Maďarské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance kvůli tomu, že pokládá za urážlivé komentáře Kyjeva o postoji Budapešti k ruské invazi na Ukrajině. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko odsoudilo ruskou invazi, uznalo svrchovanost Ukrajiny a přijalo statisíce uprchlíků prchajících před válkou.

„Nastal čas, aby ukrajinští lídři ustali ve svých urážkách směřujících na Maďarsko a uznali vůli maďarského lidu,“ sdělil Szijjártó v prohlášení, ve kterém se odkazoval na nedělní vítězství konzervativní strany Fidesz dlouholetého premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách.
„Není to naše válka, takže chceme a zůstaneme mimo ni,“ dodal šéf diplomacie. Zopakoval tak postoj, který Orbánovi pomohl získat čtvrtý mandát v řadě.

Maďarský premiér odsoudil ruskou invazi a nevetoval sankce Evropské unie vůči Rusku kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině, upozorňuje Reuters. Zdržel se však přímé kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina a odmítl myšlenku omezení dovozu ropy a plynu z Ruska s tím, že by to zničilo maďarskou ekonomiku.
Maďarsko také, na rozdíl od většiny svých spojenců v Evropské unii a jako jediné z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně i umožnit jejich transport přes své území.

Ukrajinský prezident Zelenskyj nedávno několikrát ostře kritizoval přístup maďarské vlády k válce ve své zemi. S Orbánem si v minulých týdnech vyměnili několik osobně laděných výpadů. V úterý ukrajinský prezident prohlásil, že se šéf maďarské vlády obává ruského vlivu a bude si muset vybrat mezi Moskvou a „zbytkem světa“.
Orbán kvůli svému opatrnému postoji k ruské agresi na Ukrajině čelí vzácné kritice svých konzervativních a nacionalistických spojenců v Polsku, podotkla agentura Reuters.

X X X

Putin: Svět kvůli sankcím Západu čelí potravinové krizi

 Západní sankce vůči Rusku zavedené kvůli jeho invazi na Ukrajinu 24. února způsobily, že země se ocitla na pokraji nejhorší hospodářské krize od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva ale uvádí, že globální dopad sankcí může být mnohem významnější.

"(Sankce) nevyhnutelně zhorší nedostatek potravin v nejchudších zemích světa, způsobí nové vlny migrace a obecně povedou k dalšímu zvýšení cen potravin," řekl Putin na jednání o rozvoji produkce potravin. Dodal, že za současných podmínek je nevyhnutelný nedostatek hnojiv na globálním trhu. Rusko podle jeho slov bude muset být opatrnější při dodávkách potravin do zahraničí a zejména pečlivě sledovat vývoz do zemí, které vůči Rusku nezaujímají přátelský postoj.
Jeden z Putinových spojenců minulý týden varoval, že Rusko by kvůli západním sankcím mohlo omezit dodávky zemědělských produktů a vyvážet je pouze do "přátelských zemí".

Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, kterou dodává především do Afriky a na Blízký východ. Je také významným producentem potaše, fosfátů a hnojiv obsahujících dusík, což jsou důležité živiny pro plodiny a půdu. Ročně vyrobí více než 50 milionů tun hnojiv, což představuje 13 procent celosvětového objemu produkce. Největšími hráči na trhu s hnojivy jsou společnosti Phosargo, Uralchem, Uralkali, Acron a Eurochem.

Sankce podle Putina narušily logistiku dodávek hnojiv z Ruska a Běloruska. Vyšší ceny zemního plynu pak zdražují produkci hnojiv na Západě.

Putin také varoval evropské země, že Moskva odpoví na jakýkoliv pokus o znárodnění ruských aktiv a že takové akce jsou "dvousečnou zbraní". Putinovo varování přišlo den poté, co Německo oznámilo, že jeho energetický regulační úřad převezme kontrolu nad společností Gazprom Germania, která obchoduje s plynem, skladuje ho a přepravuje, a kterou ruský Gazprom koncem minulého týdne opustil. Také britská vláda zvažuje, že by dočasně převzala vedení v britské divizi Gazpromu, která má na starosti dodávky pro drobné spotřebitele.

"Speciální vojenská operace", což je oficiální kremelský termín pro invazi na Ukrajinu, je podle Putina nutná, protože Spojené státy využívaly tuto zemi k ohrožování Ruska a Moskva musí bránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Ukrajině před pronásledováním. Kyjev podobná Putinova tvrzení o pronásledování odmítá a říká, že Rusko vede nevyprovokovanou útočnou válku.

