Západní politici, USA, Biden, Stoltenberg, NATO a spol., Leyenová, Michel atd. EU, Johnson a řada dalších poltiků komika Zelenského pobláznili, že bude Ukrajina v NATO a vydá se směrem na Západ. Od té doby Zelenskyj stále volá všem politikům světa a žádá je o zbraně, místo toho, aby už dříve schopní politici Ukrajiny, pokud tam jsou, jednali s Ruskem o podmínkách, které jim byly nahlášeny Ruskem.

To už jsou týdny, co zbytečně na Ukrajině umírají lidé, jsou zranění, mnoha města a obce zničeny, a na tři miliony Ukrajinců uteklo ze země do Evropy a světa a dělají ekonomické potíže mnoha lidem a zemím.

Je divné, že ostřílení politici Izraele, USA, Biden, Johnson, Německa, Francie, Leyenová, Michel a spol. a mnozí další, s nimiž se Zelenskyj telefonicky předvádí, jako v divadle, rázně mu neřekli, aby hlavně rychle jednali s Ruskem, místo bojů. Zbraně se totiž nedávají zadarmo, ale kupují se za drahé dolary. Pokud ovšem nebyl a není záměr Bidena a spol., aby se boje z Ukrajiny roznesly i do dalších zemí v Evropě. Mnozí politici Slovenska např. protestují proti armádě USA, která se už nastěhovala na Slovensko, protože smlouvu podepsala prezidentka Čaputová, která se na Hrad v Bratislavě dostala přes demonstrace proti odpadkům, jak tvrdí mnozí lidé Slovenska.

Zpravodajci Ukrajiny teď roznášejí drby o tom, že v Rusku chtějí odstranit Putina a možná i další politiky. O Ukrajině se nezmiňují, kde jsou miliardové škody, zničené byty a domy, podniky, železnice, divadla, hřiště, nemocnice a miliony lidí v cizině. Lidé musejí stále bojovat, i když už řada zůstává v zahraničí, protože se bojí doma o svůj život. O tom zpravodajci nemluví, jak jsou s tím Ukrajinci spokojeni, když neví, jak budou živi v dalším období. Žádný boj na Ukrajině nemusel být, kdyby místo Zelenského měla Ukrajina v čele rozumného politika, jako je Trump a nenechala se pobláznit, jak informují média světa, Bidenem a spol., který už dříve začal boj v Iráku i jinde.

X X X

Ruští politici a obchodníci chtějí svrhnout Putina, tvrdí Ukrajinci. Kdo by ho nahradil?

Někteří zástupci ruských politických a obchodních elit údajně zvažují svržení prezidenta Vladimira Putina, aby mohly být znovu obnoveny vztahy Moskvy se západními zeměmi. S odvoláním na tvrzení ukrajinských zpravodajských služeb to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

Putinovým nástupcem by se měl stát současný šéf Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexander Bortnikov. Informaci, kterou přinesl ukrajinský deník Kyiv Independent, nebylo možné nezávisle ověřit. Reakce Ruska rovněž není známa.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb se v Rusku formuje určitá skupina vlivných osob, které nesouhlasí s Putinovými kroky. Jejich cílem je odstavit prezidenta od moci nejdříve, jak to bude možné, aby mohly být znovu navázány ekonomické vztahy se Západem poničené válkou na Ukrajině.

Hovoří se rovněž už i o Putinově nástupci. Měl by se jím stát Alexander Bortnikov, šéf ruských špionů a údajný Putinův učitel z dob KGB. Ten v posledních dnech podle ukrajinské rozvědky u Putina upadl v nemilost kvůli podcenění situace na Ukrajině.
Ruské ozbrojené složky totiž nečekaly takový odpor a očekávaly, že budou v zemi postupovat mnohem rychleji. A byl to prý právě Bortnikov a jeho lidé, kteří měli předtím na starosti analýzu nálad ukrajinského obyvatelstva a schopností ukrajinské armády.

X X X

Zelenskyj chce jednat s Putinem. Bez toho hrozí třetí světová válka, řekl

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli v rozhovoru pro americkou CNN uvedl, že je připraven na jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Bez vyjednávání, které podle něj Ukrajina nabízela opakovaně, dle Zelenského válku ukončit nelze.

V nedělním rozhovoru Zelenskyj řekl, že je na jednání s Moskvou připraven. Zároveň ale varoval, že v případě neúspěchu může být výsledkem „třetí světová válka“.

„Jsem připraven na jednání. Byl jsem připravený už poslední dva roky. A myslím si, že bez vyjednávání tuto válku ukončit nelze,“ odpověděl v rozhovoru americkému novináři Fareedu Zakariamovi ze CNN. Dále ukrajinský prezident řekl, že je nutné využít jakoukoli formu a jakoukoli možnost vyjednávání. „Ale pokud tyto pokusy selžou, znamenalo by to, že jde o třetí světovou válku,“ dodal.

Zelenskyj naléhal na další jednání v několika posledních dnech opakovaně, jelikož ruská invaze na Ukrajinu se již blíží čtvrtému týdnu. Ve videozprávě zveřejněné v sobotu vyzval k rozhovorům „bezodkladně“. Také varoval, že jinak v opačném případě budou ztráty Ruska „obrovské“.

„Vždy jsme trvali na jednání. Vždy jsme nabízeli dialog, nabízeli řešení pro mír,“ řekl. „A chci, aby mě teď všichni slyšeli, zvláště v Moskvě. Je čas se sejít. Čas si promluvit. Je čas obnovit územní celistvost a spravedlnost pro Ukrajinu, apeloval na Moskvu Zelenskyj.“

X X X

Klaus: Válka na Ukrajině na nás dopadne hůř než covid. S uprchlíky sem nejde pracovní síla

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít řadu přímých i nepřímých nákladů, které se projeví nejen na válčících stranách, ale i na českém hospodářství. Mezi ně je nutné počítat přímou finanční či materiální pomoc Ukrajině, ale i náklady, které vzniknou v důsledku opětovného narušení dodavatelských řetězců. „Budou řádově větší než náklady covidové epidemie,“ řekl bývalý český prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny.

