Je zbytečné posílat vojáky a policisty ČR a SR na hranice Polska, když je neschopná EU, která nemá v čele rázné a nápadité politiky. Babiš a spol. z V4 by měli hlavně rychle jednat o výměně Leyenové a dalších politiků, kteří sedí v Bruselu, ale nemají schopnosti na vedení Evropy, a prosadit do vedení Merkelovou, Orbána a další politiky. Jedině tito politici dokáží celou situaci na hranicích Polska a Běloruska vyřešit. Konec by měl být také sankcí proti Bělorusku, protože když někoho stále kritizuje, nemůžete od něho očekávat přijatelné řešení.

PODPORA NESTAČÍ, MUSÍ BÝT ŘEŠENÍ PRO POLSKO, BĚLORUSKO, ALE I MIGRANTY

Varšava má v současné migrační krizi na polsko-běloruské hranici plnou podporu ostatních států Visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska i Česka. V úterý se na tom v Budapešti shodli premiéři států skupiny. Český premiér Andrej Babiš zopakoval nabídku Prahy vyslat do Polska své policisty či vojáky, šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale zatím nepožádal.

„V4 funguje velice dobře. Problémů, které má Evropa, je víc a víc. Když Maďarsko v roce 2015 postavilo plot, všichni premiéra Orbána kritizovali,“ řekl Babiš v  úterý s tím, že dnes chtějí politici za stavbu plotů unijní peníze. „Boj s pašeráky není efektivní,“ pokračoval.

Nelegální migrace je podle něj velký problém. „Česká republika plně podporuje Polsko. Naši vojáci jsou připraveni a samozřejmě i policisté,“ řekl také. „Nemůžeme přijmout tlak běloruského režimu,“ míní.
Premiéři států V4 Varšavu plně podpořili. „Chování běloruského režimu je neakceptovatelné, proto podporujeme všechny sankce,“ prohlásil slovenský premiér Eduard Heger a dodal, že je potřeba potrestat letecké společnosti, které migranty do Běloruska svážejí. Řekl také, že je Slovensko připravené pomoct zasaženým zemím.

Babiš v úterý uvedl, že nemá signály, že by Varšava nyní chtěla českou nabídku možné personální pomoci přijmout. 
Reagovat by podle něj nyní měla EU, v první řadě sankcemi proti leteckým společnostem převážející do Běloruska migranty. To se už nyní v několika případech děje a letecké společnosti skutečně mění svůj přístup k transportu občanů některých zemí do Minska.

Morawiecki poděkoval za „fantastickou a bezpříkladnou“ úroveň solidarity, jakou se Polsku od zbylých členů V4 dostává. 
Diplomatické úsilí Varšavy podle něj pomohlo snížit počty migrantů, kteří směřují do Běloruska ve snaze pokračovat dále do EU. 
Odolnost bránit vnější hranice EU a NATO podle něj bude testována i v nadcházejících měsících, neboť současná migrační krize podle něj nepomine ze dne na den.

Hostitel summitu, maďarský premiér Viktor Orbán, poděkoval Česku za vyslání pohraničníků na pomoc s ostrahou maďarsko-srbské hranice. Podle Babiše zde od 17. října zabránilo 50 českých policistů více než 4 200 pokusům o přechod hranice.

Máme srdce, hájí se Lukašenko
Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Přišli jsme o peníze i budoucnost, smutní Iráčané po návratu z Běloruska
Lukašenko nicméně připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. „Myslím, že je to dost dobře možné. Jsme Slované. Máme srdce. Naši vojáci vědí, že migranti míří do Německa,“ řekl. Upřesnil také, že pokud budou migranti do Běloruska nadále proudit, nebude se je snažit zastavit, protože ví, že Bělorusko není jejich cíl.

Běženci pocházejí především ze zemí Blízkého východu. Jednou z nich je Irák, kam už se vrátili první deportovaní občané. Mnozí z nich se nyní cítí zoufale a poníženě. Za naději na lepší život utratili veškeré úspory a z budoucnosti v Iráku mají strach. „Není tu práce, není tu budoucnost,“ líčí. Někteří se proto chtějí o zdolání hranic pokusit znovu.

X X X

Česko je připraveno Polsku pomoci vysláním policistů, případně i vojáků k hranicím s Běloruskem. Novinářům to před odletem na jednání s premiéry zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) do Budapešti řekl premiér v demisi Andrej Babiš. Polsko podle něj stále o pomoc nepožádalo.

Vojenskou pomoc nabídl Polsku i prezident Miloš Zeman. „Armáda ČR je připravena, bude-li z Vaší strany zájem a při splnění zákonných podmínek, vyslat k pomoci při obraně hranice Polské republiky své vojáky. Příslušníci ozbrojených sil České republiky jsou v současné době připraveni k okamžitému přesunu,“ citoval hlavu státu Pražský hrad.
Zeman uvedl, že velmi pozorně sleduje „situaci na polsko-běloruské hranici, která je způsobena zlými úmysly těch, kteří pro svůj vlastní prospěch neváhají zneužít nepřízně osudu druhých“.

Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s Evropskou unií. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá. O situaci jedná v úterý Babiš s premiéry Slovenska Eduardem Hegerem, Polska Mateuszem Morawieckým a Maďarska Viktorem Orbánem.

„Opakovaně jsme Polsku nabízeli pomoc našich policistů, byli bychom i připraveni vyslat naše vojáky, ale na to je potřeba souhlas obou komor Parlamentu - Senátu i Poslanecké sněmovny,“ řekl Babiš. Policisty by Česko mohlo k hranicím vyslat po rozhodnutí ministra vnitra.
„Dáváme Polsku jasnou podporu, mediální. Jsme připraveni okamžitě pomoci, opakovaně jsme nabídli pomoc ze strany ministerstva vnitra. Uvidíme, s čím polský premiér přijde na setkání v Budapešti,“ dodal předseda vlády.

Několik měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 tisíc vojáků. EU v pondělí odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala. Polské úřady od začátku roku zaznamenaly na 34 tisíc pokusů o ilegální přechod hranice z Běloruska do Polska.

„Poslední vývoj není vůbec pozitivní. Polsko se ocitá v nelehké situaci a stejně jako Litva a Lotyšsko čelí bezprecedentnímu a neakceptovatelnému hybridnímu útoku ze strany běloruského režimu. Letos v létě vznikla nová migrační trasa ilegálních migrantů, kterou organizuje diktátor Lukašenko a běloruský režim dováží tisíce migrantů, které potom tlačí nelegálně přes hranici Polska do EU,“ dodal Babiš.

Armáda vsadí na roboty a lasery. Nepotřebujeme jenom železo, varoval Opata
Zeman ve svém dopise polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi také napsal: „Rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území naší země na dobu do 60 dnů náleží vládě, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení. Zasadím se o to, aby Česká republika dostála svým spojeneckým závazkům při obraně naší společné bezpečnosti.“
„Kromě této konkrétní nabídky vojenské pomoci si Vám též dovoluji nabídnout motto, které se v naší zemi ujalo během epidemie koronaviru a které je výstižné i pro situaci na Vašich hranicích: ‚Společně to zvládneme!‘“ dodal český prezident.

X X X

POLICISTÉ ODMÍTAJÍ OČKOVÁNÍ

Při povinném očkování by policie mohla přijít o 10 tisíc lidí, píše Švejdar
Policejní prezident Jan Švejdar varoval v úterý před ztrátou zhruba deseti tisíc kvalifikovaných lidí v případě, že by se prosadilo povinné očkovaní pro příslušníky policie, jak uvažuje vláda. Zhruba tolik jich totiž jakoukoli vakcínu proti covidu odmítá. Podobná je hrozba i v dalších uvažovaných profesích

„Téměř 82 procent policistů a občanských zaměstnanců podstoupilo k dnešnímu dni minimálně první dávku očkování. Za to jsem rád a považuji to za skvělý výsledek,“ reagoval v úterý Švejdar na vládní úvahy.
„Nejsem si ale jist, zda si Policie ČR může dovolit ztratit až 10 tisíc kvalifikovaných lidi, kteří očkování doposud odmítají,“ pokračoval policejní prezident.

Zdravotníci, sociálka, armáda, policie a hasiči
Rada vlády pro zdravotní rizika podle premiéra Andreje Babiše v úterý navrhla, aby se kromě vybraných profesí povinně očkovala skupina seniorů nad 60 let. Ministerstvo zdravotnictví předloží nejpozději příští týden v úterý jasné stanovisko, které profese by se měly proti covidu povinně očkovat.

Uvažuje se o zdravotnících a sociálních pracovnících. Babiš připustil, že by kromě nich se povinné očkování týkalo i dalších státních zaměstnanců, a to vojáků, policistů a hasičů.
V každé z profesí jsou tisíce až desetitisíce lidí, kteří se očkovat nenechali. A ani se k tomu nechystají.

To už je vrchol zvůle. Právníci žalují stát za diskriminaci neočkovaných
Podle dat ÚZIS je v Česku naočkováno k 18. listopadu 87 procent lékařů a 81,1 procenta sester. Celkem je naočkováno 81,4 procenta zdravotnických pracovníků.
V sociálních službách je to horší. Očkování proti covidu by mohlo mít asi 65 procent pracovníků sociálních služeb, řekl agentuře ČTK šéf asociace poskytovatelů služeb. A tento podíl od léta už neroste.

