Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová odmítla záměr USA a dalších západních zemí, že se na jednání Severoatlantické aliance s Ruskem nebude projednávat nerozšíření NATO směrem na východ. Informovala o tom v neděli ruská agentura TASS.„V USA a v řadě západních zemích zazněla prohlášení, že během nadcházejících diskusí o ruském návrhu na rozvoj záruk právní bezpečnosti nebude otázka nerozšiřování NATO zvažována,“ uvedla v sobotu Zacharovová pro agenturu TASS.

„V této souvislosti zdůrazňujeme, že právě jeho nerozšiřování a nerozmístění zbraňových systémů ohrožující naši bezpečnost u ruských hranic jsou hlavními a klíčovými tématy nadcházejících rozhovorů s USA a NATO. To by měli jasně pochopit ti, kteří stále nepochopili podstatu ruského postoje,“ doplnila.

Ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 17. prosince návrhy dohod mezi Ruskem a Spojenými státy o bezpečnostních zárukách a opatřeních k zajištění bezpečnosti Ruska a členských států Severoatlantické aliance.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru s ruskou státní televizí zopakoval, že zváží různé možnosti, pokud Západ nedostojí jeho požadavkům na bezpečností záruky, napsala agentura AP.

Podle Putina musí Západ jeho požadavky rychle splnit, jinak Moskva podnikne „adekvátní vojensko-technické kroky“. Západní země také obvinil z toho, že na prahu Ruska nabírají „agresivní“ kurz. Odpovědí na tuto agresi může být podle ruského prezidenta různá škála kroků, které budou záviset na návrzích, jež mu předloží ruští vojenští experti.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Rady NATO-Rusko. Přijetí návrhu na jednání dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.

Stoltenberg již na začátku tohoto týdne prohlásil, že chce NATO s Moskvou v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog. Jednání Rady NATO-Rusko by se týkalo zejména napětí u ruské hranice s Ukrajinou. V sobotu agentura Interfax informovala, že Rusko stáhlo do posádek stálého umístění přes 10 tisíc vojáků, kteří se účastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech u hranic s Ukrajinou.

NATO a zvláště země z jeho východního křídla jsou znepokojeny hromaděním ruských vojsk a techniky, kvůli kterému se obávají dalšího napadení partnerské Ukrajiny. Rusko naproti tomu tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli snaze aliance rozšířit se o tuto zemi a rozmísťovat zbraně v postsovětských státech.
Agentura DPA připomněla, že se Rada NATO-Rusko naposledy sešla v červenci 2019. Pokusy o další jednání od té doby vždy selhaly, částečně kvůli tomu, že Rusko chce ohledně Ukrajiny jednat v jiné

X X X

Babiš: Byl to dobrý rok, vyvázat se z Green Dealu nelze, oponuje prezidentovi Zemanovi

Z Green Dealu, na němž se shodly státy Evropské unie, se Česko podle expremiéra Andreje Babiše vyvázat nemůže. Uvedl to v reakci na vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Prezident kvůli odhadovanému růstu ceny elektřiny o 30 % a plynu o 50 % řekl, že máme-li nárůst zmírnit, musíme se z Green Dealu vyvázat. Vidí ho jako hlavní příčinu nárůstu cen energií.

„Vyvázat se z něj jednostranně nelze, přišli bychom tím o zdroje Evropské unie, které mohou dosáhnout až 1000 miliard. Poškodilo by nás to. Musíme vybojovat co nejlepší podmínky pro Českou republiku v rámci balíčku Fit for 55. Nesmyslům o plynu nebo zákazu výroby aut se spalovacími motory zabránit můžeme. Musíme k tomu využít naše předsednictví v roce 2022. Mimo jiné, to, že platí snižování emisí pro EU jako celek a ne jednotlivé státy, je výsledkem mého jednání,“ uvedl pro iDNES.cz Babiš.

„Souhlasím, že Green Deal může být nebezpečný, pokud bychom přijali všechna ta, někdy až šílená opatření navrhovaná Evropskou komisi. Jako premiér jsem vybojoval, že nemáme konkrétní závazek, ale je to průměrný závazek všech členských států. A vyjednali jsme obrovské množství peněz,“ argumentuje bývalý předseda vlády a šéf ANO. 

Babiše těší, že prezident vypadal velmi dobře a těší se dobrému zdraví. „Mám radost, že se po těžké nemoci a prodělání covidu opět dal zdravotně dohromady a přednesl své další vánoční poselství. Bylo fajn, že si vzpomněl na naši vládu a pochválil ji. Nesouhlasím s tím, že by rok 2021 nebyl dobrý. Byl to dobrý rok, a na tom si trvám. Naší zemi se skvěle daří, vzkvétá a má skvělé ratingy,“ uvedl Babiš.

„Souhlasím s ním, že byla chyba, když NATO opustilo Afghánistán, taky jsem to kritizoval,“ přitakal naopak prezidentovi Babiš, který se příští rok rozhodne, zda bude kandidovat na Hrad. Zatím s tím podle předsedy ANO nesouhlasí jeho rodina.
Povinné očkování může být cesta, míní Babiš
Bývalý premiér ve vyjádření pro iDNES.cz podpořil povinné očkování, jak po něm volá Zeman a jak ho podporuje i jeden z možných Babišových soupeřů v boji o Hrad. 