„Nedoceňujeme obří velikost všech možných ekonomických dopadů. Usmívám se nad urychlenými pokusy různých jedinců je kvantifikovat,“ odpověděl exprezident Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny na otázku hospodářských dopadů války na Ukrajině. Podle něj nemá nyní žádný smysl se o nějaké odhady pokoušet, protože „to je úplně na vodě“.

Klaus si myslí, že náklady přímé, jako finanční či materiální pomoc Ukrajině, jsou poměrně snadno změřitelné. „Dá se to snadno vyčíslit a bude to napsané někde ve státním rozpočtu. Těžší bude odhadovat náklady soukromých ekonomických subjektů, které nebudou procházet žádnými veřejnými rozpočty, takže nebudou jednoduše vyčíslitelné. Ale budou to náklady vynucené, přikázané a nezanedbatelné,“ řekl dále Václav Klaus.

Středula má pravdu
Podle exprezidenta je nutné do přímých nákladů započítat také náklady pobytu ukrajinských uprchlíků v naší zemi. Také v tomto případě ale Klaus tvrdí, že nemá smysl o jejich přesné výši spekulovat. „Snad s jednou jedinou tezí s vykřičníkem. Budou řádově větší než náklady covidové epidemie. To bych si vyslovit troufal,“ dodal.

Klaus v rozhovoru rovněž vyjádřil souhlas s odborovým předákem Josefem Středulou, který před všeobecným „jásotem“ z přílivu válečných utečenců z Ukrajiny varuje. „Myšlenka, že s těmi ukrajinskými uprchlíky k nám přichází pracovní síla, se mi zdá úsměvná. Musím se tentokrát zaštítit výrokem člověka, kterého jinak necituji – předsedy odborů Středuly. Ten říká velmi jasně, že nepřichází pracovní síla. To bychom si měli přiznat,“ akcentoval Klaus.

EU využije války k unifikaci
Dále připomněl „obří náklady“ plynoucí ze zpřetrhání „jemného pletiva toků zboží a služeb“. Podle Klause vzniknou nejrůznější „úzká místa ekonomiky“. Navíc podle něho dojde k zesílení „šílené greendealové energetické politiky EU“. Klaus nevěří, že se v důsledku války odsune Green Deal, třebaže by to podle něj bylo rozumné.

Exprezident dále varuje před unifikací Evropské unie, o kterou se podle jeho slov bruselská administrativa pokusí. „Jde o nastavení úplně nové unifikační atmosféry a o to, že EU po celá desetiletí utužovala unifikační proces vždycky při jakékoliv krizi. Vždy každé krize využila,“ upozornil Klaus a připomněl i výroky minulých lídrů Evropské unie, kteří o nutnosti využít krize k unifikaci Evropské unie hovořili. „Myslím, že totéž říkají a o tomtéž jsou přesvědčeni i dnešní šéfové Evropské unie,“ řekl mimo jiné v rozhovoru pro Lidové noviny Klaus.

X X X

Vláda by neměla řešit jen Ukrajinu, ale i problémy Čechů, kritizuje hejtman

Komunikuje vláda v době uprchlické krize a války na Ukrajině dostatečně a správně? Politici, kteří debatovali v Partii na CNN Prima NEWS, se neshodli. Zatímco hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) vládu kritizuje, šéfka Středočeského kraje Petra Pecková (za STAN) poukazuje na bezprecedentní situaci a navrhla možné řešení problému.

„Vláda by měla víc komunikovat s lidmi. Všechno je na druhé koleji, neměla by se soustředit jen na Ukrajinu. Pořád máme inflaci a energetickou krizi. Vláda by měla začít řešit i problémy lidí. Musí cítit, že na ně nezapomínáme,“ řekl v Partii na CNN Prima NEWS hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).

Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (za STAN) ale kabinet Petra Fialy dělá vše, co je možné. „Musíme si uvědomit, že nemáme, kde čerpat zkušenost, nikdy nepřišlo naráz tak masivní množství lidí,“ podoktla.
„Musíme na všech úrovních, od obcí po státní instituce, vyčlenit týmy k problematice Ukrajiny, ale ostatní musí pracovat na všech agendách,“ dodala. V rámci komunikace je pak potřeba zprávy ředit. „Věci se pořád dějí, my je jen pod tíhou Ukrajiny nekomunikujeme,“ zdůraznila.

Ministr vnitra Vít Rakušan rovněž v Partii zopakoval, že v Česku je nyní kolem 270 tisíc válečných utečenců. Ministerstvo vnitra udělilo přes 200 tisíc víz ke strpění. Polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Česko už je navíc podle Rakušana na hraně kapacit a v případě pokračující krize bude nutné, aby „se otevřela Evropa“.

„Není možné, že budeme žít s někým dva roky a budete se mít rádi. Může to být druhá fáze toho, co se děje. Nesmíme vytvářet pocit, že je někdo preferován. S občany se musí neustále komunikovat. Postarat se o lidi v tělocvičně je něco jiného než vytvářet systém, že zde Ukrajinci budou delší dobu,“ apeloval hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka jsme se před necelým měsícem probudili s válkou, což přinese neočekávané výdaje a náklady všem. „Musíme to vysvětlovat,“ podotkl.

Neexistuje dilema, jestli Ukrajinci, nebo my
Rakušan ve vysílání zdůraznil, že společnost musí fungovat jako celek. „Migrační krizi způsobil Putin a jeho agrese. My musíme reagovat. Kdyby to vláda nechala běžet a dopustila chaos, byla by nezodpovědná a dělala by vše proti lidem v České republice,“ obhajoval ministr vnitra dosavadní postup kabinetu.

