Fiala je premiérem jen na papíře pro ochranku a plat premiéra. Lidé i firmy od něho však nic dobrého a úspěšného čekat nemohou. Bojí se řešit i potíže mezi poslanci a ministry, Farského, Rakušana, ale zasahovat nebude, aby si neuškodil. Z jeho priority jsou už dávno takřka splněné, protože je plnila Babišova vláda a nestačila je dokončit. V TV Nova řekl, že za jeho vlády se Dukovany a Temelín stavět nebudou.

A jako premiér a spol. mají vedlejšák na školách a v ústavech. To je, prosím, příklad premiéra pro lidi v zemi, která má miliardové dluhy. Na všech pracovištích by to tak mělo být?

Co s takovým premiérem, který lidem a firmám v ničem nepomůže k lepšímu podnikání a žití. V EU také nic neprosadí, pokud Německo samo nevymění neschopnou Leyenovou.

A sám Fiala se o novém prospěšnějším společenství států Evropy snažit nebude, protože kdyby měl už dříve nápady, tak by o nich Fiala hovořil veřejně a prosazoval je. Navíc teď Pekarovou schválil do vedení parlamentu a pošpinila preméra Maďarska a je proti politikům Polska, takže s těmito lidmi z V4 počítat nemůže, nebude mít od nich podporu a návrhy na jiný směr EU.
Spíš po Anglii odejdou další země z EU, jak již dříve byla proti EU královna Anglie a generál de Gaulle.
Expremiér Klaus i další politici a obyčejní lidé už před časem navrhovali Fialovi, aby odvolal Pekarovou, protože dělá ostudu vládě a parlamentu ĆR. Jenže Fiala k tomu nemá odvahu, protože hrozí, že se mu brzy rozpadne celá vláda. A proto se jistí i tím, že má vedlejšák na univerzitě.

X X X

Vedlejšák premiéra a ministrů. Fiala, Bek i Válek si nechali úvazky na univerzitě

Omikronová pandemie, energetická krize, inflace, předsednictví EU. Vláda má zvládnout obří problémy. Přesto chce několik jejích členů vedle vládních povinností stíhat ještě své akademické závazky.

Předsedu vlády Petra Fialu (ODS), ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP O9) a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nepojí jen to, že jsou z jednoho města, všichni tři také v Brně vyučují na Masarykově univerzitě. V tom alespoň částečně budou pokračovat i nadále.
Bek, který je navíc ještě senátorem, bude v jarním semestru každé pondělí na filozofické fakultě v Ústavu hudební vědy dvě hodiny přednášet o hudební sociologii. K tomu povede jednu doktorandskou práci a několik diplomových prací.

X X X

Farský nebude poslancování stíhat, míní vědec Jirušek, který má stejné stipendium

Jan Farský, který rezignoval na post předsedy poslaneckého klubu hnutí STAN, odletěl na Oregonskou univerzitu. Získal zde na podporu svého projektu Fulbrightovo stipendium. Poslanec slíbil, že na zásadní hlasování Sněmovny přiletí do Česka. Vědec Martin Jirušek, který stipendium získal taky, si to nedokáže představit.

Farského plán dojíždět z Ameriky do Česka na důležitá jednání Poslanecké sněmovny zpochybňuje Martin Jirušek, který prestižní stipendium získal taky.
Pro server iRozhlas Jirušek vysvětluje, že si nedokáže představit současné věnování se čemukoliv jinému, než samotnému výzkumnému projektu. Poukazuje taky na to, že Fulbrightovo stipendium obsahuje limit na dobu strávenou mimo Spojené státy. 

Jirušek, který na svém výzkumném projektu pracuje na Univerzitě George Washingtona v hlavním městě Spojených států, upozorňuje na časovou náročnost projektu podpořeného prestižním stipendiem. 
„Samozřejmě to může být v rámci projektů různé, ale práce na projektu je tady dost náročná na to, aby to člověka zaměstnávalo. Konkrétně v mém případě to znamená, že jdu do kanceláře, pracuju, píšu texty, mám domluvené nějaké schůzky v rámci výzkumu, scházím se s lidmi, dělám s nimi rozhovory. Potom to nějakým způsobem zpracovávám, chodím do archivu, do knihoven, kde si hledám další dokumenty, které potom nějakým způsobem zpracovávám, sepisuji,“ vysvětluje Jirušek své zkušenosti.

Technicky to jde, v praxi to bude náročné
Časová náročnost projektu není jediným omezením, kterému Farský musí čelit, pokud se rozhodne dále se účastnit důležitých jednání Poslanecké sněmovny. Jirušek poukazuje také na to, že některé programy umožňují jen omezený počet dní strávených mimo Ameriku. 

„To stipendium je nastaveno tak, že by ho člověk měl strávit právě na univerzitě ve Spojených státech a je limitováno, jak dlouho může být mimo Spojené státy. V mém případě je to 20 dní za celý desetiměsíční pobyt,“ říká Jirušek. 

Při délce letu ze západního pobřeží USA do střední Evropy a zpátky by tak Farskému zbýval jen omezený čas na účast v hlasování v Poslanecké sněmovně. Pokud je i v rámci jeho programu stanovený limit na dny strávené mimo zemi, byl by to pro poslance problém. 

„Obecně to asi představitelné je. Otázkou je, jak často by takovou cestu musel realizovat. A v současné době, v situaci, kdy je tady pandemie, je samozřejmě otázkou, jak by to všechno šlo logisticky skloubit,“ podotýká Jirušek.
Nikam nejezdit, navrhuje Bartoš i Jurečka

Náhlé odstoupení z funkce kvůli stipendijnímu pobytu vyvolalo v Poslanecké sněmovně kritiku Farského. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan již dříve řekl, že kandidatura Farského do Sněmovny v době, kdy řešil stipendium, nepovažuje za šťastné. 

Farský přes kritiku politiků odletěl na stipendijní pobyt do Spojených států

Cestu na univerzitu poslanci nedoporučil ani předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle něj by na stáž Farský buď neměl nastoupit, nebo by na jeho místo ve Sněmovně měl nastoupit náhradník. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zmínil, že kdyby se jednalo o poslance Lidovců, cestu by mu důrazně nedoporučil. 
Odjezd kritizoval i bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, podle kterého tím Farský vzkázal voličům, že se vůbec nic nestane, když jimi zvolený poslanec nebude půl roku ve Sněmovně pracovat. Uvedl to na svém Twitteru.

„Chápu únavu, vyhoření, potřebu dobít baterky... Ale nevím, jestli si to může dovolit čerstvě zvolený poslanec a mandát si nechat,“ vyjádřil se k odletu Farského bývalý šéf nevládní organizace Transparency International David Ondráčka.

Farský rezignuje na post předsedy klubu STAN, odlétá na univerzitu do USA

Státní univerzita, na které bude Farský v následujících osmi měsících realizovat svůj projekt, je v žebříčku světových univerzit sestaveným společnosti Quacquarelli Symonds na sdíleném 531. až 540. místě. Česká Univerzita Karlova je o více než 250 pozic výše. V žebříčku se drží na 266. pozici. Brněnská Masarykova Univerzita si vede jen o trochu hůře než Oregonská státní, je na společném 551. až 560. místě. Ve státě Oregon existuje ještě jedna vysoká škola se skoro totožným názvem. Oregonská univerzita (University of Oregon) je na 651. až 700. pozici.