Očkovací kolotoč se zrychluje: interval se zkracuje, na obzoru je 4. dávka
V české armádě bylo koncem září proti covidu očkováno už více než 85 procent vojáků. V Česku je přes 25 tisíc vojáků z povolání.  Náčelník generálního štábu armády Aleš Opata v úterý řekl, že  v povinném očkování vojáků nevidí zásadní problém.
U hasičů je v současné době proočkováno 76 procent sboru.

Co legislativa?
Šéfka poslaneckého klubu ANO a ministryně financí v demisi Alena Schillerová v úterý uvedla, že k povinnému očkování některých osob nebude těžké se po právní stránce rychle dopracovat. Nebude se podle ní totiž muset měnit zákon.
„Stačí k tomu ministerská vyhláška,“ odvětila  na otázku iDNES.cz, jaký právní rámec chce vláda využít pro povinné očkování některých profesí a lidí nad 60 let, které doporučila vládní rada pro zdravotní rizika.

Povinnému očkování se dospělí nevyhnou, míní náměstkyně ministra
Razantnější v názoru na povinné očkování je ještě náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Podle ní totiž dojde prakticky na všechny dospělé jedince v populaci.
Povinné očkování podle ní zřejmě neskončí u věkové kategorie od 60 let výše. Bude se postupovat dál po věkových skupinách tak, aby byla proočkována celá dospělá populace. V Českém rozhlase podotkla, že to půjde ve vlnách kvůli kapacitám.

X X X

Francouzský premiér je pozitivní na covid, do izolace míří také belgický

Francouzský premiér Jean Castex jde do izolace, v pondělí byl pozitivně testovaný na covid-19. Předseda vlády se pravděpodobně nakazil od své 11leté dcery, u níž test ukázal pozitivní výsledek krátce před ním, uvedla stanice BFM TV. Castex přesto nemá žádné příznaky a cítí se dobře.

„Jeho agenda se v nadcházejících dnech přizpůsobí, aby mohl pokračovat v práci a zároveň zůstat v izolaci, a to po dobu deseti dnů,“ uvedl úřad premiéra. Premiér je očkovaný dvěma dávkami covidové vakcíny. Kvůli kontaktu s infikovaným se do izolace v minulosti dostal již třikrát, tentokrát se poprvé nakazil.
Teroristické útoky v Bruselu na letišti Zaventem v březnu 2016

Do covidové izolace míří také belgický premiér Alexander De Croo, který se s francouzským předsedou vlády setkal v pondělí. Test na covid podstoupí ve středu. Ve stejné situaci jsou také další čtyři členové belgické vlády, kteří se účastnili jednání s francouzskou vládou v Bruselu.

„Respektovali jsme všechna hygienická nařízení. Ale obědvali jsme společně u jednoho stolu,“ uvedl poradce belgického předsedy vlády.
Členové francouzského a belgického kabinetu v pondělí v Bruselu jednali o bezpečnosti a boji proti terorismu. Oba premiéři odpoledne společně položili věnec s propojenou francouzskou a belgickou trikolórou k památníku obětem teroristických útoků na letiště v Zaventemu a metro Maelbeek z 22. února 2016.

X X X

Británie se rozloučila s ubodaným poslancem Amessem, kondoloval i papež

Ve Westminsterské katedrále v Londýně v úterý konala zádušní mše za zavražděného poslance Davida Amesse. Toho během říjnového setkání s voliči ubodal příznivec Islámského státu. S oblíbeným konzervativním politikem se přišel rozloučit premiér Boris Johnson, zaznělo také poselství od papeže. Amess byl zbožný katolík, ženatý otec pěti dětí.

Arcibiskup Claudio Gugerotti při úterním smutečním obřadu v londýnské katedrále přečetl vzkaz od papeže Františka. Hlava katolické církve v něm vyjádřila soustrast Amessově rodině a vyzdvihla poslancovu „oddanou službu veřejnosti“ a jeho „hlubokou starost o chudé a znevýhodněné“.

Zádušní mše se kromě premiéra Johnsona zúčastnili také jeho předchůdci David Cameron, Theresa Mayová a John Major. Přišel i šéf opozičních labouristů Keir Starmer.
„Ukázal, čeho můžete jako poslanec dosáhnout, abyste změnili životy lidí v celé zemi, a bude nám velmi, velmi chybět,“ uvedl premiér Johnson, který už dříve popsal, jak se řada členů kabinetu rozplakala, když se o  Amessově smrti dozvěděli.
Se zavražděným konzervativním poslancem se už v pondělí přišly rozloučit stovky lidí. Pohřbu v kostele se však účastnila výhradně rodina a blízcí přátelé. Rakev zakrytou britskou vlajkou poté kočár tažený čtyřmi černými koňmi provezl městem, které patřilo do Amessova volebního obvodu. Politik ho zastupoval přes dvacet let. 