Problémy se prý snaží řešit v rámci všech resortů. „Neexistuje dilema, jestli Ukrajinci, nebo my. Snažíme se udržet funkční systémy zdravotnictví, sociální péče nebo školství,“ zdůraznil Rakušan.
Šéf opozičních poslanců SPD Radim Fiala však nesouhlasil. Jako argument uvedl, že český rozpočet, stejně jako území, není nafukovací.
„Agresoři by měli radost, co říkáte. Může nás to poslat do ekonomické propasti. Nesmíme uvažovat emocionálně, ale relevantně, aby se záchranný člun nepotopil. Děsí mě, že může být 10 milionů uprchlíků a vy říkáte, že to všichni zvládneme. Dívám se na to pragmaticky a nejde to zvládnout,“ vpálil Fiala Rakušanovi.

X X X

Klíčové otázky a odpovědi k sankcím proti ruským oligarchům

Ekonomicky omezit Rusko, o to se od počátku vpádu na Ukrajinu snaží západní země. Vytvořily proto sankční seznamy, na které umisťují osoby s vazbou na Kreml. Seznam vypracovala Evropská unie, Velká Británie i Spojené státy. Jaký je dopad sankcí? Mohou dotčení oligarchové změnit diskurz režimu prezidenta Vladimira Putina? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na otázky, které v souvislosti s uvalením sankcí padají.

Proč se na seznamu ocitli?

Sankcionovány jsou především „elity Putinova režimu“. Většinou se jedná o lidi, kteří za sebou mají minulost v politice, nyní se angažují v byznysu a opírají se o zázemí tajných služeb nebo ozbrojených složek.
„Jsou to osoby z blízkého okolí prezidenta Vladimira Putina – různí oligarchové a jeho osobní přátelé. Vytváří to tlak na lidi, kteří mu jsou nejblíže a mají široce rozkročené byznysové portfolio, které vzniklo pokoutnými metodami,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Seznam obsahuje kompletní výpis poslanců Státní dumy, kteří hlasovali pro uznání samozvaných separatistických republik na Donbasu. Tento akt bezprostředně předcházel ruské invazi. Následně byli zařazeni také přímí aktéři ruské agrese, například členové Národní gardy.

Válka se nevede pouze na bitevním poli, ale také na tom informačním. Svědčí o tom také fakt, že se na sankčních seznamech objevují lidé z novinářského prostředí. Jedná se o stoupence kremelské propagandy, často označované za „Putinovu hlásnou troubu“.
„Jsou prodlouženou rukou režimu a představiteli státních médií, které vedou informační válku,“ komentoval Havlíček. Jelikož však jejich majetek nedosahuje takových výšek jako u oligarchů, je jejich zařazení na seznam podle analytika spíše symbolické.

O koho se jedná?
Typickým příkladem je muž ve věku mezi 50 až 70 lety. Podle žebříčku Forbes pro rok 2021 je nejbohatším Rusem Alexej Mordašov. Jeho jmění pocházejí z většinového akciového podílu v přední ruské ocelářské a těžařské firmě Severstal. Na vrchol ocelářské firmy se vypracoval z chudé rodiny. Je také třetinovým vlastníkem v TUI Group, jedné z největších společností v oblasti cestovního ruchu na světě.

Na sankční seznam ho zařadila Evropská unie. A podle agentury Bloomberg je právě to důvodem k pochybnostem, zda ho v rozsahu majetku nepředčil Vladimir Potanin.

Dalším příkladem může být miliardář Oleg Děripaska, který je považován za jednoho z nejbližších Putinových přátel mezi byznysmeny. Stojí v čele vedení řady významných ruských firem – například Basic Element, hliníkárny RUSAL, automobilky GAZ, výrobce letadel Aviacor nebo pojišťovny Ingosstrach. Zajímavostí je, že se na něj vztahují sankce pouze USA a Velké Británie, na sankčním seznamu EU chybí.

Na ten se ale dostal třeba Ališer Usmanov, ruský podnikatel uzbeckého původu. V roce 2019 časopis Forbes odhadoval jeho majetek na 12,6 miliardy dolarů. Majetek získal v oblasti metalurgie a těžby, je majoritním vlastníkem koncernu Metalloinvest. Má také podíl v anglickém fotbalovém klubu Arsenal FC.

V médiích se často objevoval také majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič.
Banner na tribunách před zápasem Chelsea: „Romanovo impérium“ | Foto: David Klein | Zdroj: Reuters
Jmění rusko-izraelského podnikatele podle agentury Reuters představuje 12 miliard dolarů. Aby ho sankce citlivě nezasáhly, pokoušel se před nedávnem londýnský klub prodat. Poté, co ho Velká Británie zařadila na sankční seznam, byl prodej pozastaven – nemůže prodávat ani nakupovat hráče nebo zboží. Tým ale může hrát zápasy.

Z prostředí propagandy je možné vybrat jako zástupce Vladimira Solovjova. Jedná se o novináře a proputinovského moderátora ruské televize, kterého na sankční seznam zařadila Evropská unie.
Velice ojediněle lze narazit na sankcionovanou ženu. Povětšinou se jedná o manželky – ať už současné, nebo minulé – vlivných mužů. Nicméně najdou se i výjimky. Jednou z nich je 72letá Valentina Matvijenková, předsedkyně Rady Ruské federace. Pochází z Petrohradu stejně jako Vladimir Putin, s nímž má velmi vřelé vztahy.

Důvodem nízkého zastoupení žen je podle analytika Putinův šovinisticky vystavěný mocenský model vedení země. „Ženy přidávané na sankční seznamy jsou spíše prostředníky pro ty bohaté vlivné muže, které Putinovi přátelé využívají, aby na ně přepisovali majetek, protože jsou méně exponované,“ popsal. „Ale nejsou o nic méně vlivné, protože spravují velká finanční portfolia,“ dodal Havlíček.

Na co cílí?
Postihy se dotýkají finančních toků, míří na firmy a bankovní účty. Ale také na majetek, který je na očích. Dotkly se například přepychových nemovitostí. Italské úřady zabavily kupříkladu vilu podnikateli Usmanovi v Golfo del Pevero na ostrově Sardinie v hodnotě přibližně 19 milionů dolarů.
Na protest proti válce obsadili o víkendu squatteři londýnský dům miliardáře Děripasky. U vstupních dveří vyvěsili vlajku s nápisem: „Tento objekt byl osvobozen“.