„Souhlasím, že povinné očkování může být cestou, jak porazit covid, naše vláda právě proto chtěla začít i rizikové skupiny občanů 60 plus. Covid ale už teď na základě opatření naší vlády klesá, a to mě těší,“ uvedl šéf ANO.
Současný ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek chce ovšem ve vládě Petra Fialy prosadit, aby povinnost očkovat se proti covidu pro všechny lidí starší šedesáti let zmizela, a to ještě před tím, než byl měla začít od začátku března platit.

X X X

Nejbližších třicet let bude obtížných až chaotických, říká o zelené transformaci belgický profesor

Prudce rostoucí ceny energií působí v poslední době světové ekonomice velké těžkosti. Problém v nich vidí i belgický ekonom Johan Albrecht, který na Gentské univerzitě přednáší environmentální ekonomiku a energetiku. Hovořil s ním vlámský deník De Standaard. Celý rozhovor přibližuje Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. ​
​
Příčinou současné situace v Evropě je podle něj to, že jsme příliš závislí na volném trhu. Před třiceti lety si ještě každý stát samostatně vyjednával dlouhodobé kontrakty – to se změnilo, ale tržní síly nám posledních deset let umožňovaly těšit se z poměrně stabilních cen plynu.

V roce 2019 dokonce začaly ceny padat. Když loni začala pandemie, snížily se přímo dramaticky. To znamená, že nikdo neinvestoval do rozšiřování těžby, vysvětluje belgický profesor.
Když ale skončily první koronavirové uzávěry, všechno se změnilo. Ekonomická obnova byla mnohem silnější, než se očekávalo. A to poptávku po plynu zvýšilo.
 
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. O rekordní inflaci v Evropě, roli první americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, o Turkmenistánu, který popírá pandemii covidu-19, a plánované zdi na polsko-běloruských hranicích
Nedostatek plynu podle Mezinárodní energetické agentury dále vyhrotilo několik mimořádných klimatických událostí. Jihovýchodní Asii i Spojené státy zasáhla krutá zima. Americké zásoby plynu se po mimořádně chladném únoru už nevzpamatovaly.

V Brazílii – ale i jinde – zase bylo nezvykle suché jaro, což omezilo výkon vodních elektráren. Poptávka po plynu se zkrátka zvýšila na celém světě a dodavatelé nestíhali.
Norsko, hlavní evropský producent zemního plynu, například zápasilo s technickými problémy, které snížily objem těžby o patnáct procent.
Ekonom Albrecht v deníku De Standaard upozorňuje, že světový trh s plynem dokáže jen v omezené míře odpovídat na rušivé události, jako je napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by obě strany sporu dosáhly porozumění, ceny by poklesly. To ale belgický expert nepředpokládá, protože soustřeďování ruských jednotek u ukrajinských hranic dál pokračuje.

Jen vysoké ceny fosilních paliv nestačí
Jako určitý paradox se může zdát skutečnost, že Albrecht, podobně jako další environmentální ekonomové, po léta prosazuje zavedení uhlíkové daně a zvyšování cen energií z fosilních paliv. Obě opatření by ale podle něj měla být pozvolná a předvídatelná – v takovém případě by investoři věděli, na čem jsou.

Náhlé skokové zvýšení cen v rámci systému emisních povolenek nevede nutně k nárůstu zelených investic. Ceny jsou teď příliš nestabilní, nepředvídatelné a během několika měsíců můžou zase snadno klesnout.
„Světový trh s plynem dokáže jen v omezené míře odpovídat na rušivé události.“
V takové situaci investoři pociťují nejistotu. Pokud ale ceny zůstanou vysoké delší dobu, změní se to. Johan Albrecht předpokládá, že na atraktivitě by mohly získat třeba investice do baterií.

Za velké poučení, které nám letošní rok přinesl, považuje to, že klimatická politika, založená jen na vysokých cenách fosilních paliv, neobstojí. V současnosti se o klimatických výzvách mluví jako o otázce změny technologie. To je ale chyba, která může být i nebezpečná.

Jako poválečná Evropa
Nejbližších třicet let bude velmi obtížných, možná dokonce chaotických. Úkolem politiků bude, aby klimatické výzvy představili jako proces společenské transformace, která zvýší kvalitu života pro všechny.
Uhlíková neutralita přinese také lepší vzduch, odlišné rozvržení veřejného prostoru a města, přizpůsobená víc svým obyvatelům než těm, kteří tam dojíždějí autem.

Vhodné je přirovnání k poválečné Evropě. Celá města tehdy ležela v troskách, ale ekonomická obnova byla překvapivě rychlá. A navzdory tomu, že se nedostávalo zdrojů, technologií, lidského kapitálu ani znalostí, vznikl tehdy moderní evropský sociální stát. Není náhoda, že Francouzi tomuto období říkají Les Trente Glorieuses, tedy třicet slavných let, a Němci hospodářský zázrak.

