Do politiky se rodák z Hodonína a někdejší elektromontér Zdeněk Škromach aktivně zapojil v polovině 90. let, kdy vstoupil do ČSSD (mezi roky 1982 až 1989 byl členem KSČ) a v červnu 1996 byl zvolen do Sněmovny. Po listopadu 1989 se nejprve angažoval v odborech, které mají ke straně tradičně blízko, vedl odboráře v Sigmě Hodonín (1989 až 1996), zasedal v předsednictvu Odborového svazu KOVO (1993 až 1999) a byl také členem sněmu ČMKOS (1994 až 2002). Ve Sněmovně působil až do zvolení senátorem.

Zdeněk Škromach, který se narodil 31. prosince 1956, patří od půlky 90. let k nejviditelnějším postavám české sociální demokracie. Řadu let zasedal ve Sněmovně, čtyři roky působil jako ministr práce a sociálních věcí a v letech 2010 až 2016 byl senátorem za Hodonínsko. Poté, co senátorský mandát letos v říjnu neobhájil, své další uplatnění stále zvažuje.

Uvnitř ČSSD si už v 90. letech vybudoval pevnou pozici, byl oceňován jako trpělivý a tvrdý vyjednávač a opakovaně se stal místopředsedou strany (1997 až 2000, 2001 až 2005 a 2009 až 2013). V minulosti se Škromach, který byl řadu let jedním z nejpopulárnějších představitelů strany, ucházel dokonce o křeslo předsedy, uvolněné v roce 2005 Vladimírem Špidlou. Už v prvním kole jej ale předstihl Stanislav Gross a Škromach poté neuspěl ani v souboji o post statutárního místopředsedy.

Jako někdejší odborář se Zdeněk Škromach zajímal o sociální témata, ve Sněmovně zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, později pro sociální politiku (v letech 1998 až 2002 a 2006 až 2010 výbor vedl). V červenci 2002 se na čtyři roky stal ministrem práce a sociálních věcí, byl místopředsedou vlády (2004 až 2006) a na podzim 2005 také krátce vedl resort zdravotnictví. Po odchodu ČSSD do opozice byl ještě stínovým ministrem práce a sociálních věcí.

V létě 2014 řekl, že uvažuje o své kandidatuře na prezidenta v roce 2018. "Určitě tady existuje prostor pro lidového prezidenta… Takže pokud se taková společenská zakázka objeví, tak to zvážím," prohlásil v Lidových novinách. Jeho slova ale nevyvolala příliš příznivou odezvu ani v ČSSD, Škromachovu kandidaturu odmítl třeba místopředseda strany Milan Chovanec, poslanec s současný ministr Jan Chvojka zase poznamenal, že Škromacha vidí jako "ne úplně reprezentativní osobu". Zdeněk Škromach je ženatý a má dvě děti.

ZAHRANIČNÍ MÉDIA O BABIŠOVI

Čeští politici se dostávají do světových médií výjimečně. V sousedním Německu vyvolává zájem ministr financí Andrej Babiš a jeho čerpání dotací pro firemní impérium a zároveň kontrola dotací z pozice ministra. Český prezident zajímá zahraniční novináře svými prokremelskými postoji, protiimigrační rétorikou a chválou Donalda Trumpa. Vlivný server o zahraniční politice Foreign Policy v prosinci zmínil snahu českých poslanců omezit svobodu slova tím, že chce zavést trestný čin hanobení prezidenta.

Skutečnost, že tato iniciativa v demokratické zemi vznikla, je podle amerického serveru znepokojivá. Foreign Policy citoval komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který návrhem sledoval navrácení respektu hlavě státu, potažmo navrácení vážnosti celé republice. Server naopak připomněl postoje Miloše Zemana a jeho opakované projevy přízně ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aféru okolo Jiřího Bradyho v souvislosti s potrestáním ministra kultury Daniela Hermanna za přijetí dalajlamy. Jeho kontroverze nutí Čechy, aby prezidenta nebrali vážně. Obecně v nich svými postoji vyvolává hněv.

Agentura Reuters informovala o vetu prezidenta Zemana u tzv. lex Babiš. Zahraničním čtenářům připomněli, že Babiš je druhým nejbohatším Čechem a největším soukromým zaměstnavatelem v Česku. „Babiš a jeho hnutí ANO je považováno za favorita říjnových voleb 2017," uvedla agentura. Dodala, že Zeman vyjádřil Babišovi podporu. Z toho Foreign Policy vyvozuje, že Babiš bude příštím českým premiérem. Hnutí ANO 2011 označila za populistické.

Jak viděli Čechy němečtí novináři? Z perspektivy osmdesátimilionového souseda je vnímají stejně jako Maďary a Poláky v otázce přístupu k migrační krizi. Tyto středoevropské státy odmítají evropské kvóty na uprchlíky. Ti se sem ani moc nehrnou. Agentura DPA připomenula, že tyto státy jsou čistými příjemci peněz z EU. Za rok 2015 bylo Polsko v plusu 9,5 miliard eur, na druhém místě byli Češi s 5,7 miliardy eur (154 miliard korun). /r/