ČSSD se Šmardou musí být často slyšet, jako dříve Paroubek.„Není v parlamentu nikdo, kdo by se zastal obyčejných lidí, kdo by se zastal lidí práce,“ posteskl si na sjezdu Šmarda. „Musíme se lidí zastávat v ulicích, musíme se jich zastávat na radnicích, v podnicích, v zemědělství, ve zdravotnictví, ve sportu i jinde... Šmarda by potřeboval u sebe Paroubka a další zkušené politiky, odborníky, ekonomy, Středulu a spol., a stále se vyjadřovat k politice v ČR a ve světě.

Reagovat na vznik nové vlády v ČR, lidem, kteří mají být ministry, protože Fiala je vůbec nezná a bojí se jich odmítnout a zbavit se Pirátů, je třeba blahopřát novému kancléři Německa Scholzovi, hovořit o návrzích Francie k energetice, potížích Britů, situaci na hranicích Polska, Běloruska, na Ukrajině, v Rusku, v EU a podobně. Jedině tak se ČSSD stane opět velkou a silnou stranou, jako za Miloše Zemana a Paroubka. Nebylo by na škodu, kdyby Šmarda ke spolupráci pozval znovu i Paroubka, který zná dobře situaci v politice v ČR i ve světě, a další ostřílené politiky a lékaře na léčení covidu a dalších nemocí

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že nebude jmenovat pirátského kandidáta Jana Lipavského do funkce ministra zahraničí. Zdůvodnil to mimo jiné jeho nízkou kvalifikací či distancovaným postojem k visegrádské spolupráci a Izraeli. Zároveň zdůraznil, že Ústava mu neukládá povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen.

Zeman nemá výhrady jen k Lipavskému. „U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. 
„Nicméně ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování těchto osob, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády,“ dodal.
„Ústavodárcův výraz ‚návrh‘ implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem,“ poukázal v pátek Hrad na druhý odstavec článku 68 Ústavy. „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů,“ je v textu.
„Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ kritizoval Zeman.

Prezidentovi se také nelíbí Lipavského „distancovaný postoj“ k spolupráci se zeměmi visegrádské čtyřky, v níž kromě Česka jsou Slovensko, Polsko a Maďarsko, a ke vztahu s Izraelem, „což je v rozporu s připravovaným programovým prohlášením nové vlády“.
Zeman připomněl i veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. K tomu přece ČSSD nemůže mlčet.

X X X

NOVÝ KANCLÉŘ NĚMECKA SCHOLZ ​NENÍ V ČELE STRANY, JAKO DŘÍVE MERKELOVÁ

Německá SPD si zvolila vedení. Kancléř Scholz v čele strany není
 
Sjezd, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 svolán jako digitální, strana využila i ke zhodnocení zářijových parlamentních voleb. Ty SPD zajistily post kancléře, kterým je od středy Olaf Scholz. Strana chce volební úspěch přetavit v sociálnědemokratické desetiletí. Zda své ambice SPD dokáže proměnit ve skutečnost, budou moci sociální demokraté ukázat v nadcházejícím roce ve čtyřech zemských volbách.

Pro Eskenovou zvedlo ruku 76,7 procenta ze zhruba 600 delegátů. Klingbeil měl podporu ještě větší, dostal 86,3 procenta hlasů. "Velmi ráda volbu přijímám," prohlásila po oznámení výsledků Eskenová. "Nemám, co bych k Saskii dodal, volbu rovněž rád přijímám a děkuji za důvěru," uvedl Klingbeil.
Klingbeil (43) nahradil ve zdvojené předsednické funkci dosavadního spolupředsedu Norberta Waltera-Borjanse (69), který již nekandidoval, protože chtěl post přenechat mladší generaci.

Volbě nového vedení předcházela rozsáhlá debata, ve které delegáti neskrývali radost z výsledku parlamentních voleb. Díky nim SPD po 16 letech vlády konzervativní kancléřky Angely Merkelové získala opět kancléřství. Scholz, který je od vzniku spolkové republiky v pořadí devátým kancléřem a čtvrtým sociálnědemokratickým, od středy Německu vládne spolu s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP).

Eskenová volby označila za velký návrat sociální demokracie. "Změníme tuto zem, uděláme ji silnější a spravedlivější," řekla. Prohlásila, že zářijové volby vyhrála SPD pro děti, rodiny i důchodce. Zaměřit se chce na posílení vnitroněmecké jednoty, kde i po třech desetiletích od znovusjednocení země vidí velké nedostatky nejen v sociální a finanční oblasti, ale také v zastoupení na správě Německa. Za příklad zmínila to, že v Scholzově vládě usedli jen dva ministři z východu Německa. Výzvou je podle Eskenové i boj proti pravicovému extremismu.

O významu kancléřství pro sociální demokracii hovořil před delegáty i Klingbeil. "Naše vítězství ve volbách je velkou šancí změnit toto desetiletí na sociálnědemokratické," řekl. "Jedno vítězství v parlamentních volbách mi nestačí, chci více," dodal. SPD bez započítání letošních voleb naposledy zvítězila v parlamentních volbách v roce 2002.
Nyní již bývalý spolupředseda strany Norbert Walter-Borjans varoval, že další úspěch SPD je podmíněn dobrou prací ve vládě a také tím, že strana zůstane v kontaktu se svými voliči. Zopakoval tak zavedené motto, že po volbách znamená před volbami. "Bez důvěry voličů se neobejdeme," řekl.

První zkouška čeká SPD již v nadcházejícím roce, kdy se konají zemské volby v Sársku, Šlesvicku-Holštýnsku, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku. Zemského premiéra mají sociální demokraté z této čtveřice jen v Dolním Sasku, kde vládne Stephan Weil (SPD) v koalici s konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU).