Byl to v první řadě inkluzivní projekt společenské transformace, na kterém se podílel každý a každý z něj měl prospěch. K dosažení uhlíkové neutrality musíme přistoupit podobně, má jasno belgický ekonom. Tohoto cíle může dosáhnout jenom silná vláda, která vytyčí jasné priority.

Demonstranti označovaní jako žluté vesty vyšli do ulic francouzských měst proto, že na francouzském venkově se bez auta neobejdete. Před sto lety tam přitom všude, podobně jako v Belgii, byla hustá železniční síť. A to bylo v době, kdy měly státy mnohem méně prostředků.
Pokud to bylo možné tehdy, pak můžou vlády dopravní infrastrukturu zlepšit i v příštích třiceti letech, konstatuje v rozhovoru pro belgický deník De Standaard profesor Johan Albrecht.

X X X

Omikron je extrémně nakažlivý. Samy nemocnice to nezvládnou, varuje šéf Motola Ludvík

Při zvládání vzestupu koronavirové varianty omikron budou nemocnicím muset pomáhat také ambulance. Omikronu se neubráníme, ani kdybychom se zavřeli doma a zabalili do igelitu. To řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ředitel Fakultní nemocnice Praha Motol Miloslav Ludvík. Česko je ale podle něho možná lépe chráněno než některé okolní státy.

„Omikron je extrémně nakažlivý, násobně víc než delta. Podle toho, co o něm víme, tak i kdybychom se doma zavřeli a zabalili do igelitu, asi se mu nevyhneme. Takže on projde celou populací a otázkou spíš bude, jak se k tomu dokáže postavit české zdravotnictví,“ řekl v pořadu Co Čech, to politik! Miloslav Ludvík.

​A pro tuzemská zdravotnická zařízení to prý nevěští nic dobrého. „Já už několik dní varuji, že tohle nezvládnou samotné nemocnice. Tady nám bude muset obrovsky pomoci ambulantní terén. A zatím se ukazuje, že omikron nebude tak dramaticky nebezpečný, jako byla delta,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice Motol.

Češi lépe chráněni než Němci?

„Mě to také naplnilo optimismem. Další data, která přišla později, ale ukázala, že to tak nebude,“ oponoval ve vysílání CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něho je omikron „frajer až na půdu“ a zřejmě nejnakažlivější nemoc, kterou známe. „Jeho patogenita bude natolik velká, že dokáže ty nemocnice zaplnit. Myslím, že ředitelé nemocnic budou velmi překvapeni,“ dodal.

Podle Miloslava Ludvíka je ale obyvatelstvo České republiky možná lépe chráněno než v okolních zemích. „Českem to prošlo jako velký požár, takže možná budeme chráněni lépe než některé země venku, protože třeba Německo to daleko víc zdržovalo a pak se jim to víc posouvalo. Ta otázka je ještě otevřená a dneska neumí nikdo odpovědět na to, co omikron udělá,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Náklady lockdownů za to nestojí
Ludvík i Flegr také řešili, nakolik by Česko mělo v případě vzestupu varianty omikron zpřísnit protiepidemická opatření. „Koukejme se taky trochu, co dělají státy kolem nás. Skutečně to nedělají pro legraci nebo proto, že by chtěly škodit nebo ubližovat svým občanům. To, jak se teď uzavírají země, které jsou mnohem proočkovanější, to nedělají z plezíru. Opravdu vidí, co se na ně řítí,“ řekl Jaroslav Flegr.

Šéf Motola Ludvík: Ukončíme plánované výkony. Musíme plně přezbrojit na covidový režim
Jenže Miloslav Ludvík je přesvědčen, že je třeba brát v potaz také náklady, které kvůli lockdownům na českou ekonomiku a populaci dopadají. „Vždycky musíme poměřovat náklady a výnosy. Náklady lockdownů se ukazují jako obrovsky dramatické. Ať se podíváte na školy, na vztahy mezi lidmi, nebo na ekonomiku. Já si nejsem úplně jistý, že tyhle náklady za to stály,“ řekl v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS.

Sto tisíc za den
Šéf Fakultní nemocnice Motol také vyčíslil, kolik peněz stojí léčba covidového pacienta na ARO. „To je otázka, která má mnoho různých odpovědí. Standardně by to mělo být 50 tisíc, ale pacient může mít jakoukoliv komorbiditu, může být imunosuprimovaný, může to být hemofilik a pak se vám z toho stanou částky stotisícové. Máme tady pacienta, který za 14 dní stál milion. Opravdu se to špatně počítá,“ řekl v rozhovoru pro Blesk.cz.

Průměrně to ale dělá kolem 100 tisíc korun za den. „A to je ještě důležité, co do toho vlastně počítáte –⁠ zdali počítáte jen materiál, nebo i mzdy –⁠ a nebo k tomu můžete počítat i odpisy přístrojů. Kalkulace jsou složité a navíc jsou to hlavně věci, které nám platí pojišťovny, a tam je to zase o úhradové vyhlášce,“ dodal Ludvík.

