Demokratická strana USA radostně přivítala zvolení Joea Bidena 46. prezidentem Spojených států. Bidenovi pogratulovali zástupci levicového i centristického křídla. Podle Hillary Clintonové jeho vítězství označuje novou kapitolu USA. Ze zahraničních státníků už novému prezidentovi pogratulovala německá kancléřka Angela Merkelová nebo britský premiér Boris Johnson.

Někdejší prezident Barack Obama gratuloval Bidenovi k vítězství na Twitteru. „Nemůžu být hrdější. Gratuluji našemu budoucímu prezidentovi Joeu Bidenovi a naší příští první dámě Jill Bidenové,” napsal.

„Voliči promluvili a vybrali si Joea Bidena a Kamalu Harrisovou, aby byli naším dalším prezidentem a viceprezidentkou. Je to historii měnící tiket, odmítnutí Trumpa a nová stránka pro Ameriku. Děkuji všem, kteří to pomohli uskutečnit. Kupředu, společně,“ napsala Hillary Clintonová, která neúspěšně kandidovala na prezidentku v minulých volbách.

Amerika promluvila a demokracie zvítězila. Zvolili jsme prezidenta a viceprezidentku, kteří budou sloužit nám všem a spojí nás. Gratuluji Joeu Bidenovi a Kamale Harrisové k významnému vítězství,” napsal někdejší prezident USA Bill Clinton.

Bidenovi poblahopřáli i někteří republikáni. „Gratulace zvolenému prezidentovi Bidenovi. Modlil jsem se za našeho prezidenta většinu svého dospělého života. Budu se modlit i za vás a za váš úspěch. Nastal čas léčit hluboké rány. Mnozí spoléhají na vás, že je na této cestě povedete,“ vzkázal Bidenovi přes Twitter Jeb Bush. Gratulace zaslal i republikánský senátor Romney. „Víme, že jste oba lidé dobré vůle a obdivuhodného charakteru,“ uvedl Romney v gratulaci.

Další ale vyjadřovali nespokojenost. „O tom, kdo vyhrál volby, nerozhodují média, ale voliči. V mnoha státech jsou rozdíly tenké jako břitva a sčítání pokračuje, některé z nich směřují k přepočítání,“ uvedla na Twitteru šéfka Celostátního výboru Republikánské strany (RNC) Ronna McDanielová. Podobně se vyjádřil i republikánský senátor Josh Hawley. „Média neurčují, kdo je prezident. Určují to lidé. Až budou sečteny všechny legální hlasy, skončí přepočítávání a bude vyřešeno obvinění z podvodů, budeme vědět, kdo je vítěz,“ uvedl Hawley.

„Dnešek značí úsvit nového dne naděje pro Ameriku,“ uvedla podle agentury Reuters předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států Nancy Pelosiová. Podle ní je Bidenovo zvolení historické vítězství.
„Pojďme uskutečnit nějaké velké, strukturální změny,“ vyzvala spolu s gratulací nového prezidenta Elizabeth Warrenová, kterou Biden porazil v demokratických primárkách. Warrenová patří k levicovému křídlu demokratické strany.

„Nejenom, že jsme odvolili toho nejvíce zkorumpovaného, nebezpečného prezidenta v moderní historii, ale máme též příležitost realizovat tu nejvíce progresivní agendu, kterou naše země kdy vůbec viděla,“ raduje se kongresmanka muslimského vyznání Ilhan Omarová, která náleží k takzvané demokratické „úderce“ čtyř kongresmanek z řad minorit. I ostatní členky Bidenovi pogratulovali.

