Politička Pekarová v TV prohlásila, že by exministryně Schillerová měla uhradit dva miliony za fotografie, které zhotovili dva pracovníci Ministerstva financí. Proč ne? Šetřit se musí, tvrdí obyčejní lidé i odborníci, kteří upozorňují, že Pekarová musí spravedlivě dbát i na to, aby premiér Fiala platil ze svého miliony za tři zbytečné ministry, které určil, protože sám je neschopný, nebo musel zaměstnat své kamarády?

A to není vše. Je tady ještě mnoho jeho dalších přátel na ministerstvech, které tam umístil jako náměstky, a pak vytvořil ve vládě další úsek pro 70 dalších zaměstnanců. Budou to miliony, nebo miliardy, jimiž se ochudí pokladna ČR. Spočítat by to měl ministr financí Stanjura, vše zrušit, a oznámit první úspory, o které se ministr Stanjura zaslouží díky Pekarové, která na úsporách bude trvat.

Dále by měla Pekarová popohnat Rakušana a Gazdíka, aby lidem v ČR oznámili jména firem a lidí, od nichž Starostové dostávali miliony z Kypru. Sdělili také v čem podnikají, jak se s nimi seznámili a další podrobnosti, jak to obvykle vyšetřují vyšetřovatelé policie, kteří mají na starosti organizovaný zločin. Pokud to Rakušan a Gazdík neudělají, měla by na ně Pekarová podat trestní oznámení.

Další miliardy může Pekarová zajistit, když Gazdík a Fiala zruší sportovní agenturu, kde je na sto zaměstnanců a je naprosto zbytečná, protože miliony na sport vždycky rozdělovalo ministerstvo školství a tělovýchovy. Teď má u sebe na ministerstvu Gazdík i dřívějšího ministra Plagu, který by se právě mohl starat o miliony pro sport a tělovýchovu a odpovědnost by za to měl ministr Gazdík, pochopitelně.

Pekarová nemá co dělat, a tak by mohla pomoci i ekonomice v ČR. Pohonit ministryni armády Černochovou, aby kromě studia angličtiny urychleně zařídila pro firmy v ĆR vojenské řidiče kamionů, autobusů, nákladních vozů, jak to vždycky armáda dělala. A současně, aby se obnovily Vojenské stavby, které hlavně v této době chybějí na Hodonínsku, kde mají lidé po tornádu zničené domy a potřebují nové. To by si měla vzít Pekarová za hlavní prioritu pro letošní rok, aby ke konci roku už byly všechny domy na Hodonínsku opravené a postaveny nové. Tak pomáhá lidem i šéf parlamentu na Slovensku Kollár.

Nakonec by se měla Pekarová postarat i o spravedlnost v parlamentu, kde má mít podle počtu poslanců Ano místopředsedu, a dosud ho nemá. Podle počtu poslanců by místopředsedu měla mít i SPD, a nikoliv Piráti, jichž je jen troska..., čtyři. Místo Richterové by měla mít místopředsedu SPD.
Pekarová se musí naučit spravedlnosti, méně hovořit, a více spravedlivěji, uvážlivěji a rozumněji jednat a rozhodovat.

X X X

Američané musí pryč, preventivní útok je nejlepší, hrozil politolog Satanovskij

Úkolem Ruska je, aby v Evropě vůbec neexistovaly americké základny, tvrdí k současné ukrajinské krizi ruský politolog a člen veřejné rady ministerstva obrany Jevgenij Satanovskij. V Kremlem řízené celostátní televizní stanici Rossija 1 dokonce obhajoval preventivní útok s tím, že západní politici musí nabýt vědomí, že „jejich země tady nejsou navěky a mohou se stát součástí dějin“.

Rusku podle Satanovského nejde o to, aby se hranice NATO vrátily do roku 1997, ale aby ze světa zmizely americké vojenské základny.
„Úkolem Ruské federace je, aby v Evropě vůbec neexistovaly americké základny. V Evropě a také v Jižní Koreji a v Japonsku. Toť vše,“ prohlásil politolog a člen Veřejné rady ministerstva obrany v talkshow „Nedělní večer s Vladimirem Solovjovem“. (Pozn. autora: české titulky vytvořil překladatel a komentátor Nikola Repin)

Ten pravidelně vysílá Kremlem řízená celostátní televizní stanice Rossija 1 a objevují se v něm dezinformace a nepravdy šířené ruskou státní propagandou. (Pořad měl podle údajů agentury Mediascope podíl sledovanosti přes 21 procent. Stanice Rossija 1 patří k nejoblíbenějším televizním kanálům v Rusku s průměrnou denní sledovaností přes 1,3 milionu diváků).
Satanovskij v debatě k současné situaci a koncentraci ruských vojsk u ukrajinských hranic poznamenal: „Říkají nám, že můžeme jenom odpovědět, pokud jde o útok. Ano, výborně, souhlasil bych, pokud bych se nevěnoval Blízkému východu. Velký kulový. Správný preventivní útok je to nejlepší, co na tomto světě existuje“.

Otázkou podle něj je, jak „bojovat s Amerikou“. V obhajobě preventivních útoků by se podle něj Rusko zaměřilo na ničení základen a vojenských sil. „Civilní necháváme být, města necháváme být. Vaše muzea jsou i pro nás důležitá národní hodnota,“ podotkl.
Pro dosažení ruského cíle, tedy aby z Evropy zmizely americké základny, je podle jeho slov zapotřebí, aby západní politici „nabyli vědomí, že jejich země tady nejsou navěky a mohou se stát součástí dějin“.
Argumentoval přitom svými průzkumy, v nichž podle jeho slov pouze 1% dotázaných Rusů hlasovalo pro pokračování diplomatických rozhovorů v případě, že USA budou ignorovat ruské požadavky. „19 % bylo pro silové řešení a 80 % bylo pro preventivní útok. Nevyčkávat,“ dodal.

