ČR se chlubí, že je demokratickým státem, ale občané země, cizinci i zahraniční firmy nemají žádné záruky úspěšného podnikání a žití v ČR. Už před lety zkrachovalo přes 20 bank v ČR a občané a podniky přišly o své peníze. Od té doby nejsou žádné záruky lidem a podnikům, že se situace nebude opakovat. Sberbank není za poslední období jedinou bankou, v niž lidé a firmy přišly o úspory. ČNB, guverner Rusnok, dokonce ještě plně nevyřídil odebrání licence Sberbank.

A tak pracovníci ČNB stále upozorňují klienty Sberbank, aby se obraceli se svými požadavky na bankéře Sberbank a jednali s nimi o investicích, fondech, cenných papírech a podobně. Jenže pobočky Sberbank jsou už několik dnů zavřené a bankéři nezvedají telefony a neodpovídají na zprávy mailem.

Pracovníci ČNB odmítají také přepojit telefony na guvernéra Rusnoka nebo jiné zodpovědné ředitele a náměstky, což dříve nikdy nebylo. Dnes, kdy v ČR má být demokracie, to prý nejde a mají to zakázané vedením ČNB.

Ve Sberbank měly miliardy podniky, kraje, obce, města peníze, důchodci důchody, s nimiž žijí od měsíce k měsíci. Sberbank se snažila všem lidem a obcím, podnikům atd. vytvořit dobré podmínky, protože v jiných bankách bankéři na chudý lid moc nemysleli a nemyslí.

Mnohé firmy mají ve Sberbank i milionové a miliardové dluhopisy, o nichž zatím nebylo rozhodnuto a ČNB v čele s guvernérem Rusnokem a spol. si stále dávají na čas, co bude dál. Zástupci ČNB pouze lidem a firmám oznamují, že se to řeší....Ale jak dlouho, to nikdo neví. O řešení Sberbank se nezajímá ani premiér Fiala a celá jeho vláda amatérů. Je jim to naprosto jedno a nelze od nich čekat brzké řešení a vyřešení potíží se Sberbank, které zavinila ČNB v čele s Rusnokem.

X X X

Česká advokátní komora: Ministr financí si umyl ruce nad osudem advokátních úschov u Sberbank

Česká advokátní komora (ČAK) se důrazně ohradila proti výroku ministra financí Zbyňka Stanjury, který pronesl v Poslanecké sněmovně v souvislosti s problematikou advokátních úschov ve Sberbank. Stanjura v úterý uvedl, že advokáti by se měli omluvit svým klientům, že zvolili rizikovou banku. Stát podle něj není od toho, aby takovou situaci řešil. Pokud byla banka podle předsedy ČAK Roberta Němce riziková, měl už dříve podniknout odpovídající kroky.

Stanjura řekl, že v tuzemsku je víc než 10.000 advokátů, ale těch, kterým zůstaly peníze na účtech advokátní správy ve Sberbank, je podle něj asi 50. Drtivá většina advokátů i notářů věděla, že Sberbank není vhodná pro to, aby tam ukládali cizí peníze, prohlásil také. „A taky by se měli ti advokáti omluvit svým klientům, pokud zvolili tak rizikovou banku v tomto mezinárodním kontextu. To tak prostě je. A stát tu není od toho, aby všechno za všechny řešil. To fakt není možné,“ dodal.
„Sberbank CZ, a. s., byla a doposud stále je držitelkou licence vydané Českou národní bankou. Do února letošního roku nevydaly ani Ministerstvo financí, ani Česká národní banka vykonávající dohled nad činností banky, žádné varování či jen upozornění, z nichž by vyplynuly jakékoliv obavy o finanční prostředky uložené v bance. Podle tehdejších i současných informací se v případě Sberbank CZ, a. s., jednalo o ekonomicky naprosto zdravou banku podnikající v souladu s právními předpisy,“ uvedl nyní předseda ČAK Robert Němec ve stanovisku zaslaném České justici. Podle něj je zřejmé, že současné problémy byly způsobeny až bezprecedentní okupací Ukrajiny vojsky Ruské federace. Pak již nebylo prakticky možné, aby advokáti úschovy převedli na jiné účty, neboť k nakládání s prostředky v advokátní úschově je třeba souhlas klientů.

