Pozval ho na mírová jednání. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským prezidentem Zelenským, francouzským prezidentem Macronem a s německým kancléřem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky. Orbán to podle agentur oznámil na tiskové konferenci v Budapešti.

Reuters: Předseda vlády prohlásil, že Maďarsko by nemělo problém platit za dodávky ruského plynu v rublech. Pokud o to Moskva požádá, Budapešť tak učiní, citovala Orbána agentura Reuters.
Putin už dříve podepsal výnos požadující, aby evropští zákazníci platili za ruský plyn rubly, které získají výměnou eur či jiné měny v ruské bance; Evropská unie takový model odmítá.

Maďarský premiér v předchozích dnech odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a nevetoval sankce Evropské unie vůči Rusku kvůli jeho vojenské agresi. Zdržel se však přímé kritiky ruského prezidenta a odmítl myšlenku omezení dovozu ropy a plynu z Ruska s tím, že by to zničilo maďarskou ekonomiku.

Maďarsko také, na rozdíl od většiny svých spojenců v Evropské unii a jako jediný z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně, ani nedovolilo jejich přepravu přes své území.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nedávno několikrát ostře kritizoval přístup maďarské vlády k válce ve své zemi. S Orbánem si v minulých týdnech vyměnili několik osobně laděných výpadů. V úterý ukrajinský prezident prohlásil, že si šéf maďarské vlády bude muset vybrat mezi Moskvou a „zbytkem světa“.

Orbán kvůli svému opatrnému postoji k ruské agresi proti Ukrajině čelí vzácné kritice svých konzervativních a nacionalistických spojenců v Polsku, podotkl Reuters v dřívější zprávě o předvolání ukrajinského velvyslance na maďarské ministerstvo zahraničí kvůli tomu, co Budapešť pokládá za urážlivé komentáře Kyjeva.
Premiér Orbán a jeho strana minulý týden vyhráli čtvrté parlamentní volby v řadě za sebou, a to i zásluhou postoje „není to naše válka, a tak zůstaneme mimo ni“.

Orbán ve středu před novináři zdůraznil, že Maďarsko musí posílit své strategické spojenectví s Polskem v rámci Evropské unie. Ohledně řízení, které proti Budapešti zahájil Brusel, si Maďarsko podle Orbána počká na dopis od Evropské komise. Premiér současně zdůraznil, že neustoupí tlaku, který má Budapešť přimět k souhlasu s rozšířením sankcí proti Rusku i na ropu a plyn. To označil za nepřekročitelnou mez.

Na dotaz ohledně ukrajinského města Buča u Kyjeva, kde byly po odchodu ruských vojsk objeveny desítky zabitých civilistů, Orbán podle agentury AFP odpověděl způsobem, který se vymyká z vlny západních odsouzení, a sice že je třeba všímat si všech válečných zvěrstev a také vést v patrnosti, že „žijeme v éře rozsáhlých manipulací“. Orbán požadoval nezávislé a nepodjaté vyšetřování a vyzval k ochraně civilistů za „jakoukoli cenu“.

X X X

Americký zkapalněný plyn pro Evropu je řešení v rámci pěti let, upozorňuje velvyslanec Bartuška.

Americké firmy se chytají obchodní a strategické příležitosti a vymýšlejí, jak rychle a v jakém množství mohou dodávat plyn do Evropy. Ta po osmi letech ruské agrese vůči Ukrajině, v posledních týdnech vystupňované současnou krvavou invazí, intenzivně hledá alternativy k ruskému palivu. Z celé Evropské unie je na ruském plynu nejvíc závislé Česko spolu s Lotyšskem. Obě země odebírají z Ruska sto procent svého plynu.

Americký zkapalněný plyn pro Evropu, to není okamžité, ale střednědobé řešení, upozorňoval Američany při svém vystoupení Václav Bartuška. Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost ale během své čtyřdenní cesty do Spojených států pozoroval, že i tady reaguje energetický sektor na současnou fázi ruské války na Ukrajině s urgencí a zvýšení exportu do Evropy chce urychlit.

Bartuška podotýká, že schvalování všech exportních terminálů na LNG nabralo obrovské obrátky za posledních pět týdnů. Od 24. února zásadně změnila situace ve schvalování nových projektů.

„To, co předtím trvalo roky, teď trvá týdny. To je nepochybně pozoruhodné. To samé se koneckonců děje v Evropě. Je vidět, že je mnohem větší zájem řešit situaci rychle. Ochota tu nepochybně je – jak na straně vlády, tak na straně firem,“ říká Bartuška, ale dodává, že stále jde o řešení v rámci čtyř pěti let.

Je třeba postavit nové terminály
Zástupci pobaltských zemí si na washingtonském fóru o energetické bezpečnosti pochvalovali zbudování plovoucího terminálu pro dodávky zkapalněného plynu, a plánují další. Na podobné projekty v blízkém zahraničí bude podle Bartušky spoléhat i Česko při snaze odklonit se od ruského plynu a nahradit ho mimo jiné tím americkým.
To je ale podle velvyslance otázka postavení nových terminálů u našich sousedů, v Německu, v Polsku, dalších terminálů v Evropě a posílení propojení do Česka.

Podle Bartušky to ekonomický smysl dává. „I země jako Čína, Japonsko nebo Jižní Korea jsou primárně odběrateli zemního plynu v podobě LNG. Dokonce Čína má možnost brát plyn pomocí potrubí, ale bere většinu plynu stále v podobě LNG,“ upozorňuje.

Stále ovšem platí, že v následujících letech podle současného příslibu přijde ze Spojených států asi třetina zkapalněného plynu ve srovnání s tím, co země Evropské unie odebraly loni z Ruska.
„Prezident Biden na summitu Evropy se Spojenými státy hovořil o patnácti miliardách kubíků plynu do Evropy v tomto roce, což bude primárně plyn z jiných částí světa. A o padesáti miliardách kubíků plynu v průběhu pěti let. To mi přijde naprosto realistické,“ říká Václav Bartuška.

X X X

Putin stále plánuje dobýt Kyjev. Macron chce s prezidentem udržovat dialog.