V diskuzi o situaci na východní Ukrajině, ovládané proruskými separatisty, pak prohlásil, že není předmětem diskuse, zda Moskva má či nemá právo, působit na obyvatelstvo a místní lídry tak, jak to považuje za potřebné. „Jenom pochopte jednoduchou věc. Žijeme v jednom jediném státě, který byl rozdělen na různé země. Zapříčiněním dějin, Gorbačova, Jelcina a dalších… jde ale o jediný stát,“ vzkázal ruský politolog.

Ruský expert burcuje k úderu
Tomu se někdy přezdívá „Armagedonyč“. Už v roce 2020 vyhlašoval, že je nutné Američany preventivně vytěsnit z Evropy a že v konečném důsledku není vyloučena jaderná válka a konec planety. 

Na sklonku loňského roku zase předpovídal, že Západ brzy rozpoutá proti Rusku rozsáhlý vojenský konflikt.
Radikální názory o konfliktu s USA pronášel Satanovskij i předtím. Shodou okolností opět v pořadu Vladimira Solovjova na stanici Rossija 1. Tehdy předpovídal, že Rusko a USA se nestřetnou do roku 2025, kdy skončí funkční období ruského prezidenta Vladimira Putina. Mezitím se prý ale Ukrajina stane protiruskou silou, což Rusko vtáhne do různých problémů.
Satanovskij proto dlouhodobě prosazuje „eliminaci“ americké přítomnosti v Evropě nebo celého bloku NATO. „Mluvím o jakýchkoli formách eliminace, nejen o mírových metodách a jednáních… Protože pokud vám soused řekne, že vás zastřelí, a vytáhne pušku a náboje, bylo by velmi zvláštní čekat, až vás a vaši rodinu zastřelí,“ tvrdil Satanovskij a za cíl tehdy označit zrušení hranic až k Atlantiku.

X X X

Schillerová zaplatí 2 mil. za fotky, Fiala miliardy za větší vládu

V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové debatovali předsedkyně dolní komory Parlamentu Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 a její předchůdce Radek Vondráček z ANO. Podle předsedkyně Sněmovny má Alena Schillerová vrátit veřejné peníze, které použila na provoz svého Instagramu. Vondráček se vyjádřil proti prodloužení pandemického zákona ve stavu legislativní nouze.

„Všechno má mít své meze,“ řekla Markéta Pekarová Adamová k aktuálním opozičním obstrukcím ve Sněmovně. Podle ní je aktuální stav dolní komory parlamentu již paralyzující. „V tomto týdnu už postrádá ta obstrukce významu, protože nemůže dojít ani na projednání opozičních návrhů,“ upozornila předsedkyně TOP 09. Podle Radka Vondráčka, se vláda chová nedemokraticky, když odmítá zvolit místopředsedou sněmovny kandidáta hnutí ANO.

„Vůbec se nedivím, že se našim zástupcům nechce hlasovat pro dalšího místopředsedu Sněmovny za ANO,“ tvrdí Pekarová, ačkoli bylo v minulosti dohodnuto, že ANO bude mít místopředsedu Sněmovny. Nebylo ale podle Pekarové Adamové řečeno „kdy“. 

„Karla Havlíčka budeme i nadále navrhovat,“ řekl bývalý předseda Sněmovny za ANO Radek Vondráček. Opozice prý neslyšela žádný důvod, proč by neměl být zvolen. Hnutí ANO na post místopředsedy nominuje bývalého dvojministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka.
Sněmovnu již delší dobu blokují dlouhé opakované projevy opozičních poslanců, které zamezují projednávání zákonů. Podle Havlíčka je to stejné chování jako za minulých vlád předváděli Miroslav Kalousek nebo Zbyněk Stanjura. Naučili jsme se to od vás. Vy se musíte naučit rány nejen rozdávat, ale i přijímat,“ dodal.

Pandemický zákon
Pandemický zákon je ve sněmovně další spornou oblastí. Vládní koalice se ho snaží prosadit jakožto nástroj k řízení pandemie a případných dalších vln pandemie nebo příchodu nových mutací. „Měli bychom se k tomu vrátit, ale ne ve stavu legislativní nouze,“ řekl Vondráček.

Podle Pekarové Adamové je zákon časově omezený a je potřeba ho mít pro případ nouze. Vláda si podle ní takový nástroj nyní nemůže nechat vzít z ruky. „Chceme se vyhnout nouzovému stavu, který tady nemůže platit roky,“ dodala. Koalice chce zákon znovu projednat na úterní schůzi sněmovny.

Nebudou výměnné obchody s vládou, reagovala Schillerová na nezvolení Havlíčka
„Můj vztah k panu Vondráčkovi je naprosto korektní jako k jakémukoli jinému poslanci,“ sdělila Markéta Pekarová Adamová. Souhlasil s ní také Radek Vondráček. Jemu často vytýkaný zpěv na pultíku ve sněmovně podle něho není problém

Oba účastníci debaty spolu měli v minulosti vypjaté vztahy. Vondráček Pekarové Adamové vyčítal kritická slova směrem k Viktoru Orbánovi. „Výroky na účet pana Orbána mi pan předseda Fiala nevytkl, ale hovořili jsme o tom spolu,“ řekla předsedkyně Pekarová Adamová. Hovořila také o přístupu nynější opozice. Bývalému předsedovi poslanecké sněmovny bylo naopak vyčítáno hraní na kytaru na pultíku v sněmovně.

Spor o instagram
Markéta Pekarová Adamová na Primě mluvila také o částce, kterou použila bývalá ministryně financí Alena Schillerová na provoz svého instagramového účtu z veřejných peněz. Jde přibližně o 2 miliony.  
„Hnutí ANO by mělo uhradit výdaje, které exministryně financí Alena Schillerová utratila za svou osobní prezentaci na Instagramu ze státních peněz,“ uvedla. Podle ní si ostatní politici také platí svou prezentaci na sociálních sítích z peněz svých stran.
V nedělních Otázkách Václava Moravce se k této věci vyjádřila i Alena Schillerová. Podle jejích slov ale zmíněné 2 miliony nesměřovaly pouze na její osobní reprezentaci na internetu. „Snažili jsme se, abychom veřejnosti přiblížili složitou materii Ministerstva financí,“ vysvětlila. 
Bývalá ministryně také uvedla, že milionová částka byla vyplacena zaměstnancům tiskového odboru a že ona o výši platů nerozhodovala. „Plat odpovídal nějakým tabulkám a činil asi 400 korun na hodinu,“ upřesnila Schillerová. Její nástupce prý dostatečně nekomunikuje.