Němec připomíná, že ve Sberbank CZ, a. s., měly své účty s vysokými uloženými částkami i některé kraje či hlavní město Praha. „Umyje si stát i nad jejich vklady v tichosti ruce? Nevíme, v každém případě ale s jejich zástupci dnes odpoledne bude o řešení situace Ministerstvo financí jednat,“ uvedl Němec.

Stanjura dnes reagoval, že informace o napojení Sberbank na Rusko byla veřejná. Připomněl, že Rusko po loňském odhalení účasti ruských agentů na výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 zařadilo Česko na seznam rizikových zemí. „Já si myslím, že ty informace byly veřejné, že byly k dispozici,“ řekl.

Ze strany Ministra financí v jeho vyjádření směrem k advokátům jde podle ČAK minimálně o velmi nevhodný a nekorektní výrok, kterým se snaží zbavit odpovědnosti svého ministerstva, potažmo státu. „Pokud totiž pan ministr Stanjura považoval Sberbank CZ, a. s., za „rizikovou banku“, měl nepochybně podniknout adekvátní, minimálně informační, kroky a na rizikovost této banky kraje i veřejnost, včetně té advokátní, vhodným způsobem upozornit,“ dodává předseda ČAK.
ČAK také upozorňuje, že v důvodové zprávě k § 41e odst. 6 zákona o bankách, samo Ministerstvo financí uvádí, že… „zvýšená náhrada se neposkytuje za všechny vklady podle § 41f.

Poskytuje se pouze v případech, ve kterých jsou vklady částkou předanou do notářské úschovy podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že k advokátní a notářské úschově je i z důvodu povinnosti advokátů a notářů pojistit se proti profesní chybě všeobecně chována vysoká důvěra a vzhledem k tomu, že za profesní chybu nelze považovat uložení částky klienta advokátem či notářem na účet u banky, která se dostane do úpadku, je třeba chránit zvýšeně i tyto vklady.“

ČAK opakovaně žádá, aby stát převzal garanci za vyplacení celého objemu vkladů na advokátních úschovách. Jinak i v důsledku nečinnosti státu může být narušena důvěra klientů v úschovy u třetích osob během provádění transakcí, a bezpečné a transparentní vypořádávání finančních transakcí může být v budoucnu netransparentně v rozporu se zákony AML a proti praní špinavých peněz, obcházeno. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

MINISTR GAZDÍK STÁLE PODNIKATEL NA ZLÍNSKU

Ministr Gazdík má stále podíl ve firmě. Zapomněl jsem, vzdám se ho, slíbil.

Ministr školství a místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík má nadále poloviční podíl ve zlínské firmě Jocheček, upozornil ve středu Deník N. Zákon o střetu zájmů přitom ukládá ministrům povinnost ukončit veškeré podnikatelské aktivity do 30 dnů od nabytí funkce. Gazdík portálu řekl, že na své angažmá ve společnosti zapomněl a podílu se co nejdříve vzdá.

„Moje role ve firmě je čistě formální, nic jsem v té firmě nevykonával,“ řekl Gazdík Deníku N. Rovněž uvedl, že na svůj podíl ve firmě po jmenování členem vlády zapomněl, ačkoliv to po něm žádá zákon o střetu zájmů.
„Podílu se proto vzdám co nejdřív,“ ujistil ministr. Šéfem resortu školství, mládeže a tělovýchovy je Gazdík od loňského 17. prosince.

Společnost Jocheček z Kelče na Vsetínsku se zabývá především správou majetku a řízením investic. Gazdík firmu založil v roce 2019 společně s Martinem Valíčkem a oba do ní vložili 5 000 korun, vyplývá z údajů v internetovém obchodním rejstříku. Gazdík je v něm veden jako jednatel firmy i držitel polovičního podílu doposud.

„Jedná se o řízení různých stavebních prací, zařizování a provozování té stavby,“ řekl serveru spolumajitel firmy Valíček. Dodal, že firmu řídí hlavně on. Kromě toho společnost připravuje a vypisuje výběrová řízení na dodavatele nebo vede agendu čerpání finančních prostředků. V roce 2019 měla firma podle účetní závěrky tržby 149 000 korun, o rok později 234 000 Kč.