Rusové podle Pentagonu dokončili stažení od Kyjeva, CNN ale tvrdí, že Putin stále chce hlavní město dobýt.
Státy EU se zatím na dalších sankcích neshodly. Problém je s dovozem ruského uhlí. Maďarsko pozvalo ruskou hlavu státu na mírová jednání v Budapešti se Zelenským. Mariupolská městská rada tvrdí, že Rusové pálí těla zabitých Ukrajinců v mobilním krematoriu. Francouzský prezident Macron chce s Ruskem udržovat dialog.

Rusové nadále přeskupují své jednotky, které stahují z okolí Kyjeva na východ Ukrajiny. Podle ukrajinské tajné služby SBU do války poslala i studenty moskevské vojenské školy s tím, že jde prý o stáž. SBU má podle mluvčího k dispozici příslušné tajné dokumenty a seznamy členů okupačních sil zabitých v Doněcké oblasti.

Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí Vladimira Putina.

Naopak státy EU se na dalších sankcích napoprvé neshodly. Některé země totiž požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech.
Maďarský premiér Viktor Orbán zase Putina pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Schůzky by se měl zúčastnit i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že považuje za správné udržovat dialog s ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše agentura TASS. Putin se pak podle CNN nutně nevzdal pokusu dobýt ukrajinské hlavní město Kyjev, i když Rusko podle amerických a západních představitelů v posledních dnech přesunulo svou pozornost na jižní a východní Ukrajinu.

X X X

Prezident Zeman: Amnestii na konci mandátu nechystám. Omilostnění Mynáře nevyloučil

Prezident Miloš Zeman nechystá na závěr svého desetiletého působení v čele státu vyhlásit amnestii, jako to učinil jeho předchůdce Václav Klaus. Řekl to v rozhovoru pro čtvrteční Mf Dnes, z něhož ve středu citoval server iDnes.cz. Zemanův druhý mandát skončí začátkem března příštího roku. Už dříve tvrdil, že je zásadním odpůrcem plošné amnestie.

„Ne, nechystám žádnou amnestii. A to z toho důvodu, že amnestii pokládám za plošnou milost. Zatímco milost má být vždy selektivní. A pokud možno ne v počtu dvou tisíc, nebo čtyř set případů, ale těch mých skromných dvaceti,“ řekl Zeman s poukazem na to, že Václav Havel udělil 2000 milostí a Václav Klaus 400.

Nedávná milost, kterou prezident udělil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, vyvolala ostrou kritiku a rozhořčení napříč politickou scénou. Senát ji ve středu označil v přijatém usnesení za nepřijatelnou, a to obsahem i odůvodněním, politicky i právně.
Podle iDnes.cz Zeman v rozhovoru nevyloučil udělení milosti vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Vratislavu Mynářovi v případě jeho odsouzení v dotační kauze v Osvětimanech. „Já bych se s tím případem musel nejprve seznámit. Tak, jako jsem se seznámil s případem pana Baláka. A teprve na základě těchto informací bych se rozhodl,“ řekl.
Policie loni Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu.

Případ se týká šestimilionové dotace na dostavbu penzionu v Osvětimanech. Podle policie ji Mynářova firma Clever Management čerpala neoprávněně. Mynář odmítá, že by spáchal trestný čin, své stíhání považuje za nestandardní a ovlivněné tlakem médií.
Milost je výsadní pravomocí prezidenta, k níž není třeba spolupodpis premiéra, jako je třeba například u amnestie či zastavení trestního stíhání.

Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 první polistopadový prezident Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku České republiky.

X X X

Americká centrální banka kvůli oslabení akcií zvažuje snížení bilance o až 2,1 bilionu korun měsíčně.

Americké akcie oslabily, prudce pokleslo zejména technologické odvětví. Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (v přepočtu 2,1 bilionu korun) za měsíc. Vyplývá to ze zápisu březnového zasedání.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl ve středu o 0,42 procenta a uzavřel obchodování na 34 496,51 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 0,97 procenta na 4481,15 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se propadl o 2,22 procenta na 13 888,82 bodu.
Představitelé Fedu se minulý měsíc „obecně shodli“ na tom, že ze své držby státních dluhopisů banka měsíčně ukrojí 60 miliard dolarů a z držby cenných papírů krytých hypotékami 35 miliard dolarů. Tyto částky budou postupně zaváděny v průběhu tří měsíců „nebo mírně déle“, uvádí se v zápisu z březnového jednání.

„Fed je odhodlán omezit inflaci a my jen doufáme (...), že přistání ekonomiky bude měkké, a ne tvrdé, které nás pošle do recese,“ konstatoval analytik Tim Ghriskey ze společnosti Ingalls & Snyder.
Na devizových trzích ve středu posílil dolar. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, kolem 21.55 středoevropského letního času stoupal o 0,2 procenta na 99,62 bodu.

Euro k dolaru ve stejnou dobu klesalo o 0,1 procenta a obchodovalo se za 1,0898 amerického dolaru. Dolar k japonskému jenu stoupal o 0,2 procenta na 123,79 jenu. Jednotná evropská měna si k jenu připisovala 0,1 procenta na 134,92 jenu.

X X X

Česká advokátní komora navrhne, aby ukrajinští advokáti mohli dočasně poskytovat právní služby v ČR

Česká advokátní komora navrhne ministerstvu spravedlnosti, aby přijalo dočasnou speciální úpravu pro ukrajinské advokáty, obdobnou, jaká platí pro evropské advokáty. Úprava by měla umožnit Ukrajincům poskytovat právní služby v České republice po dobu platnosti tzv. Lex Ukrajina v režimu dočasného či příležitostného výkonu advokacie.
Rozhodlo o tom na svém jednání dne 6. dubna 2022 představenstvo České advokátní komory.

„Představenstvo ČAK podporuje přijetí dočasné speciální právní úpravy k zákonu o advokacii, která by po dobu platnosti obecného zvláštního zákona (tzv. „Lex Ukrajina“) umožnila ukrajinským advokátům poskytovat právní služby na území ČR za obdobných podmínek jako tzv. evropští advokáti, tj. buď v režimu dočasného či příležitostného výkonu advokacie, anebo v režimu dočasného zápisu do seznamu evropských advokátů vedeného ČAK, pokud budou chtít poskytovat právní služby v ČR soustavně,“ uvádí se v informaci o rozhodnutí představenstva.