X X X

Ve VW zuří válka, říká šéf odborů Škody. Varuje před propouštěním

Čtvrtek 9. prosince se podle všeho zapíše do kroniky koncernu Volkswagen. V automobilce to vře a jednu z důležitých rolí v této situaci sehraje i Škoda. Českou značku totiž podle všeho po roce a půl čeká další změna ve vedení, její aktuální šéf má povýšit.
​
Další kolo sporů mezi šéfem koncernu Volkswagen Herbertem Diessem a německými odbory se na úrovni vedení celé skupiny řeší v těchto dnech.
Výsledky zasedání dozorčí rady německého automobilového koncernu Volkswagen mají být oznámeny ve čtvrtek 9. prosince odpoledne. Majitelé firmy se mají zabývat mimo jiné investicemi na příštích pět let nebo personálními změnami ve vedení. Podle listu Der Spiegel by se v rámci těchto změn měl předseda představenstva Škody Auto Thomas Schäfer stát šéfem hlavní koncernové značky VW.

Schäfer se v Mladé Boleslavi tedy podle všeho zdrží jen pár měsíců. Z pohledu výsledků, které za sebou má, ovšem prožil velmi bouřlivé období (čtěte zde). Přišel v době, kdy vrcholila loňská vlna pandemie koronaviru a automobilka opakovaně odstavovala výrobu, v letošním roce zase celý autoprůmysl bojuje s výpadky dodávek komponent, především čipů. A Škoda patří k nejvíce zasaženým. 
Krizový management zvládl Schäfer podle všeho dobře. Těžká rozhodnutí zažil i ve strategickém plánování: musel vytvořit celou novou strategii, která automobilku v souladu s koncernovými plány směřuje k elektromobilitě (čtěte více). Automobilka navíc přebrala zodpovědnost za některé mimoevropské trhy za celý koncern. Nově přebírá kompletní vývoj celé platformy pro malá auta pro rozvojové trhy.

Velké zklamání zažil Schäfer s fabii, které nejprve vedení koncernu odsouhlasilo kombíkovou verzi nové, letos představené generace, aby její vývoj a výrobu nakonec o několik měsíců později sama automobilka vzdala (čtěte více). Spočítala si, že by to byl ekonomicky nerentabilní projekt. A stojí za doplnění, že aktuální tlak na novou emisní a bezpečnostní výbavu takto malých aut natolik prodražuje, že podle hlasů ze zákulisí automobilky má i aktuální nové hatchbackové provedení štěstí, že bylo uvedeno právě nyní, doslova na poslední chvíli. Kdyby měla být tato fabia představena o rok či dva později, pravděpodobně by její uvedení Škoda sama – z důvodu nerentability – vzdala. 
​
Schäferovými obrovskými výhodami jsou charisma a smířlivá povaha otevřená k diskusi a konstruktivním řešením. Nejdůležitější je ovšem to, že je „Diessovým člověkem“. Šéf koncernu podle všeho svou pozici ve čtvrtek ubrání, i když za cenu ústupků. Diess Schäfera dovedl do Evropy z jeho angažmá v jihoafrickém zastoupení Volkswagenu. Škoda tedy bude pro německého manažera přestupní stanicí, na kterou si třeba může vzpomenout, až povede hlavní značku koncernu.

Válka ve Volkswagenu
„V polovině minulého týdne se uskutečnilo tradiční třídenní zasedání Evropské a Světové rady zaměstnanců Volkswagen, kterého se za Odbory KOVO zúčastnil zakládající člen prezidia, předseda Podnikové rady Jaroslav Povšík,“ píše magazín Škodovácký odborář. Podle Povšíka se online zasedání odehrálo ve velmi napjaté atmosféře.

„Ve Volkswagenu zuří válka na všechny strany a mezi všemi navzájem: majitelé, vlastníci akcií, politické skupiny, IG Metall, politici z Dolního Saska, odbory versus Herbert Diess a management. Bohužel se všichni schovávají za zaměstnance a blaho podniku, kterému ovšem tímto klesají akcie, kredit u zákazníků a všeobecně důvěra. „Tak rozbouřený Volkswagen jsem ještě nezažil, a to už spolupracujeme více než 31 let,“ říká předák škodováckých odborářů Jaroslav Povšík. „Mnohé záležitosti jsou důvěrné, mnohdy důvěrné jen proto, aby se zakryly koncepční problémy.“

Propouštění ve Škodě
Povšík mluví o nejistota pro značku Škoda po roce 2026: „Zejména do roku 2031, existuje riziko poklesu vytíženosti a zaměstnanosti. V případě přijetí normy EU7 ‚hard‘ se zvyšuje riziko ztráty až 10 tisíc pracovních míst.“ 
​
Připravovaná emisní norma Euro 7 je dnes obrovským tématem pro celý autoprůmysl, hlavně proto, že nikdo pořádně neví, co evropští zákonodárci plánují a především kdy vstoupí v platnost. Aktuálně se mluví o letech 2024 až 2026, což je ovšem vzhledem k tomu, že bude třeba na nové limity parametrů motory vyvinout, šibeniční termín. Odborníci navíc upozorňují mimo jiné na to, že norma Euro 7 stanoví některé limity emisí na hranici měřitelnosti – budou vyžadovány hodnoty, které dostupná technika nedokáže naměřit.