Podle něho je mimořádně důležité, aby lidem byly poskytovány co nejpřesnější informace o tom, jak covid léčit. „V tom vidím velkou příležitost pro ambulantní terén. Pokud by se praktici a další ambulantní zdravotníci zapojili, mohli by lidi odradit od toho, aby zbytečně chodili do nemocnic a aby je zbytečně zatěžovali. Jediný problém, který covid má, je to, že může totálně zahltit zdravotnictví, a tím pádem zničit systém,“ uzavřel Ludvík ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

Očkování je bezpečné pro těhotné i kojící, ujišťuje Dražan z České vakcinologické společnosti

Za první rok očkování proti koronaviru v Česku podali zdravotníci přes 15 milionů dávek vakcíny. Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti to nehodnotí ani jako úspěch, ani jako neúspěch. A v rozhovoru pro Radiožurnál zdůrazňuje mimo jiné to, že už máme stoprocentní jistotu, že je očkování bezpečné pro kojící a těhotné ženy. „Je to velmi důležité, protože v těhotenství může covid probíhat velmi závažně a může končit i tragicky,“ varuje.

​X Považujete dosavadní počet očkovaných za úspěch? Nebo byla ta očekávání větší?

Za úspěch, ani neúspěch by to nepovažoval. Patří to do úrovně České republiky. Jsme na tom nejlépe z východoevropských zemí, naopak pokud se budeme srovnávat se západní Evropou, tak jsme na tom spíše nejhůře.
Když se začínalo očkovat, tak jsme nepočítali s tím, že by se naočkovalo tolik lidí. Ale bohužel bylo potřeba, aby se naočkovalo ještě více lidí. Takže bych to nepovažoval ani za úspěch, ani za neúspěch. Je to rozhodně škoda, že se nedaří naočkovat převážnou většinu lidí, protože by to ke kontrole epidemie hodně pomohlo.

X Posilovací dávka je nakonec potřeba dřív, než se očekávalo. Proč je teď důležité ji dostat?

Pořád se vracíme k tomu, že jsme měli nějaká velká očekávání, která nemusela být taková. Samozřejmě ve chvíli, kdy očkujete nějakou dobu, a máte tady to onemocnění nějakou dobu, tak lze těžko predikovat, jak to bude dál. Byly tady optimistické naděje, ale jak to bude s vývojem nových variant a jak dlouho bude imunita fungovat, to se dopředu velmi těžko predikuje.

Medicína se musí přizpůsobovat vývoji epidemie. Ukázalo se, že jednak ochrana není dlouhodobá, a jednak došlo k vývoji nových variant, proti nimž vakcíny nebyly tak účinné a bylo potřeba přeočkování. Takže to jsou důvody, které je potřeba respektovat a přizpůsobit se tomu.

​X Nebude to mít prakticky žádný vliv na výboj epidemie?

Že by to nemělo vůbec žádný vliv, se říct nedá. Minimálně to bude mít vliv pro ochranu dětí, které jsou očkované. Stále je správně, že se aspoň některé děti očkují. Čím více bude naočkovaných dětí, tím lepší bude kontrola cirkulace viru ve školách, a potom ze škol směrem ven k rizikovějším populacím. Bylo by dobře, kdyby se podařilo naočkovat víc dětí, a pokud jich bude velmi málo, tak na globální čísla to bude mít relativně malý vliv.

X Máme už po roce očkování stoprocentní jistotu, že je očkování bezpečné pro těhotné a kojící ženy? Doporučení se v průběhu roku měnila.

Ona se zas až tak výrazně neměnila. Dá se říct, že máme stoprocentní jistotu, že je to bezpečné pro kojící a těhotné ženy. A hlavně je to velmi důležité, protože v těhotenství může covid probíhat velmi závažně a může končit i tragicky.

X Stále platí, že vektorové vakcíny by neměli dostávat lidé mladší 60 let? A pokud ano, tak proč?

K tomuto odporučení bylo přistoupeno na jaře letošního roku z důvodu toho, že se v té době zjistilo, že velmi vzácně způsobují vektorové vakcíny syndrom trombózy s trombocytopenií. Což je sice extrémně vzácné, ale je to velmi závažné. A vzhledem k tomu, že máme k dispozici vakcíny, které tyto nežádoucí účinky nemají, tak jsou preferovány ty mRNA vakcíny. Myslím, že toto doporučení je stále platné a že je rozumné.

X Může zájem o očkování navýšit například schválení tradičnějšího typu vakcíny od firmy Valneva?

Připomeňme, že na rozdíl od dosud používaných látek funguje tak, že do těla se dostává přímo inaktivovaný virus.
V tomto směru bych takový optimista nebyl. Pokud si odpůrci našli něco na těch předchozích vakcínách, tak si určitě něco najdou i na těch dalších vakcínách. K novým očkovacím látkám rozhodně nebudeme mít zdaleka tolik dat, jako máme k těm současným. Ty mRNA vakcíny už byly aplikovány v miliardách dávek po celém světě, takže údajů o jejich bezpečnosti a účinnosti máme ohromné množství. O těchto nových vakcínách jako Valnevě máme těch údajů velmi málo.

