Češi se bez Ruska neobejdou, protože potřebují plyn a ropu, plynovém jádro do elektráren a další suroviny. Podle toho by se měli také chovat a jednat, protože ze zničené Ukrajiny nic takového nedostanou a nezajistí jim to ani Leyenová, Michel a další politici EU. Politici Německa jsou už chytřejší, protože vědí, že ji nepomůže ani Biden z USA, který sám vše potřebuje pro lidi své země.

USA a spol. pobláznili komika Ukrajiny, že bude Ukrajina v NATO, a od té chvíle komik Zelenskyi nedělá nic jiné, než otravuje politiky světa a žádá je o zbraně, aby ještě více byla Ukrajina zdemolovanější a bylo více lidí zabito. Zelenskému vůbec není líto mrtvých obyvatel země a zpustošení Ukrajiny. Podle mnohých odborníků je to chorobně nebezpečný člověk, který už teď přivedl národ ke světové katastrofě a utrpení vlastního národa, který nemá brzkou naději na nový spokojený život ve vlastní zemi.

X X X

Krok českého nakladatelství Argo ukončit vydávání knih ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka vedl autora k ostré reakci. Upozorňuje na údajné protiruské nálady v naší společnosti a ve vší vážnosti se zamýšlí, zda bylo správně, když nás Rudá armáda osvobodila z područí nacistického Německa. Populární fantasy autor přitom veřejně podporuje ruskou agresi na Ukrajině.

Otevřený souhlas ruského fantasy spisovatele Sergeje Lukjaněnka s Putinovou invazí na Ukrajinu vedl tuzemské nakladatelství Argo k okamžitému ukončení vydávání jeho knih. Argo se od jeho tvorby distancovalo 9. března na základě Lukjaněnkova podpisu Otevřeného dopisu účastníků literárního festivalu Hvězdy nad Donbasem.
„Sergej Lukjaněnko je jeho prvním signatářem. Jsme toho názoru, že pro podobné postoje není v civilizovaném, demokratickém světě místo a jejich hlasatelům knihy vydávat nebudeme,“ uvedlo nakladatelství.

Nakladatelství Argo s okamžitou platností přestává spoluvydávat dílo Sergeje Lukjaněnka kvůli autorově podpoře invaze Ruska na Ukrajinu a autorovým politickým postojům vůči Ukrajině a západním demokraciím.

Třiapadesátiletého autora populárního fantasy cyklu Hlídka nenechal postoj českého nakladatelství chladným a vyjádřil se k němu na ruském webu Daily Storm. „Ať si dělají, co chtějí. Nemůžu jim nic nutit. Pokud se domnívají, že spisovatel by měl udržovat linii, která je jim příjemná, pak je to jejich názor a mají právo mě nevydávat. My autoři zase máme právo na své názory a nejsme povinni sdílet cizí politický postoj. Jinak to nebude dílo spisovatele, ale práce najatého klauna,“ uvedl relativně smířlivě.

Lukjaněnko se nicméně dále rozhodl vyjádřit i k celém českému národu. „Víte, Česká republika je země, která svého času zaujala velmi aktivní protiruský postoj. Zdůrazňuji: ne protisovětský, ale protiruský! Všichni si pamatujeme, jak nám tam bourali pomníky, vzpomínáme, jak se zacházelo s hroby našich vojáků. A upřímně řečeno, dalo se to očekávat: projevy nacismu zapustily kořeny a dál vzkvétají!“ uvedl.

„Lze jen litovat, že při osvobozování Prahy naše země ztratila asi 300 tisíc vojáků. Vše jsme dělali co nejpečlivěji. Snažili jsme se jim pomoci... Zachovat jejich památky... Ale zřejmě to byla chyba. Češi zřejmě nejsou schopni být vděční těm, kteří je zachránili před okupací! Nebo to možná nepovažovali za okupaci. Ve skutečnosti se jim v nacistickém Německu dobře žilo a vyráběli vybavení pro wehrmacht,“ pokračoval dále spisovatel pro ruský web.

Promluvím s agentem
Reakci Arga se proto Lukjaněnko nediví a je prý na českých čtenářích, zda budou nadále číst jeho knihy. „Urážlivější je, že příjmy z mých již vydaných publikací budou použity na pomoc kyjevskému režimu. Myslím, že je to nezákonné, takže si promluvím se svým literárním agentem o tom, jak je to vůbec možné ve společnosti, která si říká legální! A pravděpodobně jim sám zakážu publikovat mé knihy,“ dodal k oznámení, že výtěžek z prodeje knih hodlá Argo věnovat organizaci Post Bellum na sbírku Pomoc Ukrajině.

„Podle autora je tedy nezákonné, že naše výnosy z prodeje jeho knih věnujeme na podporu Ukrajiny, a navíc nám zakáže publikovat jeho knihy, které sami publikovat nechceme. Dále jsme podle autora národ se sklony k nacismu, jenž si zřejmě za protektorátu žil spokojeně, a proto nejsme náležitě vděční za osvobození a ztracené životy Rudé armády. To je nám samozřejmě líto, obětí vojáků, kteří padli při osvobozování naší země si bezesporu velice vážíme,“ reagovalo na článek nakladatelství na facebookové stránce věnované edici Fantastika, kde Lukjaněnkovy knihy vycházely.

Sergej Vasiljevič Lukjaněnko začal své povídky vydávat už koncem osmdesátých let, proslavil se zejména sérií Hlídka, na které pracoval společně s Vladimirem Vasiljevem. Na první díl Noční hlídka, který se částečně odehrával i v Praze, dosud navázalo dalších šest knih, vznikl i úspěšný film. Vedle Hlídky pracoval Lukjaněnko ještě na sériích Bludiště odrazů, Hranice snů či Hvězdy, ty studené hračky. Spisovatel k nám několikrát zavítal, v roce 2009 byl hostem veletrhu Svět knihy.
Argo zaujalo stejný postoj i k dílům spisovatele Vladimira Vasiljeva, na svých stránkách nyní nabízí pouze jednu jeho knihu. Od Lukjaněnka dokonce žádnou, ač právě jeho původně vedla jako svého „kmenového“ autora po boku Paula Coelha, Cormaca McCarthyho či třeba Orhana Pamuka.

X X X

Uprchlíci z Mariupolu: Horor, mrtví leží na ulici. Z toho se město neoklepe tisíc let.

Dlouho se jim zdálo, že uprchnout z obléhaného Mariupolu je nemožné. Nakonec se to ale Ukrajince Natalii Hajecké se starými rodiči a čtyřmi kočkami povedlo. Po čtyřdenním strastiplném putování napříč zemí sužovanou ruskou agresí vyprávěli pro CNN třeba o tom, že v jejich městě se teď lidé bojí i pohřbívat své mrtvé.
Reklama
V malém bytě uprostřed západoukrajinského Lvova se nejhorší válečné hrůzy zdají jako pouhý zlý sen. Natalia Hajecká se svými starými rodiči Ihorem a Halynou ale ví, že peklo na Zemi opravdu existuje. A že se jím stalo město, ve kterém odjakživa žili.
Uprchnout z místa devastovaného ruským bombardováním nebylo vůbec snadné. Nakonec se to rodině přece jen povedlo, do bezpečnějších končin se od Azovského moře dostala po čtyřech dnech náročné cesty.

„Moji rodiče jsou už osmdesátníci. K tomu mám čtyři kočky, bez kterých bych prostě neodešla. I proto se zdálo prakticky nemožné, že se z Mariupolu opravdu dostaneme,“ vypráví Natalia Hajecká v rozhovoru pro CNN. „Vzala jsem si do hlavy, že musíme zmizet všichni. Pokud bychom se o sebe nepostarali sami, naše šance by byly velmi malé. Uprchnout se nám povedlo i díky dobrým lidem, kteří hodně pomohli.“

Když má popsat, co se teď děje v Mariupolu, lesknou se jí oči.
„Město přišlo o veškerou infrastrukturu, o elektřinu, o pitnou vodu, vlastně o jakoukoli vodu…,“ smutní. „Když jsme ho opouštěli, v podstatě neustále na něj dopadaly bomby. A to nejen od dělostřelectva, ale i z letadel. Exploze se ozývaly po celém Mariupolu.“
Její matka Halyna přiznává, že si uprostřed válečného burácení připadala jak v hororu. Nemohla uvěřit, že se ten děs skutečně odehrává v prostředí, které bylo ještě před pár týdny klidným domovem.