Škodovácké odboráře tedy zajímá, jak to bude v budoucnu s výrobou spalovacích motorů. V Mladé Boleslavi vyrábějí benzinové motory 1,0 TSI používané napříč koncernem. „Co se týče normy EU7, ano, výroba motoru 1.0 TSI za několik let pravděpodobně skončí. Naše představenstvo a za Odbory KOVO předseda Jaroslav Povšík jsme společně bojovali, abychom získali do výroby motor 1,5 TSI. A mohu již konstatovat, že nám byl tento motor přiklepnut. Naším cílem je tedy přejít na tyto agregáty, což je technicky proveditelné a nebude to ani nijak dramaticky nákladné. O několik let si tím prodlužujeme danou zaměstnanost v oblasti spalovacích motorů,“ uvedl Michael Oeljeklaus, člen představenstva za oblast výroby a logistiky na podnikové konferenci nejvyššího vedení firmy s odboráři.

Předseda představenstva značky Thomas Schäfer odmítl obavy z možného snižování počtu pracovníků už v září. V dopise zaměstnancům napsal, že Škoda získala od koncernu Volkswagen možnost vyrábět další elektromobily, a bude tak možné zachovat pracovní místa v českých závodech. Škoda nyní vyrábí jeden čistě elektrický vůz, kterým je SUV Enyaq iV. Začátkem roku na trh přijde Enyaq iV ve verzi Coupé (čtěte více). Následně firma bude vyrábět další tři elektromobily.

Podle člena představenstva Martina Jahna se vozy se spalovacími motory budou vyrábět ještě mnoho let, stejně jako náhradní díly. Pro nové vozy zase budou potřeba nové komponenty a další součásti. Hromadné propouštění zaměstnanců by tak hrozit nemělo. „Plánovací kola zohledňují přeškolení a umisťování zaměstnanců. K rekvalifikacím bude docházet postupně spolu s rušením spalovacích motorů,“ uvedl Jahn již dříve na podnikové radě.

Těžké časy
Povšík dále zmiňuje omezení výroby některých modelů: „Již v Kvasinách přišla Škoda o následníka modelu Superb (bude se spolu s VW Passat vyrábět v Bratislavě – pozn. red)... ztrácí Škoda výrobu některých BEV modelů, přestože stále velice tvrdě pracuje na svých úkolech, na konkurenceschopnosti ve prospěch celého koncernu Volkswagen a jednotlivých značek,“ uvádí v jednom z témat, o kterém na odborářském zasedání koncernu VW mluvil.

„Značky si musí ponechat svojí identitu, nesmí přicházet o svoje klíčové a vlajkové modely. V rámci jednání
velkoobjemových značek musí docházet k oboustrannému a férovému dialogu,“ říká Jaroslav Povšík.
„Probíhá rovněž bitva o to, kde se budou vyrábět velké bateriové systémy, tzv. giga factory,“ dodává. I v tomto ohledu by Schäferovo nové angažmá ve vedení německé značky mohlo škodovce teoreticky pomoci.
„Musíme se dívat, kolik nám vybude pracovních míst, jaké tu budou technologie, jak se projeví Průmysl 4.0 a další související témata. Z tohoto pohledu nás čekají náročné časy,“ komentuje situaci Jaroslav Povšík.

X X X

​Soudce Aleš Pejchal opouští Evropský soud pro lidská práva

Po devíti letech skončil soudci Evropského soudu pro lidská práva zvolenému za Českou republiku Aleši Pejchalovi mandát soudce. Soud opustil symbolicky včera 10. prosince na Den lidský práv. Do roku 2020 spolurozhodoval 1189 případů. K nim sepsal 28 odlišných stanovisek. Pejchala u soudu nahradí dosavadní ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

„Jakákoli legislativa bude rozlišovat. Rozlišuje podle identifikace určitých skupin osob, přičemž selhává v rozlišování uvnitř skupin těchto osob nebo v rámci jiných tříd osob. Umění legislativy je uměním moudrého rozlišování. Proto jakékoli právní předpisy mohou být napadeny z hlediska principů rovnosti a nediskriminace a podobné případy se u soudů stávají stále častějšími.“
Ne, to není výňatek z pojednání „umění vládnout zákony“, nýbrž citace slov Aleše Pejchala a Krzysztofa Wojtyczeka na straně 58 rozhodnutí Nejvyššího soudu Velké Británie v případu R. v. Ministerstvo práce, důchodů a sociálních věcí ve věci omezení státních sociálních podpor na dvě děti vyneseného letos 9. července 2021 ve Velké Británii.

S odkazem na společné odlišné stanovisko českého a polského soudce Evropského soudu pro lidská práva v případu JD a A v. Velká Británie z roku 2019 tyto Pejchalovy a Wojtyczekovy věty vepsal do letošního rozsudku předseda Nejvyššího soudu Velké Británie Lord Reed a se souhlasem dalších šesti soudců stížnost R. zamítl.
O případu rozdílných ne/diskriminací různých skupin obyvatel JD a A v. Velká Británie Česká justice podrobně informovala.
Nic míň, ale také nic víc
Jde o klíčové stanovisko soudců Pejchala a Wojtyczeka, které se dnes v takřka bitevní vřavě roku 2021 o opatření států v ne/prospěch veřejného zdraví jeví jako ještě významnější. Oba soudci totiž ve svém odlišném stanovisku označili rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve prospěch státní diskriminace jedné skupiny, avšak jiné nikoli při srovnávání nestejného za opuštění práva, vstup do politiky a rozhodnutí, ke kterému Soud nemá mandát.

Je to jeden z příkladů výkladu Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, jak ho Aleš Pejchal rozpoznal jako advokát už v roce 1992, kdy Česká republika přistoupila k Úmluvě, jak s ním jako historicky první advokát uspěl v březnu roku 2000 před Evropským soudem pro lidská práva v případu Krčmář v. Česká republika a o dvanáct let později od roku 2012 ho aplikoval jako soudce: Jako mezinárodní smlouvu Vysokých smluvních stran podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Nic míň, ale také nic víc, na což ve svých četných disentech i v rozhovorech pro Českou justici opakovaně upozorňoval.