„Gratulujeme Joeu Bidenovi, že se stal prezidentem, a zvláště (gratulujeme) Kamale Harrisové, že se stala první ženou – ženou černé pletí – která bude sloužit jako viceprezidentka. Prezident Trump musí (výsledky) uznat. A to znamená upustit od falešných soudních sporů, aby zpochybnil výsledky,“ napsalo hnutí Black Lives Matter na svém oficiálním Twitterovém účtu.
Bidenovi gratulují i zahraniční politici. „Blahopřeji Joeu Bidenovi a Kamale Harrisové. Naše země jsou blízkými přáteli, partnery a spojenci. Na světové scéně máme jedinečný vztah. Opravdu se velmi těším na spolupráci,“ napsal na Twitteru kanadský premiér Justin Trudeau.

Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že se těší na spolupráci. Dodala, že ke zvládnutí výzev světa je spolupráce nezbytná. „Naše transatlantické partnerství je nenahraditelné, pokud chceme zvládnout ty největší výzvy současné doby,“ zdůraznila.

„Dobře, že konečně máme nějaká jasná čísla. Těšíme se na spolupráci s příští vládou USA. Chceme investovat do naší kooperace pro nový transatlantický začátek, novou dohodu,“ uvedl německý ministr zahraničí Heiko Mass.

Na oznámení vítěze amerických prezidentských voleb už reagovala i předsedkyně EK von der Leyenová, která na Twitteru vzkázala, že se těší na setkání s Bidenem „při nejbližší možné příležitosti“. Tweet s gratulací Bidenovi poslal i šéf Evropské rady Charles Michel, podle kterého je EU připravena s příští americkou administrativou pracovat na „silném transatlantickém partnerství“.

„Máme před sebou ještě hodně práce, abychom zvládli výzvy dneška. Pojďme do toho společně!“ napsal na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle pařížské starostky Anny Hidalgové Bidenovo vítězství „symbolizuje více než jindy naši potřebu společně jednat s ohledem na klimatickou nouzi“. Starostka připomněla, že se blíží pětileté výročí Pařížské dohody o klimatu, z které USA z Trumpova příkazu vystoupily.

Bidenovi blahopřála na Twitteru i skotská premiérka Nicole Sturgeonová, která přitom označila za „historické“, že se viceprezidentkou stane Harrisová.

„Jsou to skvělé zprávy pro progresivisty všude na světě, že Joe Biden a Kamala Harrisová porazili Trumpa. Pojďme pracovat společně a mezinárodně na vytvoření lepšího, férovějšího, zelenější, mírumilovnější a více rovnocennější svět,“ komentoval Bidenova vítězství bývalý vůdce labouristů Jeremy Corbyn.

Také premiéři Španělska, Řecka a Irska a prezidenti Polska a Ukrajiny popřáli Bidenovi k vítězství v amerických volbách. Na úzkou spolupráci s Bidenem se těší i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Blahopřání přichází Bidenovi i z Blízkého východu, Bidenovi blahopřáli prezidenti Egypta či Libanonu Abdal Fattáh Sísí a Michel Aún. Z Izraele, jehož premiér Benjamin Netanjahu je velkým Trumpovým spojencem, přišla zatím gratulace jen od poslance Netanjahuovy strany Nira Barkata, který ale zároveň poděkoval Trumpovi. „Navždy budete zapsán v izraelské historii jako náš opravdový přítel,“ vzkázal dosavadnímu šéfovi Bílého domu exstarosta Jeruzaléma Barkat.

NOVÝCH PŘÍPADŮ PŘIBYLO, PŘES 11 TISÍC NEMOCNÝCH

V pátek v Česku přibylo 11 549 nově nakažených koronavirem. Proti čtvrtku je to pokles zhruba o 1 700 případů, proti minulému pátku asi o dva tisíce. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Do nejnovější bilance obětí přibylo v sobotu ráno od páteční večerní aktualizace dat dalších 42 úmrtí, celkový počet zemřelých s covidem-19 se tak zvýšil na 4 526.