X X X

Prezident Zeman vyhlásil termín senátních a komunálních voleb na 23. a 24. září

Prezident Miloš Zeman oznámil termín letošních senátních a komunálních voleb v krajích a v Praze. Budou v pátek 23. září a v sobotu 24. září 2022, oznámil ve středu Hrad. Mluvčí vlády Václav Smolka uvedl, že premiér Petr Fiala bude termín kontrasignovat. Případné druhé kolo voleb do Senátu připadá na 30. září a 1. října.

Občané budou letos opět volit své zástupce do třetiny Senátu a po čtyřech letech také do obecních zastupitelstev. Zeman měl podle zákonných pravidel na vyhlášení termínu čas do začátku prázdnin.
Předchozí senátní volby v 27 obvodech, kde se bude volit i letos, se v roce 2016 konaly 7. a 8. října. Obecní volby byly o dva roky později ve dnech 5. a 6. října. Prezident tak tentokrát nezvolil nejzazší možný termín pro konání voleb.

Termín voleb vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Volby do obecních zastupitelstev se musejí konat ve třicetidenní lhůtě končící dnem uplynutí volebního období místních zastupitelů. Stejná pravidla platí i pro senátní volby.
Volební právo má v případě komunálních voleb každý občan ČR starší osmnácti let, případně občan jiného státu s potvrzením o přechodném pobytu nebo povolením k trvalému pobytu.

V těchto volbách se však nevydává voličský průkaz, lze tak volit jen v té obci, případně městské části, v níž je volič přihlášen k trvalému pobytu. Jinak tomu je u voleb do Senátu, kdy lze s voličským průkazem vydaným zastupitelským úřadem hlasovat v kterémkoliv volebním obvodu, kde jsou volby vyhlášeny.

Odevzdání kandidátek do 19. července
Termín pro podání přihlášek, potažmo kandidátních listin v případě komunálních voleb, vyprší 19. července. 20. září začne platit zákaz zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů, do stejného data musí voliči obdržet hlasovací lístky. V den voleb je zakázána volební agitace uvnitř a v bezprostřední blízkosti volebních místností.
zavřít ×
Většina z 27 senátorů, kterým letos končí funkční období, bude na podzim mandát obhajovat. Patří mezi ně všichni čtyři z pěti členů vedení horní komory včetně jejího předsedy Miloše Vystrčila. Místo v Senátu naopak uvolní například ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Nejvíce zastupitelských křesel v obcích, více než 44 000, získala v posledních volbách tradičně nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Druhý nejvyšší počet mandátů dostala KDU-ČSL (3 645) další byli Starostové a nezávislí (2 601), ODS (2 600), ČSSD (1 955) a hnutí ANO (1 684). Hnutí ANO zvítězilo v řadě velkých měst včetně Brna či Ostravy, v Praze ale skončilo ve velmi těsném pořadí páté.

Časné vyhlášení voleb prodlouží oficiální trvání volební kampaně. Ta podle předpisů začíná dnem, kdy je rozeslána částka Sbírky zákonů s příslušným rozhodnutím prezidenta. Kandidáti pak mají povinnost započítávat náklady na volební propagaci či si do pěti dnů zřídit volební účet. Kandidáti do Senátu se musí s kampaní vejít do částky dva miliony korun, respektive 2,5 milionu korun v případě účasti ve druhém kole. Na komunální volby se žádný limit nevztahuje.

Sněmovní volby na loňského 8. a 9. října vyhlásil Zeman již koncem prosince 2020. Rozhodnutí, které považovali někteří senátoři i politické strany za zásah do politické soutěže, však před Ústavním soudem obstálo. Samotné vyhlášení voleb, bez ohledu na okamžik, kdy k němu dojde, neporušuje základní ústavněprávní principy, stálo v usnesení soudu.

X X X

Prezident Zeman jmenuje šéfa NKÚ, bude jím opět Miloslav Kala

Prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne na Pražském hradě jmenuje prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho dosavadního šéfa Miloslava Kalu. Poslanecká Sněmovna jej v březnu zvolila kandidátem na jmenování, byl nakonec jediným uchazečem. Portál iDNES.cz přinese přímý přenos, začátek je plánovaný na 16:15 hodin.
Funkční období prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu je devítileté. Kalovi skončilo 22. března. Předtím byl zhruba pět let viceprezidentem NKÚ, ještě dřív byl šest let poslancem ČSSD. Kala je také prezidentem evropských kontrolních institucí EUROSAI.