„Jsem své dceři velmi vděčná, že nás zachránila,“ děkuje Halyna Železniaková.
Mariupol byl ještě nedávno půlmilionovým letoviskem pro movité Ukrajince, dnes je z devadesáti procent zničen. Obyvatele sužuje humanitární katastrofa obřích rozměrů, nesmlouvavé ruské obléhání je vrhlo zpět do středověku. Lidé se dokonce bojí pohřbívat své mrtvé, aby se sami nestali obětí ostřelování.

Transporty jako za nacistů. Rusko uprchlíky posílá do táborů na Sibiři, tvrdí Ukrajinci.

„Odnášejí mrtvá těla před domy na ulici, nanejvýš je zakryjí dekou, prostěradlem,“ popisuje otřesená Natalia. „Čekají, že se třeba objeví někdo, kdo bude mrtvoly odvážet. Jiní se na to nespoléhají a zemřelé sami pohřbívají na dvorech u domu, protože vědí, že ve skutečnosti nikdo mrtvoly odvážet nebude.“

Její otec štábu CNN ukazoval, že mu po útěku z Mariupolu nezůstalo téměř vůbec nic. Ani on by si ještě nedávno nedokázal představit, co je ve 21. století možné.

„Takový zločin! Jak se to vůbec mohlo stát? Putin je obyčejný vrah,“ zlobí se Ihor Železniak.
Když slyší otázku, zda se ještě někdy do Mariupolu vrátí, mluví z něj nekonečná marnost.
„Do Mariupolu se můžu vrátit nejdřív v roce 3000,“ souká ze sebe. „Dřív se z těch ruin, ve které se proměnilo moje město, Mariupol znovu nestane. Já už se toho ale nedočkám.“

X X X

Zcela zničený Mariupol odmítá kapitulovat. Jak probíhá válka ve strategickém přístavu.

Neustále útoky, rozbombardované divadlo, stovky lidí v krytech nebo ostřelování humanitárních koridorů. Jedním z měst, které odnáší ruskou invazi na Ukrajině nejvíce, je bezesporu přístavní město Mariupol na jihovýchodě země. Ukrajinci ale kapitulovat nehodlají, naopak žádají bezpečnou evakuaci obyvatel ze zničené oblasti. Pojďme si připomenout, jak šel čas Mariupolem v posledních dnech.

Od začátku ruské invaze přišlo o život už více než 2 500 obyvatel Mariupolu. Mezi oběťmi je podle médií také jedna z těhotných žen, které byly zraněny při bombardování místní porodnice. Nepřežilo ani její nenarozené dítě. Ukrajinci tvrdí, že ruské jednotky zabránily dodání humanitární pomoci do obléhaného 430tisícového města. Rusko tvrdí, že neútočí na civilisty.
V Mariupolu nefungují dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí.

„Blokáda Mariupolu se zapíše do dějin odpovědnosti za válečné zločiny. Udělat to mírumilovnému městu, které okupanti zničili, je teror, na který se bude vzpomínat po staletí. A čím více o tom Ukrajinci světu říkají, tím větší podporu nachází. Čím silnější útoky Rusko proti Ukrajině zahájí, tím horší důsledky to pro něj bude mít,“ má jasno ukrajinská hlava státu.
V sobotu z obležených měst podařilo humanitárními koridory dostat 6 623 civilistů, z toho 4 128 lidí z Mariupolu, což je méně než během pátku. Mariupolská městská rada rovněž obvinila ruské síly, že několik tisíc obyvatel města proti jejich vůli převezly během uplynulých dní do Ruska.

„Okupanti nelegálně odvlekli lidi ze čtvrti Levoberežnyj a z krytu budovy sportovního klubu, kde se před nepřetržitým bombardováním ukrývala více než tisícovka osob,“ uvedla rada.
Mariupol se zařadil mezi města, která zcela zničila válka, řekl po návratu do vlasti řecký generální konzul Manolis Andrulakis. Ruskými silami obléhané město opustil jako poslední diplomat zastupující zemi EU. Podle svých slov tam viděl hrůzy, které nikomu nepřeje spatřit.

21. března – Ukrajina odmítá kapitulaci
Rusové vyzvali ukrajinské síly bojující v Mariupolu, aby se vzdaly. Těm, kdo složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod, uvedl ruský generál. Kapitulace ale nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda. Naopak vyzvala ruské vojáky, aby bez dalších odkladů otevřeli humanitární koridor, který by umožnil evakuaci civilistů.

„Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Mariupol je kvůli své přístavní poloze strategickým cílem. V posledních dnech tam v porovnání s ostatním územím Ukrajiny probíhají nejtěžší boje. Přečtěte si reportáž z nedaleké nemocnice, kam musí bát transportovány zraněné děti. Nikdy už nebudou žít jako dřív.

X X X

Putinův mluvčí pro CNN: Okupace není náš cíl. Kdy by mohlo Rusko použít jaderné zbraně?

Naším cílem není okupace, ale nacionalisté, kteří se schovávají za civilisty, řekl v exkluzivním rozhovoru pro CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva nadále invazi na Ukrajinu považuje za „speciální vojenskou operaci“, ke které se prý Rusko uvolilo z důvodu, že Západ neposlouchal jeho požadavky. Peskov v rozhovoru rovněž naznačil, v jakém případě by Rusové použili jaderné zbraně.

Uběhl už téměř měsíc od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, čímž začalo válku. Moskva si stále stojí za tím, že nejde o okupaci, nýbrž o „speciální vojenskou operaci“, která má chránit ruský lid před hrozbami.

„Rusové útočí jen na ozbrojené síly Ukrajiny, nikoliv na civilní cíle. Je to seriózní vojenská operace se seriózními cíli. Naším cílem není okupace, ale nacionalisté, kteří nás ohrožují a kteří se schovávají za civilisty. Z nich dělají živé cíle,“ řekl Peskov v rozhovoru pro CNN.

Z kritické situace, která panuje v Mariupolu, viní Ukrajince, které opět označil za nacionalisty. „Zabraňují lidem, aby opustili Mariupol. Není pravda, že bychom bránili evakuaci. Je to dezinformační válka. Slyšíme strašné příběhy z této oblasti,“ doplnil Putinův mluvčí.

Zároveň popřel, že by ruská vláda měla cokoliv proti ukrajinskému lidu. „Prezident Putin se snažil, aby svět vyslyšel naše obavy. Mluvil k USA i k Evropě. Ale nikdo nás neposlouchal. Takže jsme museli zahájit speciální vojenskou operaci,“ sdělil.
Na jeho interpretaci celé situace novinářka Christiane Amanpourová jen nevěřícně koukala. Později se ho zeptala také na ruské jaderné zbraně, konkrétně zda existuje možnost, že by je Rusko použilo. Peskov se k otázce postavil spíš vyhýbavě.
Po další urgenci novinářky odpověděl: „Máme koncept vnitřní bezpečnosti, který je veřejný. Můžete si v něm přečíst všechny důvody, které by nás vedly k použití jaderných zbraní. Pokud by tu byla existenciální hrozba pro naši zemi, jaderné zbraně můžeme použít – v souladu s naším konceptem. Z žádného jiného důvodu než z těch uvedených v textu našeho konceptu ne.

Prezident Vladimir Putin nařídil pohotovost pro jaderné síly už na konci února. Rovněž vyhrožoval státům Západu, že Rusko použije každý dostupný prostředek, pokud se bude cítit ohroženo.

X X X

Pomoc jen na přiměřenou dobu, po válce ať se uprchlíci vrátí zpět, žádá SPD.