Od březnového začátku epidemie se v České republice koronavirem nakazilo více než 400 tisíc lidí, téměř 230 tisíc z nich se už vyléčilo. Aktuálně v zemi je 169 367 potvrzených případů nemoci, většina s mírným průběhem. Ve čtvrtek bylo hospitalizovaných 8 276 lidí, z toho 1 180 ve vážném stavu.

Počet pacientů s covidem-19 od října setrvale stoupal. V posledních třech dnech sice stagnuje, podle národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého je ale lůžkový systém enormně zatížen, nadále je ovšem schopen pojmout další nemocné. Rozdíly jsou mezi jednotlivými kraji.

Pacienty s covidem-19 přepravují kvůli zatížení tamních nemocnic ze Zlínského kraje, dnes sanitky převezly ze Zlína, Uherského Hradiště a Kroměříže pět lidí ve vážném stavu do pražské Fakultní nemocnice v Motole.

V tomto týdnu zemřelo zatím s koronavirem 913 lidí, z toho 239 v úterý, dosud nejvíc za jediný den. Na pátek připadá 110 úmrtí, tyto údaje ale obvykle při dalších aktualizacích ještě stoupají. Od 19. října byl denní počet obětí vždy vyšší než sto.
Podíl pozitivních testů je stále nad 30 procenty

Stále vysoký je podíl pozitivních testů na koronavirus, drží se nad 30 procenty. Ve čtvrtek dosáhl 31,24 procenta a ve středu 34,59 procenta, což je dosud nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Laboratoře vyhodnotily od úterý do čtvrtka denně přes 42 tisíc testů. Páteční bilanci testů ministerstvo zveřejní dnes vpodvečer.
Epidemie bude brzdit celý listopad. Ministerstvo zavádí rizikové skóre

Ústav zdravotnických informací (ÚZIS) předpovídá za listopad 350 tisíc nakažených, v prosinci 288 tisíc nových případů. Pro výraznější pokles, který by znamenal v prosinci jen zhruba 50 tisíc nakažených, by bylo třeba snížit reprodukci viru ještě o dalších 25 procent. Reprodukční číslo, které uvádí průměrný další počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, je nyní podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška 1,01. Pro rychlejší zpomalování epidemie je třeba ho snížit pod jedna.

DOJDE V PRAZE I NA ARÉNU 02 KELLNERA PRO NEMOCNÉ COVIDEM?

Praha má v záloze léčebnu v Bohnicích, jiné kraje hotely či sportovní halu. Ministerstvo zdravotnictví opět nařídilo krajům, aby do pondělí vyčlenily prostory pro lidi nakažené koronavirem, kteří již nepotřebují lékařskou péči. Praha má v záloze lůžka v léčebně v Bohnicích. Jinde mají rezervu v lázních, internátech či hotelích a sportovní hale.

Kraje, které mají do 550 tisíc obyvatel, musí od pondělí zajistit 80 lůžek, větší kraje 160. Lůžka mají sloužit lidem, kteří jsou v pečovatelských ústavech a které není možné izolovat od zdravých. Mají být i pro ty, kteří jsou doma odkázáni na pomoc terénní pečovatelské služby. Do provizorních míst mají zamířit lidé, kteří již nemusí ležet v nemocnici, ale jsou stále pozitivní. Kraje však zároveň musí zajistit personál. Tím budou vesměs dobrovolníci.
Přesunem by mělo dojít k uvolnění lůžek v nemocnicích, které jsou nyní na hraně svých kapacit.

Nano Ag rouška za 150 KčProdyšné roušky se stříbrem, ve kterých se lehce dýchá. Opakovaně použitelné, pratelné.

„V současné době je u nás hospitalizováno přibližně 45 pacientů, kteří jsou sice ještě covid pozitivní, ale již nepotřebují zdravotní péči. Jedná se o starší pacienty, u kterých je potřeba už jen ošetřovatelská a sociální péče,“ potvrzuje mluvčí Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Sulek. Podle něj se však tyto pacienty nedaří vracet zpět do zařízení sociálních služeb. „Jejich lůžka bychom potřebovali pro akutní případy, kterých neustále přibývá,“ podotýká.