Kalu navrhly všechny strany vládní koalice. Původně chtěl na post kandidovat i poslanec ANO Roman Kubíček, nakonec se ale bude ucházet o pozici viceprezidenta úřadu. Funkci nyní zastává Zdeňka Horníková, někdejší poslankyně ODS. Její mandát skončí v dubnu.
Prezident NKÚ vedle řízení úřadu předsedá kolegiu a kárné komoře kontrolního úřadu. Širšímu vedení úřadu předkládá mimo jiné návrhy plánu kontrolní činnosti, rozpočtu NKÚ a všechny kontrolní závěry, z nichž vychází stanovisko úřadu k státnímu závěrečnému účtu.

Senátu předkládá návrhy kandidátů na členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Prezident NKÚ se může účastnit schůzí Sněmovny, Senátu a orgánů obou parlamentních komor i vlády, když projednávají například kontrolní závěry NKÚ.

X X X

Rath a Kottovi k soudu o korupční kauze nepřišli. Žalobce žádá vyšší tres

Bez účasti většiny obžalovaných začalo ve středu u pražského vrchního soudu odvolací jednání v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Rath, manželé Petr a Kateřina Kottovi a ředitel Metrostavu Pavel Pilát souhlasili s projednáním v jejich nepřítomnosti.

Senát v čele s předsedou Alexanderem Károlyim přezkoumává verdikt, kterým prvoinstanční soud uznal na konci ledna 2020 bývalého politika vinným z přijímání úplatků a manipulace se zakázkami a o rok mu prodloužil již dříve pravomocně uložený sedmiletý trest.

Podle státního zástupce Jiřího Pražáka není navýšení trestu o rok dostatečné. Už u krajského soudu požadoval, aby Rath strávil ve vězení déle minimálně o dva a půl roku. Navrhuje také, aby byl bývalému hejtmanovi zabaven celý jeho majetek.
„Tento trest není na místě považovat za nepřiměřeně přísný,“ řekl s poukazem na rozsah Rathovy trestné činnosti i s ohledem na to, že ji páchal ve funkci vrcholného politika.

Rathův právník Roman Jelínek považuje naopak prvoinstanční trest za nepřiměřený. V odvolání uvedl, že svědecké výpovědi a listinné neprokázaly korupci či manipulaci se zakázkami.
„Ani odposlechy neprokazují, že by došlo k slibu, žádosti či přijetí úplatku,“ uvedl. Novinářům následně řekl, že považuje peněžitý trest ve výši 18 milionů korun, který bývalému politikovi uložil krajský soud, za likvidační. U trestu vězení pak argumentuje právník nápravou klienta i jeho prací ve vězeňské nemocnici.

Rath uznal chyby. Bude léčit lidi, a shánět peníze na peněžitý trest
Další z exhejtmanových advokátů Adam Černý doplnil, že státní zástupce požaduje v kauze exemplární a drakonické tresty mimo jiné i kvůli medializaci případu. „V mediálním prostoru došlo k odsouzení klienta již před soudním jednáním,“ prohlásil.

Právník Rathova syna Daniela, který se proti verdiktu nad svým otcem také odvolal, pak poukázal na neúměrnost peněžitých trestů uložených Rathovi a největší české stavební společnosti Metrostav, která v kauze také figuruje. Firma má zaplatit podle prvoinstančního soudu deset milionů.

Ústřední trojicí případu je stejně jako v první části kauzy někdejší hejtman Rath, bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott. Manželům uložil soud také osmileté tresty, pro ně to znamená, že mají strávit ve vězení každý déle o dva roky. Navýšil jim i peněžité tresty, mají zaplatit po 20 milionech korun. Také Kottovým chce žalobce ještě zpřísnit nepodmíněné tresty a zároveň jim nechat propadnout celý majetek.

Podle právního zástupce Kottových Tomáše Sokola si však manželé již trest odpykali. Ve vězení se chovali řádně a soudy je podmíněně propustily. „Není jasné, proč by na ně mělo být výchovně dále působeno dalšími tresty,“ uvedl. Kott se podle něj zároveň dobrovolně přihlásil do práce na covidovém oddělení vězeňské nemocnice.

Rath a Kottovi si podle lednového verdiktu krajského soudu na přelomu let 2011 a 2012 domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie.