„Neministr“ Michalik měl přijít i o post náměstka, návrh ANO však neprošel

Gazdík není jediným členem vlády, který musí kvůli vládnímu angažmá přestat podnikat. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ukončil koncem prosince podnikání ve firmě Avtokrat Consult, která pořádá školení lékařů. Novým majitelem a jednatelem brněnské firmy se stal ministrův syn.

Podnikání kvůli vstupu do vlády Petra Fialy (ODS) ukončil také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zbavil se svých podílů ve společnosti Prime Fund, koupil je od něj zakladatel fondu Jan Svoboda, napsal v prosinci server Hospodářských novin.

X X X

ŠÉFOVÉ EÚ UŽ VYHANĚJÍ UPRCHLÍKY UKRAJINY Z POLSKA A DALŚÍCH ZEMÍ, ZELENSKYJ NIC NEŘEŠÍ

Ukrajina: Johanssonová tvrdí, že EÚ musí motivovať Ukrajincov, aby opustili Poľsko

Európska únia musí „motivovať" Ukrajincov v Poľsku, ktorí utiekli pred vojnou vo svojej krajine, aby sa presunuli aj do ďalších krajín bloku.
Vyhlásila to v pondelok komisárka EÚ pre vnútorné záležitosti Ylva Johanssonová, ktorú cituje tlačová agentúra AFP.
Poľsko, najväčšia zo štyroch členských krajín EÚ, ktoré hraničia s Ukrajinou, prijalo už 2,3 milióna ľudí utekajúcich pred týmto konfliktom. Ide o 60 percent z celkovo 3,8 milióna Ukrajincov, ktorí opustili svoju vlasť po spustení ruskej invázie, tvrdí Úrad vysokého komisára OSN pre utečencov (UNHCR).

Je „dôležité motivovať utečencov, aby opustili Poľsko a snažili sa ísť aj do iných členských štátov (EÚ), pretože inak situácia nebude udržateľná", uviedla Johanssonová.

Komisárka to vyhlásila pred stretnutím s ministrami vnútra členských štátov EÚ, s ktorými hľadala spôsob, ako posilniť reakciu a lepšie si rozdeliť zodpovednosť za milióny vojnových utečencov prúdiacich z Ukrajiny.
Dočasná ochrana
Európska únia 4. marca aktivovala dosiaľ nepoužitú smernicu o dočasnej ochrane, ktorá Ukrajincom umožňuje žiť, pracovať, študovať a mať prístup k sociálnym dávkam v ktoromkoľvek z 27 členských štátov EÚ.

Johanssonová ďalej uviedla, že Brusel „nepracuje na žiadnych kvótach ani na žiadnom rozdelení migrantov" medzi krajiny EÚ. Dodala, že zatiaľ čo je na Úniu vyvíjaný „veľký tlak" - najmä na Poľsko a Česko -, tempo prílevu utečencov sa postupne spomaľuje. „Je to približne 50.000 (osôb) za deň. Na vrchole (migračnej vlny) to bolo viac než 200.000," skonštatovala.

Vlna vojnových utečencov z Ukrajiny je najväčšou, akú Európa zažila od ukončenia druhej svetovej vojny. Európska komisia navrhla uvoľniť pre najviac vyťažené krajiny Únie 17 miliárd eur, aktuality.sk

X X X

Použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO není reálné, říká bezpečnostní expert Karásek.

Válka na Ukrajině se podle ruské strany dostala do další fáze – a znovu se začalo spekulovat o možném použití jaderných zbraní. Děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a zároveň i expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek označuje použití ruských jaderných zbraní na Ukrajině za nepravděpodobné.
Karásek se domnívá, že by ruský prezident mohl použít jadernou až zbraň tehdy, pokud by bylo ohroženo přežití jeho režimu. Taková situace podle něj ještě nenastala.
 
„Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím si, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné,“ uvádí Karásek. 
Bohužel reálnější by podle něj bylo velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině. „Ale ani to není pravděpodobné. Pravděpodobnější je, že tím zas vyhrožuje z politicko-strategických důvodů,“ míní bezpečnostní expert.
Ruský prezident zřejmě počítal s tím, že si válkou na Ukrajině vydobyde změnu jejich vlády. Podle Karáska je ale málo pravděpodobné, že Putinovi snad šlo o návrat na mezinárodní politické výsluní.

„To by byla schopnost ukázat svaly. Ale nemyslím, že by Putin počítal s tím, že mu to zajistí nějakou prestiž u jednacího stolu – pokud se tedy bavíme o jednacím stole, kde zasedají zástupci Západu,“ dodává.