Když rozsudky ESLP dopadnou na občany 47 zemí
Ono „nic míň“ je mimořádně významné pro občany čtyřiceti sedmi Vysokých smluvních stran. Členské státy Úmluvy jsou dnes povinny už při tvorbě legislativy i nakonec při rozhodování soudů včetně soudu ústavního zohledňovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, neboť Úmluva se stala součástí ústavního pořádku. „Porušení ústavního pořádku samotným Ústavním soudem je skutečně závažným prohřeškem. Směřuje totiž proti samotným základům právního státu,“ uvedl mimo jiné letos v únoru v posledním rozhovoru pro Českou justici soudce Aleš Pejchal.

Ono „nic víc“ může být mimořádně významným pro členské státy Úmluvy v případě mezinárodních konfliktů a krizí. Takovou krizí se mimo jiné ukázalo masové přistěhovalectví do členských států, často doprovázené hromadným násilím a útoky na hranice ze strany migrantů z afrických zemí jako se to děje ve španělské enklávě Mellile v Maroku, kde migranti hromadně slézali plot, a enkláva je vrátila do Maroka. Afričané si následně stěžovali u Evropského soudu pro lidská práva, který v případu ND a NT v. Španělsko dne 13. února 2020 shledal, že Španělsko neporušilo Úmluvu.

Soudce Pejchal však šel v souběžném stanovisku ještě dál: Soud zřízený Radou Evropy se případem z jiného světadílu podle něho vůbec neměl zabývat, pokud stížnost podali v Africe občané afrických států, které nepřistoupily k Evropské Úmluvě a současně tito Afričané pocházejí ze zemí Africké (Banjulské) charty lidských práv a práv národů a mají svůj Africký soud pro lidská práva. Maroko je členem Africké unie, avšak Afričané žádají azyl v Evropské unii, aniž by svá práva uplatnili v Africe, upozornil Aleš Pejchal na stav věci s tím, že každá stížnost u ESLP má vždy dopad na život všech občanů čtyřiceti sedmi zemí Evropské Úmluvy.

V čase, který nepřeje odvaze
V samotném stanovisku pak soudce uvedl: „Neexistuje žádný důvod nepřijmout Rawlsův postulát, že výkon spravedlnosti je v první řadě férovost a že při stanovení kritérií pro výkon spravedlnost je nutné začít férovostí. Tato myšlenka není ani nová, ani revoluční. Už dávno to byl Cicero, který ve své ,De officiis´ uvedl: ,Fundamentum autem est iustitiae fides, id est dictorum Conventionorumque constia et veritas´ (Základem spravedlnosti je důvěra, to znamená stálost a upřímnost ve slovech i v dohodách – pozn. autorky),“ napsal soudce Pejchal.  

„Vídeňská úmluva o smluvním právu, která stanoví pokyny pro výklad mezinárodních smluv, včetně Úmluvy, je správně založena na zásadě spravedlnosti v mezinárodních vztazích,“ uvedl Aleš Pejchal v souběžném stanovisku k případu, který poté označil v lednovém rozhovoru pro Českou justici za událost roku a nadčasové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
V čase, který nepřeje odvaze jít myšlenkově proti politickému a mediálnímu proudu a v době, jejíž protagonisté považují sami sebe za výjimečné a právo dostává přívlastky jako nové či jiné, vyvolalo předmětné připomenutí této staré a nerevoluční zásady takřka revoluci. V rozsáhlé stati Pejchalovo stanovisko například rozebral španělský profesor práva z Madridu Jesús Alfaro Aguila-Real.

Socializace soudce Aleše Pejchala

Do roku 2020 spolurozhodoval Aleš Pejchal 1189 případů, přičemž k nim napsal 28 disentů, kdy se odklonil od většiny. Vyplývá to z diplomové práce Anety Bartošové na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

„Sám JUDr. Aleš Pejchal si je vědom silné role soudce jako politického aktéra. Sám se vyslovil, že vliv na politiku skrze soudní oblast je samozřejmě obrovský, neboť i soudci se podílejí na aplikaci prostřednictvím jejich výkladu na právu,“ napsala ve své práci Bartošová s odkazem na knihu Základní slova, rozpravy o svobodě, společnosti, politice, procesu a právu autorů Aleš Pejchal a Irena Válová.

Fakt, že Bartošové práce nese název Socializace soudce na Evropském soudu pro lidská práva a jejím tématem je výlučně osoba Aleše Pejchala a jeho disenty, lze považovat za unikum. Dokud bude existovat internet, Aleš Pejchal díky disentům nebude zapomenut ve smyslu „práva být zapomenut“. Dokud bude chtít, bude mít vliv, neboť bývalý soudce je totéž, co bývalý prezident.

Aneta Bartošová hodnotí soudce Pejchala jako konzervativce a myšlenkově ho nepřímo přirovnává k jednomu z nejvlivnějších soudců Nejvyššího soudu USA Antoninu Scaliovi. „Konzervatismus ve vztahu k vyjádření hodnotového zakotvení soudce bývá mnohdy spojován s pojmy originalismus, textualismus, konstitucionalismus či formalismus… Významným soudcem, který pro americký ústavní systém představoval originalistický výklad Ústavy, byl Antonin Scalia.“
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku
O Antoninu Scaliovi jako o odpůrci právního aktivismu a zvláštních práv pro některé skupiny lidí Česká justice informovala u příležitosti smrti soudce.

Účinky procesu nenastaly
Co autorka práce míní „socializací soudce“? „V evropském prostředí můžeme mluvit o ,evropské socializaci´, neboť evropské instituce jsou velmi specifickým prostředím význačným právě socializačním procesem. Jedná se o vzájemně se posilující proces formovaný interakcí pracovníků s institucemi, kde působí. Čím déle úředník působí v institucí, tím spíše se jí přizpůsobí a kariérně postupuje. Situace je však odlišná v evropských institucích v rámci EU a pod záštitou Rady Evropy. Na případu soudce na Evropském soudu pro lidská práva doposud obdobná analýza provedena nebyla, ačkoliv je prostředí ESLP taky velmi specifické,“ vysvětluje Aneta Bartošová.