Praha má v záloze i Bohnice

Podle Suleka je důležité, aby se tito pacienti mohli rychle vracet do svých domovských sociálních zařízení, kde mají své zázemí a je jim poskytnuta odborná ošetřovatelská péče a v případě potřeby i zdravotní.

„Předpokládáme, že pacienti budou předáni do svých domovů. Pro ty, u nichž to nebude možné, plánujeme vyčlenit ubytovací kapacity v domovech mládeže u škol zřizovaných Středočeským krajem v místech sídel oblastních nemocnic,“ říká radní pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Robert Bezděk ze Středočeského kraje. Současná kapacita ve Středočeském kraje činí pět stovek lůžek.

„Personální otázka bude řešena v návaznosti na aktuální situaci s tím, že počítáme s nasazením sociálních pracovníků, případně s pomocí dobrovolníků,“ upřesňuje středočeský radní.

I v Praze, která má záložní kapacitu v Letňanech, se hledají místa, kde se dá. „Část kapacit máme před spuštěním. Na Praze 5 máme desítky lůžek. Připravený je také pavilon 32 v nemocnici v Bohnicích. Lůžka chceme využívat podle toho, jak budou zapotřebí,“ podotýká radní Milena Johnová. Ta přibližuje případ, kdy mělo dojít k izolaci lidí s autismem. „Nedá se předpokládat, že v panelovém domě lidé s touto diagnózou dva týdny v izolaci vydrží. Takže jsme je chtěli i s personálem přesunout do bezpečného prostředí, kde budou smět třeba na zahradu. Určitě se s situací vypořádáme,“ vypráví radní Johnová.

Od izolace v hotelích mnohé kraje opustily

V Libereckém kraji mají v rezervě i hotel. Izolovat nakažené v hotelu lázně prosazoval nyní už bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Většina krajů však od tohoto návrhu odstoupila. Avšak některé hotely se samy touto cestou vydaly a nabízí ubytování soukromým osobám po dobu karantény.

První covidové ubytování otevřel už v říjnu hotel v Praze, jenž patří do sítě hotelů Czech Inn Hotels Praze. A jak to funguje? Host si objedná přes internet pokoj, se zavazadlem dorazí do hotelu, místo na recepci ale zamíří v chodbě k velké obrazovce připojené na internet. Přes ni s recepčním vyřídí všechny náležitosti a zamíří do pokoje, aniž by osobně potkal kohokoliv z personálu.

První „covid hotely“ pro trávení izolace otevřely. Začínají se pomalu plnit

Liberecký kraj má jako jeden z mála v záloze Hotel Praha v Liberci. Kromě něj také Léčebnu respiračních nemocí ve Cvikově. „Zatím se místa nevyužívají, jelikož nemocnice kapacitu stále mají. O pacienty by se staral ve Cvikově tamní personál,“ říká mluvčí kraje Filip Trdla.

Olomoucký kraj vyčlenil pro pacienty s koronavirem, kteří už nepotřebují lékařskou pomoc například Odborný léčebný ústav Paseka či Nemocnici v Přerově. „Kapacity budou připraveny postupně podle potřeby až do počtu 160 lůžek. Personál zajistí tato zařízení, využiti budou také studenti a dobrovolníci,“ vysvětluje mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.

Královéhradecký kraj má již od jara v záloze hotel Černigov v centru města. V krajním případě dojde i na sportovní halu

Jihočeský kraj má v tuto chvíli vytipováno 783 náhradních lůžek. „Objekty jsme odsouhlasili během jednání krajského krizového štábu již minulý týden. Podle vývoje situace jsme si zároveň stanovili priority a postupy ohledně jejich případného zprovozňování. Objekty jsou připraveny po technické i materiální stránce. Personál budeme řešit až v případě, že by bylo opravdu nutné je reálně využít,“ míní hejtman Martin Kuba. Ten zároveň dodává, že na jednání krizového štábu kraje ve čtvrtek bylo rozhodnuto o snížení požadavku lůžek ze státních hmotných rezerv z 300 na 200 kusů. Kraj potřebuje méně lůžek z hmotných rezerv díky lázním, které nabídly své prostory.