Obavy nevedly k paralýze
„Paradoxem je, že ani obavy z Ruska, které byly eskalovány, nevedou k paralýze ale spíš k poměrně značné aktivizaci. Tady se Putin přepočítal,“ uvažuje Karásek o důvodech, proč vůbec k válce došlo.

Expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost také tvrdí, že vyjednávání o ukončení války jsou a budou složitá. „Z hlediska Ukrajiny a z hlediska euroatlantického společenství je důležité, aby dohoda byla podepřena nějakým mechanismy, které budou jejich dodržování vynucovat,“ upozorňuje.

Pokud by došlo ke stažení ruských jednotek, je to podle Karáska výzva i pro Evropskou unii a NATO. V takové situaci by musela ukrajinská vláda být schopna svou zemi efektivně spravovat, rozvíjet a odolávat ruským tlakům.
Předem by také podle něj mělo být jasno, jak Kreml odradit od případné další agrese. „Hrozby a náklady pro Rusko by měly být tak velké, aby je odradily od možného kroku budoucího,“ míní Karásek.

Dohoda s Kremlem bude složitá, ale je možná. Přesto, že všichni vědí, že jde o nevyzpytatelného hráče. „Ve stejné situaci se nacházelo západní Německo, když mělo během studené války vedle sebe naprosto ozbrojené sousedy, kteří také deklarovali ochotu použít jaderné zbraně,“ uvažuje Karásek.

Připomíná, jak masivní byla vojenská síla soustředěná v NDR i Československu připravená na invazi do západní Evropy. „A přesto v té době dokázalo západní Německo prosperovat. Pochopitelně, že každá analogie má své limity,“ dodává.

Radar v Brdech?
Před 14 lety se v Česku hodně mluvilo o americkém radaru ve vojenském újezdu Brdy. Už tehdy společnost hodně rozděloval. Kdyby se tehdy postavil, tak bychom na tom s bezpečností byli podle Karáska zřejmě velmi podobně jako dnes.
„V době, kdy se jednání vedla, jsem byl zastáncem umístění radaru v Brdech. Ale ve stávající situaci si nemyslím, že by Česko nějakým zásadním způsobem vydělalo na tom, kdyby tady radar byl,“ přiznává Karásek.
„Záměr poskytnout ochranu členům NATO ve střední a východní Evropě, je momentálně posílen tím, co Rusko dělá. Takže jestli tady je, nebo není, nějaká část vojenské technologie, není až tak podstatné,“ uzavírá Tomáš Karásek.

X X X

Příliv ukrajinských uprchlíků urychlí růst cen nájmů. Vláda musí jednat, říká expert

Příliv ukrajinských uprchlíků pravděpodobně urychlí růst cen nájmů. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Kombinace růstu cen energií, potravin i cen bydlení může být velmi problematická. Vláda nejspíš bude muset nějaké kroky udělat,“ uvedl Seidler.

Za poslední rok se ceny nemovitostí zvýšily o desítky procent. V Česku rostou nejrychleji z celé EU. „Ceny nemovitostí ke konci minulého roku zaznamenaly roční růst o čtvrtinu. Na druhou stranu vidíme, že rostou ceny materiálů, přichází nová pravidla ohledně toho, že je potřeba stavět energeticky méně náročné budovy. Už jen samotné nabídkové faktory pravděpodobně budou udržovat ceny na vysokých úrovních,“ upozornil Seidler.

„Určitě se bude většina obyvatel přeorientovávat na nájmy,“ dodal hlavní analytik společnosti Fincentrum a Swiss Life Select Richard Bechník, který byl také hostem pořadu.

Migrace a ceny nájmů
Na trh s nemovitostmi má kromě pandemie koronaviru vliv také válka na Ukrajině. Jen do České republiky zatím přišlo na 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. „Velmi pravděpodobně to urychlí růst nájmů. V posledních čtvrtletích vidíme, že nárůst tam je. Nájmy budou také reagovat na to, že rostly ceny nemovitostí, protože by se pak moc nevyplatilo pronajímat,“ vysvětlil Seidler.
„Pravděpodobně na to bude muset reagovat vláda, nyní se to bude snažit řešit nějakými cílenými dávkami. Současná situace je obtížná pro stovky tisíc domácností. Kombinace růstu cen energií, potravin i cen bydlení může být velmi problematická. Vláda nejspíš bude muset nějaké kroky udělat,“ řekl Seidler.