Lidsky lze její definici shrnout tak, že evropská instituce z různých důvodů člověka zlomí a úředník nebo soudce se jí přizpůsobí.
„Na základě kvantitativní i kvalitativní analýzy jsme došli k totožnému závěru, a to že se soudce Aleš Pejchal na Evropském soudu pro lidská práva nesocializoval…Socializační účinky však nenastaly s největší pravděpodobností na základě individuálních vlastností Aleše Pejchala, a to jeho vzdělání, profesních ambicích, angažovanosti a sebepojetí. Socializace je mnohem silnější u jedince s větším souzněním s institucí,“ uzavírá Bartošová svoji práci o tom, že soudce Aleš Pejchal zůstal nezlomný. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Omikron zamával s návratem zaměstnanců do kanceláří. Firmy ho opět odsouvají
​
Společnosti po celém světě opět překládají hromadný návrat svých pracovníků do kanceláří. Může za to nově objevená koronavirová mutace omikron, která firmám přidělává vrásky na čele. Pracovat z domova tak nadále bude třeba většina zaměstnanců společnosti Google.
​
Na častější práci z domova stále častěji tlačí i vlády jednotlivých států nejen v Evropě. V minulých dnech k častějším home officům vyzvaly třeba vlády ve Spojeném Království, Dánsku, Norsku nebo Švédsku. Kromě Googlu odkládá hromadný návrat zaměstnanců do kanceláří v některých divizích třeba i automobilka Ford. Informoval o tom portál AP News.

V Česku je druhý potvrzený případ koronavirové varianty omikron

Zaměstnanci technologické společnosti Google se měli do kanceláří v Evropě, Africe i na Blízkém východě původně vrátit 10. ledna. Firma v těchto regionech počítala s hybridním modelem práce, z části se tedy i nadále mělo pracovat z domova. Omikron však plány zhatil. Změnu před několika dny oznámil šéf evropské divize Googlu Matt Brittin.
„Žádný ze států v Evropě, Blízkém východě nebo Afriky se 10. ledna nepřipojí k hybridnímu pracovnímu týdnu. Nová varianta nemoci covid-19 a již zavedená nebo v některých státech teprve plánovaná cestovní omezení u nás vyvolala velkou nejistotu,“ uvedl Matt Brittin.

Apple vám nově umožní opravit si zařízení doma, pošle návod i součástky

Jednotlivé pobočky Googlu napříč Evropou se mají podle Brittina v budoucnu samostatně rozhodnout, kdy se s home officem úplně rozloučí. Záležet tak bude především na úrovni rizika v daném evropském státě. Zaměstnance Googlu Brittin zároveň vyzval, aby se opět vrátili k virtuálním schůzkám a silně omezili osobní setkávání.

Plány mění i Apple nebo Meta
Společnost Meta, dříve známá pod názvem Facebook, rovněž svým zaměstnancům umožní i nadále plně pracovat z domova, a to minimálně o tři až pět měsíců déle, než původně plánovala. „Uvědomujeme si, že někteří naši zaměstnanci ještě nejsou zcela připraveni se vrátit zpět do kanceláří. Budou tedy mít i nadále možnost si vybrat, co jim zrovna vyhovuje,“ řekla viceprezidentka společnosti Meta pro řízení lidských zdrojů Janelle Gale.

Google má platit v Unii pokutu 60 miliard, s odvoláním u soudu neuspěl

Technologický gigant Apple prozatím přeložil návrat do kanceláří na 1. února. Generální ředitel firmy Tim Cook oznámil, že zaměstnanci se do kanceláří budou vracet postupně. V administrativních prostorách firmy budou muset trávit alespoň dva dny v týdnu.
Firmy po celém světě tak odkládají hromadný návrat svých zaměstnanců do kanceláří už poněkolikáté v řadě. Naposledy za to mohlo šíření mutace delta, nyní za ním stojí varianta omikron. „Před asi rokem a půl jsme si mylně mysleli, že práce z domova bude jen krátkodobým fenoménem,“ uvedl pro portál AP News Jeff Levin-Scherz z poradenské společnosti Willis Towers Watson.

Nová varianta omikron se za posledních několik týdnů rozšířila už do několika desítek států na světě. První případy oznámily před pár dny i české úřady. Světová zdravotnická organizace variantu omikron zařadila mezi znepokojivou, a uvedla, že jde pro svět o velmi vysoké riziko. Problémem totiž podle WHO je, že varianta omikron obsahuje větší počet mutací než ty, které se dosud podařilo zjistit u jiných variant.

X X X

Dosud migranty hostili, teď zchudlí Libanonci sami prchají. I přes Bělorusko

Libanon už přestává být pouze hostitelskou zemí pro migranty. Odcházejí z něj jak syrští běženci, tak i jeho běžní občané, které sužuje hrozivá ekonomická situace v zemi. Míří do Evropy, některé láká využít běloruské cesty k dosažení hranic Polska a dalších zemí EU.

Ziad Hilweh v soukromé bezpečnostní agentuře vydělával 650 dolarů měsíčně. Poté, co libanonská libra od roku 2019 ztratila 90 procent své hodnoty, se však jeho výplata snížila na v přepočtu 50 dolarů měsíčně.
Dvaadvacetiletý muž si nemohl dovolit plenky a mléko pro své děti. Rozhodl se proto k radikálnímu kroku. Riskovat smrt při cestě do Evropy, píše agentura AP. 

