Británie raději přistoupí k zavedení cel, než aby se v připravované obchodní dohodě s Evropskou unií zavázala k dodržování unijních pravidel ohledně hospodářské soutěže, ekologie či sociálního zabezpečení. Britský premiér Boris Johnson to uvedl v pondělním projevu, jehož obsah předem zveřejnila britská média. Británie o půlnoci z pátku na sobotu po 47 letech opustila evropské společenství a jako nečlenská země EU nyní bude s Bruselem vyjednávat o dohodě o volném obchodu.

„Často nám opakovali, že si musíme vybrat mezi plným přístupem na evropský trh, který se pojí s přijetím pravidel a soudních verdiktů podle modelu Norska, a ambiciózní obchodní dohodou, kterou se otevře trh, ale zároveň se vyhneme paletě unijních regulací, jako je tomu v případě Kanady,“ řekl Johnson v projevu před byznysmeny v Londýně. Británie si podle něj vybrala dohodu podle kanadského modelu.

„Není potřeba, aby dohoda o volném obchodu obsahovala přijetí pravidel EU ohledně hospodářské soutěže, subvencí, sociálního zabezpečení a životního prostředí či čehokoli dalšího stejně, jako EU není nucena přijímat britská pravidla,“ uvedl premiér.

„Nevybíráme si rozhodně mezi odchodem s dohodou a bez dohody. Otázkou je, zda vyjednáme takové obchodní vztahy, jaké má EU s Kanadou – nebo spíše takové, jaké má s Austrálií. V každém případě nemám pochyb o tom, že Británie bude prosperovat,“ dodal.

Britské a unijní vyjednavače podle všeho čekají dlouhé měsíce obtížných vyjednávání o obchodní dohodě, přičemž Londýn chce dosáhnout podobných podmínek pro přístup na jednotný trh, jaké má nyní Kanada. EU a Kanada se dohodly na odstranění 98 procent cel. Brusel ale podobnou dohodu o volném obchodě podmiňuje tím, že Británie bude dodržovat evropské standardy, aby tak byly zajištěny rovné podmínky. To ale Johnson nechce připustit.

Dohoda musí zajistit rovné podmínky pro obě strany

Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier zdůraznil, že Británie může získat ambiciózní obchodní dohodu jen v případě, že budou zajištěny rovné podmínky pro obě strany v důležitých oblastech, k nimž patří ochrana klimatu, pracovní podmínky, daně či státní pomoc. Pouze při jejich respektování může mezi oběma stranami v budoucnu probíhat obchod bez cel a dalších bariér, dodal.

Součástí obchodní smlouvy má být podle Barniera i ujednání zajišťující rybářům z EU přístup do britských vod. Dohoda o rybolovu by měla podle představ Bruselu opřených o politickou deklaraci schválenou oběma stranami být hotova do poloviny roku.

K oběma těmto požadavkům, tedy rybolovu a rovným podmínkám, se Londýn dlouhodobě staví odmítavě. Podle britské vlády je jedním z výdobytků brexitu možnost, aby britští rybáři získali kontrolu nad vodami kolem ostrovů na úkor konkurence z EU.

Podle některých diplomatů by však pro Británii mohlo být motivací k ústupkům směrem k evropským rybářům ujednání o finančních službách. Na těch velmi vydělávají bankovní domy v londýnském City, které chtějí zachovat přístup na unijní trh. Šéf unijního vyjednávacího týmu v pondělí uvedl, že pravidla pro finanční služby budou rovněž součástí obchodní dohody.

Barnier připustil, že pokud by se obě strany nedokázaly do konce roku domluvit, hrozilo by zvláště ve vzájemném obchodu výrazné zhoršení podmínek pro firmy i spotřebitele.

Brexit je tady. Británie je „nezávislá“ a EU poprvé přišla o svého člena

Deník The Guardian poznamenal, že pokud premiér se svou nekompromisní vyjednávací taktikou neuspěje, bude Británie reálně čelit nebezpečí, že se po skončení přechodného období na konci tohoto roku ocitne v podobné situaci, jako kdyby z EU odešla bez dohody.