Před soudci byly prázdné lavice

Trojice k odvolacímu jednání nepřišla. Stejně jako většina dalších obžalovaných včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu Pavla Piláta souhlasili Rath a Kottovi s projednáním kauzy v jejich nepřítomnosti. Obžalobě spolu s nimi čelí dalších pět lidí, kteří od prvoinstančního Krajského soudu v Praze odešli s nepodmíněnými i podmíněnými tresty. Také pro některým z nich by měl podle Pražáka odvolací senát tresty zpřísnit.

V kauze vystupuje i osm firem. Metrostavu zakázal soud účast ve veřejných zakázkách na tři roky. Stavební firma má také zaplatit peněžitý trest deset milionů korun. Účast ve veřejných zakázkách zakázal soud i společnostem Hospimed, Jipe a Puro Klima, Konstruktivě Branko má podle rozsudku propadnout veškerý majetek. Obžalobě čelí ještě firma Tenton, které soud uložil povinnost zveřejnit v médiích část rozsudku, jež se společnosti týká. Stejně soud potrestal i zbylé společnosti. Nejtvrdší trest, tedy zrušení právnické osoby, uložil soud dvěma obžalovaným firmám - Aveze a ML Compet.

Rath si již odpykával sedmiletý pravomocný trest uložený mu za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Letos v lednu byl bývalý politik z vězení podmíněně propuštěn. Na svobodě jsou i manželé Kottovi.

X X X

ČR se rekordně prodraží dluhy. Skutečný šok ale přinesou příští léta - E15.cz

Zatímco ještě loni vyplatil stát investorům do českého vládního dluhu 42,2 miliardy korun, letos má částka vystoupat nad 51 miliard korun, které stát vyplatil před devíti lety.

Státu se letos jako bumerang vrátí obří dluhy nabrané během pandemie. Částka, kterou Česko zaplatí na úrocích ze svých dluhů, letos prudce vzroste, a podle odhadů překoná rekordní rok 2013. Zatímco ještě loni vyplatil stát investorům do českého vládního dluhu 42,2 miliardy korun, letos má částka přesáhnout 51 miliard korun, které stát vyplatil před devíti lety. Strmý růst úrokových sazeb navíc hrozí masivním prodražením dluhů v příštích letech, a to až o řádově vyšší sumu.
Ministerstvo financí ve svém zhruba měsíc starém oficiálním odhadu počítalo s nárůstem nákladů na 50 miliard korun. Tato suma je prý ale podhodnocená. „Letošek bude znamenat zvýšení ročních úrokových nákladů nad 60 miliard, tedy o polovinu více než v předchozích pěti letech,“ říká ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Za příliš optimistický považují zhruba desetimiliardový nárůst i další odborníci. „Reálné náklady na obsluhu státního dluhu budou s největší pravděpodobností atakovat 60 miliard korun. To ale není nic, co by rozpočet nedokázal absorbovat,“ uvádí partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Válka na Ukrajině ONLINE: Sankce Západu mají dopadnout i na Putinovy dcery
Až o dvacet procent vyšší náklady na obsluhu dluhu očekává broker XTB. „Úrokové výdaje mohou dosáhnout až 55 miliard korun,“ říká analytik společnosti Štěpán Hájek. Důvodem skokového růstu vyplácených úroků je zhruba osmisetmiliardové zvýšení dluhu během pandemie.

Očima guvernéra: Stagflace
„Z hlediska absolutní výše nákladů na obsluhu státního dluhu nebude nyní zatím klíčovým problémem nedávný nárůst úrokových sazeb, ale absolutní výše dluhu. Ten během let 2020 a 2021 nabobtnal na 2,5 bilionu korun,“ dodává Sklenář. 

X X X

Na trh se dostanou tisíce bytů, očekává developer Petchenko - E15.cz

Žádný větší odliv ukrajinských dělníků nenastal, popisuje situaci na stavbách spolumajitel developerské firmy Gartal Rostislav Petchenko, rodák z Chersonu. Příliv uprchlíků vnímá pozitivně. „Vím o spoustě volných pozic, kde už platové požadavky neodpovídají tomu, na co jsme byli zvyklí před měsícem. Za dvacet tisíc hrubého nešlo sehnat žádnou pomocnou sílu. Teď už ano,“ říká developer a věří v široké uplatnění Ukrajinek.

x Nemůžu se na úvod vyhnout otázce, jak prožíváte válku ve vaší rodné zemi?

