Čaputová do ÚVN dorazila kolem 12:15, přivítal ji podle zpravodaje ČTK ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Do Prahy přiletěla, na letišti ji uvítal s kyticí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Kytici jí podle fotografií, které zveřejnil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, předal i Zeman. Stejně jako v pondělí premiéra Andreje Babiše slovenskou prezidentku přijal v křesle. Čaputová mu podle člena slovenské delegace přinesla med a balík čajů.

Podle mluvčí nemocnice Jitky Zinke musí i Čaputová dodržet stanovená pravidla pro návštěvu pacientů umístněných na lůžku dlouhodobé péče. Na pokoji u Zemana tak mohla zůstat maximálně půl hodiny, musela mít zakrytá ústa a nos a prokázat se očkováním, testem nebo proděláním nemoci covid-19. Zinke novinářům řekla, že vše kontroluje na místě personál nemocnice. Poznamenala, že termín návštěv je vhodné konzultovat předem a je vhodné počet návštěv uzpůsobit tak, aby pacienta neunavily. V jeden okamžik mohou přijít maximálně dvě osoby. V pondělí již Zemana navštívil Babiš, ve středu přijme předsedu ODS a kandidáta na premiéra Petra Fialu.

Zeman je hospitalizován od 10. října. Čaputová mu v dopise v polovině října popřála hodně zdraví a sil a rychlé uzdravení. V další korespondenci 28. října poblahopřála prezidentovi ke státnímu svátku. Podle webu slovenské prezidentky Zeman sám v dopise Čaputovou informoval o zlepšení svého zdravotního stavu a o tom, že může přijímat návštěvy.

Čaputová přijela do českého Senátu, obdrží stříbrnou medaili
Čaputová po schůzce se Zemanem dorazila do českého Senátu. Setkala se s jeho předsedou Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do Prahy přijela. Připojili se k nim i další členové horní komory Parlamentu. Čaputová následně v Hlavním sále Valdštejnského paláce, sídla Senátu, obdrží stříbrnou pamětní medaili a v jednacím sále ji bude čekat debata se studenty.

Slovenská prezidentka se má při návštěvě Senátu neformálně setkat rovněž s novou předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), která byla do čela dolní komory Parlamentu zvolena minulý týden.
Slovenská prezidentka má po odjezdu ze Senátu v plánu, podobně jako předloni, položit květiny u památníku 17. listopadu na pražské Národní třídě při příležitosti výročí pádu komunismu v někdejším Československu v roce 1989. /agentury/

X X X

Zeman ve státní svátek promluví před kamerami TV NOVA, vyzpovídá ho Koranteng

Ve středu ve 20:00 hodin poskytne prezident Miloš Zeman rozhovor televizi Nova. Hlavu státu vyzpovídá moderátor Rey Koranteng. Bude se jednat o první rozhovor před kamerami od doby, kdy byl Zeman hospitalizován. Nova slibuje, že padnou dotazy na všechno, o čem se v souvislosti s pobytem v nemocnici dosud především spekulovalo.

Moderátor Rey Koranteng s prezidentem přímo v jeho nemocničním pokoji probere nejen jeho aktuální zdravotní stav, ale také třeba to, jak nahlíží na jednání o sestavení nové vlády, zda se chystá vetovat či připomínkovat nějaká konkrétní jména na posty ministrů, či jak vnímá chování zástupců Kanceláře prezidenta republiky poté, co byl hospitalizován.
„Rozhovor s hlavou státu potrvá přibližně 15 minut. Bude předtočen v průběhu středy za dodržení všech hygienických předpisů,“ uvedla televize.

Čaputová měla na schůzku 30 minut
Zeman naposledy poskytl rozhovor 5. listopadu pro Frekvenci 1. „Cítím se naprosto normálně. Nejsem přetížený a dokonce už měsíc nekouřím. Neříkám, že mi to vydrží, ale měsíc už je dlouhá doba,“ řekl nedávno pro rádio Zeman, který v tu dobu nemohl přijímat návštěvy. 

Zeman může přijímat hosty poté, co ho ÚVN přemístila na lůžko dlouhodobé péče. V pondělí se tak prezident mohl setkat s premiérem v demisi Andrejem Babišem a ve středu přijme lídra koalic Spolu a šéfa ODS Petra Fialu, který mu chce představit složení své nové vlády, na níž se shodli politici ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN.
V úterý dopoledne prezidenta nemocnici navštívila i slovenská prezidenta Zuzana Čaputová. Ta měla na schůzku podle pravidel ÚVN nejvýš třicet minut.