X X X

Tálibán zrušil volební komise i dvě ministerstva. Afghánistán je už podle něj nepotřebuje

Tálibán v Afghánistánu rozpustil dvě ministerstva a instituce potřebné pro konání voleb. Vládnoucí islamistické hnutí oznámilo, že je země nepotřebuje. Podle serveru Al-Džazíra zástupci předchozí afghánské vlády postup radikálních islamistů kritizují.

Mluvčí Tálibánu Bilal Karimi oznámil, že hnutí zruší ministerstva pro mír a pro záležitosti parlamentu a taky obě nezávislé volební komise. V současném Afghánistánu prý nemají význam.
Podle někdejšího guvernéra čtyř afghánských provincií Halima Fidaie je to jasný důkaz, že se Tálibán domáhá moci kulkami a ne hlasováním.

Politický analytik Sayed Haroun Hashimi pro afghánský server TOLO NEWS řekl, že se tálibové snaží zničit všechno, co se pojí s předchozí afghánskou republikou a demokracií vůbec.
Radikální islamisté se v zemi ujali vlády v srpnu. Od té doby už zrušili taky ministerstvo pro ženské záležitosti. Místo toho zavedli ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřesti.

X X X

​Zemřel básník, novinář a překladatel Karel Šiktanc. Bylo mu 93 let

Ve věku 93 let zemřel básník, novinář, spisovatel a překladatel Karel Šiktanc. Na Facebooku to oznámil jeho vnuk, divadelní režisér David Šiktanc.
Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedla, že „zemřel jeden z posledních velkých básníků 20. a zcela jistě též 21. století, kdy bylo i mezi všemi generacemi nutné sledovat jeho stále výjimečně přítomný hlas“. 

Šiktanc se narodil v roce 1928, nedokončil studium Vysoké školy pedagogické, protože dal přednost žurnalistické praxi. Novinářskou práci začal v Mladé frontě, od roku 1950 byl redaktorem Československého rozhlasu, kde pracoval až do roku 1960. Od roku 1961 byl deset let šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta.

Vedle básnického díla se Šiktanc věnoval i tvorbě pro děti, byl autorem televizních a rozhlasových inscenací. Jeho literární počátky byly ovlivněny komunistickou ideologií, ale po roce 1968 byl tehdejším režimem pronásledován a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí.

Vystřídal několik profesí, nakonec se začal živit jako volný spisovatel. V 70. a 80. letech publikoval Šiktanc pod jinými jmény, například pod jménem Vladimíra Pistoria, Jiřího Šebánka či Vladimíra Remeše. 
Šiktanc je autorem více než dvou desítek básnických sbírek. Je držitelem Ceny Jaroslava Seiferta udílené Nadací Charty 77, získal ji dvakrát, za sbírku Srdce svého nejez v roce 1989 a v roce 2011 za sbírku Nesmír. Za sbírku Krevel dostal v roce 2000 Státní cenu za literaturu. Sbírka Zimoviště získala cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004. V roce 2010 jej prezident vyznamenal medailí Za zásluhy.

x x x

Česká společnost je rozbitá. Polarizují ji hlavně malé, ale hlasité skupiny, vysvětluje sociolog Buchtík

Je česká společnost skutečně tak rozdělená? „Jistá polarizace tu je, ale nezdá se být tak hluboká, jak to z médií působí,“ věří historik Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ředitel agentury STEM Martin Buchtík dodává, že zde nemáme dvě nesmiřitelné barikády, které by spolu bojovaly. Odkazuje tak na svůj výzkum s názvem Jedna společnost, různé světy.

​„Vidíme, že společnost začíná být rozbitá na střípky a polarizace je spíš výsledkem hlasitého vyjadřování menších skupin,“ tvrdí sociolog Buchtík.
 
Dva hosté, dva různé pohledy
„V demokratické společnosti je žádoucí, aby různé skupiny lidí měly různý názor a mohli ho vyjádřit. Matoucí je počet těch, kteří zastávají nějaký názor a hlasitost této skupiny, která, i když je malá, je velmi hlasitá,“ říká Buchtík.
Moderní společnost by měla být pluralitní, souhlasí historik Rákosník. „Ale je přínos, dokud své soupeře vnímáme jako partnery, s nimiž bojujeme podle pravidel. Jakmile je začneme vnímat jako nepřátele a existenční ohrožení, tak to je pak občanská válka, kde se nepřítele musíme zbavit.“

Příběh o zásluhovosti má trhliny
Podle studie má nejsilnější polarizační potenciál stále téma migrace. „Je to otázka ne faktického příchodu lidí k nám, ale existenční obava ze zániku naší kultury v budoucnu. Je třeba dodat, že vidíme jinde, že integrace početných kulturně odlišných skupin je složitá a často nezvládnutá, takže to není jednoduchý úkol pro žádnou kulturu,“ upozorňuje Buchtík.

Historik Rákosník zobecňuje i další témata, na kterých se společnost štěpí – jsou to otázky globalizace ekonomické i kulturní a pak ekonomické transformace po roce 1989. „To, že se teď zrovna hádáme o covid, předtím o migraci, to je jen pěna na povrchu, ale původ tkví v těchto dvou obecnějších procesech.“ 

„V 90. letech se tady říkalo, že, kdo se bude snažit, uspěje. Po třiceti letech se ale ukazuje, že to tak není a schopnost dosáhnout lepšího společenského statusu je velmi omezená. Příběh o zásluhovosti, který je u nás silně zakotven, je oprávněně vnímán jako problematický,“ přibližuje další silné téma Buchtík.