Pokud Johnson odkazuje na možnost, že by Británie měla s unií podobné obchodní vztahy jako má EU s Austrálií, říká podle britských médií jinými slovy jen to, že by v podstatě EU přistupovala k Londýnu jako ke „třetí zemi“ bez jakéhokoli preferenčního zacházení.

Sedmadvacítka totiž v současné době žádnou obchodní dohodu s Austrálií nemá. Podnikatelé by se tedy mohli spolehnout pouze na minimální standard garantovaný pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

SPOR PIRÁTŮ BARTOŠE, MICHÁLKA S BABIŠEM O EXEKUCE

Premiér Andrej Babiš a opoziční Piráti si našli další pole pro vzájemné střetnutí. Tentokrát u problematiky exekucí, u níž Piráti vládu viní, že v jejich reformě „zaspala“. Premiér se rozhodl ve svém každotýdenním shrnutí své politické činnosti vypočítat, co všechno už vládní ANO pro zmírnění dopadu exekucí na občany udělalo.

Podle Babiše se jeho hnutí zabývá systematickým řešením problematiky exekucí od chvíle, kde je ve vládě. Premiér zmínil také, že se kvůli řešení této problematiky sešel se zástupci Pirátů. Babiš se s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a jeho stranickým kolegou Lukášem Kolaříkem sešel minulý týden ve středu a podle Pirátů se dokázali i v několika bodech shodnout.„Předseda vlády přislíbil, že se bude osobně zabývat nejen vládní novelou, ale i původní novelou z pera Pirátů,“ uvedli po schůzce.

S vládním návrhem se však Piráti rozchází v otázce takzvané teritoriality. Vládní návrh nepočítá s tím, že by exekutor byl přidělován automaticky rozhodnutím soudu. Podle Babiše to není „lék na všechno“ a za největší chybu považuje to, že exekutoři nezůstali pod kontrolou státu. „Stát udělal největší chybu v tom, že dovolil udělat z exekucí soukromý byznys, což vedlo ke vzniku exekutorské mafie,“ uvedl.

Babiš dodal, že si pirátský návrh od poslanců vzal a probere ho na poslaneckém klubu ANO. Záhy jim však vyčetl slova pirátského poslance Jakub Michálka, který vládu den poté ve Sněmovně během interpelací obvinil, že v otázce exekucí dostatečně nekoná.

Hodný a zlý policajt

„Že prý ve věci exekucí vláda nemá jasno, že nic neděláme a jen o tom píšu ve své knize. To prostě nepochopíte. Ivan Bartoš neřekl Jakubu Michálkovi obsah našeho jednání? Nebo si hrají na hodného a zlého policajta?“ reagoval premiér.
Počet nově zahajovaných exekucí klesá Historicky poprvé od účinnosti exekučního řádu převýšil v roce 2018 počet ukončených exekučních řízení počet nově zahájených.

Nařízené exekuce:

2014 - 847 424
2015 - 733 807
2016 - 680 543
2017 - 597 412
2018 - 499 512

Piráti novelu exekučního řádu navrhli již v roce 2018 a s vládním návrhem se podle poslance Kolaříka shodují například v otázce zastavení nevymahatelných exekucí, zvednutí nezabavitelného minima nebo nastavení principu jeden dlužník jeden exekutor. „Naším cílem je, aby se z vládního a pirátského návrhu vytáhly ty nejlepší věci a spojily se,“ uvedl.
Babiš ve svém hlášení vypočítal celou řadu změn, na kterých se jeho hnutí za posledních šest let podílelo.

Zmínil opatření, která mají za cíl zlepšit postavení spotřebitelů, například možnost odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu do 14 dnů u zboží, které si spotřebitel převzal mimo provozovnu nebo také zásadní omezení nebankovních půjček, kvůli kterému skončila řada společností poskytujících úvěry s velmi vysokým úrokem. Zvedla se mimo jiné také částka, nad kterou dlužník přichází o všechny příjmy 16 072 na 25 715 korun, což má motivovat zadlužené lidi vydělávat více peněz a své příjmy řádně přiznávat.