Koho se růst cen za bydlení nejvíce dotýká? „Jsou to jak mladí, tak lidé z nižších příjmových skupin. Klíčové bude, jak k tomu přistoupí stát. Tuto problematiku by dlouhodobě měl řešit i Státní fond podpory investic. Ten distribuuje určitou podporu obcím na výstavbu nemovitostí a bytů, které jsou pro tyto skupiny určené. Dá se v uvozovkách říci, že se budou muset podělit i s běženci z Ukrajiny,“ sdělil Bechník.

X X X

Jako Hitler a Horthy. Orbán byl až do poslední chvíle Putinův nejbližší přítel, říká politolog Bozóki.

Viktor Orbán je nejdéle vládnoucí politik v Evropské unii. V nadcházejících parlamentních volbách se proti jeho straně Fidesz spojila dosud roztříštěná opozice. „Spojit se jim trvalo dvanáct let. Pro opozici bylo těžké sloučit síly, ale uvědomili si, včetně krajní pravice, že demokracie je důležitější – bez ní nemají hlas ani kritické a radikální strany,“ říká pro Český rozhlas Plus politolog András Bozóki ze Středoevropské univerzity ve Vídni.

Maďarsko už podle něj není demokratickým státem, za které ho šlo považovat do roku 2014. „Od té doby roste dominance vládnoucí strany. Jsou odstraňována nezávislá média, instituce a nevládní organizace. Eliminují nezávislost úřadů a justice,“ dodává. 
András Bozóki, maďarský politolog působící na Středoevropské univerzitě ve Vídni.
Bozóki dále upozorňuje, že pojem neliberální demokracie, o které se v souvislosti s Maďarskem hovoří, je protimluv: „Nemůžete mít demokracii bez právního státu, a to se dělo v Maďarsku: systematický rozklad vlády práva. Volby už nejde považovat za svobodné a férové, pravidla hry jsou pokřivená a stát je na straně vládní strany.“

Podvody se prý neodehrávají v den voleb, kde opozice může mít své pozorovatele ve volebních místnostech. „Podvod spočívá v tom, že opoziční strany dostaly v televizi jen pět minut. Ne každý den nebo týdně, ale za celou dobu kampaně. Výhra vládní strany ale není stoprocentně jistá, není to jako volby v Rusku, v Kazachstánu nebo v Číně.“
„Já bych to nazval kompetitivním autoritářským režimem. Je personalizovaný. Reprezentuje ho Viktor Orbán, ne Fidesz, ne instituce. Je to režim namířený proti institucím,“ shrnuje.

Lídrem opozice je Péter Márki-Zay, jehož Bozóki označuje za konzervativního, ale přitom umírněného lídra, který dokáže mluvit za celou opozici a je volitelný i pro levicové voliče, protože je důvěryhodný.
Opoziční strany využívají sociální sítě a zároveň vedou kontaktní kampaň. „Jsou ve velké nevýhodě, ale věřím, že alespoň dvacet procent získat mohou. Předvolební průzkumy mohou v takovém prostředí realitu odrážet jen těžko,“ soudí Bozóki.

Poslední Putinův přítel
V předvolební kampani byla tématem vysoká inflace i dopady covidové pandemie, v důsledku které v zemi zemřelo na 45 tisíc lidí, tedy více než v okolních zemích. Nyní ale do kampaně zasáhla válka na Ukrajině.
Otázkou prý je, zda voliči v těžkých dobách zvolí autokrata, který ale má zkušenosti s vládnutím, nebo opozici, jenž vedle míru prosazuje i svobodu. „Opozice říká, že Orbán ztratil kredibilitu. Hlásá, že důležitá není jen bezpečnost a demonstrace síly, ale že dobrý vůdce musí být důvěryhodný a mít legitimitu,“ podotýká Bozóki.