X X X

Farský je vlastizrádce. Jeho stáž v USA je protistátní činnost, zdůrazňuje Okamura

Předseda SPD Tomio Okamura se znovu ostře pustil do poslance Jana Farského (STAN) za jeho osmiměsíční stáž na americké univerzitě v Oregonu. Podle něj politik svým odjezdem, o kterém věděl již před loňskými říjnovými volbami, podvedl voliče. Vzhledem k tomu, co bude Farský v USA studovat, Okamura neváhal v souvislosti s ním použít pojem „vlastizrádce“.
„Podle SPD by dlouhodobou nepřítomnost poslance Jana Farského měl ve Sněmovně projednat mandátový a imunitní výbor, protože se nejedná o plnohodnotný výkon poslaneckého mandátu,“ řekl Okamura ve svém pondělním „hlášení“ na YouTube. Podle šéfa SPD jde ze strany Farského o podvod na voličích, protože o své cestě věděl už před sněmovními volbami.
Vondráček: Farský nám zavařil. Jeho odlet odneseme všichni, dopadne na Sněmovnu.

„Důležité je také to, co jde do USA vlastně studovat nebo v čem se jde proškolit – jak aplikovat zkušenosti amerického federalismu na Evropskou unii, tedy vytvořit ‚Spojené státy evropské‘. To by znamenalo konec samostatnosti a suverenity ČR. Jde o protistátní činnost,“ pokračoval Okamura.

Poté použil ještě ostřejší označení: „Pokud někdo cíleně pracuje na tom, aby skončila suverenita a samostatnost ČR a aby se z EU stala federace, tak jde v podstatě o definici vlastizrady.“ Farského přitom nekritizují zdaleka jen opoziční poslanci, ale i členové stran z vládní pětikoalice.

Ti sice nezmiňují nic o hrozbě „federalizace“ Evropské unie, Farského však podobně jako členové SPD vyzývají, ať rezignuje na poslanecký mandát. Poslanec to odmítl, do USA odletěl v neděli.
Poslanecký plat prý bude posílat neziskovým organizacím, jako je Člověk v tísni, Paměť národa či skaut. Rovněž slíbil, že i ze stáže se případně vrátí na klíčová sněmovní hlasování.

Do karet ale Farskému příliš nehraje znění předvolební koaliční smlouvy Pirátů a Starostů. Ta mimo jiné říká: „Kandidát koalice se zavazuje, že v případě zvolení bude brát práci poslance jako prioritu a zařídí si své ostatní aktivity tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času.“
Otázkou také je, zda Farského rozhodnutí ponechat si mandát poslance koresponduje s článkem 26 Ústavy ČR: „Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“

X X X

DALŠÍ MILIONY FIALY ZA 14 PORADCŮ, ZADARMO TO URČITĚ DĚLAT NEBUDOU, CO NA TO POLICIE?

Fiala bude mít k ruce čtrnáct poradců. Jsou mezi nimi Horská, Gál či Pojar
Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým 14 poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi lékaři či experti na vzdělávání. Mezi poradci jsou například hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská či hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Se zdravotnictvím budou Fialovi radit profesor 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka a proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Gál, specialista na dětskou chirurgii a traumatologii a zakladatel Národního úrazového registru.

Jména členů poradního sboru předsedy vlády zveřejnil v pondělí Úřad vlády. Experti budou podle tiskového odboru Fialovi „v rámci svých odborných kompetencí radit během působení ve funkci předsedy vlády“. „Už od doby, kdy jsem řídil Masarykovu univerzitu, jsem zvyklý pracovat v týmu. Bez kvalitního týmu nemůže člověk ve vedení jakékoliv instituce uspět a o státu to platí dvojnásob. Jsem rád, že se mi podařilo domluvit se s řadou takto kvalitních osobností napříč řadou oborů od ekonomie po životní prostředí, a těším se na spolupráci s nimi,“ uvedl Fiala.

Vládní koalici drží především strach z Babiše u moci, říká komentátor Fischer

Už dříve média informovala, že poradcem premiéra pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti bude bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor Vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar. S elektronizací státní agendy a digitální transformací bude pomáhat viceprezident Hospodářské komory, místopředseda Rady vlády pro informační společnost a dlouholetý expert ODS na digitalizaci Zdeněk Zajíček. Poradcem premiéra pro média a dezinformace se stal předseda Nadačního fondu obětem holocaustu a bývalý generální ředitel vydavatelství Lidové noviny, Economia a Vltava Labe Media Michal Klíma.

Poradcem pro vzdělávání a školství bude ředitel Středoevropského technologického institutu na Masarykově univerzitě Jiří Nantl (ODS), který v době Fialova působení na postu ministra školství zastával funkci jeho prvního náměstka a nyní působí jako náměstek jihomoravského hejtmana. V týmu figurují také ekonom se zaměřením na ekonomii práce, veřejného sektoru, školství a vzdělávání Daniel Münich, ekonomický analytik David Havlíček, hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a vedoucí Katedry sportovních her a člen vědecké rady na Masarykově univerzitě Jiří Nykodým.

Fialovi budou radit také specialista na zemědělskou politiku a vedoucí kanceláře europoslankyně za ODS Veroniky Vrecionové Jakub Kajzler a vedoucí kanceláře europoslance občanských demokratů Alexandra Vondry, odborník na monitoring a analýzu legislativy Evropské unie Ondřej Krutílek.

X X X

Hejtmanka Pecková chce do pracovní karantény autobusáky, její kolegové další profese

Hejtmanům se nelíbí osekaný plán vlády, podle které by se nakonec pracovní karanténa měla týkat v podstatě jen dvou profesí: zdravotníků a pracovníků ve sociálních službách. Seznam pozic nezbytných pro chod státu by měl být širší, míní vedoucí krajů. Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové by měl zahrnovat například i řidiče autobusů veřejné dopravy.

S vymezením profesí jinak na rozdíl od zástupců dalších krajů souhlasí. Ne už tak další její kolegové. Ústecký hejtman Jan Schiller či hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba žádají zařazení dalších profesí.
„Myslím si, že by do režimu pracovní karantény měli jít ještě řidiči autobusů veřejné dopravy. Ale jinak v tom významný problém nevidím,“ uvedla hejtmanka. Podle ní je možné interiér autobusu upravit tak, aby byl řidič oddělen od cestujících.

„Byla by opatření, která by eliminovala to, že by se setkával řidič s cestujícími. Už teď jsou první řady pro cestující uzavřené páskou, aby nemohli k řidiči blíž,“ uvedla Pecková.
Systém pracovní karantény budou zdravotní nebo sociální zařízení moci podle ministra zdravotnictví Válka využít jen pro zaměstnance, kteří jsou pro jejich fungování nezbytně nutní, a to až ve chvíli, kdy by mohla být ohrožena péče. Povolení a podmínky budou muset podle ministra udělit hygienici.