Určitá míra teritoriality bude

Připojil také další opatření, která chce vláda přijmout. Měl by vzniknout chráněný účet, která má zabránit tomu, aby zadlužení lidé přicházeli vlivem několika exekucí o peníze na základní životní potřeby. S tím Piráti souhlasí. Vláda chce také zavést koncentraci více řízení u jednoho exekutora, což má snížit náklady.

Minidluhy frčí, exekucí do deseti tisíc korun je v Česku nejvíc

Počítá se i se zavedením určité míry teritoriality. Ta podle premiéra nepovede ke ztrátě motivace exekutorů, ale povede k pouhému přerozdělení trhu. „Všechna opatření kultivují trh a zlepšila postavení spotřebitelů, odpovědných dlužníků a seriózních věřitelů. V roce 2018 bylo poprvé víc ukončených exekucí než nově zahájených, a to stejné očekávám i od výsledků roku 2019. Prostě celkový počet exekucí klesá. I když pomalu,“ uvedl premiér.

S KUBEROU SE ROZLOUČILY TEPLICE, PIETA V PRAZE V RUDOLFINU

Stovky lidí se již rozloučily se zesnulým předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou. Na pondělí byl vyhlášen den státního smutku. Pietní akce začaly v Teplicích, v jejichž čele politik dlouho stál. Přijeli tam i prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš. V poledne se na Kuberovu počest rozezněly sirény po celé republice a od 16:00 se konalo shromáždění i v pražském Rudolfinu.

Do Krušnohorského divadla v Teplicích dorazilo vedení horní komory, předseda a místopředseda ODS Petr Fiala a Martin Kupka i teplický primátor Hynek Hanza a další členové vedení města. V čele Teplic stál Kubera coby starosta a později jako primátor v letech 1994 až 2018. U rakve položili květiny Fiala, Hanza, jeho náměstek Jiří Štábl i například bývalý šéf Senátu Přemysl Sobotka. Fiala řekl, že je rád, že mohl Kuberu poznat.

„Pan Jaroslav Kubera byl člověk, který kolem sebe vytvářel příjemnou náladu, který dokázal nazývat věci pravými jmény. Byl to vášnivý bojovník za lidskou svobodu a svobodu našich občanů. Mám velkou radost z toho, že jsem s ním mohl spolupracovat a mohli jsme společně dělat věci ve prospěch svobody a demokracie v České republice. Budu na něj vždycky vzpomínat s vděčností,“ dodal.

„Jaroslav Kubera, to je pro mě fenomén, kamarád, rodinný přítel. Bude mi strašně chybět. Jeho svérázný humor, naše spory, ale i souhlasná stanoviska, to byly vždy okamžiky při cigaretě, při čemkoliv,“ sdělil Sobotka.„Pan Kubera mi bude opravdu moc chybět. Byl to člověk, který nás často dokázal nakopnout a v mnohém jsme se od něj učili,“ řekl další spolustraník, poslanec Marek Benda.

„Na pana Kuberu vzpomínám jako na úžasného člověka, kterého jsem znal přes 25 let a vzpomínek mám na něj hodně. Ta největší je asi ta, když mě v roce 2010 oslovil a požádal, jestli bych vedle něj dělal náměstka primátora na radnici. Od té doby jsme spolupracovali velice úzce,“ zavzpomínal Hanza.

„Vzpomínáme jen v dobrém“

U rakve stanuli na úvod shromáždění senátoři za ODS, zanedlouho je vystřídala vojenská čestná stráž.
„Přestože jsme zpravidla nehlasovali stejně, mimo hlasovací zařízení jsme byli kamarádi, a nejen kvůli cigaretě,“ řekl ČTK senátor za Chebsko a Tachovsko Miroslav Nenutil z ČSSD v narážce na to, že Kubera byl vášnivý kuřák. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil navrhl, aby ve Valdštejnském paláci, sídle horní komory, byla na Kuberovu památku lavička s popelníkem.