Lex Ukrajina je zvláštní zákon o udělování víz před válkou prchajícím Ukrajincům za účelem mezinárodní ochrany, o pracovním statutu Ukrajinců požívajících mezinárodní ochranu a o opatřeních ve školství a o sociálním a zdravotním zabezpečení těchto osob. Zákon schválila vláda s platností od 21. března 2022 v reakci na válku Ruska s Ukrajinou.
„Tento zvláštní režim by skončil společně s platností daného zákona. Ukrajinští advokáti by se tedy nestali natrvalo tzv. evropskými advokáty ve smyslu zákona o advokacii a evropských směrnic, ale měli by dočasně obdobná oprávnění. V tomto smyslu předloží ČAK co nejdříve svůj návrh Ministerstvu spravedlnosti,“ uvádí k tomu představenstvo České advokátní komory v informaci o jednání.

Jak dále vyplývá ze informace, za dar ve výši 1,2 milionu poděkoval České advokátní komoře viceprezident Ukrajinské národní advokátní komory Valentin Gvozdnyi, který se v pátek 1. dubna 2022 osobně zúčastnil zasedání evropských advokátních komor CCBE v Bruselu. „Viceprezident Valentin Gvozdnyi požádal ještě ČAK, aby v rámci pomoci ukrajinským uprchlíkům na území ČR připravila informační materiál zejména o možnostech získání zaměstnání, aby se běženci nestávali obětí nezákonných zprostředkovatelů,“ stojí dále v informaci.
Česká advokátní komora už dříve tyto informace shromáždila na svém webu a zorganizovala k problematice dva semináře. Informace budou přeloženy do ukrajinštiny.
Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Vitásková nedostane náhradu za ušlý zisk kvůli trestnímu stíhání, soud žalobu zamítl.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nedostane 183 milionů korun, kterých se po státu domáhala jako ušlého zisku v souvislosti se svým stíháním v kauze solárních elektráren. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 dnes pravomocně potvrdil pražský městský soud. Podle verdiktu nelze stát vinit z toho, že soukromá společnost, se kterou Vitásková plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny.

„Jedná se o svobodné rozhodnutí soukromé osoby, v tomto případě obchodní společnosti, neuzavřít manažerskou smlouvu s osobou, která je trestně stíhaná,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Lubor Veselý. Jiná situace by podle něj nastala v případě, kdy by Vitásková byla stíhaná vazebně, nebo kdyby byla pravomocně odsouzena a rozsudek byl později zrušen.
Právní zástupce Vitáskové Pavel Kohút nechtěl další postup předjímat. „Řízení pro nás nekončí, s klientkou se poradíme nad dalšími možnými procesními kroky a uvidíme, co dál,“ řekl po skončení jednání.

Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly od ERÚ licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.

Žena u obvodního soudu uvedla, že měla sjednány podmínky smlouvy na pozici ve vedení energetické firmy Vemex. Podle jejího právníka měla vést firmu pět let s možností prodloužení na dalších pět let. Sjednaný plat byl 500.000 korun měsíčně, Vitásková měla dále dostávat každoroční odměnu deset milionů a jednorázové odchodné 32 milionů korun.
Vitásková vedla ERÚ v letech 2011 až 2017. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své trestní řízení Vitásková označuje za vykonstruované. Prezident Miloš Zeman ji v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.

V dalším řízení žádá Vitásková od státu ještě zhruba 49 milionů korun za nemajetkovou újmu. Soud jí loni v listopadu přiznal 150.000 korun, dalších 450.000 korun jí ministerstvo spravedlnosti vyplatilo už dříve. Odvolání v tomto sporu projedná pražský městský soud ve čtvrtek.

Vitásková byla od roku 2015 stíhaná také v souvislosti s tím, že jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Policie manažerku vinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobenou škodu vyčíslila na více než milion korun. Prvostupňový soud ženě uložil podmíněný trest, odvolací senát ji ale předloni i v tomto případě pravomocně osvobodil.

X X X

Kdo bude pykat za zločiny v Buče? Vinu musí prokázat každému jednotlivci,‘ říká bývalá soudkyně v Haagu Ivana Janů.

X Strašlivá svědectví, která přinesly agentury a nevládní organizace jako Reuters, Human Rights Watch, hrůzné fotografie a videa od novinářů přímo z Buči. To, co se tam stalo, je podle mě zatím nejsyrovější obraz Putinovy války. Jaký ten záběr, jaká výpověď s vámi nejvíce otřásla?

Myslím si, kdo zažil scény z jugoslávské války, už tedy v přenosu procesu trestních procesů, tak vlastně je těžko otřesitelný. Mně pořád ta jugoslávská válka a to, co se tam dělo, běží takto v pozadí hlavy a vlastně jsem toto všechno do určité míry čekala.

X Buču označilo ukrajinské ministerstvo obrany za novou Srebrenicu. Souhlasíte s tímto přirovnáním?

Myslím si, že v Srebrenici byla potvrzena rozsudkem mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii genocida. Bylo tam vlastně zavražděno 7000 chlapců a mužů, které odváželi z enklávy, která měla zvláštní režim garantovaný OSN a byl tam holandský vojenský batalion, který tam měl dohlížet na bezpečnost. Čili byla to situace velice závažná a vlastně 7000 mužů, byli to Bosňáci, zmizelo těmi popravami vlastně z té bosenské skupiny. genocida má vlastně takové zvláštní rysy.