Pecková podotkla, že v nemocnicích už při dřívějších vlnách koronaviru fungovala praxe, kdy zdravotníci po setkání s pozitivně testovaným člověkem nešli do karantény, ale pakliže by chyběli na oddělení, docházeli dál ke covidovým pacientům.
Podle ní je ve spolupráci s hygieniky možné podobně nastavit i systém, s kterým nyní přišla vláda. „Oni si ale myslí, že to zatím potřebovat nebudou, že to budou zvládat. Pakliže by to potřeba bylo, tak si myslím, že ve spolupráci s hygienou se režim v těchto povoláních nastaví,“ dodala hejtmanka.

Další hejtmani jsou proti

Podle ústeckého hejtmana Jana Schillera hejtmani s vládou řešili zabezpečení svozu odpadu, dopravy, vodárenství a energetiky, což se v rozhodnutí vlády nijak neobjevilo. Řekl to v pátek večer v České televizi.
„Potřebovali bychom to rozšířit aspoň na meziměstskou dopravu, abychom mohli vozit lidi do práce a do škol,“ uvedl. Pokud se počet lidí v karanténě při šíření omikronu zvýší, bude podle něj problém s fungováním kraje jako takového.
Vládou nastavené podmínky na Twitteru kritizoval také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. „Ještě bych pochopil, když je v pracovní karanténě strojvedoucí, který může být v izolaci, ale zdravotní sestra nebo sociální pracovnice? Ti budou ohrožením pro pacienty a klienty,“ uvedl.

Ještě bych pochopil, když je v pracovní karanténě strojvedoucí, který může být v izolaci, ale zdravotní sestra nebo sociální pracovnice? Ti budou ohrožením pro pacienty a klienty. Pokud mají pozitivní Ag test musí na PCR a pak do izolace nebo zpět do práce podle výsledku.

Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba očekává, že se o této záležitosti bude mluvit i na úterní pravidelné schůzce hejtmanů s členy vlády. „Asi o tom ještě diskutovat budeme, byť tohle bezesporu patří do rozhodování vlády. To nenastavují kraje,“ řekl Kuba.

Podle jihočeského hejtmana je důležité vytvořit systém umožňující rychlé ověření pozitivních antigenních testů PCR testem u pracovníků v kritické infrastruktuře. Krizový štáb Jihočeského kraje podle něj do této infrastruktury počítá lidí pracující ve zdravotnictví, sociálních službách, dopravě, energetice, svozu odpadu nebo vodohospodářství.
Daleko širší seznam pracovníků, kteří do kritické infrastruktury spadají, představil i hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

„My jsme seznam kritické infrastruktury dávali dohromady už v době, kdy jsme tvořili seznam pracovníků pro přednostní očkování. Kromě pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách jsou to energetici, vodárenští pracovníci, lidé z odpadového hospodářství a podobně. Prostě činnosti, které je nutné zajistit bez ohledu na to, jak špatný bude stav,“ řekl Kulhánek, podle kterého zatím není situace kritická.

Stejně situaci zhodnotil i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, podle kterého je debata o podmínkách pracovní karantény předčasná. „V tuto chvíli, když už tady měl omikron být ve velké míře, zatím nemáme ve Zlínském kraji problémy, že bychom pracovní karanténu museli používat. Vypadá to ale, že se situace bude zhoršovat,“ uvedl Holiš.
Na případné zhoršení situace by měl být podle něj stát připraven. „Chci to po ministrovi zdravotnictví od začátku roku, kdy a v jaké situaci je už krizový scénář, co bude vláda dělat v krizovém scénáři. Zatím jsme s ním seznámeni nebyli,“ dodal.
Podmínky pracovní karantény

Systém pracovní karantény budou zdravotní nebo sociální zařízení moci podle Válka využít jen pro zaměstnance, kteří jsou pro jejich fungování nezbytně nutní, a to až ve chvíli, kdy by mohla být ohrožena péče. „Domnívám se, že z těch, co budou v karanténě, i ve zdravotnických zařízeních, se to bude týkat – i jednotky jsou vysoké procento,“ řekl.
Ministr vnitra Vít Rakušan minulý týden uvedl, že pracovní karanténa by se mohla vztahovat i na pracovníky v dopravě, energetice, vodním hospodářství nebo pohřebnictví. Profesní svazy žádaly ještě větší rozšíření.

Vláda osekala profese pro pracovní karanténu, chce školám přidat dny volna

Svaz průmyslu a dopravy (SP) podle svého viceprezidenta Jana Rafaje od počátku vypuknutí pandemie jedná s relevantními ministerstvy a expertními skupinami, aby byla vytvořena širší definice nezbytných a strategických odvětví, například i pro mimořádné krizové situace. Zatím taková definice podle Rafaje neexistuje.

„Stát by měl mít k dispozici data a fakta, aby uměl v takovýchto situacích rozhodovat, znát dopady a specifika a roli sektorů, jako je například svoz a zpracování odpadu, úpravny vody, výroba obalů pro léky a potraviny či nepřetržité výroby v ocelářství, chemickém průmyslu nebo sklářství,“ uvedl Rafaj. Zástupci zaměstnavatelů na toto téma jednali s resorty zdravotnictví a průmyslu a obchodu.

SP své podněty podle Rafaje poslal také Ústřednímu krizovému štábu.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ocenil, že vláda udělala první krok v pracovní karanténě alespoň směrem k některým profesím. Předpokládá, že pro firmy stejný režim schválí, pokud bude potřeba. Počty nakažených jsou podle něj zatím výrazně menší, než se předpokládalo, pro pracovní karantény tak není důvod. „Zatím se soustředíme na dotažení testování ve firmách,“ dodal.

X X X

Europarlament zvolí nové vedení. Zasedání zahájila vzpomínka na Sassoliho

 Centrum Evropské unie se na čtyři dny přestěhovalo do Štrasburku. Europoslanci se v tamním sídle parlamentu chystají zvolit své nové vedení na zbývajícího 2,5 roku do konce mandátu. Plenární zasedání zahájila vzpomínková akce na nedávno zesnulého předsedu Davida Sassoliho. Na bývalého kolegu vzpomínal italský expremiér a někdejší europoslanec Enrico Letta nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.

Europoslanci mají pětiletý mandát, své vedení si však volí vždy na 2,5 roku. Z posledních voleb má Česko ve vedení unijního parlamentu dva zástupce - místopředsednické posty získali Dita Charanzová (ANO) a Marcel Kolaja (Piráti). 
„Jsem kandidátkou na místopředsedkyni, definitivní potvrzení ale padne během pondělí,“ sdělila minulý týden Charanzová. Pro Česko je to poprvé v historii, kdy má současně dva místopředsedy parlamentu. 
„S kolegou Kolajou jsme první. A zatím nikdy neměla Česká republika místopředsedu po celé volební období parlamentu,“ dodala Charanzová. 

Podle europoslance za Piráty Mikuláše Peksy se tak ale má stát. „Podle informací, které mám, se tak stane,“ řekl na tiskovém brífinku před jednáním parlamentu. 
V pondělí má dojít především k oznámení kandidatur na předsednický post a 14 místopředsedů. K samotné volbě dojde v úterý, případně ve středu. 