X X X

Milenka Karla Gotta promluvila o nemanželském dítěti, je malý Hugo synem Mistra?
 
Dominika Gottová před časem šokovala svým výrokem o nemanželském synovi Karla Gotta. Nejstarší dcera Slavíka tvrdí, že má ještě nevlastního bratra Huga, kterého její otec počal v době, kdy byl ženatý s Ivanou Gottovou. Bývalá milenka Karla Gotta překvapivě slova Dominiky nepopřela.
Dominika Gottová po smrti svého otce přišla s velmi závažným tvrzením. V knize Poslední roky s Karlem napsala prvorozená dcera Karla Gotta s informací, která šokovala veřejnost.

"Dotyčný chlapec je nezletilý a moc se neznáme, viděli jsme se jen sporadicky. Myslím si ale, že by veřejnost měla vědět, že můj otec měl vytouženého syna. A to s ženou, která byla jeho celoživotní múzou a nyní se rozhodla odejít se svým synem žít na Kanárské ostrovy, kde jsou mimo dohled veřejnosti," píše Dominika ve svém díle.
Dlouholetou milenkou Karla Gotta byla režisérka, fotografka a designérka Alice Kovácsová. Právě s ní měl Mistr dle Dominiky počít syna, jenž dostal jméno Hugo.

Láska na první pohled se přeměnila na nenávist
Alice Kovacsová se do Karla Gotta zamilovala, když jí bylo sedmnáct let. Sehnala si na něj číslo, zavolala mu a rovnou ho pozvala k sobě domů na večeři. Zpěvák skutečně přijel a od té doby spolu udržovali milostný románek.
"Karel se ke mně stále vracel, asi jsem mu dávala něco, co v jiných vztazích nenašel. Možná to bylo i tím, že jsem se ho nikdy na nic neptala, po ničem nepátrala, respektovala jsem jeho uměleckou duši a hlavně jsem po něm nikdy nic nechtěla. Ani majetky, ani závazky," tvrdila zpěvákova milenka.

Její slova ostatně kdysi potvrdil i sám Gott. "Nikdy se neptala, kde jsem byl, s kým a proč. O tom, jestli ona je jediná, anebo mám ještě další, nebyla nikdy řeč. Neslyšel jsem od ní jedinou výčitku. Byla to moc zajímavá dívka, vždycky si s ní bylo o čem povídat," pěl na Alici samou chválu. Kovacsová se ale nakonec provdala za herce a hudebníka Ondřeje Havelku, s kterým založila rodinu a vztah s Gottem přešel z lásky do otevřené války. "Doteď jsem mlčel, dál ale už nechci. K posedlému psychopatickému chování a mstivému jednání paní Kovácsové říkám jediné: Pomalu, ale jistě mě zabíjí," sdělil Blesku zpěvák na adresu své exmilenky poté, co prodala v dražbě jeho obraz. 

Gott mohl mít pět dětí, Jitka Svobodová šla na potrat
K údajnému nemanželskému dítěti se Alice Kovacsová vyjádřila pouze jednou a to pro německý web Bild. "Znám výroky z knihy a respektuji, co je tam napsáno. Jinak to nebudu komentovat," sdělila bývalá Gotta a překvapila veřejnost, že se nesnažila informaci popřít.

Karel Gott je otcem čtyř dcer, dle CNN Prima News ale čekal dítě i s modelkou Jitkou Svobodovou, se kterou chodil pět let. Půvabná brunetka ho učarovala svou krásou a dokonalou postavou. V průběhu vztahu přišla do jiného stavu, ale jelikož si zpěvák dítě ještě nepřál, měla jít na potrat.
"Náš vztah byl velice intenzivní. Myslím, že jsme se opravdu milovali," prozradila Svobodová po letech médiím. Rozchod ji velice ranil. Gott jí totiž tehdy zatajil, že v době, kdy spolu tvořili pár, se mu narodila druhá dcera Lucie.  
Eliška Krásnohorská

X X X

Dominika Gottová pomlouvá Ivanu a Lucie s ní skončila

Kdyby byl Karel Gott ještě naživu, jistě by neměl radost z toho, jak se chová jeho nejstarší dcera Dominika. Nejen, že se nedostavila na premiéru dokumentu Karel, ale ještě nevybíravě pomlouvala macechu Ivanu. Na její chování už se nemůže dívat ani její sestra Lucie. Ta s ní ukončila veškerý kontakt.