Je to zločin zločinů, kdy k úmyslu například vraždit se pojí ještě druhý úmysl, že to pachatel dělá proto, že ty oběti jsou vlastně příslušníky určité skupiny národnostní, etnické, náboženské, třídní, takže vlastně se tam prokazují tyto dva úmysly a je to docela obtížné prokázat. Je to trestný čin tak závažný, protože vlastně mizí ze společenství lidského určitá skupina, která vlastně přináší určitou diverzifikaci, určité rysy, jedinečné rysy a obohacuje tu strukturu lidství o něco zásadního. 
Takovou pravou genocidou byl holokaust, kde vidíte, že si, že si nevybíralo mezi dětmi, ženami, muži, že to šlo vlastně to vyhlazování, že šlo jak na běžícím pásu, nikdo nerozlišoval. Kdežto když se rozlišuje, když se určitý segment té skupiny zachovává, tak už tam prostě jsou pochybnosti, jestli nejde o pouhé vyhlazování, což je také hromadně páchaný zločin. Ale vlastně nemá ten druhý rys - likvidace částečné nebo úplné té skupiny. Takže vyhlazování je dostatečně odporný zločin válečný a je to zločin proti lidskosti.

X A vyhlazování je také podle vás ten zločin, který se tedy odehrál v ukrajinském městě Buča v Kyjevské oblasti?

Válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti jsou vždy páchané hromadně, ale odsuzovat musíte individuálně. I když tam je třeba skupina lidí, tak vlastně každému z té skupiny musíte prokázat vinu. Teprve to dokazování vlastně přinese jasný výsledek, o jaký zločin tam šlo. Myslím si, že jsou páchány válečné zločiny, jsou páchány zločiny proti lidskosti zcela určitě.

„Uplynulo pět dní, potom deset, třináct. Pořád jsem ho hledala. Pak jsem se vrátila domů, a jedna paní mi řekla: „Táňo, běž se podívat, tam v tom sklepě leží dvě mrtvá těla.“ „Není to tvůj manžel?“ Proboha… Poznala jsem ho podle tenisek a kalhot. Ležel tam chudák se znetvořenou tváří, už byl úplně studený. Pootočili ho, místo obličeje měl propadlinu. Zakopali jsme ho metr hluboko, aby ho neroztrhali psi. (Twitter, Current Time TV,4.4.2022)“

„Viděl jsem tři lidi s prostřelenými hlavami. Bylo vidět, že je zabily kulky. Posledních čtyři-pět dnů byly na ulici slyšet střelné zbraně. Chvílemi dávky, pak zase jednotlivé výstřely. Spousta. Stříleli ze všech stran. A tohle je výsledek.
Hromady těl na ulicích. (Twitter, Current Time TV,4.4.2022)“

A když mluvím o tom hromadném páchání, tak bych chtěla zdůraznit takovou strukturu těchto zločinů. Je to vlastně už od norimberského tribunálu, který položil základy vlastně mezinárodního trestního soudnictví a jedná se o tzv. join criminal enterprise - společné kriminální podnikání nebo common design nebo jakýkoliv prostě model, plán, který vlastně odshora až dolů až k tomu páchání. A kdokoliv se o tom plánu ví a zúčastňuje se ho, nemusí páchat ty zločiny v tom terénu, tak je vlastně odpovědný. Takto na základě tohoto byl souzen Miloševič.

Ještě já jsem tedy byla na v procesu, kde byl souzen místopředseda vlády a ministr a také šéf generálního štábu Republiky Srbské. Ty sami nepáchali ty zločiny, ale bylo důležité dokázat, že ten plán znali, že ho eventuálně osnovali a byli odpovědní vlastně za to, co se dělo v terénu. Takže když jste se mě ptal na tu závažnost těch zločinů, tak třeba Miloševičovi, prezidentovi bývalé Jugoslávie, bylo přičítáno v té obžalobě odpovědnost za takový masakr, který já jsem měla v tom jednom svém případu, kdy byly v podstatě upálení, kremováni 70 žen, dětí a dva starci v jedné místnosti zaživa, tak takové zločiny se páchaly.

Lidi byli ukřižováni, mučeni přibíjením a nestavěly se kříže, to bylo příliš náročné. Přibíjeli se na dveře, ale ze dvou stran. Takže to jsou takové, jak vypukne válka, tak jde o takto strašné zločiny, které psychologie ty války působí. Když jste na nějakém území, který jste dobyl, teď máte zbraň v ruce, tak si připadáte jako bůh nade vším. Ale skutečně válečné období není obdobím, kdy neplatí právo. Za války platí právo buď vnitrostátní, nebo mezinárodní velice intenzivně a vlastně všecky ty zločiny musí být potrestány anebo alespoň ty hlavní osnovatele těchto zločinů musí být potrestáni. 

X Pojďme se možná ještě detailněji pobavit o tom, jak se vůbec vyšetřují ty válečné zločiny. Tým Mezinárodního trestního soudu je od začátku března na Ukrajině, pak je tu mezinárodní vyšetřovací komise úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. My z úst evropských politiků opakovaně slyšíme, že se vše musí důkladně vyšetřit. Co to ale přesně znamená? Jak vůbec to vyšetřování válečných zločinů vypadá?

Ve vyšetřování válečných zločinů musí vlastně poskytovat těm, co nezažili ten konflikt, při předložení, že dojdou k závěru o vině nad jakoukoliv pochybnost. Takže to musí být popsáno velice nebo z úst svědků přímých velice přesně vysledováno. Proto tam je důležité, velmi důležité, že už se vyšetřuje, protože zločiny jsou páchané na území Ukrajiny, která chce, aby se ty zločiny vyšetřily. Čili nemáme tady odstup. Takže paměť svědků je velice čerstvá, ta odchází plynutím času. 

„Buča, 4. Března...Vybrali si mladého muže a pak ještě další čtyři. Vojáci jim přikázali sundat boty a bundy. Donutili je si kleknout na okraj silnice. Rusové vzali jejich trička a zezadu jim je přetáhli přes hlavu. Jednoho střelili zezadu do hlavy. Spadl. Zbylí čtyři muži tam dál klečeli. Velitel se otočil na ostatní lidi, kteří na náměstí byli, a řekl jim: „Nebojte se, vy jste normální - tohle je špína. Jsme tu, abychom vás té špíny zbavili.” (Human Rights Watch, 3.4.2022) “