„Řekl bych, že pro spoustu Orbánových voličů není Putin důležitý. Jsou jako církev, nevolí racionálně. “
András Bozóki
„Všichni cítí, že Orbán byl nejbližší přítel Vladimira Putina až do poslední chvíle. Mnohým to připomíná druhou světovou válku, když byl Miklós Horthy posledním přítelem Adolfa Hitlera. I voliči Fideszu ví, že Maďarsko se Rusku v minulých letech přiblížilo příliš a je třeba to zastavit,“ dodává s tím, že hlavním sdělením opozice je: Hlas pro Orbána je hlas pro Putina.
„Řekl bych, že pro spoustu Orbánových voličů není Putin důležitý. Jsou jako církev, nevolí racionálně. Jsou zhypnotizovaní populistickou rétorikou. Orbánova taktika není mít velkou většinu, ale rozdělit opozici a tvrdit, že může být nebezpečná,“ uzavírá.

X X X

ŽALOBCE ŠAROCH NABÍZÍ BABIŠOVI PODMÍNKU ZA 10 MILIONŮ, DŘÍVE UŽ STÍHÁNÍ ZASTAVIL

Za Čapí hnízdo podmínka a pokuta 10 milionů, navrhuje žalobce pro Babiše.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch v obžalobě případu Čapí hnízdo bývalému premiérovi Andrejovi Babišovi i jeho někdejší poradkyni Janě Mayerové (Nagyové) navrhuje podmínku. Pro Babiše chce peněžitý trest ve výši 10 milionů korun, Mayerová by měla zaplatit půl milionu korun, uvedl server Seznam Zprávy. Oběma obžalovaným přitom hrozí až deset let vězení.
Žalobce podle serveru navrhuje Babišovi i Mayerové tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let. „Pro Babiše pak chce žalobce ještě peněžitý trest ve výši deset milionů korun a pro Mayerovou peněžitý trest ve výši 500 tisíc korun,“ napsal server Seznam Zprávy s odkazem na dva zdroje z justice, které mají obžalobu k dispozici.
Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala potvrdil, že součástí obžalobu je také návrh trestu, stejně jako výčet navrhovaných důkazů či popisu skutku. 

„Ve vztaku k návrhu trestu se však nutně nejedná o konečný návrh. Ten bude státním zástupce přednesen v rámci závěrečných návrhů u veřejného hlavního líčení,“ uvedl pro iDNES.cz s tím, že závěrečný návrh bude odpovídat skutkovému stavu po provedeném dokazování před soudem. 

Šaroch podal obžalobu na předsedu hnutí ANO a jeho někdejší poradkyni v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo minulý týden.
Zastupitelství uvedlo, že jedna z nových svědeckých výpovědí změnila náhled na posouzení případu. Jednomu obviněnému člověku se klade za vinu, že se dopustil dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, jednání druhé osoby se kvalifikuje jako pomoc ke zločinu dotačního podvodu.

Stát obžaloval Babiše s poradkyní za Čapí hnízdo, svědci změnili výpovědi
Babiš vinu dlouhodobě odmítá. Minulý týden uvedl, že se podle něj potvrdilo, že kauza Čapí hnízdo je vykonstruovaný politický proces, sdělil. Vinu v minulosti popřela i Nagyová.

Případem se má zabývat Městský soud v Praze.
V kauze Čapí hnízdo bylo obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání premiéra Babiše a Mayerové. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.

Policisté následně ukončili vyšetřování kauzy na konci loňského května, oba obviněné navrhli obžalovat. Šaroch na konci srpna rozhodl o tom, že jim případ vrátí k došetření. Učinil tak zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků, mimo jiné premiérova syna Andreje Babiše mladšího.

X X X

Válka neválka. Zveřejni špínu na Bidenova syna, vyzval Trump Putina.

Bývalý americký prezident Donald Trump znovu poskytl munici kritikům, kteří jej obviňují ze sympatií k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Vyzval ho, aby zveřejnil informace týkající se syna současného amerického prezidenta Joea Bidena. Ten podle Trumpa přijal úplatek od ruské miliardářky. Exprezidenta od jeho výroků neodradila ani ruská agrese vůči

Trump v rozhovoru se portálem Just the News, který je mu nakloněn,  rozvíjel nepodložené tvrzení, že Bidenův syn obdržel od ruské miliardářky Jeleny Baturinové, vdově po bývalém primátorovi Moskvy Juriji Lužkovovi, úplatek 3,5 milionu dolarů. Podle něj by ruský prezident mohl na kauzu vhrnout světlo.