Stát neumí jednat rychle
Rákosník vidí jako další problém rostoucí napětí mezi centrem a periferií. „To se odráží i ve volbách, kdy kosmopolitní centra mají úplně jiné politické preference než periferie. A zásluhovost ztrácí sílu také proto, že si český stát počíná jako stát slabý.“

To je patrné i v covidové krizi, pokračuje historik. „Vidíme švejkování obyvatelstva a stát mu jde na ruku, že svá nařízení nedůsledně vynucuje. To je pro legitimitu moci a nerovnosti ve společnosti velmi nebezpečné,“ konstatuje Rákosník.
„Jsou problémy, které tu byly, ale covid je jen nasvítil a nechává jim vyniknout. Státní aparát funguje relativně normálně, když má dlouho na to vyjednat změny. Ale není připraven na řešení akutních krizí, které zasahují společnost. To bude teď i energetická krize a další, kterých bude do budoucna pravděpodobně přibývat,“ předpovídá Buchtík.

X X X

Teolog: Vánoce jsou jedním z pout, které drží rodinu. Na Silvestra tlumíme alkoholem strach z neznáma

Vánoce nejsou jen tradicí, ale i způsobem, jak se stmeluje rodina. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to zmínil řeckokatolický kněz, pedagog a psychiatr Jaroslav Maxmilián Kašparů. „Myslím si, že o Vánocích jde v první řadě o rodinu a hlavně o děti,“ popsal. Připomněl také, proč se dávají dárky. Souvisí to s tím, že „Bůh obdaroval planetu Zemi svým synem“, a proto také obdarováváme své bližní.

​V současné době jsou podle řeckokatolického kněze, pedagoga a psychiatra Jaroslava Maxmiliána Kašparů vánoční svátky poznamenány epidemií koronaviru. Sleduje předvánoční šum posledních několik let a je prý vidět, že to vždy bylo jak s reklamou, tak se slavením bujařejší.
 
„Ani reklamy není tolik, ani lidé už neshánějí tolik, jako sháněli předtím. Pro tržbu v obchodech je to záležitost bolavá, ale současně je to bolavé proto, že se nebude scházet pohromadě tolik lidí, kolik se jich scházelo dříve. Protože člověk není jen člověk pracující, ale také slavící. A když slaví, chce slavit s někým. Toto nám covid trošku omezil,“ popsal teolog.
Připomíná, že Vánoce by měly být především svátky klidu a míru, tento jejich původní obsah se už ale pomalu vytratil. Nabízí přitom zajímavé srovnání.

„V Louvru je známý Da Vinciho obraz Mona Lisa, který je perfektně zajištěn elektronikou, přesto se ji zlodějům podařilo překonat, obraz vyříznout a ukrást. Na stěně pak zůstal jen prázdný rám a lidé tam přicházeli dál a obdivovali ten rám a obdivovali vůbec i ten skutek, který se tam udál. No a v tomto smyslu jsou naše Vánoce tomuto podobné. My jsme si vyřízli, nebo generace před námi už vyřízly ten vánoční obsah tradičních Vánoc.“

„A teď do toho prázdného místa lidé cpou kdeco. Většinou něco materiálního, bohužel často se tam dávají umělotiny. My máme umělé stromečky, umělé svíčky, umělé koledy… My máme tolik umělotin, že si někdy říkám, kdy přijde čas, že budeme kousat umělého kapra na umělém chrupu. Čili všechno bude umělé a do toho rámu se to nacpe. A pak tam chodíme a obdivujeme to jako tu Monu Lisu.“

Materiální převážilo
Poselství tradičních Vánoc vnímá jako poselství o tom, že je člověk milován. „A že má obrovskou hodnotu a že jeho život i jeho smrt bude mít nějaký smysl. Je to spíše náplň ideje, filozofie a víry, než záležitost materiální. To materiální se na to později navázalo, ale v posledních letech to převážilo,“ popsal.

Jaroslav Maxmilián Kašparů (taky Max Kašparů), řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog | Foto: Věra Luptáková
Vysvětluje i smysl obdarovávání o Vánocích. „Vychází z toho, že Bůh obdaroval planetu Zemi svým synem, který se narodil v Betlémě. A lidé jako by kopírovaly totéž těm druhým. Nám se dostalo božího syna, takže my také budeme s radostí, že se toto stalo, obdarovávat vás kolem sebe. To je ten důvod, proč se o Vánocích dávají dárky,“ vysvětlil.