„Charkov, severovýchod ukrajiny, 13. Března...Ruský voják odvedl ženu - říkejme jí Olga - do třídy ve druhém patře, kde na ní namířil pistoli a řekl, ať se svlékne. Donutil ji k orálnímu sexu. „Celou dobu mi držel u spánku pistoli, párkrát mi s ní mířil i přímo na obličej. Dvakrát vystřelil do stropu a řekl, že to dělá, aby mi dal větší motivaci." Poté ji znásilnil. To se pak opakovalo ještě jednou. Přiložil jí nůž na krk a řízl. Pořezal ji také na tváři a usekl jí trochu vlasů. Vzal knihu a uhodil ji do obličeje. Několikrát ji ještě praštil rukou. (Human Rights Watch, 3.4.2022)“

Je potřeba, aby už dnes, když tam dojde k těm vraždám, aby bylo popsáno, kdy se staly, v jakým časovým úseku po odchodu těch okupačních vojsk. Kde jsou, o koho šlo, kdo to viděl, do které rodiny patří, kde jsou pohřbení, aby ty hromadné hroby byly jasně zdokumentované, protože pak se provádí exhumace a vlastně se identifikují ti lidé. Je to velice obtížný, ale prostě pozůstalí to žádají a je to také důležité z hlediska přinesení těch důkazů, takže už dnes je potřeba, a já doufám, že k tomu dochází, protože je tam i prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan a ten si myslím, že má i zkušenosti z tribunálu jugoslávského, který si myslím, že tam ví, co má dělat a že tam jeho lidi konají tak, jak je potřeba. Ale je to věc i starostů těch jednotlivých míst a měst, aby se toto všecko podchytilo. Lidi, svědci, kteří to viděli.
x „Moskevský režim obvinění odmítá. Tvrdí, že na civilisty neútočil. Záběry mrtvých těl z města má za účelový podvrh. (Události ČT, 4.4.2022)“
„V době, kdy bylo město pod kontrolou ruské armády, nebyl ani jeden obyvatel obětí jakéhokoli násilného chování. To, co se stalo v Buči, je manipulace ze strany Kyjeva a jeho západních sponzorů. (Bloomberg Markets and Finance, 5.4.2022)“
Vasilij Něbenzja (státní zástupce Ruska při OSN)

X Takže svědci obrazové záznamy, videozáznamy možná v době sociálních sítí, že bude do dokazování těch válečných zločinů jednodušší, protože my na sociálních sítích každý den vidíme videa z míst. Teď naposledy jsem zaznamenal i analýzu deníku The New York Times, která byla založena na satelitních snímcích, které dokázaly, že ta bezvládná těla v Buče ležela už několik týdnů. To znamená, že vyvrátila ty informace Moskvy, která tvrdila, že vlastně teprve po odchodu ruských vojsk se tam ta těla objevila. Takže myslíte si, že v dnešní době tedy internetu a sociálních sítí to dokazování bude jednodušší?

No, já si myslím, že je to dokumentováno od samého začátku. Je to vlastně válka v přímém přenosu, takže určitě všecky ty technologie, které jdou v posledních desetiletích – vždyť válka v Jugoslávii skončila v 95. roce. Od té doby prostě je rozvoj technologií tak zázračný, že by to někde konečně mělo být vidět.

X My jsme mluvili o vyšetřování Mezinárodního trestního soudu. Rusko ale není jeho členským státem. Jak toto podle vás může komplikovat to případné stíhání válečných zločinců?

Spojené státy také nejsou stranou soudu ICC, tedy toho trestního soudu v Haagu, stálého trestního soudu. Ale víte, je rozdíl, když něco páchá demokracie a když něco páchá autoritativní režim. Američani si vždy své trestné činy, protože se dějí samozřejmě, vojáci jsou lidi, si vždy dokázali odsoudit a dobře odsoudit sami. Já jsem to sledovala. Ale Putin nikoho odsuzovat nechce, poněvadž sám je v tom velice namočen, to všichni vědí.  Ukrajina nebyla také stranou Mezinárodního trestního soudu, ale přijala jeho jurisdikci.

Mě blíže není známo, co to přijetí jurisdikce znamená, ale myslím si, že totéž, co je strana soudu. Pak ty trestné činy byly páchány na jejím území, což je podmínka pro jurisdikci toho ICC, toho trestního soudu mezinárodního. A vyšetřuje tam tedy ten hlavní prokurátor tohoto soudu, takže si myslím, že ten soud byl by to mohl soudit, ale neříkám to na 100 procent. Ale ta situace není bezvýchodná, existuje ještě takzvaná univerzální jurisdikce, kterou má každý stát, který má ve svém trestním zákoníku tyto trestné činy. Například Česká republika má – je to Hlava 13 - a tam jsou trestné činy proti lidskosti, agrese, válečné trestné činy. Takže kdokoli, kdo se dostane na území takového státu, který má proces a má hmotně právní normy pro souzení, trestní zákon, tak to může odsoudit. Takže kdyby sem přijel pan Putin do České republiky a byla tu vláda, která se chopí své pravomoci a postaví ho někdo před soud, tak naše soudy, trestní soudy, mohou tuto kauzu odsoudit.

Takže já si myslím, že jakmile bude obžaloba - a obžaloba bude, když se šetří - tak už to odsouzení, zavolání těch svědků, promítnutí té dokumentace, která existuje, to už udělá vlastně každý soud - i ukrajinské soudy mohou soudit.  Co je vždy nejhorší, je prostě ty lidi, ty viníky, ty podezřelé - při presumpci neviny podezřelé - dostat vlastně před ten soud. Je chyba, že mezinárodní soudy nemohou soudit v nepřítomnosti. Všichni tito, kteří mu ten plán odsouhlasili, utvrzovali ho v tom, nenamítali proti tomu, ačkoliv byli ve vysokých funkcích, jen proto, že vlastně si dále chtějí zajistit jeho přízeň, ti by se všichni měli octnout před trestním tribunálem.

X Mluvili jsme o vyšetřování tedy Mezinárodního trestního soudu. Zároveň Ukrajina podala žalobu k ještě jedné jiné instituci, totiž Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který už Rusku nařídil zastavit invazi na Ukrajině. Může to mít podle vás nějaký vliv tedy na postup ruských vojsk, nebo je to jen stěží vymahatelné?