Aktivista Pierre Haffner zase pronikl do vily Alta Mira v přímořském Biarritzu ve Francii. Nemovitost má patřit Putinově dceři Jekatěriny Tichonovové. Magazín The Insider zveřejnil fotografii, na které Haffner mává ukrajinskou vlajkou před vilou a také videa, ve kterých prochází a ukazuje interiér a neobyčejný výhled na oceán z terasy domu.

„Zamrzly“ také vody pod luxusními jachtami nebo nákladními loděmi. Například v hamburské loděnici stojí Usmanova superjachta Dildar, jejíž hodnota se odhaduje na 600 milionů dolarů. Úřady tvrdí, že ji neplánují majiteli vydat, odkazuje agentura Reuters.

Jednu z největších jacht na světě zadržely španělské úřady ve středu. Crescent je dlouhá 135 metrů a podle všeho má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi. Podle deníku El País právníci španělského státu vydali posudek, podle kterého úřady mohou lodě zablokovat v přístavu i v případě, že nemají naprostou jistotu ohledně identity pravých vlastníků. Pod vlajkou Kajmanských ostrovů připlula do Španělska z Itálie v listopadu 2021.

Už na konci února Francie zadržela v Lamanšském průlivu loď Baltic Leader, která převáží automobily. Podle úřadů šlo o plavidlo napojené na ruské zájmy. Americké ministerstvo financí uvedlo, že plavidlo vlastní dceřiná firma ruské banky Promsvjazbank, na kterou uvalily sankce USA i Velká Británie. Na sankčním seznamu se objevil i majitel společnosti Pjotr Fradkov.
Do vzduchu se nedostanou ani soukromá letadla. Letadlo Bombardier spojené s Usmanovem je jedním z řady ruských strojů, které údajně uvízly na letišti EuroPort ve francouzském Alsasku v důsledku uzavření švýcarského vzdušného prostoru.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se stupňovalo od podzimu, někteří podnikatelé proto prodávali své nemovitosti nebo přesouvali majetky. Očividné to bylo právě u jacht či letadel. Jak je ale zřejmé, nestihli se postarat o vše.

Co to pro ně znamená?
Sankce neumožňují zemím převzít plné vlastnictví letadel, domů a lodí ruských oligarchů. I když je majetek zmrazen, technicky vzato stále patří oligarchovi. Zmrazení znamená, že vlastník nemůže prodat nebo převést vlastnictví.
„Je to symbolické potrestání představitelů režimu, který koná tragédie na Ukrajině. Tato rovina je velmi silná, protože ti lidé velmi rádi a často cestovali například do Evropy, kde si užívali svých jacht a lyžovali na italských sjezdovkách,“ řekl Havlíček.

Cílem je podle analytika AMO také rozdělit ruskou elitu a poštvat ji proti Putinovu režimu – a jak se zdá, daří se. „Viděli jsme pukliny režimu, zejména ze strany některých byznysmenů nebo i třeba některých vrcholných politiků. Ze strany některých elit už došlo k odmítnutí agrese, ale efekt je zatím malý,“ popsal.

Zatímco někteří se odmítají ke svému zařazení na sankční seznamy vyjadřovat, jiní to označují za absurditu a odmítají své napojení na Kreml. Rozdílné jsou také jejich postoje k možnému řešení. Například ruský oligarcha Děripaska od počátku invaze na Ukrajinu vybízí k mírovým jednáním. Podnikatel Abramovič se jich měl dokonce účastnit.

Vymáhání sankcí může vést k mimosoudním sporům, které by mohly trvat roky. Pokud se státu podaří převzít majetek a rozhodne se jej prodat, výnosy obvykle připadnou orgánům činným v trestním řízení.
Účinně cílit na oligarchy je náročné, i kvůli tomu, že jejich vlastnictví je ukryto v offshorových účtech nebo přepsány na členy rodiny. Důvodem je právě ochrana majetku před sankcemi.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden přiznal, že ruská ekonomika zažívá šok. Sankce Západu označil za bezprecedentní ekonomickou válku. Její důsledky ale podle něj budou minimalizovány. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že země ekonomickou krizi zvládne a do budoucna už nikdy nebude chtít být na Západu ekonomicky závislé.
Určité dopady sankcí však pociťují i západní země. Příkladem je oslabení měn a zároveň růst cen benzinu a nafty, o čemž ve vysílání Radiožurnálu mluvila ekonomka, bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity a v současnosti také prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Lze vysledovat českou stopu?
Do sítě ruských oligarchů se lapily také některá města nebo majetky v Česku. Známou baštou ruských podnikatelů jsou Karlovy Vary, nemovitosti patřící Rusům můžeme nalézt ale také v Praze nebo Brně.

Server Investigace.cz přinesl ve čtvrtek zprávu, ve které shrnuje majetek vlivných Rusů, kteří shromažďují své bohatství v tuzemsku. Popsali, jak ho ruští politici odchovaní tajnou službou FSB využívají nejen k soukromým radovánkám, ale i k ovlivňování politiky. Uvádí to třeba na příkladu sponzoringu volební kampaně Miloše Zemana.

Co bude s majetkem vlivných Rusů na českém území, nyní řeší místní úřady. Česká televize upozornila, že přímo Putinova prezidentská kancelář vlastní luxusní komplex v Jevanech u Prahy. V minulosti se tam jezdili rekreovat bohatí ruští podnikatelé.
V dubnu 2017 tu otevřel pobočku „Putinův šéfkuchař“ vlastnící síť restaurací, cateringovou firmu Concord Catering a firmu Concord Management and Consulting. Na podnikání Jevgenije Prigožina se zaměřily české úřady a tajné služby, uvedla Mf Dnes.

Bezprostředně po diplomatické přestřelce, která následovala po kauze kolem výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, se hlavní město začalo zabývat částí parku Stromovka. Tu v roce 1968 zabrala ruská ambasáda.
Podle českého ministerstva zahraničí je problematické přímé vlastnictví Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda hledá legislativní nástroje, aby mohlo dojít aspoň ke zmrazení majetku.