„Silný a odvážný – to je vhodný způsob, jak popsat Davida. Byl to vlastenec a zastánce míru, proto žádáme lidi, aby zapomněli na své rozdíly a projevili laskavost a lásku všem, protože to je jediná cesta kupředu,“ zaznělo na pohřbu.
Rodina ve společném prohlášení na Amesse vzpomínala jako na „úžasného a inspirujícího muže“, který toho chtěl ještě mnoho vykonat. Po odjezdu z kostela se procesí zastavilo před společenským centrem v Southendu. 
Uniformovaní policisté při příjezdu vozu sklonili hlavy a stovky přihlížejících začaly tleskat. Na Amessovu počest získal Southend status města, o což zavražděný poslanec dlouhá léta usiloval.

Mohlo by se to stát komukoli z nás, psal k útokům na politiky zavražděný Amess
Amesse v polovině října ubodal stoupenec Islámského státu Ali Harbi Ali. Počkal si na něj v metodistickém kostele v Leigh-on-Sea v hrabství Essex, kde měl poslanec pravidelné setkání s voliči okrsku Southend West. 
Devětašedesátiletý politik patřil k sociálním konzervativcům. Stavěl se proti potratům, bojoval za práva zvířat a patřil k hlasitým zastáncům odchodu Británie z Evropské unie. Za jeho službu veřejnosti ho v roce 2015 královna Alžběta II. povýšila do rytířského stavu. Po vraždě na něj jeho kolegové z parlamentu vzpomínali především jako na vlídného a laskavého muže.

X X X

Grolich: Když měly problém Čechy, byl nouzový stav. Teď je Morava napospas

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich se ve středu sejde s ředitelem krajské hygieny. Apelovat bude na zavedení opatření podobných těm, která zavádí Zlínský kraj. Lokální stav nebezpečí není podle něj vhodným řešením světové pandemie. Grolich také kritizuje vládu, že opatřeními nezasáhla už před dvěma týdny.

„Jako by to byl problém jenom Moravy,“ řekl hejtman. Převoz pacientů na kyslíku odmítá. Je to technický nesmysl.
„Stav nebezpečí je postup, jak vést krizové řízení v rámci nějaké krizové situace na lokální úrovni. Například u nás tornádo, kdy jsme obratem vyhlásili stav nebezpečí,“ řekl Jan Grolich na dotaz, proč nevyhlásí k řešení pandemie v Jihomoravském kraji stav nebezpečí. Pandemie ale podle něj není lokální záležitost, je to světový problém, a proto nemá smysl vyhlašovat lokální systémy řízení.

„Navíc je ten systém řízení uzpůsoben k těm standardním katastrofám, jako jsou hlavně povodně, podle nichž to bylo psané,“ dodal Grolich. Jediné co by ze stavu nebezpečí hejtman využil, by byly pracovní příkazy. „My jsme ale schopni se s našimi školami dohodnout, takže to není nutné,“ sdělil.

Grolich se ve středu sejde s ředitelem krajské hygieny, aby se domluvili na přijetí opatření. Hejtman však upozornil na to, že hygienám jako hejtman nic nařídit nemůže, a bude záležet na tom, jaký přístup k tomu hygiena zvolí. „Pokud to neřeší centrální úroveň, tak já se budu snažit se s krajskou hygienou domluvit, aby nějaká opatření přijali,“ vyjádřil se Grolich.
Ani omezení volného pohybu, které by hejtmanovi umožnil stav nebezpečí vyhlásit, by nevyužil. Podle Grolicha není nutné zavádět tvrdý lockdown bez volného pohybu.

Tváříme se, jako by to byl jen problém Moravy
Podle Grolicha měla vláda přijmout podobná opatření, jako přijme Zlínský kraj, už před 14 dny. „Teď už opravdu hasíme požár,“ řekl Grolich. „Standardně se přijímala opatření na území celé republiky. Když byl největší problém v Čechách, tak se samozřejmě přijímala opatření i na Moravě, abychom zabránili šíření. Teď se tváříme, jako by to byl problém jenom Moravy, nebo jako by ten problém vůbec nebyl,“ sdělil Grolich.

Zlínský kraj zakáže akce nad sto lidí. Lůžka jsou, protože je mnoho mrtvých
Opatření podle něj mají být primárně přijímána na ústřední úrovni. „Nemůžeme v každém kraji vymýšlet něco jiného. Tohle není systematické řízení, jenom to dokládá, že ta vláda tu pandemii prostě neřídí,“ řekl Grolich. 

Nouzový stav není třeba, shodly se kraje s vládou. Některé ho však chtějí
Primátor hlavního města Prahy nabídl přetíženým moravským nemocnicím převoz pacientů na kyslíku do Prahy. To ale Grolich vyloučil. „Převoz člověka s umělou plicní ventilací do Prahy je technický nesmysl, a je to naprosto riziková věc. Je to nějaká teorie, která v praxi nemá fakticky žádný význam,“ sdělil Grolich. 