O válce jsem se dozvěděl tak, že 24. února ráno volala tchýně. Žila v Čerkaské oblasti, kde byla zasažena radiolokační stanice. Tak to začalo. Sledujete zprávy, nejdřív tomu nevěříte, pár dní jsem byl v šoku, nemohl jsem řešit nic jiného než válku. Teď už jsou manželčini rodiče v Česku. Moji rodiče tady žijí víc než rok. Po dvou dnech od vypuknutí války jsme začali pomáhat. Například bývalý hotel, který vlastníme na Kubánském náměstí ve Vršovicích, jsme dali k dispozici uprchlíkům. Ale o té pomoci nechci mluvit, je samozřejmé, že se snažíte něco dělat. Snažím se teď svůj čas optimálně rozložit mezi byznys a dění na Ukrajině.

Vybavuji si váš loňský rozhovor pro týdeník Euro, ve kterém jste se snažil nevidět situaci v oblasti Donbasu černobíle. To se teď asi změnilo.
Solidarita s Ukrajinci je v dnešní době obrovská. Pocházím z Chersonu, což je takové hraniční město. Vždycky jsme se hlásili k Ukrajině, nicméně většina lidí v té oblasti mluvila rusky. Tenkrát, když jsem popisoval situaci tam, jsem vycházel z toho, že pokud se lidé mají špatně, tak jsou pro každou změnu. Věří, že jakákoli změna jim může něco přinést. Nyní, když se dívám na to, jak ruská média zkreslují informace, tak si říkám, že i ta změna, která tenkrát proběhla, byla vyvolána uměle a pod nátlakem. Prostředky se většinou časem nemění. Když jsou Rusové schopni použít zbraně a takto zaútočit, tak co si máme myslet o událostech, které se odehrály v roce 2014.

Gartal je česká firma s ukrajinsko-běloruskými kořeny. Nebylo výjimkou, že se tady v byznyse protkávaly cesty investorů z různých postsovětských zemí.

V byznyse pro mě rozdíly, jestli jste původem Ukrajinec nebo Bělorus, nikdy nebyly a vlastně ani teď nejsou. S partnerem Andrejem Zaitsevem jsme se potkali na vysoké škole, on je víc Čech než Bělorus. Vystudoval tady střední školu a pomalu už ani nemluvil rusky. Já jsem v Česku od 16 let, na Ukrajině jsem v dospělosti vůbec nežil. Takže v našem případě bych nemluvil o propojení investorů z postsovětských zemí. Do byznysu jsme vstupovali tady, a to na základě znalosti českých reálií.

V určitou dobu byla Česká republika dost otevřená cizincům, získání trvalého pobytu bylo jednodušší než v jiných zemích. Tito lidé tady pak investovali do bytů nebo do projektů. Gartal začínal jako developer, když přišla světová finanční krize, tak jsme byznys model změnili na realitní kancelář. Snažili jsme se prodávat byty ostatních developerů, kteří neměli směrem na Východ žádné kontakty nebo neměli dostatečné zkušenosti s tímto trhem. Když se zase realitní trh začal vzmáhat, tak jsme se vrátili k developmentu. Náš vývoj byl daný hlavně ekonomickým cyklem a aktuální situací na trhu.
Máte různé finanční investory, jejichž peníze zhodnocujete. Určitě máte i kapitál z Ruska.
Nemáme.

Neříkejte, že mezi vašimi investory není nikdo s ruskými kořeny.
Máme několik finančních partnerů, ale jsou to čeští občané. Napadá mě jeden partner z Ruské federace, ale to je výjimka. Jsme česká společnost, působíme na českém trhu, stavíme s českými firmami. Takže jsme v poslední době neviděli důvod vyhledávat kapitál v zahraničí. Zhruba 95 procent kapitálu pochází z České republiky.

Pokud jde o nákupy investičních bytů, dlouhé roky se tady mluví o ruské klientele. Ale to je naše „české“ zjednodušení.  Občané, jakých zemí z Východu kromě Ruska tady nejvíc nakupovali?
Bylo i dost lidí z Ukrajiny, potom Kazachstán, Azerbajdžán, ale přesná čísla nemám. Poté, co Česko zpřísnilo migrační politiku, tak nákupy výrazně poklesly. Ceny bytů šly nahoru, rubl naopak padal. Zároveň to odpovídá době zavedení sankcí proti Rusku v roce 2014.