Lidem z Ukrajiny, kteří utíkají před válkou, kterou rozpoutalo Rusko, má podle opozičního hnutí SPD pomáhat Česká republika jen na přiměřeně dlouhou dobu. „Prosazujeme pomoc uprchlíkům z Ukrajiny na dobu nezbytně nutnou a nesmí docházet ke snížení úrovně kvality života našich občanů,“ řekl šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Čeští občané mají podle SPD oprávněné obavy o udržení zdravotního a sociálního systému. Ukrajinští uprchlíci by se podle Radima Fialy měli po skončení války vrátit domů zpět budovat svoji rodnou zemi.
„Pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny je podle nás správně, ale pouze přiměřeně a na nezbytně nutnou dobu a po ukončení konfliktu na Ukrajině by se měli vrátit zpět budovat svoji rodnou zemi a být tak základním ekonomickým motorem své rodné země,“ řekl doslova šéf poslaneckého klubu SPD.

Nesmí se zapomínat na české občany, říká ANO

Hnutí ANO podle šéfky poslaneckého klubu Aleny Schillerové od začátku podporovalo kroky vlády na pomoc Ukrajině. „Nesmí se zapomínat na občany České republiky,“ řekla ale také Schillerová.

„Já jsem o tom přesvědčen, že vláda by měla dělat vyvážená opatření, že by neměla upřednostňovat uprchlíky a Ukrajinu nad našimi občany, oni skutečně mají těžké období a ještě bohužel to bude velice náročné,“ řekl již v pondělí ve svém shrnutí týdne Čau, lidi také předseda druhého opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
Vláda ve středu rozhodne o výši příspěvku, které dostanou solidární domácnosti, které se rozhodly bezplatně ubytovat uprchlíky z Ukrajiny.

 Minulý týden ministr vnitra Vít Rakušan po jednání vlády mluvil o tom, že za jednoho ubytovaného uprchlíka by solidární rodina mohla dostat tři tisíce korun, ale strop pomoci by byl 9 tisíc korun. V pondělí ministerstvo práce přišlo s tím, že příspěvek pro solidární rodiny by mohl 12 tisíc korun.

Stojíme za Ukrajinou a musíme pomáhat ze všech sil, řekl poslanec STAN
Z Ukrajiny čelící ruské vojenské agresi už odešly více než 3 miliony lidí. Do Česka zatím přišlo více než 270 tisíc uprchlíků před Putinovou válkou, odhadl ministr vnitra Rakušan.
„Jsme ve válce, stojíme za Ukrajinou a musíme pomáhat ze všech sil. A vláda to dělá,“ řekl před schůzí Sněmovny poslanec Jan Lacina z vládního hnutí Starostové a nezávislí.

X X X

Nouzový stav dopad na občany má, míní SPD. Prodloužení nepodpoří

Opoziční hnutí SPD ve Sněmovně nepodpoří prodloužení nouzového stavu. Místopředseda poslaneckého klubu Radek Rozvoral uvedl, že SPD nesouhlasí s vládou v tom, že nouzový stav nemá žádný dopad na občany. Další opoziční hnutí ANO nebude hlasování podle vyjádření Aleny Schillerové blokovat.

Nouzový stav má dopad na občany, přestože vláda tvrdí opak, řekl na úterní tiskové konferenci místopředseda poslaneckého klubu Radek Rozvoral. 
O prodloužení nouzového stavu kvůli migraci z Ukrajiny napadené Ruskem požádá vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan vládu ve středu.

Kabinet zatím nouzový stav vyhlásil na 30 dnů 4. března. Za tři týdny od počátku ruské invaze na Ukrajinu počet uprchlíků v Česku překročil čtvrt milionu. Polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Dokdy by měl nouzový stav platit, plánuje Rakušan s ministry ještě prodiskutovat. Návrh podléhá souhlasu Sněmovny.

Podle Rozvorala při vyhlášeném stavu nouze může vláda nařizovat hoteliérům a osobám poskytujícím ubytovací služby, aby uvolnili kapacity ve prospěch uprchlíků. Také mohou být prováděny nákupy bez výběrového řízení, dodal. „Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy,“ uvedl.

Nouzový stav v Česku: počítá s uložením pracovní povinnosti i omezením podni

Rakušan už dříve prohlásil, že vláda ke krizovému řízení a rychlému přijímání opatření na pomoc příchozím právní rámec nouzového stavu potřebuje. 
Zmínil, že je tak například možné uprchlíky rozdělovat mezi kraje a že víza mohou vyřizovat i policisté. Vicepremiér v pondělí znovu zdůraznil, že se nouzový stav teď nijak nedotkl a ani po případném prodloužení lidí nedotkne.

Opoziční hnutí ANO prodloužení nouzového stavu blokovat ve Sněmovně podle nedělního vyjádření šéfky frakce Aleny Schillerové pro ČTK nebude, po vládě ale chce krátkodobý a střednědobý plán řešení uprchlické krize. Měl by zahrnovat oblasti, jako je bezpečnost, bydlení, školství, zdravotnictví nebo trh práce.

X X X

Rozhodnutí Guverrnéra ČNB Rusnoka o Sberbank poškodilo občany, kraje a firmy ČR. Jak to brzy vyřeší?

Úvěr nebo omezení investic. Městům v Česku chybí desítky milionů, které zůstaly ve Sberbank
Už víc než 80 radnic z celé republiky se obrátilo na Svaz měst a obcí kvůli problémům se Sberbank. Celkově jim na účtech zůstalo zhruba 1,5 miliardy korun. Například v Moravskoslezském kraji řeší některá města situaci úvěrem, jiná na Vysočině pozastavují nové investice. Pořád totiž neví, kdy své peníze uvidí.

„V žádném případě nechceme omezovat investice. Všechny naplánované investice jedou tak jako před krachem Sberbank,“ říká pro Radiožurnál nezávislý starosta Fulneku Petr Ertelt. Město mělo u Sberbank 25 milionů korun, což je třetina z celkově naspořených peněz.

Situaci se rozhodlo řešit úvěrem. „Není to klasický úvěr, ale úvěrový rámec. Dle potřeby můžeme z tohoto úvěrového rámce čerpat. Výkyv – i financí, co máme ve Sberbank – budeme krát z tohoto úvěrového rámce,“ dodává Ertelt.

Podobnou situaci řeší i Nový Jičín, který měl u banky 100 milionů korun, vysvětluje místostarosta Václav Dobrozemský z ODS: „Je to významná částka, necháváme si zpracovat analýzu cash flow a finančních zdrojů v rámci letošního roku, jakým způsobem to záležitosti ovlivní. Měli bychom to mít k dispozici začátkem dubna a podle toho se bude odvíjet další postup. Teoreticky to nemusí mít vliv vůbec žádný, může to mít vliv ve smyslu omezení investičních nebo provozních výdajů nebo z toho může vzejít potřeba vzít si úvěr nebo kontokorent.“

Na 38 milionů korun zůstalo u Sberbank i Bruntálu. Podle mluvčího Jiřího Ondráška šlo ale o volné peníze uložené ke zhodnocování, v tuto chvíli tedy jejich ztráta fungování města neovlivní.
„Komunikujeme s Českou národní bankou prostřednictvím Svazu měst a obcí, ale prozatím nemáme žádnou konkrétní informaci, která by hovořila ve prospěch naší situace, nebo naopak,“ dodává Ondrášek.

Kraj bez 2,5 miliardy

Na Vysočině to nejsou jen radnice, kterým zůstaly ve Sberbank peníze. Téměř 2,5 miliardy tam má uložených i přímo kraj. Původně šlo o téměř čtyři miliardy, část peněz se ale podařilo krajskému úřadu převést. Aktuálně vedení kraje plánuje pokrýt finance, které zůstaly ve Sberbank, úvěrem a žádat chce o pomoc i stát.

Z měst na Vysočině zůstalo v bance nejvíce peněz krajské Jihlavě. Magistrát tam měl prostředky ve výši 150 milionů.
Sto milionů přesahuje i částka, kterou má ve Sberbank několikanásobně menší Chotěboř. Pro město s méně než 10 tisíci obyvateli jde o opravdu velkou finanční ztrátu. Začalo proto pozastavovat nové investice. Letos nezačne plánovaná přestavba staré pošty na muzeum.
Další desítky milionů zůstaly ve Sberbank městům Žďár nad Sázavou nebo Havlíčkův Brod. Tam by to podle radnic nemělo investice ohrozit.