„Dala mu 3,5 milionu, tak si myslím, že Putin by na to mohl znát odpověď. Myslím, že by to měl zveřejnit,“ řekl bývalý americký prezident. „Měli bychom znát odpověď.“
Před prezidentskými volbami v roce 2020 vydal republikány ovládaný Senát zprávu, podle níž ruská miliardářka dala peníze společnosti Rosemont Seneca Thorton, jejímž je Hunter Biden spoluzakladatelem. „Hunter Biden není spoluzakladatelem a nemá žádný zájem v Rosemont Seneca Thornton, takže tvrzení, že obdržel 3,5 milionu dolarů, je falešné,“ řekl Bidenův právník.

Putin po zveřejněné senátní zprávy uvedl, že si není vědom žádného spojení mezi Baturinovou a Bidenovým synem.
Trump již dříve naznačoval, že USA zavedly sankce vůči Rusku jako trest za invazi kvůli „velmi špatnému konfliktu zájmů“ amerického prezidenta. Sám exprezident o ruské mírové operaci na Donbasu, která předcházela ruskému vpádu na Ukrajinu, řekl, že je geniální. Dodal též, že díky jeho dobrým vztahům s Putinem by k invazi nedošlo.

Geniální, pochválil Trump Putinovu „akci k udržení míru“ na Ukrajině
Bývalý šéf Bílého domu čelil opakovaným podezřením, že Putinovi příliš vychází vstříc a přehlíží temné stránky šéfa Kremlu. Demokraté Trumpa osočovali, že mu Putin dezinformační kampaní pomohl do Bílého domu. Trump opakovaně odmítal podezření jako „lživé zprávy“.

Trump sám ale této kritice napomohl předvolební výzvou Putinovi, aby zveřejnil špínu na jeho konkurentku v prvních prezidentských volbách, Hillary Clintonovou. „Rusko, pokud posloucháš, doufám, že budeš schopno najít 30 tisíc e-mailů, které se postrádají,“ reagoval na kauzu ukradených e-mailů bývalé ministryně zahraničí. Později tvrdil, že šlo o sarkasmus.

X X X

Prezident Zeman jmenoval rektora Mendelovy univerzity, bude jím Jan Mareš

Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval rektora Mendelovy univerzity. Rektorem se stal Jan Mareš, dosavadní děkana agronomické fakulty. V čele školy vystřídá náměstka ministra školství Roberta Plagu, který ji dočasně vede po odchodu někdejší rektorky Danuše Nerudové a po rezignaci nově zvoleného rektora Vojtěcha Adama. Do funkce nastoupí 31. března.

Šedesátiletého Mareše zvolil rektorem v polovině března akademický senát školy. Kandidovali také prorektoři Martina Lichovníková a Martin Klimánek. Mareš vyhrál v prvním kole, podpořilo jej 19 z 31 přítomných senátorů. 
„Chci, abychom ukázali, že odkaz Mendela, jehož jméno neseme, si skutečně zasloužíme, že jsme schopní pokorně pracovat, přinášet spoustu dobrých výsledků, prezentovat je a korektně obhájit před kýmkoliv,“ řekl novinářům po zvolení.

Nerudová svou funkci neobhajovala a na jejím místě ji měl vystřídat Adam. Zeman ho do čela školy jmenoval koncem ledna, slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě se ale nezúčastnil.

Ve stejný den mu Nerudová doporučila, aby rezignoval, protože expertní komise našla několik pochybení v odborných článcích, kde byl Adam spoluautorem, a doporučila jejich stažení z časopisů. Adam to nejprve odmítal, posléze ale z funkce, které se ani reálně nestihnul ujmout, odešel. Řízením školy byl dočasně ministrem školství pověřen Plaga.
Mareš po zvolení zdůraznil široký záběr Mendelovy univerzity, je podle něj potřeba, aby reagovala na aktuální výzvy, jako je zajištění dostatku kvalitních a bezpečných potravin, zabývat se musí podle něj také hospodařením v krajině, cirkulárním hospodářstvím, využíváním obnovitelných zdrojů nebo rozvojem regionů.

Mareš vystudoval rybářskou školu ve Vodňanech a v roce 1985 absolvoval specializaci rybářství na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Brně. Zabývá se technologií chovu ryb v různých produkčních systémech, výživou a krmením ryb, kvalitou rybího masa nebo mimo-produkčními funkcemi rybníků.