Státní smutek za Kuberu a lavičku s popelníkem. Senátoři přišli s návrhy

„Na Jardu Kuberu vzpomínám jen v dobrém. Já ho zažil už před mnoha lety, když jsme řešili problémy příhraničních regionů. Už v té době byl svůj a svým zůstal. Já jsem s ním rád spolupracoval a mnohdy s ním nesouhlasil, ale vždycky to bylo ve finále v dobrém,“ řekl ČTK senátor za Karlovarsko Jan Horník. „Byl hodně lidský a udělal hodně pro město Teplice.

Byl to velký člověk, který doopravdy bral demokracii tak, jak se má,“ řekla ČTK Tepličanka Alena Mašková.
V sále s rakví zahalenou do státní vlajky byly už před začátkem obřadu desítky smutečních věnců. Před divadlem vlají černé vlajky. Na shromáždění dorazil po poledni premiér Andrej Babiš. Vystál dlouhou frontu, položil k rakvi květiny a zapsal vzkaz do kondolenční knihy.

Přijel i prezident Miloš Zeman. „V kondolenční knize je ode mě jedna jediná věta, která zní: měl jsem ho rád,“ řekl novinářům.

„Přiznám se, že když jsem viděl jeho fotografie z mládí, které tady promítají, vzpomněl jsem si i na jednu veselou historku. Pan Kubera byl jediný člověk, který mě na oficiální návštěvě v cizí zemi úplně odboural. Tu historku si ale nechám pro sebe a někdy, třeba za pár let, ji řeknu. Dnes ale ne,“ sdělil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Další loučení v Rudolfinu

Další pieta s koncertném představením a projevy se konala od čtyř odpoledne v pražském Rudolfinu. Byli tam zástupci vlády, zákonodárci, zástupci justice, představitelé církví, diplomaté, rektoři veřejných vysokých škol a další významné osobnosti.

Obřad zahájily fanfáry od českého barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského, kterými jsou senátoři přivoláváni do jednacího sálu v úvodu zasedání horní komory nebo na hlasování. Příchozí v Rudolfinu vítaly reprodukované záznamy Kuberových promluv v Senátu včetně předloňského kandidátského projevu, když se ucházel o místo v čele horní komory. Nechyběly ani úryvky z Kuberových novoročních projevů, v nichž mimo jiné zdůraznil, že slušnost není slabost a obhajoval svobodu projevu proti politické korektnosti. Zazněl i jeho výrok, že politika je jeho druhá láska

Pódium v sále Rudolfina, kde se smuteční shromáždění odehrálo, zdobila velká státní vlajka a fotografie dlouholetého senátora, zahalená černou páskou. Ve dvanáct hodin se spustily sirény. Jejich pravidelná zkouška, která se měla uskutečnit v první středu měsíce, tedy 5. února, je zrušena. V rámci státního smutku visí vlajky na úřadech na půl žerdi.

Jaroslav Kubera zemřel v pondělí 20. ledna v nedožitých 73 letech.

V letech 1990 až 1994 byl Kubera tajemníkem Městského úřadu Teplice. V roce 1994 byl poprvé zvolen teplickým starostou, od roku 2002 byl primátorem, a to až do roku 2018. Do čela města byl zvolen šestkrát. Primátorem mohl být i déle, ale po vítězných volbách křeslo přenechal svému „žákovi“ z ODS Hynku Hanzovi, aby se naplno věnoval práci v Senátu.

Do horní komory parlamentu byl poprvé zvolen v roce 2000. Od té doby mandát vždy obhájil. V Senátu byl mimo jiné předsedou mandátového a imunitního výboru a předsedou senátorského klubu ODS. Po volbách 2016 byl zvolen místopředsedou Senátu. Od roku 2018 horní komoře předsedal. Uspěl i v předloňských komunálních volbách, ODS dovedl ve městě znovu k vítězství. Byl také členem zastupitelstva Ústeckého kraje.
Jaroslav Kubera byl ženatý, měl dvě dospělé dcery.

OD 9. ÚNORA SE Z ČR NELÉTÁ DO ČÍNY, 10 MILIONŮ NA POMOC ČÍNĚ

Ministři od 9. února na dobu neurčitou zakázali lety s Čínou kvůli koronaviru. „Abychom neohrozili návrat našich dalších občanů z Číny domů,“ řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš, proč zákaz neplatí okamžitě. „V tuto chvíli evidujeme 105 občanů, kteří předpokládají, že by se v tomto týdnu chtěli vrátit,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček.

