k zakázce FAČR dostal, a proč firma posílala fotbalové asociaci k proplacení i faktury za práci, kterou podle kontrolní komise neodvedla – nechal bez odpovědi.

Strach z Berbra
Za FAČR byl klíčovým aktérem v kauze Dezinfekce tehdejší místopředseda výkonného výboru fotbalové asociace Roman Berbr. Ten byl v říjnu 2020 zatčen a obviněn v souvislosti s jiným případem. Podle Revizní a kontrolní komise právě on inicioval celý projekt Dezinfekce a spolu s tehdejším předsedou výkonného výboru FAČR Martinem Malíkem v červnu 2020 podepsali smlouvu s firmou Tymich.

Proč právě s ní, není jasné. Svaz nechce nic kolem případu komentovat a odkazuje na policejní prověřování. „Vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení v kauze Dezinfekce se samozřejmě nemůžeme k celé věci nijak dále vyjadřovat,“ řekl mluvčí FAČR Michal Jurman.

„Příklad tohoto projektu svědčí o tlaku a jisté míře svévole jednoho funkcionáře, jemu naprosté oddanosti některých pracovníků a neschopnosti (slabosti) jiných se mu postavit a řádně plnit své pracovní povinnosti a dodržovat vnitřní předpisy FAČR“
ze zprávy Revizní a kontrolní komise FAČR
Kontrolní komise už během svého šetření upozorňovala na nedostatek dokumentů. „Žádná e-mailová komunikace, žádné podklady k hodnocení nabídek,“ poukazuje komise ve své zprávě, kterou má Radiožurnál k dispozici. Přípravu celého projektu komise označuje za neprofesionální a diletantskou.

„Příklad tohoto projektu svědčí o tlaku a jisté míře svévole jednoho funkcionáře, jemu naprosté oddanosti některých pracovníků a neschopnosti (slabosti) jiných se mu postavit a řádně plnit své pracovní povinnosti a dodržovat vnitřní předpisy FAČR,“ konstatuje komise ve své zprávě.

„Přesto, že se z lidského hlediska dá pochopit obava a strach některých z nich z místopředsedy výkonného výboru (Romana Berbra, pozn. red.), zejména u vedoucích pracovníků to komise považuje za nepřijatelné a neomluvitelné!“
Martin Malík i Roman Berbr žádost Radiožurnálu o rozhovor odmítli.

Šatny větší než hřiště
Na podezřelou zakázku narazila v roce 2020 právě Revizní a kontrolní komise FAČR, když prověřovala hospodaření svazu za ten rok. Na smlouvě komisi zaujal obrovský prostor, který měla firma Tymich vydezinfikovat: 2 700 000 metrů krychlových vnitřních prostor 90 klubů, sportovních akademií, sportovních center a středisek mládeže.
Komise došla prostým výpočtem k přesvědčení, že takový objem je značně přemrštěný. Na každý klub by totiž připadala plocha větší než celé fotbalové hřiště. Kde se vzal objem 2 700 000 metrů krychlových?

„Zjistili jsme, že pravděpodobně byla idea, že budou dělat všechny stadiony a potom někdo opomněl nebo úmyslně ponechal ten původní parametr,“ řekl předseda komise Marek Hájek. Jinými slovy taková kubatura odpovídala vydezinfikování všech zhruba tří tisíc klubů v Česku.

Tomu odpovídala i běžná cena za dezinfekci – zhruba 3,5 koruny na metr krychlový, tedy celkem skoro 10 milionů. V konečné smlouvě zůstala původní kubatura i cena, ale razantně se snížil počet klubů.
Komise ale zjistila, že ani zúžený seznam 90 klubů nebyl v pořádku. Na seznam se totiž dostala organizace, která nemá status sportovního střediska mládeže, a druhá, která nemá žádné mládežnické členy.

Ani to ale není vše. Firma Tymich podle komise vydezinfikovala od 2. července 2020 do 7. srpna 2020 jen 41 stadionů, účtovala si ale práce ve všech 90. „Zhotovitel fakturoval i za neuskutečněná plnění a FAČR vše v plném rozsahu uhradila,“ stojí ve zprávě. 

Fotbalová asociace přitom patří k největším neziskovým organizacím v Česku, na dotacích od státu dostává až půl miliardy korun ročně. Zbytek rozpočtu tvoří příspěvky z UEFA a FIFA a vlastní příjmy, které zahrnují příspěvky od více než 300 tisíc registrovaných fotbalistů a fotbalistek.

Komise: platby rychlé, kontrola žádná
Ačkoli splatnost faktur byla podle smlouvy sjednaná na 60 dnů, podle komise byly faktury na pokyn finančního ředitele Libora Kabelky hrazeny mnohem dříve.

„Prakticky okamžitě po jejich registraci a v některých případech i před započetím schvalování,“ píše komise ve zprávě. Faktury podle komise schvalovali ředitel Kabelka a předseda FAČR Malík, aniž by údaje na nich kontrolovali. Proto podle komise nezjistili, že na fakturách je uveden vyšší počet vydezinfikovaných stadionů, než kolik jich bylo opravdu vyčištěno. Oba podle komise selhali. A nejen oni.

„Naprosto selhal vnitřní kontrolní systém FAČR,“ zdůrazňuje komise. Konstatuje přitom, že „vysoká aktivita a rychlost až překotnost je zřetelná při uzavření kontraktu a úhradách faktur, ostatní činnosti naopak vykazují liknavost a nezájem zainteresovaných“.
„Je zřejmé, že bylo postupováno proti předpisům FAČR a komise nemůže vyloučit ani záměr vyvést prostředky z FAČR,“ stojí ve zprávě.

Když se o zakázku začala v říjnu 2020 zajímat kontrolní komise, vedení FAČR vytáhlo několik dodatků k původní smlouvě, podle nichž firma mohla dezinfikovat až do jara 2021. Svaz ale nakonec nařídil, aby firma Tymich vrátila zhruba 6,8 milionu a ještě zaplatila pokutu 2,4 milionu. Podle předsedy komise Marka Hájka to firma udělala, zbylo jí nakonec jen necelých 700 tisíc.