Podle něj jsou hlavním problémem pacienti na JIP, a zásadní je pomoc v rámci regionu. „Převoz na dlouhé vzdálenosti takto rizikových pacientů nemá význam. Ti lidé nejsou na jipkách, s tím my se nějak vypořádáme, a věřím, že se nějak vypořádáme i s těmi jipkami,“ dodal Grolich.

Jihomoravské nemocnice jsou na hraně svých kapacit. V nemocnicích v kraji je přes 900 pacientů s covidem-19. Dopoledne to sdělila mluvčí kraje Alena Knotková. V pondělí bylo v nemocnicích přes 820 pacientů s koronavirem. Podle Knotkové je 136 nakažených na jednotkách intenzivní péče, což je více než třetina celkové kapacity JIP v kraji.

X X X

Policejní detektivové prohledali sídlo ČEZ, zátah mířil mezi manažery

Policisté z elitní Národní centrály proti organizovanému zločinu v úterý od brzkých ranních hodin prohledávali několik kanceláří v sídle polostátního energetického kolosu ČEZ. Budovu v pražské Michli opustili po několika hodinách.
Případ se podle informací MF DNES, která na zásah upozornila jako první, týká prověřování daňové trestné činnosti a korupce. Policie během úterního rána provedla také několik domovních prohlídek. Zda někoho zadržela, není zatím jasné.

Zaměstnancem, o kterého se policie zajímá, je podle informací MF DNES od dvou na sobě nezávislých zdrojů ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková.
„Mohu pouze uvést, že náš útvar (NCOZ) dnešního dne provádí úkony trestního řízení. Více informací v tuto chvíli poskytovat nebudeme,“ sdělil iDNES.cz mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Zásah v kancelářích potvrdil také mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle něho se však vyšetřování netýká přímo energetické společnosti. „Šetření se evidentně netýká ČEZ, ale jedné konkretní osoby, zaměstnankyně pracující na jedné z nižších pozic. Teď už je policie pryč, nic neodnesla, nic nezabavila,” řekl MF DNES Kříž. 

Bližší informace k případu neuvedlo ani Městské státní zastupitelství v Praze, které jej dozoruje.
ČEZ je největší energetický konglomerát v České republice. Stát v něm má většinový vlastnický podíl. Prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti.

X X X

SOUDKYNĚ PILAŘOVÁ Z OS PRAHA 8 POTRESTÁNA

Kárný senát: Soudce musí rozpoznat, kdy se řítí do bažiny a vědět, jak z toho ven
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Karlem Šimkou v pondělí rozhodl o tom, že se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 (OS) Adriana Pilařová dopustila kárného provinění a snížil jí plat o 10 procent na půl roku. Soudkyně přitom s kárným žalobcem původně uzavřela dohodu, od níž však vedení Městského soudu v Praze (MS) ustoupilo.

Soudce je ústavní činitel a nemůže se vymlouvat na případné problémy, které jsou objektivně způsobené nedobrým vedením soudu. A své osobní záležitosti si musí zvládnout zařídit tak, aby dlouhodobě negativně neovlivňovaly výkon jeho činnosti. Státní správa soudů si zase musí dávat pozor, když uděluje soudci výtku za průtahy, aby případně nezpůsobila překážku věci rozhodnuté. K těmto závěrům dospěl včera kárný senát NSS v čele s Karlem Šimkou, když posuzoval případ soudkyně OS pro Prahu 8 Adriany Pilařové.

Původně měl kárný senát, pro něhož to bylo poslední jednání v tomto složení, schvalovat dohodu o kárném provinění a opatření. Tu strany za přispění předsedy Karla Šimky předjednaly na minulém jednání.
Jednalo se již o druhou dohodu v této kárné věci. Avšak zatímco od první dohody odstoupila soudkyně Pilařová, protože ji měla uzavřít podle svých slov pod tlakem, druhou dohodu „odpískalo“ vedení MS v Praze. Zástupce kárné žalobkyně, místopředseda MS Tomáš Novosad, jako důvod uvedl, že soudkyně Pilařová měla po prvním kárném jednání rozeslat email, v němž útočila na orgány státní správy soudu. Kárný žalobce tak nabyl dojmu, že soudkyně nemá kritický náhled na svoje selhání.

Poslala kritický email
Soudkyně Pilařová potvrdila, že email několika kolegům poslala, avšak považovala jej za soukromý. Uvedla, že na vedení soudu v něm nijak neútočila, pouze popsala průběh minulého jednání kárného senátu.
Novosad včera na úvod apeloval na kárný senát, aby přehodnotil svůj pohled na překážku věci rozhodnuté. Šlo o to, že soudkyni Pilařové byla bývalým předsedou OS pro Prahu 8 uložena v lednu 2020 výtka za průtahy při překročení lhůt k vyhotovování rozhodnutí. A ta, podle předběžného názoru kárného senátu, představuje právě překážku věci rozhodnuté. Kárný senát tak mínil přihlížet k tvrzeným průtahům pouze po tomto datu.