„My podle zákona o ochraně veřejného zdraví můžeme vydat toto ochranné opatření, které cílí na zajištění bezpečnosti v oblasti prevence zavlečení nějaké infekční choroby, což je tento případ,“ řekl k zákazu přímých mezinárodních letů všem leteckým dopravcům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Doufejme, že Evropská unie brzy dospěje k nějakému celoevropskému řešení,“ uvedl Babiš.

Dubnovou cestu vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka do Číny zákaz letů podle vyjádření členů vlády zatím nezruší. Zákaz se totiž podle ministra Vojtěcha týká jen komerčních letů, nikoli letů politiků.„To ochranné opatření se vztahuje na letecké dopravce, kteří provozují mezinárodní lety mezi Čínou a Prahy. Není to tak, že by se to vztahovalo na vládní speciály. Ty mají jiný režim,“ řekl Vojtěch.

Ministři schválili také humanitární pomoc pro Čínu

Ministři podle premiéra Babiše kývli i na humanitární pomoc Číně. Projednali návrh ministra zahraničí za ČSSD Tomáše Petříčka na uvolnění až deseti milionů korun. „Je to v kompetenci ministra Petříčka,“ uvedl Babiš.
„Ministerstvo zahraničních věcí má připraveno 10 milionů korun, které bude poskytovat Číně prostřednictvím mezinárodních organizací,“ řekl Petříček. „Budeme jednat se Světovou zdravotnickou organizací, jak efektivně tyto prostředky využít, aby čínská strana mohla lépe zvládat boj s koronavirem,“ uvedl šéf české diplomacie.
Poskytnutí roušek Číně i po jednání vlády premiér Babiš odmítl, protože státní hmotné rezervy, v nichž jsou i roušky, jsou určené pro české zdravotnictví.

Po půlnoci přistálo v Praze letadlo s Čechy a Slováky evakuovanými z čínského města Wu-Chan. Češi absolvují další vyšetření v pražské Nemocnici Na Bulovce. V Česku bylo na koronavirus zatím testováno 38 lidí, u nikoho z nich se nakažení virem nepotvrdilo V nedělním letu do Francie, v němž byli i Češi a Slováci, bylo celkem 36 lidí, kteří mají podle francouzské ministryně zdravotnictví symptomy nákazy.

Mezi státy, které omezily nebo zrušily letecké spojení s Čínou v souvislosti s šířením nového koronaviru, patří Vietnam, KLDR, Pákistán, Kazachstán, Írán, Indonésie, Nový Zéland, Filipíny, z evropských zemí omezilo lety do Číny Rusko a zrušila je Gruzie či Itálie. „Všechny evropské aerolinie, které sídlí na území Evropské unie, zrušily přímé lety mezi Evropou a Čínou,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Hamáček má letět do Číny v dubnu místo prezidenta Zemana

Letos v dubnu má do Číny v čele delegace letět vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, když svou cestu do Číny odvolal prezident Miloš Zeman.

Zda ale Hamáček poletí, není zatím jasné. Hamáček má dovolenou a podle mluvčí strany Barbory Gavenda bude šéf strany k dispozici až příští týden. Podle ministra zahraničí Petříčka je ještě do dubna dost času.
Prezident Miloš Zeman v polovině ledna oznámil, že do Číny nejede kvůli chybějícím investicím. „Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala,“ řekl v rozhovoru pro Blesk. Zeman pak řekl, že ho v Číně zastoupí Hamáček.

Kancléř Vratislav Mynář pak uvedl, že za jistých okolností by Zeman do Číny letě mohl, protože čínská strana podle něj velmi stojí o účast prezidenta Zemana na dubnovém summitu Pekingu a zemí střední a východní Evropy.
Na Tchaj-wan, který Česko uznává jako součást Číny, se chystal letět předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS. Po jehož úmrtí vláda stanovila den rozloučení s Kuberou, pondělí 3. února, jako den státního smutku.