Podle hejtmana se v první fázi využijí zřejmě prázdní prostory nemocnic v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Táboře a Dačicích s kapacitou 281 lůžek. V lázních v Třeboni, Vráži a Bechyni je další kapacita až 202 lůžek. „Již ve středu jsme zprovoznili objekt kraje u rybníka Mrhal v Hlincové Hoře na Českobudějovicku pro osoby, které jsou pozitivní, ale nepotřebují zdravotní ani sociální péči. Jeho kapacita činí 30 lůžek,“ dodává Kuba. Kraj však počítá i s krajní možností. V případě, kdy by byly vyčerpány všechny kapacity, a to i v sousedních krajích, má v záloze ještě 170 lůžek v Domovech mládeže v Jindřichově Hradci a Strakonicích či 100 provizorních lůžek v prostorách sportovní haly jedné z českobudějovických základních škol.

V nouzi pomůžou Letňany i Brno

V případě zhoršení situace je třeba Ústecký kraj připravený oslovit „polní nemocnici v Letňanech“, případně využít určené kapacity Vojenské lázeňské léčebny Teplice. „Pro osoby nevyžadující zdravotní ani sociální služby má Ústecký kraj připravenou kapacitu hotelového typu v rámci ubytovny ve Strategické průmyslové zóně Triangle,“ uvádí Vít Hnízdil z Ústeckého kraje.

Nemocnice na Vysočině mohou využít kapacity záložní polní nemocnice v Brně. „Od pondělí začíná fungovat záložní nemocnice při BVV Brno, hejtman Jiří Běhounek předal informaci o dojednané možnosti překladů stabilních pacientů bez nutnosti kyslíkové terapie do péče této nemocnice. Kraj má k dispozici potřebné pokyny pro překlad do záložní nemocnice,“ podotýká mluvčí kraje Vysočina Eva Neuwirthová.

Moravskoslezský kraj už některá provizorní místa využívá. „Seniory převážíme do Bílovce či do domova Březiny,“ potvrzuje hejtman kraje hejtman Ivo Vondrák. Moravskoslezský kraj má podle něj ještě několik záložních míst. „V záložní variantě máme lázně v Klimkovicích. Pomoc nám nabízely i lázně Darkov. Polní nemocnice zatím neplánujeme. Lůžek máme dost. Máme k dispozici i lázně Hrabyně a Karlova Studánka, kde máme dokonce sedm set lůžek,“ uklidňuje Vondrák.

Někde místa ještě dolaďují

Hejtman Karlovarského kraje Petra Kubise potvrdil, že jeho kraj má vyčleněná místa v nemocnici Mariánské Lázně či v Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče v Nejdku. Patnáct záložních lůžek je připraveno i léčebně AMICA v Chebu.

„Dále jsme vyjednali s poskytovateli lázeňské péče, že počítají s vyčleněním kapacity v lázeňských zařízeních. Jedná se o devět největších poskytovatelů této péče v regionu. O těchto kapacitách budeme ale jednat až ve chvíli, kdy nám MPSV pošle metodiku, ve které upřesní, jaké osoby lze na tato záložní lůžka umisťovat a za jakých podmínek, dále kdo bude jejich „pobyt“ financovat,“ uvádí hejtman Petra Kubise.

Některé kraje však ještě místa dolaďují. „Tipy na zařízení máme a jsme v jednání s majiteli objektů. O aktivaci těchto zařízení bude rozhodnuto na jednání krizového štábu na základě vývoje situace a predikce potřeby náhradních lůžkových kapacit,“ vysvětluje mluvčí Plzeňského kraje Alena Marešová.