Podle Novosada ovšem výtka nepostihuje jednání intenzity kárného provinění, ale jen drobné nedostatky v práci soudce. Proto nelze podle něj mluvit o překážce věci rozhodnuté. Navíc se v případě výtek jedná o nedostatky, které vedení soudu lehce odhalí a jsou zřejmé. Názor kárného senátu by podle něj vedl k absurdním situacím, odporujícím obecné spravedlnosti, kdy udělená výtka by pokryla mnohem závažnější jednání soudce, o kterém se kárný žalobce dozví až po hlubší kontrole.

Kárný senát by měl podle Novosada také při ukládání trestu přihlédnout ke způsobu, jakým se soudkyně Pilařová u kárného senátu hájila. Tedy že měla používat nepravdivé argumenty a neprojevila žádnou sebereflexi. Připustil sice problémy s vedením OS pro Prahu 8, ty ale byly způsobeny mírností bývalého předsedy: podle něj někteří soudci totiž jednoduše „zneužívali dobroty předsedy soudu“ a nesoudili.

Potoky slz a soud jako továrna
„Neslyšel jsem jediné slovo, že by litovala účastníky řízení. Jediné, co jsme viděli, byly potoky slz, když líčila, že musela pečovat o své příbuzné. My jsme jí ale vyšli vstříc a nabídli jsme jí poloviční úvazek. Reakce byla ovšem odmítavá, a to z důvodu finančních. Raději tedy poškozovala účastníky řízení a vymlouvala se na péči o příbuzné, než by ztratila půlku platu, který by i tak byl vyšší než plat většiny lidí v této zemi,“ konstatoval Novosad.

Soudkyně Pilařová odmítla, že by neprojevila sebereflexi. Upozornila, že už na úvod prvního jednání kárného senátu prohlásila, že k průtahům došlo a litovala toho. Na svoji obhajobu uvedla, že dvacet let soudila bez větších problémů. Ty nastaly až v roce 2017, přičemž se jednalo o kombinaci jejích osobních těžkostí a nedobrého stavu na OS.

Nabídku na poloviční úvazek odmítla nejen kvůli financím, ale také ze solidarity ke kolegům, kteří byli již tak přetíženi. Podle Pilařové o nedobrém stavu na OS svědčí i to, kolik soudců tohoto soudu bylo kárně žalováno, přestože většina z nich pracovala po večerech a víkendech. Trvala na tom, že problémy soudu byly v nedostatku soudců, asistentů a v nespravedlivém rozdělování nápadu. „Když je někde problém, první jde přece na řadu management a ne dělníci. My jsme takoví nádeníci práva. Neměli jsme soudce, ani asistenty, chodili jsme pomalu na poštu s obálkami,“ použila soudkyně příměr soudu k továrně. Svoji závěrečnou řeč uzavřela tím, že trestem pro ni je už samotné projednávání kárné žaloby a je připravena přijmout jakýkoliv trest.

Povinnost má soudce neustále
Kárné provinění shledal kárný senát jak v případě průtahů a u pozdního vyhotovování rozhodnutí, tak u neodůvodněného rušení a pozdějšího nařizování jednání. A to přestože v případě průtahů setrval na názoru, že uloženou výtkou je dána překážka věci rozhodnuté.  

Jak vysvětlil na úvod odůvodnění předseda Šimka, výtka je rozhodnutím v kárné věci svého druhu. Byť je ukládána v méně závažných věcech, má závažné účinky: dotýká se pověsti soudce a zaznamenává se do jeho osobního spisu. Je to malé kárné rozhodnutí, které vydává orgán státní správy soudu a soudce se může bránit žalobou ve správním soudnictví.

V minulosti byly podle Šimky dvě koncepce pojetí skutku u průtahů. Ta, která se prosadila, vnímá průtah jako komplexní jednání soudce spočívající v tom, že nikoliv včasně řeší své povinnosti. To se podle Šimky netýká jen konkrétního spisu, ale i dalších s tím souvisejících úkonů, které má soudce dělat v přiměřených časových odstupech a pečlivě, s ohledem na naléhavost věcí. Tuto povinnost má soudce neustále, jedná se o tedy jednání komplexní, a za určité časové období.
Je proto na odpovědnosti státní správy soudů, jaký postup zvolí, pokud má indicie o průtazích. Buď se spokojí s tím, že je postihne výtkou, anebo – pokud to vnímá jako signál o hlubším problému – má volit prověrku a případně také přísnější postih v podobě kárné žaloby. „Jakkoliv si uvědomujeme, že to může v praxi způsobovat problém, musí si s tím umět státní správa soudů poradit. Městský soud musí kontrolovat předsedy obvodních soudů, zda tuto svoji činnost naplňují,“ popsal Šimka.