Libanon býval zemí, která hostila migranty. Nyní, vzhledem k rozsáhlé míře chudoby, která zasahuje až pětasedmdesát populace, se postupně stává zemí, z které lidé odchází do Evropy. 

Libanonský přístav Tripolis sice zatím není tak důležitým bodem migračních toků jako jeho libyjský jmenovec, ve stále větší míře z něj ale vyplouvají lodě převaděčů za zářivou budoucností do Evropy.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se od roku 2019 zvýšil počet pokusů migrantů dostat se z Libanonu na Kypr (a odtud do dalších států EU) o 160 procent. Stále větší část z nich podnikají právě Libanonci, většinou jde však o Syřany.

Ani pro Syřany už Libanon není dost dobrý
Libanon hostí v poměru na hlavu nejvíce běženců na světě. Hospodářské problémy na ně těžce dopadají. Zatímco v roce 2019 žilo v extrémní chudobě 55 procent Syřanů pobývajících v Libanonu, nyní je to 90 procent.
Někteří Syřané z Libanonu cestují do Běloruska, které členské EU státy podezírají, že migrantům poskytováním víz pomáhá dostat se k hranicím Polska, Litvy či Lotyšska. Domnívají se, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko tak reaguje na sankce uvalené Bruselem kvůli výsledkům voleb, které jsou považované za zfalšované.

Volný pád Libanonu. Jak se bohatá země stala žebrákem
Běloruská ambasáda v Libanonu uvádí pokyny k získání vstupního víza do Běloruska se seznamem požadovaných dokumentů a vízových poplatků. Syřané, Iráčané a Palestinci potřebují ke vstupu do země turistické vízum a musí uvést název letecké společnosti, pas platný minimálně šest měsíců a pojištění, které stojí 12 eur. Turistické vízum na jeden vstup stojí 25 eur, píše server Arab News.

„Pracovat v Libanonu už nedává smysl,“ tvrdí s poukazem na stoupající ceny zboží v zemi ilegální syrský imigrant Ahmed. Chce proto využít běloruskou cestu. Inspirací jsou mu videa jiných syrských migrantů, kteří ji úspěšně absolvovali.
Bělorusko se stává oblíbenější destinací i proto, že Kypr vůči nově příchozím zastává velmi přísnou politiku. S Libanonem uzavřel smlouvu, která mu umožňuje vracet lodě s migranty zpět.

„Všichni si chtějí vydělat.“ Běloruska líčí, jak funguje transport migrantů
Libanonské námořnictvo chytá lodě, které považuje za nelegální, a vrací je zpět. Policie podniká zátahy na pláže, kde se pokouší zmařit převaděčské pokusy. Naposledy takto zatkla pašeráka, který chtěl převést 82 lidí.
Ziad byl mezi těmi, jejichž cesta do Evropy byla neúspěšná. Námořnictvo jej vrátilo do Tripolisu, kvůli platbě pašerákovi přitom prodal byt i auto a půjčil si od příbuzných.

Zoufalý muž ale hodlá se svou ženou a třemi dětmi zkoušet cestu dál, i když jim hrozí, že jako někteří další utonou. „Podstoupím jakékoli nebezpečí, abych se odtud dostala. Tady nic není,“ uvádí Ziadova žena Chodor.

X X X

V ČR vznikne síť autoservisů u benzinek, příští rok jich otevře šedesát
​
Na českém trhu vznikne franšízová síť autoservisů Quick Stop Car. Během příštího roku plánuje otevřít u čerpacích stanic přes šedesát provozoven. Do roku 2024 by jich mělo být přes čtyři sta. Generálním partnerem projektu a zároveň hlavním dodavatelem kompletního vybavení bude americká společnost LKQ.
​
„Jsme přesvědčeni, že velká servisní síť, s kvalitním vybavením a kvalifikovaným personálem, cenově položena mezi autorizované servisy a menší garážové servisy, v České republice chybí. To platí jak ve velkých městech, tak zejména v těch menších. Tento projekt tedy hodlá částečně vyplnit stále otevřenou mezeru na trhu,“ uvedl jednatel Quick Stop Car Marek Zukal.
První servis by měl být otevřený v dubnu příštího roku. Další servisy by měly vznikat rovnoměrně po celé republice. Později chce firma expandovat do dalších zemí Visegradské čtyřky.

Koncept Quick Stop Caru stojí na servisních jednotkách, které mohou vyrůst během několika dní na zelené louce a přesto jsou schopny nabídnout kompletní servis pro běžné automobily i dodávky. Podle Zukala se jejich servisní jednotky skládají ze dvou vzájemně propojitelných modulů, z nichž v jednom z nich je umístěn zvedák a ve druhém je zázemí autoservisu a pneuservisu. Modul se zvedákem má světlou výšku čtyři a půl metru, aby v něm bylo možno servisovat i dodávky. Celkový rozměr servisu je šest krát osm metrů.

Česká pobočka LKQ je největším tuzemským dodavatelem náhradních dílů a příslušenství pro automobilový trh. LKQ bude zároveň Quick Stop Caru pomáhat i v rámci vzdělávání personálu. Nová servisní síť bude fungovat na modelu franšízy. Franšízanti budou jednotlivé servisy provozovat na základě podrobného manuálu, zároveň provozovatel bude muset absolvovat základní vzdělávací kurzy a školení v LKQ.