Před pár týdny měl premiéru dokument Karel, který mapuje poslední roky života našeho nejslavnějšího zpěváka Karla Gotta. Na akci, která byla považována za vrchol sezóny, samozřejmě dostala pozvánku i zpěvákova nejstarší dcera Dominika.
Ta momentálně sice žije ve Finsku, ale protože ji opustil manžel, má tam dluhy a je bez práce, uvažuje, že se vrátí zpět do Čech. Dominika však holduje lékům a alkoholu, i když momentálně tvrdí, že je čistá, nechce se tomu věřit. Proč by jinak na premiéru nedorazila a neuctila památku svého otce, ale raději se neustále nevybíravě opírala do jeho manželky Ivany, která se o něj na rozdíl od ní starala do posledních chvil.

Dominika Gottová neustále napadá vdovu Ivanu
Gottová ji nemůže vystát především proto, že peníze od otce už utratila a nemůže se smířit s tím, že už jí Ivana nebude podporovat, stejně jako to dělal zpěvák. Přece jen to byla jeho dcera, bylo mu jí líto a možná jí tak kompenzoval to, že s ní trávil tak málo času.

Dominika tedy na křest kvůli účasti Ivany nedorazila a ještě se nechala slyšet, že Ivana pošpinila památku jejího otce. Obvinila ji také z toho, že se nestará o rodinný hrob v Újezdu u Svatého Kříže, i když mu to slíbila. Dle jejích slov tam chtěl být dokonce Gott pohřben a Ivana nerespektovala jeho přání.

Ivana naštěstí na podobné výkřiky nemocné ženy nereaguje a nevyjadřuje se k nim. Stejně tak to bylo ohledně Dominičiných stížností na dokument. Aby se Ivana vyhnula Dominičiným atakům, v dokumentu ji nakonec vynechala. Na premiéru tak nakonec dorazily jen tři Gottovy dcery - Nelly, Charlotta a Lucie. Poslední zmíněná s rodinou svého otce vychází skvěle a s nevlastní matkou i sestrami se často stýká a pravidelně si volají.

Nejspíš nevyřešila problém s návykovými látkami
„S Ivanou skvěle vycházíme, voláme si a víme o všem, co děláme. Nemám zájem se s Dominikou stýkat, když vidím, co předvádí,“ řekla Lucie Blesku. Ta byla na premiéře s partnerem Lukášem a syny.
Vše nasvědčuje tomu, že Dominika své problémy s návykovými látkami nevyřešila, neustále se chová jako blázen a otcovo přání, aby si dala konečně život dohromady, nerespektuje.  
Jaroslava Procházková
 
X X X

Borrell: EU dostává proud migrantů mířících do Běloruska pod kontrolu?
 
Evropská unie postupně dostává pod kontrolu proud migrantů směřujících do Běloruska, jehož autoritářský režim je odváží na hranice Polska a pobaltských zemí. Před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí to novinářům řekl šéf diplomacie EU Josep Borrell. Účinným nástrojem pro omezení hybridních útoků Minsku podle něj budou nové sankce, které dnes ministři potvrdí. Brusel bude také pokračovat v přesvědčování zemí, z nichž běženci pocházejí a přes něž cestují.EU však rovněž musí poskytnout lidem uvízlým na hranicích humanitární pomoc, dodal Borrell.

"Z pohledu proudu (migrantů) do EU se podle mě věci dostávají pod kontrolu," prohlásil dnes Borrell, podle něhož unijní instituce úspěšně přesvědčují Turecko, Irák či další blízkovýchodní země, aby bránily jednosměrným cestám lidí do Běloruska. Podle sedmadvacítky se běloruský režim snaží soustředit migranty u hranic EU, aby unii destabilizoval. Minsk takovou interpretaci odmítá.

Borrell dnes prohlásil, že o víkendu mluvil s běloruským ministrem zahraničí o neudržitelnosti situace na hranicích a o nutnosti poskytnout tisícům lidí humanitární pomoc. Šéf unijní diplomacie stejně jako řada ministrů před dnešním jednáním hovořil o tom, že společnou reakcí evropského bloku bude již pátý balíček sankcí, který postihne i firmy a instituce podílející se na převozech migrantů. Bude mezi nimi i letecká společnost Belavia, která má již od léta zakázány cesty na unijní území, a v rámci nových sankcí by měla přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla.