Všechny tyto akty mají velký význam. Je to mezinárodní soudní dvůr, což je soud, který vznikl současně s OSN, je v chartě OSN jeho statut a tento soud nesoudí individuální trestní kauzy, ale soudí státy. Protože právě v té chartě, aby se udržel mír, aby se neopakoval válečný stav, tak vlastně byl zřízen tento soud.

„Ukrajina oficiálně podala u Mezinárodního soudního dvora na Rusko kvůli invazi…(Radiožurnál, 28. 2. 2022)“
„Ruská vojenská invaze na Ukrajinu se dostala před soud, stížnost Kyjeva na Moskvu začal dopoledne projednávat Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, zástupci Ruska ale slyšení zatím bojkotují. (Český rozhlas Plus, 7.3.2022)“
„U nejvyššího soudu OSN se neobjevil žádný ze zástupců Ruska, souběžně s tím začal...(Český rozhlas Plus, 7.3.2022)“
Myslím si, že by ten proces na úrovni OSN měl pokračovat, že neexistuje procedura, alespoň já jsem ji nenašla v Chartě OSN, na vyloučení z Rady bezpečnosti Ruska, ale existuje procedura na vyloučení člena, přijetí člena, ale také vyloučení člena ze společenství mezinárodního z OSN. A myslím si, že kdyby Rusko bylo vyloučeno, nebo možná v první fázi mu byla pozastavena členská práva, tak že interpretací Charty dojdeme k tomu, že když není členem, tak nemůže být členem ani Rady bezpečnosti a tím by se vlastně ta velice, řekla bych, závažná situace v Radě bezpečnosti, kde Rusko vetuje všechny možné rezoluce, by se vyřešila. K tomu musí mezinárodní společenství dojít a mělo by to udělat.

X Paní Janů, já se vás nemohu na závěr nezeptat. Vy jste tu několikrát připomínala válečné zločiny z války v bývalé Jugoslávii. Překvapilo vás osobně, že za pár desetiletí bude Evropa opět svědky tak to příšerné tragédie, kterou teď tedy pozorujeme nejen v Buči, ale v celé Ukrajině?

Překvapilo i nepřekvapilo. Mně se vždy zdálo velice závažným, že mezinárodní společenství, západní demokratický svět nikdy nebyl ochoten zúčtovat se zločiny komunismu, které jsou závažné, které jsou srovnatelné s nacistickými zločiny. Takže to je ten důvod, proč já jsem čekala, že k něčemu takovému může dojít.

X X X

FIALOVA POMOC A POMOC VLÁDY SLABÁ, V CIZINĚ JE MNOHEM VĚTŠÍ

Snížení spotřební daně? Nafta a benzin nezlevní o plnou částku, upozorňují ekonomové

Ještě nemůžeme vědět, o kolik se v červnu zlevní nafta a benzin. V pořadu CNN Prima NEWS na to upozornili hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň a hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal. Reagovali tak na vládou ohlášené snížení spotřební daně na pohonné hmoty.

Vláda schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých byla pro ně dosavadní opatření vlády nedostatečná. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude opatření platné od 1. června do 30. září.
„Pohonné hmoty vstupují do téměř veškerých výrob, platíme je, i když jdeme pěšky pro rohlík. Od začátku války na Ukrajině se cena zvedla o 10 korun, takže snížení není velké, ale vláda toho moc udělat nemůže,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Bartoň.

Podotkl, že pokud 2. června nebude snížení o plnou 1,50 koruny, půjde o důkaz fungující ekonomiky. „Jediný způsob, jak bychom dosáhli plné částky, by bylo, pokud by pro nás byl benzin nutností a dali bychom za něj jakoukoliv cenu,“ vysvětlil Bartoň.
Ekonom Dominik Stroukal souhlasil, že cena nespadne přesně o korunu a půl. „Nemůžeme vědět, co bude za dva měsíce. Efekt současné změny by mohl být dokonce větší než 1,50 koruny. Ceny budou jinde a vše bude zasluhovat větší studii,“ dodal.

Oba experti pochválili vládu, že k takovému kroku přistoupila, protože i vzhledem k pravidlům Evropské unie jde o maximum možného a opatření je lepší než jakákoliv jiná alternativa. „Snížit DPH a dát pohonné hmoty do nižší sazby není jednoduché. Minulá vláda dala nejnižší sazbu na 10 %, nikdo v Evropské unii nemá vyšší. Jediné řešení je změnit to na 5 %, ale to by znamenalo výpadek příjmů i jinde,“ vysvětlil Bartoň.

Stroukal doplnil, že snížení spotřební daně není nijak zásadní, ale ani být nemůže. „Řeší to tlak na politiky, aby konali. Oni něco udělat musí a myslím, že opatření nejsou špatná,“ konstatoval.

Když premiér Petr Fiala (ODS) snížení spotřební daně oznamoval, řekl: „Pomůže to všem občanům, kteří potřebují jezdit autem, i všem dopravcům. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině.“
Podle ministra Stanjury ještě vláda bude muset najít správnou legislativní cestu, aby byla novela zákona o spotřební dani schválena Parlamentem co nejrychleji.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 koruny za litr. Z údajů společnosti CCS vyplývá, že benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v týdnu do 31. března zdražil o 16 haléřů na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 koruny za litr.

X X X

Putinově televizní hlasatelce podpálili v Itálii vilu za miliony eur

V Itálii zatím neznámý pachatel ráno podpálil vilu zabavenou ruskému moderátorovi Vladimirovi Solovjovi. Solovjov patří mezi hlavní tváře ruských státních médií. V důsledku sankcí Evropské unie přišel moderátor celkem o tři italské nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).

Požár vily ve městě Menaggio se podařilo rychle uhasit. Podle vyšetřovatelů byl oheň založen úmyslně. Hořely nahromaděné pneumatiky. Škody ale nejsou příliš rozsáhlé, dům byl vyklizený kvůli předchozím stavebním pracím.
Podle starosty Menaggia Micheleho Spaggiariho se jedná o „protestní čin“ proti vlastníkovi nemovitosti. Cílem protestu byly i další Solovjovovy domy. Někdo zbarvil doruda vodu v bazénu či popsal stěny slogany proti válce. „Ještě před měsícem řada mých spoluobčanů nevěděla, o koho se jedná,“ řekl Spaggiari, podle kterého Rus neudržoval styky s místními.
Itálie od zavedení unijních sankcí začala zabavovat majetek ruských představitelů a oligarchů. Většinou se jedná o luxusní nemovitosti a jachty. Podle posledních údajů ministerstva financí z konce března hodnota zabaveného majetku činila kolem 900 milionů eur (přes 22 miliard korun).