Experti na autoopravárenství upozorňují, že nejtěžším úkolem bude pro novou síť najít personál. Kvalitních (spíš vůbec nějakých) automechaniků je akutní nedostatek. Schopné specialisty si autorizované servisy hýčkají a nabízejí vysoce nadprůměrné výdělky. Extrémní je nedostatek diagnostiků, autoelektrikářů, karosářů a lakýrníků. Mnoho schopných automechaniků navíc často autorizované servisy opouští a pracují „na sebe“. Na druhou stranu je na trhu vnímaný sílící trend, kdy končí malé garážové servisy, protože jejich provozovatelé nemají kapitál na pořizování drahé specializované opravárenské a diagnostické techniky. 
Pod LKQ spadají sítě neautorizovaných partnerských autoservisů Auto Kelly nebo Elit. Další velkou sítí nezávislých pneuservisů a autoservisů je BestDrive.

X X X

Herec Jaroslav Marvan tajil nemanželskou dceru i vážnou nemoc
​
Kdo by neznal Jaroslava Marvana coby cholerického revizora Anděla, moudrého radu Vacátka nebo excelentního nahrávače v komediích s Vlastou Burianem? O co víc zářil před diváky, o to méně se vědělo o jeho soukromí. Tajil nemoc, jeho dcera byla nemanželská a její matku potkala podivná smrt, píše týdeník 5plus2.

Stella Zázvorková a Jaroslav Marvan ve filmu Anděl na horách (1955) | foto: © Československý státní film
Od narození Jaroslava Marvana uplyne 11. prosince 2021 neuvěřitelných 120 let. Byl to Žižkovák každým coulem, ač jako chlapec nepatřil k žádným raubířům. Naopak. „Byl jsem vzorný žák,“ vzpomínal Marvan v knize pamětí Nejen o sobě, jež vyšly v roce 1975, tedy jen několik měsíců po hercově úmrtí. 

Rodina žila skromně, otec byl poštovním úředníkem. V dospívání navštěvoval ochotnická představení, sám se ale na pódium nehrnul. Jeho okolí si však nemohlo nevšimnout, jak uměl napodobovat herce a rychle si pamatovat text, který při hrách slyšel. Když pak jeden z herců Divadla Deklarace ve hře Naši furianti, jejíž zkoušky navštěvoval, náhle ochraptěl, ostatní přesvědčili Marvana, že musí zaskočit právě on.

„Bránil jsem se, bránil, ale neubránil. Pojala mě přímo panická hrůza, čekal jsem katastrofu. První vstup na jeviště byl tak tedy kuriózní. Bez zkoušek, rovnýma nohama do premiéry,“ popisoval. Jenže místo trapasu přišel úspěch a první aplaus. 
Ochotničení se pak Marvan věnoval dál. Na dráhu profesionálního herce si ale vystudovaný gymnazista přesto nevěřil, stal se proto úředníkem nejprve na kartografickém ústavu a poté na ředitelství pošt, v letech 1920 až 1923 pracoval na inspektorátu až v dalekém Užhorodě.
Jako Gustav Anděl

SVATEBNÍ VEČER NA DIVADLE

I za svého pracovního působení na Podkarpatské Rusi se Marvan ve chvílích volna věnoval ochotničení. Po návratu do Prahy se v roce 1926 stal hercem na plný úvazek, a to v Divadle Vlasty Buriana. Nejprve sice jen jako externista za honorář 30 korun za představení, postupně se ale vypracoval v jeden z pilířů tehdy velmi populární divadelní scény. 
​
Každý pátek zdarma
Oproti živelnému Burianovi byl Marvan tím, kdo dodával hrám klid a intelektuálnější styl humoru. I přes odlišnost povah se oba skvělí herci brzy stali přáteli. Burian pak bylina Marvanově svatbě. 
„Když se schylovalo k večeru, natočil se Burian ke mně a jemně mi připomněl: ‚Nedá se nic dělat, ale večer musíš hrát. To víš, divadlo je divadlo. A diváky houby zajímá, jestli se někdo z jeho souboru žení nebo nežení.‘ A tak jsem trávil svatební večer na jevišti,“ líčil Marvan. 

Během války se jeho cesty s Burianem rozešly, Marvan už nechtěl být ten „věčně druhý“, odešel do Divadla na Vinohradech a posléze do Městských divadel pražských. 

Ve druhé polovině roku 1944 musel jako většina filmových hvězd včetně třeba i Lídy Baarové kromě natáčení na čas nastoupit také do výroby a propagandisticky tak podpořit nacistickou třetí říši. „Vyráběli jsme krabičky na masti. Bylo tam hodně dělnic, které se na nás chodily dívat. Připadali jsme si jako zvířata v zoo,“ popisoval.

FILMOVOU HVĚZDOU NĚKOLIKA DEKÁD

Od roku 1926 se Marvan začal objevovat i ve filmech a postupně se vypracoval na jednu z nejzářivějších hvězd prvorepublikové kinematografie, točil i 15 filmů za rok. Po válce mu někteří vyčítali ochotu dávat rozhovor i kolaborantským listům Árijský boj či Vlajka a také to, že na rozdíl třeba od Jana Wericha se nezastal Vlasty Buriana, který byl vláčen po soudech kvůli neprokázané kolaboraci a pak roky nesměl hrát. 

To Marvan se rychle zorientoval i v komunistickém režimu a díky budovatelským snímkům Dovolená s Andělem (1952) a Anděl na horách (1955) dosáhl své zřejmě největší popularity. „Jako pan Anděl jsem si užil zimních radovánek až až. Byli jsme v terénu od rána do večera, promrzli jsme jako drozdi,“ líčil.
V té době byl už Marvan členem činohry Národního divadla, kde zůstal až do odchodu do důchodu v roce 1972. ​

TAJEMSTVÍ JEDINÉ DCERY ALENKY

Se svou jedinou manželkou Marií se Jaroslav Marvan oženil na konci 20. let a zůstal s ní celý svůj život. I když… Teprve po 25 letech od Marvanovy smrti se širší veřejnost, a také mnozí jeho kolegové, dozvěděla, že údajně bezdětný herec měl ve skutečnosti nemanželskou dceru. Měl ji s o více než čtvrt století mladší půvabnou herečkou z Plzně Alenou Jančaříkovou.