Na seznamu se mají ocitnout i minský hotel či další společnosti spojené s přepravou a ubytováním lidí mířících k běloruským hranicím,
Mezi třemi desítkami činitelů či subjektů ovšem figurují také velké státní firmy z ocelářského či ropného průmyslu, které se zapojily do potlačování opozičních protestů, kvůli němuž čelil Lukašenkův režim předchozím sankcím.

Belavia přestává dopravovat z Dubaje občany Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku
Běloruská letecká společnost Belavia přestává přepravovat občany Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku z Dubaje do Minsku. Podle agentury Reuters to dnes oznámil běloruský národní dopravce, který zároveň uvedl, že tak činí na základě nedělního rozhodnutí úřadů Spojených arabských emirátů.

"V souladu s rozhodnutím příslušných orgánů Spojených arabských emirátů nebudou od 14. listopadu 2021 občané Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Sýrie přijímáni na lety z Dubaje do Běloruska," stojí podle agentury TASS v prohlášení běloruské letecké společnosti.

Minulý týden Belavia oznámila, že na žádost Ankary přestává přepravovat na palubě svých letadel Iráčany, Syřany a Jemence z Turecka. Turecké úřady poté informovaly o tom, že vydaly zákaz prodávat letenky do Běloruska občanům těchto zemí. Podle Evropské komise (EK) byl turecký zákaz první výsledek jednání, která vede Brusel se zeměmi, z nichž přichází v současné době zvýšené množství migrantů do Evropy, a také s leteckými společnostmi, které je převážejí.

Bagdád později podle Reuters oznámil, že zastavuje přímé letecké linky z Iráku do Běloruska ve snaze ochránit Iráčany před gangy obchodujícími s lidmi. O víkendu pak soukromé syrské aerolinie Cham Wings uvedly, že pozastavily lety do Minsku.
Evropská unie viní režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka z toho, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU, čímž se mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Minsk podobná obvinění odmítá. Na hranicích mezi Běloruskem a Polskem a také Litvou táboří v mrazivých podmínkách tisíce migrantů, především z Blízkého východu, kteří se chtějí dostat do EU. Několik lidí tam v poslední době zemřelo, poznamenal Reuters.

Evropská unie už dříve pohrozila leteckým společnostem sankcemi za přepravu migrantů. V souvislosti s plánovanými postihy se kromě Belavie mluvilo i o ruském Aeroflotu, Turkish Airlines nebo Flydubai. Ruská společnost popřela jakoukoliv účast na převozu migrantů do Běloruska. Ministři zahraničí unijních zemí mají rozhodnout o dalších sankcích proti běloruskému režimu dnes.

Na polsko-běloruské hranici byl v noci zřejmě klid
Dnešní noc na polsko-běloruské hranici byla patrně klidná. Média ani tiskové agentury neinformovaly o překonání polské bariéry migranty. Pohraniční stráž v neděli uvedla, že očekává velký pokus o zdolání polské hranice skupinami migrantů.
Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik v neděli prohlásil, že k hranicím míří v Bělorusku další skupiny migrantů, a podobně hovořila i nezávislá běloruská média.

U hranic s Běloruskem momentálně táboří tisíce migrantů, především z Blízkého východu, kteří se chtějí přes Polsko dostat dále do Evropské unie. Polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům 15.000 vojáků, kteří se pokoušejí vlnu zvládnout.
Podle mluvčí pohraniční stráže Katarzyny Zdanowiczové běloruští pohraničníci v neděli instruovali migranty, jak překročit hranice. Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb Stanislaw Žaryn prohlásil, že bude i nadále docházet k pokusům o eskalaci konfliktu na vybraných místech.

Informace o dění na hranici je těžké ověřit, protože v polském pohraničním pásmu nadále platí výjimečný stav a novináři, ochránci lidských práv či humanitární pracovníci tam nemají přístup. Média jsou z polské strany odkázána na informace úřadů. Polský premiér Mateusz Morawiecki v neděli uvedl, že Minsk v hybridní válce používá dvě zbraně: migranty a dezinformace, které se dostávají i do západních médií, prý vinou novinářů působících u běloruských hranic. Žurnalisty do zvláštního pásma ale nevpustí.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další balíček sankcí proti běloruskému režimu, zamířených například na běloruské aerolinky Belavia či hotel, v němž jsou lidé čekající na transport k hranici ubytováni.
Samotné Polsko začalo spolu s Litvou a Lotyšskem zvažovat aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci.To je krok, který byl v dějinách NATO použit jen několikrát.