„Nepotřebuji videa s pávem, abych prezentoval ekonomické problémy a lidem připomínal, že mají platit daně,“ bránil se Stanjura výrokům Schillerové v OVM.

X X X

Lidé se naposledy rozloučili s nejstarším českým skautem Eduardem Markem

V pražském Kostele svaté Anežky České v Záběhlicích se v sobotu konalo poslední rozloučení s Eduardem Markem řečeným Hroznýšem, nejstarším českým skautem. Zemřel 22. ledna před půlnocí. Rozloučilo se s ním několik set lidí. Kondolenci poslala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Eduard Marek, držitel Řádu stříbrného vlka, se dožil 104 let.
Na posledním rozloučení, mši celebroval skaut a biskup František Radkovský, se nejprve zpívala skautská hymna a pokračoval obřad. Skauti drželi čestnou stráž. Náčelník českých skautů Ondřej Vokál ve smuteční řeči připomněl život rodilého Žižkováka, který se vzepřel zlu, kdekoliv ho potkal.
Jako ministrant v kostele sv. Prokopa vstoupil Marek do družiny tamního faráře, z níž vznikl skautský oddíl. V roce 1936 nastoupil na vojnu k prvnímu leteckému pluku TGM. Po demobilizaci vedl rodinnou realitní kancelář.

Za války ho vyšetřovalo gestapo a za pomoc židovskému kamarádovi byl odsouzen na tři měsíce na Pankráci a v Jihlavě, kde pracoval na statku. Obvyklým trestem za pomoc Židům byl koncentrační tábor. Markův tlumočník u německého soudu však dokázal přednést materiální pomoc jako obchod, a tudíž byl trest snížen.

Po vykonání trestu Marek po zbytek války ilegálně působil ve skautu pod krytím žižkovské Dělnické tělovýchovné jednoty. Zúčastnil se také Pražského povstání, při němž byl spojkou mezi policií v Karlíně a ústředím generála Kutlvašra, který povstání velel.
Po válce se pokusil hnutí Junák - český skaut obnovit. S přáteli také založil protikomunistickou buňku DEB (Dr. Edvard Beneš). Vokál uvedl, že cílem činnosti buňky bylo zajistit pomoc pronásledovaným a jejich rodinám a také organizovat přechody přes hranice pro protirežimní osoby a jejich rodiny.

Skupina se však napojila i na francouzskou tajnou službu a právě toto spojení vedlo k jejich odsouzení za špionáž. „Tím, že nás zavřeli, nám nejspíš zachránili život, protože jinak by činnost jela dál,“ vzpomínal na odsouzení Marek.
Jiří Lukšíček zvaný Rys, který na rozloučení také promluvil, byl podobně jako Marek vězněný v jáchymovských táborech, které měly za účel kromě zpracování uranové rudy také zlomení ideologicky problémových vězňů. Mariánská, kde Marek trest vykonával, byla v tomto ohledu obzvláště důrazná.

Lukšíček uvedl, že Hroznýše nezlomili. Marek si podle něj zachoval své skautství po celý život a v roce 1968 i 1989 se aktivně do obnovy Junáka opět zapojil. Nikdy podle Lukšíčka nemluvil špatně proti lidem, kteří by si to zasloužili, a vždy konal dobro. Proto Lukšíčka mrzelo, že dnes životní zásluhy Marka uznala pouze prezidentka Slovenska, čeští ústavní činitelé tak podle něj neučinili.

Marka, který se za války podílel na vyzbrojování bojovníků a organizování jejich odvozu na pomoc Českému rozhlasu, tato instituce dnes připomíná v rozhlasových vzpomínkách ve vltavských Osudech. Posluchač se může dozvědět, že Marek byl velice aktivní i poté, co se dožil sta let. Ve 102 letech například ještě skákal padákem.

X X X

Olympiáda na umělém sněhu. Děla dorazí vyprahlý čínský region, míní odborníci

Nadcházející olympijské hry ukážou šestileté úsilí o přeměnu Čang-ťia-kchou v čínskou verzi Alp. V čínské destinaci se však bude spoléhat pouze na uměle vytvoření sníh. Odborníci se obávají, že horečnaté zasněžování zhorší už tak dost vážný nedostatek vody v regionu, kde v zimě spadne velmi malé množství srážek.

Týdny předtím, než se nejlepší lyžaři a snowboardisté světa sjeli do Čang-ťia-kchou, hlavního dějiště zimních olympijských her v Pekingu, tucet strojů zuřivě vyrábělo sníh, aby pokryl sjezdovky a vznikla dokonale bílá kulisa, kterou bude možné vysílat do celého světa, píše zpravodajský server agentury Bloomberg.
Čang-ťia-kchou by se mělo stát luxusní zimní turistickou destinací, takovými čínskými Alpami, a mnozí mají naději, že se tím místní zemědělská oblast vymaní z chudoby.

Odborníci se ovšem obávají, že snaha o přeměnu Čang-ťia-kchou zhorší už tak dost vážný nedostatek vody v regionu. Podle hongkongské ekologické skupiny China Water Risk je více než polovina oblasti značně sužovaná nedostatkem vody a místní vodní zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele jsou nižší než pětina čínského národního průměru.

„V oblasti, kde v zimě není téměř žádná voda, to bude mít jistě nějaké následky,“ řekla Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „Po dobu půl roku, během sezony sněhových sportů, bude voda kvůli zasněžování mimo přírodní ekosystém,“ dodala. Existuje také riziko, že umělý sníh může být škodlivý pro životní prostředí, až roztaje.

Podle Carmen de Jongové by Čína mohla potřebovat až dva miliony krychlových metrů vody, aby vytvořila dostatečné množství umělého sněhu na pokrytí sjezdovek a přístupových cest. To je množství, které by stačilo k naplnění 800 plaveckých bazénů olympijské velikosti.