Klíčovou právní normou pro řešení je prokazování původu majetku. „Nabízí se také přijetí zákona na ochranu demokracie a lidských práv ve světě. Českým úřadům by pak dal silnější mandát v této oblasti a mohl by cílit více na české oligarchy a politiky, kteří jsou napojeni na Rusko,“ dodal Havlíček. Prostor pro zesílení tlaku zde podle něj existuje.

X X X

Rozjíždí se další vlna omikronu. Může za to nezodpovědnost, ne Ukrajinci, upozorňuje Kubek

V Česku se ve stínu války na Ukrajině a uprchlické krize rozjíždí další vlna koronavirové varianty omikron. Ve vysílání CNN Prima NEWS na to upozornil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Podotkl, že si za to mohou Češi sami svou nezodpovědností. Jak občané, tak politici. Prchající Ukrajinci za ni podle Kubka nemohou.

„Covid neskončil, jen očkování. Uvidíme, co bude na podzim,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS prezident ČLK Kubek. V sobotu přibylo v Česku 4 784 potvrzených případů covidu, zhruba o 350 více než před týdnem.
V tuzemsku jsou zatím počty nakažených zhruba na úrovni loňských Vánoc, rostou jen pomalu. Například za poslední pátek přibylo 10 353 lidí, zvýšila se i týdenní incidence. Pořád se nedá říct, že by bylo úplně zle. Třeba incidence není oproti Německu ani třetinová.

Kubek přesto upozornil, že situace není dobrá. „Máme zde rozjíždějící se sekundární omikronovou vlnu, kterou jsme si způsobili sami svou nezodpovědností a nedodržováním opatření, která vláda předčasně zrušila,“ zdůraznil.
Cifry nakažených ale stoupají v mnoha zemích Evropy. Například ve Finsku nebo v Rakousku se opět zavádí povinné nošení roušek. Ve Velké Británii se počty infikovaných během posledních dvou týdnů zdvojnásobily, teď to dělá téměř 100 tisíc lidí denně.

Do toho se potýkáme s uprchlickou vlnou v důsledku ruské invaze na Ukrajině. Kubek vyloučil, že by za narůstající počet nakažených mohly právě migrující statisíce Ukrajinců. „Ale velký pohyb neočkovaných situaci samozřejmě nezlepší,“ dodal.

Nemělo by dojít k zaplnění nemocnic
Podle jiných odborníků zatím není důvod k panice. Varianta BA.2 je sice až 1,5krát nakažlivější než klasický omikron, přesto by ani při hojnějším výskytu neměla zavinit takové přeplnění nemocnic, jaké jsme sledovali v předchozích fázích pandemie. „Varianta BA.2 by neměla způsobovat těžší průběh nemoci,“ potvrdil imunolog Zdeněk Hel.

S covidem jsme evidentně ještě neskončili. S přibývající přítomností varianty BA.2 mezi nakaženými se i podle odborníků dá očekávat, že křivka počtu případů v Česku brzy dostane znatelně strmější podobu.

„Ve vlastním zájmu bych doporučil lidem ještě vydržet a v uzavřených prostorách nosit respirátory či roušky,“ prohlásil také biochemik Libor Grubhofer. Incidenční číslo se celý poslední týden drží těsně nad úrovní 500 a příliš se nemění. Dobrá zpráva ale přichází z nemocnic. Na začátku týdne v nich bylo 2 484 pacientů s covidem, aktuálně je hospitalizováno 1 883 lidí. Číslo tedy znatelně klesá.

X X X

GUVERNÉR ČNB EUSNOK: EKONOMIKA SE ZNAČNĚ SNÍŽÍ

Ekonomický růst se dramaticky sníží. Budeme rádi za nulu.

Válka na Ukrajině tvrdě dopadá na ekonomiku Ruska ale také většiny evropských zemí. Vláda se snaží tyto nepříjemné důsledky zmírňovat například kontrolou marží čerpacích stanic nebo koncem povinnosti přimíchávání biosložky do paliv. V Otázkách Václava Moravce debatovali ministr financí Zbyněk Stanjura, guvernér České národní banky Jiří Rusnok a ekonom Jan Švejnar.

„Myslím, že to bude velmi komplikovaná debata na Evropské radě příští týden,“ míní ministr financí Stanjura o možnosti úplného zákazu obchodování EU s Ruskem, který navrhuje Polsko.
Sankce podle Stanjury zatím fungují a připravuje se další balíček, který by se měl projednávat právě na úrovni Evropské rady. „Navrhoval jsem úplné odstřižení od SWIFT, zákaz kotvení ruských lodí v evropských přístavech a vyloučení Ruska z mezinárodních organizací,“ řekl. 

Zda bude pátý balíček sankcí na Radě schválen, zatím podle něho nelze říct. Hlavním tématem Evropské rady bude vojenská pomoc a tyto sankce, které však velmi tvrdé dopadají i na občany západních zemí.

„24. únorem se svět zásadně změnil a Rusko je ekonomicky odepsané na nejméně jednu generaci. Ekonomicky i sociálně se vrátí o 20 let zpátky. Pokud bude Evropa s Amerikou držet ten kurz, tak si to nikdo nedovolí obcházet,“ řekl v souvislosti s potenciálním sblížením Ruska s Čínou či Indií guvernér ČNB Rusnok. „Putin vstoupí do historie jako někdo, kdo nechal Rusko úplně zničit,“ dodal.

Odstřihnutí Ruska od SWIFTU kompletně
Evropská rada se bude příští týden zabývat polským návrhem na úplný zákaz obchodu EU s Ruskem. Podle českého ministra financí to není realistický nápad, protože by potřeboval podporu celé sedmadvacítky. „A co jsem slyšel od kolegů ministrů z ostatních zemí, tak to nezíská takovou podporu,“ řekl Stanjura. Český návrh je odstřihnout od systému SWIFT všechny ruské banky, uzavření evropských přístavů pro ruské lodě a vyloučení Ruska ze zbylých organizací. „Když odstřihneme Rusko úplně od SWIFT, tak je otázka, jak budeme za ruský plyn platit,“ nadnesl v debatě Rusnok.
Opozice a část zaměstnavatelských svazů kritizují vládní zásahy do ekonomiky, které usilovaly o snížení rostoucích cen pohonných hmot.