Belavia uvedla, že do Minsku okamžitou platností přestává z Dubaje přepravovat občany Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku. Učinila tak na základě nedělního rozhodnutí úřadů Spojených arabských emirátů.
Také Bagdád zastavil přímé letecké spojení z Iráku do Běloruska, a to s cílem „ochránit Iráčany před gangy obchodujícími s lidmi“. Server Euractiv v pondělí informoval, že irácká vláda na čtvrtek 18. listopadu organizuje pro své občany „uvízlé“ v Bělorusku repatriační let.
Návrat do vlasti bude podle Bagdádu „na dobrovolné bázi“, na hranicích s Polskem podle něj „uvázlo“ nejméně 571 Iráčanů.

X X X

Výbor schválil vydání exkancléře Kurze žalobcům, parlament rozhodne ve čtvrtek

Imunitní výbor rakouské Národní rady v úterý jednomyslně schválil žádost žalobců o zbavení imunity bývalého kancléře Sebastiana Kurze, který čelí vyšetřování v korupčních kauzách. Ve čtvrtek má 35letého šéfa Rakouské lidové strany (ÖVP) a jejího poslaneckého klubu s konečnou platností vydat vyšetřujícím orgánům plénum Národní rady.

Kurz se na počátku října vzdal premiérské funkce poté, co protikorupční státní zastupitelství prohledalo mimo jiné i prostory kancléřství. Jde o kauzu, v níž je desítka osob podezřelá ze zpronevěry, uplácení a úplatnosti. 
Kurzovi nejbližší kolegové podle vyšetřovatelů v roce 2016 pomáhali politikovi v kariérním postupu tím, že objednávali průzkumy veřejného mínění a články v jeho prospěch. Platilo za ně přitom údajně ministerstvo financí.

Kurz čelí vyšetřování také kvůli podezření z křivé výpovědi před parlamentním výborem zabývajícím se aférou Ibiza, která v roce 2019 vedla k pádu jeho první vlády tvořené lidovci a pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).
Kurzovo neodcházení. Rakouský exkancléř zůstává ve vysoké politice dál

Takzvanou kauzu Ibizagate spustila videonahrávka tajně natočená v roce 2017 ve vile šéfa FPÖ Heinze-Christiana Stracheho na španělském ostrově Ibiza, na níž Strache otevřeně hovořil o svém korupčním jednání. Vyšetřovací výbor se zabýval možnou korupcí v FPÖ i ÖVP.
Samotný Kurz se chce před orgány činnými v trestním řízení očistit. „Falešná obvinění vůči mé osobě se dají rychle vyvrátit,“ řekl podle agentury DPA exkancléř před úterním zasedáním imunitního výboru.

X X X

V Turecku je bezpečno, hlásili Izraelci. Pak je policie sebrala za špionáž

Izrael a Turecko jsou na pokraji nové diplomatické krize. A to kvůli dvěma turistům, kteří skončili v istanbulském vězení pro podezření ze špionáže. Na výletě si vyfotili historický palác Dolmabahçe. Když si pak povídali, zaslechla je servírka, která je udala na policii s tím, že si Izraelci fotili palác prezidenta. Incident teď žehlí i izraelský premiér.

Izraelský pár Natalie a Mordi Okninovi během dovolené v Istanbulu minulý týden vystoupali na nově otevřenou televizní věž Çamlica a fotili si úchvatné výhledy na město. Zachytili i palác Dolmabahçe, který kdysi sloužil jako sídlo osmanských sultánů a zemřel v něm i první turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk. 

Současný vládce Turecka Recep Tayyip Erdogan v pompézním paláci na břehu Bosporu nežije a areálem běžně korzují turisté, kteří si mohou prohlédnout sály plné zlata a drahého kamení i téměř pětitunový lustr z českého křišťálu. 
Občas se však Dolmabahçe využívá pro jednání státníků a oficiální návštěvy. O kus dál na sever pak je i vila Huber, která je oficiálním letním sídlem prezidenta.