Zasněžovalo se v Soči i Pchjongčchangu
Umělý sníh se stal nedílnou součástí zimních olympijských her, protože klimatické změny snižují počet zemí, kde je na pořádání této akce dostatek přírodního sněhu. Navíc na sjezdovkách je žádanější především proto, že je více upěchovaný a stabilnější.

Během zimní olympiády v ruském městě Soči bylo vyrobeno zhruba 80 procent veškerého sněhu. Když o čtyři roky později hostila olympiádu Jižní Korea v Pchjongčchangu, vzrostl tento podíl na 90 procent. Peking však bude prvním hostitelským městem, které bude zcela spoléhat na uměle vytvořený sníh.

Sportovci se zabydlují na olympiádě, jednoho hokejistu čeká přetestování
Část problému tentokrát spočívá v tom, že vyprahlá oblast Pekingu a Čang-ťia-kchou není pro výrobu sněhu ideální. Za poslední čtyři desetiletí zde v zimě spadlo v průměru pouze 7,9 milimetru srážek. Ve švýcarském lyžařském středisku Davos napadne za běžný prosinec devětkrát tolik sněhu.

Při výrobě sněhu se kvůli suchému počasí v oblasti ztrácí značné množství vody v důsledku odpařování a silného větru. Vodu je nutné pumpovat také do suché půdy, aby zmrzla, než na ni bude možné nasněžit umělý sníh.
Čínské Alpy

Teplejší klima už zkrátilo zimu v Čang-ťia-kchou o více než deset dní ve srovnání se 70. lety 20. století. Změny klimatu však Číně nebrání, aby od doby, kdy Peking v roce 2015 získal pořadatelství zimních olympijských her, do turistického průmyslu v pekingské oblasti investovala.
Dnes je zde sedm rušných lyžařských středisek a do města ročně zavítají tři miliony lyžařů. Rychlovlak, který byl uveden do provozu v roce 2019, jede z Pekingu do Čang-ťia-kchou pouhých 50 minut, což umožňuje rychlé víkendové výlety.

Olympijské vstupenky jen pro vyvolené. Pro veřejnost na prodej nebudou
Vláda tvrdí, že hry jsou zlomovým bodem, protože investice do infrastruktury a pracovní místa spojená se zimními sporty vyvedou z chudoby více než 430 tisíc místních obyvatel. Zatímco někteří z místních obyvatel jsou rádi, že mohou během zimy, kdy není práce v zemědělství, být zaměstnaní v lyžařských střediscích, jiným se kvůli nim změnil život. 

Výstavba zničila lesy a znehodnotila půdu v oblasti, říká místní obyvatel Žen, jehož vesnice byla zbourána, aby uvolnila místo luxusním hotelům. Měsíčně si vydělá 2750 jüanů (asi 9 400 korun) odklízením sněhu a zmrazků z ulic. Práce byla součástí dohody, kterou uzavřel s developerem, jenž mu zabral pozemek. „Je dobře, že alespoň máme kde pracovat,“ řekl Žen, který agentuře řekl jen své rodové jméno. Vydělává teď ještě méně, než když farmařil.

X X X

Olympiáda na umělém sněhu. Děla dorazí vyprahlý čínský region, míní odborníci.

Nadcházející olympijské hry ukážou šestileté úsilí o přeměnu Čang-ťia-kchou v čínskou verzi Alp. V čínské destinaci se však bude spoléhat pouze na uměle vytvoření sníh. Odborníci se obávají, že horečnaté zasněžování zhorší už tak dost vážný nedostatek vody v regionu, kde v zimě spadne velmi malé množství srážek.

Týdny předtím, než se nejlepší lyžaři a snowboardisté světa sjeli do Čang-ťia-kchou, hlavního dějiště zimních olympijských her v Pekingu, tucet strojů zuřivě vyrábělo sníh, aby pokryl sjezdovky a vznikla dokonale bílá kulisa, kterou bude možné vysílat do celého světa, píše zpravodajský server agentury Bloomberg.
Čang-ťia-kchou by se mělo stát luxusní zimní turistickou destinací, takovými čínskými Alpami, a mnozí mají naději, že se tím místní zemědělská oblast vymaní z chudoby.
Odborníci se ovšem obávají, že snaha o přeměnu Čang-ťia-kchou zhorší už tak dost vážný nedostatek vody v regionu. Podle hongkongské ekologické skupiny China Water Risk je více než polovina oblasti značně sužovaná nedostatkem vody a místní vodní zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele jsou nižší než pětina čínského národního průměru.

„V oblasti, kde v zimě není téměř žádná voda, to bude mít jistě nějaké následky,“ řekla Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „Po dobu půl roku, během sezony sněhových sportů, bude voda kvůli zasněžování mimo přírodní ekosystém,“ dodala. Existuje také riziko, že umělý sníh může být škodlivý pro životní prostředí, až roztaje.

Podle Carmen de Jongové by Čína mohla potřebovat až dva miliony krychlových metrů vody, aby vytvořila dostatečné množství umělého sněhu na pokrytí sjezdovek a přístupových cest. To je množství, které by stačilo k naplnění 800 plaveckých bazénů olympijské velikosti.

Zasněžovalo se v Soči i Pchjongčchangu
Umělý sníh se stal nedílnou součástí zimních olympijských her, protože klimatické změny snižují počet zemí, kde je na pořádání této akce dostatek přírodního sněhu. Navíc na sjezdovkách je žádanější především proto, že je více
upěchovaný a stabilnější.
Během zimní olympiády v ruském městě Soči bylo vyrobeno zhruba 80 procent veškerého sněhu. Když o čtyři roky později hostila olympiádu Jižní Korea v Pchjongčchangu, vzrostl tento podíl na 90 procent. Peking však bude prvním hostitelským městem, které bude zcela spoléhat na uměle vytvořený sníh.

Sportovci se zabydlují na olympiádě, jednoho hokejistu čeká přetestování
Část problému tentokrát spočívá v tom, že vyprahlá oblast Pekingu a Čang-ťia-kchou není pro výrobu sněhu ideální. Za poslední čtyři desetiletí zde v zimě spadlo v průměru pouze 7,9 milimetru srážek. Ve švýcarském lyžařském středisku Davos napadne za běžný prosinec devětkrát tolik sněhu.
Při výrobě sněhu se kvůli suchému počasí v oblasti ztrácí značné množství vody v důsledku odpařování a silného větru. Vodu je nutné pumpovat také do suché půdy, aby zmrzla, než na ni bude možné nasněžit umělý sníh.