X X X

Kysilka: Západ si Putina vykrmil obrovskými cenami energií. Proto si mohl invazi na Ukrajinu dovolit

„Ruská agrese je jen vyvrcholením něčeho, co se tady dělo delší dobu a co mohli politici a ,bezpečáci‘ předvídat. Protože měli od nás ekonomů docela slušné informace,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér České národní banky a někdejší ředitel České spořitelny. „Déle než dva roky totiž prudce narůstají devizové rezervy ruské centrální banky a v rámci nich podíl zlata.“

Takový postup byl podle ekonoma znamením, „že má vedení ruského státu něco nekalého za lubem“.
„Takže se dalo něco čekat – nikdo ale samozřejmě nemohl vědět, kdy, jak a co to bude. Navíc jsme si – a tím myslím západní svět – Putina vykrmili k tomu, aby si takovou agresi mohl dovolit. A vykrmili jsme si ho obrovskými cenami energií, které byly už dlouhou dobu před invazí.“

Západ byl podle Kysilky velmi aktivní v oblasti boje proti klimatickým změnám, vznikl Green Deal a Němci byli ochotni zavřít i své jaderné elektrárny.
„Právě kvůli tomuto tlaku investovat do energií se to přestalo dělat všude na světě. A když neinvestujete, nemáte kapacity, ale poptávka je obrovská. Tak jak se vyrovná nabídka s poptávkou? Růstem cen,“ odpovídá si v pořadu.

‚Ožebračujeme střední třídu‘
„Ať si myslíme o ekologii cokoli, tak jen jako ekonom říkám, že to má obrovskou cenu v tom, že teď naprosto ožebračujeme střední a nízkou vrstvu lidí na světě a zároveň necháme zabíjet desetitisíce Ukrajinců. To vše je ale důsledkem nějakých politických kroků,“ vypočítává s tím, že k tomu musíme připočítat i následky pandemie covidu.

Jako příklad pak uvádí politiky, kteří s ruským státem a prezidentem Vladimirem Putinem čile obchodovali.
„Podívejme se na Baracka Obamu, na Angelu Merkelovou, na Olafa Scholze. (...) Na ty sociálnědemokratické ,proruské strejce‘ v Německu. Na Gerharda Schrödera, na rakouské politiky a premiéry v různých správních orgánech velkých ruských společností. Je to víc než appeasement – je to ,lezení do zadku‘. Já se omlouvám, ale jinak se to nazvat nedá. A teď sklízíme hrozně trpké plody,“ uvažuje.

Minulý týden Putin podepsal dekret, podle kterého chce za ruskou ropu i plyn platby v rublech.

„Myslím, že to je už věc vyřešená. Putin se bude v tomto opět tvářit jako vítěz. Západ nebude platit v rublech, ale posílat to na nějaký ,eurový účet‘ v Gazprombank. Ta to vymění za rubly a zaplatí Gazpromu. Takže se obě strany budou tvářit jako vítězové. Je to jako s tou kozou a vlkem,“ tvrdí Kysilka.

V souvislosti s ruskými plynovody se začíná hovořit i o rychlém a rázném odstřihnutí Západu. Podle ekonoma je to velmi silná rétorika. „Mám extrémně silné pochyby, že by se do toho Německo, ale i některé další země pustily.“
A pokračuje: „Němci mají hrůzu ze sociálního ,nesmíru‘, německé odbory jsou vyděšené z toho, co se může dít. Ale pojďme si říct upřímně – vyděšeni jsou z nějakého jednoho, dvou nebo tříprocentního poklesu HDP. V případě Česka by to bylo ještě o nějaké procentíčko navíc. Ale podívejte se, co obětuje vedení ruského státu – je to 20 procent HDP, tedy bohatství společnosti. A jen lusknutím prstu.“

Čím budeme topit?

Kdyby nakonec k zavření plynovodů došlo, čím bychom ale topili? „Zkapalněným plynem,“ odpovídá Kysilka.
„Plynové elektrárny se dají postupně předělat na uhelné. Němci by ale nesměli zastavit to, co mají vybudovat, a to je jádro. Museli bychom alespoň dočasně zmrazit zavírání uhelných elektráren – a obnova těžby uhlí se dá udělat relativně rychle. A samozřejmě strategicky bychom museli pracovat na tom, že budeme dovážet z Kataru, ze Spojených států,“ dodává.
„A nějakou chvíli bychom tady žili na regulačních stupních, což se také dá a sám si to pamatuji z mládí. To se také dá ,vydýchat‘. A pak počítejme s tím, že energie by už neměla tu cenovku, jakou měla před třemi čtyřmi lety a za to, že bychom měli dostatek energie, bychom platili takzvaně běžné ceny od Kataru, od Ameriky a tak dál.“
Zřejmě by nás podle Kysilky čekaly velké investice do propojení sítí například do Rakouska, ale nejen tam.

„V byznysu a ekonomice platí silný princip – bezpečnost a diverzifikace. Nemůžete žít úplně v bezpečném světě, vždy někde máte nějaké riziko, ale to riziko, se kterým jsme tady žili 20 let, když nám muselo být jasné, co se může stát, bylo enormní,“ podotýká.

„Neříkám, že nebudeme v budoucnu obchodovat s Ruskem a třeba zase za velmi příznivé ceny, ale musíme mít záložní řešení, které dnes nemáme. A to záložní řešení se nabízí – jen na to potřebujete mít jasnou vizi, strategii a ochotu do toho skutečně investovat.“
Zároveň připomíná, že uznávaný ekonom Michal Mejstřík, který loni zemřel, už před lety upozorňoval na Putinovu disertační práci. „A už tehdy do ní Putin napsal to, jak vidí Rusko a jak vidí svou roli. Jasně napsal, co bude dělat – a teď to krok po kroku doopravdy dělá. Tak jaká ,překvápka‘, proboha,“ uzavírá Pavel Kysilka.