Řidiči autobusu z izraelského Modiinu fotky poslali domů přes WhatsApp s dovětkem „takový krásný dům“. Jejich hovor zaslechla servírka z restaurace v televizní věži. A tady začíná patálie, ve které se nyní oba Izraelci nacházejí.
Brzy poté je totiž zatkli, stejně jako jejich tureckého průvodce, a turecká prokuratura je nyní viní z „politické nebo vojenské špionáže“. Snímky prezidentského paláce prý poslali izraelské tajné službě a ne příbuzným. 

Policie oba zadržené původně chtěla deportovat, po zásahu prokuratury však zůstávají ve vazbě a čekají na svůj proces. Ten však nebude dřív než za tři týdny, píší izraelská média. Právník obou turistů tvrdí, že fotili Dolmabahçe. Prokuratura ovšem má za to, že se špioni zajímali nejen o Erdoganův palác, ale i bezpečnostní stanoviště v okolí a kamery.

Vztahy mezi Izraelem a Tureckem jsou mrazivé už od izraelského útoku na flotilu propalestinských aktivistů, při kterém v roce 2010 zemřelo devět tureckých občanů. Zlepšují se jen pomalu i proto, že Erdogan dlouhodobě podporuje teroristické hnutí Hamas vládnoucí v Gaze.
A nynější obvinění židovských turistů tak v izraelských médiích okamžitě rozjelo spekulace, že Erdogan bude chtít případ politicky využít. Po pár dnech, kdy se prezident ke kauze nijak nevyjádřil a turecká média o ni ztratila zájem, podezření ochladlo.
Aféra nicméně přichází v nevhodnou chvíli. Teprve před měsícem policie v Turecku obvinila patnáct lidí ze špionáže pro Mosad a sbírání informací o univerzitních studentech, z nichž někteří jsou Palestinci.

Do řešení incidentu se zapojil i izraelský premiér Naftali Bennett a v tichosti se snažil předejít diplomatické krizi. V neděli pak řekl, že Okninovi jsou „dva nevinní občané, kteří se omylem dostali do složité situace“. Za oběma nyní míří izraelští diplomaté.
Ministr zahraničí Jair Lapid ujistil, že kabinet „bez přestávky“ pracuje na propuštění Okninových. Vyzval také novináře, aby si představili, že jde třeba o jejich rodiče a o kauze referovali citlivě. „Jen kvůli titulku nestojí za to uvrhnout je do nebezpečí,“ apeloval. 

Turecký advokát páru byl i za zadrženým Turkem. Ten uvedl, že turisty žádal, aby palác nefotili, protože je to nebezpečné. Oni ho však neposlechli. A ironií osudu je, že krátce před svým zadržením natočili video, ve kterém ujišťovali krajany, že mohou bez obav přijet.

„Není čeho se bát. V Turecku je zábava a bezpečno, můžete tu klidně mluvit hebrejsky. Izraelce tu milují,“ říká Natalie. „Přijeďte, všechno je v pohodě,“ dodal Mordi.

X X X

Přibylo 11514 nakažených, v nemocnicích leží už přes 4 tisíce pacientů

Epidemie stále sílí. Během pondělí přibylo v Česku 11 514 potvrzených případů nemoci covid-19, to je zhruba o 2 250 víc než před týdnem. Takzvané incidenční číslo – tedy počet nákaz na 100 000 obyvatel – stouplo na hodnotu 739.

Aktuální počet nakažených covidem se blíží 100 tisícům a v nemocnicích s touto nemocí leží 4 296 pacientů, což je téměř o 500 lidí víc než o víkendu a nejvíce od poloviny dubna. V těžkém stavu se nyní nachází 635 osob, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Za pondělí bylo zatím zaregistrováno 45 úmrtí v souvislosti s koronavirem, toto číslo se však průběžně mění a bude pravděpodobně vyšší.
Od loňského března se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem už víc než 1,9 milionu lidí, zemřelo 31.636 z nich. S nárůstem počtu nakažených přibývá i zemřelých. Denním maximem nynější podzimní vlny bylo 70 úmrtí z minulé středy 10. listopadu.
Ke konci víkendu bylo v nemocnicích víc než 3800 lidí s covidem. Patnáct procent z nich, konkrétně tedy 572 pacientů, vyžadovalo intenzivní péči. Očekává se, že i v dalších dnech porostou počty hospitalizovaných a denní přírůstky by mohly atakovat rekordní hodnoty celé epidemie.