Vzpomínka na Sassoliho
Zasedání ve Štrasburku už předem poznamenalo úmrtí předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Italský politik zemřel před týdnem, bylo mu 65 let. Sassoli byl více než dva týdny v nemocnici kvůli problémům s imunitou. Vzpomínka na Sassoliho zahájila plenární zasedání europarlamentu.

Pietní akt zahájila úřadující předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová, která je zároveň kandidátkou na předsednický post v úterních volbách. Metsolaová připomněla velká témata, která Sassoli během své politické i novinářské kariéry prosazoval - boj za práva žen, evropské hodnoty, svobodu a neustálé hledání pravdy. Sassoli podle ní vedl parlament v těžkých časech, vždy s důstojností a „hájil svobody nás všech“. „Tvůj parlament ti děkuje za vše, co jsi učinil,“ zakončila projev Metsolaová.

„Boj s klimatickými změnami pro něj nebyla jen slova. Měl vizi, která fascinovala i ty nejmladší,“ připomněl další ze Sassoliho nosných témat italský expremiér a někdejší europoslanec Enrico Letta. Zdůraznil také jeho přínos k řešení pandemie covidu-19, když Sassoli z EP udělal testovací a očkovací centrum nebo když dal parlamentní řidiče k dispozici záchranným službám, které bojovaly s nedostatkem personálu.

Po hudebním vystoupení violoncellistky Anne Gastinelové se slova ujal předseda Evropské rady Charles Michel. Po něm patřil řečnický pult Macronovi jako prezidentu země, která nyní předsedá Radě EU. Podle Macrona měl Sassoli „vůli a talent“ a „vize dost široké pro celý kontinent“. Přirovnal ho k odhodlanému řemeslníkovi, který mnoha kameny významně přispěl k výstavbě EU. „Když ostatní panikařili, zachoval (Sassoli) chladnou hlavu a pracoval,“ popsal jeho aktivity během pandemie Macron.

Na závěr promluvili představitelé hlavních politických frakcí zastoupených v parlamentu. Ze zasedání se na poslední chvíli omluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, protože byla v kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19. Kondolence na místě přijímala i Sassoliho rodina.

X X X

Vláda dělá politické gesto, ale za naše peníze, nesouhlasí se zmrazením platů šéf Soudcovské unie JUDr. Vávra.

Od února platy politiků, soudců a státních zástupců 11 měsíců neporostou, rozhodla vláda. Soudci ale tvrdí, že jde o protiústavní krok, a prezident Soudcovské unie Libor Vávra namítá, že soudci nejsou politici a jejich platy se odvíjí podle jiné logiky. „V této mimořádné situaci je tento akt solidarity ze strany ústavních činitelů, tedy i politiků a soudců, správný,“ okomentoval rozhodnutí vlády senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

„Náš plat se odvíjí od průměrné mzdy. Jak se mění platy ostatním, mění se i s ročním zpožděním nám. My bychom nedostali přidáno, kdyby nestoupaly platy i všem ostatním služebníkům státu. Nechceme být solidární s politiky, chceme být solidární s běžnými zaměstnanci této země,“ vysvětlil svůj nesouhlas Vávra.

x Od února platy politiků, soudců a státních zástupců 11 měsíců neporostou, rozhodla vláda. Soudci ale tvrdí, že jde o protiústavní krok. Jsou oprávněné důvody sahat na jejich platy?

Senátorka ale připomíná, že kromě dopadů pandemie roste také inflace a cena energií. „Proto věřím, že se i mezi soudci najde mnoho těch, kteří pochopí, že situace v roce 2022 není jednoduchá.“
To ale nahrává Vávrovi. „Právě proto předloni Parlament změnil naše platy tak, že se odvíjejí od průměrné mzdy v celém hospodářství, do té doby to bylo z platů úředníků. Nemůžeme tedy dostat přidáno, když na tom ostatní budou špatně. Jde nám o to, aby do toho nezasahovali politici. A vadí nám, že tady vláda dělá politické gesto, ale za naše peníze.“

Jelínková odmítá, že by zmrazení platů politiků a soudců bylo populistickým gestem. „Garantuji vám, že lidé si za čtyři roky ani nevzpomenou, že si naše vláda na začátku svého působení zmrazila platy, a nikdo to neocení. V tento moment je to opravdu jen akt solidarity, týká se to také výdajové stránky státního rozpočtu, je třeba hledat úspory.“

Nedostatek solidarity?

Zástupce soudců odmítá, že by nebyli solidární. „Před šesti lety jsme s vládou uzavřeli dohodu, kdy nám byla špatně vyplácena mzda a stát nám dlužil čtyři miliardy korun. A soudci a státní zástupci se vzdali 3,5 miliardy, protože stát argumentoval, že je na tom špatně. Uráží mě tedy, mluví-li se o nedostatku naší solidarity.“

„Neřekla jsem, že soudci nejsou solidární,“ odvětila Jelínková. „Ale apeluji, abychom ještě jednou všichni byli solidární. Doufám, že se celkově situace zlepší, pandemie pomalu skončí a souběh dalších věcí dopadající na stát a peněženky občanů už takový nebude,“ dodala.

Prezident ale upozorňuje, že soudci nemohou být součástí politické hry či soupeření. „To je důvod, proč Andrej Babiš (ANO) svůj návrh na zmrazení platů ústavních činitelů na rok 2022 pozměnil tak, že u soudců a státních zástupců to vzal zpátky. Pochopil, že by si tím uřízl ostudu,“ popsal Vávra.

„Chápu, že soudci musí být nezávislí – stejně jako politici. Úspora 600 milionů tímto opatřením se může zdát jako malá, ale pořád jsou to velké peníze, které stát může použít na jiné věci včetně pomoci nejpotřebnějším. Tento akt solidarity nezávislost ani majetkové poměry soudců a státních zástupců neovlivní,“ řekla Jelínková.

X X X

Manipulace se spisy i korupce: Kteří soudci přišli o talár?

Kárný senát Nejvyššího správního soudu dnes rozhodl o odvolání z funkce soudce Okresního soudu v Třebíči Jaroslava Krátkého. Důvodem jsou velké průtahy u 111 trestních věcí. Nejvyšší trest v rámci kárných řízení padá spíše výjimečně. Podívejte se na případy odejmutí taláru v posledních deseti letech.

Jaromír Sklenář – průtahy

Leden 2012 – Kárný senát Nejvyššího správního soud (NSS) odvolal z funkce Jaromíra Sklenáře, který působil u Městského soudu v Praze. Důvodem byly průtahy, v některých případech byl nečinný až několik let. NSS o verdiktu neinformoval, v únoru se rozhodnutí objevilo v soudní databázi.

Kamila Šrubařová – nezpůsobilost

10. dubna 2013 – Kárný senát NSS rozhodl, že soudkyně Kamila Šrubařová z Okresního soudu v Ostravě musí opustit justici. Podle senátu nebyla způsobilá vykonávat funkci. Důvodem byla opakovaná kárná řízení a následná ztráta důvěryhodnosti. V listopadu 2013 Ústavní soud odmítl stížnost Šrubařové proti verdiktu.