Soudce není malé dítě
Opačnou koncepci, tedy jednoduše řečeno „kolik spisů, tolik průtahů“, považuje kárný senát za nebezpečnou, neboť předsedovi soudu dává možnost vždy na soudce opět něco „vyštrachat“, pokud se mu to zrovna hodí. Nedává soudci jistotu na straně jedné a nenutí to státní správu soudu ke koncepční práci na straně druhé.

Ohledně samotného provinění Pilařové pak senát dospěl k závěru, že nebylo nijak závažné co do rozsahu. Musel ovšem přihlédnout k tomu, že nebylo prokázáno, že by OS pro Prahu 8 byl objektivně poddimenzován a soudkyně osobně čelila extrémnímu nápadu. Je sice podle kárného senátu jasné, že soud nebyl dobře veden, avšak soudce není malé dítě, aby jednal pouze pod tlakem, popřípadě čekal na to, co mu vedení soudu sdělí, že dělat má.

Ohledně rušení nařízeních jednání a jejich odkládání soudkyní senát shledal, že i v tom je nutné spatřovat kárné provinění. Nejednalo se o totiž o výjimku, ale v jedno období o styl práce. „Kárný senát není nelida, chápeme, že i soudce mohou postihnout rodinné problémy s potřebou vyšší míry osobního angažmá. Ale nemůžeme se ztotožnit s tím, že je to obhajoba pro dlouhodobé a opakované rušení jednání a překládání na další termíny. Soudce musí být schopen si to vyřešit,“ konstatoval předseda Šimka.

K tvrdšímu postihu, než který by odpovídal kárnému provinění, pak soud přikročil s ohledem na to, jak se k němu soudkyně postavila. „Podstatná část té sankce je za to, že soudkyně nevnímá, že problém je z drtivé většiny na její straně,“ uvedl Šimka. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

BIS: Radikalizace jednotlivců je riziková, jinak extremismus v ČR stagnuje

Extremistické skupiny v Česku podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) stagnují, již několik let nejsou závažným bezpečnostním rizikem. Přes vyšší počet útoků v Evropě zůstala nízká i míra ohrožení ČR nábožensky motivovaným terorismem, konstatuje BIS. Kontrarozvědka sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR, ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti to podle poznatků BIS neznamenalo.

BIS uvedla, že činnost některých extremistů je mediálně zajímavá a excesy přitahují pozornost, jejich potenciál mobilizovat další lidi to však nezvyšuje. „Tyto subjekty víceméně stagnují. Ve vztahu k ochraně demokratických základů státu nejsou organizované extremistické skupiny již několik let v ČR závažným bezpečnostním rizikem,“ uvedla kontrarozvědka.
Také paramilitární a domobranecká uskupení neznamenají relevantní ohrožení, shrnuje BIS. „Domobranci sami sebe sice prezentovali jako profesionální polovojenskou skupinu, ale ve skutečnosti šlo jen o mediální fikci a jejich reálný dosah byl velmi malý,“ konstatuje. Významnějším problémem se naopak stávají radikalizovaní jedinci, u nichž není důležitá propracovanější soustava postojů a hodnot, ale pouze negativní, často iracionální postoj vůči určitému fenoménu, dodává BIS.
Riziko tak může představovat seberadikalizace některých jedinců, kteří snáze uniknou pozornosti, protože nemají vazby na extremistickou scénu. „Prozatím se činnost takovýchto osob v ČR soustředila na méně závažné kriminální činy, ale zkušenosti ze zahraničí naznačují, že se mohou stát pachateli činů násilných, či dokonce páchat teroristické útoky,“ uvádí BIS.
I přes vyšší počet úspěšných útoků v Evropě zůstala v ČR nízká hrozba nábožensky motivovaného terorismu. „BIS sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců původem zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR (pobytový status, dočasný tranzit v rámci svého pohybu po Evropě), ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti dle poznatků BIS nehrozilo,“ uvedla BIS.

Kontrarozvědka nezaznamenala v Česku ani pobyt žádného z navrátilců z oblasti bojů, kde působí džihádistická uskupení. BIS loni monitorovala průjezdy a příjezdy osob s přímou vazbou na teroristická uskupení. „Ani v jednom případě však nebyl účel jejich cesty příprava teroristického útoku v ČR,“ konstatuje.