Jednání s ministerstvem

Na Svaz měst a obcí se obrátilo už zhruba 80 radnic, kterým dohromady u banky zůstala přibližně 1,5 miliardy korun.
„Bance Sberbank zatím nebyla odebrána licence, takže se nemohly začít řešit nepojištěné vklady. Informaci o možné refundaci peněz nemáme. Jednání s ministrem financí o situaci měst a obcí máme naplánovanou na 24. března,“ potvrzuje Alexandra Kocková.
Svaz měst a obcí chce zorganizovat i jednání u kulatého stolu, kde by si postižené obce a města sdělily vzájemně zkušenosti.

X X X

OSN: Více než 3,5 milionu lidí uprchlo od začátku války z Ukrajiny, dva miliony zamířily do Polska.

Z Ukrajiny už před válkou uprchlo přes 3,5 milionu lidí, více než dva miliony uprchlíků od 24. února překročily hranice do Polska. V nové bilanci to v úterý uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) potřebuje půl milionu ukrajinských uprchlíků v Polsku psychologickou pomoc.

Podle OSN je k úterý evidováno 3 528 346 uprchlíků z Ukrajiny. Největší nápor je nadále na hranicích s Polskem, které za poslední téměř čtyři týdny překročilo 2,141 milionu uprchlíků, uvedla polská pohraniční stráž. V pondělí přes polské hraniční přechody přešlo na 30 tisíc dalších lidí prchajících z Ukrajiny.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Statisíce lidí zamířily i do Moldavska, Rumunska, Maďarska, na Slovensko, ale také do Česka nebo Německa. Až 90 procent uprchlíků tvoří ženy a děti, podle Dětského fondu OSN (UNICEF) z vlasti do bezpečí odjelo přes 1,5 milionu dětí.

Vážné duševní problémy

Ukrajinská prokuratura na sociální síti Telegram uvedla, že při bojích zahynulo 177 dětí, dalších 155 utrpělo zranění. Nejvíce dětských obětí hlásí města Kyjev, Charkov a Černihiv.

Zhruba půl milionu uprchlíků, kteří odešli z Ukrajiny do Polska, potřebuje podporu kvůli narušení duševního zdraví a 30 tisíc uprchlíků trpí vážnými duševními problémy, řekla v Ženevě zástupkyně WHO v Polsku Paloma Cuchiová. Uprchlíci přicházející do Polska podle ní trpí mnoha zdravotními problémy včetně průjmů a dehydratace. Nejvíc ale potřebují pomoc kvůli prodělaným traumatům, uvedla Cuchiová.
WHO v úterý rovněž informovala, že jen do 18. března při útocích na ukrajinská zdravotnická zařízení přišlo o život 15 lidí a dalších 37 bylo zraněno.

X X X

Školy dostanou příspěvky na ukrajinské žáky. MŠMT chystá i adaptační skupiny

Ministerstvo školství v dubnovém rozpisu peněz do školních rozpočtů vezme v potaz děti z Ukrajiny, které uprchly s rodinami před válkou a budou se vzdělávat v českých školách. Počet takových žáků MŠMT ověří v průzkumu, který se uskuteční koncem března. Školy by měly mít možnost požádat o dodatečné zvýšení dotací, pokud počet Ukrajinců studujících na škole ještě vzroste.

Na zaplacení adaptačních skupin nebo jazykové přípravy připravuje ministerstvo dotace. Vyplývá to z materiálu, který úřad v pondělí rozeslal do škol, upozornil v úterý vedoucí oddělení vztahů s veřejností na ministerstvu Ondřej Macura.
Schválený rozpočet ministerstva školství činí 249,6 miliardy korun, proti loňsku je asi o deset miliard korun vyšší. Náklady na začlenění zhruba 100 tisíc ukrajinských uprchlíků do škol by podle ministra školství Petra Gazdíka ze STAN mohly činit asi 17 miliard korun, uvedly v pondělí Lidové noviny. 

Odkud bude úřad dodatečné peníze čerpat, zatím není jasné. Kvůli ruské invazi na Ukrajině přišlo do ČR podle posledních informací přes 270 000 lidí, polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
Od pondělí je účinný zvláštní zákon na pomoc těmto běžencům. Školy díky němu mohou mimo jiné zvýšit své kapacity bez stanoviska hygieniků či stavebního úřadu. Zákon má platit do konce března 2023. 

I během prázdnin
Počítá zároveň s tím, že do konce srpna mohou ve školách či střediscích volného času vznikat takzvané adaptační skupiny složené výhradě ze žáků z Ukrajiny. Starat se o ně mohou pedagogové, kteří nesplňují podmínku znalosti češtiny.
Ministerstvo v materiálu pro školy uvedlo, že si je vědomo toho, že pro zajištění vzdělávání pro cizince budou potřebovat dodatečné peníze z rozpočtu státu i od zřizovatelů, tedy většinou obcí či krajů. Připomnělo, že Sněmovna schválila letošní státní rozpočet až v březnu. 

„Z tohoto důvodu bude řádný rozpis z úrovně MŠMT pro regionální školství územně samosprávných celků proveden počátkem dubna 2022,“ uvedl úřad.

V Brně začaly fungovat ukrajinské třídy, prioritou v nich je však čeština

V té době podle něj už budou do škol přijati žáci z Ukrajiny a úřad ověří, jak se od září změnilo množství školáků či pracovníků. Už minulý týden Macura řekl, že standardní sběr dat se bude konat k 31. březnu. Pokud budou počty proti září jiné, může se to podle ministerstva zohlednit v rozpisu peněz, které školy dostanou. V případě, že škola přijme žáky z Ukrajiny až později, bude se pak moct obrátit na obec nebo kraj se žádostí o navýšení peněz.

„Co se týká aktivit mimo standardní činnost škol a školských zařízení, zejména činnosti adaptačních skupin či jazykové přípravy, připravuje MŠMT dotační výzvy na jejich finanční podporu,“ dodal úřad. O dalším vývoji bude školy ještě informovat.

X X X

Macron si 20 dní před volbami drží náskok, posiluje Le Penová a Mélenchon.

Do prezidentských voleb ve Francii zbývají necelé tři týdny. Obhájce úřadu Emmanuel Macron si uchovává podporu zhruba 30 procent voličů. Zároveň stoupají preference kandidátům krajní pravice i levice. Do kampaně zasahují kromě války na Ukrajině také obavy z rostoucích cen potravin a pohonných hmot a smrt korsického nacionalisty Yvana Colonny ve francouzském vězení.

Do prvního kola francouzských prezidentských voleb zbývá 20 dní a preference současné hlavy státu Emmanuela Macrona se už dva týdny drží na stabilní úrovni. 
Nárůst podpory zaznamenal levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon a představitelka krajní pravice Marine Le Penová. Vyplývá to z průzkumu agentury Elabe pro stanici BFM TV.

Macronovi před dvěma týdny velmi narostla podpora díky jeho roli v diplomatických jednáních po ruské invazi na Ukrajinu. Během dvou týdnů si připsal okolo osmi procentních bodů, část ale později ztratil. Úterní průzkum Elabe mu dává 27,5 procenta, pondělní průzkum agentury Ifop-Fiducial mu přiznával 28 procent.

Krajně pravicová politička Le Penová má podle Elabe šanci získat v prvním kole 20 procent hlasů, skončila by druhá, a spolu s Macronem by tak postoupila do druhého kola. V něm by ji ovšem Macron podle aktuálních průzkumů porazil. 
Za růstem jejích preferencí jsou podle AFP její zkušenosti, které dokáže dobře zúročit, a také přílišná radikálnost dalšího kandidáta krajní pravice Érika Zemmoura. Le Penové zjevně příliš neuškodil ani odchod její neteře Marion Maréchalové do Zemmourova tábora.

„Brutální“ rozkol nacionalistů ve Francii. Neteř Le Penové stojí za Zemmourem

Le Penová kandiduje na francouzskou prezidentku již potřetí. V letošní kampani, v níž je Macron podle médií téměř neviditelný, se účastní mnoha debat a setkání. Staví se do role státnice a vystupuje s rétorikou, která odpovídá spíše obhajobě mandátu než kandidatuře představitelky opozice.

Mélenchon chce vyšší mzdy a zmrazení cen
Lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie Mélenchon patřil ze začátku kampaně k nevýrazným kandidátům a v průzkumech sbíral jen jednotky procent hlasů. V posledních dnech je ale pro stále více dotazovaných první volbou a průzkum agentury Elabe mu dává 15 procent, což jej řadí na třetí místo. 

Mélenchon kandidoval i v posledních volbách v roce 2017, kdy získal 19 procent hlasů. Jeho voliči jsou věrní, 57 procent těch, kteří ho volili před pěti lety, by mu dalo hlas i letos, uvedla BFM TV.
Levicový politik, který se o post prezidenta ucházel už v roce 2012, je častým a hlasitým kritikem kroků francouzské vlády v boji s koronavirem. Letos v rámci kampaně navrhuje snížit věk odchodu do důchodu, zvýšit minimální mzdu a zmrazit ceny potravin nebo pohonných hmot.

Macron si 20 dní před volbami drží náskok, posiluje Le Penová a Mélenchon

V roce 2019 dostal Mélenchon tříměsíční podmíněný trest a peněžitou pokutu za vyhrožování státním úředníkům, kteří vyšetřovali údajné finanční nesrovnalosti v jeho straně.

Zemmour a Pécresseová ztrácí
Zemmour a kandidátka pravicových Republikánů Valérie Pécresseová, kteří měli zhruba před měsícem poměrně reálné šance na postup do druhého kola, teď naopak ztrácí přízeň voličů. Oba mají v průzkumu zhruba deset procent preferencí, propad Pécresseové je ještě rychlejší než Zemmourův.

Přes hranici pěti procent preferencí už se nedostal zelený kandidát Yannick Jadot ani komunista Fabien Roussel. Na samém chvostu je socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová, kterou by teď volilo jen 1,5 procenta Francouzů.
Pro postup do druhého kola bude letos nejspíš stačit méně než 20 procent hlasů, což by bylo nejméně za dlouhé roky. 

Macron rozjel kampaň, nevyloučil cestu do Kyjeva po vzoru Fialy

Obvykle prochází kandidáti s více než 25 procenty hlasů. V roce 2002 ale postoupil Jacques Chirac s necelými 20 procenty a Jean-Marie Le Pen, otec Marine Le Penové, s 16,8 procenty.
První kolo prezidentských voleb se koná 10. dubna. Pokud žádný z kandidátů nezíská absolutní většinu, druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 24. dubna
.
Korsika truchlí za Colonnu
Kromě války na Ukrajině či rostoucích cen zasáhla do kampaně také vyhrocená situace na Korsice, kde se v uplynulých týdnech konaly protesty poté, co korsického nacionalistu Yvana Colonnu pobodal ve věznici v Arles spoluvězeň. V pondělí Colonna zemřel.

Zemřel korsický nacionalista Colonna. Jeho napadení vyvolalo nepokoje

Na Korsice den po jeho smrti panoval klid. V ulicích se během noci objevily nápisy, které ho oslavují. Schody před katedrálou v Ajacciu pokryly svíčky a v okolí vlají korsické vlajky; středoškoláci pořádají vzpomínkové pochody. Politici vyzývají ke klidu, obávají se nových násilností.

Colonna si odpykával doživotní trest za vraždu prefekta Claudea Érignaca z roku 1998, vinu vždy odmítal.
Francouzská vláda vyzvala „ke klidu a k dialogu“. Její mluvčí Gabriel Attal také slíbil vyšetření Colonnova napadení a okolností, které k němu vedly. Připustil „vážnou dysfunkci“ v systému vězeňské správy. Zopakoval také dřívější slib ministra vnitra Géralda Darmanina, že v dubnu začnou jednání o větší autonomii pro Korsiku, ale trval na tom, že ostrov zůstane i nadále součástí Francie, uvedla stanice France 24.

X X X

‚Jde Maďarsku o levný plyn nebo Zakarpatí?‘ Kyjev odsoudil postoj Budapešti k ruské invazi

Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní chová vedení Maďarska, napsala v úterý na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn, anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska. Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary.

„Nepodporuje sankce. Nejenže neposkytuje zbraně, ale ani zbraně z jiných zemí nesmí přes maďarské území. Vlastně na všechno říkají ‚ne´. Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn?“ ptala se na svém místopředsedkyně.

„Anebo možná chcete naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ pokračovala Vereščuková a varovala, že při nynějším „střetu civilizací“ je málo pravděpodobné, že by Maďarsko dokázalo přesvědčit Rusko a pomalu profitovat z problémů svého ukrajinského souseda.

„Musíme stát na straně civilizovaného světa! Neopakujte chyby z druhé světové války, kdy se Maďarsko rozhodlo špatně. Ano, správná volba je vždy zpočátku těžká, ale je také správná, protože je snadná později,“ apelovala na Maďarsko.
Ruský list Kommersant v souvislosti s výhradami Vereščukové k maďarskému postoji připomněl, že vztahy Kyjeva a Budapešti jsou napjaté od roku 2017, kdy Ukrajina přijala nový zákon o vzdělání, který podstatně omezil výuku v jazycích národnostních menšin.

Nynější Zakarpatská oblast Ukrajiny bývala v meziválečném období jako Podkarpatská Rus částí Československa. Ještě dříve bývala součástí Uherska a k Maďarsku byla připojena i za druhé světové války, kdy Budapešť patřila ke spojencům nacistického Německa. O veškeré územní zisky však Maďaři přišli s pádem nacistické Třetí říše. Ještě dříve tisíce maďarských vojáků zahynuly na východní frontě, u Stalingradu, v Karpatech a při bojích s Rudou armádou v samém Maďarsku.

X X X

Vnitro musí znovu posoudit žádost Rusa o azyl, podle NSS se kvůli válce změnila situace

Ministerstvo vnitra bude muset znovu posoudit, zda udělí ruskému podnikateli Sergeji Kudaškinovi azyl. Nejvyšší správní soud (NSS) v březnu zrušil předchozí rozhodnutí, která muži mezinárodní ochranu nepřiznávala. Podle NSS se po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu nelze spoléhat na diplomatické záruky, ani nelze monitorovat dodržování lidských práv. Pražský městský soud dnes zejména z těchto důvodů propustil Kudaškina z vazby.

Soudy dříve rozhodly o tom, že Kudaškin může být vydán do Ruska k trestnímu stíhání za podvod. Pražský městský soud také potvrdil rozhodnutí ministerstva neudělit muži azyl. „Po vydání napadeného rozsudku městského soudu ovšem došlo k významné změně okolností,“ uvedl NSS v rozhodnutí, které poskytl Kudaškinův advokát Vladimír Churcev. Rusko podle soudu potírá mezinárodně garantovaná základní práva vlastního obyvatelstva a dopouští se zločinů proti míru a proti lidskosti na Ukrajině. Advokát považuje verdikt za přelomový.

Muž strávil ve vazbě přes dva roky. Považuje to za ostudu české justice. Novinářům řekl, že nyní bude bojovat za kompenzace a bude dál bojovat za mezinárodní ochranu.

Rus byl podle svého advokáta ve své vlasti viněn z podvodu. „Klient dosáhl dílčích úspěchů. Bylo zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání,“ uvedl Churcev. Bylo totiž porušeno jeho právo na obhajobu. Kudaškin považuje trestní řízení za vykonstruované. Obává se zacházení ve věznici, které již zažil. „Byli mě tam jako psa a mučili,“ prohlásil. Snažili se z něj podle jeho tvrzení získat přiznání.

X X X

Epilepsii často provází úzkosti a deprese

Epilepsií v Česku trpí přibližně 80 tisíc lidí, z toho čtvrtinu tvoří děti. Život pacientům kromě nemoci ztěžují i úzkosti a deprese, které epilepsii často provázejí. Pomoci jim mohou nové moderní léky, jež účinně zabraňují epileptickým záchvatům, ale současně nenarušují pacientovu psychiku. Právě na důležitost psychické pohody lidí s epilepsií upozorňují lékaři u příležitosti tzv. Purple day.

Každý, kdo chce pacienty podpořit, si v tento den, který je věnovaný právě lidem s epilepsií, zvolí oblečení ve fialové barvě. Současně také startuje 10. ročník výtvarné soutěže pro děti s epilepsií, která nese název Líbí se ti, mami? Letošním tématem je domácí mazlíček, jenž je často pro malé pacienty velkým povzbuzením.

„Epilepsie má řadu podob. Některé přidružené symptomy mohou být pro člověka s epilepsií dokonce vážnějším problémem než vlastní záchvaty. Mezi ty nejčastější patří právě úzkosti, deprese, poruchy paměti, zhoršené soustředění a nekvalitní spánek,“ říká prim. MUDr. Ondřej Horák z Centra pro epilepsii Kliniky dětské neurologie LF MU a FN Brno. Problémy se soustředěním a psychické potíže mohou být i nežádoucím vedlejším účinkem léků na epileptické záchvaty, a to především léků nejstarších generací.

Vědci proto neustále vyvíjejí nové léky bez negativních účinků na lidskou psychiku. „Snaha je, aby léky, tzv. protizáchvatová medikace (dříve nazývaná antiepileptika), byly účinnější a měly méně nežádoucích účinků,“ říká MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop, a dodává: „Je ale třeba si uvědomit, že vnímání nebo soustředění dětí a dospělých s epilepsií poškozují i samotné záchvaty. Je proto třeba najít mezi možným vlivem léků a nekontrolovaných záchvatů balanc. Moderní léky nabízí možnost dát pacientům léčbu individualizovanou, tzv. šitou na míru.“

Psychiku, především u dětí, zatěžuje také stále panující společenské stigma, kterým je epilepsie opředena. Děti mají často potíže s přijetím do mateřské školy nebo kroužků, protože se vychovatelé obávají možných epileptických záchvatů. „Sociální stigma významně ovlivňuje životní styl řady dětí s epilepsií a jejich rodin. Na základě zkušeností pacientů vím, že hůře zapadají do kolektivu vrstevníků a někdy bývají i terčem posměchu,“ popisuje prim. Horák. Přátelství a pochopení proto děti s epilepsií často hledají u čtyřnohých mazlíčků. „Z mé zkušenosti pomáhají domácí mazlíčci, především psi, lidem s epilepsií lépe zvládat stres.

Mám mladého pacienta, jehož epileptický záchvat začíná aurou, což znamená, že ho neobvyklé čichové nebo sluchové vjemy upozorní na blížící se ataku. Při ní chlapec nemá křeče, ale potřebuje být v klidu, proto ho neustále doprovází jeho fenka. Vyčká, než záchvat přejde a on se cítí v bezpečí a neohrožený, a tak může po Praze cestovat sám bez doprovodu,“ říká MUDr. Zárubová. Někteří pacienti dokonce tvrdí, že jejich pes dokáže vycítit přicházející záchvat, aniž by o tom oni sami věděli. Žádná z tuzemských nebo zahraničních studií ale tuto schopnost domácích mazlíčků zatím nepotvrdila. Přínosy canisterapie a hippoterapie jsou však podle lékařů na psychiku pacientů nesporné. Proto se také domácí mazlíček stal motivem letošního jubilejního 10. ročníku soutěže Líbí se ti, mami?

„Snažíme se motivovat děti s epilepsií, aby se nebály zapojit do soutěží a dokázat, že jsou stejně šikovné jako jejich zdraví vrstevníci. Za deset let trvání se do soutěže zařadilo asi 300 obrázků od dětí s epilepsií. Letošním zadáním je zvíře. Děti mohou popustit uzdu své fantazii a nakreslit například zvířátko, které se jim líbí, mají ho doma nebo by si je přály mít,“ říká za organizátory Monika Bártová ze společnosti UCB, která soutěž pod záštitou spolku EpiStop pořádá. Kromě výtvarné soutěže se můžou zájemci u příležitosti Purple Day zúčastnit také besedy s odborníky, kteří se věnují právě epilepsii. Besedu je možné sledovat online v pátek 25. března od 17 hodin na www.sympozium.online/purpleday.

O výtvarné soutěži Líbí se ti, mami?
Výtvarná soutěž pro děti s epilepsií, kterou vyhlašuje společnost UCB ve spolupráci se spolkem EpiStop, startuje 26. března u příležitosti Purple day. Tématem obrázků letošního desátého ročníku je zvíře. Až do 30. září 2022 mohou děti s epilepsií posílat své výtvory zobrazující jejich oblíbené zvíře na adresu spolku EpiStop. Vyhrát mohou výtvarné sady pro další tvoření.
O epilepsii
Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. U některých epilepsií není příčina doposud známa. Epilepsii má v České republice přibližně 80 tisíc lidí. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 80 % pacientů. Celosvětově má epilepsii více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně 2 miliony dětí. Více informací o nemoci je k dispozici na UCB Cares pro Epilepsii.

O EpiStop

Zapsaný spolek EpiStop vytváří platformu pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií, tedy pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy či zástupců médií. Jejich cílem je zlepšit postavení lidí s epilepsií ve společnosti. Na webu www.epistop.cz je řada volně dostupných edukačních textů, zásady správné první pomoci a informace pro lidi s epilepsií i jejich blízké.

O Společnosti E
Společnosti E pomáhá lidem s epilepsií a jejich blízkým zvládat náročné životní situace. Zlepšuje jejich postavení a roli ve společnosti a snaží se snižovat předsudky a stigmatizaci lidí s epilepsií. Pořádá online setkání vedená psychologem pro lidi s epilepsií a jejich blízké, kteří mají chuť sdílet své zkušenosti spojené s nemocí. Zároveň připravují besedy pro studenty a učitele na téma života s epilepsií, kde se dozví, jaké to je žít s epilepsií a zároveň jak pomoci někomu, kdo má epileptický záchvat. Další informace jsou k dispozici na www.spolecnost-e.cz Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

LIDÍ Z  UKRAJINY DENNĚ PŘIBÝVÁ, KRAJ PRO NĚ HLEDÁ DALŠÍ UBYTOVÁNÍ

Podle usnesení Vlády ČR by měl Moravskoslezský kraj navýšit ubytovací kapacity pro lidi prchající před válkou na zhruba 15 a půl tisíce lůžek. Proto hejtman kraje Ivo Vondrák vyzve starosty obcí, aby hledali další možnosti, kam by se Ukrajinci mohli uchýlit. Apel je směřován i na jednotlivce a rodiny. Střechu nad hlavou mohou uprchlíkům nabídnout prostřednictvím mailu UbytovaniUkrajina@msk.cz.

„Bohužel neumíme odhadnout, jak se bude situace na Ukrajině vyvíjet. Všichni bychom si přáli, aby válka co nejdříve skončila a lidé už nemuseli z Ukrajiny před válkou prchat. Přesto ale musíme počítat s tím, že bude uprchlická vlna pokračovat a je naší povinností se o lidi, kteří k nám přijdou, postarat. Podle usnesení naší vlády by měl náš kraj pro uprchlíky zajistit 15 397 míst. Toto číslo by se ovšem v případě většího náporu mohlo i zvyšovat.

Proto je nutné, abychom měli potřebná místa připravená. Lidé, kteří opouštějí kvůli válce své domovy, prostě musí složit hlavu někde v bezpečí,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a prozradil, že zatím je kapacita v kraji evidována pouze v rámci KACPU. Uvádí, že je k dispozici 8215 míst a blíží se k jejich vyčerpání. Upozornil, že s tím, jak lidé z Ukrajiny průběžně přicházejí, se volné ubytovací kapacity neustále proměňují. Výše zmíněná čísla už mohou být v tuto chvíli jiná.
„Abychom se o nově příchozí mohli postarat, potřebujeme naše kapacity navýšit. Proto v nejbližších dnech vyzvu primátory a starosty, aby proaktivně zmapovali možnosti místních hromadných ubytovacích zařízení, ale také hledali prostory, kde by bylo možné zřídit dočasné nouzové přístřeší. Také se obracím na všechny občany: Prosím, zkuste se vžít do situace maminek, které se musely rozloučit se svým mužem, sbalily si kufr a s dětmi v náručí odjely do neznáma. Mají strach, neví, co je čeká a neví, jestli budou mít kde spát. Máte-li nějakou chatu, volný byt nebo třeba pokoj, zvažte, zda můžete pomoci. Své konkrétní nabídky můžete posílat na mail UbytovaniUkrajina@msk.cz,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák s tím, že provozovatelé ubytování i soukromé osoby dostanou od vlády na každého ubytovaného finanční příspěvek, a to i zpětně.

„V rámci uprchlické krize bývá skloňován termín „uprchlický tábor“. Tomu se u nás, doufám, vyhneme. Věřím, že se nám ve spolupráci s obcemi podaří lidem z Ukrajiny nabídnout příjemnější způsob bydlení, který jim umožní snadnější začlenění do naší společnosti,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák a doplnil, že kraj ve svých příspěvkových organizacích již ubytoval 588 osob.

Lidé prchající z Ukrajiny před válkou byli v Moravskoslezském kraji primárně ubytováváni v krajských příspěvkových organizacích, nejčastěji školských či sociálních zařízeních. V krajských sociálních zařízeních aktuálně přebývá 20 Ukrajinců, několik lůžek poskytlo divadlo, galerie a muzeum i krajský úřad. Nejvíce uprchlíků je ve školských zařízeních, celkem 553. „Naše školská zařízení mají rozdílné možnosti ubytovacích kapacit. Všechny ovšem aktivně vzniklou situaci řeší a v rámci svých možností se snaží maximálně vypomoci. Aktuálně jsou zapojeny dvě desítky našich škol, až na jednotky míst mají kapacity obsazené, proto ředitelé i za cenu jakési reorganizace provozu hledají další možnosti. Jsem rád, že zde nejde jen o pouhá lůžka.

Naši zaměstnanci projevují obdivuhodnou solidaritu a upřímný zájem o ty, kteří u nás našli dočasné zázemí. Organizují finanční i materiální sbírky, někdy dokonce vybavují ubytování vlastním nábytkem, obětují svůj volný čas. Lidem z Ukrajiny se věnují, aby jim pomohli se socializovat, lépe vstřebávat český jazyk. Jsou také ochotní je v případě potřeby někam doprovodit nebo vymýšlet ukrajinským dětem volnočasové aktivity. Takového přístupu si u našich zaměstnanců velice cením a za jejich lidskost jim ze srdce děkuji,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny a zároveň sdělil, že kromě ubytování jsou v řešení také kapacity pro výuku dětí ve školách v regionu, ale také způsob, jakým by si ukrajinští žáci mohli co nejsnáze osvojit češtinu. Mgr. Nikola Birklenová

X X X

Další humanitární pomoc z Vysočiny dorazila na Zakarpatí

Po první dodávce elektrocentrál byla tentokrát vypravena další speciální pomoc pro partnerský region Zakarpatí v podobě léků a zdravotnického materiálu. Ty vyčlenily krajské nemocnice a po schválení daru krajským zastupitelstvem je mohl hejtman Vítězslav Schrek předat přímo zdravotníkům užhorodské nemocnice s celoregionální působností. Zakarpatská oblast aktuálně prochází velkou humanitární krizí.

„Podle aktuálních informací předsedy oblastní rady Volodymyra Čubirka je na Zakarpatí více než 250 tisíc uprchlíků z východu, kterým je nutné zajistit nocleh i stravování. Proto je už nachystaná další humanitární dodávka, půjde o celý kamion plný trvanlivých potravin, které darovala společnost PKS, a do zakarpatských uprchlických center je zdarma dopraví společnost ZDAR,“ přibližuje plány na nejbližší dny hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.
  
Zdravotnickou pomoc doplnilo ještě nezbytné vybavení pro hasiče - 100 profesionálních hasičských přileb a opasků od hasičů z Vysočiny. Nemalou část nákladu čtyř dodávkových automobilů tvořily i trvanlivé potraviny, hygienické potřeby a lůžkoviny, které darovali obyvatelé Chotěboře, Římova, Čáslavic i středočeské obce Okřesaneč. Ta navíc přidala i novou výkonnou elektrocentrálu. Dodávkové automobily pro přepravu pomoci zapůjčily zdarma společnosti S A P a HRANIPEX Czech Republic.
 
„Předseda Zakarpatské oblastní rady i nadále jako prioritní pomoc spatřuje dodávky potravin, léků, zdravotnického materiálu a hygienických potřeb. Diskutovali jsme i pomoc s péčí o sirotky z východní části Ukrajiny. O možnosti krátkodobých, přibližně měsíčních, pobytů pro ukrajinské děti začneme jednat s Radou dětí a mládeže Kraje Vysočina,“ doplňuje hejtman Kraje Vysočina.
 Vedení Zakarpatské oblasti Ukrajiny srdečně a upřímně děkuje za pomoc a podporu v těžké situaci v době válečného konfliktu. Ing. Eva Neuwirthová, tisková mluvčí

X X X

Vodní hudba G. F. Händela na jezírku, Francouzská noc, houslový virtuóz Václav Hudeček, The Manhattan Transfer i barokní opera Farnace – Mezinárodní hudební festival Český Krumlov bude v roce 2022 hýřit pestrou dramaturgií ve výjimečných scenériích

31. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov konající se od 15. července do 6. srpna nabídne 17 koncertů zasazených do 10 unikátních prostředí. Slavnostní zahájení proběhne po více než čtvrt století netradičně uprostřed zámeckého jezírka. Hudba se vrátí také do barokního divadla, kde bude po dva večery znít opera Antonia Vivaldiho Farnace. Bohatá dramaturgie festivalu každoročně nabízí koncerty oslavující významná hudební výročí. Svými koncerty oslaví životní jubileum houslista Václav Hudeček, festival připomene i 90. narozeniny Johna Williamse, držitele několika Oscarů za legendární hudbu k mnoha filmům. V roce 2022 nebudou chybět ani jino-žánrové koncerty. Pozvání přijal The Manhattan Transfer, nejznámější světová vokální skupina.

„První večer nabídne po více než čtvrt století nejen hudební, ale i vizuální zážitek. Na unikátně scénograficky ztvárněném jevišti, na přírodním ostrůvku jezírka v zámecké barokní zahradě, zazní Händelova Vodní hudba a Hudba k ohňostroji. Milovníky opery jistě potěší Vivaldiho dílo Farnace, neboť uplyne 295 let od jeho světové premiéry. Interpretace se ujme soubor Musica Florea, který oslaví

30 let od svého založení. V období baroka se ocitneme i o posledním festivalovém víkendu, v rámci koncertu v Zámecké jízdárně .“ zmiňuje jen zlomek programu prezident festivalu Jaromír Boháč.

Program 31. ročníku oslaví i mnohá další významná výročí nebo dá příležitost mladým talentům. „Rozhodli jsme se spojit koncert houslisty Václava Hudečka, který letos oslaví významné životní jubileum 70 let. Vystoupí s mladými umělci – finalisty mezinárodní televizní show Virtuosos V4+. V rámci Francouzského večera si připomeneme výročí skladatele Clauda Debussyho, od jehož narození letos uplyne 160 let.“ dodává Gabriela Rachidi, ředitelka festivalu.

V duchu oslav se ponesou i koncerty jiných žánrů, které nesmí jako každý rok chybět, stejně jako komorní koncerty. „Hudbu jednoho z nejúspěšnějších žijících skladatelů na světě Johna Williamse, jehož filmová hudba získala několik ocenění Oscar, a který letos oslavil své 90. narozeniny, přeneseme do Pivovarské zahrady. Do Českého Krumlova zavítá i nejznámější světová vokální skupina The Manhattan Transfer, která v Pivovarské zahradě oslaví 50 let od svého založení. Návštěvníci se mohou těšit i na komorní koncerty. V podání Komorní filharmonie Pardubice se bude konat Večer serenád, koncert s názvem Duše kytary provede Lukáš Sommer se svými hosty. Představí se i Kalabis Quintet nebo Dvořákovo trio. Na tvorbu Antonína Dvořáka naváže v Prokyšově sále českokrumlovské prelatury Zemlinsky Quartet,“ vyjmenovává Rachidi.

MOŽNOST DOPLNIT CITACI STAROSTY

„Mezinárodní hudební festival k Českému Krumlovu neodmyslitelně patří. Jsme proto rádi, že naše spolupráce s pořadateli přetrvává, i přes všechny kompliace s pandemií, a my jako město máme možnost každoročně přivítat významné umělce z různých koutů světa. Těší nás i to, že se MHF v průběhu let nadále rozvíjí, že i letos bude program obohacen o letní Festivalovou zónu, což je opět něco navíc pro občany i návštěvníky Českého Krumlova," uvádí starosta města Český Krumlov Dalibor Carda. Marie Rydlová, PR Manager

X X X

Kyjevský balet najde v Olomouci dočasný domov. Bude tady i zkoušet

Olomoucký kraj zajistil ubytování skupině uprchlíků, kteří jsou členy Kyjevského městského baletu. V Olomouci navíc dostanou umělci prostor pro zkoušení v Moravském divadle. Jde pouze o střípek pomoci, kterou hejtmanství nabízí.
„Členům souboru jsme v první fázi zajistili ubytování v Olomouci, následně se přesunou do Velké Bystřice. Projevili opravdu velký vděk za to, že jsme jim nabídli pomoc ve chvílích, kdy jejich země zažívá tak těžké časy,“ uvedl Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.

Už v těchto dnech se Kyjevský městský balet postupně přesouvá do Olomouce. Na Moravu dorazí z Francie, kde ho během zahraničního turné zastihla válka na Ukrajině. V krajském městě budou umělci pokračovat ve své práci.
„Náš baletní sál bude k dispozici kyjevským kolegům pro tréninky a zkoušky. Velmi stojíme o to, aby se naši hosté představili také před publikem. V této chvíli jednáme o podrobnostech vystoupení,“ dodal David Gerneš, ředitel Moravského divadla Olomouc.

„Ve hře je i možnost, že baletní soubor vyrazí na turné po České republice. V jeho rámci by mohla proběhnout vystoupení také v dalších městech Olomouckého kraje,“ doplnil krajský radní pro oblast kultury Jan Žůrek.
Olomoucký kraj zajišťuje a organizuje pomoc pro tisíce dalších válečných uprchlíků, kteří utíkají z Ukrajiny. Na plné obrátky pracuje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. To sídlí v Hanáckých kasárnách a aktuálně vyhlašuje materiální a potravinovou sbírku. Bc. Eva Knajblová

X X X

Evropská stezka hradů a zámků Polsko – Česko uspěla, vyhrála stříbro

O co nejlepší umístění v soutěži Velká cena cestovního ruchu letos zabojovala Evropská stezka hradů a zámků Polsko – Česko, na jejímž vzniku se podílela Destinační společnost Východní Čechy společně s Destinační společností Orlické hory a Podorlicko a polský partner Dolnoslezská turistická organizace Wroclaw. Nakonec si produkt odnesl druhé místo.
„Přeshraniční produkt využil vysokého kulturního potenciálu na obou stranách hranice, čímž jej staví na mezinárodní úroveň. Obě území jsou koncentrací hradů a zámků výjimečné, celkem se do projektu zapojilo dvacet pět hradů z území východních Čech a  šestnáct hradů a zámků z území Dolního Slezska,“ komentoval produkt přihlášený do soutěže radní Alexandr Krejčíř zodpovědný za cestovní ruch.

V projektu je zastoupeno sedmnáct hradů a zámků z Pardubického kraje a osm z Královéhradeckého kraje. Jedná se například o zámek Choltice, Kladruby nad Labem, Nové Hrady nebo zámek Moravská Třebová. Mezi hrady se pak řadí například Litice, Košumberk, Svojanov nebo Kunětická hora.

Hlavním cílem celého projektu je zefektivnění a posílení propagace hradů a zámků na území České republiky i Polska. Nový produkt sjednocuje a propojuje stávající atraktivity, jejich specifickou nabídku a různé tipy zážitků, které rozvíjí o další doprovodné služby. „Díky tomu nám v kraji vzniká komplexní a rozmanitá nabídka s dlouhodobým efektem, která přispívá k prodloužení pobytu návštěvníků. Společný přeshraniční produkt navíc podporuje nejen zatraktivnění turistické nabídky regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti na trhu cestovního ruchu, ale i vzájemné poznání a posílení vztahu ke krajině a kultuře česko – polského příhraničního regionu ze strany jeho obyvatel,“ dodal Alexandr Krejčíř.
Ing. Pavla Sedláková, oddělení komunikace a sekretariátu hejtmana

X X X

Basketbalisté Prahy o druhé a sedmé místo v Opavě

11. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/22, 23.3.22, 18 hod Opava. Utkání: BK Opava - USK Praha .

Středeční utkání v Opavě má velkou důležitost pro oba zúčastněné týmy. Svěřenci trenéra Czudka bojují o druhou příčku po nadstavbové části a tím pádem lepší postavení do play-off. Aktuálně jsou druzí se ziskem 21 výher, stejně je na tom ale Brno na třetí příčce.
Svěřenci trenéra Kinga mají jiné starosti, ale souvisejí s postavením po základní části. Aby si zajistili lepší postavení do pravděpodobného předkola play-off a zároveň se v možném play-off vyhnuli Nymburku, musí skončit na sedmé příčce. Jak to udělat? Na sedmý Hradec Králové ztrácí jednu výhru, tedy musí během čtyřech utkání získat o jednu výhru více, než-li sokoli. Šance to stále je, ale proč se nepokusit ji vyztužit výhrou v Opavě. Pokud by se to podařilo, bylo by to zajisté překvapení kola.

Opava totiž doma příliš neztrácí, navíc vyhrála všechny tři vzájemné duely v letošním ročníku ligy. Dvakrát to bylo rozdílem sedmi bodů a jednou to bylo o devět. Není to tedy závratný bodový rozdíl, který by nešlo umazat. USK si musí proti šampiónovi Českého poháru pohlídat doskok, protože obr Markusson je v této statistice přeborník a sbírá 12 míčů na utkání. Kromě lídra Šiřiny musí Sovy najít recept, jak pohlídat i úřadujícího MVP ČP Klečku, který v posledních dnech předvádí vysoké herní sebevědomí.

Josh King (trenér USK Praha): „Zítra nás čeká obrovská výzva proti jednomu z nejlepších kubů v KNBL – BK Opava. Konečně budeme do zápasu nastupovat po vítězství, je to na klucích znát, jsou ve skvělé náladě. S Opavou jsme hráli letošní ročník již 3x a každý zápas z nich byl svým způsobem velmi podobný. V každém zápase jsme s nimi bojovali o každý bod, ale nebyli jsme schopni udělat ten závěrečný krok, který by nás dotáhl k výhře. V zápasech jsme byli ke konci vždy na docela hratelném rozdíle, koncovky nám však ani jednou nevyšly. Opavu máme samozřejmě načtenou, to platí i v opačném případě.

Mají skvělé hráče, jsou nebezpeční jak z poza perimetru, tak z pod koše. Šiřina je osobnost týmu, na kterou se prostě musíte soustředit, ale opět to nebude jen o jednom hráči. Kouřil, Klečka, jsou jednoduše postaveni na více hráčích, kteří dokáží změnit celý zápas. Budeme muset opět nastoupit a odehrát celistvých 40 minut, žádné herní výpadky. Jednoznačně se na tuto výzvu těšíme!“

Radek Farský (hráč USK Praha): „Ve středu změříme síly s vítězem Českého poháru. Víme, že to bude velmi těžký soupeř, protože bude hrát po turnaji ve velké pohodě. My však musíme být agresivní po celých 40 minut a ani trochu nepolevit. Trochu z nás díky poslednímu zápasu s Hradcem spadla nervozita, protože jsme vyhráli a konečně prorazili šnůru porážek. Pokud chceme v Opavě pomýšlet na vítězství, musíme ale předvést ještě mnohem lepší a koncentrovanější výkon než s Hradcem. Bude nesmírně důležité abychom si pohlídali doskok, rychlý protiútok a neztráceli lacině míč. Pokud zvládneme plnit všechny pokyny na 100% můžeme pomýšlet na vítězství.“ /mš/