Čínské Alpy
Teplejší klima už zkrátilo zimu v Čang-ťia-kchou o více než deset dní ve srovnání se 70. lety 20. století. Změny klimatu však Číně nebrání, aby od doby, kdy Peking v roce 2015 získal pořadatelství zimních olympijských her, do turistického průmyslu v pekingské oblasti investovala.

Dnes je zde sedm rušných lyžařských středisek a do města ročně zavítají tři miliony lyžařů. Rychlovlak, který byl uveden do provozu v roce 2019, jede z Pekingu do Čang-ťia-kchou pouhých 50 minut, což umožňuje rychlé víkendové výlety.

Olympijské vstupenky jen pro vyvolené. Pro veřejnost na prodej nebudou

Vláda tvrdí, že hry jsou zlomovým bodem, protože investice do infrastruktury a pracovní místa spojená se zimními sporty vyvedou z chudoby více než 430 tisíc místních obyvatel. Zatímco někteří z místních obyvatel jsou rádi, že mohou během zimy, kdy není práce v zemědělství, být zaměstnaní v lyžařských střediscích, jiným se kvůli nim změnil život. 

Výstavba zničila lesy a znehodnotila půdu v oblasti, říká místní obyvatel Žen, jehož vesnice byla zbourána, aby uvolnila místo luxusním hotelům. Měsíčně si vydělá 2750 jüanů (asi 9 400 korun) odklízením sněhu a zmrazků z ulic. Práce byla součástí dohody, kterou uzavřel s developerem, jenž mu zabral pozemek. „Je dobře, že alespoň máme kde pracovat,“
řekl Žen, který agentuře řekl jen své rodové jméno. Vydělává teď ještě méně, než když farmařil.

X X X

Němečtí „ezolevičáci“ si notují s krajní pravicí, spojil je odpor k vakcínám.

Německo stále sužují rozsáhlé protesty proti očkování a koronavirovým opatřením. Mediální pozornost se upíná na antisystémové krajně pravicové skupiny, ale demonstrací se účastní i další části německé společnosti, například přívrženci alternativního, ezoterického náhledu na svět, kteří se politicky řadí spíše k levici.

Maria Liebermannová se označuje za „eko-levicovou“. Martin Schmidt volí pravicovou, protiimigrační a vůči ekologii skeptickou Alternativu pro Německo (AfD). Zdálo by se, že tito dva Němci se na demonstracích mohou setkat jen jako zapřísáhlí nepřátelé.
Přesto šli při protestu proti možnému povinnému očkování v jednom průvodu. Překvapivá aliance podle listu The New York Times ukazuje na širší trend, kdy do řad stále agresivnějších odpůrců očkování pronikají jedinci z širšího spektra německé společnosti. Nečekané alternativní podhoubí protestů bylo patrné například v Norimberku, kde demonstranti nabízeli seslání „kosmické energie” přihlížejícím. 

Že kráčí v jedné řádě s lidmi, kteří se netají krajně pravicovými názory, Liebermannové nevadí. „Tento pochod je zrcadlem společnosti,“ říká. „AfD je součástí společnosti. Všichni jsme tu, abychom demonstrovali proti povinnému očkování.“
„Je to nové a překvapivé hnutí, protože spojuje dvě velmi oddělená prostředí: lidi, kteří mají alternativní pozadí a možná dříve volili Zelené nebo Levici, a lidi, kteří se řadí k tvrdé pravici,“ podotýká švýcarský sociolog Oliver Nachtwey.

Slova o spojení antivaxerských skupin s krajní pravicí opakovaně zaznívají z úst představitelů policejních složek i odborníků. Podle výzkumníka pravicového extremismu Johannese Kiesse z univerzity v Lipsku se pravicoví extremisté účastní protestů od jejich počátku, s cílem mobilizovat umírněnější „střed“ společnosti.

Z odporu vůči koronavirovým omezením a vakcínám těží AfD, která po oslabení migrační krize hledala nové, burcující téma. Strana je silná ve státech bývalého východního Německa a v německých médiích často zaznívalo, že spor mezi příznivci a odpůrci očkování do určité míry kopíruje rozdělení dvou částí Německa i ve vztahu k migraci či klimatu.

Spojení protestů a alternativní levicové scény
Obrázek je ale komplikovanější. Napříč Německem je poměrně rozšířené ezoterické myšlení, které pracuje s alternativními pohledy na nemoci a medicínu, z nich některé jsou v silné opozici proti obvyklým racionálním zdravotnickým přístupům. Ezoterici bývají ti, kteří se nechtějí očkovat proti spalničkám, chřipce či právě proti koronaviru.

„Existuje určitý zpátečnický a nevědecký pohled na svět, který pochází z ezoterického kouta, kde se alternativní léčba dlouho uplatňovala v určitém zeleném a levicovém nekonformním prostředí,“ uvádí Miro Dittrich, zakladatel a hlavní výzkumník organizace CeMAS zaměřené na konspirační teorie a dezinformace. „Jsou to lidé ze střední třídy, kteří důvěřují svým pocitům více než odborníkům,“ dodává s tím, že se nejedná o jedince z „okrajů společnosti“, ale o lidi, kteří jsou součástí mainstreamu.

Tisíce odpůrců opatření v Bruselu rozháněla policie vodními děly a plynem

Podle Nachtweye rozšířenost ezoterismu v německém prostředí pomáhá vysvětlit, proč Německo patří v západní Evropě mezi země, které mají nejnižší míru proočkovanosti. Ezoterismus a antiautoritářské myšlení, které získaly na popularitě v levicovém protestním hnutím v osmdesátých letech, se nyní objevují společně v současném odporu proti očkování.
Ezoterismus klade důraz na holismus neboli celistvost těla a duše, seberealizaci a tělesnou suverenitu. Očkování je vnímáno v protikladu k těmto hodnotami jako autoritářský zásah státu, vysvětluje sociolog. „V podstatě jde o radikální individualismus,“ řekl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. 