VRAŽDA NA KLADENSKU, ZABIL DCERU A MANŽELKU, DÍTĚ PŘEŽILO

Rodinná tragédie na Kladensku. Muž zabil dceru a manželku, kojenec přežil. Policie vyšetřuje násilný trestný čin v obci Líský nedaleko Slaného na Kladensku. Podle informací policie jsou na místě tři mrtví, nezletilá dívka, žena a muž, ten je i pravděpodobným pachatelem. V domě policisté našli živého kojence, který je v péči lékařů. „Stala se tam asi nějaká rodinná tragédie,“ řekl pro iDNES.cz starosta obce Štěpán Hon.

„Lidé slyšeli střelbu, stalo se to v jednom domě, asi rodinná tragédie,“ řekl iDNES.cz starosta obce Líský Štěpán Hon. Pachatelem je pravděpodobně muž, otec rodiny, kterého policie našla v domě mrtvého.

„Kojenec je mimo ohrožení života. Přežil jako jediný,“ řekla mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová.
„Kolem 17 hodiny byla slyšet střelba, znělo to jako ohňostroj, bylo to několik ran za sebou,“ řekla svědkyně z vedlejší obce. Podle ní výstřely zněly jako ze samopalu. Policie na místo ihned po nahlášení střelby poslala i zásahovou jednotku.
Vesnice je částečně uzavřená, na místě ještě zasahuje policie. Po deváté hodině večerní je vládou až na výjimky zákáz vycházení, podle reportérů iDNES.cz z místa to všichni obyvatelé vesnice respektují a ulice byly prázdné už před devátou.

POLÁCI NEUSTÁVAJÍ V DEMONSTRACÍCH, ODMÍTAJÍ ZÁKAZ POTRATŮ

Spontánní procházka. Poláci obcházejí opatření, aby mohli demonstrovat. V Polsku pokračují protesty proti novému zákonu, který zakáže prakticky všechny potraty. Lidé o víkendu vyjíždí do ulic na motorkách nebo na kolech, pořádání klasických demonstrací totiž komplikují současná opatření proti koronaviru. Je ostuda, že musíme bojovat o právo rozhodovat o svém životě, uvedli organizátoři průvodu „spontánní procházka“.

„Motocykl, to je svoboda, a svoboda to je kromě jiného možnost volby a právo rozhodovat o sobě,“ uvedli podle zpravodajské televize TVN24 na sociálních sítí pořadatelé dnešní projížďky po Štětíně (Szczecině) na severozápadě Polska. „Nález ústavního soudu z 22. října je v normální, civilizované zemi nepřijatelný,“ zdůraznili.

V Gdaňsku, Gdyni a Sopotech zase do ulic vyrazili lidé na kolech. Na večer je v Gdaňsku plánovaný pochod nazvaný Průvod svobody. V Lodži, třetím největším polském městě, se účastníci protestu sešli před místní kanceláří vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Rozzuřené Polsko. Odpůrci zákazu potratů protestují již pátý den

„Sedmého listopadu 1918 spolu s nově nabytou suverenitou Polska získaly polské ženy volební právo. Sto dva let po té události musíme bojovat o právo rozhodovat o svém životě a o svém těle – ostuda!“ uvedli organizátoři lodžské „spontánní procházky“.

Protest nese toto označení, protože lidé se v Polsku nesmějí v současnosti kvůli pandemii shromažďovat. V zemi za poslední den přibylo 27 875 nových případů koronavirové infekce, což je nejvýše od začátku pandemie. S nemocí covid-19 nově zemřelo 349 pacientů.

Ústavní soud 22. října označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu. Na tyto případy v Polsku v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů.
Povoleny mají zůstat interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí ústavního soudu vyvolalo v zemi mohutné protesty, v platnost však ještě nevstoupilo.