Podle Jana Švejnara je otázkou, do jaké míry jsme ve válečném stavu, který by vládu k tvrdším zásahům opravňoval. „Zásadní je tlumit dopady na nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva,“ uvedl ekonom.
Konec povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot by měl podle slov Stanjury začít skutečně platit do konce března. První výsledky z hodnocení výše marží čerpacích stanic, které vláda zjišťuje v souvislosti s růstem cen paliv, by měly být již v úterý.

Vláda podle Stanjury vydá tiskové prohlášení. „Myslím, si že to žádné mimořádné zjištění nepřinese,“ řekl v ČT Stanjura.
Česká ekonomika bude ráda za nulu
Máme, takovou inflační nálož, která nás v pololetí vyžene k nějakým těm 13 procentům meziročně, uvedl guvernér ČNB Rusnok. Inflace ale podle něho nemůže růst donekonečna. „Válku nikdo předvídat nemohl a ta má hlavně nákladový charakter,“ řekl Rusnok. Ta může mít podle jeho slov za následek velkou recesi. 

Myslí si, že ekonomický růst se nesníží trochu, nýbrž dramaticky. „Na konci roku budeme rádi za černou nulu,“ míní Rusnok. Uvedl také, že se to velmi promítne do roku 2023. Reálné mzdy s takovou inflací klesnou za jeden rok o 5 až 8 procent. „To jsme nezažili prakticky za 30 let a bude to obrovská rána,“ dodal.

Stanjura v ČT nevyloučil, že v boji proti energetické chudobě bude navýšeno životní minimum, mělo by to však dopad na systém dávek a debata ve vládě zatím není uzavřená. 
Ministerstvo financí podle něho připraví kvůli válce na Ukrajině novým výdajům novelu zákona o státním rozpočtu. Nebude to ale dříve než v červenci. Stanjura nechce dramaticky zvyšovat zadlužení.

Zároveň chce vláda od ledna roku 2024 umožnit firmám vést účetnictví a daňové evidence v eurech. „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší,“ uvedl ministr.  Se zavedením možnosti počítá programové prohlášení vlády, které nestanovuje přesný termín.
„Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj,“ dodal Stanjura. O vstupu do eurozóny se nadále neuvažuje, řekl ministr financí. Podle ekonomů Švejdara i Rusnoka je česká koruna stabilní měnou.

X X X

Náměstek ministra zahraničí: Neumím si představit, že bychom mohli vyvlastňovat nemovitosti Ruska

Cílem jednání o nemovitém majetku mezi Českem a Ruskem byla výměna pozemků pod budovami. Jenže kauza Vrbětice a vpád ruských vojsk na Ukrajinu domlouvání ukončily. „Nedovedu si představit, že ve chvíli, kdy tu vypukla válka, by byla jednání možná,“ říká Tomáš Kryl, náměstek pro řízení ekonomicko-provozní sekce na ministerstvu zahraničí. V rozhovoru pro Radiožurnál se rozpovídal také o hodnotě českých budov v Rusku nebo o kauzách pronajímání bytů.

X Jak bude český stát přistupovat k majetkům, které přímo patří Ruské federaci?

Podle mého názoru má Česká republika jedinou možnost. Ctí zásady mezinárodního práva – Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích – a tady je třeba říct, že se bavíme o budovách v majetku Ruska. Jsou tak zapsány v katastrech. Pozemky pod nimi vlastní Česká republika, právo disponovat s nimi má Diplomatický servis (příspěvková organizace ministerstva zahraničí – pozn. aut.).

V tomto ohledu musíme ctít mezinárodní smlouvy. Samozřejmě jsme v budoucnu ochotni jednat o jakýchkoli modalitách, ale nedokážu v tuhle chvíli si představit, že bychom bez ztráty kytičky mohli tyto budovy vyvlastňovat, protože mezinárodní právo je třeba respektovat.

X Je tedy nějaká možnost, že se to změní? Dá se v budoucnu dosáhnout toho, abychom mohli budovy vyvlastnit? Dá se to udělat změnou legislativy?

Musím teď vycházet z reálného stavu, který zde v tuto chvíli je. Pokud by zde někdo změnil legislativu, tak to bude nová situace. Současný stav ale jasně říká, že budovy jsou podle Vídeňské úmluvy nedotknutelné.

X Předmět vašeho zájmu jsou tedy všechny budovy, které jsou v majetku Ruské federace nebo v majetku ruského velvyslanectví v Praze?

Přesně tak. tady je třeba říct, že ruská strana tyto objekty dlouhodobě deklaruje jako budovy mise a tak na ně pohlíží. Je třeba si uvědomit, že jakýkoli zákrok proti těmto nemovitostem by vyvolal nějaký zásah proti majetku České republiky v Moskvě.

X A opačně: kdyby někdo sáhl na český majetek v Moskvě, máme nástroje na to, abychom mohli zasáhnout?

Když by k něčemu takovému došlo, tak by se tím naše ministerstvo nepochybně zabývalo a přijalo příslušná opatření. Bylo by to ale na debatu na nejvyšší politické úrovni, v tuto chvíli mi to nepřísluší hodnotit. Ve vztazích je jednoznačně potřeba dodržovat reciproční linii, náš majetek v Moskvě zatím nikdo neznárodnil.

X Před vyhrocenou situací na Ukrajině byla tedy úroveň jednání taková, že snaha byla, aby Rusko vlastnilo nejen budovy v Praze, ale i pozemky pod nimi?

Pozor, takhle by to znělo příliš jednoznačně a bylo by to tak, že by to znělo ve prospěch ruské strany. To musím odmítnout. Veškerá jednání probíhala celou řadu let a výrazně se změnila v loňském roce a nejen v loňském roce, ale po okupaci Krymu. Původní předpoklad byl, že by bylo vhodné dosáhnout recipročního vztahu. To znamená, že majetky české republiky v Moskvě budou budovy i pozemky a obráceně – že v Praze budou budovy i pozemky ve vlastnictví Ruské federace. V tuhle chvíli jsme na recipročním vztahu tak, že budovy v Moskvě jsou v majetku České republiky a budovy v Praze patří Rusku.