Alternativní pohledy na medicínu nejsou jen záležitostí levice. K ezoterismu má velmi blízko hnutí takzvaných „nekonvenčích myslitelů“ (Querdenken), jež má vazby na krajní pravici. K hnutí se řadil i muž, který zabil pokladníka kvůli tomu, že po něm požadoval roušku. Vrah byl odpůrcem vlády, ale i bojovníků za klima.

Němci se bojí antirouškařů po vraždě na pumpě, politici viní hnutí Querdenken
Zářijová vražda byla médii intepretována jako doklad stoupající agresivity antivaxerů. Během prosincových protestů v německých městech,  Bautzenu, Mannheimu a jinde, demonstranti napadli a zranili několik policistů. 

X X X

Neurolog: Máme obavy, že by po ztrátě čichu kvůli covidu mohla následovat Parkinsonova choroba.

Téměř polovina nakažených covidem-19 v úvodu pandemie může mít podle předběžného výzkumu ze Švédska dlouhodobé nebo trvalé změny čichu. Institut Karolinska, což je lékařská univerzita na severním okraji Stockolmu, provedl podrobné testy u stovky osob, které byly nakaženy covidem v první vlně na jaře roku 2020. „Bojíme se, že by se to v budoucnu mohlo manifestovat neurodegenerativní chorobou, třeba Parkinsonovou“ obává se neurolog Robert Jech.

Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomíná, že u prvních případů nákazy koronavirem si pacienti nestěžovali na postižení čichu.
„Ukázalo se to až v pozdější fázi epidemie. Zejména v evropské a americké populaci to zasáhlo 50 procent pacientů. Tyto geografické rozdíly mohou souviset jak s vnímavostí populace, tak s typem mutace koronaviru. Mutace totiž mají různou schopnost vázat se na proteiny,“ říká pro Český rozhlas Plus Jech. 

Koronavirus způsobuje ztrátu čichu jinak než třeba rýma. „U rýmy to jsou jednoduše překážky, které způsobí, že se vůně nebo zápach nedostane k epitelu. Ale koronavirus zřejmě vstupuje do takzvaných buněk pomocných, které zajišťují jakýsi servis čichovým buňkám. A tyto buňky pak v masivní míře zanikají, ale také mají slušnou schopnost regenerace. To se děje u různých lidí různým tempem,“ popisuje neurolog.

Obavy z neurodegenerativních nemocí
Zatímco zpravidla se čichové schopnosti u pacienta obnoví do šesti měsíců po prodělání covidu-19, u některých pacientů se to zcela nezlepší ani po roce.

„A s tím souvisí velmi silný zájem vědců, protože koronavirus může teoreticky vstoupit touto branou do těla a dostat se až do mozku. To se neděje v masivní míře, ale máme tady některé případy,“ poukazuje Jech a přibližuje obavy expertů:
„Víme, že po španělské chřipce přišla epidemie Parkinsonovy nemoci. My samozřejmě nevíme, jestli se bude dnes dít něco podobného.“

Robert Jech
„My se bojíme, že by to do budoucna mohlo znamenat problém, který by se manifestoval neurodegenerativní chorobou, například Parkinsonovou nemocí. I proto, že se Parkinsonova choroba projevuje v prvních příznacích jako ztráta čichu, která nápadně připomíná to, co vidíme u covidu-19.“

Jech přidává historickou paralelu: „Víme, že po španělské chřipce přišla epidemie Parkinsonovy nemoci. My samozřejmě nevíme, jestli se bude dnes dít něco podobného. Nemáme absolutně páru, jenom víme, že se něco podobného stalo v minulosti.“
„My jen víme, že pokud se virus dostane do mozku, dostane se i do mozku a může se to dít přes čichový nerv,“ ukazuje na limity současného vědění neurolog. Připomíná, že celou problematikou se musí vědci a lékaři dál zabývat.

X X X

Hostomský: Chřipka přichází v nebezpečnější podobě. Její nová varianta bude katastrofa.

„Česko je unavené zdlouhavou pandemií a taky rozdělené jako nikdy dřív. Očkování, testování, roušky či uzavírání podniků. Věřím, že většina lidí v Česku stejně jako já vyhlíží konec dvouleté mizérie, která by díky variantě omikron mohla být konečně na dohled. A právě na ty nejpalčivější otázky, které každého zajímají, se zeptáme největších odborníků.
Hostomský: Chřipka přichází v nebezpečnější podobě. Její nová varianta bude katastrofa
Před černějším scénářem ale varoval biochemik Hostomský. „Koronavirus se úspěšně šířil a jiné viry šly stranou. Teď se čeká, že v některých zemích, které prošly omikronem, přijde zpět chřipka, a to v daleko nebezpečnější podobě. Dva roky jsme měli imunitní prázdniny. Katastrofický scénář pro podzim je, že přijde nová varianta chřipky, která může být zákeřná, což bude problém pro podzim,“ předpověděl v pořadu.

Prymula: Přijde silnější chřipka

Epidemiolog Prymula promluvil i o chřipce. Předpověděl, že teď bude silnější. „V těchto sezonách, které šly s covidem, se chřipka neuplatnila. Teď bude silnější, protože jsme ji dva roky nepotkali. Teď se může stát, že imunitní systém bude reagovat slaběji a budeme čelit silnější chřipce,“ varoval.

Zrušme testování, shodli se odborníci

Odborníci se v superdebatě dotkli i otázky testování. Shodli se, že by se mělo zrušit. „Testování má smysl v tom, že jsme schopni zmapovat proporci varianty v populaci, to už máme, takže to není nutné. Snažíme se zachytit pozitivní lidi, což už u omikronu také nemá smysl,“ vysvětlil edpidemiolog Prymula s tím, že zrušení testování by teď mělo být prioritou. „Jsem také pro zrušení testování. Přináší problém pro lidi v zaměstnání. U nás lidé do karantény ani nemůžou jít, aby se měl o pacienty kdo starat,“ přidala se k němu primářka Roháčová.