X X X

UPRCHLÍCI NIČÍ ZAŘÍZENÍ V ČR?

Ostrava řeší problémy s ukrajinsko-maďarskými Romy. Likvidují ubytovny a kradou, říká hejtman Vondrák.

Někteří uprchlíci si zřejmě neváží pomoci, které se jim dostává, tvrdí hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Podle něj mají v regionu problémy především s kočovnými ukrajinsko-maďarskými Romy. Ničí prý ubytovny i dopravní prostředky, zůstává po nich nepořádek. Uprchlické vlny prý využili k tomu, aby se dostali do Česka.

Okolo 17 tisíc ukrajinských uprchlíků už přišlo do Moravskoslezského kraje. V celém Česku jich je podle odhadu asi 300 tisíc. Většina z nich dává najevo obrovskou vděčnost, ale s některými jsou prý problémy. Podle moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka jsou to ukrajinsko-maďarští Romové. „Likvidují nám ubytovny, dopravní prostředky a skutečně nemají problém ukrást věci, které potřebují,“ tvrdí Vondrák.

Například jedna ostravská ubytovna se z pobytu těchto lidí jen těžce vzpamatovává. „Skříně a postele v dezolátním stavu. Ukradli nám peřiny, chrániče na matrace, no hrůza. Kdybyste to viděli v reálu, tak byste se zhrozili,“ prozradila recepční ubytovny.

Pomoci si prý neváží
Navíc po nich v pokojích údajně zůstaly hory nedojezeného jídla. „Jídla si nevážili. Tady se jim vozilo oblečení, oni to vyhazovali do kontejneru a naši, co bydlí na bytech, šli a vybírali to,“ dodala recepční.
Pokoje jsou prý už relativně uklizené. Ve čtvrtek ale nastoupí pracovní četa, která bude opravovat zničené skříně. Práce to údajně bude na celý den. Uprchlíci už prý odjeli do Německa. „Dochází k tomu, čeho jsme se báli – dřív nebo později někdo může uprchlickou vlnu zneužít k tomu, aby se k nám dostal,“ má jasno Vondrák.

Členové ostravských romských organizací prý na ubytovnu zajeli s humanitární pomocí, přivezli hromadu jídla a dětské pleny, ale dali je prý užhorodským Romům. I ti na pokojích nechali plno věcí, ale prý nic nezničili.

X X X

Vlivní vědci chtěli smést ze stolu verzi úniku koronaviru z laboratoře, ukazuje analýza

Rozsáhlá investigativní analýza časopisu Vanity Fair dospěla k podezření, že americká nevládní výzkumná společnost EcoHealth Alliance, kterou sponzoroval úřad epidemiologa Anthonyho Fauciho, úmyslně ovlivňovala veřejné mínění. A to proto, aby zdiskreditovala teorii, že koronavirus unikl z laboratoře. Fauci od počátku trvá na tom, že koronavirus má přírodní původ.
Svět už třetí rok s žije s pandemií koronaviru. Jenže se možná už nikdy nedozvíme, jak to celé skutečně začalo. V prvním roce pandemie byli vědci pevně přesvědčení o tom, že koronavirus přeskočil na člověka z netopýra. Pacient nula se měl nacházet na mokrém trhu v čínském Wu-chanu.

Jenže s přibývajícími důkazy a nejrůznějšími vodítky se odborníci v názorech na původ covidu čím dál více rozcházejí. Vlastní vyšetřování spustil i americký časopis Vanity Fair, který dospěl k šokujícímu odhalení.

To se točí kolem nevládní americké organizace EcoHealth Alliance, o níž se již delší dobu ví, že se podílela na výzkumu koronavirů právě ve Wu-chanu. Společnost sponzoroval americký Národní ústav pro zdraví (NIH), pod který spadal i Fauciho Národní ústav pro alergie a infekční choroby.
Vanity Fair odhalil, že britský zoolog a ředitel EcoHealth Alliance Peter Daszak údajně jen pár měsíců poté, co se koronavirus začal globálně šířit, zosnoval nepřiznanou marketingovou kampaň, která měla smést ze stolu teorii, že virus unikl z laboratoře.

Studie, která dělala problémy
Minulý rok pak evoluční biolog Jesse Bloom údajně zaslal Faucimu vědeckou studii, ve které zmiňoval, že si všiml, že prvotní sekvence koronaviru, které se v Číně dostaly na papír, zmizely ze záznamů. Což mohlo podnítit teorie, že se snaží čínská vláda něco tajit.

Bloomova studie působila v okruhu Fauciho kolegů jako dynamit. Okamžitě se uspořádala virtuální konference, kam si Bloom i Fauci pozvali vědecké spolupracovníky. Atmosféra hovoru prý byla velmi dusná a řečníci na sebe měli i křičet. Od jednoho z oponentů měl pak Bloom slyšet výzvu, aby výzkum přepracoval nebo nepublikoval.

Celé vyšetřování časopis Vanity Fair postavil na informacích ze 100 tisíc interních dokumentů společnosti EcoHealth Alliance a také na rozhovorech s bývalými zaměstnanci firmy.
Není vir jako vir
Ať už hrála EcoHealth Alliance v úvodu pandemie svou roli, nebo ne, zjevně chtěla, aby na ni nepadl stín pochybností. Logicky se ale objevila otázka, zda vědci ve Wu-chanu, kteří pracovali na základě grantu od zmíněné společnosti, nemanipulovali také s koronavirem, který způsobil globální pandemii.

Tuto teorii ale odmítá samotný Národní ústav pro zdraví USA. Podle něj si jsou viry, které zkoumali vědci, a koronaviry, které se posléze začaly šířit světem, podobné jen z 97 procent.

„Pro ilustraci – genom člověka a šimpanze je shodný z 96 procent,“ komentoval zástupce NIH, čímž chtěl ilustrovat skutečnou rozdílnost obou patogenů.
Fauci pak nadále společně s ostatními vědci odmítá teorii, že by měl koronavirus jiný než přírodní původ. Přesto ho nová zjištění dostávají ještě více pod tlak.