Roman Čonka – manipulace se spisy

20. února 2015 – Kárný senát NSS zbavil funkce soudce Romana Čonku z Obvodního soudu Prahy 6. Podle verdiktu manipuloval se spisy a účelově protahoval trestní řízení. Čonka čelil též podezření, že zneužil svoji pravomoc. Policie ale později šetření uzavřela s tím, že bývalý soudce trestný čin nespáchal.

Jarmila Hošková – průtahy

9. dubna 2015 – Kárný senát NSS kvůli mnoha průtahům odvolal z funkce soudkyni Jarmilu Hoškovou, která působila na civilním úseku Obvodního soudu pro Prahu 5. Průtahů se dopustila přibližně ve třech stech kauzách. Stížnost Hoškové odmítl v lednu 2016 Ústavní soud.

Ondřej Havlín – korupce

11. února 2016 – Krajský soud v Praze definitivně rozhodl, že soudce Ondřej Havlín si za korupci a ovlivňování případů odpyká ve vězení pět let a tři měsíce. Zmírnil mu tak původní trest 6,5 roku odnětí svobody. Havlín pravomocným rozhodnutím soudu přišel o talár.

Jan Bobek – průtahy

25. května 2016 – Kárný senát NSS zbavil soudcovské funkce Jana Bobka z Okresního soudu ve Zlíně. Důvodem tohoto kroku byly průtahy při vyhotovování a odeslání 32 vyhlášených rozsudků.

Vlastimil Matula – nespravedlivé odebrání taláru

29. června 2017 – Soud znovu uznal bývalého soudce Vlastimila Matulu vinným z nadržování zlodějům, kteří ukradli 74 milionů korun. Uložil mu roční podmíněný trest s dvouletou zkušební dobou. Muže se zastali ústavní soudci, kteří kauzu z roku 2010 vrátili k novému projednání. V listopadu 2018 Matula zemřel. Loni mu Nejvyšší soud talár posmrtně vrátil.

Dana Sedláková – nepřijatelné chyby

11. dubna 2018 – NSS odvolal z funkce blanenskou soudkyni Danu Sedlákovou. Uznal ji vinnou ze změn rozsudků v šesti civilních záležitostech, kdy zcela změnila nebo otočila vyhlášení rozsudku oproti následnému písemnému vyhotovení. Předseda senátu Karel Šimka řekl, že se Sedláková dopustila závažných a nepřijatelných chyb opakovaně a chyběla u ní jakákoliv sebereflexe. Sedláková později neuspěla s ústavní stížností.

Jan Tichý – psychické problémy

9. ledna 2019 – NSS odvolal z funkce soudce Jana Tichého z Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Kárný senát rozhodl, že Tichý, který měl psychické problémy, není nadále způsobilý vykonávat svou funkci. Sám odstoupit nechtěl. Kárný senát si objednal znalecký posudek, podle kterého Tichý trpěl schizotypní poruchou.

Vladimír Maxa – průtahy

21. ledna 2019 – Kárný senát NSS zbavil funkce libereckého soudce Vladimíra Maxu. Důvodem byly průtahy zhruba ve stovce spisů. V minulosti ho kárný senát potrestal dvakrát, a to snížením platu. Ústavní soud (ÚS) odmítl v květnu 2019 jeho stížnost proti odvolání z funkce jako neopodstatněnou, ceskajustice.cz

X X X

Stínová vláda zasedne ve čtvrtek. Budete o nás slyšet, řekl expremiér Babiš

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš sestavil stínovou vládu. Ta poprvé zasedne ve čtvrtek. „Bude to skutečná vláda, která by byla připravená i vládnout,“ řekl ve svém pořadu Čau lidi, který nově bude vydávat v pondělí. I ten podle něj bude pokračovat, nyní každé pondělí.

„Ve čtvrtek tento týden 20. ledna zasedne poprvé naše stínová vláda. To nebude jen formální vláda, bude to vláda, která bude zasedat, bude mít tiskové konference,“ řekl Babiš v Čau lidi. Svůj pořad Babiš coby premiér představoval každou v neděli, nově se bude na sociálních sítích objevovat vždy v pondělí.

Expremiér doplnil, že půjde o stínovou vládu, která by byla připravená i skutečně vládnout. „Ale jelikož jsme sice volby vyhráli individuálně, ale celkově jsme je prohráli, tak budeme stínová vláda a budete o nás slyšet,“ dodal. Poukázal tak na to, že první místo ve volbách obsadila koalice SPOLU, kterou tvoří strany tři.

Konkrétní jména členů Babiš nepředstavil, jak ale již dříve MF DNES informovala, ve stínové vládě by mohl zasednout třeba gastroenterolog Julius Špičák, který by tak měl nahradit Adama Vojtěcha v pozici ministra zdravotnictví. Stínovým ministrem spravedlnosti by zase měl být bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček.

Jako za starých časů. Babiš oprašuje stínovou vládu, nechybí v ní Vondráček

Dále by se ve stínové vládě měl objevit třeba exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, exministryně financí Alena Schillerová či další exministři Richard Brabec (životní prostředí) a Lubomír Metnar (obrana).
Dalším pravděpodobným členem je moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák a poslanci Karel Tureček, Patrik Nacher či Jaroslav Bžoch.

X X X

MUDr. Rath se stal pacientským ombudsmanem středních Čech a Prahy. Plat za to nedostane

Exposlanec David Rath se stal v pondělí pacientským ombudsmanem pro střední Čechy a Prahu při Svazu pacientů České republiky. V této funkci by měl radit pacientům, jak postupovat, pokud se dostanou do problémů při poskytování lékařské péče. Právě tento svaz podal žádost o Rathovo předčasné propuštění.

Minulé úterý propustili bývalého ministra zdravotnictví a exhejtmana Středočeského kraje Davida Ratha z brněnské věznice. O šest dní později už má první funkci. Svaz pacientů České republiky z něj udělal ombudsmana pro střední Čechy a Prahu. V této funkci by měl chránit práva pacientů a radit jim.
Za funkci podle svých slov žádné peníze pobírat nebude. „Tohle je de facto hobby, pro volný čas,“ uvedl Rath a dodal, že radám se bude věnovat po absolvování prací, které ho živí.

Ve vězení jsou i fajn lidi. Spal jsem dobře, ale chybělo mi pivo, prozradil Rath
David Rath plánuje pracovat dva dny v týdnu na středisku při brněnské věznici, kde si odpykal část trestu. Zbytek týdne by pak rád pracoval ve své ordinaci v Hostivicích. „Jen za ten pátek, co jsem tam byl, měla sestřička nějakých šest, sedm telefonátů od zájemců o novou registraci,“ řekl Rath.

Právě Svaz pacientů České republiky, který Ratha ombudsmanem jmenoval, se domnívá, že na propuštění Ratha má svou zásluhu. „Žádost o propuštění doktora Ratha, kterou podala naše organizace, sehrála roli v jeho propuštění,“ řekl prezident svazu Luboš Olejár.