To je přece Jaroslav Marvan! Filmový král si musel herecký sen vyvzdorovat
Na prahu šedesátky s ní zplodil dceru, která dostala jméno po mamince. Marvanova manželka Marie ale o rozvodu nechtěla ani slyšet a stárnoucí herec se k němu sám neodhodlal. O Alenku se ovšem staral, pravidelně ji navštěvoval. A to i po smrti její maminky, která zemřela za podivných okolností. 

Policie mluvila o sebevraždě, ovšem věci rozházené v bytě, kde byla paní Alena nalezena, spíše napovídaly situaci, jako by v bytě došlo ke rvačce. Malá Alenka pak spolu s bratry Petrem a Tomášem vyrůstala u babičky Anežky a u Evy, mladší sestry Aleny. Stárnoucí herec je dál navštěvoval.
Jaroslav Marvan. Ve 30. a 40. letech jeden z nejobsazovanějších herců. Slavný představitel rady Vacátka hrál ve více než 200 filmech.

NENÁVIDĚNÝ KOSTÝM RADY VACÁTKA

Na sklonku života v letech 1968 až 1971 Jaroslav Marvan opět prokázal svou hereckou genialitu a znovu se nezapomenutelně zapsal do srdcí diváků. Jako rada Vacátko účinkoval v několika filmech a mimořádně úspěšném seriálu Hříšní lidé města pražského. Na natáčení pak vzpomínal s radostí, ale také si zabrblal. 

Jaroslav Marvan nedal na Žižkov dopustit ani v dobách své největší slávy
„Nenáviděl jsem protivný tvrdý límec pana rady, který mě škrtil. Nenáviděl jsem i jeho staré obnošené šaty, celé čtyři roky jsem hrál v jediném kostýmu a ještě nebyl nový.“ 

Ačkoliv Marvanův zdravotní stav už nebyl dobrý, v roce 1973 si zahrál ještě v legendárním snímku Noc na Karlštejně. Jeho blízkým bylo jasné, že je to jeho poslední velká role. 
Onemocněl rakovinou, trpěl bolestmi, často musel ležet v nemocnici, ale vše se snažil před kolegy tajit. Zemřel 21. května 1974, pohřben je na vyšehradském Slavíně.

X X X

Basketbalisté Opavy po drama potvrdili v Praze druhé místo tabulky.

Jako noc a den byly poslední dvě čtvrtiny. 17. kolo Kooperativa NBL 2021/2022, USK Praha – BK Opava 65:74 (16:22, 36:35, 44:61)
Šlágr sedmnáctého kola začal slušnou útočnou podívanou z obou stran, protože mířidla byla očividně seřízena. Bodově to byla devět minut vyrovnaná první čtvrtina, z které měla nakonec o něco víc Opava, ač jí sovy donutily k 5 ztrátám. Kouřil sám byl autorem 11 bodů a ve svém představení pokračoval i na začátku další čtvrtky. Šňůrou 7:0 domácí zásluhou především Vyroubala vyrovnali na 31:31 po patnácti minutách. Pražané tuto čtvrtinu vyhráli 20:13 a díky tomu vedli v poločase těsně 36:35. Těsně před půlí ale přišli o Švece, který se zranil a do utkání už nezasáhl. Po návratu z šaten dali hosté v rychlém sledu sedm bodů, rychle si vzali vedení zpět a znovu přešli do zóny. Jejich bodová jízda vygradovala nakonec do šňůry 21:0 a ani tři oddechové časy domácích na tom nic nezměnily.

Opava vyhrála zaslouženě třetí čtvrtinu 26:8 a udělala zásadní krok v utkání. Vstupovat do posledního dějství se ztrátou sedmnácti bodů proti týmu jako Opava se ukázalo pro domácí jako ne úplně neřešitelný rébus. Domácí ale nic nevzdali, snažili se dostat zpět do utkání, po čtyřech minutách a smeči Kyzlinka stáhli na 55:65 (11:4) a probudili znovu Folimanku. Krásné utkání se skvělou kulisou mohlo pokračovat. West dal trojku, přidal tři trestné hody a stav 61:65 začal dávat naději, protože do konce zbývalo 5 minut. Ba co víc, po dvou šestkách Vyroubala byl stav 65:67 a role se otočily. Domácí v tu chvíli řádili šňůrou 21:6! Švandrlík a Jurečka trojkou dodali Opavě na klidu, aby odskočila na osmibodový rozdíl dvě minuty před koncem. USK ukázal velké srdce a bojovnost, ale proti tomuto už reagovat nezvládl. Opava stihla chytit druhý dech a koncovku už si pohlídat. Přestože domácí vyhráli poslední čtvrtinu 21:13, Opavě podlehli 65:74 v překrásném utkání a před skvělou kulisou.

Nejlepším střelcem se stal s 20 body Kouřil. Za domácí to byl s 14 body West, který přidal i 8 doskoků a 3 asistence.
David Zach (trenér BK Opava)
Jak hodnotíte celkově, to, co jste předvedli na Folimance?

„Důležité vítězství, souboj druhého se třetím. My jsme od zápasu s Olomouckem, kde jsme doslova spadli na dno začali znovu zápas od zápasu. Sem jsme přijeli s dvěma důležitýma výhra a chtěli jsme přidat třetí. Měli jsme jasný plán, který se nám podařilo naplnit. Pro diváky to bylo zajímavé, ale poslední čtvrtina byly ještě nervy. Všechna čest pro USK za to, co předvedli. Nesložili zbraně a byli nebezpeční až do konce utkání. Za to jim patří velký respekt. My jsme měli nakonec štěstí, že jsme to udrželi.“ /mš/