Podle imunologa Šinkory zatím nikdo nemá odvahu říct „dost“. „Testujeme ze setrvačnosti, je to čistě politické rozhodnutí. Někdo musí povstat a říct ‚končíme‘,“ vyzval. Testovat by se prý měli jen lidé s příznaky. Podle biochemika Hostomského ale testování ani nemělo začít.

Odborníci chtějí rychlý konec testování. Ať někdo povstane a řekne dost, vyzval Šinkora.

Hostomský: Respirátor je symbol strachu
Podle Hostomského je důležitá symbolika epidemie. „Respirátory mají symbolický význam, pro mě jsou symbolem strachu a podřízenosti. Na začátku epidemie byly solidaritou a chránili jsme jimi starší. Pomalu se to ale posunulo, nyní máme chránit každý sám sebe,“ je přesvědčený biochemik.

Hostomský: Omikronem epidemie skončí
Epidemiolog Roman Prymula ale upozornil, že koronavirus by mohl zmutovat v horší variantu, než je omikron. Doufá, že se to ale nestane. Podle biochemika Zdeňka Hostomského ale omikronem pandemie skončí.

Šinkora: Epidemie skončila a není, co řešit
Imunolog Jiří Šinkora v pořadu upozornil, že vakcína nechrání před tím, aby se lidé nakazili. „Nedává smysl, že by nás vakcína ochránila před infikováním. Tato představa je naivní a hloupá. Epidemie skončila a není, co řešit,“ myslí si odborník.
Prymula: Omikron je dar, který nám dala příroda
Podle epidemiologa Romana Prymuly se konec epidemie blíží mílovými kroky. „Omikron je dar, který nám dal příroda. Je na pořadu dne, abychom to rozvolnili,“ souhlasil s Roháčovou.

Koronavirus
Prymula: Doba normálu se blíží mílovými kroky. Teď už to není o číslech nakažených
Roháčová: Návrat k normálnímu způsobu života by měl být velmi brzy
„V současné době už jsme na tom relativně dobře. Jsme poměrně významně promořeni a proočkováni. Návrat k normálnímu způsobu života by měl být velmi brzy,“ zhodnotila na úvod primářka Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici Na Bulovce Hana Roháčová.

X X X

KLDR provedla letos už sedmý test balistické rakety, zřejmě největší za pět let

Severní Korea v neděli odpálila do moře u svého východního pobřeží zřejmě balistickou raketu středního doletu, uvádějí zpravodajské agentury s odvoláním na japonské a jihokorejské ministerstvo obrany. Jde už o sedmý test od začátku letošního roku a asi největší, jaký severokorejský komunistický režim podnikl od roku 2017.

Informaci potvrdilo jihokorejské ministerstvo obrany s tím, že raketa byla odpálena v 07:52 místního času (23:52 SEČ) z provincie Čagangdo, sousedící s Čínou. Vznesla se do výšky asi 2000 kilometrů, uletěla kolem 800 kilometrů a dosáhla až šestnáctinásobné rychlosti zvuku. Raketa nezasáhla žádnou loď či letadlo, uvedla agentura Kjódó.
Podle agentury Jonhap jihokorejská armáda na základě zaznamenaných údajů předpokládá, že Severokorejci vypustili balistickou raketu středního doletu Hwasong-12. Mezinárodnímu společenství ji poprvé ukázali při vojenské přehlídce 14. dubna 2017 a o měsíc později ji poprvé otestovali.

Mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno řekl, že Japonsko chování Severní Koreje „důrazně odsuzuje a dalo jí najevo, že proti němu silně protestuje“. Indicko-tichomořské velitelství americké armády vyzvalo Pchjongjang, aby se „zdržel dalšího destabilizujícího jednání“. Test dle USA nepředstavoval bezprostřední hrozbu pro jejich území, vojáky nebo spojence.
Na mimořádné schůzce se sešla jihokorejská národní bezpečnostní rada pod vedením prezidenta Mun Če-ina a počin severokorejského komunistického režimu odsoudila jako „zpochybnění snah o mír a zákazů vydaných Organizací spojených národů“ (OSN).
Jihokorejský prezident Mun řekl, že KLDR otestovala balistickou raketu středního doletu, což naposledy udělala v roce 2017. Pchjongjang se podle něj o krok přiblížil okamžiku, kdy zcela opustí moratorium, které sám vyhlásil na testy jaderných zbraní a mezikontinentálních balistických raket.

Dodal, že současná série raketových zkoušek připomíná napjatou atmosféru z roku 2017, kdy KLDR provedla několik jaderných zkoušek a odpálila rakety s nejdelší dráhou doletu, včetně takových, které přeletěly Japonsko.
KLDR dál porušuje úmluvu a testy stupňuje

Severokorejský lídr Kim Čong-un dal najevo, že moratoriem z roku 2018 není vázán. Jeho země k němu tehdy přistoupila během pokusů o diplomatické sblížení s administrativou tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. KLDR naposledy otestovala tolik zbraní během jediného měsíce v roce 2019 poté, co selhaly rozhovory mezi kimovým režimem a trumpovou administrativou.

Podle expertů letošní testy neslouží jen k dalšímu rozvoji raketové technologie. Pchjongjang jimi chce také demonstrovat vnitřní i vnější sílu a případně se pokusit přesvědčit Washington, aby předložil konkrétní návrhy pro jednání. Rozhovory mezi oběma zeměmi o severokorejském programu jaderných zbraní už tři roky nepokročily.

KLDR odpálila další dvě rakety. Politováníhodné, reagoval japonský premiér

OSN zakázala Severní Koreji provádět testy balistických a jaderných zbraní a uvalila na ni přísné sankce. KLDR ovšem tento zákaz pravidelně porušuje, v pátek potvrdila, že tento týden provedla test řízené střely dlouhého doletu a zkoušku taktické řízené střely země-země.

KLDR stupňuje raketové testy v očividné snaze vyvinout tlak na vládu amerického prezidenta Joea Bidena a přinutit ji k ekonomickým ústupkům v době, kdy špatným řízením zničené severokorejské hospodářství trpí sankcemi uvalenými na KLDR za její jaderné a raketové programy a koronavirovou krizí.