O pozemcích mělo být jednáno v dalších kolech rozhovorů s tím, že by ta matérie trvala velmi dlouho a byla by velmi složitá. Protože dosáhnout dohody by bylo možné pouze na bázi mezinárodního práva a nějaké smlouvy, která by musela být schválená v parlamentech obou zemí. V současné situaci je asi iluzorní se domnívat, že by k něčemu takovému došlo.

Pak je tu ještě druhá věc. Je třeba natvrdo říct, že nemovitosti vznikly a jejich využití bylo koncipováno za úplně jiné historické situace. Bylo se možné bavit o novém způsobu využití a přesunutí do současných reálií. Nebyly by chráněny imunitou a tak dále, ale to vše byly první náznaky a samozřejmě to, co se stalo vloni a teď nám neumožňuje v jednáních pokračovat.
Naposledy v září

X Kdy naposledy jste s ruskou stranou jednali?

X Už po Vrběticích...

Už po Vrběticích, ale nebyly to oficiální rozhovory. Byla to jen neformální konzultace, protože nemá smysl vést oficiální rozhovory, kdyby k tomu nebylo téma. Tady jsme se víceméně domluvili, zda by bylo vůbec možné jednat o nastavení některých nemovitostí a jejich provozu do současné situace. Ruskému partneru jsem říkal, že si Česko nedovede představit, že by se v jejich nemovitostech nadále porušoval zákon a je potřeba to nastavit tak, aby vše fungovalo v souladu s právním prostředím. Bavili jsme se o tom, že do budoucna je nutné, aby se platily daně a tak dále.

X Porušováním zákona jste myslel kauzy o pronajímání bytů?

Přesně tak. Bylo tam velmi často zmiňované podivné pronajímání bytů a tak dále v bytových domech za ambasádou. Způsobovalo to problémy problémy v obou státech, protože to neprospívalo dobré atmosféře jednání.

X Teď tedy není možné to nějak řešit?

Nedovedu si představit, že ve chvíli, kdy tu vypukla válka, situace, kterou si asi nikdo z nás neuměl představit, že by ve 21. století byl napaden v Evropě suverénní stát, že by v tuto chvíli byla jednání možná.

X Zmiňoval jste, že všechny budovy Ruska v Česku slouží k diplomatickým účelům. Je tomu tak i de facto?

To už je spekulace. Jak říkám, naším cílem bylo, aby se vše narovnalo tak, aby to odpovídalo zákonům a požadavkům České republiky.

X Dá se nějak srovnat hodnota našeho majetku v Moskvě a ruského majetku v Česku?

Srovnat by se zcela určitě dala, na druhou stranu nemělo smysl dělat cenové ohodnocení majetku, když jednání ještě ani nezačala. Dá se předpokládat, že takové domlouvání potrvá výraznou řadu let a jak víte, cenová mapa pozemků se výrazně mění.

X Takže se to nenechávalo dělat ani někdy v minulosti?

To by nemělo s péčí řádného hospodáře smysl. Posudky jsou poměrně drahé a kdybych za deset let s Ruskem možná něco dojednal, tak by ceny byly úplně někde jinde.

X A nějaký laický odhad?

Laickým odhadem měl majetek České republiky v Moskvě velkou hodnotu, protože se nachází v centru města. I když se jedná o menší počet objektů, než má Rusko v Česku, tak se jedná o velkou plochu na velmi drahém místě. Proti tomu zase hovoří situace, že ruská strana má objektů více. My jsme byly každopádně připraveni k jednání o výměně pozemků, ale ruská strana by případně musela něco doplatit.

X X X

Běloruští železničáři přerušili spojení na Ukrajinu. Ruské dodávky váznou

Pracovníci běloruských drah blíže neupřesněným způsobem přerušili železniční spojení mezi Běloruskem a Ukrajinou. Uvedl to v sobotu šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin, podle nějž ruská armáda touto cestou již nebude moci dovážet na Ukrajinu posily a vybavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj označil ruské obléhání Mariupolu za zločin, který se bude připomínat staletí.
Kamyšyn řekl, že dříve apeloval na běloruské železničáře, aby „neplnili zločinné příkazy“ a nenechávali jezdit ruské vojenské vlaky na Ukrajinu.
„Dnes (v sobotu) mohu říct, že neexistuje železniční spojení mezi Běloruskem a Ukrajinou,“ dodal s tím, že je pracovníkům běloruských železnic vděčný. Podrobnosti sdělit nechtěl.

O přerušení spojení mezi Běloruskem a Ukrajinou informoval také poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. „Hrdinové! Běloruští železničáři narušili železniční spojení s Ukrajinou tak, aby se vlaky s ruským vybavením nemohly přesouvat na Ukrajinu,“ napsal na twitteru.
Ačkoliv běloruský vůdce Alexandr Lukašenko poskytl ruské armádě běloruské území pro invazi na Ukrajinu, přímé zapojení běloruských vojáků do bojů v sousední zemi dosud odmítá.

Ruský zločin se bude připomínat staletí
Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Podle agentury AP to v nedělním  pravidelném nočním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že jinde na frontě mají Rusové velké množství padlých, jejichž těla nikdo nepohřbívá.

„To, co udělali okupanti mírumilovnému městu, je teror, který se bude připomínat po staletí,“ řekl.
Podle místních úřadů je ve městě na březích Azovského moře již více než dva týdny uvězněno přibližně 400 tisíc lidí, kteří se zde ukrývají před těžkým bombardováním. Záchranáři stále pátrají po možných přeživších v mariupolském divadle, které bylo ve středu takřka srovnáno se zemí pravděpodobně ruským náletem. Moskva popírá, že by divadlo zasáhla nebo že by se zaměřovala na civilisty.