Vláda v demisi se v pondělí večer nedohodla na zpřísnění restrikcí, které mají zastavit šíření koronaviru během nynější podzimní vlny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhoval, aby se od prosince přestaly jako covidový certifikát uznávat antigenní testy, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je ale ve hře více možností včetně omezení volného pohybu pro neočkované. Rozhodnout má kabinet ve čtvrtek.

Restrikce nás nedonutí a očkovací kampaň také nepůsobí, hlásají odpůrci
Za hlavní nástroj, jak bojovat proti epidemii, se považuje očkování. Alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19 má v Česku 70 procent dospělé populace. Zhruba 6,19 milionu lidí má očkování dokončené. Posilující dávku dostalo zatím víc než půl milionu lidí. 
V případě populace od 12 let, pro kterou je zatím očkování dostupné, je plně očkováno víc než 66 procent. Ze všech obyvatel Česka má očkování hotové přes necelých 58 procent lidí. Několik posledních dnů tempo očkování v mezitýdenním srovnání klesá.

X X X

Cena kremací roste, neočkovaní ohrožují rozpočty blízkých, hlásá Flegr

Současný růst cen energií dopadá na různé typy provozoven a služeb. Evoluční biolog Jaroslav Flegr na Twitteru varoval, že skokově vzrostla i cena kremací. Všem s černým humorem radí, aby se nechali očkovat a zbytečně nezatěžovali rodinný rozpočet. ​
„V souvislosti s růstem cen plynu skokově stoupla cena za kremace. Neohrožujte rodinný rozpočet svých blízkých – nechte se očkovat!,“ radí na Twitteru Jaroslav Flegr všem neočkovaným.

Ten už přitom loni v říjnu varoval, že Česko čeká na podzim druhá silná vlna koronaviru, kvůli které zemře hodně lidí.  „Doufám, že je má vláda připravené, protože vážně nevím, jak se to potom bude dělat. Nebudou tisíce mrtvých denně, ale stovky. I to ale stačí,“ řekl Flegr loni v říjnu.
Reagoval tím na slova ministra vnitra Jana Hamáčka, který 10. října 2020 v rozhovoru pro Právo uvedl, že bez tvrdších opatření budou v českých ulicích mrazáky na mrtvoly.

Favorit na nového šéfa ministerstva zdravotnictví Vlastimil Válek zase na začátku listopadu varoval, že s rostoucími čísly může přijít další lockdown. „Já už nechci přijít o další Vánoce, o další Velikonoce. Ale teď to tím smrdí,“ prohlásil Válek.
Rostoucí ceny plynu zvýší náklady i krematoriím. Ta čekají, kam až vyšplhají

Lockdown ale v sobotu AntiCovid tým ve stanovisku pro ministerstvo zdravotnictví odmítl, stejně tak i povinné očkování. AntiCovid tým, který sestavila koalice SPOLU na pomoc současné vládě v boji proti koronaviru, totiž nechce rakouský model. Rakouská vláda v neděli schválila celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti covidu nebo nemoc neprodělali. Nařízení platí od pondělí.

Poslední Vánoce
Jak avizoval Válek, výhledově hrozí, že žádné Vánoce nebudou, že se opět zavřou služby a omezí se život. S tím souhlasí také ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého, lékař a poradce AntiCovid týmu koalice Spolu Marián Hajdúch. 

Situace smrdí, hrozí, že se na Vánoce zavře úplně všechno, varoval Válek
„Bohužel to všechno spěje k tomu, že další Vánoce strávíme v práci (v nemocnici, pozn. red.). Není to věc, ze které bychom měli radost my, a už vůbec to není věc, ze které budou mít radost ti pacienti, kteří ty Vánoce tam stráví také. Pro některé to budou Vánoce poslední,“ řekl v rozhovoru pro SeznamZprávy.

Podle Hajdúcha Česko čekají těžké týdny, protože se objevuje velké množství dezinformací. „Navíc nejsme schopni přesvědčit dostatek lidí k tomu, aby se zaočkovali,“ upozornil na kritickou situaci a dodal, že Vánoce představují problém i pro zdravotníky, kteří už jsou neskutečně vyčerpaní. 

X X X

Maďarské tresty za pomoc migrantům porušují zákony EU, řekl soud

Trestáním organizací pomáhajících cizincům s azylovým řízením porušilo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, který tak dal za pravdu Evropské komisi v další ze série žalob vůči zákonům iniciovaným protiimigrační maďarskou vládou.
Podle soudu se Budapešť provinila proti unijním normám i tím, že odmítá přiznat právo na azyl lidem, kteří k maďarským hranicím dorazili přes bezpečnou třetí zemi.