Podle experta na zdravotnictví Tomáše Cikrta jsou v České republice vhodnější organizace chránící práva pacientů. „Je to organizace, která byla vždycky politicky navázána na levici, zejména Českou stranu sociálně demokratickou a v současnosti myslím, že její relevance je velice nízká,“ zhodnotil.
Svaz pacientů nevylučuje, že v budoucnu by se Rathova působnost medicínského ombudsmana rozšířila na celou republiku. V dubnu nicméně odsouzeného politika čeká další soud.

X X X

Příčina smrti herce Viktora Vrabce odtajněna. Na co zemřela hvězda pražského divadla?

Viktor Vrabec patřil podle režiséra Jaroslava Soukupa k nedoceněným hercům.Zdroj: ČTK
Herec Viktor Vrabec zemřel 2. ledna ve věku 80 let. Smrt zaskočila celou českou divadelní scénu. Dojemně na něj zavzpomínala jeho dcera nebo režisér, který mu svěřil jednu z nejslavnějších filmových rolí.

Smrt Viktora Vrabce byla nečekaná. „Tatínek nás opustil náhle, již dlouhou dobu se potýkal s dýchacími potížemi, které zapříčinilo závažné plicní onemocnění CHOPN (chronické onemocnění, které spočívá v zúžení dýchacích cest prostřednictvím trvalého zánětu, pozn. red),“ prohlásila hercova dcera Veronika Gebhard.

„Tatínkova největší vášeň a láska bylo herectví a divadlo. Byl velice precizní a spolehlivý, jeho perfekcionismus mu někdy stál v cestě. Myslím, že by si jeho publikum a diváci zasloužili dozvědět se o jeho osudu,“ dodala zdrcená dcera.

Pro CNN Prima NEWS na zesnulého herce zavzpomínal režisér Jaroslav Soukup, který ho obsadil do jeho nejslavnější filmové role v crazy komedii Byl jednou jeden polda II – Major Maisner opět zasahuje!

„Viktora jsem poprvé zaregistroval v sedmdesátých letech, kdy účinkoval v plzeňském divadle v představení Klíče na neděli a byl prima. Pak jsem ho párkrát v něčem zahlédl v televize. Asi dvacet let na to jsem ho obsadil do jednoho z dílů trilogie Byl jednou jeden polda. Tam jsem se s ním pracovně seznámil a byl naprosto bezvadnej. To, co jsem od něj chtěl, přesně tak zahrál. Žádné problémy nebyly. Vždycky byl připravený, zároveň noblesní. Mám na něj docela hezké vzpomínky. Dál už jsme se bohužel nepotkali,“ uvedl Soukup.

Nedoceněný herec, který dostal málo příležitostí
Vrabec podle něj patřil tak trochu k nedoceněným hercům. „On byl typ, na kterého když se podíváte, tak nebyl vizuálně přitažlivý, byl na rozhraní normálních tváří a trochu padouchů. Nedovedu si to vysvětlit, někteří herci jsou obsazovaní pořád, jiní ne,“ konstatoval Soukup.

Herec Viktor Vrabec se narodil ve Vysokém Mýtě, jeho maminka byla dcerou starosty města, který byl popraven za okupace. V mládí mezi jeho velké záliby patřil sport, především stolní tenis, veslování a orientační běh, v kraji patřil k nejlepším. V Pardubicích vystudoval Pedagogický institut, herectví na brněnské JAMU.

Po absolutoriu hostoval v pražském Divadle na Vinohradech a v Národním divadle. Stálé angažmá získal v plzeňském Divadle J. K. Tyla, odkud poté přešel do pražského Divadla S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou, pozn. red). V roce 1998 se do plzeňského divadla vrátil a působil v něm až do důchodu. Před kamerou se naposledy objevil v roce 2016 ve filmu Já, Olga Hepnarová, v němž ztvárnil otce hlavní hrdinky.

X X X

Španělský Pablo Escobar. Policisté zatkli místního krále heroinu

Španělská policie dopadla největšího pašeráka heroinu do země. Přezdívají mu „španělský Pablo Escobar“. Při zátahu zadrželi také devět dalších lidí a rozbili zločineckou síť, kterou muž celé roky vedl. Základnu měl v Toledu, kde schovával zásilky dovezené z Nizozemska.
Zátah z prosince byl ve Španělsku za poslední roky jedním z největších, vyšetřování začalo už loni v březnu. Během pátrání policie objevila množství farem a domů v oblasti Toleda, kde se heroin skladoval. 

Na ruinách Sýrie vyrostl nový narkostát. Řídí ho vláda, dotuje saúdská mládež

Čistý produkt tam pašeráci mísili a ředili, než ho nabídli dál k prodeji. Policie při razii zabavila přes 55 kilogramů heroinu. 
Hlavní podezřelý, policií označovaný jako „španělský heroinový Pablo Escobar“, je podle stanice Deutsche Welle úzce napojen na drogový gang vedený jistým Turkem z Istanbulu, známým jako Ochrnutý. Totožnost zadrženého však policisté podle listu El País neuvedli.

Drogy ve „velkých objemech“ do Španělska dovážel z Nizozemska, odběr pak měl hlavně v centrální a západní části země. Kromě „Escobara“ si policisté odvedli také devět dalších lidí, z toho šest mužů a tři ženy. 
Už v listopadu také hlídka u Madridu zadržela dva lidi z nižších pater organizace. Řidič zastaveného vozu tehdy začal ujíždět a spolu se spolujezdcem vyhazovat z oken balíky heroinu. Celkem pak policie posbírala asi pět kilo drogy. V prosinci se jí pak podařilo zabavit v autě jiného člena gangu zhruba 51 kilogramů heroinu.

Narkobaron a „Král kokainu“ Pablo Escobar šéfoval proslulému Medelínskému kartelu v Kolumbii. Zemřel při policejní přestřelce 2. prosince 1993. Byl právě na útěku z vězení, když ho policie objevila.
„Můj otec se nechal chytit. Porušil všechna pravidla bezpečnosti, která předtím sám nastavil. Věděl, že je tady systém pro lokalizaci mobilních telefonů. Udělal vše pro to, aby ho našli, protože kdyby nezemřel, byli bychom další na řadě,“ popsal před časem Escobarův syn.

X X X

Macronův rival Zemmour znovu u soudu. Za nenávistné výroky dostal pokutu

Za výroky k nezletilým migrantům bez doprovodu pařížský soud v pondělí uložil francouzskému krajně pravicovému prezidentskému kandidátovi Éricu Zemmourovi pokutu 10 tisíc eur (247 tisíc korun). Podle soudu se jednalo o podněcování k nenávisti, uvedla agentura AFP.