X X X

Osudná pomoc kamarádovi. Před 50 lety zemřel super mistr krasobruslení Pavel Roman

Na krasobruslařských mistrovstvích světa v 60. letech minulého století sbíral spolu se svojí sestrou úspěch za úspěchem. Po čtyřech zlatých medailích se Pavel Roman usadil v USA, kde byl jednou z hvězd lední revue Holiday on Ice. Ze zámoří už se domů do Československa nikdy nevrátil. 30. ledna roku 1972 dostal při cestě autem smyk a nehodu nepřežil.
Pavel Roman dělal sport, který je bohatý na ladnost. V životě mimo kluziště však měl zálibu, která k estetickým ledovým tancům příliš nesedí. Vedle manželky byl zamilovaný do motorek a vůbec celého světa provoněného benzínem. Rozuměl tedy všemu pojízdnému a leccos také dokázal opravit.

To na začátku roku 1972 věděl jeden jeho známý v USA, a tak se na něj telefonicky obrátil, jestli by mu nepomohl s porouchaným vozem. Tehdy čerstvě 29letý Roman ochotně usedl ve státě Tennessee do svého vozu, kamarádovi auto spravil a chvátal domů za svojí švýcarskou manželkou Sonjou. Neostýchal se za volantem pořádně šlápnout na plyn, což se mu také stalo osudným.

Na prašné cestě dostal smyk, vletěl do příkopu a prorazil si spánek. Byl na místě mrtvý.
Sláva a angažmá ve Státech
Za svůj krátký život toho stihl víc než dost. V Československu byl spolu s o tři roky mladší sestrou Evou Romanovou opravdovou sportovní celebritou. Kdyby coby krasobruslařský pár zářili o půl století později, mohl by se směle měřit s Martinou Sáblíkovou či Gabrielou Soukalovou.

Mentálního kouče jsem měl do přípravy zapojit dříve, přiznává krasobruslař Březina

Zkrátka, když jeli Romanovi, rodáci z Olomouce, na světovém či evropském šampionátu, koukala s trochou nadsázky celá republika. Respektive všichni, kteří měli přístup k televizorům. Věděli totiž, že pravděpodobně budou moct oslavovat zlatou medaili.
Tu získal československý pár na MS čtyřikrát v řadě. Poprvé v roce 1962 doma v Praze, pak v italské Cortině D'Ampezzo, německém Dortmundu i americkém Colorado Springs. Do toho přivezli čtyři cenné kovy z evropských šampionátů – dvě zlata, jedno stříbro i bronz.

Po světovém triumfu v USA Romanovi v zámoří zůstali, když přijali nabídku, která se odmítala jen těžko. Společně vystupovali v americké lední revue Holiday on Ice, a to mezi lety 1965 a 1971. Pavel Roman se pak rozhodl show opustit a uložil brusle do skříně. Na potenciální comeback už nedošlo.

Nešťastnou shodou okolností zemřela pouhé dva měsíce po Romanově nehodě také další československá krasobruslařská hvězda – Hana Mašková. Ani ona nepřežila jízdu autem. 31. března 1972 měla havárii ve francouzské obci Vouvray. S kolegyní Květou Celfovou se vracela autem z Paříže a její vůz v hustém dešti narazil do kamionu. Maškové, bronzové olympijské medailistce z Grenoblu, bylo teprve 22 let.

X X X

‚Bojování do úplného konce nám vyhrálo titul,‘ říkají Krejčíková se Siniakovou po Australian Open

Po dvaatřiceti letech bude na poháru pro vítězky ženské čtyřhry Australian Open napsaná ryze česká dvojice. Nejlepší sestava současnosti Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková má po titulech z Paříže a Wimbledonu nejcennější trofej i ze třetího ze čtyř grandalamů. Češky porazily ve finále v Melbourne brazilsko-kazašskou dvojici Hadadová Maiaová, Danilinová 6:7 a dvakrát 6:4.
Barbora Krejčíková: Bylo to velice náročné, jsem moc ráda, že jsme bojovaly do úplného konce a že ten poslední míček byl náš „winner“. 
 
X Ten míček byl hodně zvláštní, jak těžké bylo udržet nervy?

BK: Moc jsem nad nervy nepřemýšlela. Přišla s tím soupeřka, začala hrát tyhlety „kopce“. Já to mám od malička také docela v krvi, tak jsem jí to vracela zpátky stejně.

X Kateřino, jakou budete mít vzpomínku na finálový zápas vy?

Kateřina Siniaková: Byl to hodně těžký zápas, hodně dlouhý. Jak říkala Bára, je super, že jsme tam zůstaly, bojovaly a dohrály každý míček, to nám tu trofej vyhrálo. Byl to boj, po takovém turnaji jsem moc ráda, že titul máme.
Vítězný bod Barbory Krejčíkové ve finále Australian Open

X Jak to zkompletovat, když máte už všechny velké trofeje kromě té z US Open?

KS: Já jsem teď spíš ráda, že poletíme domů a odpočineme si, bylo to dlouhé. Strávím nějaký ten čas s rodinou a pak se budu připravovat na Dubaj a Dauhá, beru to takhle postupně.
BK: Můj plán je také odletět do Česka a být nějakou chvíli s rodinou. Vlastně i oslavit to, co se tady podařilo mně osobně i nám v deblu. A potom příprava na Dubaj a Dauhá.

X Jaká je vzpruha do zbytku sezony odjíždět z Austrálie s titulem?

BK: Je to super, protože se nám to po těch letech, kdy jsme tu končily ve finále nebo v semifinále, konečně podařilo. Austrálie je pro mě skvělá, počtvrté v řadě si něco vezu domů! (smích) Mám obrovskou radost a už se těším na příští rok, až se sem vrátíme a budeme obhajovat.

X Matematicky to ani jinak nešlo, v minulý letech jste postupně skončily v osmifinále, čtvrtfinále, semifinále, finále...

KS: Fakt? To je skvělé, že to tak vyšlo, to jsem ani nevěděla. Je to obrovská radost. Austrálii mám také moc ráda a je skvělé, že si titul odvážíme.