Vláda premiéra Viktora Orbána v roce 2018 prosadila sérii zákonů, které mimo jiné výrazně ztížily pomoc lidem žádajícím o azyl a omezily jejich šance na dosažení této ochrany. Pravidla umožňovala trestně postihovat kohokoli, kdo pomáhá s vyřízením formalit lidem, kteří často nezvládají administrativními úkony v maďarštině.

„Kriminalizace této činnosti narušuje výkon práv, která unie zaručuje v oblasti pomoci žadatelům o mezinárodní ochranu,“ konstatoval dnes nejvyšší orgán unijní justice. Podle soudců Maďarsko neplní své povinnosti vyplývající ze směrnic o společných řízeních a přijímání žadatelů.

Soud dal za pravdu žalobě Evropské komise, která již ve sporech o práva migrantů a nevládních organizací s Orbánovou vládou uspěla několikrát. Naposledy loni v prosinci soudci rozhodli, že Budapešť porušila právo EU tím, že zadržovala žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic se Srbskem. Maďarsko v reakci na soudní verdikt tyto zóny zrušilo.

X X X

Město pomáhá záchranářům, po hasičích teď podpoří i zdravotníky

K lepšímu vybavení sanitních vozů Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje přispěje město Olomouc. Navazuje tak na dlouhodobou úspěšnou spolupráci s jednotlivými složkami Integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje. V uplynulých letech město opakovaně finančně podpořilo vybavení profesionálních hasičů, nyní jsou na řadě lékaři Zdravotnické záchranné služby.

„Pravidelně podporujeme finančně jednotlivé složky IZS. Naše podpora a vzájemná spolupráce je zárukou maximálního zajištění bezpečí našich občanů. Spolupráce se zdravotníky i hasiči je přínosná pro všechny strany,“ vysvětluje primátor Mirek Žbánek. „Kvalitní vybavení hasičů i zdravotníků je klíčové, umožňuje účinnější řešení krizových situací,“ dodává primátor Žbánek. Podpora složek IZS je v Olomouci pravidelná a nadstandardní.

Ten v pondělí 15. listopadu podepsal spolu s ředitelkou Záchranné zdravotnické služby Olomouckého kraje Andrea Rakovičová smlouvu o poskytnutí dotace z programu Podpora společensko-prospěšných projektů ve výši téměř 75 tisíc korun. S pomocí dotace záchranáři nakoupí speciální nástroje. Jedním z nich je intraoseální vrtačka EZ 10, která pomáhá zajistit žilní řečiště v komplikovaných případech a doslova zachraňuje životy.

Dále zakoupí vakuovou matraci OPTIVAC 2.0, která slouží k imobilizaci pacienta při úrazech. Novinkou jsou elektrické odsávací pumpy ACCUVAC Lite s uzavřeným systémem odsávání. „Tyto přístroje slouží k neodkladné přednemocniční péči. Všechny použijeme k vybavení sanitních vozů v Olomouci,“ uvedla ředitelka ZZS Rakovičová.

Všechny pomůcky, zakoupené ZZS s podporou města, zvyšují šance pacientů na přežití i na co nejmenší následky zranění. Obdobné to bylo předloni, kdy přispělo město zdravotnickým záchranářům částkou přes 83 tisíc korun na obměnu speciálních zásahových resuscitačních a záchranářských batohů do sanitních vozů. Další dotaci ve výši 90 tisíc korun ve stejném roce dostali i na nákup lineárních dávkovačů do sanitek.

Dlouhodobě spolupracuje město i s profesionálními hasiči. Město jim pomáhá s nákupem vybavení a hasiči naopak městu vycházejí vstříc při řešení různých krizových situací. To se mnohokrát potvrdilo, aktuálně například při zvládání covidové pandemie.

Profesionálním hasičům město jen v posledních dvou letech přispělo například částkou 1,4 milionu na zakoupení speciálního velitelského vozidla, letos to bylo 600 tisíc korun na pořízení termokamer. V předchozím roce přispělo město hasičům na zakoupení speciálních senzorů statické stability, které najdou využití při poškození budov a vyhodnocení rizika sesunu, sady pro korunkové vrtání do betonu a nové seskokové matrace. Celkově šlo o 720 tisíc korun.
Mgr. Michal Folta