„Nemají důvod tady být, jsou to zloději, vrazi, násilníci, nic jiného nedělají, měli by být posláni zpátky,“ okomentoval Zemmour migranty v televizní show v roce 2020.
Zemmour byl odsouzen v nepřítomnosti. Jeho právník Olivier Pardo řekl stanici BFMTV, že klient si vyhrazuje právo odvolat se proti rozsudku. Zemmourův právní tým tvrdí, že obvinění proti prezidentskému kandidátovi jsou neopodstatněná.
Novinář a politický komentátor, který se na politické scéně plně objevil v létě, byl již dvakrát odsouzený za podněcování k rasové nenávisti.
Zemmour loni ohlásil vznik nové politické strany Znovudobytí (Reconquête). Je známý svými kontroverzními výroky, které se týkají žen, islámu, menšin či imigrantů. 

LGBT spolky dětem vymývají mozky, řekl kandidát na prezidenta Francie Zemmour
Popularitu si vybudoval v televizních vystoupeních, kde léta prezentoval své radikální názory. 
Silně konzervativní kandidát, který je například proti sňatkům homosexuálů, prohlásil, že cílem jeho prezidentské kandidatury je „zachránit Francii před dekadencí“.

Zemmour soupeří v dubnových prezidentských volbách se zavedenější krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou a konzervativní političkou Valérií Pécresseovou, které chtějí vyzvat prezidenta Emmanuela Macrona. V současné době je podle průzkumů Zemmour na čtvrtém místě.
Jsou to zloději, vrazi a násilníci, prohlásil Zemmour o migrantech:

X X X

Pošťačka nedoručila desítky dopisů a balíků, schovávala je doma. Mnohé ani neotevřela

Okresní soud v Tachově se zabývá případem pracovnice České pošty, která je podezřelá z toho, že během roku 2019 vědomě nedoručila desítky poštovních psaní a balíků. Zmíněnou poštu našla policie u ní v bytě. 29leté ženě hrozí až pět let ve vězení.
Česká pošta čelila v roce 2019 na Tachovsku ostré kritice od mnoha klientů. Ti si často stěžovali na to, že jim vůbec nepřišla pošta, kterou očekávali. Zdá se, že za to může jedna z místních doručovatelek.
Nedoručenou poštu totiž našla policie u ní v bytě. Státní zástupce Ondřej Wendler nyní ženu viní z trestného činu porušení tajemství uzavřeného listu či jiné písemnosti při poskytování poštovní služby, uvedl deník Právo

„Od ledna 2019 do října téhož roku jako pracovnice České pošty průběžně přebrala k doručení v místě svého pracoviště minimálně 85 kilogramů obyčejné pošty, 46 doporučených psaní a 47 balíčků z Číny. Poštovní zásilky však nedoručila adresátům a postupně je ukládala v místě svého bydliště,“ zmínil státní zástupce Wendler.

Podle něj tím doručovatelka způsobila svému zaměstnavateli škodu ve výši několika desítek tisíc korun. Ty Česká pošta již vyplatila poškozeným klientům jako finanční kompenzaci za nedoručené zásilky. Nedoručené dopisy měla žena uložené v krabicích.
„Nebyly otevřené, s výjimkou balíčků z Číny, kde u některých chyběl jejich obsah. Šlo o lenost. V případě doporučených zásilek, které se evidují, musela ještě nějakým fíglem vykazovat jejich doručení. To by měla u soudu vysvětlit její nadřízená,“ stojí dále v obžalobě.

Obviněná žena v průběhu trestního řízení odmítla vypovídat. Před soudem pak tvrdila, že vše na ni údajně nastražil její otec. „Neshledal jsem žádné polehčující okolnosti. Naopak obžalované přitěžuje množství nedoručených zásilek a výše škody. Chybí u ní (obžalované) i jakákoliv sebereflexe,“ doplnil Wendler.

Mluvčí České pošty Matyáš Vitík v reakci na incident uvedl, že jde o naprosto neakceptovatelné jednání: „Tady nemůžeme mluvit o nějakém náhodném opomenutí. Bohužel se najdou občas tací, kteří to dělají z nějakého důvodu záměrně.“ Podle Vitíka byly zajištěné dopisy nakonec doručeny adresátům.

X X X

Pašerák běženců střílel po rakouských vojácích. Uprchl zpět do Maďarska

Neznámý převaděč v pondělí střílel po rakouských vojácích, kteří pomáhali střežit hranici s Maďarskem. Podle úřadů nebyl nikdo zraněn. Střelci se však podařilo utéct. Policisté zadrželi druhého převaděče a dvanáct běženců, kteří požádali o azyl. Podobný incident se v Rakousku stal také počátkem ledna.

Incident se odehrál na hraničním přechodu u města Eberau ve spolkové zemi Burgenland. Podle policie byl zatčen druhý z převaděčů, kterým byl Moldavan. O azyl požádalo dvanáct migrantů dosud nezjištěné státní příslušnosti.
Rakouské ministerstvo obrany oznámilo, že přes kontrolní stanoviště na hraničním přechodu pronikla dodávka. Podle policie měla maďarskou registrační značku a zastavila na polní cestě už na rakouském území. 
Spolu s migranty vyběhl ven také jeden z převaděčů, který po rakouských vojácích začal střílet. Následně se mu podařilo utéct, nejspíš zpět do Maďarska. Původ uprchlého převaděče není znám.

„Dnešní incident ukazuje, že jednání převaděčů a s ním spojená kriminalita dosáhly nových rozměrů. Jsem ráda, že se nasazeným vojákům při přestřelce nic nestalo,“ uvedla ministryně obrany Klaudia Tannerová.

Maďarská policie střílela po kamionu, který jel do Rakouska. Vezl migranty
Podobný incident se na rakousko-maďarské hranici odehrál začátkem ledna. Maďarská policie tehdy střílela po kamionu, který ve vysoké rychlosti nezastavil ke kontrole u hranic s Rakouskem. 
Vůz poté přejel přes hranice, následně se ovšem porouchal. Rakouská policie pak zadržela egyptského řidiče a 30 lidí převážených v kamionu.

X X X

Ukrajinský exprezident Porošenko se vrátil do země. Hrozí mu patnáct let

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko se v pondělí vrátil do země, kde mu hrozí kvůli podezření z vlastizrady vězení. Zástupci vyšetřovacího výboru se mu po příletu na letiště v Kyjevě pokusili předat předvolání k soudu, Porošenko si ho ale podle nich nepřevzal. Další krok je nyní podle ukrajinských médií na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby.
Soud ale v pondělí večer jednání odložil a rozhodnutí oznámí ve středu, uvedla agentura Unian.

Bývalá hlava státu je vyšetřována kvůli podezření z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady Porošenka podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl - i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska - na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu na východě země.

Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.
Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že mu byl cestovní doklady vrácen, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy „Potřebujeme demokracii“ a „Zastavte represe“.

Na souběžném brífinku pro novináře ukrajinští vyšetřovatelé uvedli, že se pokusili doručit Porošenkovi předvolání. On však dokumenty odmítl převzít.

Podle ruskojazyčného serveru stanice BBC Porošenko po setkání s příznivci zamířil k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby. „Úřady jsou zmatené, slabé a místo toho, aby bojovaly proti (ruskému prezidentovi Vladimirovi) Putinovi, snaží se bojovat s námi,“ prohlásil během pauzy u soudu Porošenko před davem svých stoupenců, kteří se sešli i před soudní budovou. Stání se nakonec protáhlo do pozdních večerních hodin a soud poté jednání odročil na středu.