Vánočním rituálům přitom teolog fandí. Hlavně proto, že se u nich schází více lidí. „Vánoce nejsou soukromou záležitostí, ale je to záležitost společenství. A jestliže se slaví nějaké rituály, tak to přináší do svátků vánočních po roce opět něco nového. Tato tradice je velice důležitá především pro rodinu. Je to jedno z pout, které ji udržuje pohromadě,“ míní.Otupit hrany toho, co bude

Bujaré silvestrovské veselí je podle něj pro někoho dobrý zvyk a pro někoho zlozvyk. „Pro mě je to zvyk. Vypiju si třeba skleničku šampaňského, popřeju všechno dobré už v devět hodin a jdu spát. Ze starého roku se vždy do nového budím bez kocoviny. Ale nezazlívám těm, kteří to slaví. Prostě je to jejich styl,“ konstatoval.

„Bujarým veselím chceme oslavit to, co bylo, a trošku otupit hrany toho, co bude. Protože člověk je jediný tvor na Zemi, který zná časy minulé, přítomné i budoucí. A tím, že víme, že existuje čas budoucí a nevidíme do něj, je proto tato dobu novoroční velmi výživná pro různé věštby. Je to strach z neznáma,“ dodal.

„Jak víme, alkohol je nejdostupnější anxiolytikum, tedy látka, která snižuje úzkost a napětí. Můžeme to chápat nejen jako oslavu toho, co bylo, ale také jakési ztlumení té úzkosti z toho, co z toho, co bude a co nás čeká,“ vysvětlil Jaroslav Maxmilián Kašparů.
Protože člověk si uvědomuje také nějak podvědomě, že žijeme v době krizí. My máme krizi ekonomickou, ekologickou, migrační, kůrovcovou, energetickou, já nevím, jakou ještě. Takže kdo by se nenapil,“ doplnil.

X X X

Nižší daně, ale také dražší voda. Jaké novinky čekají peněženky Čechů v roce 2022?

Nový rok je zpravidla dnem, od kterého začínají platit změny v daňovém systému. Leden ovšem také bývá měsícem, kdy dochází k cenovému skoku. A nejinak tomu bude také od 1. ledna 2022. z
nnjvíce si od nového roku polepší pracující Češi, kteří pečují o nezletilé děti. Od ledna totiž de facto skončí zastropopvání měsíčního daňového bonusu na děti. Jde o situaci, kdy se díky daňovým slevám na děti daňová povinnost dostane do záporných hodnot. V takovém případě rodiče státu nejenže neodvádějí žádnou daň z příjmů, ale ještě od státu onu „zápornou daň“ vyinkasují.

Definitivní konec stropu na bonusy

Do konce roku 2020 měl však tento bonus stanovenou maximální hranici a do června roku 2021 byla zastropována také jeho měsíční výše. Novinkou tedy od ledna 2022 bude to, že pracující rodiče pečující o děti pocítí konec měsíčního daňového bonusu už od samého začátku roku. Nebudou tak muset na proplacení bonusu za celý rok čekat až do ročního vyúčtování daně z příjmů, které se obvykle podává do konce března.

Rozpočtová rada: Fialova vláda bude muset zvýšit daně, jen šetřením státní kasu nevyrovná

Zvýšení slevy na poplatníka
Vedle toho se také od ledna 2022 zvýší základní sleva na poplatníka u daně z příjmů. Ta v roce 2021 činila 27 840 korun ročně, nyní se částka zvedne na 30 840 korun. Měsíčně si tak pracující polepší o 250 korun. U základní slevy na poplatníka však nefunguje systém bonusu, pokud se daňová povinnost dostane do záporných hodnot.

Přitom loni na podzim, když se diskutovalo o takzvaném zrušení superhrubé mzdy, byla taková varianta ve hře. Přesněji řečeno ji navrhovali vědci z think tanku IDEA Klára Kalíšková, Daniel Münich, Daniel Prokop a Michal Šoltés. Podle nich by základní sleva na poplatníka dosahovala 34 700 korun ročně (necelých 2 900 měsíčně) a případná záporná daň by šla čerpat v podobě daňového bonusu. Politici však tuto variantu nevzali za svou.

Vyšší paušální daň pro živnostníky
Živnostníci, kteří budou v příštím roce fungovat v režimu paušální daně, si oproti roku 2021 připlatí. Paušální daň totiž vzroste na 5 994 korun měsíčně, což je o 525 korun za měsíc více než doposud. V částce paušální daně je zahrnuta záloha na minimální sociální pojistné ve výši 3 267 korun, záloha na minimální zdravotní pojistné ve výši 2 627 korun a záloha na daň z příjmů, která činí rovných sto korun.

Do režimu paušální daně mohou vstoupit živnostníci, kteří nejsou plátci DPH, nejsou v insolvenčním řízení a jejich roční příjmy z podnikání nepřesáhnou milion korun. Smyslem paušální daně je odpadnutí administrativy v podobě každoročního podávání daňového přiznání a přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. OSVČ by se tak měly rovněž vyhnout kontrolám úřadů. O paušální daň se navíc nežádá, stačí pouze oznámit finančnímu úřadu přistoupení do příslušného režimu.

​Více příjmů osvobozených od daní
Zde největší změna nastává u výnosů z dluhopisů emitovaných v zahraničí pro poplatníky, kteří jsou zahraničními rezidenty. Toto osvobození mělo být zrušeno, ale pro podporu možnosti získat finanční prostředky na zahraničních trzích, byla tato úleva znovu zavedena.