Vladislav Roitberg. Za Zelenského odvážným přístupem stojí poradce z Izraele
Ukrajinská ombudsmanka sdělila, že v Mariupolu je poškozeno asi 70 procent domů. Ruští vojáci se v posledních dnech tlačí hlouběji do centra obleženého města, z nějž byly podle Kyjeva násilím odvlečeny do Ruska tisíce občanů Ukrajiny. Podle ruských tiskových agentur šlo o uprchlíky.

Zelenskyj dále uvedl, že dlouhé kolony ruských vojsk, které se v uplynulých dnech valily na hlavní město Kyjev, byly zastaveny na předměstích. Frontové linie jsou podle něj doslova „posety mrtvolami ruských vojáků“, které nikdo neodnáší. „Chci se zeptat občanů Ruska: co s vámi za ta léta udělali, že jste si přestali všímat svých ztrát?“ citoval prezidenta deník Ukrajinska pravda.

X X X

Auto vjelo u Bruselu do karnevalového průvodu. Šest mrtvých, desítky zraněných

V belgickém městě La Louvière, ležícím jižně od Bruselu, vjelo auto do davu lidí, který se shromáždil na místním karnevalu. K nehodě došlo v neděli v 5 hodin ráno. Vyžádala si šest mrtvých, téměř čtyřicet zraněných a zhruba dvacet lehčích úrazů. Informovala o tom agentura RTL Info.

Lidé se shromažďovali v 5 hodin ráno na karnevalu ve čtvrti Strépy-Bracquegnies. Před plánovaným průvodem do davu zhruba sedmdesáti lidí ze zatím neznámých důvodů najelo auto. Město hlásí podle regionálního šéfa záchranářů šest mrtvých a téměř čtyřicet zraněných, z toho deset vážně. Řidič auta prozatím skončil ve vazbě.

Na pomoc byla přivolána zdravotnická služba. Místní nemocnice přijala několik zraněných, čtyři osoby skončily na jednotce intenzivní péče. Mezi oběťmi bylo podle deníku La Libre i jedno dítě.
„Auto, které jelo značnou rychlostí, najelo do davu shromážděného při příležitosti průvodu Gillesů,“ uvedlo vedení města, přičemž odkazovalo na název ústředních postav belgických karnevalů. „Řidič následně pokračoval v cestě, ale byl zastaven,“ pokračuje prohlášení.

Proč vozidlo do lidí najelo, nebylo jasné, uvádí web rozhlasové a televizní společnosti RTL. Zpravodaj tohoto média, který byl na místě, uvedl, že vozidlo při příjezdu k davu zrychlilo. „Slyšeli jsme obrovský hluk. Auto doslova vjelo do skupiny lidí. Je to scéna, o níž jsem si nemyslel, že ji kdy v životě uvidím.“

K okolnostem tragédie se prozatím blíže nevyjádřil ani starosta města Jacques Gobert. Mluvil však o katastrofě. „Neexistují pro to žádná slova, je to dramatické.“  

Dle jeho slov byl spuštěn havarijní plán obce. K tragédii došlo na rue des Canadiens, poblíž sportovní haly. „Městskou sportovní halu jsme zpřístupnili rodinám a také byla aktivována asistenční služba pro oběti,“ upřesnil Gobert.
K incidentu se na svém Twitteru vyjádřil i belgický premiér Alexander De Croo. „Mé myšlenky jsou s oběťmi a jejich blízkými. Veškerá moje podpora směřuje také k záchranným službám za poskytnutou pomoc,“ uvedl.

Policie uvedla, že automobil nebyl před incidentem pronásledován. Ve vozidle zřejmě bylo víc osob, přičemž podle veřejnoprávní zpravodajské společnosti RTBF byly všechny vzaty do vazby.

X X X

Filip Salač dokončil jednadvacátý

V neděli 20. března vyvrcholil letošní druhý závod světového šampionátu silničních motocyklů. V závodě nechyběl v kategorii Moto2 Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Ten do závodu startoval z osmé řady a po celou dobu se držel ve třetí desítce, cílem nakonec projel jako jednadvacátý.

Ranní warm-up znamenal pro Filipa sedmnácté místo. Po startu závodu se během prvního kola Filip posunul na jednadvacáté místo, kde se držel po většinu závodu, ten byl zkrácen na 16 kol kvůli podmínkám na trati. Na pár kol poskočil český reprezentant na závěr nejlepší dvacítky, ale to bylo vše. Cílem nakonec projel při premiérovém startu zde v Indonésii na 21. místě a body si tedy nepřipisuje. Pozitivní je, že porazil svého týmového kolegu Zacconeho, nebo loňského soupeře z Moto3 Rodriga.

„Ráno ve warm-upu to bylo super, chytil jsem dobré tempo, jel jsem stabilní časy a postupně jsem zrychloval. Dokonce jsem zlepšil svůj čas z kvalifikace, což bylo na použitých pneumatikách skvělé. Byl jsem schopen i předjíždět, takže dobré předpoklady do závodu. Měl jsem pouze problém se zavíráním předního kola, tak jsme udělali změnu, která bohužel nebyla lepší. V prvním kole jsme se dohodli, že nemám tolik tlačit, abych hned nepřehřál pneumatiky. Snažil jsem se vést a v nějakém pátém kole jsem začal tlačit, ale měl jsem problém s předkem. Když jsem měl rovnou motorku, strašně mi odskakoval předek, musíme vyhodnotit, čím to bylo. Každopádně můj objektiv je objektiv týmu. Splnil jsem svůj cíl, kterým bylo hlavně dokončit závod a posbírat cenné zkušenosti. To se mi v Kataru nepodařilo. Byl to důležitý víkend, ale těžký víkend. Už se těším do Aregentiny. Děkuji všem, kdo mě podporují a pořád se máme co učit, jsem nováček,“ okomentoval druhý závod sezóny Filip Salač.

Kolotoč MotoGP teď čeká jeden víkend pauza. Poté se jezdci utkají o další světové body v Argentině. Jak se zde Filipovi bude dařit, to se dozvíme v neděli 3. dubna. Jakub Schimmer, PR a média – sport