Pandemie covidu-19 podle BIS míru ohrožení ČR terorismem výrazně neovlivnila. „Ačkoliv u některých osob přispěla k prohloubení rizikových faktorů, jako jsou finanční tíseň a psychické problémy,“ uvádí BIS. V Evropě podle BIS počet útoků ovlivnil narůstající počet propuštěných radikálů z vězení či oživení tématu karikatur proroka Mohameda. „Hlavní podmínkou pro eskalaci současného islamistického terorismu je akumulace nespokojenosti či frustrace v rozrůstajících se řadách psychicky zranitelnějších jedinců, kteří jsou snadným cílem ideologické manipulace,“ uvádí BIS.

Umírněný charakter české muslimské komunity se s malými výjimkami potvrdil v zodpovědném přístupu oficiálních muslimských organizací k dodržování koronavirových opatření. „Pandemie také výrazně zasáhla do chodu české muslimské obce. Primárním zdrojem sociálního kontaktu mezi muslimy byl během pandemie internet,“ píše BIS. Ačkoliv právě internet a sociální sítě často slouží k islamistické radikalizaci, nezískala BIS informace, že by reálné riziko radikalizace českých muslimů vzrostlo.

X X X

Lidé se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdraví

Pacienti se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdravá populace. Dosud experti na trávicí trakt předpokládali, že je tato skupina nemocí více ohrožena a očkování u nich nevytvoří tolik protilátek jako o zdravých. Studie provedená Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE, kterou nyní publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease, však tyto teorie zcela vyvrací. Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy především Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, má v Česku asi 60 000 lidí. Lékaři odhadují, že do čtyř let číslo vzroste až na 70 000.
„Sledovali jsme více než 600 pacientů s IBD záněty v souvislosti s nákazou koronavirem a s očkováním a porovnávali výsledky se zdravou populací. Vůbec poprvé se tak například prokázalo, že průběh nákazy se u lidí se střevními záněty nijak neliší od těch, kteří jsou zdraví. A že očkování vytváří pacientům stejnou hladinu protilátek jako těm, již střevními záněty netrpí. Pokud IBD pacienti nemoc prodělají, reaguje jejich imunitní systém lépe než u těch, jimž se nákaza vyhnula,“ shrnul nejzajímavější výsledky prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Specialisté se dosud obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi něž střevní záněty patří, zareagují kvůli své nedobře fungující imunitě na nákazu hůře a také že si nevytvoří po očkování proti covidu-19 dost protilátek. „Když jsme totiž očkovali pacienty s IBD záněty proti pneumokokovi nebo chřipce, museli jsme jim dávat více dávek, protože zkrátka nevytvářeli dost protilátek. O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti covidu tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ vysvětluje prof. Lukáš. Informace, které měli dosud čeští specialisté k dispozici ze zahraničí, byly podle experta na choroby trávicího traktu roztříštěné.

V ISCARE sledovali reakce na očkování proti covidu mRNA a vektorovou vakcínou u přesně 602 lidí se střevními záněty. Měřili jim protilátky po 8 týdnech a poté znovu po 26 týdnech od dokončené vakcinace a porovnali je se 170 zdravými očkovanými. „Hladina protilátek a rychlost poklesu se v obou skupinách nijak nelišila, i pro IBD pacienty tak platí doporučení, že by se měli nechat očkovat třetí dávkou,“ pokračuje prof. Lukáš. Studie obecně prokázala vyšší hladinu protilátek u těch, kteří dostali mRNA vakcínu. Potvrdila také, že léky na střevní záněty nijak neovlivňují tvorbu protilátek, a tak lékaři nemusí svým pacientům s IBD záněty kvůli covidu měnit ani přerušovat již zavedenou terapii.

Střevní záněty patří mezi civilizační choroby a jen u Crohnovy choroby se za posledních dvanáct let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. „Důvodem růstu výskytu střevních zánětů jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva – centrály veškeré imunity – neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ dodává prof. Lukáš.

Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici. Pacientům pomáhá především biologická léčba. Významné zlepšení péče představuje dle lékařů zavedení biosimilárních biologik, které snížily náklady na léčbu a zlepšily dostupnost terapie pro všechny potřebné pacienty.
Ke studii i k pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v ISCARE telemedicínu.

Kontroly pacientů provádíme s pomocí webové aplikace, tzv. IBD asistent, přes niž lidé se svým lékařem komunikují, posílají naměřené hodnoty a vyplňují dotazníky. Pacienti si systém pochvalují, šetří totiž čas a peníze za dojíždění do centra – někteří k nám cestují z velké dálky. Lékař se jim paradoxně věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line je s nimi v mnohem intenzivnějším styku,“ popisuje prof. Lukáš s tím, že virtuální klinika umožňuje pacientovi požádat si o e-recept, žádanku či objednání na vyšetření. Od ledna příštího roku bude dálkové monitorování pomocí telemedicínských nástrojů platit zdravotní pojišťovna. Mgr. Markéta Pudilová