HLEDÁ SE CESTA, JAK POMOCI SENIORŮM

Špatná péče v domově pro seniory, vyděračství a zneužívání lidí hodně vysokého věku je diskutovaný problém společnosti. Na zlepšení podmínek žití seniorů se chce zaměřit nově vniklá pracovní skupina, která se skládá z pětice zákonodárců a zástupců několika organizací, které podporují myšlenku důstojného stárnutí.

Novou skupinu v pondělí představila poslankyně Monika Červíčková z ANO. „Téma zneužívání seniorů trápí naši společnost. Nemůžeme před tím zavírat oči. Témat, kterým se chceme věnovat, je více,“ uvedla na tiskové konferenci.
Týraným seniorům trvá roky, než se ozvou, říká vedoucí tísňové linky

Hlavní témata, které bude skupina řešit jsou místa v domovech pro seniory, kvalita péče, nedostatek terénních služeb, dlouhá doba přiznání příspěvků na péči, nedostupné bydlení, exekuce nebo vyděračství skrze poskytnuté služby. Dalším z témat, které k pracovní skupina předkládá k řešení, jsou také takzvaní šmejdi, kteří zneužívají důvěřivosti starších lidí.

„V dnešní době technologií senioři často dostávají e-maily šířící nepravdivé informace, jejichž obsahy často seniory vystraší. Jedná se o nepravdivé informace, že politici chtějí seniorů sebrat řidičské průkazy nebo odebrat volební právo,“ upřesnil poslanec Tomáš Martínek. Podle něj jsou senioři často dezinformováni, a proto je velmi důležité se také zaměřit jak na mediální, tak finanční gramotnost seniorů.

„Je zřejmé, že v naší společnosti je řada ohrožených skupin, kterým není věnována příliš velká pozornost. K těmto skupinám zcela určitě patří i senioři, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých,“ potvrdil senátor Marek Hilšer.
Skupina se v pondělí sešla poprvé a účastnila se jí pětice zákonodárců. Za ANO poslankyně Monika Červíčková, dále pak poslanci Pirátů Olga Richterová a Tomáš Martínek a senátoři Marek Hilšer z klubu STAN a Jitka Seitlová z KDU-ČSL. Ostatní parlamentní strany a hnutí se zatím k nově vzniklé pracovní skupině nepřidaly, řekla Červíčková.
Past na šmejdské kšeftaře. Vláda chce zarazit triky s „výhodnými“ cenami

V týmu jsou také představitelé Asociace poskytovatelů sociálních služeb, nadace Krása pomoci, z organizace Život 90 či Sue Ryder.

Podle Jana Lormana z organizace Život 90 je potřeba nastolit ve společnosti respekt ke stáří a k názorům lidí ve vyšším věku. O pomoc si obvykle sami neřeknou. Často si také příkoří, která zažívají, kladou za vinu, popsal Lorman.
Podle uskupení je velmi důležité, aby byli senioři sdílnější a otevřenější. Dvacet procent seniorů se stane obětí zneužívání, ale to je jen malý zlomek toho, co se dostane na povrch. „Pokud se senioři ozvou, mají zkušenost, že jejich stížnosti nemají smysl, nic se neděje. Spíše se pro ně nakonec situace zhorší,“ doplnila, co je potřeba zlepšit Olga Richterová z Pirátské strany.

HITLERŮV KLEINICKY RISKOVAL ŽIVOT, ZACHRÁNIL STOVKY ŽIDŮ

Izrael na začátku ledna udělil titul Spravedlivý mezi národy bývalému německému nacistovi Helmutu Kleinickemu, který za druhé světové války zachránil před holokaustem několik set Židů. Kleinicke o svém hrdinství mlčel a pravda se dostala na povrch desítky let po jeho smrti. „Dlužím mu za svůj život,“ líčí jeden ze zachráněných.

Pětadevadesátiletý přeživší holokaustu Josef Konigsberg je jediným žijícím člověkem v Německu, který může z vlastní zkušenosti popsat hrdinství stavebního inženýra Helmuta Kleinickeho, jemuž izraelská ambasáda v Berlíně 14. ledna posmrtně udělila titul Spravedlivý mezi národy.