Konec utajených investorů z Ruska. Sankce zasáhnou i český trh s nemovitostmi
Jak velké množství bytů by se teď vzhledem k sankcím proti Rusku mohlo dostat na trh?
To se těžko odhaduje, protože přesně nevíme, kolik lidí z Ruské federace byty na českém trhu vlastní. Někteří vlastníci se zamýšlejí nad prodejem, protože Rusko zpřísňuje platební styk se zahraničím. Několik tisíc bytů se v Praze na trh určitě dostane. Otázkou budou ceny. Někdo se bude snažit nemovitosti prodat co nejdřív. Někdo bude trvat na tržní ceně.

Bude záležet také na tom, jak jsou z hlediska reportování o majetku v zahraničí nastavené ruské zákony a zda v tom ohledu nedojde ke změně.  Každopádně se ukáže během několika týdnů.  Pokud mají Rusové obavy, že se s jejich příjmy něco stane, tak není důvod čekat. Bude také otázka, kolik Ukrajinců se bude zbavovat nemovitostí.

Co očekáváte, že udělá současná uprchlická vlna s pronájmy? Velká část běženců bude jistě závislá na sociálním bydlení, nicméně ne všichni. Řada jich najde na pracovním trhu dobré uplatnění a bude shánět komerční pronájem.
Zvýšená poptávka určitě bude, ale nájem není levný. Souhlasím s vámi, že mnoho Ukrajinců dokáže najít uplatnění. Před válkou nešlo sehnat člověka na stavbu pod 180 korun na hodinu. Jak vzroste na pracovním trhu konkurence, tak budou klesat mzdové náklady.
Gartal má i vlastní stavební divizi. Pociťujete nějaké změny na pracovním trhu? Mluvilo se o odlivu Ukrajinců, kteří se vrátí domů, aby bránili svoji zemi.
Žádný větší odliv nenastal. Naopak sem přichází mnoho lidí s neznalostí českého jazyka, a hledá proto uplatnění v méně kvalifikovaných pozicích.

Ale převážně sem utíkají ženy…
V tom nevidím zásadní problém. Máme stavbyvedoucí ženu. Je tady emancipace. Navíc existuje řada jiných oborů, kde se dobře uplatní. Hlavní je jejich ochota pracovat. Samozřejmě uvidíme, jak se situace bude vyvíjet. Vím o spoustě otevřených volných pozic, kde už platové požadavky neodpovídají tomu, na co jsme byli zvyklí třeba před měsícem. Třeba za dvacet tisíc hrubého nešlo sehnat žádnou pomocnou sílu. Teď už ano. Věřím, že uprchlická vlna bude mít na českém pracovním trhu pozitivní efekt. Velký problém naopak bude zařazení takového množství dětí do škol a školek.

České banky svádějí souboj o uprchlíky. Lákají je na humanitární příspěvky nebo směnu hřiven
Zaměřme se na váš development. Kolik máte aktivních projektů?
Aktuálně máme deset rezidenčních projektů v Praze a nejbližším okolí s celkem třemi stovkami bytů. Další nové projekty představíme v nejbližší době a nabídneme v nich téměř dvě stě jednotek k prodeji.  Nedávno jsme navíc dokončili akvizici nových pozemků v Praze, kde se chystá dalších více jak pět set bytů.

x Držíte se výhradně prodejů do soukromého vlastnictví?

Ano. Nájemní bydlení je pro mě těžko uchopitelná záležitost. Projekty mi nevycházejí ekonomicky. Nemohu se dopočítat jejich rentability. Výnosy se v současné době pohybují kolem dvou tří procent. Úrokové sazby jsou výrazně vyšší.  Byty musíte obsadit, máte náklady na administrativu, správu objektu. Musíte se o nemovitost starat.

x A varianta, že se předem domluvíte na prodeji realitnímu fondu?

To je taky složité, je tam spousta proměnných. Vidím jedinou cestu, jak na tom vydělat, a to je kapitalizace cen. Pokud trh roste o dvacet procent ročně, tak ekonomika projektu je zajímavá. Ale pokud poroste o pět procent, tak už to atraktivní nebude. Otázka je, jak se bude trh dál vyvíjet.

Rostislav Petchenko (36)Narodil se v Chersonu na jihu Ukrajiny. V Česku žije od 16 let. Vystudoval Mezinárodní obchod na VŠE v Praze a Ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Rok pracoval jako realitní makléř. V roce 2007 založil společně se svým kamarádem ze studií Andrejem Zaitsevem, jehož rodina pochází z Běloruska, realitní a developerskou skupinu Gartal.