To znamená, že pokud nějaká česká společnost bude chtít vydat dluhopisy a nabídnout je zahraničním věřitelů, ti nebudou „penalizováni“ tím, že z výnosů budou muset odvést daň. Aby ale nebylo možné toto osvobození zneužívat, ministerstvo financí stanovilo podmínky, za kterých lze osvobození od daně aplikovat.

Voda bude dražší
Vodárenské společnosti budou muset od příštího roku zákazníkům vracet peníze získané nad rámec stanovené regulace, a to v podobě nižší účtované ceny v následujících letech. Princip takzvaného vyrovnání zavádí od ledna 2022 cenový věstník, který loni v červenci vydalo ministerstvo financí. Podle úřadu by opatření mělo zlevnit předražené vodné.

Jenže zdražení vody se v příštím roce zřejmě nevyhneme. „Cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražanům vzrostou ceny vodného a stočného o šest procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Důvodem je podle něho obecná inflace, která prodražuje položky, „bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou“. Jedná se například o chemické látky pro dočišťování stočných vod, potrubní materiál nebo stavební práce.

X X X

Rozčarování se prohlubuje. Přes 60 procent Britů lituje brexitu

Více než 60 procent Britů dnes hodnotí vystoupení z Evropské unie negativně nebo hůře, než očekávali. Jen 14 procent obyvatel vnímá brexit lépe, než očekávali. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zpracovaného institutem Opinium.
Přes třetinu Britů (35 procent) uvedlo, že čekali, že brexit nebude dobrý a skutečnost je v jejich názoru utvrdila. Další čtvrtina (26 procent) byla ve svých očekáváních zklamána. Odchod z evropského bloku, o němž Britové rozhodli v červnu 2016 v referendu, byl podle nich horší, než mysleli.

„Vidíme, že významná menšina voličů, kteří byli pro brexit, říká, že se věci vyvíjí špatně nebo přinejmenším hůře, než čekali,“ konstatoval Adam Drummond z institutu Opinium. Negativní názor na brexit má podle průzkumu dokonce 42 procent lidí, kteří pro něj hlasovali..
​
Podle DPA za tím mohou být i problémy z posledních měsíců, kdy Británie i v důsledku brexitu musela čelit nedostatkům v zásobování obchodů nebo prázdným čerpacím stanicím.
Na přelomu loňského a letošního roku Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. Skončilo tehdy takzvané přechodné období, v němž se země nacházela od loňského 31. ledna.
Průzkum veřejného mínění se uskutečnil krátce před Vánoci. Odpovídalo v něm na 1900 Britů.

x x x

Tisíce lidí protestovaly v Bruselu proti uzávěrám kvůli koronaviru

​V Bruselu protestovaly tisíce lidí proti novým protikoronavirovým opatřením, které předpokládají uzávěru kinosálů, divadel a dalších míst poskytujících kulturní programy ve vnitřních prostorách. Vláda tak chce zpomalit šíření koronavirové varianty omikron. ​Podle policie na akci přišlo bez ohledu na déšť asi 5 tisíc lidí, organizátoři citovaní stanicí RTBF hovoří o 10 tisících demonstrantech.

„Nepochopitelné, nevyrovnané, nespravedlivé,“ stálo na transparentech mnoha účastníků. „Kultura, to je nezbytnost, bez kultury není budoucnost,“ stálo na dalších. Protest začal kolem druhé hodiny odpolední a jeho součástí byla umělecká vystoupení a projevy lidí známých z kulturního světa. Organizátoři si přejí, aby byla akce klidná, a požádali účastníky, aby přišli s rouškami a dodržovali doporučené odstupy.

Vláda záměr uzavřít ode dneška sály poskytující kulturní program počínaje ohlásila už ve středu a od té doby se množí protesty. Belgie sice prožívá čtvrtou vlnu epidemie, ale absolutní čísla nákazy už tři týdny klesají.
S rozhodnutím týkajícím se kulturních institucí nesouhlasí ani někteří zdravotníci. Poukazují na to, že přísnost použitá v kulturní sféře neodpovídá pravidlům nastaveným v ostatních oblastech, protože například kavárny a restaurace zůstávají za určitých podmínek stále v provozu. Poukazuje se i na to, že udržení provozu kin a divadel přispívá k zachování „duševního zdraví“ občanů vyčerpaných dvouletou pandemií.

„Budu se raději živit kulturou než se cpát v restauraci. Tato uzávěra je nespravedlivá,“ řekla učitelka francouzštiny Catherine, která se zúčastnila dnešního protestu.
Některá města, například Brusel, Namur a Lutych dnešní termín nerespektovala a ponechala svá divadla a kina otevřená. Protest podobný jako v Bruselu se konal i v Lutychu. Vláda nepočítá se zrušením opatření v nejbližších dnech, situaci chce znovu posoudit až začátkem ledna.

V jedenáctimilionové Belgii se nákaza od začátku epidemie potvrdila u více než dvou milionů občanů, na covid-19 tam zemřelo přes 28 tisíc lidí. Plně naočkováno je tam 76 procent lidí.

​