„Je to jeden z nejkrásnějších dnů mého života. Děkuji vám,“ řekl Konigsberg s pohledem upřeným na Kleinickeho dceru Juttu Scheffzekovou, která ocenění podle listu Times of Israel převzala.Izrael tento titul uděluje lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.

Izrael v posledních letech veřejně uznal Kleinickeho jako zachránce stovek Židů před jistou smrtí. Kleinicke je v pořadí 628. německým nositelem titulu Spravedlivý mezi národy a jedním z hrstky oceněných z řad nacistické strany. Kromě něj ho získal například továrník Oskar Schindler, chemik Karl Pagge či diplomat Georg Ferdinand Duckwitz.

Kleinicke se z neznámých důvodů, možná ze skromnosti nebo ze strachu z rozdmýchání kontroverzního tématu, rozhodl o svých zásluhách mlčet až do své smrti v roce 1979. O svých válečných aktivitách neřekl ani rodině a neodpověděl na tři dopisy přeživších holokaustu, kteří mu po válce napsali.

Kleinicke si na stavbu vybíral jako dělníky židy

Kleinicke, který do NSDAP vstoupil v roce 1933, podle svědectví přeživších využil za druhé světové války svého postavení vrchního úředníka odpovědného za výstavbu v polském Chrzanówě, tehdy okupovaném Němci.
Až před třemi lety na Kleinickeho činy konečně vrhla světlo izraelská televize Kan. Ta ve svém dokumentu nabídla svědectví několika lidí, které před holokaustem zachránil právě on. Scheffzeková se posléze spojila s řadou přeživších v Izraeli a začala po minulosti svého otce pátrat na vlastní pěst.

Milenci z Osvětimi se setkali po 72 letech, holokaust přežili díky lásce

Kleinicke podle svědectví údajně tvrdil německým úřadům, že místní Židy potřebuje jako dělníky na stavbě a zachránil je tím před transportem do dvacet kilometrů vzdáleného koncentračního tábora v Osvětimi.

„Ti z nás, kteří pracovali pro Kleinickeho, byli jako VIP. Měli jsme potvrzení, že pro něj pracujeme, a to byla naše pojistka,“ uvedl jeden z pamětníků. Kleinicke také údajně zachránil mnoho Židů tím, že je schoval na půdě či ve sklepě svého domu v Chrzanówě. Zejména slabé a nemocné. Židy rovněž varoval před blížícími se transporty.

Helmut Kleinicke zachránil život stovkám Židů:

Nacisté si ale posléze všimli, že pod Kleinickeho vedením řada Židů zmizela. Podle Scheffzekové ho proto v roce 1943 převeleli k dělostřelecké jednotce wehrmachtu na severní frontě. Ačkoli si Kleinicke nevedl o zachráněných žádné záznamy, podle mnoha svědectví pomohl stovkám lidí.

Dlužím mu za svůj život

Konigsberg popsal, že se s Kleinickem setkal ve svých šestnácti letech, a to když ho osobně zachránil z transportu do Osvětimi. „Dlužím mu za svůj život. Přišla za ním moje matka a prosila ho, aby mě zachránil. Kleinicke mě potom popadl a strážným řekl, že jsem jeho nejlepší dělník,“ uvedl Konigsberg.

Evropská unie je jako Osvětim. Umělec vzbudil karikaturou pozdvižení

Jeho matka a sestra byly krátce nato převezeny do Osvětimi, kde obě zemřely. Konigsberg věděl, že si nebude moci dlouho ponechat své věci a dal Kleinickemu do úschovy svou sbírku známek.Pokud by se jim oběma podařilo válku přežít, měl mu ji Kleinicke vrátit. Nakonec to před třemi lety udělala až jeho dcera. „Mám pocit, že se kruh uzavřel. Bylo to dlouhé pátrání po odhalení pravdy o mém otci. A já doufám, že ji uslyší lidé po celém světě,“ uvedla Scheffzeková se slzami v očích při lednovém přebírání ocenění.