Prokuratura soud žádá, aby poslal někdejšího prezidenta do dvouměsíční vazby, anebo mu v případě propuštění na svobodu vyměřil kauci ve výši jedné miliardy hřiven (asi 757 milionů korun). Obžaloba dále chce pro exprezidenta povinnost nosit elektronický náramek, odebrání jeho pasu a požaduje pro něj zákaz opouštění Kyjeva bez povolení, napsal server Ukrajinska pravda.

V rámci vyšetřování byl Porošenkovi zmrazen majetek a v případě odsouzení mu hrozí až 15 let vězení. Porošenko trvá na své nevině a tvrdí, že jeho prezidentský nástupce Volodymyr Zelenskyj se ho snaží politicky zdiskreditovat, aby odvedl pozornost od četných problémů Ukrajiny. Zelenského administrativa se od vyšetřování distancovala a uvedla, že prokuratura a soudy jsou nezávislé.

Bohatý podnikatel Porošenko byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, když slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.

X X X

Koronavirus ovlivňuje autobusovou dopravu na Orlickoústecku

Už v minulém týdnu došlo k omezení některých autobusových spojů  na Orlickoústecku. Z důvodu vysoké nemocnosti řidičů není dopravce schopen zajistit dopravní obslužnost v plném rozsahu, a to ani za využití subdodávek.  V dalším týdnu počet zrušených spojů může ještě vzrůst.

„Vzhledem k tomu, že od příštího týdne dojde k plošnému testování dvakrát týdně, dá se očekávat, že ztratíme ještě další řidiče. V nejpostiženější oblasti Orlickoústecka proto nasadíme od 17. ledna letní jízdní řád, abychom byli schopni zachovat dopravu alespoň v nějakém režimu. Přidáme samozřejmě posilující spoje, aby se všichni zaměstnanci i školou povinní dostali do zaměstnání a do škol,“ uvedl náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš.

Veřejná doprava na Orlickoústecku je zajišťována dopravcem ČSAD Ústí nad Orlicí a.s., který kraj požádal o omezení současných jízdních řádů. U dalších dopravců se zatím o žádných omezeních neuvažuje.
„Samozřejmě se může stát, že některé spoje nepojedou, ale to jen v případě, že řidič ráno zavolá, že je v karanténě nebo má příznaky. To už ale bohužel nemůžeme nijak ovlivnit a ani se na to nijak připravit. Všem se omlouvám a děkuji jim za pochopení a za trpělivost. Věřím, že se brzo vrátíme zpět do normálních kolejí – v dopravě i v osobním životě,“ dodal náměstek Kortyš. Ing. Pavla Sedláková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

V Kyjově vznikne nové výjezdové stanoviště záchranářů

Po Mikulově, Bučovicích a Slavkově u Brna kraj zahájí proces výstavby nové výjezdové stanice zdravotnické záchranné služby také v Kyjově. Krajská rada schválila zahájení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku na své středeční schůzi (12. ledna 2022).
„Výstavba nového výjezdového stanoviště v Kyjově přijde na 103 milionů korun včetně DPH. Záchranáři zde naleznou odpovídající zázemí, to v konečném důsledku pozitivně ovlivní jejich nasazení v terénu a zvýší úroveň přednemocniční péče v oblasti celého regionu Kyjovska,“ konstatuje hejtman Jan Grolich.

„Nová budova výjezdového stanoviště vznikne z logistického hlediska na ideálním místě – tedy v areálu kyjovské nemocnice. Sloužit potřebám záchranářů by měla již v první polovině příštího roku,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Jiří Kasala. „Výstavbu nového stanoviště v Kyjově bude kraj financovat z prostředků, které má k dispozici z úvěru od Evropské investiční banky a ze svého rozpočtu,“ dodal radní pro investice Vladimír Šmerda.

Koncem října minulého roku krajští radní „odstartovali“ proces vzniku nových výjezdových stanovišť v Mikulově (předpokládané náklady 80,6 milionu korun včetně DPH), Bučovicích (81 milionů vč. DPH) a Slavkově u Brna (44,7 milionu korun vč. DPH). Koncem roku již představitelé kraje poklepali základní kámen stanoviště v Boskovicích (72 milionů korun vč. DPH). Kvalitu a rychlost zásahů záchranářů v terénu zvýší také začátkem prosince zahájená výstavba nového autoservisu pro vozy záchranářů v Brně-Černovicích (45 milionů korun vč. DPH).Mgr. Alena Knotková, tisková mluvčí
 
X X X

Žáci Pardubicka mohou získat Cenu vévody z Edinburghu

Podpisem memoranda o spolupráci potvrdil Pardubický kraj zájem rozvíjet i nadále aktivity vedoucí k udílení Mezinárodních cen vévody z Edinburghu (DofE). Cílem tohoto programu, který funguje pod záštitou britské královské rodiny, je motivovat mladé lidi ve věku od 14 do 24 let k osobnímu rozvoji prostřednictvím neformálního vzdělávání.

„DofE je prestižním mezinárodním programem neformálního vzdělávání pro mladé lidi ve věku od 14 do 24 let. Nejedná se o klasický vzdělávací program, ale jeho cílem je především komplexní rozvoj osobnosti prostřednictvím celé řady volnočasových aktivit v oblasti sportu, dobrovolnické činnosti či dobrodružných expedic. Podpisem memoranda chceme vyjádřit náš zájem a podporu těmto aktivitám nejen na našich školách,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Do programu je v Pardubickém kraji zapojeno již přes 12 škol různého zaměření. „Program není cílen pouze na gymnázia, ale je určen opravdu pro všechny děti ze všech oborů vzdělávání. V našem kraji má již poměrně dlouhou tradici a doufám, že se k velmi úspěšným školám jako jsou gymnázia v Poličce či Moravské Třebové přidají i další. To je také naším cílem, tedy prezentovat ředitelům škol možnosti programu a podnítit je k zapojení se,“ řekl krajský radní pro oblast školství Josef Kozel.

Program byl založen roku 1956 princem Philipem, vévodou z Edinburghu, manželem britské královny Alžběty II. Myšlenka programu vznikla zásluhou Kurta Hahna, německého pedagoga, který propagoval zážitkovou pedagogiku. Prvotním cílem DofE byla snaha vést britské chlapce k smysluplnému trávení volného času mezi dokončením školní docházky a nástupem na vojnu. Program se však rychle otevřel i dívkám a začal se šířit po celém světě.

Nyní je zapojeno přes 8 milionů mladých ve více než 130 zemích světa. V ČR program působí od roku 1995. „Účast v programu studenty učí, že má cenu na sobě pracovat a dotahovat věci do konce. Po letech s pandemií je právě tato schopnost důležitější než kdy dříve. Absolventi programu získávají certifikát a odznak s mezinárodní platností, které jim mohou dopomoci k zajímavé pracovní příležitosti nebo studiu v zahraničí,“ doplnil Tomáš Vokáč, výkonný ředitel programu DofE v České republice. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje