USA a afghánské radikální hnutí Tálibán podepsaly v sobotu historickou mírovou dohodu. Vlády obou zemí současně oznámily, že se vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance do 14 měsíců zcela stáhnou z Afghánistánu, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8 600.
Dalších 22 fotografií v galerii

První fáze stahování vojáků z Afghánistánu se podle dohody s Tálibánem vedle USA týká i jeho spojenců, na první část odchodu má koaliace 135 dní. Do 10. března Kábul propustí 5 000 vězněných příslušníků Tálibánu, radikální hnutí pak udělí svobodu tisícovce zajatců. USA zase do srpna zruší sankce.

Mírová dohoda má být základem pro politické urovnání poměrů v zemi. Afghánský prezident Ašraf Ghaní podle agentury Reuters prohlásil, že věří, že dohoda mezi USA a Tálibánem povede k trvalému klidu zbraní v zemi. Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří.

Delegaci USA na podpisové ceremonii vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl. Tálibán pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Tálibán dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení.

Tálibán se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát (IS) a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením. Baradar v projevu před podpisem dohody řekl, že Tálibán je připraven stanovené podmínky dodržovat.

Krátce před podpisem mírové dohody vydaly obě země prohlášení o stažení vojáků z Afghánistánu. Právě dodržování dohody Tálibánem považují USA za nezbytné k uskutečnění plánu na stažení vojsk. Ta by měla zemi opustit do 14 měsíců.

Stáhnou se i Češi

V Afghánistánu působí i česká armáda, která zde může podle aktuálního mandátu nasadit až 390 vojáků. Ministr obrany Lubomír Metnar na Twitteru uvedl, že podpis dohody mezi USA a Tálibánem je prvním velkém krokem k trvalému míru v Afghánistánu.

„Už dříve jsme oznámili, že naše armáda na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři,“ dodal Metnar. O stažení českých vojáků z Afghánistánu mluvil už v loňském roce.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla následně v tiskovém prohlášení aliance. Ta dodala, že nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Tálibánem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Tálibán, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

Bojovalo se od roku 2001

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 000 vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 000. Pokud Tálibán bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8 600.

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.
Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Tálibánu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Tálibán poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3 592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých vojáků a 2 448 amerických vojáků.

AMSTERODAM CHCE CENTRUM PRO PROSTITUTKY, TĚM SE TO NELÍBÍ

Nizozemská metropole Amsterdam je známa svou čtvrtí červených luceren, kam turisté chodí za erotickým dobrodružstvím. Město je ale se současnými podobami sexuální turistiky výrazně nespokojeno a přistoupilo k několika změnám. Kromě omezení přístupu turistů do čtvrti chce také vytvořit „erotické centrum".

Středověké centrum De Wallen, kde se ve svůdném rudém světle hrdě vystavují provozovatelky nejstaršího řemesla na světě, je jednou z největších atrakcí pro milionové davy návštěvníků, které do hlavního města Nizozemska každoročně zavítají.

Zájem je tak velký, že úzké uličky jsou často přeplněné. Město se rozhodlo s tím bojovat návrhem nového „erotického centra“ či „hotelu pro prostitutky“, ve kterém budou moci poskytovatelky služeb přespat a dostat snídani, uvádí britský list The Times.

Nové centrum by mělo mít sexklub, pornografické kino, kavárny a restaurace. Prostitutky by už nemusely být na očích v prosklených výlohách, ale mohly by si vybírat své zákazníky ve veřejných prostorách hotelu, například v restauraci. Také by své služby mohly jednoduše nabízet online.

Městská rada v čele se starostkou Femke Halsemaovou tvrdí, že tímto způsobem lze zabránit některým problémům, jimž prostitutky čelí. Těmi jsou například opilí turisté, kteří se k nim nechovají s respektem. Za velkou hrozbu pro bezpečí prostitutek považuje Halsemaová vzrůst nelegální, podzemní prostituce, která se převážně odehrává na okrajích města, poukazuje list The Guardian. Přesunutím prostitutek z okrajových částí do nového centra je chce starostka ochránit.

Podle kritiků však je naivní očekávat, že turisté budou navštěvovat hotel místo ikonických rudě osvětlených výloh. „Vypadá to hezky, ale nikdo tam nebude chtít jít,“ myslí si liberální radní Daan Wijnants.
Proti plánu jsou i samotné prostitutky. „Prostitutky z okenních výloh nechtějí opustit čtvrť červených luceren, protože vůbec nemají problém s turisty, kteří jsou hlavními zákazníky,“ uvedla Felicia Anna, mluvčí Red Light United, unie 110 sexuálních pracovnic z okenních výloh.

Omezení turistických prohlídek

Město v rámci boje s turistickou přeplněností rovněž plánuje od 1. dubna zakázat organizované turistické prohlídky čtvrti. Průvodcům, kteří pravidla poruší, hrozí pokuta 190 eur (4 750 korun) a okamžité ukončení prohlídky. Po třech porušeních jim bude povolení průvodce dočasně odebráno, čtvrté znamená trvalý zákaz. Společnosti pořádající výlety mohou být potrestány pokutou ve výši 2 500 až 7 500 eur (62 725 až 187 500 korun).

„Je neuctivé považovat sexuální pracovnice za turistickou atrakci, proto bude prohlídka De Wallen zakázána,“ prohlásil v tiskovém prohlášení náměstek starostky Victor Everhardt. „Prohlídky mimo čtvrť rudých luceren budou stále povoleny, ale pouze pokud průvodci a účastníci zájezdů dodrží nová, přísnější pravidla,“ dodal. Nové regulace zahrnují limit 15 participantů na prohlídku.

LIDÉ V KARANTÉNĚ V ČÍNĚ NEMAJÍ DOST JÍDLA A LÉKŮ?

Čínská vláda přijala vůči lidem v karanténě přísnější opatření, která jim znemožňují vycházet ven a nakupovat nutné jídlo a léčiva. Úředníci vybudovali kolem bytových domů ploty, kvůli nimž si obyvatelé připadají opuštění a frustrovaní. Napětí roste také na straně policie, která proti „neposlušným“ lidem stále častěji používá násilí.

Devatenáctiletá Jü-süan Liová je se svými deseti příbuznými už několik týdnů uvězněná v bytě prarodičů a začíná pociťovat vzrůstající napětí. Liová a její rodina totiž patří mezi miliony lidí, kteří nesmějí opouštět své domovy v čínské provincii Chu-pej, odkud se koronavirus od prosince šíří.

Úředníci ve spolupráci s dobrovolníky uzavřeli budovy, postavili kolem nich barikády a zintenzivnili dohled nad obyvateli, aby zajistili stoprocentní dodržování zákazu pohybu. „Každý den bojujeme. Každý den si povzdechneme. Každý den nadáváme,“ napsala agentuře Reuters Liová z bytu ve městě E-čou, které má přes jeden milion obyvatel a nachází se nedaleko provinčního hlavního města Wu-chan. Pevninská Čína dosud registruje více než 79 tisíc nakažených a 2835 obětí nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Liová popsala, že její rodina se před karanténou sjela u příležitosti oslav nového lunárního roku. Během posledních tří týdnů měli k jídlu jen malé porce rýže, zelí a arašídů, protože možnost nakupování potravin je značně omezená.
Lidé nakupují jídlo před domem, dál nesmějí

Ačkoli podobná bezpečnostní opatření přijala v Číně řada dalších měst a vesnic, v provincii Chu-pej je jejich aplikace nejpřísnější. Provincie, která je domovem šedesáti milionů lidí, totiž před týdnem zavedla nové nařízení, jež obyvatelům efektivně zabraňuje vycházet ven.

Koronavirus je i v moči, z kanalizace může zamořit vzduch

Obyvatelstvo, které je v karanténě od konce ledna, se tak podle Reuters ocitlo v ještě větší izolaci. „Dnes jsme si koupili zeleninu, ale nevíme, kdy se znovu dostaneme ven,“ napsala v pátek Liová s tím, že její rodina nyní může nakupovat jídlo pouze u vstupní brány do areálu jejich domu.

Čínští úředníci slíbili, že zajistí, aby lidé měli přístup k potravinám a lékům. Ve Wu-chanu totiž přestali supermarkety prodávat jídlo jednotlivcům, některé jsou ale ochotné ho prodávat u bran obytných domů. S dostupností léčiv je to ale horší. Mnoho lidí si stěžuje, že navzdory slibům nedostávají svou medikaci.

Uzavření provincie Chu-pej podle Reuters značně závisí na rezidenčních výborech tvořených dobrovolníky, kteří ve spolupráci se zaměstnanci rezidenčních komplexů plní na místní úrovni příkazy vydané vládou.
Telefonní poradenské linky jsou přetížené

Podle jednatřicetileté Vicky Jiové z města Ťing-čou, rovněž sousedícího s Wu-chanem, ale nepropustnost barikád není stoprocentní. Když si chtěla minulý týden nakoupit venku potraviny, jedna z hlídkujících dobrovolnic ji přes bránu nepustila. O několik minut později však strážná nechala vyjít ven jinou ženu.
Čínská policie násilím zakročila proti muži, který neměl na obličeji masku:

„Jakmile dobrovolníci dostali trochu moci, okamžitě se ji snaží použít,“ myslí si Jiová. V posledních dnech se na sociálních sítích rovněž objevila videa, na kterých policie a dobrovolníci používají proti obyvatelům násilí. Na jednom z nich se vrhli na rodinu, jež hrála venku mahjong, převrátili stůl a zbili ji.

Lidé se doma nudí, kupují kondomy a videohry

Někteří lidé řeší podle Reuters nemožnost opouštění svého domova prostřednictvím internetových nákupů, kterými se snaží zahnat nudu. Velký nárůst vykazují objednávky videoher, podložek na jógu, knih i kondomů.
Celkový objem čínského internetového obchodu v období epidemie se sice snížil, některé položky jsou však výjimkou.

„Lidé teď mají spoustu volného času a doma se nudí,“ řekl šéf poradenské společnosti Wanqing Consulting Lu Čen-wang. Ženy podle něj volný čas využívají například k tomu, aby si procvičily své schopnosti v oblasti make-upu.
Podle odborníků je zapotřebí sledovat také duševní zdraví lidí v karanténě. Čína proto od začátku epidemie spustila několik set psychologických poradenských telefonních linek, na které se mohou lidé obracet čtyřiadvacet hodin denně. Většina je však podle Reuters neustále přetížená.

KLACKEM PROTI KARTELU V MEXIKU, ŘÁDÍ KLUCI

Domorodí obyvatelé na jihu Mexiku se ze zoufalství nad neomezeným řáděním drogových mafií rozhodli povolat do řad své domobrany malé chlapce. Případ ze státu Guerrero ukazuje, že do války narkokartelů je vtahováno čím dál více dětí.
Je jim šest až patnáct let. Obličeje si maskují šátky. Starší kluci třímají obstarožní pušky, mladší si musí vystačit s klacky. „Do kleku! Připravit zbraň!“ ozývají se povely a chlapci v sandálech a otrhaných kalhotách si poslušně klekají na zem.

Tak podle časopisu Der Spiegel vypadá výcvik dětské policejní jednotky založené příslušníky domorodého národa Nahua v mexickém státě Guerrero. Je součástí domobrany Policia comunitaria, která vznikla asi před deseti lety a má v hornatých oblastech na jihozápadě Mexika zajišťovat bezpečí.

Guerrero je jedním ze tří nejchudších států Mexika a také jedním z regionů, které jsou nejvíce zasaženy organizovaným zločinem. Narkokartely tudy pašují kokain z Jižní Ameriky, v odlehlých oblastech pěstují mák pro výrobu opia a heroinu. Moc centrální vlády sem nedosáhne. Tady vládne kartel Los Ardillos.

Každý se musí zapojit

Nahuové, které lze považovat za potomky Aztéků a Toltéků, platí krvavou daň. V polovině ledna zločinci přepadli auto s deseti domorodými hudebníky. Zastřelili je a jejich těla spálili. Vesničanům došla trpělivost. „Každý se musí zapojit: muži, ženy a děti také. Jinak se hrozby ze strany zločinců nezbavíme,“ hájí myšlenku vyzbrojení dětí šéf domobrany Bernardino Sánchez Luna.

Niño sicario: fenomén dětských vrahů ovládá drogové kartely

Mluví o masakrech domorodců, silnicích pod kontrolou kartelu, výpalném. „A navíc začali unášet naše děti a nutí je, aby se přidaly ke kartelu,“ vysvětluje Sánchez. Poukazuje tak na znepokojivý směr, kterým se vleklá a krvavá mexická drogová válka vydala.

Narkokartely neustále potřebují přísun nové pracovní síly, a proto čím dál častěji verbují děti. Už před deseti lety Mexikem otřásl případ čtrnáctiletého chlapce, který pod přezdívkou El Ponchis (Kapuce) pracoval jako zabiják pro Jihopacifický kartel. Zavraždil minimálně čtyři lidi, kterým usekl hlavu. Jejich těla pověsil z mostu. Od té doby se situace jen horší.
Volání o pomoc

Kariéra v narkokartelu je pro mnoho chudých dětí lákavější než vidina dřiny na poli nebo nejistý pokus o emigraci do USA. Cena je však vysoká. „V Mexiku jsou každý den zavražděny v průměru tři děti,“ říká Juan Martín Pérez García, ředitel organizace na ochranu dětí REDIM. Od začátku tisíciletí bylo v Mexiku zavražděno 21 000 chlapců a dívek, dalších 7 000 jich je nezvěstných.

Ve srovnání s tím je dětská domobrana chudých vesničanů z Guerrera vlastně neškodná a je ji potřeba vnímat spíše jako akt zoufalství. „Vytvoření dětské policejní jednotky je vlastně volání o pomoc. Domorodí obyvatelé jsou proti mafiím bezbranní, protože stát se na ně vykašlal,“ míní ochránce lidských práv Abel Barrera.

Krvavé soupeření drogových mafií si minulý rok vyžádalo 34 600 mrtvých. To je nejvíce v historii Mexika. Některé narkokartely fungují jako stát ve státě a centrální vláda na územích pod jejich kontrolou nemá žádnou moc.
Důkazem je například loňský pokus o zadržení jednoho ze synů drogového krále Juaquína „Prcka“ Guzmána, který si v současnosti odpykává trest v USA. Vojenská jednotka sice Ovidia Guzmána ve městě Culiacán zatkla, ale tváří tvář palebné přesile narkokartelu Sinaloa ho musela propustit a dát se na ústup.

ZLODĚJI ÚLŮ NIČÍ VČELSTVO KALIFORNIE, Z OPYLOVÁNÍ BYZNYS

Z opylování rostlin se v Kalifornii stává kvůli vymírání včel stále větší byznys. To nemohlo uniknout zlodějům, kteří se zaměřili na nové cíle – včelí úly. Za dva roky jich ukradli přes dva tisíce. Krádež úlu přitom může včelám vážně ublížit nebo je i zabít. Jenže zlodějům se riziko vyplatí. Cena jednoho úlu je oproti minulým rokům skoro pětinásobná.

Včelí úly stojí často na volném prostranství a jsou nechráněné, tudíž jsou pro zloděje s nákladními auty poměrně snadným cílem. Své o tom ví podnikatel a včelař Mike Potts z Oregonu. Potts převezl zhruba 400 úlů na opylování rostlin do Centrálního údolí v Kalifornii, aby se o několik dní později vrátil a zjistil, že 92 z nich chybí. Někdo je ukradl.

Vzniklá škoda se podle smutného včelaře vyšplhala téměř na 44 tisíc dolarů, což činí v přepočtu milion korun. „Policisté po nahlášení zastavili a prověřili několik včelařských aut, ale bez výsledku,“ povzdychl si Potts pro The Guardian.
Při nešetrné manipulaci se úly přitom často poškodí, což vede k úhynu unesených včel. Situace je o to víc frustrující, protože je čím dál tím těžší udržet včelstvo naživu.

V Kalifornii se včelí zloději rozšířili natolik, že se část místní policie nyní na včelí zločiny začala specializovat. „Za posledních osm let se situace zhoršila. V roce 2016 zloději ukradli 1 695 úlů, o rok později 1 048. V roce 2015 to přitom bylo jen 102,“ uvedl policejní úředník Rowdy Freeman, kterému se přezdívá „včelí detektiv“.

Okradeným včelařem byl i devětapadesátiletý Lloyd Cunniff, který v lednu 2017 převezl do Centrálního údolí 488 úlů. „Když jsme se další den vrátili, byla hustá mlha. Měli jsme GPS, která nás dovedla na místo, ale úly nikde nebyly. Někdo naložil úplně všechny a zmizel,“ vypráví včelař Cunniff, kterého včelí zloději nepřipravili jen o úly v hodnotě přesahující dva miliony korun, ale v podstatě o celé živobytí.

Policisté přitom o několik dní později našli nedaleko Fresna desítky úlů rozházených na poli. Létala kolem nich hejna rozzuřených a dezorientovaných včel. V souvislosti s tímto objevem poté muži zákona zadrželi blízko žijícího Pavla Tveretinova a jeho komplice Vitalije Jerošenka. Oba muže obvinili z krádeží úlů za cílem rozmnožovat včely a prodávat je jiným včelařům.

Mandlové mléko je pro včely ohrožením

Centrální údolí (nebo také Velké kalifornské údolí – pozn. red.), které se rozkládá v srdci Kalifornie, je centrem včelařů i včelích zlodějů. A ne nadarmo – toto údolí je totiž nejproduktivnější zemědělskou oblastí ve Spojených státech. Za rok se tam vypěstuje zhruba čtvrtina veškeré zemědělské produkce na celém americkém území. Mezi více než 230 pěstovanými plodinami jsou například mandle, meruňky, citróny nebo listový salát. Velké množství rostlin logicky vyžaduje i velké množství opylovačů. Není proto divu, že mnoho včelařů jako Mike Potts sem své úly přesouvá.

Med nad zlato. Pokud zmizí včely, za čtyři roky odejdou i lidé

Poptávku po včelách v lokalitě zvyšuje zejména populární mandlové mléko. Pěstování mandlí se za poslední dvě dekády zdvojnásobilo a valná většina mandloní se nachází právě ve Velkém kalifornském údolí. Včelaři sem tak každé jaro převáží až 70 procent všech amerických včelstev na jejich opylování. Minulý rok kvůli tomuto fenoménu podle serveru The Guardian uhynula až jedna třetina těchto včel.

„Normálně by nikdo nepřijel s nákladním vozem a neodvezl 500 úlů,“ říká včelařská specialistka Charley Nayová z Kalifornské univerzity. „Tudíž je poměrně málo jednotlivců nebo skupin schopných to udělat. Zisk však výrazně převyšuje nepohodlí,“ dodává.Cena jednoho úlu s včelami určenými na opylování totiž v posledních letech vzrostla z 35 dolarů (zhruba 800 korun) na 200 dolarů (zhruba 4 500 korun).

NEMOCNICE V NOVÉM MĚSTĚ SE POSTARÁ O BIATLONOVÉ FANOUŠKY

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se účastnil v Nemocnici Nového Města na Moravě schůzky klíčových organizátorů a partnerů světového biatlonového pohár. Schůzku iniciovala ředitelka novoměstské nemocnice Věra Palečková. Tentokrát nešlo o kontrolu připravenosti technického zázemí a tratí, ale o výměnu informací ve vztahu k bezpečnosti a zdraví potenciálních fanoušků a hostů. S ohledem na předané aktuální informace a příznivou situaci v ČR stále platí, že světový pohár v biatlonu, který se v Kraji Vysočina bude konat 5. - 8. března 2020, bude zabezpečen po všech stránkách včetně zdravotní péče.

Ranní schůzky se zúčastnili hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Kraje Vysočina Soňa Měrtlová, zástupci Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina - ředitel Jan Říha a vedoucí oddělení protiepidemického na územním pracovišti ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová, ředitelka ZZS Kraj Vysočina Vladislava Filová, starosta Nového Města na Moravě Michla Šmarda, místostarosta Nového Města na Moravě Stanislav Marek, předseda organizačního výboru Světového poháru v Novém Městě na Moravě Jiří Hamza, ředitelka novoměstské nemocnice Věra Palečková a epidemiolog novoměstské nemocnice Miloslav Štastník.

Nemocnice je připravena poskytnout, v případě nutnosti, zdravotní péči i za mimořádné situace, a to ve spolupráci s ostatními zdravotnickými zařízeními Kraje Vysočina. Na základě aktuálních informací od epidemiologů má Nemocnice Nové Město na Moravě vytvořený plán, který pracuje s různými scénáři. Pro všechny je závazný aktuální algoritmus postupů vydaný ministerstvem zdravotnictví ve vztahu k novému koronaviru.

Všichni zúčastnění na páteční schůzce deklarovali maximální spolupráci a součinnost při řešení nastalých situací.
Nemocnice Nové Město na Moravě má k dispozici dostatek ochranných pomůcek, s jejichž pořízením mimořádně pomohl Kraj Vysočina. Na infekční ambulanci Nemocnice Nové Město na Moravě budou po dobu konání světového poháru posíleny služby, veřejnost a návštěvníci Vysočina Areny budou dostatečně informováni. Ing. Jitka Svatošová

CENU CESTOVNÍHO RUCHU CVILÍN, DOLNÍ VÍTKOVICE A STEZKA VALAŠKA

První ročník soutěže Ceny cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2019 má své vítěze. V pěti kategoriích se o titul ucházely atraktivity i osobnosti z oblasti cestovního ruchu. Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo v pátek 28. února v Trojhalí Karolina.

„Těší mě, že jsou vítězné atraktivity rozprostřené po celém kraji, od Jeseníků přes Ostravu až po Beskydy. Je skvělé, že v soutěži nezaostávají ani méně známá zařízení. Ty se totiž často objevují na druhých a třetích místech za vítěznými turistickými tahouny. To je z hlediska udržitelného cestovního ruchu pozitivní zpráva. Našim cílem je totiž návštěvníky nalákat i do méně exponovaných míst,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška, který nad soutěží převzal záštitu.

O osobnosti a počinu rozhodli odborníci z oblasti cestovního ruchu. Držitelem titulu Osobnost cestovního ruchu se stal Lumír Plac, dlouholetý ředitel Hornického muzea Landek Park. V kategorii nejlepší počin cestovního ruchu bodovala Stezka Valaška na Pustevnách.

„V dalších třech kategoriích rozhodovala veřejnost. Chtěli jsme, aby výletníci volili srdcem a vítěze určili podle svých osobních zkušeností a pocitů. A tak se nejromantičtějším místem stal poutní vrch Cvilín v Krnově, v kategorii nejmilejší zařízení pro rodiny s dětmi zvítězil Resort Kopřivná v Malé Morávce a Dolní Vítkovice zabodovaly jako nejoblíbenější atraktivita v Moravskoslezském kraji roku 2019,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Jan Krkoška.

O výjimečných projektech cestovního ruchu a osobnostech, které turismus v Moravskoslezském kraji rozvíjí, se rozhodovalo od 13. ledna do 13. února 2020 prostřednictvím internetového hlasování. Soutěž bude pokračovat i v následujících letech. „Vyhlášení soutěže vzbudilo značný zájem. Lidé se zkrátka o turisticky atraktivní místa zajímají, ví, kde k turistům přistupují vstřícně a s respektem. Naší snahou je, aby soutěž nejen zviditelnila dobře fungující projekty, ale byla také motivací pro další subjekty v cestovním ruchu zatraktivnit turistickou nabídku. Ti sice dnes v soutěži nefigurují, ale v dalším ročníku mohou být díky modernizaci svého zařízení či služeb nominováni,“ doplnil David Karčmář, ředitel Moravian-Silesian Tourism, která Ceny cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2019 pořádala. Mgr. Nikola Birklenová
tisková mluvčí